Žaloba společnosti Masserud Utvikling AS ze dne 24. listopadu 2025 proti Kontrolnímu úřadu ESVO

(Věc E-27/25)

(C/2026/508)

Dne 24. listopadu 2025 podala společnost Masserud Utvikling AS, Hvamstubben 11, 2013 Skjetten, Norsko, zastoupená advokátem Fredrikem Lilleaasem Ellingsenem, Advokatfirmaet Selmer AS, Oslo, Norsko, k Soudnímu dvoru ESVO žalobu proti Kontrolnímu úřadu ESVO.

Společnost Masserud Utvikling AS žádá Soudní dvůr EVSO, aby:

1.	částečně zrušil rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 090/25/KOL ze dne 11. června 2025 ve vztahu k článku 2 a následně k článkům 3, 4 a 5 a

2.	uložil Kontrolnímu úřadu ESVO náhradu nákladů řízení vynaložených žalující stranou v souvislosti s tímto řízením.

Právní a skutkové okolnosti a žalobní důvody:

—

Masserud Utvikling AS je společnost s ručením omezeným, která se zabývá převážně developerstvím a prodejem nemovitostí. Jedná se o jednoúčelový subjekt, který se podílel pouze na rozvoji obytné čtvrti Masserud Gaard v Lørenskogu. Společnost je plně vlastněna společností Olavsgaard Eiendom AS, která je součástí realitní skupiny Olavsgaard Gruppen AS.

—	Lørenskog je norská obec, která se nachází přibližně 20 km východně od Osla. Obec má přibližně 46 000 obyvatel, a je tak pátou největší obcí v regionu Oslo.

—

Rozhodnutí č. 090/25/KOL ze dne 11. června 2025 (dále jen „napadené rozhodnutí“) určené Norskému království dospělo k závěru, že bezplatné poskytnutí veřejného pozemku společnosti Masserud v důsledku toho, že obec Lørenskog nevymáhala svůj nárok vyplývající z kupní smlouvy uzavřené se společností Masserud v lednu 2014, představuje protiprávní státní podporu.

—

Žaloba navazuje na stížnost, kterou Kontrolní úřad ESVO (dále jen „Kontrolní úřad“) obdržel dne 8. srpna 2022 od obce Lørenskog a v níž se tvrdí, že společnosti Masserud poskytla protiprávní státní podporu, neboť od ní před promlčením nároku zapomněla požadovat platbu za prodej majetku. Obec Kontrolní úřad požádala o zahájení formálního vyšetřovacího řízení.

—

Žalobce navrhuje částečné zrušení napadeného rozhodnutí a svou žalobu zakládá na následujících žalobních důvodech:

—	Kontrolní úřad se dopustil zjevně nesprávného posouzení, když dospěl k závěru, že opatření představuje státní podporu, neboť čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP nelze vykládat tak, že nároky promlčené v důsledku uplatnění vnitrostátních pravidel o promlčení budou považovány za státní podporu;

—	opatření nelze přičíst státu;

—	opatření není selektivní.

—	žalující strana nezískala výhodu z důvodu promlčení nároku;

—	neexistuje žádný dopad na obchod.

—

Dovolávané žalobní důvody jsou založeny mimo jiné na následujících argumentech:

—	Při výkladu toho, zda opatření představuje státní podporu, je třeba vzít v úvahu povahu pravidel o promlčení;

—	Pravidla státní podpory nelze vykládat způsobem, který rozšiřuje pojem výhody tak, aby zahrnoval nároky promlčené podle vnitrostátních pravidel o promlčení;

—	Kvalifikace promlčených nároků jako státní podpory by narušila právní jistotu, kterou mají promlčecí lhůty poskytovat, což není účelem ani zamýšleným účinkem čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.