Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o revidovaném akčním plánu makroregionální strategie Evropské unie pro jadransko-jónský region

(COM(2025) 191 final)

Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o provádění makroregionálních strategií EU

(COM(2025) 196 final)

(C/2026/874)

Zpravodaj:

Stefano PALMIERI

Poradce	Marco CELI (pro zpravodaje)
Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 6. 6. 2025 a 29. 8. 2025
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	20. 11. 2025
Přijato na plenárním zasedání	3. 12. 2025
Plenární zasedání č.	601
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	218/0/6

1. Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) uznává úlohu makroregionálních strategií při vytváření víceúrovňových synergií mezi opatřeními, programy a subjekty. Byly přínosem pro ekologickou a digitální transformaci a během pandemie a současných geopolitických krizí významným způsobem přispěly k odolnosti a solidaritě.

1.2

Kvůli přetrvávajícím rozdílům mezi regiony v oblasti správních kapacit a dostupných zdrojů je nutné posílit vertikální i horizontální víceúrovňovou správu a zajistit účast místních struktur.

1.3

EHSV vítá revizi a vyzývá k posílení sociálního rozměru, občanské účasti a meziregionální spolupráce. Z makroregionálních strategií se musí stát laboratoře sociálního začleňování a sociálních inovací, musí podporovat environmentální zdanění a lidský kapitál a klást mimořádný důraz na účast mladých lidí a na dialog mezi generacemi.

1.4

EHSV bere na vědomí výsledky makroregionální strategie pro region Baltského moře (EUSBSR), která prosazovala udržitelnost a propojení v oblasti Baltského moře. Při její revizi v roce 2021, v jejímž rámci byl zřízen strategický bod pro region Baltského moře, byla posílena spolupráce a správa. Strategie je i navzdory přerušení vztahů s Ruskem a Běloruskem nadále platná.

1.5

EHSV poukazuje na pokrok, kterého bylo dosaženo v rámci makroregionální strategie pro dunajský region (EUSDR). Při revizi v roce 2020 byl posílen soulad s prioritami EU a účast mladých lidí, i když nerovnoměrně a s nejednotnými politickými závazky. Předsednictví prosazovala inovace a správu věcí veřejných.

1.6

EHSV vyzdvihuje výsledky makroregionální strategie pro jadransko-jónský region (EUSAIR), jejíž akční plán byl nedávno aktualizován a byl do něj zapracován pátý sociální pilíř. Tato strategie je zaměřena na otázky rozšíření, oběhového hospodářství a digitalizace a posiluje partnerství a odolnost v oblasti zasažené energetickou, klimatickou a demografickou krizí.

1.7

EHSV kladně hodnotí makroregionální strategii pro alpský region (EUSALP), v níž byla upevněna spolupráce a stabilní správa věcí veřejných a umožněna účast třetích zemí. Při revizi byly doplněny priority v oblasti digitalizace, energetiky, vodních zdrojů a oběhového hospodářství.

1.8

EHSV konstatuje, že rozšíření o země západního Balkánu, o Ukrajinu a Moldavsko je jednou ze strategických priorit a že makroregionální strategie mají potenciál posílit spolupráci, institucionální kapacity a sbližování s „acquis“.

1.9

EHSV poukazuje na skutečnost, že invaze Ruska na Ukrajinu ukázala funkci makroregionálních strategií coby nástrojů solidarity a odolnosti. V rámci EUSDR bylo prosazováno začleňování, vzdělávání a zaměstnanost, byly zahájeny humanitární a environmentální iniciativy, byla propagována zelená agenda pro západní Balkán a řešila se také energetická krize a otázka přijímání uprchlíků.

1.10

EHSV se domnívá, že rozhodující význam má místní přístup makroregionálních strategií, který přizpůsobuje evropské priority specifikům jednotlivých území a podporuje soudržnost prostřednictvím nástrojů, jako je komunitně vedený místní rozvoj (CLLD) a inovační iniciativy, například na podporu účasti občanů, zaměstnanosti mladých lidí, udržitelné mobility, malých a středních podniků a vysokých škol.

1.11

EHSV požaduje posílení správy věcí veřejných a financování a zohlednění priorit makroregionálních strategií v hlavních programech EU. Je třeba posílit místní kompetence, upevnit partnerství a aktivně zapojit občanskou společnost a mladé lidi. Díky tomu bude možné přeměnit makroregionální strategie v nástroje, které budou inkluzivnější a odolnější a budou mít strukturální vliv na veřejnou politiku.

1.12

Z pohledu EHSV představuje nový víceletý finanční rámec (tj. rámec na období 2028–2034) riziko pro řádné fungování makroregionálních strategií. Proto je nutné, aby strategické subjekty zajistily, že v plánech partnerství budou zohledněny priority, vytyčeny jasné a měřitelné cíle, bude podporována a monitorována přeshraniční spolupráce a zamezí se tomu, že by zapojení místních a regionálních zainteresovaných stran bylo pouze formální.

1.13

EHSV vyzdvihuje nutnost transparentní, odpovědné a etické správy ze strany institucí zapojených do makroregionálních strategií. Integrita, řádná správa věcí veřejných a právní stát jsou nezbytnými předpoklady důvěryhodnosti, efektivity a vzájemné důvěry.

1.14

EHSV požaduje vytvořit nový makroregion v oblasti Středozemního moře s cílem řešit společné problémy, jako je změna klimatu, migrační toky, transformace energetiky a modrá udržitelnost. Tato iniciativa, která by navazovala na nedávný Pakt pro Středomoří (1), by zlepšila stabilitu, spolupráci a začleňování, zviditelnila vazby mezi Evropou, severní Afrikou a Blízkým východem a přispěla k upevnění strategické úlohy EU ve Středomoří. EHSV kromě toho zdůrazňuje, že je důležité pokračovat v práci na dalších makroregionálních strategiích, například na strategii pro oblast Atlantiku a pro Karpaty.

2. Obecné připomínky

2.1

Evropská unie podporuje makroregionální strategie již od roku 2009, neboť představují inovativní nástroj řešení společných výzev v nadnárodních oblastech, které jsou geograficky a funkčně propojené. Tyto strategie vznikly ze společné iniciativy zainteresovaných členských států a za podpory Evropské komise. Umožňují vytváření partnerství mezi členskými státy a třetími zeměmi na rovnoprávném základě a poskytují dynamický rámec pro řešení společných environmentálních, hospodářských a sociálních problémů.

2.2

Makroregionální strategie se vytvářejí na základě územních kritérií (povodí řek, moří a hor) a historických, kulturních a hospodářských vazeb. Pro každou makroregionální strategii byl vypracován flexibilní akční plán, který lze uzpůsobit geopolitickým, klimatickým a demografickým změnám.

2.3

EHSV zdůrazňuje, že makroregionální strategie umožnily posílit synergie mezi politikami a různými subjekty na více úrovních a staly se účinným nástrojem ekologické a digitální transformace, územní soudržnosti a odolnosti. Během pandemie a ruské vojenské agrese na Ukrajině prošly nemalým vývojem a z platforem pro spolupráci se staly nástroje konkrétní solidarity.

2.4

V letech 2023–2024 byly v rámci strategií v reakci na komplexní výzvy, jako je změna klimatu, rozšíření EU, transformace energetiky, úbytek obyvatelstva a migrační tlaky, zahájeny procesy strukturální modernizace.

2.5

EHSV tuto revizi hodnotí kladně a podporuje ambicióznější integraci sociálního rozměru, občanské účasti a meziregionální spolupráce.

3. Obecné posouzení provádění makroregionálních strategií

3.1 Strategie EU pro region Baltského moře (EUSBSR)

3.1.1

Strategie EU pro region Baltského moře, která byla zahájena v roce 2009, se vztahuje na osm členských států EU a čtyři sousední třetí země. Strategie má tři hlavní cíle – záchranu moře, propojení regionu a zvýšení prosperity – a je tematicky rozdělena do čtrnácti vzájemně propojených oblastí politiky, včetně rizik, bioekonomiky, zdraví a vzdělávání. Na období 2021–2027 bude mít Program Interreg pro region Baltského moře k dispozici rozpočet ve výši 259 milionů EUR.

3.1.2

V roce 2021 byl akční plán pro strategii EU pro region Baltského moře revidován. Počet opatření byl snížen, byl zaveden systém pro usnadnění užší spolupráce mezi zúčastněnými stranami (včetně hospodářských a sociálních partnerů) a byl vytvořen nový nástroj – strategický bod pro region Baltského moře – s cílem poskytovat administrativní a technickou podporu pro řízení a rozvoj strategie a informování o ní.

3.1.3

Strategie EU pro region Baltského moře podporuje regiony zapojené do plnění stanovených cílů udržitelného a inteligentního růstu. Navzdory skutečnosti, že pozastavení spolupráce s Ruskem a Běloruskem po ruské – bezdůvodné a nevyprovokované – invazi na Ukrajinu vytvořilo překážku pro řešení hlavních problémů v regionu, má strategie velký potenciál řešit nově se objevující výzvy.

3.2 Strategie Evropské unie pro dunajský region (EUSDR)

3.2.1

Strategie EU pro dunajský region, která byla zahájena v prosinci 2010 a aktualizována v roce 2020, se vztahuje na čtrnáct zemí (devět členských států EU a pět třetích zemí) a je rozvržena do čtyř hlavních pilířů: 1) propojení regionu, 2) ochrana životního prostředí, 3) budování prosperity a 4) posílení regionu. Tyto čtyři cíle jsou dále rozděleny do dvanácti prioritních oblastí. Na období 2021–2027 má však program k dispozici celkem 213,1 milionu EUR.

3.2.2

Revize akčního plánu uvedla EUSDR do většího souladu s prioritami EU, včetně Zelené dohody pro Evropu, a posílila zapojení mládeže a spolupráci s fondy EU. Ačkoli přetrvávají socioekonomické rozdíly, nedostatek finančních zdrojů a slabé politické odhodlání, dokázala strategie přesto posílit nadnárodní spolupráci a podpořit proces přistoupení k EU.

3.2.3

V průběhu několika posledních předsednictví byly nově definovány priority strategie. Za rakouského předsednictví v roce 2024 byly prosazovány inovace, konkurenceschopnost a spolupráce s Evropskou komisí a byly podpořeny vyhlídky kandidátských zemí na vstup do EU. Za slovinského předsednictví v roce 2023 byly zahájeny reformy správy věcí veřejných a bylo formulováno 13 doporučení s cílem posílit zapojení zainteresovaných stran. Německá rezoluce z roku 2023 a mezistrategická koordinace v oblasti mobility ještě posílily odolnost strategie, která staví na pevném systému správy věcí veřejných a na fungování strategického bodu pro dunajský region.

3.3 Strategie EU pro jadransko-jónský region (EUSAIR)

3.3.1

Strategie EU pro jadransko-jónský region, která byla zahájena v roce 2014, sdružuje deset zemí (čtyři členské státy EU a šest třetích zemí). Strategie je založena na čtyřech hlavních pilířích: modrý růst, propojení regionu, kvalita životního prostředí a udržitelný cestovní ruch. Provozní podporu pro koordinaci a provádění zajišťuje místo služeb strategie EU pro jadransko-jónský region. Na období 2021–2027 bude v rámci programu Interreg pro jadransko-jónský region k dispozici 136,7 milionu EUR.

3.3.2

EHSV konstatuje, že díky strategii EUSAIR byla posílena partnerství a důvěra mezi zainteresovanými stranami, což je přínosem k procesu rozšiřování EU. Region však čelí postpandemickým krizím, potýká se s důsledky války, s inflací a se složitou transformací energetiky, kterou ještě komplikuje závislost na fosilních palivech. Tato obzvlášť zranitelná klimatická oblast je vystavena extrémním jevům, desertifikaci a úbytku biologické rozmanitosti. Značný úbytek obyvatelstva, který v některých zemích mezi lety 2012 a 2022 činil až 11 %, oslabuje sociální soudržnost a dostupnost pracovní síly.

3.3.3

V novém akčním plánu byl zaveden pátý sociální pilíř týkající se mladých lidí, zaměstnanosti, genderové rovnosti žen a inovací. Byly posíleny závazky v oblasti digitalizace, klimatické neutrality a rozvoje venkova a jako průřezové téma bylo zahrnuto rozšíření. Správa věcí veřejných byla posílena třemi projekty Interreg pro jadransko-jónský region. EHSV vítá integrovaný a víceúrovňový přístup EUSAIR k řešení environmentálních, ekonomických a demografických výzev.

3.4 Strategie EU pro alpský region (EUSALP)

3.4.1

Strategie EU pro alpský region, která byla zahájena v roce 2015, je nejnovější strategií, kterou EU schválila. Vztahuje se na sedm zemí, přičemž se jedná o pět členských států EU a dvě třetí země. Strategie zahrnuje tři tematické oblasti: hospodářský růst a inovace; mobilitu a konektivitu; životní prostředí a energetiku. Na období 2021–2027 je na program Interreg k dispozici celkem 107 milionů EUR pro čtyři prioritní oblasti zaměřené na dosažení zeleného a uhlíkově neutrálního alpského regionu odolného vůči změně klimatu.

3.4.2

Díky strategii byla posílena nadnárodní spolupráce v alpském regionu a byla vypracována společná řešení společných problémů. Během švýcarského předsednictví v roce 2023 a letošního společného předsednictví Rakouska a Lichtenštejnska se zvýšila otevřenost vůči třetím zemím. Stabilní správa věcí veřejných umožnila zajistit kontinuitu správy a schopnost reakce, zejména v krizových situacích.

3.4.3

V letech 2022 a 2023 bylo vytyčeno pět tematických priorit a čtyři průřezové priority (digitalizace, energetika, vodní zdroje, oběhové hospodářství) a začala revize akčního plánu, která má být dokončena v roce 2025. Nedílnou součástí správy věcí veřejných se stala Rada mládeže, čímž se posílila mezigenerační soudržnost. Prostřednictvím AlpGov 2 mohly akční skupiny aktualizovat své pracovní plány a posílit mezisektorovou spolupráci, přičemž se zvýšilo zapojení malých a středních podniků, občanské společnosti a regionů.

4. Úloha a dopad makroregionálních strategií při provádění ekologické, digitální a sociální transformace

4.1

Makroregionální strategie jsou klíčovými nástroji environmentální, digitální a sociální transformace EU, protože mobilizují regiony a obce k větší konkurenceschopnosti a k udržitelnému rozvoji. V souladu se Zelenou dohodou podporují biologickou rozmanitost, oběhové hospodářství, účinné využívání zdrojů, dekarbonizaci a energetickou účinnost.

4.2

Vzhledem ke stále většímu významu digitalizace se makroregionální strategie zaměřují na posilování infrastruktury, dovedností a inovací ve veřejném i soukromém sektoru. Přetrvávají však rozdíly z hlediska správních a finančních kapacit regionů. Proto EHSV upozorňuje na naléhavou nutnost tyto rozdíly překlenout, k čemuž je zapotřebí posílit víceúrovňovou správu.

4.3

Ekologická a digitální transformace sice nabízí příležitosti, zároveň by však mohla prohloubit socioekonomické nerovnosti. EHSV opakuje, že v makroregionálních strategiích musí být zohledněna sociální hlediska, a to aktivnějším zapojením občanské společnosti, sociálních a hospodářských partnerů a dalších místních subjektů, aby byla zaručena spravedlnost a územní soudržnost.

4.4

Má-li být regionální ekonomika inkluzivnější a odolnější, musí strategie podporovat inteligentní specializaci, místní klastry a sociální inovace a zajistit vyvážený přístup k ekonomickým a sociálním příležitostem. EHSV požaduje, aby byly makroregionální strategie využívány jako laboratoře k testování nástrojů přerozdělování, zeleného zdanění a integrovaných politik soudržnosti.

4.5

Je třeba posílit spolupráci mezi strategiemi, zejména ve znevýhodněných regionech a ve třetích zemích. EHSV upozorňuje na důležitost investic do lidského kapitálu – vzdělávání, zapojení mladých lidí, mezigenerační dialog –, aby byla transformace spravedlivá a obecně přijímaná.

4.6

V souvislosti s jednotlivými makroregionálními strategiemi je třeba poukázat na následující skutečnosti:

—	EUSBSR: důrazně prosazuje ekologickou transformaci (CiNURGi, BALTIPLAST, EMPEREST) a oběhové hospodářství. Projekty jako Real-Time Economy a DistanceLAB podporují digitalizaci, projekty RESIST a BSR Cultural Pearls posilují sociální soudržnost a účast občanů.

—

EUSDR: navzdory rozdílům mezi regiony přispívá k environmentální udržitelnosti (DALIA, STOPFIRES, DanubeParks) a využívání obnovitelných zdrojů energie (NRGCom). V rámci Plan-C a RIS4DANU se rozvíjí digitalizace a oběhové hospodářství. V sociální oblasti podporují projekty Fem2Forests a Back on Track začleňování a zaměstnatelnost.

—	EUSAIR: zahrnuje do svých pilířů aspekt udržitelnosti (PET HAB ECO, NAMIRS) a posiluje digitální technologie díky projektům jako EUREKA a BLUEAIR. V rámci SI4CARE a TESI jsou podporovány sociální inovace a odborná příprava. Nový akční plán se zaměřuje na soudržnost a dovednosti.

—	EUSALP: zaměřuje se na projekty týkající se ekologie (IMAGHyNE, MICROCLIM), digitálních technologií (SmartCommUnity, CIRCULAR4.0) a občanů (interpersonální dovednosti, mobilita v alpském regionu) s cílem dosáhnout inkluzivního územního růstu.

5. Makroregionální strategie EU a rozšíření

5.1

Jednou ze strategických priorit je rozšíření EU o země západního Balkánu, o Ukrajinu a Moldavsko. V tomto směru hrají makroregionální strategie klíčovou roli při posilování víceúrovňové spolupráce, institucionálních kapacit a sbližování s „acquis“. EHSV zdůrazňuje, že se musí posoudit, nakolik jsou účinné při prosazování sociální soudržnosti, místního začleňování a udržitelnosti.

5.2

EUSDR, do níž je zapojeno pět kandidátských zemí, je pilířem procesu rozšiřování. Během posledních předsednictví (ukrajinského, slovinského a rakouského) byla agenda přistoupení zahrnuta mezi strategické činnosti. Projekty jako NRGCom, GeoHeCo a DALIA podporují energetickou a ekologickou transformaci, projekty Back on Track a Fem2Forests prosazují zaměstnanost a začleňování. Strategie podporuje změny v právních předpisech a posiluje instituce.

5.3

EUSAIR, v níž jsou kandidátské země zastoupeny významným způsobem, aktualizovala svůj akční plán tak, aby byl přínosem pro proces přistoupení. Zaměřuje se na správní kapacity, inovace (BLUEAIR, EUREKA) a sociální soudržnost (TESI, SI4CARE). V oblasti životního prostředí posilují projekty jako PET HAB ECO a NAMIRS ochranu biologické rozmanitosti a řízení rizik. Strategie přispívá k Zelené dohodě a zelené agendě pro Balkán.

5.4

Do EUSBSR sice žádné kandidátské země zapojeny nejsou, nicméně počínaje rokem 2022 zintenzivnila tato strategie podporu Ukrajině, a tím i odolnost a spolupráci. Začlenění do sítí Interreg podpořilo sbližování právních předpisů a vzdělávání. Iniciativy jako OpenRisk II a BALTIPLAST jsou vzorem v oblasti udržitelnosti a přispívají k přiblížení Ukrajiny k Evropské unii.

6. Makroregionální situace a bezdůvodná a nevyprovokovaná invaze Ruska na Ukrajinu

6.1

Ruská vojenská agrese proti Ukrajině měla na makroregionální strategie významný dopad, neboť se ukázaly být klíčovým nástrojem k podpoře solidarity, odolnosti a spolupráce. EHSV vyzdvihuje úlohu makroregionálních strategií při podpoře obnovy a evropské integrace Ukrajiny a Moldavska a oceňuje přínos místních komunit a občanské společnosti.

6.2

V této souvislosti je nejvýznamnější EUSDR, protože Ukrajina a Moldavsko jsou do ní zapojeny. Ukrajinské předsednictví v roce 2022, a následně i předsednictví slovinské, prosazovaly priority jako začleňování, vzdělávání, mobilitu a zaměstnanost. EHSV uznává hodnotu dialogu s ukrajinskou a moldavskou občanskou společností, což bylo patrné i na fóru v roce 2023. Iniciativy v oblasti lidských zdrojů a dovedností a čerpání prostředků z Evropského sociálního fondu byly konkrétními reakcemi na sociální a vzdělávací potřeby.

6.3

V rámci EUSBSR byly přerušeny vztahy s Ruskem a Běloruskem a byly spuštěny projekty na pomoc Ukrajině, zejména v humanitární, environmentální a vzdělávací oblasti. EHSV oceňuje zapojení ukrajinských subjektů do projektů Interreg a jejich účast na evropských akcích, což je dokladem toho, že makroregionální strategie mohou díky územní spolupráci podpořit evropskou integraci.

6.4

V rámci EUSAIR byla projevena solidarita podpořením zelené agendy pro západní Balkán a prohloubením spolupráce v oblasti energetiky, mobility a hospodářské a sociální odolnosti. EHSV doporučuje, aby byly makroregionální strategie uzpůsobeny předvstupním politikám, a to i z hlediska územní soudržnosti.

6.5

V rámci EUSALP se řešily nepřímé dopady konfliktu, jako je energetická krize a přijímání uprchlíků. Prosazovala se energetická nezávislost, obnovitelné zdroje energie a udržitelné postupy. EHSV zdůrazňuje, že makroregionální strategie mohou v nestabilních situacích díky víceúrovňové správě a místním kapacitám posílit vnitřní soudržnost EU.

7. Územní aspekt makroregionálních strategií a podpora úsilí o soudržnost

7.1

Makroregionální strategie s úspěchem uplatňují místní přístup k provádění evropských opatření, jež zohledňují zeměpisná, hospodářská a kulturní specifika jednotlivých území. Jelikož se provádějí se ve funkčních oblastech, jako jsou povodí řek, horské regiony nebo pobřežní oblasti, usnadňují spolupráci mezi sousedícími územími a podporují společná řešení společných problémů, čímž posilují integrovaný územní rozvoj a soudržnost mezi regiony.

7.2

EHSV zdůrazňuje, že je důležité zahrnout do makroregionálních strategií nástroje, jako je komunitně vedený místní rozvoj (CLLD, Community-Led Local Development), aby byly místní komunity více zapojeny do určování strategických priorit. Kombinování víceúrovňové správy s občanskou angažovanosti umožní spravedlivější a účinnější environmentální, digitální a sociální transformaci a omezí územní rozdíly.

7.3

S pomocí makroregionálních strategií lze přizpůsobit velké evropské strategie místním potřebám. Iniciativy jako SMART ERA (boj proti vylidňování), BSR Cultural Pearls (kulturní odolnost) a ADRIONCYCLETOUR (udržitelná mobilita) dokládají potenciál makroregionálních strategií v oblasti podpory inovací, účasti a udržitelnosti. EHSV poukazuje na přidanou hodnotu těchto projektů, které přispívají k tomu, aby se evropská soudržnost projevovala konkrétněji a byla s jednotlivými regiony více spjata.

7.4

Makroregionální strategie jsou vzhledem ke stále komplexnější environmentální, digitální a sociální transformaci účinným nástrojem podpory evropské soudržnosti. Umožňují totiž řešit nadnárodní výzvy uplatňováním koordinovaných řešení a podpořit tak odolnost životního prostředí a územní udržitelnost.

7.5

K nejzávažnějším rizikům pro soudržnost EU patří demografické výzvy, jako je odliv obyvatelstva a stárnutí populace. Makroregionální strategie poskytují rámec pro konkrétní opatření zaměřená na prosazování udržitelné mobility, zaměstnávání mladých lidí a posílení venkovských a horských oblastí.

7.6

Podporují také společenskou a hospodářskou soudržnost tím, že zapojují místní orgány, občanskou společnost, podniky a vysoké školy. EHSV požaduje odstranění územních rozdílů posílením participativních a územních nástrojů zaměřených na vzdělávání, kulturu, odbornou přípravu, podporu malých a středních podniků a inovace.

8. Makroregionální partnerství a role občanské společnosti

8.1

Podle EHSV je pro zvýšení účinnosti, legitimity a územního dopadu makroregionálních strategií rozhodující zapojení občanské společnosti, sociálních a hospodářských partnerů a mladých lidí. Tyto strategie přibližují Evropu občanům a podporují začlenění a účast. Je však zapotřebí zlepšit informování o činnostech a výsledcích.

8.2

V případě vyspělejších makroregionálních strategií, jako jsou EUSBSR a EUSDR, již byly do jejich řízení zapojeny občanské subjekty v pozici tematických koordinátorů či členů řídicích výborů. Iniciativy jako Danube Participation Days a DANUBE4all jsou důkazem efektivního uplatňování zásady víceúrovňového partnerství, neboť podporují sociální dialog a zapojení komunit.

8.3

V rámci EUSAIR poskytují sítě jako obchodní komory nebo vysoké školy pevnou infrastrukturu pro územní účast, mimo jiné prostřednictvím nástrojů jako Agora občanů.

8.4

Pro EUSALP jsou typické osvědčené postupy v oblasti zapojení občanské společnosti prostřednictvím jejích akčních skupin a projektů Interreg. EHSV podporuje systematické rozšiřování těchto modelů a uznává klíčovou úlohu místních komunit při prosazování udržitelnosti, soudržnosti a sociálních inovací, zejména v okrajových nebo přeshraničních oblastech.

8.5

Součástí makroregionálních strategií je také konstruktivní dialog s hospodářstvím. Malé a střední podniky, místní podniky a sociální partneři se aktivně podílejí na projektech, například v oblasti udržitelné energie v rámci EUSDR, kde nabízejí konkrétní řešení týkající se ekologické transformace a hospodářské oživení regionů.

8.6

EHSV se domnívá, že účast mládeže je přínosná pro inkluzivní a udržitelnou demokracii, a podporuje šíření makroregionálních rad mládeže a budování stálých sítí – mj. digitálních – po vzoru zkušeností získaných v rámci projektů Popri Youth a Baltic Sea Youth Camps. Podporuje také transmakroregionální síť občanské společnosti, která vznikla v roce 2024 z podnětu Evropského domu v Budapešti.

9. Správa věcí veřejných, administrativní kapacity a přístup k financování

9.1

EHSV se domnívá, že pro úspěch makroregionálních strategií má rozhodující význam efektivní správa, větší administrativní kapacity a koordinovaný přístup k financování. V rámci makroregionálních strategií musí být zajištěna spolupráce na více úrovních, posílena územní soudržnost a stanoveny jasné priority, které budou v souladu s výzvami a problémy, jimž EU čelí, a budou určeny na základě kritérií vycházejících z naléhavé povahy, významu a dostupných zdrojů.

9.2

EHSV vyzdvihuje význam aktivního zapojení místních a regionálních orgánů, neboť v tomto ohledu nejsou ještě všechny strategie jednotné. Určitým vzorem je strategie EUSALP, a to díky výrazné účasti územních celků, což může sloužit jako příklad osvědčeného postupu. Je třeba posílit zásadu subsidiarity tím, že ve všech strategiích bude zohledňován příspěvek místních subjektů.

9.3

Vzhledem k tomu, že makroregionální strategie nemají k dispozici žádný vlastní rozpočet, financují se z finančních prostředků EU, členských států, regionů a soukromých subjektů. Hlavním finančním pilířem jsou nadnárodní programy Interreg (region Baltského moře, dunajský region, jadransko-jónský region a alpský region) a Interreg NEXT pro sousední země. EHSV podporuje začlenění priorit makroregionálních strategií do operačních programů financovaných z ERDF, ESF+, Horizont Evropa, LIFE, Erasmus+ a dalších nástrojů.

9.4

Je třeba zintenzivnit dialog mezi řídicími orgány a koordinátory makroregionálních strategií a vytvořit stabilní finanční platformy, jako je tomu v alpském prostoru. EHSV vyzývá k širšímu zapojení sociálních partnerů a občanské společnosti také do plánování, aby byly strategie inkluzivnější, participativnější a funkčnější.

9.5

Makroregionální strategie mohou posílit odolnost výrobních řetězců a podpořit zapojení malých a středních podniků prostřednictvím přeshraničních projektů prováděných ve strategických odvětvích. EHSV doporučuje posílit místní správní kapacity prostřednictvím školení, výměny osvědčených postupů a konkrétního uplatňování zásady partnerství, přičemž je nutné zapojit občanskou společnost, instituce a hospodářské subjekty.

10. Další kroky

10.1

Pro budoucnost makroregionálních strategií jsou směrodatné množící se problémy, jako je změna klimatu, digitální transformace, energetická bezpečnost a demografické a geopolitické změny. EHSV upozorňuje, že jsou naléhavě zapotřebí koordinovaná a integrovaná územní opatření zakládající se na zásadě efektivní víceúrovňové správy věcí veřejných a strukturované občanské účasti.

10.2

EHSV vyzdvihuje strategickou úlohu organizací občanské společnosti, sociálních partnerů a mladých lidí při propojování evropských regionů a politik. Jejich aktivní a strukturovaná účast ve všech fázích provádění makroregionálních strategií je nezbytná pro podporu začlenění, aktivního občanství a pocitu sounáležitosti.

10.3

Musí být posílena správa věcí veřejných díky rozlišování mezi politickou a operativní úrovní. EHSV vyzývá k aktivnějšímu zapojení regionů, místních orgánů a příslušných zainteresovaných subjektů, ke zjednodušení rozhodovacích procesů, navýšení administrativních kapacit a zajištění odpovídajících a dostupných zdrojů.

10.4

Makroregionální strategie je třeba rozvíjet: z „měkkých“ nástrojů spolupráce se musí stát mechanismy se strukturálním dopadem. EHSV doporučuje stanovit jasné a měřitelné cíle, zavést systémy monitorování a přijímání následných opatření a vytvořit „projektové řetězce“ s cílem přeměnit výsledky v trvalá veřejná opatření.

10.5

Rozhodující význam má začlenění makroregionálních strategií do hlavních unijních nástrojů financování. EHSV se zasazuje o systematické začleňování do programů soudržnosti, NPP, Interreg a programů přímého řízení a požaduje stálou koordinaci s námořními strategiemi s cílem vytvořit více synergií.

10.6

Makroregionální strategie musí více přispívat k ekologické, digitální a spravedlivé transformaci. EHSV požaduje přijmout přísnější opatření týkající se transformace energetiky, sociálního začleňování a digitalizace a doplnit je o programy v oblasti odborné přípravy a změny kvalifikace, zaměřené zejména na nejzranitelnější skupiny.

10.6.1

V makroregionálních strategiích musí být posílena sociální podmíněnost, aby byly rozvojové projekty hodnoceny také z hlediska míry začlenění a spravedlnosti, se zvláštním důrazem na dodržování zásad rovných příležitostí a nediskriminace.

10.7

Demografické výzvy, jako je stárnutí obyvatelstva a vylidňování venkova, vyžadují opatření přijímaná na místní úrovni. EHSV se domnívá, že prioritu musí mít investice do kvality života, důstojné práce a základních služeb, aby byla podpořena místní ekonomika a mladí lidé byli motivováni k setrvání ve svých regionech.

10.8

EHSV podporuje nástroje jako ESÚS, euroregiony a místní energetická společenství. Mohou totiž posílit provádění makroregionálních strategií díky společným řešením v oblasti environmentálního řízení, udržitelné mobility a přizpůsobení se změně klimatu a podpořit tak institucionalizovanou spolupráci.

10.9

V oblasti komunikace konstatoval EHSV pokrok, ale i nedostatky. Makroregionální strategie se musí zviditelnit i mimo institucionální kanály. K tomuto účelu je třeba využít místní sdělovací prostředky, sítě mladých lidí a hospodářské zainteresované subjekty. Musí být posíleny agory občanů a makroregionální mládežnická fóra.

10.10

EHSV podporuje aktivní roli makroregionálních strategií v procesu rozšiřování EU jakožto laboratoří integrace mezi institucemi, podniky, vysokým školstvím a občanskou společností a znovu upozorňuje na nutnost vypracovat v souladu s nedávným Paktem pro Středomoří, který vypracovala Evropská komise, jednu nebo více makroregionálních strategií pro oblast Středozemního moře.

10.11

Podle EHSV musí být vytvořeny podmínky pro transparentní, odpovědnou a etickou správu ze strany institucí zapojených do makroregionálních strategií.

11. Makroregionální strategie v kontextu nové politiky soudržnosti: problémy a řešení

11.1

Určitým rizikem pro makroregionální strategie je nový VFR na období 2028–2034 a možné změny v politice soudržnosti, protože podoba plánů partnerství, o níž rozhodují jednotlivé členské státy, by mohla mít za následek oslabení jejich nadnárodního rozměru, omezení spolupráce a centralizaci správy programů.

11.2

Vzhledem ke skutečnosti, že každý členský stát bude mít svůj vlastní plán partnerství, mohou se strategie a priority lišit, což zkomplikuje koordinaci makroregionálních strategií. Společné projekty mohou nabrat zpoždění kvůli nesouladu finančních cyklů. Regiony s nesrovnalostmi ve správě věcí veřejných by nemusely mít dostatečné možnosti k ovlivňování celostátních plánů a mohly by mít omezenější přístup k finančním prostředkům, což by prohloubilo nerovnosti.

11.2.1

Podle EHSV by klíčové subjekty makroregionálních strategií měly usilovat o následující:

—	zaručit zohlednění priorit na úrovni makroregionů v celostátních a regionálních plánech partnerství díky včasné komunikaci se správními orgány a začlenění aspektu přeshraniční spolupráce;

—	vypracovat strategické dokumenty s jasnými cíli, měřitelnými ukazateli a důkazy o nezbytnosti, čímž posílí svou vyjednávací pozici;

—	prosazovat začlenění přeshraniční spolupráce do celostátních či regionálních plánů, s vyčleněnými prostředky a dohledem nad společnými a environmentálními projekty;

—	upustit od formálních konzultací s občanskou společností a sociálními partnery a namísto toho zajistit mechanismy, které zajistí účast a zastoupení v praxi.

12. Konkrétní připomínky ke strategii EUSAIR

12.1

EHSV vítá revizi strategie EU pro jadransko-jónský region a oceňuje pokrok, jehož bylo dosaženo během prvního desetiletí jejího provádění. K řešení nových geopolitických a environmentálních problémů je nutná aktualizace akčního plánu, rozšíření okruhu priorit a posílení systému dohledu.

12.2

EHSV vyzdvihuje význam dlouhodobého politického úsilí v nejvyšších politických kruzích zainteresovaných zemí. Pouze společná a stabilní správa věcí veřejných může zajistit soudržnost a účinnost při plnění strategických cílů a posilování makroregionální spolupráce.

12.3

EHSV nový akční plán plně podporuje, neboť jsou v něm navržena konkrétní a inovativní řešení toho, jak využít hospodářské, sociální a environmentální příležitosti, které regiony nabízejí. Vyzývá rovněž Komisi, aby i nadále aktivně poskytovala technickou a finanční podporu, a tato strategie tak mohla mít pro dotčené občany a území hmatatelný přínos.

12.4 Pilíře strategie

12.4.1

Strategie EU pro jadransko-jónský region je založena na pěti hospodářských, sociálních a environmentálních pilířích a podporuje spolupráci a udržitelný rozvoj. Revidovaný akční plán posiluje její soudržnost a zavádí inovativní řešení.

12.4.2

Doprava a energetika: zlepšit silniční a železniční infrastrukturu, prosazovat udržitelnou mobilitu a konkurenceschopné přístavní systémy, zvýšit energetickou bezpečnost, integrovat obnovitelné zdroje energie a podporovat dekarbonizaci.

12.4.3

Životní prostředí: bojovat proti změně klimatu, znečištění a úbytku mořské a pobřežní biologické rozmanitosti, podporovat přeshraniční spolupráci a udržitelné hospodaření s přírodními zdroji.

12.4.4

Udržitelný cestovní ruch: řídit toky cestovního ruchu vyváženým způsobem, podporovat agroturistiku, propagovat středomořský model stravování, podporovat konkurenceschopnost a udržitelnost zemědělství, potravinářství a cestovního ruchu.

12.4.5

Větší sociální soudržnost: řešit demografickou nevyváženost, nezaměstnanost a chudobu, zlepšit začleňování, dovednosti a účast mladých lidí díky rozvoji uceleného systému příznivého pro sociální inovace.

12.5 Horizontální a průřezová témata

12.5.1

Při revizi akčního plánu byla určena témata, která by sice bylo možné řešit nezávisle, ale zasahují do jiných oblastí. V zájmu zamezení fragmentace tedy byla zahrnuta mezi témata průřezová. EHSV toto rozhodnutí vítá, neboť přispívá k soudržnosti, součinnosti a účinnosti opatření.

12.5.2

Strategie pomáhá kandidátským zemím přizpůsobit se právním předpisům EU a rozšíření se po vypuknutí válce na Ukrajině stalo jednou z jejích priorit. Účinná správa věcí veřejných vyžaduje spolehlivé administrativní kapacity a institucionální koordinaci. V plánu se dále propaguje výzkum a inovace, a to prostřednictvím podpory malých a středních podniků, startupů a strategií pro inteligentní specializaci.

12.5.3

V souvislosti s klimatickou neutralitou je nezbytné podporovat oběhové hospodářství, které omezuje plýtvání a tlak na životní prostředí a využívá energii z obnovitelných zdrojů, uplatňuje ekologické technologie a prosazuje udržitelný cestovní ruch. Ekologický rozvoj venkova posiluje odolné komunity. Díky digitalizaci vznikají inovační centra a propojené sítě, z nichž mají prospěch občané i podniky.

12.5.4

EHSV vyzdvihuje nutnost efektivnějšího a kontinuálnějšího řízení strategie pro jadransko-jónský region. V revidovaném plánu se klade větší důraz na přístup zaměřený na výsledky, zapojují se různé institucionální úrovně a prostřednictvím rotujícího předsednictví a tematických skupin se zajišťuje provádění a koordinace a podporuje zapojení občanské společnosti a mladých lidí.

V Bruselu dne 3. prosince 2025.

předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Séamus BOLAND

(1) Společné sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Pakt pro Středomoří – jedno moře, jeden pakt, jedna budoucnost, JOIN(2025) 26 final.