—

částečně zrušil prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2025/2334 ze dne 19. listopadu 2025, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené některými členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), pokud jde o vyloučení z financování Evropskou unií výdajů v celkové výši 4 838 387,99 eur vynaložených rumunskou akreditovanou platební agenturou a vykázaných v rámci EZFRV, které představují jednorázové finanční opravy uplatněné vůči Rumunsku z důvodu porušení unijního práva v souvislosti s platbami v letech podání žádosti 2020–2023 (rozpočtové roky 2021–2024);

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

1.

První žalobní důvod vycházející z nesprávného výkonu pravomoci Komise vyloučit některé částky z financování Unií na základě článku 52 nařízení č. 1306/2013 (1).

Komise se dopustila pochybení, když konstatovala, že rumunské orgány porušily čl. 5 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 640/2014, pokud jde o opatření 10 (na základě kterého se poskytují platby na agroenvironmentální opatření a opatření v oblasti klimatu) a opatření 13 (na základě kterého se poskytují platby pro oblasti s přírodními nebo jinými specifickými omezeními) v rámci národního programu rozvoje venkova na období 2014–2020.

Unijní orgán nesprávně učinil závěr, že systém zavedený Rumunskem vedl k platbám za plochy, které nejsou způsobilé.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z nesplnění povinnosti uvést odůvodnění stanovené v čl. 296 druhém pododstavci Smlouvy o fungování Evropské unie.

Komise porušila povinnost uvést odůvodnění stanovenou v čl. 296 druhém pododstavci Smlouvy o fungování Evropské unie tím, že právně dostačujícím způsobem neodůvodnila existenci vytýkaného porušení a neuvedla, proč nelze přijmout argumenty, které příslušné rumunské orgány soustavně uplatňovaly a opakovaly v rámci správního dialogu, který předcházel přijetí napadeného rozhodnutí.