A.

vzhledem k tomu, že politika Východního partnerství, která byla zahájena v roce 2009, prokázala významný úspěch při posilování odolnosti a upevňování užších politických a hospodářských vazeb v celém regionu Východního partnerství; vzhledem k tomu, že politika Východního partnerství je klíčovým nástrojem k prosazování regionálních priorit, zejména pokud jde o reformy v oblasti právního státu a bezpečnosti, především pak v souvislosti s nezákonnou, nevyprovokovanou a neodůvodněnou plošnou vojenskou invazí Ruska na Ukrajinu, která v roce 2025 vstoupila do čtvrtého roku;

B.

vzhledem k tomu, že politika rozšiřování EU je nejúčinnějším nástrojem zahraniční politiky EU; vzhledem k tomu, že vyhlídka na přistoupení k EU zůstává klíčovou hnací silou dlouhodobé bezpečnosti, míru, stability a prosperity v Evropě a nadále prosazuje společné hodnoty, včetně demokracie, právního státu a dodržování základních práv, a zároveň podporuje hospodářský růst;

C.

vzhledem k tomu, že inkluzivní demokratická transformace vyžaduje plnou ochranu a účast všech občanů bez ohledu na jejich sexuální orientaci, genderovou identitu, vyjádření pohlavní příslušnosti nebo pohlavní znaky; vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů a nediskriminace jsou základními hodnotami Evropské unie;

D.

vzhledem k tomu, že zahájení přístupových jednání EU s Moldavskem a Ukrajinou dne 25. června 2024 bylo historickým milníkem na jejich evropské cestě a vyslalo politický signál o závazku Unie vůči jejich budoucímu členství, na které by mělo co nejdříve navázat zahájení jednání o tematickém okruhu I (Základní zásady);

E.

vzhledem k tomu, že Arménie a Ázerbájdžán dosáhly historického pokroku na cestě k ukončení svého téměř čtyři desetiletí trvajícího konfliktu parafováním Dohody o nastolení míru a navázání mezistátních vztahů; vzhledem k tomu, že trvalý mír, spolupráce a usmíření jsou pro stabilitu a bezpečnost širšího regionu Východního partnerství nadále nezbytným předpokladem;

F.

vzhledem k tomu, že arménský parlament přijal dne 26. března 2025 zákon o integraci do EU, kterým zahájil proces přistoupení k EU a potvrdil svůj závazek posunout se ve svých vztazích s EU vpřed;

G.

vzhledem k tomu, že nedávný vývoj v Gruzii poukázal na závažný úpadek demokracie, včetně zmanipulovaných parlamentních voleb, které se konaly dne 26. října 2024, oznámení vlády ze dne 28. listopadu 2024, že odloží přístupová jednání s EU do roku 2028, a následného provedení řady protidemokratických legislativních aktů, jejichž záměrem je umlčet všechny možné disidenty, zejména z občanské společnosti, akademické obce a nezávislých sdělovacích prostředků, útočit na menšiny, zejména komunitu LGBTI+, a odstranit životaschopnou demokratickou politickou opozici;

H.

vzhledem k tomu, že 30letý autoritářský běloruský režim pod vedením Alexandra Lukašenka nadále systematicky potlačuje politické aktivisty, občanskou společnost, obhájce lidských práv, odboráře, právníky a novináře v Bělorusku i v zahraničí;

I.

vzhledem k tomu, že ázerbájdžánské orgány výrazně omezují prostor pro občanskou společnost a nezávislé sdělovací prostředky, přičemž dochází k rozsáhlým a oslabujícím represím vůči obráncům lidských práv, odborářům a novinářům a jsou potlačovány občanské a politické činnosti a omezovány občanské svobody; vzhledem k tomu, že počet politických vězňů v Ázerbájdžánu v posledních letech prudce vzrostl a dosáhl téměř 400; vzhledem k tomu, že situace v oblasti lidských práv v Ázerbájdžánu je stejná, ne-li horší než situace v Bělorusku; vzhledem k tomu, že volební pozorovatelská mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) vyhodnotila poslední prezidentské volby, které se konaly v únoru 2024, jako „nekonkurenční“ a „uspořádané v restriktivním prostředí“; vzhledem k tomu, že volební pozorovatelská mise OBSE dodala, že „nedávné případy zatčení kritických novinářů brání sdělovacím prostředkům v jejich svobodném fungování“, což vyvolalo vážné obavy týkající se tajnosti hlasování, chybějících záruk, které by lidem bránily volit více než jednou, náznaků manipulace s volebními urnami a nesprávného sčítání hlasů a nahlašování volebních hlasů;

1.

zdůrazňuje a oceňuje, že v době politické nestability, úpadku demokracie, rostoucího autoritářství a výzev, jimž čelí mezinárodní řád založený na pravidlech, včetně složité geopolitické situace, kterou ještě zhoršuje ruská útočná válka proti Ukrajině, hraje politika Východního partnerství klíčovou úlohu tím, že pro země Východního partnerství a jejich občany slouží jako referenční bod, pokud jde o pravidla a zásady Evropské unie; je přesvědčen, že další investice do účinných opatření v oblasti právního státu, stabilních demokratických institucí a bezpečnosti jsou jediným způsobem, jak zachovat v minulosti dosažené úspěchy, zajistit prosperující budoucnost a především jak zajistit dlouhodobou, udržitelnou a nezvratnou změnu a sbližování s Evropskou unií, a to společně s intenzivnějšími investicemi do boje proti dezinformacím; zdůrazňuje, že je důležité bojovat proti dezinformacím, neboť tam, kde Rusko v zemích Východního partnerství neútočí vojenskými prostředky, snaží se dominovat v informačním prostoru, čehož je jasným příkladem Gruzie; zdůrazňuje, že politika Východního partnerství nadále poskytuje rámec zajišťující nepřetržitou spolupráci mezi vládou a občanskou společností s cílem zachovat demokratickou odpovědnost a dohled bez ohledu na jakékoli pozastavení nebo odložení jednání o přistoupení k EU;

2.

vyzývá EU, aby do roku 2027 uspořádala politický summit Východního partnerství, na němž by byly stanoveny revidované priority schválené členskými státy EU, zeměmi Východního partnerství a občanskou společností; zdůrazňuje, že evropský nástroj sousedství má ve víceletém finančním rámci na období 2028-2034 zásadní význam pro poskytnutí odpovídající podpory na obnovené politické priority Východního partnerství na období po roce 2025; zdůrazňuje zásadní úlohu občanské společnosti jako důvěryhodného partnera a hybné síly změn; vyjadřuje hluboké znepokojení nad nedávnými škrty ve financování a vyzývá k posílení institucionální podpory, programů budování kapacit a udržitelných mechanismů základního financování pro organizace občanské společnosti Východního partnerství, včetně těch, které jsou v exilu;

3.

vyzývá EU, aby upravila politiku Východního partnerství v souladu s novou geopolitickou realitou a zohlednila skutečnost, že některé země Východního partnerství směřují k úpadku demokracie, zatímco jiné v současné době o členství v EU usilují, což může význam rámce Východního partnerství v jeho současné podobě zpochybnit; konstatuje, že reforma Východního partnerství se musí zaměřit na rozdílnou dynamiku v každé z partnerských zemí a přizpůsobit se jí a upřednostnit státy, které prokazují plnou oddanost hodnotám a zásadám EU; konstatuje, že reforma Východního partnerství by mohla zohledňovat i rozšíření současné zeměpisné působnosti politiky Východního partnerství; zdůrazňuje však, že by to nemělo mít negativní vliv na závazek EU podporovat demokracii a lidská práva ve všech zemích Východního partnerství;

4.

připomíná transformační sílu politiky rozšíření EU, která je jednou z nejúspěšnějších politik Unie; připomíná, že proces přistoupení k EU je přísně podmíněným politickým procesem založeným na zásluhách, a znovu potvrzuje platnost kodaňských kritérií; uznává, že je třeba, aby EU zvýšila účinnost své nové strategie rozšiřování a aby ji v případě potřeby aktualizovala s ohledem na nový, náročný a rychle se vyvíjející geopolitický kontext;

5.

připomíná, že finanční a technická pomoc EU zemím Východního partnerství je podmíněna dodržováním zásad právního státu, demokratických institucí a základních práv v souladu se zásadami řádného finančního řízení a ochrany finančních zájmů Unie; zdůrazňuje, že vzájemná odpovědnost mezi Evropskou unií a partnery Východního partnerství je nepostradatelná pro zajištění důvěry, transparentnosti a dlouhodobé spolupráce;

6.

znovu co nejdůrazněji odsuzuje nezákonnou, nevyprovokovanou a neodůvodněnou plošnou vojenskou invazi Ruska na Ukrajinu, která trvá už čtvrtý rok a na níž se podílí nelegitimní Lukašenkův režim; požaduje, aby Rusko ukončilo veškeré vojenské akce na Ukrajině i proti ní a stáhlo z jejího území v rámci mezinárodně uznaných hranic, včetně teritoriálních vod, veškeré vojenské síly a vojenské vybavení; důrazně poukazuje na přirozené právo Ukrajiny na sebeobranu v souladu s článkem 51 Charty OSN; znovu potvrzuje závazek EU a zemí Východního partnerství nastolit na Ukrajině komplexní, spravedlivý a trvalý mír v souladu s Chartou OSN, který respektuje svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny a je založený na podmínkách přijatelných pro Ukrajinu a její lid;

7.

znovu důrazně odsuzuje skutečnost, že ukrajinští občané jsou nuceni sloužit v ozbrojených silách agresorského státu, obyvatelé dočasně okupovaných území Ukrajiny jsou nuceni přijmout ruské pasy, je ničena ukrajinská identita a děti a mladí lidé jsou indoktrinováni a militarizováni, což je v očividném rozporu se čtvrtou Ženevskou úmluvou z roku 1949;

8.

uznává, že vítězství Ukrajiny a obnovení její úplné územní integrity v rámci mezinárodně uznaných hranic, včetně teritoriálních vod, má zásadní význam pro zajištění komplexního, spravedlivého a trvalého míru, bezpečnosti a stability, a to nejen v regionu Východního partnerství, ale na celém evropském kontinentu; zdůrazňuje, že úspěch Ukrajiny v obraně evropských hodnot demokracie, právního státu a územní svrchovanosti proti ruské útočné válce slouží jako zásadní odstrašující prostředek proti dalším pokusům o destabilizaci v Evropě; zdůrazňuje, že udržitelný mír v Evropě není možný bez zavedení spolehlivých bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, které by zabránily budoucím aktům ruské agrese; vyzývá EU a její mezinárodní partnery, aby zintenzívnili podporu obranných schopností Ukrajiny a její poválečné obnovy jako investici do evropské bezpečnostní architektury; zdůrazňuje, že budoucí členství Ukrajiny v EU výrazně posílí východní hranice Unie a přispěje ke kolektivní bezpečnosti všech evropských národů;

9.

vyzývá ukrajinské orgány, aby zachovávaly demokracii, lidská práva a parlamentní pluralismus, rozvíjely demokratické instituce, zajistily fungování nezávislých sdělovacích prostředků, politické opozice, protikorupčních orgánů a organizací občanské společnosti na cestě k účinnému otevření první kapitoly jednání s EU o základních zásadách vycházejících z kodaňských kritérií, aby se zdržely kroků, které podkopávají občanskou a politickou jednotu, aby zrušily veškerá omezení svobodné parlamentní diplomacie a aby reformovaly systémy soudnictví a vymáhání práva v souladu s požadavky EU; zdůrazňuje, že demokratické hodnoty jsou v boji za svobodu základem účinné opozice proti pokračující ruské agresi;

10.

zdůrazňuje, že plně podporuje probíhající vyšetřování situace na Ukrajině, které vede žalobce Mezinárodního trestního soudu, jehož rozsah zahrnuje údajné válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu; vítá ratifikaci Římského statutu Mezinárodního trestního soudu Ukrajinou; vyjadřuje hluboké znepokojení nad sankcemi USA proti Mezinárodnímu trestnímu soudu a proti jeho žalobcům, soudcům a zaměstnancům, které představují závažný útok na mezinárodní justiční systém; vyzývá Komisi, aby urychleně aktivovala blokovací nařízení, a členské státy, aby urychleně vystupňovaly své diplomatické úsilí s cílem chránit a zabezpečit Mezinárodní trestní soud jako nepostradatelnou součást mezinárodního soudního systému;

11.

vzdává hold tisícům lidí, kteří položili své životy za svobodnou, nezávislou a demokratickou Ukrajinu; opětovně zdůrazňuje svou neochvějnou solidaritu s lidem Ukrajiny a podporu její nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic, včetně teritoriálních vod; odsuzuje systematické deportace a nezákonné zadržování tisíců ukrajinských dětí Ruskou federací, což představuje závažné porušení mezinárodního práva, včetně Úmluvy OSN o právech dítěte a základních zásad mezinárodního humanitárního práva; dále odsuzuje skutečnost, že tyto kroky doprovází záměrné oddělování dětí od jejich rodin, nezákonné vnucování ruského občanství a pokusy o násilnou asimilaci ukrajinských občanů do kultury a identity, které nesouvisejí s jejich přirozeným prostředím, jazykem nebo tradicemi; zdůrazňuje, že tyto praktiky představují útok na samotnou podstatu lidské důstojnosti a vyžadují jednotnou a rozhodnou reakci mezinárodního společenství; vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému návratu všech postižených dětí na Ukrajinu pod mezinárodním dohledem;

12.

opakuje, že je třeba dále posílit mezinárodní strukturu odpovědnosti za zločin agrese vůči Ukrajině; podporuje pokračující rozvoj registru škod způsobených agresí Ruské federace vůči Ukrajině jako klíčového nástroje pro dokumentaci škod, ztrát a zranění způsobených válkou; vyzývá ke zřízení zvláštního tribunálu pro zločin agrese proti Ukrajině, který by zajistil vyvození odpovědnosti vůči odpovědným osobám na nejvyšší politické a vojenské úrovni; naléhavě vyzývá všechny partnery, aby usilovali o podepsání mezinárodní smlouvy o zřízení komise pro posuzování nároků Ukrajiny do konce roku 2025, která by sloužila jako doplňkový mechanismus k zajištění odškodnění obětí a účinné spravedlnosti;

13.

důrazně odsuzuje extrémní brutalitu a systematickou krutost Rusů vůči ukrajinským civilistům a válečným zajatcům, zejména popravy ukrajinských válečných zajatců ruskými silami, které představují válečný zločin a závažné porušení Ženevských úmluv, a kruté mučení, špatné zacházení a podvýživu ukrajinských válečných zajatců; naléhá na Rusko, aby okamžitě souhlasilo s výměnou všech válečných zajatců s Ukrajinou a realizovalo ji v souladu se svými závazky v rámci mezinárodního humanitárního práva a Ženevské úmluvy a aby propustilo všechny nezákonně zadržované ukrajinské civilisty;

14.

oceňuje humanitární pomoc, kterou EU a země Východního partnerství, zejména Moldavsko, poskytují Ukrajině; připomíná, že od března 2022 poskytla EU na základě směrnice o dočasné ochraně bezpečí a přístřeší více než 4 milionům Ukrajinců prchajícím před válkou (1); vítá rozhodnutí EU z června 2025 prodloužit tuto dočasnou ochranu do března 2027;

15.

zdůrazňuje, že ruská útočná válka proti Ukrajině představuje existenční hrozbu pro evropskou bezpečnost a stabilitu, jakož i pro region Východního partnerství; připomíná, že silné politické vměšování Ruska, jeho pokusy o anexi a nezákonná okupace území v jiných zemích Východního partnerství, jako je Abcházie a Jižní Osetie v Gruzii a Podněsterská oblast Moldavské republiky, rovněž představují vážnou hrozbu pro region Východního partnerství a pro Evropu jako celek; vyzývá proto k posílení hospodářských a finančních sankcí vůči Ruské federaci a k omezení obchodních operací s touto zemí, dokud nezastaví svou útočnou válku proti Ukrajině a hybridní útoky ohrožující země EU a Východního partnerství; zdůrazňuje, že udržitelný mír a bezpečnost lidí v regionu Východního partnerství jsou pro EU zásadní; opakuje svou nepochybnou podporu svrchovanosti, územní celistvosti a politické nezávislosti zemí Východního partnerství v rámci jejich mezinárodně uznávaných hranic, včetně teritoriálních vod a podporuje jejich snahy plně prosazovat dodržování těchto zásad;

16.

připomíná, že je důležité podporovat strategické cíle lidské bezpečnosti a udržitelného míru v celém regionu Východního partnerství i mimo něj; v této souvislosti oceňuje summit Arménie a Ázerbájdžánu, který dne 8. srpna 2025 uspořádaly Spojené státy a na němž byla parafována Dohoda o nastolení míru a navázání mezistátních vztahů a vedoucí představitelé Arménie a Ázerbájdžánu opětovně potvrdili, že veškerá regionální komunikace a infrastruktura budou otevřeny na základě respektování svrchovanosti, územní celistvosti a jurisdikce těchto dvou zemí, včetně projektu propojenosti s názvem Trumpova cesta k mezinárodnímu míru a prosperitě; chválí odhodlání obou vlád ukončit jejich téměř čtyři desetiletí trvající konflikt; vybízí strany, aby co nejdříve podepsaly a ratifikovaly mírovou smlouvu; oceňuje aktivní zapojení EU do podpory tohoto procesu a souvisejících jednání; vyzývá k dalšímu pokroku v procesu vymezování hranic a k úplnému stažení ázerbájdžánských sil z území Arménské republiky; připomíná, že je třeba vyřešit nevyřešené otázky týkající se arménských vězňů v Ázerbájdžánu a vysídlených Arménů z bývalé autonomní oblasti Náhorní Karabach, a vyzývá k ukončení ničení arménského kulturního dědictví v této oblasti;

17.

domnívá se, že politika Východního partnerství musí být přizpůsobena současným geopolitickým výzvám a dynamice; vyjadřuje hluboké znepokojení nad rostoucím rozsahem dezinformačních a propagandistických kampaní v zemích Východního partnerství, které organizuje Ruská federace; konstatuje, že tyto činnosti jsou doprovázeny pokročilým vměšováním do vnitrostátních politických procesů, jehož se dosahuje obsazením informační sféry, včetně tradičních sdělovacích prostředků a sociálních sítí;

18.

vyzývá k vytvoření posílených mechanismů EU a k intenzivnější mezinárodní spolupráci v boji proti ruským dezinformacím a propagandě v zemích Východního partnerství, jejichž cílem je destabilizovat společnosti, oslabit důvěru v demokratické instituce a šířit nepravdivé narativy o Evropské unii a jejích hodnotách, včetně zavádějících tvrzení, že členství v EU by znamenalo ztrátu národní svrchovanosti a identity; zdůrazňuje, že je nezbytné posílit kolektivní odolnost vůči zneužívání umělé inteligence k vytváření a šíření dezinformací a vykonstruovaného obsahu a účinně identifikovat, zpochybňovat a neutralizovat manipulativní ruské narativy, včetně těch, jejichž cílem je zatajit nebo ospravedlnit trestné činy;

19.

zdůrazňuje, že tento znepokojivý trend, který v posledních letech zesílil, podkopává regionální stabilitu a integritu a může představovat významná bezpečnostní rizika pro budoucnost regionu a pro sousedství EU jako celku;

20.

domnívá se, že bezpečnost EU je úzce spjata s bezpečností jejích nejbližších evropských sousedů; je hluboce znepokojen pokračujícími pokusy Ruska destabilizovat země Východního partnerství prostřednictvím zahraniční manipulace s informacemi a zahraničního vměšování, kybernetických útoků, volební korupce, nezákonného vnějšího financování politických vražd, hrozeb, zasahování do voleb a okupace území, zneužívání náboženských institucí a účelového využívání náboženství a online mobilizace a radikalizace, jejichž cílem je zmařit evropské ambice zemí Východního partnerství a oslabit jejich stabilitu, a tyto pokusy odsuzuje; poukazuje na stále větší vliv rozsáhlých dezinformačních kampaní a kampaní v sociálních médiích, které byly záměrně navrženy tak, aby rozdělovaly společnosti, podkopávaly důvěru v demokratické instituce a destabilizovaly politický řád; vyzývá EU a její partnery, aby dále posilovali programy odolnosti, iniciativy v oblasti mediální gramotnosti a úsilí o strategickou komunikaci; vyzývá k intenzivnější vojenské a bezpečnostní spolupráci s kandidátskými zeměmi a partnery, a to i v oblasti odolnosti, kybernetické bezpečnosti, hybridních hrozeb, zmírňování, řízení hranic, boje proti terorismu a boje proti dezinformacím, a vyzývá ke zvýšení pomoci určené na civilní obranu; připomíná, že v tomto ohledu je třeba úzce spolupracovat s NATO; vyzývá k posílení vojenské a bezpečnostní spolupráce s Ukrajinou a k pokračující podpoře odporu země proti ruské agresi prostřednictvím dalšího pokračování stávajících programů a zřízení nových programů, přičemž připomíná úsilí, které EU na podporu Ukrajiny již vynaložila; vítá podpis prvního partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany s Moldavskem v roce 2024, které by mohlo sloužit jako vzor pro posílenou bezpečnostní spolupráci se zeměmi Východního partnerství, a začlenění Arménie do Evropského mírového nástroje (EPF) v červenci 2024; plně podporuje vojenské a civilní mise společné bezpečnostní a obranné politiky v zemích Východního partnerství;

21.

vyzývá země Východního partnerství, aby postupně sladily své politiky se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU; vyzývá země Východního partnerství, aby se připojily k politice týkající se sankcí EU vůči Rusku za jeho útočnou válku proti Ukrajině a zároveň zajistily, aby se nestaly prostředníky pro obcházení sankcí; naléhavě vyzývá členské státy EU, aby nadále posilovaly režim sankcí vůči Rusku a jeho spojencům, v plné míře a komplexně prováděly přijatá opatření a bojovaly proti obcházení sankcí; vyzývá členské státy EU a země Východního partnerství, aby posílily monitorování společností vyrábějících vojenské zboží a zboží dvojího užití, které Ruská federace používá pro rakety a drony při svých brutálních útocích na Ukrajinu, a obchodujících s tímto zbožím a aby přijaly přísná opatření proti všem zúčastněným společnostem;

22.

vyzývá EU a její mezinárodní partnery, aby podnikli rozhodné kroky ke konfiskaci imobilizovaných ruských státních aktiv a zajistili jejich využití pro rekonstrukci a obnovu Ukrajiny jako zákonné opatření k vyvození odpovědnosti a odškodnění podle mezinárodního práva; zdůrazňuje, že Rusko musí nést plnou finanční odpovědnost za zkázu a škody, které způsobilo;

23.

odsuzuje systémový útok režimu strany Gruzínský sen na gruzínské demokratické instituce, politickou opozici, nezávislé sdělovací prostředky, občanskou společnost, akademickou obec a nezávislost soudnictví; vyjadřuje politování nad zmanipulovanými parlamentními volbami ze dne 26. října 2024, které byly v rozporu s demokratickými normami a standardy, a proto neuznává samozvanou autoritu strany Gruzínský sen; důrazně odsuzuje brutální potlačování pokojných protestů, svévolné zadržování běžných občanů, novinářů, aktivistů a politických vůdců, jakož i systematické porušování základních svobod; naléhavě vyzývá gruzínské orgány, aby neprodleně propustily všechny politické vězně a ostatní nezákonně zadržované osoby; trvá zejména na okamžitém a bezpodmínečném propuštění laureátky Sacharovovy ceny Mzii Amaglobeliové a na stažení všech obvinění, která proti ní byla vznesena; odsuzuje její politicky motivované zatčení a stíhání; vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že vládnoucí strana Gruzínský sen opustila cestu země k evropské integraci a členství v NATO; konstatuje, že přijetí protidemokratických zákonů prakticky pozastavilo proces integrace Gruzie do EU; konstatuje, že záměr strany Gruzínský sen zakázat politické strany by v Gruzii fakticky zavedl diktaturu jedné strany a žádá mezinárodní společenství, aby podniklo okamžité kroky; vyzývá Komisi a Radu, aby přezkoumaly bezvízový styk s Gruzií s cílem pozastavit jeho platnost pro cílové skupiny odpovědné za autoritářský úpadek Gruzie; zdůrazňuje, že za veškeré důsledky případného pozastavení bezvízového režimu pro gruzínské občany ponese plnou odpovědnost Gruzínský sen;

24.

vyzývá předsedkyni Komise, místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedu Evropské rady, aby se zapojili do diplomacie na vysoké úrovni s vedoucími představiteli členských států s cílem neprodleně vyslat rozhodnou a jasnou reakci Evropské unie na postupně se odvíjející definitivní rozklad demokratického řádu v Gruzii; vyzývá orgány EU, aby podporovaly nezávislé gruzínské sdělovací prostředky všemi možnými nástroji, včetně finančních nástrojů, ve snaze zachovat v Gruzii svobodu tisku a pluralitu sdělovacích prostředků;

25.

opakuje, že neuznává tzv. zvolení Alexandra Lukašenka prezidentem Běloruska dne 26. ledna 2025; považuje současný režim v Bělorusku za nelegitimní, protizákonný a zločinný; znovu potvrzuje svou neochvějnou podporu běloruskému lidu v jeho boji za demokracii, svobodu a lidská práva; odsuzuje pokračující represe v Bělorusku; připomíná, že z politicky motivovaných důvodů je i nadále vězněno více než 1 250 politických vězňů, včetně nositele Nobelovy ceny míru Alese Bjaljackého a 37 novinářů; připomíná zejména případ Andrzeje Poczobuta, významného polsko-běloruského novináře a dlouholetého zastánce demokratických svobod, který je v Bělorusku i nadále nespravedlivě zadržován jako politický vězeň; požaduje jeho okamžité a bezpodmínečné propuštění společně s všemi ostatními politickými vězni;

26.

zdůrazňuje důležitou úlohu evropských politických nadací v zemích Východního partnerství, které přispívají k budování odolných a pluralitních společností prostřednictvím politického vzdělávání, podpory demokracie a projektů zaměřených na dialog; vzhledem k rostoucím represím vyzývá k pokračující ochraně evropských politických nadací a k poskytování pomoci těmto nadacím;

27.

odsuzuje čím dál častější pronásledování křesťanů a dalších náboženských menšin v částech regionu, zejména v Bělorusku a Rusku; zdůrazňuje důležitou úlohu církví a náboženských komunit jako klíčových aktérů při podpoře usmíření, sociální soudržnosti a obraně lidské důstojnosti; vyjadřuje politování nad rozhodnutím vlády USA zmrazit finanční prostředky Agentury USA pro mezinárodní rozvoj (USAID), což má přímý negativní dopad na organizace občanské společnosti a ohrožuje nezávislost sdělovacích prostředků a mohlo by potenciálně vést ke zvýšené kontrole ze strany oligarchů a zahraniční propagandě; zdůrazňuje, že zásadní úloha, kterou organizace občanské společnosti vykonávají při přispívání k navrhování, provádění a posuzování vnitrostátních právních předpisů zemí Východního partnerství a při podpoře demokratických reforem, je ohrožena; vyzývá EU, aby podporovala občanskou společnost v zemích Východního partnerství tím, že umožní lepší přístup k finančním prostředkům EU;

28.

vítá výrazné prohloubení vztahů mezi EU a Arménií, včetně nedávné politické dohody o znění nového programu partnerství mezi EU a Arménií, nedávného arménského zákona o zahájení procesu přistoupení k EU, zahájení dialogu o uvolnění vízového režimu v září 2024, prodloužení mandátu mise EU v Arménii a zvýšení finanční podpory EU v rámci plánu odolnosti a růstu na období 2024–2027 ve výši 270 milionů EUR; oceňuje úsilí Arménie o podporu stability na jižním Kavkaze;

29.

vyzývá EU, aby posílila nezávislé sdělovací prostředky a zvýšila svoji podporu novinářům v zemích Východního partnerství; vyjadřuje hluboké znepokojení nad svévolným zadržováním a obtěžováním novinářů a násilím vůči nim v Gruzii a nad přijetím drakonických právních předpisů, jako je zákon o registraci zahraničních agentů; připomíná, že ruská útočná válka proti Ukrajině má závažný dopad na nezávislé sdělovací prostředky; vyzývá EU, aby se přednostně zaměřila na fyzickou a digitální bezpečnost novinářů a aby vytvořila nezávislé a transparentní systémy finanční podpory pro nezávislé sdělovací prostředky na boj proti dezinformacím; odsuzuje běloruský režim za jeho zákony proti extremismu, které označují většinu nezávislých sdělovacích prostředků za „extremistické“; vítá podporu EU určenou běloruským nezávislým sdělovacím prostředkům, mimo jiné zřízením Centra pro svobodu sdělovacích prostředků, které umožňuje sdělovacím prostředkům pokračovat v činnosti, posilovat digitální bezpečnost a poskytovat občanům informace založené na faktech navzdory cenzuře a represím; je hluboce znepokojen naprosto nedostatečnou svobodou tisku v Ázerbájdžánu a čím dál silnějšími represemi ze strany orgánů proti velmi malému počtu zbývajících nezávislých sdělovacích prostředků a novinářů; je zděšen přísnými tresty odnětí svobody, které byly vyneseny v politicky motivovaných případech v Ázerbájdžánu, například po tvrdém zásahu proti zpravodajskému kanálu Abzas Media a jiným kritickým hlasům; požaduje, aby byla zaručena svoboda tisku a svoboda projevu a aby nebyly omezovány mediální organizace; naléhavě vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby neprodleně propustily všechny politické vězně a další nezákonně zadržované osoby; trvá zejména na okamžitém a bezpodmínečném propuštění dr. Gubada Ibadoghlua z domácího vězení a na stažení veškerých obvinění proti němu a odsuzuje jeho politické pronásledování; připomíná postoj Evropského parlamentu, v němž vyzývá Komisi, aby pozastavila platnost memoranda o porozumění z roku 2022 o strategickém partnerství v oblasti energetiky mezi EU a Ázerbájdžánem; vítá finanční krytí ve výši 1,5 milionu EUR na podporu arménského informačního ekosystému;

30.

bere na vědomí nový strategický přístup EU k Černému moři a očekává oznámení dalších podrobností; zdůrazňuje strategický význam černomořského regionu pro regionální spolupráci, energetickou bezpečnost a obranu v rámci Východního partnerství; vyzývá EU, aby strategii pro oblast Černého moře začlenila do politiky Východního partnerství a zajistila součinnost s procesem rozšíření.