Zpravodaj:

José Antonio MORENO DÍAZ

Spoluzpravodaj:

Christian MOOS

Poradci	Ricardo GUTIÉRREZ (poradce zpravodaje, skupina II) Julian PLOTTKA (poradce spoluzpravodaje, skupina III)
Rozhodnutí plenárního shromáždění	23. 1. 2025
Právní základ	čl. 52 odst. 2 jednacího řádu (stanovisko z vlastní iniciativy)
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato v sekci	6. 11. 2025
Přijato na plenárním zasedání	3. 12. 2025
Plenární zasedání č.	601
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	209/4/11

1.   Závěry a doporučení

1.1

Prostředí, ve kterém novináři v Evropě působí, je čím dál tím více nepřátelské, což ohrožuje právo občanů na spolehlivé, pluralitní a nezávislé informace. Vzhledem k riziku, které rostoucí nejistota novinářů představuje pro demokracii, musí orgány veřejné správy přijmout naléhavá ochranná opatření.

1.2

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá, že vstoupil v platnost evropský akt o svobodě médií, a vyzývá Komisi, aby zajistila, že ho členské státy budou v plném rozsahu uplatňovat.

1.3

Dominantní postavení velmi velkých online platforem z USA, k nimž plyne 80 % příjmů z internetové reklamy, ohrožuje udržitelnost evropského mediálního odvětví. EHSV proto vyzývá Komisi a členské státy, aby kromě stávajících dotací zajistily poskytování nezávislé podpory sdělovacím prostředkům. K takovým opatřením by mohlo patřit snížení DPH.

1.4

EHSV je rovněž znepokojen tím, že proces koncentrace v tomto odvětví může narušit pluralitu sdělovacích prostředků v Evropě. Vyzývá proto Komisi, aby využila svých pravomocí v oblasti práva hospodářské soutěže a zaručila v tomto odvětví hospodářskou soutěž, a tím i pluralitu sdělovacích prostředků.

1.5

EHSV požaduje výrazné navýšení finančních prostředků na ochranu zdravého informačního ekosystému v zájmu zajištění uspokojivých pracovních podmínek pro novináře.

1.6

EHSV zejména vyzývá Komisi, aby předložila ambiciózní balíček politických a investičních opatření s cílem podpořit kvalitní pracovní místa v mediálním odvětví.

1.7

EHSV vyzývá vlády členských států, aby podporovaly sociální dialog a kolektivní vyjednávání, při nichž budou prosazována práva všech novinářů, včetně těch nezávislých, a případně provedly do svých právních řádů směrnici Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 (1) o přiměřených minimálních mzdách a pokyny k uplatňování právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže na kolektivní smlouvy týkající se pracovních podmínek osob samostatně výdělečně činných bez zaměstnanců (2). Vyzývá také Komisi a členské státy, aby bojovaly proti falešné samostatné výdělečné činnosti.

1.8

EHSV vyzývá zaměstnavatele v mediálním odvětví, aby uplatňovali rámcovou směrnici EU 89/391/EHS (3). Je třeba vyvinout větší úsilí s cílem zajistit plné a účinné uplatňování jejích ustanovení i ustanovení souvisejících směrnic v praxi (4), jak bylo zdůrazněno na summitu věnovaném hodnocení stavu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), který se konal v roce 2023 (5).

1.9

EHSV vyzývá Komisi, aby podnikla kroky v návaznosti na doporučení ohledně ochrany, bezpečnosti a posílení postavení novinářů (6) a měla při tom na zřeteli hodnocení příslušné studie o jejich uplatňování v praxi členskými státy (7) . EHSV vyzdvihuje nutnost hlubší spolupráce s organizacemi novinářů s cílem vybudovat struktury, které by zaručily bezpečnost novinářů.

1.10

Novináři jsou při své práci do velké míry vystaveni stresu, pocitu vyhoření, online obtěžování a digitálnímu přetížení. Nejisté podmínky, dlouhá pracovní doba, lhůty a nevyváženost mezi pracovním a soukromým životem se mohou bezprostředně podepsat na jejich zdraví. EHSV již dříve konstatoval, že by bylo vhodné, aby Komise zvážila, jaká opatření by měla být přijata v návaznosti na usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022, v němž se požaduje přijmout směrnici o psychosociálních rizicích. EHSV je připraven přijmout k této záležitosti stanovisko (8).

1.11

EHSV vyzývá Komisi, aby monitorovala uplatňování legislativního rámce EU týkajícího se využívání umělé inteligence (AI), aby byla zaručena spravedlivá rovnováha mezi zajištěním přístupu poskytovatelů AI k evropským datům a zajištěním ochrany novinářů.

1.12

EHSV vybízí odborové svazy novinářů a mediální organizace, aby se v rámci sociálního dialogu zabývaly otázkami souvisejícími s využíváním umělé inteligence v redakcích, a bylo tak zaručeno, že AI bude pomáhat zaručit zpravodajství založené na faktech, ochránit svobodu tisku a zachovat pracovní místa.

1.13

EHSV vyzývá Komisi, aby vytvořila systém financování pro projekty zaměřené na rozvoj gramotnosti novinářů v oblasti AI. Komise by měla zvážit, jakým způsobem by mohly být spolufinancovány tzv. evropské akademie žurnalistiky, které by nabízely programy duálního vzdělávání novinářů. Měla by také posoudit, zda by bylo možné po dobu studia mladých novinářů z mediálních společností, které si udržují vysoký standard, pokud jde o kvalitní žurnalistiku a pracovní podmínky, dotovat část jejich platů.

2.   Obecné připomínky

2.1   Úvod a souvislosti

2.1.1

Novinářské povolání je v Evropě pod silným tlakem. Nejenže je omezována svoboda tisku, jejíž porušování (fyzické násilí, zastrašování, soudní šikana, nepříznivé právní předpisy atd.) dokumentují platformy Rady Evropy (9) a Evropské unie (10), ale novináři ve většině členských států EU se také musí vyrovnávat s žalostnými pracovními podmínkami, jak dokládá zpráva pro rok 2025 předložená v rámci nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků (11). Výzkumy ukazují, že novináři už nemají tolik možností hnát vlivné osoby k odpovědnosti. Stávající směřování žurnalistiky jí neumožňuje, aby plnila funkci „čtvrté složky moci“ nebo „hlídacího psa“, což rozhodujícím způsobem ovlivňuje to, jak lidé vnímají společnost (12).

2.1.2

Ve výroční zprávě platformy Rady Evropy na ochranu žurnalistiky se uvádí, že pro demokratickou společnost je zcela zásadní, aby novináři byli nezávislí a jejich práci neovlivňovala politika, obchod či podniky. Tato nezávislost musí vycházet z důstojných pracovních podmínek, rozsáhlé ochrany před právními hrozbami, redakční nezávislosti na vlastnících sdělovacích prostředků a politických subjektech a ze svobody novinářů sdružovat se do odborových organizací či profesních sdružení (13).

2.1.3

V doporučení Rady Evropy CM/Rec(2016)4 (14) se vyzdvihuje význam pracovněprávních předpisů pro ochranu novinářů před svévolným propouštěním, represáliemi a nejistými pracovními podmínkami, které je mohou vystavovat nepřiměřenému tlaku a nutit je k etickým kompromisům. Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků (15) pro rok 2025 však upozorňuje na skutečnost, že instituce nejisté podmínky ve většině členských států EU neřeší.

2.1.4

Podle závěrů nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2025 (16) poskytují novinářům dobré pracovní podmínky pouze 7 z 34 zkoumaných evropských zemí – Dánsko, Německo, Belgie, Estonsko, Finsko, Nizozemsko a Švédsko. V této zprávě se uvádí, že pracovní podmínky novinářů jsou ve většině členských států EU žalostné, platy v tomto oboru jsou nízké a systémy sociálního zabezpečení jsou nedostatečné nebo neexistují vůbec.

3.   Kontext stanoviska

3.1   Iniciativa v oblasti boje proti zneužívání soudních sporů proti novinářům a obráncům práv

V tomto stanovisku (17) poukazuje EHSV na skutečnost, že novináři jsou nejvíce vystaveni hrozbám, které představují strategická soudní řízení proti účasti veřejnosti. Směrnice proti strategickým soudním řízením proti účasti veřejnosti dává na tyto hrozby vzhledem ke své omezené oblasti působnosti jen velmi kusou odpověď.

3.2    Zajištění svobody a rozmanitosti sdělovacích prostředků v Evropě

V tomto stanovisku z vlastní iniciativy (18) upozorňuje EHSV na větší sociální nejistotu novinářů a jejich zranitelnost vůči strategickým soudním řízením proti účasti veřejnosti.

3.3   Pracovněprávní status

3.3.1

Podle nejnovějších statistik (19) působí v členských státech EU nejméně 400 000 novinářů, jejichž podíl na zaměstnanosti v celé EU činí 0,2 %. Nezávislí novináři tvoří 20 až 30 % z celkového počtu (20) a patří i nadále k těm nejzranitelnějším, kdo v tomto odvětví působí (21). Rostoucí nejistota se však dotýká i novinářů, kteří jsou v zaměstnaneckém poměru. Klesá totiž počet kolektivních smluv, zejména na odvětvové úrovni (22).

3.3.2

V některých zemích zneužívají sdělovací prostředky status nezávislých novinářů k minimalizaci nákladů i odpovědnosti vůči svým zaměstnancům (23). Falešná samostatná výdělečná činnost je v tomto odvětví v určitých zemích stále větším problémem, protože tito novináři nemají sociální zabezpečení, jako je nemocenská dovolená, placená mateřská dovolená a důchod (24).

3.3.3

Jednou z mála zemí, kde se pracovní podmínky pro nezávislé novináře zlepšily, je Nizozemsko, kde se díky kolektivní smlouvě zvýšily platy novinářů, včetně odměn vyplácených osobám samostatně výdělečně činným, které pracují pro nejčtenější deníky.

3.4   Nejistota zaměstnání

3.4.1

Novinářská profese je spojena s vysokou emoční zátěží a prací pod tlakem (25). Z údajů, které jsou dostupné na stránkách OSHwiki, je patrné, že nejistota zaměstnání je jedním z faktorů, které mohou mít vliv na zdraví a dobré podmínky pracovníků. Pracovníci, kteří se obávají o zachování svého pracovního místa, si stále častěji stěžují na stres, vyhoření a deprese (26). Vzhledem k tomu, že změny v mediálním prostředí vedly mnoho zaměstnavatelů v oblasti sdělovacích prostředků k tomu, že snížili stavy zaměstnanců, očekává se od těch, kteří zůstali, že převezmou práci svých kolegů, čímž roste jejich pracovní zátěž. Vyhoření je u novinářů podle rozboru provedeného Evropským odborovým institutem (ETUI) (27) a nedávného evropského průzkumu (28) závažným problémem. Vysoký podíl novinářů uvádí, že má potíže s duševním zdravím a uvažuje o změně povolání (29).

3.4.2

Ze studií citovaných ve výzkumných publikacích univerzity v Limericku (30) vyplývá, že práce v redakcích je čím dál intenzivnější. K uvedeným problémům patří i narušení způsobené digitální transformací. Mnozí se obávají, že jejich pracovní místa nahradí generativní umělá inteligence (31). Opatření ke snížení nákladů se pro řadu novinářů stala běžnou realitou, takže se musí často vyrovnávat se zmrazováním či snižováním platů a propouštěním (32).

3.5   Pracovní doba a intenzita práce

3.5.1

Z průzkumů jednotlivých členských států (33) i evropských průzkumů (34) vyplývá, že většina novinářů musela převzít dodatečné povinnosti a dodatečnou odpovědnost, většině z nich však nebyl odpovídajícím způsobem zvýšen plat. Pracovní přetížení se stalo normou. Novináři často pracují zároveň na několika článcích s krátkými termíny, což může vést k pocitu neúměrného tlaku (35).

3.5.2

Mnoho nezávislých novinářů musí přijímat práci mimo svůj obor, aby se uživili. Velká část novinářů uvažuje, že změní povolání a najde si lépe placené zaměstnání, v důsledku čehož se novinářská kariéra zkracuje (36).

3.5.3

Místní a regionální novináři jsou znevýhodněni, často dostávají nižší platy a nezávislí novináři mohou mít omezený nebo nulový přístup k systémům sociálního zabezpečení. Ve všech členských státech je patrný trend, kdy místní sdělovací prostředky ve větší míře pociťují důsledky způsobené klesajícími příjmy z reklamy a zároveň neobjektivním přidělováním státních dotací a zakázek na státní reklamu (37).

3.5.4

Ze zprávy (38) nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2024 vyplývá, že vyjednávání kolektivních smluv je čím dál obtížnější. Kvůli tomu jsou novináři stále zranitelnější vůči vnějším vlivům, jako jsou tlaky komerčního či politického rázu (39).

3.5.5

Ve Francii odborové svazy odsoudily tzv. uberizaci mladých novinářů a také ty sdělovací prostředky, které velmi často využívají krátkodobé smlouvy, samostatnou výdělečnou činnost, platby za autorská práva a stáže (40).

3.6   Pracovní vztahy

3.6.1

Zintenzivnění práce v redakcích může mít za následek nepřijatelné chování. Může docházet k šikaně a obtěžování se závažnými důsledky, včetně stresu, depresí, nízkého sebevědomí, sebeobviňování a poruch spánku (41). Mohou se objevit i případy sexuálního obtěžování. Ze studií rovněž vyplynul častý výskyt syndromu vyhoření v tomto povolání a rostoucí stres (42). Největšímu riziku vyhoření jsou mezi novináři vystaveny mladší ženy s méně lety praxe, které pracují v periodicích s nízkým nákladem. V celoevropském průzkumu uvedlo 60 % dotázaných novinářů, že se u nich projevil syndrom vyhoření (43).

3.7   Násilí ze strany třetích osob a vyhrožování na internetu

V Evropě přibývají počty případů násilí vůči novinářům (44). V poslední zprávě MFRR (Media Freedom Rapid Response), která monitorovala situaci v roce 2024, se uvádí 1 548 případů porušování svobody tisku, jež se dotkly 2 567 osob nebo subjektů spojených se sdělovacími prostředky (45).

3.7.1

Na duševní zdraví novinářů může mít vliv exponenciální nárůst počtu výhrůžek a útoků na internetu (obtěžování, zastrašování, doxing, diskreditace prostřednictvím falešných účtů atd.), jejichž terčem jsou zejména ženy novinářky nebo novináři z menšinových skupin. Na konci roku 2023 vydala Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pokyny (46), které mají ženám novinářkám pomoci tuto novou formu nátlaku lépe zvládat. V roce 2024 identifikovala Platforma Rady Evropy (47) nové formy digitálních útoků využívajících „deep fake“ videa a snímky, na nichž jsou novináři.

3.8   Umělá inteligence

3.8.1

Umělá inteligence nabízí novinářům nové příležitosti, ale zároveň ohrožuje jejich roli. Generativní nástroje umělé inteligence, například ChatGPT, jsou pro postavení novinářů hrozbou. Mnozí z nich se obávají, že je umělá inteligence nahradí. V říjnu 2024 bylo polské rádio OFF Radio Kraków ostře kritizováno za to, že nahradilo skutečné novináře moderátory vygenerovanými umělou inteligencí (48). Z průzkumu belgické veřejnoprávní stanice VRT News (49) vyplynulo, že více než polovina článků publikovaných na internetových stránkách módního časopisu Elle byla vytvořena umělou inteligencí. Modely umělé inteligence trénované na objemných souborech dat s novinářským obsahem mohou vygenerovat výstupy, které jsou velmi podobné materiálům chráněným autorským právem, a to by mohlo vést k porušování autorských práv.

3.9   Dezinformace

3.9.1

Rozsáhlé šíření dezinformací prostřednictvím sociálních médií, ať už zahraničních nebo domácích, nutí novináře k neustálé ostražitosti, a to i mimo pracovní dobu. Tento tlak se přidává k již obecně vyšší pracovní zátěži. Právo na větší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a právo odpojit se je vnímáno jako nový problém. Některé členské státy EU zavedly právní předpisy, které zaměstnancům umožňují odpojit se. Jedná se například o Dánsko, Belgii, Irsko, Portugalsko, Francii, Španělsko a Itálii (50).

3.9.2

Ve zprávách se upozorňuje na čím dál větší pokles důvěry ve sdělovací prostředky, který je způsoben rozsahem dezinformací. Tato ztráta důvěryhodnosti má negativní vliv na rozpoložení a sebevědomí novinářů. Z jednoho průzkumu vyplynulo, že pouze 40 % respondentů na 47 zkoumaných trzích uvedlo, že většině zpráv důvěřuje (51). Dezinformace narušují veřejnou diskusi, a mnoho novinářů proto pociťuje bezmoc, neboť hrozí, že jejich povolání ztratí podstatu své existence – totiž odpovědnost a dohled.

3.10   Veřejnoprávní sdělovací prostředky

3.10.1

Přestože mají novináři působící ve veřejnoprávním vysílání obecně lepší pracovní podmínky a větší jistotu zaměstnání, potýkají se stále častěji s finančními omezeními, restrukturalizacemi a ovlivňováním ze strany politiků (52). V téměř polovině členských států EU není zaručena správa a finanční nezávislost veřejnoprávních sdělovacích prostředků (53). Zcela nezávislé veřejnoprávní vysílání má pouze 14 zemí: Švédsko, Litva, Lucembursko, Nizozemsko, Belgie, Německo, Portugalsko, Dánsko, Lotyšsko, Finsko, Irsko, Rakousko, Česká republika a Estonsko.

3.10.2

EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby zajistila důsledné a včasné provádění a prosazování evropského aktu o svobodě médií. Díky tomu bude zajištěno nezávislé řízení veřejnoprávních sdělovacích prostředků a dlouhodobá udržitelnost jejich financování. Nezávislost při výkonu povolání a udržitelné financování přímo ovlivňují pracovní podmínky novinářů pracujících ve veřejnoprávních sdělovacích prostředcích.

3.10.3

EHSV podporuje výzvu 14 členských států EU, které se zasazují o udržitelnou finanční podporu pro Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda, a vítá rozhodnutí o poskytnutí mimořádné podpory ze strany EU přijaté v návaznosti na skutečnost, že vláda USA zastavila vyplácení svých dotací (54). Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda může plnit svou klíčovou úlohu – tj. provozovat nezávislou vícejazyčnou žurnalistickou činnost v autokratických zemích – pouze tehdy, pokud se novinářům zajistí důstojná pracovní místa a dobré pracovní podmínky.

3.11   Autocenzura

3.11.1

Ve studii, jejíž vypracování zadala Rada Evropy (55), 37 % respondentů z 47 členských států Rady Evropy a Běloruska uvedlo, že „neoprávněné vměšování“ má vliv na způsob, jakým vykonávají svou práci. Opakovaně přitom poukazovali na autocenzuru. 69 % respondentů uvedlo, že zažilo psychické násilí, zejména ze strany orgánů veřejné moci. Jednalo se v prvé řadě o znevažování a hanobení ze strany orgánů veřejné moci (48 %), zastrašování ze strany orgánů veřejné moci (56 %), vyhrožování ublížením na zdraví ze strany orgánů veřejné moci (41 %) a očerňování nebo šíření pomluv ze strany orgánů veřejné moci (43 %).

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii (Úř. věst. L 275, 25.10.2022, s. 33, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2022/2041/oj).

(2)   https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A52022XC0930%2802%29.

(3)  Směrnice Rady ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1989/391/oj).

(4)   Occupational safety and health (OSH) stocktaking summit conclusions (Závěry hodnotícího summitu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), Evropská komise.

(5)  Směrnice Rady ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (Úř. věst. C, C/2025/2958, 16.6.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/2958/oj), odstavec 1.1.

(6)   https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/library/recommendation-protection-safety-and-empowerment-journalists.

(7)   https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/bca5a5bd-090a-11ef-a251-01aa75ed71a1.

(8)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru – Rozvoj příležitostí a řízení rizik týkajících se nových technologií pro veřejné služby, organizaci práce a spravedlivější a inkluzivnější společnost (průzkumné stanovisko na žádost Evropské komise) (Úř. věst. C, C/2025/114, 10.1.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/114/oj).

(9)   https://fom.coe.int/en/accueil.

(10)   https://www.mfrr.eu/.

(11)   Monitoring Media Pluralism in the European Union (Sledování plurality sdělovacích prostředků v Evropské unii), 2025, s. 6.

(12)  The Impact of Changing Work Practices in Journalism in Ireland (Dopad měnících se pracovních postupů v žurnalistice v Irsku), Emer Connolly, 2024.

(13)  Europe Press Freedom Report (Zpráva o svobodě tisku v Evropě), kterou sepsaly partnerské organizace Platformy Rady Evropy pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů, březen 2025.

(14)  Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy členským státům o ochraně žurnalistiky a bezpečnosti novinářů a dalších mediálních aktérů CM/Rec(2016)4.

(15)   https://cadmus.eui.eu/server/api/core/bitstreams/6f582946-bb17-49fc-ab81-9a4b79b4d0ce/content.

(16)   https://cadmus.eui.eu/server/api/core/bitstreams/6f582946-bb17-49fc-ab81-9a4b79b4d0ce/content.

(17)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k Návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně osob, které se podílejí na účasti veřejnosti, před zjevně neopodstatněnými nebo zneužívajícími soudními řízeními („strategickými žalobami proti účasti veřejnosti“) (COM(2022) 177 final – 2022/0117 (COD)) (Úř. věst. C 75, 28.2.2023, s. 143).

(18)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Zajištění svobody a rozmanitosti sdělovacích prostředků v Evropě (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 517, 22.12.2021, s. 9).

(19)   https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/-/edn-20200503-1.

(20)   https://transitionsmedia.org/2025/03/27/newtaktaksurvey/.

(21)   https://cadmus.eui.eu/server/api/core/bitstreams/6f582946-bb17-49fc-ab81-9a4b79b4d0ce/content.

(22)   https://www.etuc.org/en/speech/backing-journalists-etuc-stands-efj-collective-bargaining-and-quality-work.

(23)   Media Pluralism Monitor 2024 (Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků, 2024), s. 91.

(24)   https://cadmus.eui.eu/bitstream/handle/1814/77028/Media%20Pluralism%20Monitor%20Report_2024.pdf.

(25)  Together Stronger: a collective approach to Mental Health (Společně jsme silnější: kolektivní přístup k duševnímu zdraví), Národní svaz novinářů Velké Británie a Irska (NUJ), 2023.

(26)   https://oshwiki.osha.europa.eu/cs/themes/journalism-and-psychosocial-risk-factors.

(27)   https://www.etui.org/topics/health-safety-working-conditions/hesamag/journalism-an-increasingly-precarious-profession/burnout-among-journalists-a-symptom-of-discontent-in-newsrooms.

(28)   https://taktak.media/2025/03/27/new-survey-of-europes-journalists-finds-more-than-60-are-forced-to-work-other-jobs/.

(29)   https://europeanjournalists.org/wp-content/uploads/2025/10/SUJ_Stronger-Minds-Stronger-Media_10.2025-1_compressed-1.pdf.

(30)   Labouring the news: Management control strategies and work intensification in the digital newsroom (Novinářská práce: strategie kontroly řízení a intenzifikace práce v digitální redakci), 2023.

(31)   „We need to set the terms or we’re all screwed“: how newsrooms are tackling AI’s uncertainties and opportunities („Musíme stanovit podmínky, jinak na to všichni doplatíme“: jak redakce řeší nejistotu a příležitosti spojené s umělou inteligencí, Michael Savage, The Guardian, 22. března 2025.

(32)   Liberties Media Freedom Report 2025 (Zpráva o svobodě médií společnosti Liberties, 2024), s. 13.

(33)  The Impact of Changing Work Practices in Journalism in Ireland (Dopad měnících se pracovních postupů v žurnalistice v Irsku), Emer Connolly, 2024.

(34)   https://taktak.media/2025/03/27/new-survey-of-europes-journalists-finds-more-than-60-are-forced-to-work-other-jobs/.

(35)   The impact of stress, anxiety, and burnout on journalists: a systematic review (Vliv stresu, úzkosti a vyhoření na novináře: systematický přehled), 2025.

(36)  Hier, journalistes. Ils ont quitté la profession (Včera byli novináři a dnes opustili svou profesi), Jean-Marie Charon a Adénora Pigeolat, Éditions Entremises, 2021.

(37)  Studie LM4D Uncovering news deserts in Europe: risks and opportunities for local and community media in the EU (Odhalení informačních pouští v Evropě: rizika a příležitosti pro místní a komunitní sdělovací prostředky v EU), Verza & al.

(38)   https://cadmus.eui.eu/bitstream/handle/1814/77028/Media%20Pluralism%20Monitor%20Report_2024.pdf.

(39)   https://cadmus.eui.eu/server/api/core/bitstreams/b0fef1e3-043a-5880-93ce-cb3ee9ed5d54/content.

(40)   https://cadmus.eui.eu/bitstream/handle/1814/77028/Media%20Pluralism%20Monitor%20Report_2024.pdf.

(41)   https://oshwiki.osha.europa.eu/cs/themes/journalism-and-psychosocial-risk-factors.

(42)  Rafter, Kevin, Wheatley, Dawn., Irish Journalists at Work: Values, Roles & Influences (Irští novináři v praxi: hodnoty, role a vlivy), univerzita v Dublinu (Dublin City University), Irsko, 2023. K dispozici zde: https://www.dcu.ie/sites/default/files/inline-files/full_irish-journalists-at-work-11122023-1.pdf.

(43)   https://wan-ifra.org/2025/04/new-survey-finds-europes-journalists-marked-by-burnout-fearful-of-ai-yet-still-passionate-professionals/.

(44)   https://www.mfrr.eu/; https://fom.coe.int/en/accueil.

(45)   https://www.ecpmf.eu/mfrr-monitoring-report-2024/.

(46)   https://www.osce.org/files/f/documents/b/0/554098_1.pdf.

(47)   Výroční zpráva Platformy Rady Evropy za rok 2025, s. 59.

(48)   https://edition.cnn.com/2024/10/24/media/polish-radio-ai-presenters-scli-intl.

(49)   https://www.vrt.be/vrtnws/nl/2025/06/26/modeblad-elle-gebruikt-nepjournalisten-voor-online-artikels/.

(50)   https://oshwiki.osha.europa.eu/cs/themes/journalism-and-psychosocial-risk-factors.

(51)   https://reutersinstitute.politics.ox.ac.uk/digital-news-report/2024.

(52)   Monitoring Media Pluralism in the European Union (Sledování plurality sdělovacích prostředků v Evropské unii), 2025.

(53)   Monitoring Media Pluralism in the European Union (Sledování plurality sdělovacích prostředků v Evropské unii), 2025.

(54)   https://www.publicmediaalliance.org/filling-the-gap-left-by-rfe-rl/.

(55)   https://rm.coe.int/168070ad5d.