P10_TA(2025)0090

Přepracovaný dlouhodobý rozpočet Unie v měnícím se světě

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. května 2025 o přepracovaném dlouhodobém rozpočtu Unie v měnícím se světě (2024/2051(INI))

(C/2026/575)

Evropský parlament,

—	s ohledem na články 311, 312, 323 a 324 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—	s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (1), a na společná prohlášení, na nichž se v této souvislosti dohodly Parlament, Rada a Komise, i na související jednostranná prohlášení,

—	s ohledem na rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (2),

—	s ohledem na pozměněný návrh rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053 o systému vlastních zdrojů Evropské unie, který předložila Komise dne 23. června 2023 (COM(2023)0331),

—

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (3),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (přepracované znění) (4) (finanční nařízení),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (5) (nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu),

—	s ohledem na svůj postoj ze dne 27. února 2024 k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) 2020/2093, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2023 o vlastních zdrojích: nový začátek pro finance EU, nový začátek pro Evropu (7),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2022 o navýšení víceletého finančního rámce na období 2021–2027: odolný rozpočet EU připravený na nové výzvy (8),

—	s ohledem na svůj postoj ze dne 16. prosince 2020 k návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (9),

—	s ohledem na interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv ze dne 13. prosince 2017 (10) a na akční plán Komise ze dne 4. března 2021 pro provádění evropského pilíře sociálních práv (COM(2021)0102),

—	s ohledem na dohodu přijatou dne 19. prosince 2022 na 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP15) v Montrealu (celosvětový rámec pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu),

—	s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP21) v Paříži (Pařížská dohoda),

—	s ohledem na cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů,

—	s ohledem na zprávu ze dne 30. října 2024, kterou vypracoval Sauli Niinistö pod názvem „Společně bezpečnější – posílení civilní a vojenské pohotovosti a připravenosti Evropy“ (Niinistöova zpráva),

—	s ohledem na zprávu ze dne 9. září 2024, kterou vypracoval Mario Draghi pod názvem „Budoucnost evropské konkurenceschopnosti“ (Draghiho zpráva),

—	s ohledem na zprávu strategického dialogu o budoucnosti zemědělství v EU ze dne 4. září 2024 nazvanou „Společná vyhlídka pro zemědělství a potraviny v Evropě“,

—	s ohledem na zprávu ze dne 17. dubna 2024, kterou vypracoval Enrico Letta pod názvem „Více než trh – rychlost, bezpečnost, solidarita: posílení jednotného trhu s cílem zajistit udržitelnou budoucnost a prosperitu pro všechny občany EU“ (Lettova zpráva),

—	s ohledem na zprávu skupiny na vysoké úrovni pro budoucnost politiky soudržnosti ze dne 20. února 2024 nazvanou „Společné budování udržitelné budoucnosti – soudržnost pro konkurenceschopnou a inkluzivní Evropu“,

—	s ohledem na budapešťské prohlášení o Nové dohodě pro konkurenceschopnost Evropy,

—	s ohledem na společné sdělení ze dne 26. března 2025 s názvem „Strategie unie připravenosti“ (JOIN(2025)0130),

—	s ohledem na společnou bílou knihu ze dne 19. března 2025 nazvanou „Budoucnost evropské obrany 2030“ (JOIN(2025)0120),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. března 2025 nazvané „Plán pro práva žen“ (COM(2025)0097),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. února 2025 nazvané „Dohoda o čistém průmyslu: společný plán konkurenceschopnosti a dekarbonizace“ (COM(2025)0085),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2025 nazvané „Vize pro zemědělství a potraviny“ COM(2025)0075,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. února 2025 nazvané „Cesta k příštímu víceletému finančnímu rámci“ (COM(2025)0046),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. ledna 2025 nazvané „Kompas konkurenceschopnosti pro EU“ (COM(2025)0030),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. prosince 2021 nazvané „Rozvoj hospodářství ve prospěch lidí: akční plán pro sociální ekonomiku“ (COM(2021)0778),

—	s ohledem na závěry Evropské rady z 20. března 2025, 6. března 2025 a 19. prosince 2024,

—	s ohledem na politické směry ze dne 18. července 2024 pro příští Evropskou komisi na období 2024–2029,

—	s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 20. listopadu 2024 nazvané „Rozpočet EU a místně orientované politiky: návrhy nových mechanismů týkajících se navrhování a provádění ve VFR na období po roce 2027“ (11),

—	s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, klima a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro ústavní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

—	s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A10-0076/2025),

A.	vzhledem k tomu, že článek 311 Smlouvy o fungování EU stanoví, že Unie si musí zajistit prostředky nezbytné pro dosažení svých cílů a pro úspěšné provádění svých politik;

vzhledem k tomu, že rozpočet Unie je primárně investičním nástrojem, který může dosáhnout úspor z rozsahu, jež jsou na úrovni členského státu nedosažitelné, a podporuje evropské veřejné statky, zejména prostřednictvím přeshraničních projektů; vzhledem k tomu, že veškeré výdaje z rozpočtu Unie musí přinášet přidanou hodnotu EU a mít zřejmý čistý přínos ve srovnání s výdaji na celostátní nebo nižší než celostátní úrovni a vést ke skutečným a trvalým výsledkům;

vzhledem k tomu, že pokud jsou výdaje z rozpočtu Unie efektivně zacílené, v souladu s politickými prioritami Unie a lépe koordinované s výdaji na vnitrostátní úrovni, pomáhají předcházet fragmentaci na jednotném trhu, podporují vzestupnou konvergenci, snižují nerovnosti a podporují celkový dopad veřejných investic; vzhledem k tomu, že veřejné investice mají zásadní význam coby katalyzátor soukromých investic v odvětvích, v nichž trh sám o sobě nemůže stimulovat požadované investice;

vzhledem k tomu, že nástroj na podporu oživení NextGenerationEU (NGEU), který byl zřízen po vypuknutí pandemie COVID-19, poskytl značnou dodatečnou investiční kapacitu ve výši 750 miliard EUR v cenách roku 2018, a to nad rámec rozpočtu Unie, který činí 1,1 % hrubého národního důchodu (HND) EU-27, čímž podpořil rychlé oživení a návrat k růstu a přispěl k ekologické a digitální transformaci; vzhledem k tomu, že NGEU již v období po roce 2027 nebude k dispozici;

E.	vzhledem k tomu, že v roce 2022 vynaložily členské státy na státní podporu v průměru 1,4 % hrubého domácího produktu (HDP), což je výrazně více než jejich příspěvek do rozpočtu Unie, přičemž více než polovina státní podpory neměla spojitost s krizemi;

vzhledem k tomu, že rozpočet EU, podpořený nástrojem NGEU a půjčkami prostřednictvím nástroje SURE, zásadně přispěl ke zmírnění ekonomického a společenského dopadu krize COVID-19 a k reakci na dopady válečné agrese Ruska proti Ukrajině; vzhledem k tomu, že rozpočet Unie je s ohledem na svou velikost, strukturu a související pravidla stále nedostatečně vybaven k tomu, aby mohl plně dostát své roli, pokud jde o přizpůsobení se vyvíjejícím se potřebám ve výdajích, řešení otřesů a reagování na krize a uplatňování zásady solidarity v praxi a aby Unii umožnil naplnit své cíle stanovené ve Smlouvách;

G.	vzhledem k tomu, že lidé od Unie a jejího rozpočtu oprávněně očekávají více, mimo jiné schopnost rychle a účinně reagovat na vyvíjející se potřeby a zajistit jim potřebnou podporu, zejména v době krize;

H.	vzhledem k tomu, že od doby přijetí stávajícího víceletého finančního rámce (VFR) se politický, ekonomický a společenský kontext změnil k nepoznání, čímž se prohloubily související strukturální problémy Unie a vedlo to k podstatné revizi VFR v roce 2024;

vzhledem k tomu, že kontext, v němž bude Komise připravovat své návrhy na VFR na období po roce 2027, je stejně náročný, jelikož zavedený celosvětový a geopolitický řád se rychle a radikálně mění, v bezprostředním sousedství Unie se znovu vyskytla intenzivní válka, hospodářská a sociální situace je velmi náročná a krize v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti se prohlubuje; vzhledem k tomu, že Komise dala najevo, že nelze zachovávat současný stav a rozpočet Unie se musí také odpovídajícím způsobem změnit;

vzhledem k tomu, že vláda USA se rozhodla ustoupit od poválečné globální role své země při zajišťování míru a bezpečnosti, od vedoucí úlohy v globální správě v rámci multilaterálního mezinárodního řádu založeného na pravidlech a poskytování základní rozvojové a humanitární pomoci nepotřebnějším po celém světě; vzhledem k tomu, že Unie proto bude muset zintenzívnit své úsilí a zaplnit část prostoru, který se Spojené státy americké zřejmě rozhodly opustit, což bude na rozpočet klást další požadavky;

vzhledem k tomu, že Unie se zavázala podniknout veškeré kroky nutné k dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 a chránit přírodu a zvrátit úbytek biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že plnění politického rámce zavedeného k dosažení tohoto cíle bude vyžadovat značné investice; vzhledem k tomu, že hlavní úlohu v poskytování těchto investic a motivaci k nim bude muset hrát rozpočet Unie;

vzhledem k tomu, že ve snaze kompenzovat nedostatky rozpočtu byla zavedena řada řešení, díky nimž je však rozpočet stále méně průhledný, a veřejnost tak nemá přehled o skutečném objemu výdajů Unie, což v dlouhodobějším horizontu oslabuje předvídatelnost investic, které mají být z rozpočtu poskytovány, a podrývá nejen zásadu jednotnosti rozpočtu, ale také roli Parlamentu jako normotvůrce, rozpočtového orgánu, orgánu příslušného k udělení absolutoria a orgánu, který dohlíží na odpovědnost výkonné moci;

vzhledem k tomu, že Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin; vzhledem k tomu, že porušování těchto hodnot oslabuje soudržnost Unie, práva občanů Unie i vzájemnou důvěru mezi členskými státy;

trvá na tom, že v rychle se měnícím se světě, v němž lidé od Unie a jejího rozpočtu oprávněně očekávají více a Unie čelí rostoucímu počtu krizí, musí být příští VFR oproti období 2021–2027 vybaven navýšenými zdroji a je třeba upustit od dřívější omezující výše 1 % HND, který si Unie sama stanovila;

upozorňuje, že příští VFR musí být zaměřen na financování evropských veřejných statků, které v porovnání s vnitrostátními výdaji mají zřejmou přidanou hodnotu; zdůrazňuje, že je zapotřebí posílené synergie a lepší koordinace výdajů Unie a vnitrostátních výdajů; zdůrazňuje, že výdaje budou muset řešit hlavní výzvy, jako je návrat intenzivní války do bezprostředního sousedství Unie, velmi náročná hospodářská a sociální situace, rozdíly v konkurenceschopnosti a zhoršující se krize v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti;

domnívá se, že přístup „jeden členský stát, jeden národní plán“ navržený Komisí, kdy Nástroj pro oživení a odolnost slouží jako vzor, se v období po roce 2027 nemůže stát východiskem pro výdaje podléhající sdílenému řízení; zdůrazňuje, že koncepce výdajů podléhajících sdílenému řízení v rámci příštího VFR musí v plném rozsahu zachovat roli Parlamentu jako normotvůrce, rozpočtového orgánu a orgánu příslušného k udělení absolutoria a musí být navržena a prováděna na základě úzké spolupráce s regionálními a místními orgány a všemi příslušnými zúčastněnými stranami;

požaduje, aby příští VFR dále podporoval hospodářskou, sociální a územní soudržnost s cílem udržet Unii, prohloubit jednotný trh, podporovat konvergenci a snížit nerovnost, chudobu a sociální vyloučení;

domnívá se, že Komisí koncipovaná myšlena zastřešujícího fondu pro konkurenceschopnost, jenž by slučoval stávající programy, není vhodná pro daný účel; zdůrazňuje, že namísto toho by se fond měl stát novým nástrojem, jenž by využíval souboru nástrojů pro financování a vycházel by ze zkušeností s Programem InvestEU a Inovačním fondem a doplňoval by současné, velmi úspěšné programy;

zdůrazňuje, že především s ohledem na ústup USA z jejich úlohy světového garanta míru a bezpečnosti je bezpochyby nutné pokročit k vytvoření skutečné obranné unie, přičemž příští VFR by měl navýšením investic podporovat komplexní bezpečnostní přístup; zdůrazňuje, že výdaje na obranu nemohou jít na úkor dlouhodobých investic do hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie ani vést k jejich snížení;

vyzývá ke skutečnému zjednodušení ve prospěch konečných příjemců nevytvářením programů, jejichž cíle se překrývají, kritéria způsobilosti se liší a jež mají různá pravidla upravující horizontální ustanovení; zdůrazňuje, že zjednodušení nesmí vytvořit větší volný prostor pro Komisi bez nezbytné kontroly a rovnováhy, a je tedy nezbytné jej dosáhnout při plném respektování institucionální rovnováhy stanovené ve Smlouvách;

požaduje, aby byla do příštího VFR zabudována posílená kapacita pro reakci na krize a dostatečná rozpětí v rámci jednotlivých okruhů; domnívá se, že kromě předvídatelnosti pro investice by si výdajové programy měly zachovat značnou zabudovanou rezervu pro zajištění flexibility, přičemž o přidělení prostředků na konkrétní politické cíle by rozhodoval rozpočtový orgán; zdůrazňuje, že flexibilita pro účely humanitární pomoci by měla být účelově vázaná; domnívá se, že VFR na období po roce 2027 by měl zahrnovat dva zvláštní nástroje – jeden určený k zajištění solidarity v případě přírodních katastrof a jeden pro obecnou reakci na krize;

zdůrazňuje, že dodržování hodnot Unie a základních práv je základním předpokladem pro přístup k finančním prostředkům EU; požaduje, aby byl rozpočet Unie chráněn před zneužíváním, podvody a porušováním zásady právního státu a aby byla vytvořena silná vazba mezi právním státem a rozpočtem Unie na období po roce 2027;

10.

upozorňuje, že splácení výpůjčních nákladů NGEU nesmí ohrozit financování politik a priorit EU; zdůrazňuje proto, že v rámci budoucí struktury VFR by se s veškerými výpůjčními náklady podpořenými rozpočtem Unie nebo rozpočtovým manévrovacím prostorem mělo zacházet jinak než s prostředky na programy EU;

11.

vyzývá Radu, aby urychleně přijala nové vlastní zdroje, a umožnila tak udržitelně splácet výpůjční náklady NGEU; zdůrazňuje, že nové skutečné vlastní zdroje nad rámec interinstitucionální dohody mají zásadní význam pro vyšší výdajové potřeby Unie; domnívá se, že by měly být zváženy všechny nástroje s cílem poskytnout Unii nezbytné zdroje, a v tomto ohledu věří, že společné výpůjčky představují schůdnou možnost, jak Unii zajistit dostatečné zdroje pro reakce na naléhavé krize v celé Unii, kterou je například současná krize v oblasti bezpečnosti a obrany;

12.

je připraven konstruktivně spolupracovat s Radou a Komisí na zajištění dlouhodobého rozpočtu, který bude řešit potřeby Unie; zdůrazňuje, že VFR na období po roce 2027 není koncipován v situaci, kdy se vše děje jako obvykle, a bere vážně svou institucionální úlohu zakotvenou ve Smlouvách; trvá na tom, že schválí pouze takový dlouhodobý rozpočet, který bude vhodný pro daný účel pro Unii v měnícím se světě, a vyzývá k urychlenému přijetí VFR, aby bylo možné od 1. ledna 2028 včas provádět výdajové programy;

Dlouhodobý rozpočet s novým zaměřením výdajů

13.

domnívá se, že s ohledem na strukturální výzvy, jimž Unie čelí, by měl VFR na období po roce 2027 upravit zaměření svých výdajů tak, aby bylo zajištěno, že Unie bude schopna splnit cíle svých strategických politik, jak je podrobně popsáno níže;

Konkurenceschopnost, strategická autonomie, sociální, hospodářská a územní soudržnost a odolnost

14.

je přesvědčen, že ústředními prioritami VFR na období po roce 2027 jsou posílení konkurenceschopnosti, dekarbonizace hospodářství a zvýšení inovační kapacity Unie a že tyto priority mají zásadní význam pro zajištění dlouhodobého a udržitelného růstu podporujícího začlenění a prosperující a odolnější ekonomiky a společnosti;

15.

je toho názoru, že Unie musí vytvořit rámec pro konkurenceschopnost v souladu se svými vlastními hodnotami a politickými cíli a že konkurenceschopnost musí podporovat nejen hospodářský růst, ale také sociální, hospodářskou a územní soudržnost a environmentální udržitelnost, jak zdůrazňují Draghiho i Lettova zpráva;

16.

zdůrazňuje, že jak je uvedeno v Lettově a Draghiho zprávě, evropské hospodářství a sociální model jsou pod silným tlakem, přičemž nedostatečná produktivita a konkurenceschopnost a nedostatek dovedností mají dominový efekt na kvalitu pracovních míst a životní úroveň Evropanů, kteří se již potýkají s vysokými cenami bydlení, energie a potravin; je znepokojen tím, že nedostatek pracovních příležitostí a vysoké životní náklady zvyšují riziko odlivu mozků z Evropy;

17.

poukazuje na to, že Draghi odhaduje roční výši chybějících investic v oblasti inovací a infrastruktury mezi lety 2025 a 2030 na 750–800 miliard EUR ročně; zdůrazňuje, že rozpočet Unie musí hrát zásadní úlohu, ale nemůže tento nedostatek pokrýt sám, a že hlavní úsilí bude muset vyvíjet soukromý sektor; poukazuje na to, že je nutné využívat synergie mezi veřejnými a soukromými investicemi, zejména pak zjednodušením investiční architektury EU a její harmonizací;

18.

zdůrazňuje, že rozpočet Unie musí být pečlivě koordinován s vnitrostátními výdaji, aby byla zajištěna doplňkovost, a musí být navržen tak, aby mohl snížit riziko, uvolnit prostředky a účinně mobilizovat soukromé investice a umožnit startupům a malým a středním podnikům snadnější přístup k finančním prostředkům; vyzývá proto k tomu, aby byly v příštím VFR výrazně posíleny programy, jako je InvestEU, které zajišťují adicionalitu a řídí se tržním přístupem založeným na poptávce; domnívá se, že finanční nástroje a rozpočtové záruky představují pro účely naplňování nejdůležitějších politických cílů Unie účinné využívání zdrojů, a žádá, aby byly ještě více zjednodušeny;

19.

trvá na tom, že je třeba učinit více pro maximalizaci potenciálu role, kterou sehrává skupina Evropské investiční banky (EIB) – společně s dalšími mezinárodními a vnitrostátními finančními institucemi – při poskytování úvěrů a snižování rizika ve strategických oblastech politiky, jako je klima a v poslední době bezpečnostní a obranné projekty; žádá, aby skupina EIB zvýšila na základě silné kapitálové pozice ochotu riskovat a své ambice s cílem přilákat investice, a vyzývá k posílení investičního partnerství, aby bylo zajištěno, že každé euro vydané na úrovni Unie bude využito co nejefektivněji;

20.

zdůrazňuje, že financování výzkumu a inovací, včetně podpory základního výzkumu, by mělo být výrazně navýšeno, mělo by se zaměřit na strategické priority Unie a mělo by být i nadále určováno zásadou excelence a zakládat se na výsledcích; domnívá se, že v celém VFR a na vnitrostátní úrovni by měly být k dispozici dostatečné zdroje na financování všech vysoce kvalitních projektů v celém inovačním cyklu a na dosažení cíle ve výši 3 % HDP na výdaje na výzkum a vývoj do roku 2030;

21.

připomíná, že příští VFR, navazující na současný Nástroj pro propojení Evropy, by měl zahrnovat mnohem větší přímo řízené financování energetické, dopravní a digitální infrastruktury, přičemž prioritou by měla být přeshraniční spojení a vnitrostátní propojení s evropskou přidanou hodnotou; domnívá se, že taková infrastruktura je absolutním předpokladem pro úspěšné prohlubování jednotného trhu a zvyšování odolnosti Unie v měnícím se geopolitickém řádu;

22.

domnívá se, že bezpečné a silné kosmické odvětví má zásadní význam pro autonomii a svrchovanost Unie, a tudíž vyžaduje trvalé investice;

23.

podtrhuje, že konkurenceschopnější, produktivnější a sociálně inkluzivnější ekonomika pomáhá vytvářet kvalitní a dobře placená pracovní místa, čímž zvyšuje životní úroveň lidí; zdůrazňuje, že prostřednictvím programů, jako je Evropský sociální fond+ a Erasmus+, může rozpočet Unie hrát důležitou úlohu při podpoře systémů vzdělávání a odborné přípravy, posilování sociálního začleňování, zvyšování přizpůsobivosti pracovní síly prostřednictvím změny kvalifikace a prohlubování dovedností, a tím občany připravit na zaměstnání v moderní ekonomice;

24.

trvá na tom, že rozpočet Unie by měl i nadále podporovat důležitá hospodářská odvětví a odvětví vytvářející pracovní místa, v nichž již Unie zaujímá vedoucí postavení ve světě, jako je cestovní ruch a kulturní a kreativní odvětví; upozorňuje, že v rozpočtu Unie na období po roce 2027 je zapotřebí vyčlenit finanční prostředky na cestovní ruch, mimo jiné na provádění strategie EU pro udržitelný cestovní ruch; poukazuje na význam programu Kreativní Evropa, neboť přispívá k rozmanitosti a konkurenceschopnosti Evropy a podporuje dynamickou společnost;

25.

zdůrazňuje, že má-li být evropská ekonomika schopna konkurovat dalším významným globálním hráčům, musí se také stát konkurenceschopnější a odolnější na straně nabídky tím, že bude více investovat do otevřené strategické autonomie Unie prostřednictvím posílené průmyslové politiky a zaměření se na strategická odvětví, účinné využívání zdrojů a kritické technologie s cílem snížit závislost na třetích zemích;

26.

domnívá se, že Komisí koncipovaná myšlena zastřešujícího fondu pro konkurenceschopnost, jenž by slučoval stávající programy, není s ohledem na výše uvedené vhodná pro daný účel; zdůrazňuje, že namísto toho by se fond měl stát novým nástrojem, jenž by využíval souboru nástrojů pro financování a vycházel by ze zkušeností s Programem InvestEU a Inovačním fondem; připomíná, že podle článku 182 SFEU má Unie přijmout rámcový program pro výzkum;

27.

konstatuje, že Komise ve svém sdělení o Kompasu konkurenceschopnosti doporučuje, aby byl vytvořen nový nástroj pro koordinaci konkurenceschopnosti s cílem lépe sladit průmyslové a výzkumné politiky a investice na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni; konstatuje, že navržený nový nástroj má být součástí nového, „jednoduchého mechanismu řízení“, který byl navržen pro účely „posílení vazby mezi celkovou koordinací politik a rozpočtem EU“; trvá na tom, že Parlament musí v obou mechanismech zastávat plnou rozhodovací úlohu;

28.

připomíná, že potravinové zabezpečení je zásadní složkou strategické autonomie a že příští VFR musí i nadále podporovat konkurenceschopnost a odolnost odvětví zemědělství a rybolovu v Unii, včetně drobných a mladých zemědělců a rybářů, a pomáhat těmto odvětvím lépe chránit klima a biologickou rozmanitost, jakož i moře a oceány; zdůrazňuje, že moderní a zjednodušená společná zemědělská politika má zásadní význam pro zvyšování produktivity prostřednictvím technického pokroku, zajišťování přiměřené životní úrovně zemědělců, zabezpečení potravin a výroby bezpečných, kvalitních a cenově dostupných potravin pro Evropany, podporu generační obměny a zajišťování životaschopnosti venkovských oblastí;

29.

upozorňuje, že odvětví zemědělství je obzvláště zranitelné vůči inflačním šokům, které mají nepříznivý dopad na kupní sílu zemědělců; vyzývá k navýšenému a vyhrazenému rozpočtu pro SZP v příštím VFR, k jeho ochraně před možnými škrty, aby byla zachována její integrita a soupatřičná povaha, jakož i soudržnost a propojení mezi jejím prvním a druhým pilířem, a staví se tak proti myšlence integrace SZP do samostatného fondu pro každý členský stát; žádá, aby ve vhodných případech byly prozkoumány další vyhrazené zdroje financování, a to i mimo SZP, s cílem vypořádat se s přírodními katastrofami a poskytnout pobídky zemědělcům a lesníkům, aby přispívali ke zmírňování změny klimatu, obnově biologické rozmanitosti a ochraně přírody, aniž by v důsledku tohoto úsilí docházelo k poklesu zemědělské produkce v EU;

30.

zdůrazňuje, že nové globální výzvy, kterým evropští zemědělci čelí, včetně současné geopolitické situace, změny klimatu a růstu cen vstupů, vyžadují řádné přidělování finančních prostředků v rámci příští SZP; zdůrazňuje, že aby bylo možné tyto výzvy řešit s přihlédnutím k ponaučením z krize COVID-19 a aby se předešlo snížení podpory zemědělcům, SZP naléhavě potřebuje navýšit rozpočet v příštím VFR, který by byl indexován s ohledem na inflaci prostřednictvím každoročního přehodnocování; v této souvislosti zdůrazňuje, že přímé platby v současné podobě vytvářejí jasnou přidanou hodnotu EU a měly by i nadále posilovat jistotu příjmů, výrobu a ochranu proti kolísání cen, lépe se zaměřovat na osoby, které se aktivně podílejí na zemědělské produkci a poskytování veřejných statků, a současně dodržovat realistické a vyvážené environmentální a sociální normy EU; vyzývá ke spravedlivému a účinnému rozdělení podpory ze SZP v rámci členských států a mezi nimi; vyzývá k pokračování a posílení opatření k zachování produkce ve zranitelných oblastech a zaručení životaschopnosti venkovských komunit a přiměřenosti veřejné infrastruktury, obzvláště pokud jde o digitalizaci, a to zejména prostřednictvím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a obnoveného zapojení místních a regionálních orgánů do řízení těchto opatření; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit a reformovat zemědělskou rezervu, aby bylo možné účinně a rychle reagovat na budoucí krize, s nimiž se bude muset evropské zemědělství vypořádat, a zavést nové nástroje pro řízení přírodních, tržních a hygienických rizik, jako je systém zajištění EU, který by lépe zmírňoval dopady budoucích krizí a zajistil větší stabilitu pro zemědělce; zdůrazňuje, že je třeba nalézt zvláštní řešení pro zemědělce ve východní Evropě, kteří jsou nejvíce postiženi kaskádovými účinky ruské války proti Ukrajině, jako jsou vysoké ceny vstupů, inflace a narušení trhu; žádá Komisi, aby pokračovala ve vytváření nezbytného finančního a právního rámec pro potravinový řetězec s cílem posílit postavení zemědělců a lépe bojovat proti nekalým obchodním praktikám; vyzývá Komisi, aby pomohla zemědělcům EU podporou zemědělsko-potravinářských produktů v Unii i mimo ni prostřednictvím dynamické a silnější propagační politiky EU; vyjadřuje politování nad škrty ve financování programu na propagaci zemědělských produktů během přezkumu stávajícího VFR; zdůrazňuje, že příští VFR musí obsahovat zvláštní finanční prostředky pro agroturistiku, podnikání žen, odbornou přípravu a technologické inovace v zemědělství;

31.

připomíná, že sociální, hospodářská a územní soudržnost je základním stavebním kamenem evropské integrace a má zásadní význam pro udržení Unie a prohloubení jednotného trhu; potvrzuje v tomto ohledu význam procesu sbližování; zdůrazňuje, že modernizovaná politika soudržnosti se musí řídit decentralizovaným a místně orientovaným přístupem víceúrovňové správy a musí být založena na zásadě sdíleného řízení a partnerství, přičemž budou plně zapojeny místní a regionální orgány a příslušné zúčastněné strany, což zajistí, aby zdroje směřovaly tam, kde jsou nejvíce zapotřebí pro účely snižování regionálních rozdílů;

32.

zdůrazňuje, že financování politiky soudržnosti musí řešit klíčové výzvy, kterým Unie čelí, jako jsou demografické změny a vylidňování, a zaměřit se na nejpotřebnější regiony a lidi; dále žádá lepší přístup k finančním prostředkům EU pro města, regiony a městské orgány; připomíná, že podle článku 349 SFEU je Unie povinna zavést zvláštní opatření pro nejvzdálenější regiony, a zdůrazňuje proto, že je třeba, aby v příštím VFR pokračovala cílená podpora těchto regionů, mj. prostřednictvím posíleného programu speciálně zaměřeného na odlehlost a ostrovní charakter (POSEI);

33.

připomíná význam sociálního rozměru Evropské unie a podpory provádění evropského pilíře sociálních práv, jeho akčního plánu a jeho hlavních cílů; zdůrazňuje, že rozpočet Unie by tudíž měl hrát klíčovou roli při snižování nerovnosti, chudoby a sociálního vyloučení, mimo jiné podporou dětí, rodin a zranitelných skupin; připomíná, že chudobou a sociálním vyloučením je v Unii ohroženo 20 milionů dětí; zdůrazňuje, že řešení dětské chudoby v celé Unii vyžaduje vedle komplexních a integrovaných opatření, která by byla náležitě financována, také efektivní provádění evropské záruky pro děti na vnitrostátní úrovni; zdůrazňuje, že Parlament soustavně požaduje vytvoření zvláštního rozpočtu v rámci fondu ESF+, aby se záruka pro děti stala ústředním pilířem Strategie EU pro boj proti chudobě;

34.

připomíná v tomto ohledu celounijní krizi v oblasti bydlení, která postihuje miliony rodin a mladých lidí; zdůrazňuje potřebu zvýšené podpory bydlení z rozpočtu Unie, především prostřednictvím politiky soudržnosti, a z dalších zdrojů financování, například skupiny EIB a národních podpůrných bank; uznává, že financování ze strany Unie nemůže vyřešit krizi v oblasti bydlení samo o sobě, nicméně má zásadní význam pro financování neodkladných opatření a doplnění obecnějšího úsilí Unie a členských států o zlepšení dostupnosti bydlení a zvýšení energetické účinnosti bytového fondu;

35.

poukazuje na to, že válečná agrese Ruska proti Ukrajině má značné hospodářské a sociální důsledky, zejména v členských státech na hranicích s Ruskem a Běloruskem; trvá na tom, aby příští VFR poskytoval těmto regionům podporu;

Ekologická a digitální transformace

36.

upozorňuje na to, že ekologická a digitální transformace jsou neoddělitelně spjaty s konkurenceschopností, modernizací hospodářství a odolností společnosti a fungují jako katalyzátory ekonomiky orientované na budoucnost a účinně využívající zdroje; trvá proto na tom, že VFR na období po roce 2027 musí souběžnou transformaci dále podporovat a ještě více zrychlit;

37.

připomíná, že rozpočet Unie zásadním způsobem přispívá k dosažení klimatické neutrality do roku 2050, mimo jiné podporou cílů pro rok 2030 a rok 2040; zdůrazňuje, že transformace bude vyžadovat dekarbonizaci hospodářství, zejména zaváděním čistých technologií, lepší energetické a dopravní infrastruktury a většího množství energeticky účinného bydlení; konstatuje, že podle odhadu Komise jsou k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 zapotřebí dodatečné investice ve výši 1,5 % HDP ročně ve srovnání s obdobím 2011–2020, a že i když rozpočet Unie sám o sobě nemůže tento rozdíl pokrýt, musí zůstat zásadním přispěvatelem; požaduje proto navýšení přímo řízené podpory na ochranu životního prostředí a biologické rozmanitosti a budování opatření v oblasti klimatu opírající se o stávající program LIFE;

38.

zdůrazňuje, že při přechodu na nulové čisté emise a vytváření energetické unie bude průmysl hrát ústřední roli a že některá průmyslová odvětví a jejich pracovníci budou potřebovat podporu a pomoc, aby se přizpůsobili; zdůrazňuje význam spravedlivé transformace, která nesmí nikoho opomíjet, což vyžaduje mimo jiné investice v regionech, které jsou silně závislé na fosilních palivech, a zvýšenou podporu zranitelných domácností, zejména prostřednictvím Fondu pro spravedlivou transformaci a Sociálního klimatického fondu;

39.

poukazuje na probíhající zásadní technologický posun, kdy technologie, jako je umělá inteligence a kvantová výpočetní technika, vytvářejí příležitosti, pokud jde o hospodářský potenciál Unie a její globální vedoucí postavení a zlepšení života občanů, a zároveň představují výzvy v oblasti spolehlivosti, etiky a svrchovanosti; zdůrazňuje, že příští VFR musí podporovat výzkum a vývoj digitálních technologií a jejich bezpečné používání a pomáhat lidem osvojovat si znalosti a dovednosti, které při práci s nimi a při jejich využívání potřebují;

Bezpečnost, obrana a připravenost

40.

připomíná, že mír a bezpečnost jsou základem prosperity, sociálního modelu a konkurenceschopnosti Unie a životně důležitým pilířem geopolitického postavení Unie; zdůrazňuje, že příští VFR musí podporovat komplexní bezpečnostní přístup a výrazně více investovat do ochrany Unie před nesčetnými hrozbami, kterým čelí;

41.

zdůrazňuje, že jak vyplývá z Niinistöovy zprávy, četné hrozby společně zvyšují nestabilitu a zranitelnost Unie, přičemž mezi nejzávažnější patří fragmentující se světový řád, bezpečnostní hrozba, kterou představuje Rusko a Bělorusko, rostoucí celosvětové napětí, nepřátelští mezinárodní aktéři a globalizace zločineckých sítí, hybridní kampaně, které zahrnují kybernetické útoky, zahraniční manipulace s informacemi, dezinformace a vměšování a účelové využívání migrace, stále častější a intenzivnější povětrnostní extrémy v důsledku změny klimatu a zdravotní hrozby;

42.

poukazuje na to, že Unie měla zásadní význam pro dosažení trvalého míru na svém území a že v tomto úsilí musí pokračovat a zároveň se musí přizpůsobit skutečnosti, že na jejích hranicích probíhá válka, a je třeba výrazně posílit obrannou infrastrukturu, schopnosti a připravenost, mimo jiné z rozpočtu Unie, a investovat výrazně více prostředků, než je současný příděl méně než 2 % v rámci VFR;

43.

konstatuje, že evropské obranné schopnosti se již desetiletí potýkají s nedostatečnými investicemi a že podle Komise činí v současné době deficit ve výdajích na obranu 500 miliard EUR pro příštích deset let; zdůrazňuje, že rozpočet Unie sám o sobě nemůže tento deficit překlenout, ale musí ve spojení s rozpočty členských států hrát důležitou úlohu a zaměřit se na jasnou přidanou hodnotu EU; domnívá se, že rozpočet Unie a poskytování úvěrů prostřednictvím skupiny EIB může stimulovat investice do obrany; zdůrazňuje, že výdaje na obranu nesmí být na úkor sociálních a environmentálních výdajů ani nesmí vést ke snížení financování osvědčených dlouhodobých politik Unie;

44.

upozorňuje na výhody obranných programů a nástrojů, které byly zavedeny v průběhu stávajícího VFR a jež zintenzivnily společný výzkum, výrobu a společné zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany, což vytvořilo neocenitelný základ pro další rozvoj politiky Unie a investic;

45.

zdůrazňuje, že s ohledem na geopolitickou situaci je bezpochyby nutné v součinnosti s aliancí NATO a v plném souladu se závazky některých členských států k neutralitě jednat a pokročit směrem k vytvoření skutečné obranné unie; souhlasí v tomto ohledu s analýzou Komise, že příští VFR musí představovat ucelený a pevný rámec na podporu EU;

46.

zdůrazňuje význam konkurenceschopné a odolné evropské technologické a průmyslové základny obrany; domnívá se, že zvýšené společné investice do obrany na úrovni EU v rámci příštího VFR podpořené jasnou a transparentní strukturou jejich řízení mohou pomoci zabránit zdvojování, přinést úspory z rozsahu, a tím i významné úspory pro členské státy, snížit roztříštěnost a zajistit interoperabilitu vybavení a systémů; klade důraz na význam technologií v moderních obranných systémech, a tím také investic do výzkumu, kybernetické obrany a bezpečnosti a produktů dvojího užití; poukazuje na to, že je třeba přímo podporovat obranný průmysl v Unii, a posílit tak strategickou autonomii, vytvářet kvalitní vysoce kvalifikovaná pracovní místa, podpořit inovace a vytvářet přeshraniční příležitosti pro podniky v EU, především malé a střední podniky;

47.

poukazuje na to, že je důležité v rozpočtu navýšit prostředky na vojenskou mobilitu, což umožní modernizovat infrastrukturu dvojího užití, jak pro vojenské, tak pro civilní účely, rychlé rozsáhlé přesuny vojenského materiálu a personálu, a přispěje tak k obranným schopnostem Unie a její kolektivní bezpečnosti; zdůrazňuje v této souvislosti, že je důležité zajistit finanční prostředky na transevropské dopravní sítě, aby bylo možné je přizpůsobit pro účely dvojího užití;

48.

zdůrazňuje, že Unie musí plošně navýšit finanční prostředky na připravenost; je znepokojen rostoucími dopady přírodních katastrof, které bývají způsobeny změnou klimatu, a proto je pravděpodobné, že se v budoucnu budou vyskytovat častěji a budou ničivější; poznamenává, že podle zprávy o posouzení rizik souvisejících se změnou klimatu v Evropě 2024 by kumulované hospodářské ztráty způsobené přírodními katastrofami mohly dosáhnout přibližně 1,4 % HDP Unie;

49.

zdůrazňuje proto, že kromě úsilí o zmírnění změny klimatu prostřednictvím ekologické transformace jsou zapotřebí značné investice na přizpůsobení se změně klimatu, zejména na předcházení přírodním katastrofám a nepříznivým povětrnostním jevům a na snížení jejich dopadu; domnívá se, že v příštím VFR je nutné výrazně zvýšit podporu pro tento účel, například prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie, přičemž musí být rychle poskytnuta místním a regionálním orgánům, které jsou velmi často v první linii;

50.

zdůrazňuje, že opatření na rekonstrukci a obnovu po přírodních katastrofách musí uplatňovat přístup „obnovy k lepšímu“ a upřednostňovat přírodě blízká řešení; zdůrazňuje význam udržitelného vodního hospodaření a zabezpečení dodávek vody a odolnosti vodních zdrojů, které jsou součástí celkové strategie připravenosti Unie;

51.

připomíná, že pandemie COVID-19 způsobila celosvětové hospodářské a sociální problémy a že klíčovým ponaučením je nutnost investovat primárně do předcházení zdravotním hrozbám, připravenosti a reakce na ně, do lékařského výzkumu a prevence onemocnění, přístupu ke kriticky důležitým léčivým přípravkům, infrastruktury zdravotní péče, fyzického a duševního zdraví a do odolnosti a přístupnosti systémů veřejného zdravotnictví v Unii; připomíná, že strategická autonomie ve zdravotnictví je klíčem k zajištění připravenosti Unie v této oblasti;

52.

domnívá se, že příští VFR musí vycházet z práce vykonané v současném programovém období a zajistit, aby se uskutečnily nezbytné investice do budování skutečné evropské zdravotní unie, která bude přínosem pro všechny občany;

53.

zdůrazňuje, že s ohledem na technologický vývoj je pro nepřátelské a oportunistické zahraniční subjekty snazší šířit dezinformace, podporovat nenávistné výroky online, zasahovat do voleb a provádět kybernetické útoky proti zájmům Unie; trvá na tom, že příští VFR musí investovat do posílení kapacit v oblasti kybernetické bezpečnosti a zajistit Unii schopnost čelit nejrůznějším podobám hybridní války;

54.

zdůrazňuje, že základní složkou odolnosti Evropy jsou považovány svobodné, nezávislé a pluralitní sdělovací prostředky, které nejenže chrání volný tok informací, ale také zabezpečují demokratické smýšlení, kritické myšlení a informované rozhodování; upozorňuje, že je důležité investovat do nezávislé a investigativní žurnalistiky, iniciativ v oblasti ověřování faktů, digitální a mediální gramotnosti a kritického myšlení coby ochrany před dezinformacemi, zahraniční manipulací s informacemi a zasahováním do voleb v rámci iniciativy Evropský štít pro demokracii, a tudíž zaručit demokratickou odolnost; zdůrazňuje potřebu trvalé rozpočtové podpory Unie pro iniciativy v těchto oblastech;

55.

zdůrazňuje, že je důležité, aby příští VFR nadále financoval účinnou ochranu vnějších hranic EU; zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti nadnárodním zločineckým sítím a lépe chránit oběti sítí obchodování s lidmi a posílit odolnost a schopnost reakce při řešení hybridních útoků a účelového využívání migrantů, zejména ze strany třetích zemí nebo nepřátelských nestátních subjektů; zdůrazňuje především potřebu podpory členských států v přední linii pro účely zabezpečení vnějších hranic EU;

56.

zdůrazňuje, že odolnost a připravenost EU jsou neoddělitelně spojeny s odolností a připraveností jejích regionálních a globálních partnerů; zdůrazňuje, že posilování schopnosti partnerů předcházet extrémním povětrnostním jevům, zdravotním krizím, hybridním kampaním, kybernetickým útokům nebo ozbrojeným konfliktům, odolávat jim a účinně na ně reagovat snižuje riziko vedlejších účinků pro Evropu;

Vnější činnost a rozšíření

57.

trvá na tom, že v kontextu zvýšené globální nestability musí Unie i nadále konstruktivně spolupracovat se třetími zeměmi a v souladu se svými hodnotami globální odpovědnosti a mezinárodními závazky podporovat celosvětový mír a předcházení konfliktům, stabilitu, prosperitu, bezpečnost, lidská práva, právní stát, demokracii a udržitelný rozvoj;

58.

vyjadřuje politování nad tím, že vnější činnost ve stávajícím VFR byla nedostatečně financována, což vedlo k rozsáhlému využívání zvláštních nástrojů a podstatnému navýšení prostředků při revizi v polovině období; konstatuje zejména, že financování humanitární pomoci se ukázalo jako naprosto nedostatečné, takže musela být pravidelně využívána rezerva na pomoc při mimořádných událostech;

59.

zdůrazňuje, že ústup USA z jejich poválečné globální role při zajišťování míru, bezpečnosti a demokracie, od vedoucí úlohy v globální správě multilaterálního mezinárodního řádu založeného na pravidlech a poskytování základní rozvojové a humanitární pomoci nepotřebnějším po celém světě vytvoří obrovskou propast a že Unie má odpovědnost a enormní strategický zájem přispět k jejímu překlenutí; vyzývá Komisi, aby se důsledkům ústupu USA věnovala nejpozději ve svém návrhu VFR na období po roce 2027;

60.

zdůrazňuje, že příští VFR musí pokračovat v řešení nejnaléhavějších globálních výzev, od boje proti změně klimatu až po poskytování pomoci v případě přírodních katastrof, předcházení a řešení násilného konfliktu a zaručení globální bezpečnosti, zajištění potravinového zabezpečení na celém světě, zlepšení systémů zdravotní péče a vzdělávání, snížení chudoby a nerovnosti, podpory demokracie, lidských práv, právního státu a sociální spravedlnosti a posílení konkurenceschopnosti a bezpečnosti globálních dodavatelských řetězců v plném souladu se zásadou soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; zdůrazňuje zejména potřebu podporovat země jižního a východního sousedství Unie;

61.

zdůrazňuje, že především v souvislosti s výrazným snížením rozpočtu USAID musí rozpočet pomáhat Unii plnit úlohu předního světového poskytovatele rozvojové pomoci a financování opatření v oblasti klimatu v souladu s globálními povinnostmi a závazky Unie; připomíná zde, že Unie a její členské státy se společně zavázaly vyčlenit na oficiální rozvojovou pomoc 0,7 % svého HND a že jejím hlavním cílem musí zůstat zmírnění chudoby; trvá na tom, že rozpočet musí i nadále podporovat Unii v jejím úsilí o obranu mezinárodního řádu založeného na pravidlech, demokracie, multilateralismu, lidských práv a základních hodnot;

62.

trvá na tom, že vzhledem k nebývalému rozsahu humanitárních krizí, rostoucím globálním výzvám a nejistotě americké pomoci za současné vlády musí být financování humanitární pomoci výrazně posíleno a jeho využívání musí být i nadále založeno výhradně na potřebách a respektovat zásady neutrality, nezávislosti a nestrannosti; zdůrazňuje, že humanitární pomoc založená na potřebách vyžaduje účelově vázané finanční prostředky, které by měly být poskytovány v rámci samostatného výdajového programu odlišného od jiných nástrojů financování vnější činnosti; zdůrazňuje dále, že efektivní poskytování humanitární pomoci je podmíněno předvídatelností danou dostatečně vysokým ročním základním přídělem;

63.

zdůrazňuje, že humanitární pomoc ze své podstaty vyžaduje značnou flexibilitu a kapacitu pro reakci; domnívá se proto, že kromě přiměřené základní částky bude humanitární pomoc vyžadovat značnou účelově vázanou flexibilitu své struktury, aby mohla efektivně reagovat na narůstající počet krizí;

64.

zdůrazňuje, že v situaci, kdy globální aktéři stále více využívají vzájemnou obchodní závislost jako prostředek hospodářského nátlaku, musí Unie zvýšit svou schopnost chránit a prosazovat své vlastní strategické zájmy, vyvinout účinnější nástroje pro boj proti nátlaku a zajistit skutečnou reciprocitu ve svých partnerstvích; zdůrazňuje, že tento přístup vyžaduje strategické přidělování financování vnější činnosti, aby bylo možné podporovat například hospodářská, bezpečnostní a energetická partnerství, která jsou v souladu s hodnotami a strategickými zájmy Unie;

65.

domnívá se, že rozšíření je příležitostí k posílení Unie coby geopolitické mocenské síly a že příští VFR má zásadní význam pro přípravu Unie na rozšíření a kandidátských zemí na přistoupení; připomíná, že stabilita, bezpečnost a demokratická odolnost kandidátských zemí a EU jsou neoddělitelně spjaty a vyžadují trvalé strategické investice propojené s reformami na podporu sbližování kandidátských zemí se standardy Unie; zdůrazňuje významnou úlohu, kterou v procesu rozšíření hrají občané a organizace občanské společnosti;

66.

poukazuje na to, že na přípravu před přistoupením a na podporu růstu a investic je nezbytná strategicky cílená podpora; je toho názoru, že předvstupní pomoc po roce 2027 by měla být poskytována ve formě grantů a půjček; v této souvislosti se domnívá, že budoucí rámec by měl umožňovat inovativní mechanismy financování a také poskytování úvěrů kandidátským zemím, které by byly zajištěny rozpočtovým manévrovacím prostorem (rozdíl mezi vlastními zdroji a stropy VFR);

67.

zdůrazňuje, že finanční podpora musí být podmíněna prováděním reforem, které jsou v souladu s acquis a politikami Unie, a dodržováním hodnot Unie; v této souvislosti zdůrazňuje potřebu stabilního modelu správy, který zajistí parlamentní odpovědnost, dohled a kontrolu a silný a efektivní systém pro boj proti podvodům;

68.

znovu vyjadřuje plnou podporu Ukrajincům v jejich boji za svobodu a demokracii a vyjadřuje politování nad strašným utrpením a dopady způsobenými nevyprovokovanou a neospravedlnitelnou útočnou válkou ze strany Ruska; vítá rozhodnutí udělit Ukrajině a sousední Moldavské republice status kandidátské země a trvá na tom, že je třeba vyčlenit nezbytné finanční prostředky na podporu jejich procesů přistoupení;

69.

zdůrazňuje, že předvstupní podpora Ukrajině musí být odlišena od finanční pomoci na makroekonomickou stabilitu, rekonstrukci a poválečnou obnovu, kde jsou potřeby mnohem významnější a vyžadují koordinované mezinárodní úsilí, jehož důležitou součástí by měla být podpora z rozpočtu Unie, a musí být doplňkem k této finanční pomoci;

70.

je přesvědčen, že stávající povinná doložka o přezkumu v případě rozšíření by měla být zachována i v příštím rámci a že vnitrostátní příděly by neměly být dotčeny; zdůrazňuje, že příští VFR bude rovněž muset na základě pečlivého posouzení dopadů na nejrůznější odvětví zavést vhodná přechodná a zaváděcí opatření v klíčových výdajových oblastech, například soudržnosti a zemědělství;

Základní práva, hodnoty Unie a právní stát

71.

zdůrazňuje význam rozpočtu a programů Unie, jako je program Erasmus+ a program Občané, rovnost, práva a hodnoty, při prosazování a ochraně demokracie a hodnot Unie, podpoře společného kulturního dědictví Unie a evropské integrace, posilování angažovanosti občanů, občanské výchovy a účasti mládeže a ochraně a prosazování základních práv zakotvených v Listině základních práv a právního státu; v této souvislosti vyzývá k navýšení finančních prostředků na program Erasmus+ v příštím VFR; poukazuje na důležitost nezávislého justičního systému, řádného fungování vnitrostátních institucí, deoligarchizace, výrazné podpory občanské společnosti a podle čl. 11 odst. 2 Smlouvy o EU aktivního dialogu s ní, neboť je naprosto nezbytný pro kultivování aktivního prostoru pro občanskou společnost, zajištění odpovědnosti a transparentnosti a poskytování informací tvůrcům politik o osvědčených postupech z praxe;

72.

v této souvislosti zdůrazňuje, že přepracované znění finančního nařízení vyžaduje, aby Komise a členské státy při plnění rozpočtu zajistily dodržování Listiny základních práv a respektovaly hodnoty, na nichž je Unie založena a které jsou zakotveny v článku 2 Smlouvy o EU; očekává, že Komise zajistí, aby návrhy příštího VFR, včetně výdajových programů, byly v souladu s přepracovaným finančním nařízením;

73.

zdůrazňuje, že nestabilita v sousedních regionech i v dalších oblastech, chudoba, základní trendy hospodářského rozvoje, demografické změny a změna klimatu nadále vytvářejí migrační toky směřující do Unie, což vytváří značný tlak na azylové a migrační systémy; zdůrazňuje, že VFR na období po roce 2027 musí podporovat plné a rychlé provádění paktu Unie o azylu a migraci a efektivní návratovou a readmisní politiku v souladu se základními právy a hodnotami EU, mimo jiné zásady solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti; zdůrazňuje dále, že v souladu s paktem musí Unie usilovat o posílenou spolupráci a vzájemně prospěšná partnerství se třetími zeměmi v oblasti migrace, přičemž je třeba zajistit odpovídající parlamentní kontrolu, a tato spolupráce musí probíhat podle práva EU a mezinárodního práva;

74.

zdůrazňuje, že dodržování hodnot Unie a základních práv je základním předpokladem pro přístup k finančním prostředkům EU; zdůrazňuje význam silných vazeb mezi dodržováním zásad právního státu a přístupem k finančním prostředkům EU v rámci stávajícího VFR; domnívá se, že ochrana finančních zájmů Unie závisí na dodržování zásad právního státu na vnitrostátní úrovni; vítá zejména pozitivní dopad nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu na ochranu finančních zájmů Unie v případech systémového a přetrvávajícího porušování zásad právního státu; vyzývá Komisi a Radu, aby nařízení v případě potřeby důsledně, systematicky a bez zbytečného odkladu uplatňovaly; zdůrazňuje, že rozhodnutí o pozastavení nebo snížení financování Unie v souvislosti s porušováním zásad právního státu musí být založena na objektivních kritériích a nesmí se řídit jinými hledisky ani nesmí být výsledkem vyjednávání;

75.

poukazuje na potřebu silnější vazby mezi právním státem a rozpočtem Unie po roce 2027 a vítá závazek Komise posílit vazby mezi doporučeními uvedenými ve výroční zprávě o právním státu a přístupem k finančním prostředkům z rozpočtu; vyzývá Komisi, aby ve výroční zprávě o právním státu počínaje rokem 2025 uváděla, do jaké míry mohou nedostatky zjištěné v režimech právního státu představovat riziko pro rozpočet Unie; dále vítá vazbu mezi dodržováním hodnot Unie a plněním rozpočtu a vyzývá Komisi, aby aktivně sledovala, jak členské státy tuto zásadu jednotně dodržují a aby podnikla rychlé kroky v případě, že ji porušují;

76.

vyzývá k vytvoření účinného souboru nástrojů na podporu právního státu na základě stávajících ustanovení o podmíněnosti v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, horizontálních základních podmínek v nařízení o společných ustanoveních a příslušných ustanovení finančního nařízení a trvá na tom, že tento soubor nástrojů by se měl vztahovat na celý rozpočet Unie; zdůrazňuje, že je třeba výrazně zvýšit transparentnost a soudržnost, pokud jde o uplatňování nástrojů na ochranu právního státu, a posílit úlohu Parlamentu při uplatňování a kontrole těchto opatření; dále trvá na tom, že při posuzování porušování zásad právního státu v členských státech je třeba zajistit soudržnost mezi nástroji;

77.

připomíná, že nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu stanoví, že koneční příjemci by neměli být zbaveni výhod plynoucích z finančních prostředků EU v případě, že jsou vůči jejich vládě uplatňovány sankce; je přesvědčen, že toto ustanovení dosud nebylo účinné, a zdůrazňuje, že je důležité uplatňovat přístup založený na inteligentní podmíněnosti, aby příjemci nebyli penalizováni za kroky své vlády; vyzývá Komisi, aby v souladu se svým proklamovaným záměrem uvedeným v politických směrech navrhla konkrétní opatření, jak zajistit, aby místní a regionální orgány, občanská společnost a další příjemci mohli i nadále využívat finanční prostředky Unie v případech porušování zásad právního státu vládou příslušného státu, aniž by bylo oslabeno uplatňování nařízení a zachování platební povinnosti členského státu podle práva Unie;

Dlouhodobý rozpočet, který zohledňuje politické cíle Unie

78.

zdůrazňuje, že v zájmu vytvoření dlouhodobého rozpočtu, který by byl plně v souladu se strategickými cíli Unie, je třeba, aby byly klíčové cíle zohledněny v celém rozpočtu prostřednictvím souboru horizontálních zásad, a to na základě zkušeností ze stávajícího VFR a Nástroje pro oživení a odolnost;

79.

připomíná, že provádění horizontálních zásad by nemělo vést k nadměrné administrativní zátěži příjemců a mělo by být v souladu se zásadou proporcionality; vyzývá k inovativním řešením a používání automatizovaných nástrojů pro podávání zpráv, včetně umělé inteligence, pro dosažení účinnějšího sběru dat;

80.

zdůrazňuje proto, že příští VFR musí zajistit, aby výdajové programy obecně sledovaly cíle v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti, prosazovaly a chránily práva a rovné příležitosti pro všechny, včetně rovnosti žen a mužů, podporovaly konkurenceschopnost a posilovaly připravenost Unie na hrozby;

81.

poukazuje na to, že účinného začleňování lze nejlépe dosáhnout prostřednictvím souboru opatření, především prostřednictvím navrhování politiky, projektů a předpisů, důkladného posuzování dopadů a náležitého sledování výdajů a v určitých případech i výdajových cílů na základě relevantních a dostupných údajů; vítá výrazné zlepšení vykazování výkonnosti v rámci současného VFR, které umožňuje mnohem lepší kontrolu dopadu výdajů EU, a požaduje, aby bylo toto vykazování dále rozvíjeno i v příštím programovém období;

82.

vítá vypracování metodiky pro sledování výdajů podporujících rovnost žen a mužů a domnívá se, že získané zkušenosti, zejména pokud jde o sběr údajů členěných podle pohlaví, monitorování provádění a dopadu a administrativní zátěž, by měly být uplatněny v příštím VFR s cílem tuto metodiku zlepšit; vyzývá Komisi, aby prozkoumala proveditelnost genderového rozpočtování v příštím VFR; ve stejném duchu zdůrazňuje, že je třeba výrazně zlepšit metodiku začleňování problematiky klimatu a biologické rozmanitosti, aby bylo možné přejít na měření dopadu;

83.

vyjadřuje politování nad tím, že Komise systematicky neprovádí důkladné posouzení dopadů, mimo jiné posouzení dopadů na genderovou rovnost, všech právních předpisů týkajících se výdajů z rozpočtu, a trvá na tom, aby se to změnilo;

84.

s uspokojením konstatuje, že cíl 30 % v oblasti začleňování problematiky klimatu by měl být ve stávajícím VFR překročen; vyjadřuje však politování nad tím, že Unie nesměřuje ke splnění cíle výdajů pro rok 2026 souvisejících s biologickou rozmanitostí ve výši 10 %; trvá na tom, že cíle uvedené v interinstitucionální dohodě byly nicméně hlavním faktorem ovlivňujícím výdaje v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti; vyzývá Komisi, aby výdajové cíle upravila, neboť pozitivně přispívají ke klimatu a biologické rozmanitosti v souladu s politickými ambicemi Unie v tomto směru, přičemž je vhodné vzít v úvahu investice potřebné k naplňování těchto politických ambicí;

85.

zdůrazňuje dále, že plnění rozpočtu Unie by mělo probíhat v souladu s čl. 33 odst. 2 finančního nařízení, aniž by došlo k významnému poškození (12) uvedených cílů, přičemž by měly být dodržovány platné pracovní a zaměstnanecké podmínky a zohledněna zásada genderové rovnosti;

86.

vítá závazek Komise postupně zrušit všechny dotace na fosilní paliva a dotace na fosilní paliva škodlivé pro životní prostředí v příštím VFR; očekává, že Komise v rámci svého návrhu příštího VFR předloží svůj plán v tomto ohledu;

Dlouhodobý rozpočet a účinná správa ve službách Evropanů

87.

zdůrazňuje, že politiky Unie se musejí opírat o řádně fungující správu; trvá na tom, že po roce 2027 bude třeba od samého počátku přidělovat dostatečné finanční a personální zdroje, aby orgány, instituce a decentralizované agentury Unie a Úřad evropského veřejného žalobce mohly zajistit účinnou a účelnou koncepci, velmi kvalitní provádění a prosazování politik, aby poskytovaly technickou pomoc a nadále získávaly nejlepší odborníky ze všech členských států, a zajistily tak zeměpisnou vyváženost, a měly prostor pro přizpůsobení se měnícím se okolnostem;

88.

vyjadřuje politování nad tím, že schopnost Unie účinně provádět politiku a chránit své finanční zájmy v rámci stávajícího VFR byla oslabena napjatými administrativními zdroji a dogmatickým uplatňováním politiky zachování neměnného počtu zaměstnanců navzdory rostoucí pracovní zátěži a nárůstu objemu úkolů; poukazuje například na to, že nebyl zajištěn dostatečný počet zaměstnanců pro řádné provádění a prosazování nařízení o digitálních službách (13) a nařízení o digitálních trzích (14), čímž byla oslabena efektivita těchto právních předpisů, a na opakované převádění pracovníků z programů do decentralizovaných agentur s cílem pokrýt personální potřeby; trvá na tom, aby při navrhování a konečném přijímání právních předpisů byly počty zaměstnanců určeny na základě posouzení objektivních potřeb a v plánování administrativních výdajů byly zohledňovány již od počátku;

89.

zdůrazňuje, že Komise se do jisté míry snažila obejít svou vlastní stabilní personální politiku tím, že zvyšovala počet zaměstnanců přidělených k programům a zařízením, na které se tedy nevztahoval strop správních výdajů; zdůrazňuje, že takový přístup pouze zakrývá problém a v konečném důsledku může ohrozit provozní kapacitu programů; trvá proto na tom, že další objemy úkolů vyžadují správní výdaje a nesmí oslabovat finanční krytí programů;

90.

zdůrazňuje, že počáteční investice do bezpečné a interoperabilní infrastruktury IT a kapacit pro vytěžování dat mohou rovněž přinést dlouhodobé úspory nákladů a výrazně zlepšit provádění politik a sledování výdajů;

91.

uznává, že vzhledem k absenci jakéhokoli korekčního mechanismu v současném VFR vysoká inflace výrazně zvýšila předepsané náklady, což si vyžádalo rozsáhlé využití zvláštních nástrojů k pokrytí schodku; vyjadřuje politování nad tím, že se Rada rozhodla nepřijmout návrh Komise na zvýšení stropu pro správní výdaje v rámci revize VFR, čímž dále oslabila zvláštní nástroje;

Jednodušší a transparentnější dlouhodobý rozpočet

92.

zdůrazňuje, že příští VFR musí být navržen tak, aby omezením zbytečné byrokracie všem příjemcům zjednodušil život; zdůrazňuje, že zjednodušení bude vyžadovat harmonizaci pravidel a požadavků na podávání zpráv, kdykoli je to možné, mimo jiné případně zajištění soudržnosti pravidel platných na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni; zdůrazňuje, že v tomto ohledu je zapotřebí skutečného, uživatelsky přívětivého jednotného vstupního místa pro financování ze strany EU a zjednodušeného postupu podávání žádostí koncipovaného na základě konzultací s příslušnými zúčastněnými stranami; připomíná dále, že příští VFR musí být prováděn co nejblíže lidem;

93.

vyzývá ke skutečnému zjednodušení v případech, kdy se cíle překrývají a kdy se liší kritéria způsobilosti a různá pravidla upravující horizontální ustanovení, která by měla být v rámci programů jednotná; domnívá se, že posouzení toho, které výdajové programy by měly být zahrnuty do příštího VFR, musí vycházet z výše uvedených aspektů, z potřeby zaměřit výdaje na jasně stanovené politické cíle s jasnou přidanou hodnotou EU a z logiky politické intervence každého programu; zdůrazňuje, že snížení počtu programů není samo o sobě cílem;

94.

zdůrazňuje, že zjednodušení nesmí vytvořit větší volný prostor pro Komisi bez nezbytné kontroly a rovnováhy, a je tedy nezbytné jej dosáhnout při plném respektování institucionální rovnováhy stanovené ve Smlouvách;

95.

trvá na tom, že zjednodušení nelze dosáhnout na úkor kvality návrhů a provádění programů a že jednodušší rozpočet musí být proto rovněž transparentnější, musí umožňovat lepší odpovědnost a dohled a kontrolu výdajů a snižovat riziko dvojího financování, zneužívání prostředků a podvodů; zdůrazňuje, že jakékoli snížení v programech musí být vyváženo mnohem podrobnějším členěním rozpočtu podle rozpočtových položek, na rozdíl od některých případů sloučení programů ve stávajícím VFR, jako je Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa), což je příklad, který by neměl být následován; vyzývá proto k dostatečně podrobnému členění podle rozpočtových položek s cílem umožnit rozpočtovému orgánu vykonávat řádnou odpovědnost a zajistit smysluplné rozhodování v rámci ročního rozpočtového procesu i v průběhu plnění rozpočtu;

96.

připomíná, že transparentnost je nezbytná pro udržení důvěry občanů a že podvody a zneužívání finančních prostředků tuto důvěru velmi narušují; zdůrazňuje, že Parlament proto musí mít možnost kontrolovat výdaje a posuzovat, zda lze udělit absolutorium; trvá na tom, že náležitá odpovědnost vyžaduje důsledné audity všech rozpočtových výdajů na základě jednotné auditní stopy; vyzývá Komisi, aby ve všech nástrojích financování VFR na období po roce 2027 zavedla harmonizované a efektivní mechanismy proti podvodům, které zajistí ochranu rozpočtu EU;

97.

opakuje svůj dlouhodobý postoj, že veškeré výdaje na úrovni EU by měly spadat do pravomoci rozpočtového orgánu, čímž by se zajistila transparentnost, demokratická kontrola a ochrana finančních zájmů Unie; požaduje proto plné začlenění (částečně) mimorozpočtových nástrojů, jako je Sociální fond pro klimatická opatření, Inovační fond a Modernizační fond, nebo jejich nástupců do rozpočtu;

Dlouhodobý rozpočet, který je flexibilnější a lépe reaguje na krize a otřesy

98.

poukazuje na to, že VFR není tradičně koncipován s cílem reagovat na krize nebo poskytovat flexibilitu, ale především s cílem zajistit předvídatelnost investic ve střednědobém horizontu; zdůrazňuje, že v rychle se měnícím politickém, bezpečnostním, hospodářském a sociálním kontextu již takový přístup není udržitelný; požaduje, aby byla do příštího VFR zabudována dostatečná kapacita pro reakci na krize;

99.

zdůrazňuje, že současný VFR je sužován nedostatkem flexibility a neschopností přizpůsobit se měnícím se výdajovým prioritám; domnívá se, že příští VFR musí nalézt lepší rovnováhu mezi předvídatelností investic a flexibilitou upravit zaměření výdajů; zdůrazňuje, že výdaje v některých oblastech potřebují větší stabilitu než v jiných, pro které je důležitější flexibilita; zdůrazňuje, že opakované přerozdělování prostředků není realizovatelným způsobem financování priorit Unie, protože poškozuje investice a ohrožuje plnění dohodnutých politických cílů;

100.

domnívá se, že ačkoliv výdajové programy přidělují podstatnou část finančních prostředků na cíle v prvních letech, měly by si zachovat značnou zabudovanou rezervu pro zajištění flexibility, přičemž o přidělení prostředků na konkrétní politické cíle by rozhodoval rozpočtový orgán; konstatuje, že vzorem pro takovou rezervu pro zajištění flexibility je finanční rezerva na nové výzvy a priority nástroje NDICI – Globální Evropa, ale rozhodovací proces pro uvolnění prostředků z ní by v budoucím VFR neměl být znovu použit; poukazuje na potřebu silnějších a účinnějších kontrolních pravomocí spolunormotvůrců při stanovování politických priorit a cílů a podrobného rozpočtového členění, aby byl rozpočtový orgán vybaven k přijímání smysluplných a informovaných rozhodnutí;

101.

zdůrazňuje, že VFR musí mít v rámci každého okruhu dostatečné rozpětí, aby byla zajištěna kapacita na nové nástroje nebo výdajové cíle dohodnuté v průběhu programového období, aniž by došlo k odklonu financování z jiných politických a dlouhodobých strategických cílů nebo ke snížení schopnosti reagovat na krize;

102.

zdůrazňuje, že možnost převodů rozpočtových prostředků podle finančního nařízení již umožňuje pružně se přizpůsobovat vyvíjejícím se výdajovým potřebám v průběhu plnění rozpočtu; zdůrazňuje, že podle stávajících pravidel má Komise významnou volnost při převádění značných částek mezi oblastmi politiky bez schválení rozpočtovým orgánem, což omezuje kontrolu a řízení; žádá proto, aby byla pravidla změněna tak, že se kromě maximálního procentního podílu na rozpočtovou položku zavede i maximální částka pro převody bez schválení; domnívá se, že v případě převodů z jiných orgánů Unie než z Komise, které podléhají případné řádně odůvodněné námitce Parlamentu nebo Rady, by užitečným opatřením ke zjednodušení mohla být hranice, pod kterou by byly z tohoto postupu vyňaty;

103.

připomíná, že současný VFR je dále zatížen vysokou mírou inflace v situaci, kdy se na ceny roku 2018 uplatňuje roční deflátor ve výši 2 %, což snižuje reálnou hodnotu rozpočtu a omezuje jeho provozní a správní kapacitu; domnívá se proto, že budoucí rozpočet by měl být vybaven dostatečnou schopností reagovat, aby se mohl přizpůsobit inflačním šokům;

104.

požaduje důkladnou reformu stávajících zvláštních nástrojů s cílem posílit schopnost reakce na krize a zajistit účinnou a rychlou reakci rychlejším uvolněním prostředků; zdůrazňuje, že stávající nástroje jsou z hlediska velikosti nedostatečné a jsou omezeny přílišnou rigiditou, přičemž několik nástrojů je v zásadě účelově vázáno v závislosti na typu krize; poukazuje na to, že posílená schopnost reagovat na krize zajistí, aby k tomuto účelu nebyly využívány fondy politiky soudržnosti, a mohly být tudíž použity na zamýšlené investiční cíle;

105.

domnívá se, že VFR na období po roce 2027 by měl zahrnovat pouze dva zvláštní nástroje – jeden určený k zajištění solidarity v případě přírodních katastrof (nástupce stávající rezervy evropské solidarity) a jeden pro obecnou reakci na krize a na nepředvídané potřeby a nově se objevující priority, mimo jiné v situaci, kdy částky ve zvláštním nástroji pro přírodní katastrofy jsou nedostatečné (nástupce nástroje pružnosti); požaduje, aby byly oba tyto zvláštní nástroje od počátku přiměřeně financovány a aby mohly bez omezení převádět nevyčerpané částky během období VFR; domnívá se, že všechny ostatní zvláštní nástroje mohou být buď zrušeny, nebo zahrnuty do těchto dvou zvláštních nástrojů či do stávajících programů;

106.

vyzývá k tomu, aby byl budoucí nástroj pružnosti výrazně využit v počátečních letech a následně financován z řady dalších zdrojů financování: nevyužitých rozpětí z předchozích let (stejně jako v případě stávajícího nástroje jediného rozpětí), ročního přebytku z předchozího roku, mechanismu založeného na pokutách po vzoru stávajícího článku 5 nařízení o VFR, zpětných toků a ze zrušených prostředků; zdůrazňuje, že příští VFR by měl být koncipován tak, aby budoucí zvláštní nástroje nemusely být využívány ke krytí splácení dluhu;

107.

zdůrazňuje, že opětovné použití přebytku, zpětných toků z finančních nástrojů a tvorby rezerv na přebytek a zrušení závazků by vyžadovalo změny finančního nařízení;

108.

poukazuje na to, že díky dostatečným počátečním zdrojům a takovýmto opatřením pro opětovné použití nevyužitých finančních prostředků by měl tento rozpočet mnohem větší schopnost reakce, aniž by tím byla dotčena předvídatelnost vnitrostátních příspěvků založených na HND; trvá na tom, že u VFR s větší flexibilitou a schopností reakce je méně pravděpodobné, že bude vyžadovat zásadní revizi v polovině období;

Dlouhodobý rozpočet více zaměřený na výsledky

109.

zdůrazňuje, že v zájmu maximalizace dopadu musí být výdaje v rámci příštího VFR mnohem důsledněji sladěny se strategickými politickými cíli Unie a lépe koordinovány s výdaji na vnitrostátní úrovni; zdůrazňuje, že jsou nezbytné konzultace s regionálními a místními orgány, aby se usnadnil přístup k finančním prostředkům a podpora Unie odpovídala skutečným potřebám konečných příjemců a poskytla lidem hmatatelné přínosy; podtrhuje význam technické pomoci pro prováděcí orgány, neboť pomáhá zajistit včasné provádění, adicionalitu investic a tím i maximální dopad;

110.

zdůrazňuje, že Komise v zájmu podpory účinné koordinace výdajů Unie a vnitrostátních výdajů navrhuje nový, „jednoduchý mechanismus řízení“ navržený pro účely „posílení vazby mezi celkovou koordinací politik a rozpočtem EU“; trvá na tom, aby Parlament v jakémkoli mechanismu koordinace či řízení zastával plnou rozhodovací úlohu;

111.

domnívá se, že Nástroj pro oživení a odolnost díky svému zaměření na výkonnost a vazby mezi reformami a investicemi a rozpočtovou podporou pomohl stimulovat vnitrostátní investice a reformy, ke kterým by jinak nedošlo;

112.

zdůrazňuje, že Nástroj pro oživení a odolnost může pomoci při uskutečňování výdajů Unie v rámci sdíleného řízení; připomíná však, že byl schválen ve velmi specifickém kontextu pandemie COVID-19, a proto jej nelze paušálně použít pro budoucí investiční programy;

113.

upozorňuje, že do výdajů v rámci sdíleného řízení v příštím VFR musí být od okamžiku koncepce až po realizaci v rámci místně orientovaného přístupu víceúrovňové správy a v souladu se zásadou lepšího partnerství zapojeny regionální a místní orgány a veškeré příslušné zúčastněné strany, výdaje musí zajistil přeshraniční evropský rozměr investičních projektů a zaměřit se na výsledky a dopad spíše než na výstupy tím, že budou stanoveny měřitelné ukazatele výkonnosti, což zajistí dostupnost relevantních dat a podkladů pro navrhování a úpravu programů;

114.

zdůrazňuje, že koncepce výdajů podléhajících sdílenému řízení v rámci příštího VFR musí zachovat roli Parlamentu jako normotvůrce, rozpočtového orgánu a orgánu příslušného k udělení absolutoria a orgánu, který dohlíží na odpovědnost výkonné moci, zavádí přísné mechanismy odpovědnosti a zaručuje úplnou transparentnost ve vztahu ke konečným příjemcům nebo skupinám příjemců výdajů Unie prostřednictvím interoperabilního systému, který umožňuje skutečně sledovat peněžní toky a pokrok projektů;

115.

domnívá se, že přístup „jeden členský stát, jeden národní plán“ navržený Komisí není v souladu se zásadami uvedenými výše a nemůže se v období po roce 2027 stát východiskem pro výdaje podléhající sdílenému řízení; v této souvislosti připomíná, že podle článku 175 SFEU musí Unie prostřednictvím nástrojů poskytovat podporu na výdaje v oblasti zemědělství, regionální a sociální výdaje;

Dlouhodobý rozpočet, který spravuje závazky udržitelným způsobem

116.

připomíná velmi silný nesouhlas Parlamentu s tím, aby bylo splácení výpůjčních nákladů NGEU limitováno v rámci okruhu VFR vzhledem k tomu, že tyto náklady podléhají tržním podmínkám, jsou ovlivněny vnějšími faktory, a jsou tedy ze své podstaty volatilní, a že splácení výpůjčních nákladů je nediskreční právní povinností; zdůrazňuje, že zavedení nových vlastních zdrojů je rovněž nezbytné, aby se zajistilo, že budoucí generace nebudou muset nést břemeno dluhů z minulosti;

117.

vyjadřuje politování nad tím, že podle stávající struktury a navzdory společnému prohlášení tří orgánů v rámci dohody o VFR z roku 2020, podle níž výdaje na pokrytí nákladů na financování NGEU „nesmí směřovat ke snižování programů a finančních prostředků“, financování klíčových programů Unie a zdroje, které jsou k dispozici pro zvláštní nástroje, i po revizi VFR, v zásadě kvůli prudké inflaci a rostoucím úrokovým sazbám soupeří se splácením výpůjčních nákladů NGEU; připomíná, že tlak na rozpočet vyvíjený výpůjčními náklady NGEU byl hlavním důvodem škrtů ve stěžejních programech při revizi VFR;

118.

zdůrazňuje, že dosud musely být z rozpočtu Unie spláceny pouze úroky související s NGEU a že od roku 2028 bude rozpočet muset splácet i jistinu; zdůrazňuje, že celkové náklady na splácení jistiny a úroků NGEU se počínaje rokem 2028 odhadují podle Komise na přibližně 25–30 miliard EUR ročně, což odpovídá 15–20 % prostředků na platby v rozpočtu na rok 2025;

119.

uznává, že výpůjční náklady NGEU sice budou v příštím období VFR stabilnější, neboť dluhopisy již budou vydány, ale přesný profil splácení bude mít dopad na výši úroků, a tedy na míru volatility; trvá proto na tom, aby se v rámci struktury VFR s veškerými výpůjčními náklady podpořenými rozpočtem Unie nebo rozpočtovým manévrovacím prostorem zacházelo jinak než s prostředky na programy EU;

120.

v tomto ohledu poukazuje na zvyšující se požadavky na to, aby rozpočet Unie sloužil jako záruka pro klíčovou podporu Unie prostřednictvím makrofinanční pomoci a související rizika; zdůrazňuje, že v případě selhání nebo zrušení vnitrostátních záruk se z rozpočtu Unie v konečném důsledku zaručují všechny úvěry na makrofinanční pomoc, a nese proto značné a ze své podstaty nepředvídatelné podmíněné závazky, zejména ve vztahu k Ukrajině;

121.

vyzývá proto Komisi, aby navrhla odolnou a trvalou strukturu, která umožní udržitelné řízení všech mandatorních nákladů a závazků, aby přitom byly plně zachovány programy Unie a flexibilita rozpočtu a jeho schopnost reagovat;

Dlouhodobý rozpočet s náležitými zdroji a udržitelným financováním

122.

zdůrazňuje, že jak je popsáno výše, rozpočtové potřeby v období po roce 2027 budou výrazně vyšší než částky přidělené na VFR na období 2021–2027 a nadto bude nutné krýt výpůjční náklady a splácení dluhu; trvá proto na tom, aby příští VFR byl oproti období 2021–2027 vybaven podstatně navýšenými zdroji a aby se upustilo od dřívější omezující výše 1 % HND, který si Unie sama stanovila a který je důvodem, proč Unie neplní své cíle a proč není schopna reagovat na krize a přizpůsobit se nově vznikajícím potřebám;

123.

domnívá se, že by měly být zváženy všechny nástroje s cílem poskytnout Unii tyto zdroje v souladu s jejími prioritami a zjištěnými potřebami; v této souvislosti se domnívá, že společné výpůjčky prostřednictvím vydávání dluhopisů EU představují schůdnou možnost, jak Unii zajistit dostatečné zdroje pro reakce na naléhavé krize v celé Unii, kterou je například současná krize v oblasti bezpečnosti a obrany;

124.

znovu zdůrazňuje, že rozpočet Unie potřebuje udržitelné a odolné příjmy; poukazuje na právně závazný plán na zavedení nových vlastních zdrojů v interinstitucionální dohodě, v níž se Parlament, Rada a Komise zavázaly, že zavedou dostatečné nové vlastní zdroje, aby pokryly alespoň splácení dluhu NGEU; zdůrazňuje, že soubor nových vlastních zdrojů by z celkového hlediska měl být spravedlivý, provázaný s obecnějšími politickými cíli Unie, včas dohodnutý a jeho objem by měl být dostatečný, aby bylo možné uspokojit větší rozpočtové potřeby;

125.

připomíná, že podporuje pozměněný návrh Komise týkající se systému vlastních zdrojů; je hluboce znepokojen tím, že v Radě nedošlo v otázce systému vlastních zdrojů k žádnému pokroku; vyzývá Radu, aby tento návrh co nejrychleji přijala; naléhavě vyzývá Komisi, aby vyvinula maximální úsilí a proces přijetí návrhu podpořila;

126.

mimoto vyzývá Komisi, aby dále usilovala o nalezení dalších inovativních a skutečných nových vlastních zdrojů a dalších zdrojů příjmů nad rámec zdrojů uvedených v interinstitucionální dohodě; zdůrazňuje, že nové vlastní zdroje mají zásadní význam nejen proto, že umožní splácet výpůjční náklady NGEU, ale také zajistí, aby Unie byla vybavena zdroji k uspokojení vyšších potřeb v oblasti výdajů;

127.

vyzývá Komisi, aby navrhla modernizovaný rozpočet s novým zaměřením výdajů, vedený potřebou spravedlnosti, většího zjednodušení, nižší administrativní zátěže a větší transparentnosti, a to i na straně příjmů; zdůrazňuje, že stávající slevy a opravy automaticky vyprší na konci nynějšího VFR;

128.

vítá rozhodnutí v přepracovaném znění finančního nařízení považovat za záporný příjem veškeré úroky nebo jiné poplatky splatné třetí straně v souvislosti s částkami pokut, jiných penále nebo sankcí, které Soudní dvůr zrušil nebo snížil; připomíná, že toto řešení skončí 31. prosince 2027; vyzývá Komisi, aby pro příští VFR navrhla konečné řešení, které by dosáhlo stejného cíle a zabránilo dopadu na výdajovou stránku rozpočtu;

Dlouhodobý rozpočet založený na úzké interinstitucionální spolupráci

129.

zdůrazňuje, že Parlament má v úmyslu plně uplatňovat své výsady normotvůrce, rozpočtového orgánu a orgánu příslušného k udělení absolutoria stanovené ve Smlouvách;

130.

připomíná, že požadavek na úzkou interinstitucionální spolupráci mezi Komisí, Radou a Parlamentem od rané fáze návrhu až po konečné přijetí VFR je zakotven ve Smlouvách a podrobněji popsán v interinstitucionální dohodě;

131.

podtrhuje odhodlání Parlamentu plně sehrát svou roli během celého procesu; je přesvědčen, že by VFR měl být navržen zdola nahoru a že by měl být založen na širokém zapojení zúčastněných stran; dále zdůrazňuje potřebu strategického dialogu mezi těmito třemi orgány při přípravě návrhů VFR;

132.

vyzývá Komisi, aby od počátku předložila praktická opatření pro spolupráci a skutečná jednání; poukazuje zejména na význam svolávání schůzí tří předsedů podle článku 324 SFEU, kdykoli mohou přispět k pokroku, a trvá na tom, aby Komise reagovala, když Parlament o takové schůzky požádá; připomíná Komisi její povinnost poskytovat Parlamentu informace o základních aktech souvisejících s VFR na stejné úrovni jako Radě, jelikož se jedná o dvě složky rozpočtového orgánu a spolunormotvůrce;

133.

připomíná, že interinstitucionální dohoda výslovně stanoví, že Parlament, Rada a Komise mají „usilovat o stanovení zvláštních ujednání o své vzájemné spolupráci a dialogu mezi sebou“; zdůrazňuje, že ustanovení o spolupráci obsažená v interinstitucionální dohodě, včetně pravidelných schůzek mezi Parlamentem a Radou, představují naprosté minimum a že je zapotřebí mnohem více, aby se uplatnila zásada uvedená v čl. 312 odst. 5 SFEU, tj. činit „všechna nezbytná opatření k usnadnění přijetí nového VFR“; vyzývá proto následující předsednictví Rady, aby respektovala nejen literu, ale také ducha Smluv;

134.

připomíná, že pozdní přijetí nařízení o VFR a souvisejících právních předpisů pro období 2014–2020 a 2021–2027 vedlo ke značným zpožděním, která bránila řádnému provádění programů EU; trvá proto na tom, aby se maximálně usilovalo o včasné přijetí nadcházejícího balíčku týkajícího se VFR;

135.

očekává, že Komise předloží jako součást balíčku návrhů VFR novou interinstitucionální dohodu, která bude v souladu s realitou nového rozpočtu, včetně správy podmíněných závazků; zdůrazňuje, že změny finančního nařízení nezbytné pro sladění s novým VFR by měly vstoupit v platnost současně s nařízením o VFR;

° °

136.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2020/2093/oj.

(2) Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2020/2053/oj.

(3) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_interinstit/2020/1222/oj.

(4) Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj.

(5) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2020/2092/oj.

(6) Úř. věst. C, C/2024/6751, 26.11.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/6751/oj.

(7) Úř. věst. C, C/2023/1067, 15.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/1067/oj.

(8) Úř. věst. C 177, 17.5.2023, s. 115.

(9) Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 240.

(10) Úř. věst. C 428, 13.12.2017, s. 10.

(11) Úř. věst. C, C/2025/279, 24.1.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/279/oj.

(12) Článek 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2020/852/oj).

(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2065/oj).

(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích) (Úř. věst. L 265, 12.10.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/1925/oj).