Zpravodaj:

Andrea MONE (IT-II)

Spoluzpravodaj:

Michal PINTÉR (SK-kat. 1)

Poradkyně	Sophie GRENADE (pro zpravodaje, skupina II) Alexandra ŠARINOVÁ (pro spoluzpravodaje, kat. 1)
Rozhodnutí plenárního shromáždění	23. 1. 2025
Právní základ	čl. 52 odst. 2 jednacího řádu
Odpovědná sekce	Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI)
Přijato v sekci	25. 11. 2025
Přijato na plenárním zasedání	3. 12. 2025
Plenární zasedání č.	601
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	219/1/5

1.   Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) si uvědomuje, že trvalé materiály jsou pro oběhové hospodářství zásadní. V tomto stanovisku se zaměřuje na jejich použití v obalech a předkládá příslušná politická doporučení. Trvalé materiály by měly být uznány v právních předpisech EU, aby se zajistilo, že jejich jedinečný přínos k oběhovosti bude zohledněn v budoucí politice. EHSV považuje za nezbytné, aby pojem a vlastnosti trvalých materiálů byly jasně uznány v unijním rámci pro odpady a zdroje a aby byla zohledněna skutečnost, že napomáhají dosažení oběhovosti unijního hospodářství.

1.2

EHSV podporuje ambiciózní přístup, který EU zaujímá, aby do roku 2030 dosáhla cíle tříděného sběru 90 % obalových odpadů ve všech členských státech EU, a který se opírá o cílené unijní financování pokročilé infrastruktury sběru, třídění a vysoce kvalitní recyklace. Intenzivnější třídění sběru je nezbytné pro umožnění recyklace v uzavřeném okruhu a pro maximální zachování a zhodnocení trvalých materiálů.

1.3

Výbor navrhuje posílit a harmonizovat systémy rozšířené odpovědnosti výrobce ve všech členských státech EU, aby se aktivně podporovalo používání vysoce recyklovatelných materiálů. To zahrnuje prosazování ekologicky upravených poplatků na základě jasných kritérií, zajištění transparentních a přiměřených struktur poplatků, vyčlenění příjmů na reinvestice do stejného materiálového toku, aby se dosáhlo výsledků, jež jsou odrazem skutečné oběhovosti, a uznání dalších osvědčených postupů rozšířené odpovědnosti výrobce.

1.4

EHSV konstatuje, že je nutné stanovit priority financování, aby se urychlily investice do moderní infrastruktury pro tříděný sběr, třídění a recyklaci obalových odpadů. Zvláštní pozornost je třeba věnovat regionům s nižší výkonností nebo investiční kapacitou, aby se zajistilo, že žádný členský stát nebude opomenut.

1.5

EHSV doporučuje, aby Evropská komise provedla komplexní posouzení chování občanů EU, co se týče recyklace, s cílem určit nedostatky a osvědčené postupy a aby navrhla opatření ke zvýšení účasti spotřebitelů na třídění obalových odpadů, což je zásadní první krok recyklace v domácnostech.

1.6

Dále doporučuje zajistit sociálně udržitelný přechod na oběhové hospodářství včasným předjímáním dopadu na trh práce a zajištěním přístupu k prohlubování dovedností a změně kvalifikace na podporu přechodu z jednoho zaměstnání do druhého s cílem zajistit, aby pracovníci mohli z rozvoje oběhového hospodářství plně těžit a mohli k němu přispívat.

1.7

EHSV doporučuje posílit sociální dialog na všech úrovních a prosazovat kolektivní vyjednávání, mimo jiné na úrovni podniků, aby se zajistilo, že pracovníci budou informováni, budou s nimi vedeny konzultace a budou zapojeni do přechodu na oběhové obchodní modely, čímž se posílí kvalita pracovních míst, bezpečnost na pracovišti a sociální spravedlnost.

2.   Obecné připomínky a souvislosti

2.1

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v politických směrech pro Komisi na období 2024–2029 (1) předkládá vizi oběhovějšího a odolnějšího hospodářství EU. Současná Evropská komise – stejně jako Evropská rada ve své Strategické agendě na období 2024–2029 (2) – považuje za prioritu pomoci EU dosáhnout větší udržitelnosti a zachovat zdroje v unijním hospodářství po delší dobu. Potřeba věnovat cílům oběhového hospodářství větší pozornost vyvolává konkrétní otázky, například které materiály jsou nejvhodnější pro využití a udržení ve výrobě v rámci oběhového hospodářství a jak lze udržitelně nakládat se zdroji. Cílem tohoto stanoviska z vlastní iniciativy je zvýšit povědomí o pojmu trvalé materiály, seznámit tvůrce politik, spotřebitele a další zúčastněné strany s klíčovými charakteristikami a aspekty souvisejícími s tímto pojmem a podnítit interinstitucionální diskusi na úrovni EU. Dále pak zkoumá možnost začlenění problematiky trvalých materiálů do politik a právních předpisů EU, zejména s ohledem na plánované přijetí aktu o oběhovém hospodářství, a prosazuje předpisy o odpadech, které by uznávaly výhody trvalých materiálů z hlediska recyklovatelnosti a oběhovosti, zaměřovaly se na harmonizaci politik oběhového hospodářství, motivovaly k používání druhotných materiálů a podporovaly udržitelný design výrobků.

2.2

Trvalý materiál lze definovat jako materiál, jehož inherentní vlastnosti se během jeho životních cyklů nemění bez ohledu na to, kolikrát projde recyklačním procesem. To je v kontrastu s jinými materiály, které se v průběhu používání a recyklace znehodnocují – každý v jiné míře. Inherentní vlastnosti oceli, skla a hliníku se však během recyklace nemění a tyto materiály se vracejí ke svým původním vlastnostem, což umožňuje jejich opakovanou recyklaci. Proto považujeme sklo, hliník a ocel za trvalé materiály a zvolili jsme je jako středobod tohoto stanoviska. Ačkoli trvalé materiály hrají zásadní úlohu, pokud jde o průmyslové využití, toto stanovisko se záměrně soustředí na jejich použití v obalech, což odráží jak naléhavost této otázky, tak příležitosti na tomto poli. V odvětví obalů probíhá významná reforma právních předpisů vycházející z nařízení o obalech a obalových odpadech, která představuje příhodnou a strategickou příležitost k náležitému zohlednění problematiky trvalých materiálů. Obalový odpad zůstává jedním z nejviditelnějších a nejproblematičtějších toků odpadu na úrovni domácností, přičemž zde existuje potenciál pro další zvýšení míry recyklace. Tím, že se toto stanovisko zaměřuje na obaly, se věnuje té části systému, kde dochází k narušení oběhovosti – kdy je vysoce kvalitní recyklace sice technicky možná, naráží však na omezení co do logistiky a lidského chování. Obaly jsou navíc primárním rozhraním mezi spotřebiteli a používáním materiálů, takže nabízejí strategický prostor pro sladění chování veřejnosti, politiky a investic. Rozšíření recyklace skleněných, ocelových a hliníkových obalů v uzavřeném okruhu představuje okamžitý a účinný způsob, jak dosáhnout cílů EU v oblasti oběhového hospodářství.

2.3

Trvalé materiály, jako je ocel, hliník a sklo, si zachovávají své inherentní vlastnosti v průběhu vícero recyklačních okruhů, aniž by docházelo k jejich znehodnocování. Na rozdíl od materiálů, u nichž v průběhu času dochází k downcyklaci, umožňují trvalé materiály recyklaci v uzavřeném okruhu, při které může recyklovaný výstup plně nahradit primární materiál pro stejné (nebo podobné) použití, a to i vícekrát. Díky této charakteristické vlastnosti jsou tyto materiály jedinečně vhodné pro skutečně udržitelné a oběhové hospodářství. EHSV zdůrazňuje, že je třeba rozlišovat mezi trvalými materiály a materiály, které se v průběhu času znehodnocují, a požaduje, aby byl pojem „trvalé materiály“ začleněn do politiky, právních předpisů a ukazatelů oběhového hospodářství EU. Uznání této kategorie a zavedení cíleného přístupu je nezbytné pro urychlení dosažení cílů EU v oblasti klimatu a účinného využívání zdrojů.

2.4

Trvalé materiály zůstávají klíčovými zdroji pro oběhové hospodářství a jejich opakované používání a recyklace mohou přinést výhody a úspory. Pocínovaný plech – za studena válcovaný plochý ocelový výrobek pro použití v obalech – se vyrábí především prostřednictvím zásaditých kyslíkových konvertorů, přičemž podíl vstupního šrotu je omezený (15–20 %) kvůli přísným požadavkům na kvalitu. Nicméně sebrané obaly z pocínovaného plechu jsou důsledně vraceny do cyklu výroby oceli, nahrazují v uvedených konvertorech železnou rudu a koks nebo slouží jako vysoce kvalitní šrot v elektrických obloukových pecích. Recyklace pocínovaného plechu přináší významné úspory zdrojů, energie a CO2, přičemž v několika členských státech přesahuje míra této recyklace 80 % (3). V případě hliníku se recyklací ušetří 95 % energie potřebné k primární výrobě a také emise skleníkových plynů. V roce 2022 činila uhlíková stopa celosvětové primární výroby hliníku (od dolu po licí halu) 15,1 tuny ekvivalentu CO2 (CO2e) na tunu, zatímco emise uhlíku u recyklovaného hliníku („od brány k bráně“) činily 0,52 tuny CO2e na tunu (4). U skla se při 10 % zvýšení podílu recyklovaného skla (střepů) v peci sníží spotřeba energie v průměru o 3 % a emise CO2 o 5 % (5). Z posouzení životního cyklu, které provedla Evropská federace výrobců obalového skla (FEVE), vyplývá, že každá tuna recyklovaného skla ušetří 670 kg CO2 (průměr EU, „od kolébky ke kolébce“). Tavením 100 % střepů se emise CO2 snižují přibližně o 58 % ve srovnání se situací, kdy se nepoužívají žádné střepy (6).

2.5

Jelikož je všeobecně přijímána skutečnost, že recyklace trvalých materiálů přináší úspory v oblasti životního prostředí, energie a vody, měla by být hodnota trvalých materiálů uznána ve všech příslušných právních předpisech Unie, stejně jako jejich úloha coby klíčového faktoru při dosahování cílů EU v oblasti klimatu a oběhového hospodářství. Oběhový, uzavřený materiálový cyklus, v němž se primární zdroje nahrazují recyklovanými materiály, pomáhá snižovat emise CO2 z výroby hliníku, skla a oceli. Snížení závislosti Evropy na primárních zdrojích, dosažení dostatečného množství materiálu a rozšíření infrastruktury pro sběr a třídění (zejména v členských státech EU s nízkou výkonností) podpoří klimatickou neutralitu, přičemž trvalé materiály budou hrát při dosahování těchto cílů zásadní úlohu. Je třeba, aby tyto zásady byly zakotveny jako základní pilíře oběhového jednotného trhu EU a podporovaly širší cíl Unie, kterým je strategická autonomie, odolné dodavatelské řetězce EU a snížení závislosti na třetích zemích, pokud jde o suroviny.

2.6

Přestože si EU vytkla za cíl zdvojnásobit do roku 2030 míru využití oběhového materiálu, byl pokrok jen nepatrný, neboť za více než deset let došlo k nárůstu přibližně o pouhý jeden procentní bod. Recyklovaný materiál tvořil v roce 2023 11,8 % použitého materiálu, což je o 1,1 procentního bodu více než v roce 2010. Z toho vyplývá, že EU v současné době není na dobré cestě k tomu, aby do roku 2030 míru využití oběhového materiálu zdvojnásobila (7). Evropská agentura pro životní prostředí doporučuje v zájmu zvýšení míry využití oběhového materiálu zvýšit míru recyklace a snížit závislost na primárních zdrojích (8), což je úkol, pro který jsou trvalé materiály vhodné.

3.   Konkrétní připomínky: rozšiřování oběhového hospodářství EU pomocí trvalých materiálů

3.1

EU stále není na dobré cestě ke zdvojnásobení míry využití oběhového materiálu do roku 2030. Stagnace v ukazatelích oběhovosti je signálem hlubšího strukturálního problému. Evropa nadále přichází o cenné zdroje kvůli downcyklaci, vývozu a skládkování, což narušuje plnění cílů v oblasti oběhového hospodářství, klimatu a konkurenceschopnosti. Neproběhne-li systémová změna směrem k oběhovosti, hrozí, že EU ztratí své vedoucí postavení v oblasti ekologického průmyslu a bude oslabena její odolnost. Urychlené zavedení vysoce hodnotných, uzavřených materiálových toků je nezbytné pro zajištění oběhového hospodářství EU, které bude přinášet environmentální a strategické výhody.

3.2

EHSV doporučuje posunout politiku EU v oblasti odpadů směrem ke strategickému řízení zdrojů, udržování materiálů v oběhu a upřednostňování vysoce kvalitní recyklace v uzavřeném okruhu. Současná definice „recyklace“ v čl. 3 odst. 17 rámcové směrnice o odpadech stanoví obecný rámec použitelný pro všechny materiály. Její použití v rámci „hierarchie způsobů nakládání s odpady“ (článek 4 rámcové směrnice o odpadech) však dostatečně nerozlišuje mezi materiály, které jsou ze své podstaty oběhové, tj. mohou být recyklovány vícekrát, aniž by ztratily funkčnost, a těmi, které se s každým cyklem znehodnocují a nakonec pozbudou hodnoty úplně. Aktualizování této hierarchie tak, aby lépe odrážela tento rozdíl, by podpořilo cíl EU umožnit skutečnou oběhovost prostřednictvím více okruhů vysoce kvalitní recyklace, přispělo k naplnění záměru dosáhnout plně oběhového hospodářství a zachovalo zásoby těchto trvale dostupných materiálů.

3.3

EHSV vyzývá k tomu, aby pojem a vlastnosti trvalých materiálů byly definovány a uznány v acquis EU v oblasti odpadů a zdrojů, a požaduje, aby byla uznána jejich úloha jakožto prostředku vhodnějšího k prosazování cílů oběhového hospodářství než materiály, které se v průběhu recyklačních cyklů znehodnocují. To pomůže zvýšit míru sběru a recyklace, snížit závislost na primárních surovinách a podpořit recyklaci v uzavřeném okruhu a zároveň eliminovat odpad a postupně ukončit skládkování a spalování a s tím související ztráty zdrojů.

3.4

Nařízení o obalech a obalových odpadech zavádí do budoucna orientovanou definici vysoce kvalitní recyklace a uznává její specifičnost. Začlenění podobné definice vysoce kvalitní recyklace do aktu o oběhovém hospodářství a rámcové směrnice o odpadech by posílilo soudržnost právních předpisů EU a motivovalo k účinnému sběru a třídění materiálů, které umožňují recyklaci v uzavřeném okruhu. To by znamenalo strategický krok směrem k podpoře zachování vysoce kvalitních materiálů a urychlení přechodu na oběhové hospodářství. EHSV navrhuje začlenit do rámcové směrnice o odpadech tuto definici: „vysoce kvalitní recyklací se rozumí jakýkoli proces recyklace, při němž vznikají recyklované materiály, které mají na základě zachovaných technických vlastností rovnocennou kvalitu jako původní materiály a používají se jako náhrada primárních surovin pro stejné nebo jiné použití, kde je kvalita recyklovaného materiálu zachována. Recyklovaný materiál lze recyklovat vícekrát“.

3.5

Vysoce kvalitní recyklace obalů závisí v rozhodující míře na dostupnosti účinných systémů tříděného sběru a třídění. Aby EU umožnila skutečnou oběhovost, měla by včas přijmout ambiciózní přístup k dosažení tříděného sběru 90 % obalových odpadů ve všech členských státech do roku 2030. Toto úsilí by mělo být podpořeno cíleným vynaložením finančních prostředků EU na vývoj a využívání inovativní infrastruktury pro sběr a třídění, jakož i investicemi do zařízení pro vysoce kvalitní recyklaci, zejména v těch členských státech EU, které se potýkají s problémy při plnění cílů EU v oblasti recyklace. Posílení tříděného sběru v celé EU je předpokladem pro umožnění recyklace v uzavřeném okruhu a maximalizaci zásob a hodnoty trvalých materiálů. V této souvislosti by měl být víceletý finanční rámec na období 2028–2034 prostřednictvím Evropského fondu pro konkurenceschopnost věnovaného přechodu na čistou energii sladěn s cíli oběhového hospodářství, aby bylo možné trvalé materiály plně využít.

3.6

Úspěch každé politiky oběhového hospodářství, zejména v odvětví obalů, závisí také na chování spotřebitelů. Spotřebitelé hrají klíčovou úlohu při zahájení procesu recyklace prostřednictvím správného třídění a odstraňování obalových odpadů na úrovni domácností. I ty nejpokročilejší technologie recyklace jsou závislé na správném provedení tohoto prvního kroku. Je třeba vyvinout větší úsilí na úrovni EU i členských států, aby se zvýšila informovanost, zavedlo jasné a harmonizované označování a zajistily se intuitivní a dostupné systémy sběru ve všech členských státech. EHSV vítá úsilí Komise o vytvoření harmonizovaného celounijního systému označování, který by spotřebitelům pomohl informovaně se rozhodovat a třídit odpad – zejména obalový – správně, čímž by se splnila základní podmínka pro dosažení vysoce kvalitní recyklace a uzavření materiálových cyklů.

3.7

Pro recyklaci odpadu z domácností mají zásadní význam spotřebitelé, neboť třídění obalových odpadů představuje zásadní první krok. Ochota spotřebitelů závisí na jasných informacích, odpovědnosti, kvalitní osvětě ohledně zásad recyklace a oběhovosti, označování, motivaci, pobídkách, usnadnění a společenském uznání této praxe. K vytváření příznivých podmínek musí přispívat průmysl, obchod, veřejné orgány, zákonodárci i sdělovací prostředky. Komise by měla prozkoumat postoje veřejnosti v celé EU s cílem určit nedostatky a osvědčené postupy pro budoucí strategie.

3.8

Aby se využil potenciál oběhového hospodářství, musí být jeho zásady zakotveny v jednotném trhu EU. Enrico Letta ve své zprávě z roku 2024 o budoucnosti jednotného trhu zdůrazňuje, že specializovaný oběhový jednotný trh je nezbytný pro podporu environmentální udržitelnosti a pro stimulaci inovací, konkurenceschopnosti, odolnosti a růstu. Zpráva výslovně vyzývá k tomu, aby byl takový oběhový jednotný trh vytvořen. Realizace této vize vyžaduje politická opatření, včetně odstranění roztříštěnosti právních předpisů, překážek a nesrovnalostí na úrovni států, které blokují zavedení oběhového hospodářství v celé EU. Rozhodujícím faktorem, pokud jde o oběhové obchodní modely a větší přijetí vlastní odpovědnosti za udržitelné postupy, je dodržování základních zásad jednotného trhu prostřednictvím harmonizace, zjednodušení a odstranění administrativní zátěže. Pokud jde o prosazování těchto cílů, EHSV obzvláště zdůrazňuje úlohu platformy zainteresovaných stran pro oběhové hospodářství.

3.9

EHSV uznává, že k dosažení vysoké míry sběru a recyklace trvalých materiálů přispívají systémy rozšířené odpovědnosti výrobce. V souladu se zvýšeným důrazem na oběhovost a recyklovatelnost se však nyní musí tyto systémy vyvinout ve skutečně strategické nástroje, které budou aktivně motivovat k používání trvalých materiálů s vysokou úrovní recyklovatelnosti a skutečným oběhovým potenciálem. Článek 8a rámcové směrnice o odpadech již vyzývá k úpravě poplatků v rámci rozšířené odpovědnosti výrobce na základě recyklovatelnosti, ale tato zásada musí být posílena a prosazována. Ekologicky upravené poplatky by měly zohledňovat nejen to, zda lze výrobek recyklovat, ale i to, zda je možné jej účinně sbírat, třídit a opakovaně recyklovat, aniž by docházelo ke ztrátě kvality materiálu, a může tedy nahradit primární zdroje. EHSV doporučuje sladit ekonomické pobídky s výsledky v oblasti chování materiálů a oběhovosti, a to prostřednictvím účinného zavedení a reformy systémů rozšířené odpovědnosti výrobce v celé EU.

3.10

EHSV doporučuje, aby byly obecné minimální požadavky pro systémy rozšířené odpovědnosti výrobce harmonizovány ve všech členských státech EU a aby byly strukturovány podle následujících zásad: — poplatky v rámci rozšířené odpovědnosti výrobce jsou transparentní, přiměřené a nediskriminační a pokrývají čisté náklady na sběr, třídění a recyklaci konkrétního obalového materiálu, za který jsou hrazeny; — ze systémů rozšířené odpovědnosti výrobce se vyčleňují příjmy, aby se zajistily reinvestice do sběru a recyklace v rámci stejného materiálového toku, čímž se zabraňuje křížovému subvencování mezi materiály; — provádí se ekologická úprava poplatků, která odráží skutečnou recyklovatelnost obalu, jeho potenciál pro vícenásobnou recyklaci bez ztráty inherentních vlastností a skutečnou míru recyklace daného materiálu.

3.11

Zásadní význam má zajištění spolehlivých dodávek vysoce kvalitních druhotných surovin (např. železného šrotu, neželezného šrotu a skleněných střepů) a lepšího přístupu k nim. EHSV podporuje zdokonalení kritérií EU pro určení, kdy odpad přestává být odpadem, zlepšení sběru a kvality údajů pro ukazatele udržitelnosti a sladění všech příslušných právních předpisů EU s cílem zlepšit dostupnost druhotných materiálů napříč jednotným trhem EU.

3.12

Dosažení vysoce kvalitní recyklace a oběhovosti materiálů v celé EU bude vyžadovat cílené investice do infrastruktury, zejména pro tříděný sběr, třídění a recyklaci obalových odpadů. Mnoho členských států EU se potýká se strukturálními a rozpočtovými problémy při rozšiřování této infrastruktury tak, aby byly splněny cíle EU. EHSV požaduje, aby se příslušné nástroje financování EU více zaměřily na podporu moderní a vysoce účinné infrastruktury pro sběr a třídění odpadu. Zvláštní pozornost je třeba věnovat regionům s nižší výkonností nebo investiční kapacitou, aby se zajistilo, že žádný členský stát nebude při přechodu na oběhové hospodářství opomenut.

3.13

EHSV zdůrazňuje, že přechod na oběhové hospodářství založené na trvalých materiálech musí být sociálně udržitelný. To vyžaduje, aby se ústředním bodem tohoto procesu stali pracovníci a jejich práva. Jak se průmyslová odvětví přizpůsobují oběhovým obchodním modelům, je nezbytné včas předjímat dopady na trh práce – prostřednictvím do budoucna orientovaných politik v oblasti dovedností, mapování pracovních míst a investic do odborné přípravy (změna kvalifikace, prohlubování dovedností). Je třeba zaručit přístup k prohlubování dovedností na základě práv, včetně placeného volna na vzdělávání a opatření zaměřených na přechod z jednoho zaměstnání do druhého, aby se zajistilo, že pracovníci budou moci plně těžit z rozvoje oběhového hospodářství a přispívat k němu.

3.14

EHSV zdůrazňuje klíčovou úlohu sociálního dialogu a požaduje, aby nařízení o obalech a obalových odpadech doprovázel silný sociální pilíř: nejde pouze o zvyšování informovanosti a sledování změn na úrovni podniků, ale také o to, aby byli zaměstnanci účinně informováni a zapojeni a aby s nimi byly vedeny konzultace. Při provádění nařízení o obalech a obalových odpadech je nesmírně důležité zajistit hladké přechody na trhu práce, posoudit dopad závazků EU, investovat do vytváření kvalitních pracovních míst a posílit kolektivní vyjednávání, bezpečnost a ochranu zdraví, dovednosti a opatření sociální ochrany. Je třeba posílit sociální dialog, kolektivní vyjednávání a zapojení pracovníků na všech úrovních, aby se zajistilo, že větší oběhovost s využitím trvalých materiálů bude přispívat ke kvalitní zaměstnanosti, bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a sociální spravedlnosti. Na úrovni podniků a odvětví mohou kolektivní smlouvy podpořit oběhovost tím, že budou obsahovat závazek k většímu využívání druhotných surovin, designu pro recyklovatelnost a vysoce kvalitnímu sběru a recyklaci.

---

(1)  Evropská komise, Politické směry pro příští Evropskou komisi 2024–2029, 18. července 2024.

(2)  Evropská rada, Strategická agenda pro Unii na období 2024–2029, závěry Evropské rady, Brusel, 27. června 2024.

(3)   Steel Packaging Achieves Highest Recycling Rate on Record (V oblasti ocelových obalů bylo dosaženo nejvyšší míry recyklace v historii), Steel For Packaging Europe.

(4)   Facts About Aluminium – International Aluminium Institute (Fakta o hliníku – Mezinárodní institut pro hliník).

(5)  FEVE – Evropská federace výrobců obalového skla, „Recycling: Why glass always has a happy CO2 ending“ (Recyklace: proč má sklo vždy šťastný konec, co se týče CO2).

(6)  FEVE – Evropská federace výrobců obalového skla, „Recycling: Why glass always has a happy CO2 ending“ (Recyklace: proč má sklo vždy šťastný konec, co se týče CO2).

(7)  Evropská agentura pro životní prostředí, 2025, „Circular material use rate in Europe“ (Míra využití oběhového materiálu v Evropě).

(8)  Evropská agentura pro životní prostředí, 2025, „Circular material use rate in Europe“ (Míra využití oběhového materiálu v Evropě).