1)

V situaci, kdy je úvěrová smlouva uzavřená mezi podnikatelem a spotřebitelem prohlášena jako celek za neplatnou z důvodu, že obsahuje zneužívající ujednání, bez nichž nemůže zůstat závaznou, musí být čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (2) a zásady efektivity, rovnocennosti a proporcionality vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátním právním předpisům, podle nichž má podnikatel právo požadovat po spotřebiteli kromě vrácení ekvivalentu jistiny vyplacené v rámci plnění úvěrové smlouvy také zákonné úroky z prodlení?

2)

Je-li odpověď na výše uvedenou předběžnou otázku záporná, musí být ustanovení a zásady unijního práva uvedené v bodě 1 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátním právním předpisům, podle nichž má podnikatel právo požadovat po spotřebiteli úroky z prodlení rovněž za období přede dnem, kdy byl vydán pravomocný rozsudek, kterým byla úvěrová smlouva prohlášena za neplatnou?