SDĚLENÍ KOMISE

Pokyny k použití některých ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh

(C/2026/224)

Obsah

Úvod

Uplatňování kritérií pro určení existence narušení podle čl. 4 odst. 1 a článku 27 nařízení (EU) 2022/2560

2.1

Právní rámec

2.2

Použití kritérií pro určení, zda subvencovaný podnik vykonává hospodářskou činnost v Unii

2.3

Použití kritérií pro určení, zda zahraniční subvence může zlepšit konkurenční postavení podniku na vnitřním trhu

2.3.1

Cílené zahraniční subvence

2.3.2

Necílené zahraniční subvence

2.3.3

Zahraniční subvence, u nichž se má za to, že nejsou schopné zlepšit konkurenční postavení podniku na vnitřním trhu

2.4

Použití kritérií pro určení, kdy zahraniční subvence skutečně nebo potenciálně negativně ovlivňuje hospodářskou soutěž na vnitřním trhu

2.4.1

Obecné zásady platné pro určení, zda zahraniční subvence skutečně nebo potenciálně negativně ovlivňuje hospodářskou soutěž na vnitřním trhu

2.4.2

Právní norma pro prokázání, že zahraniční subvence skutečně nebo potenciálně negativně ovlivňuje hospodářskou soutěž na vnitřním trhu

2.4.3

Kroky při posuzování, zda zahraniční subvence skutečně nebo potenciálně negativně ovlivňuje hospodářskou soutěž na vnitřním trhu

2.4.3.1

Dopad na chování subvencovaného podniku

2.4.3.2

Změna nebo narušení dynamiky hospodářské soutěže na úkor jiných hospodářských subjektů

2.4.4

Znázornění hlavních kategorií narušení

2.4.4.1

Narušení hospodářské soutěže při nabývání jiných podniků

2.4.4.2

Narušení hospodářské soutěže vlivem zahraniční subvence na provozní rozhodnutí subvencovaného podniku

2.4.4.3

Změna investičních rozhodnutí subvencovaného podniku

2.4.4.4

Narušení činností na dalších úrovních hodnotového řetězce

2.5

Použití kritérií pro určení, kdy zahraniční subvence způsobuje nebo může způsobit narušení vnitřního trhu v rámci zadávání veřejných zakázek

2.5.1

Možnost podat nepřiměřeně výhodnou nabídku

2.5.1.1

Výhodnost nabídky

2.5.1.2

Neoprávněnost výhody

2.5.1.3

Skutečný nebo potenciální negativní účinek

2.5.2

Procesněprávní hlediska

Uplatňování ověření vyváženosti v souladu s článkem 6 nařízení (EU) 2022/2560

3.1

Právní rámec

3.2

Pozitivní účinky, které je třeba zvážit

3.2.1

Pozitivní účinky na rozvoj příslušné subvencované hospodářské činnosti na vnitřním trhu

3.2.2

Pozitivní účinky na další cíle politiky

3.2.3

Veřejné zakázky: Dostupnost alternativních zdrojů dodávek

3.3

Zásady, které Komise uplatňuje při vyvažování pozitivních a negativních účinků zahraniční subvence

3.3.1

Specifičnost pozitivních účinků

3.3.2

Provedení porovnání

3.3.3

Výsledek ověření vyváženosti

3.3.4

Možnost kumulativního hodnocení

3.4

Procesněprávní hlediska

3.4.1

Důkazní břemeno

3.4.2

Důkazní požadavky

3.4.3

Lhůta pro předložení informací

3.4.4

Lhůta pro vyhodnocení informací

3.5

Ukázka provedení ověření vyváženosti

Uplatňování pravomoci Komise vyžádat si předběžné oznámení jakéhokoli spojení podniků podle čl. 21 odst. 5 nařízení (EU) 2022/2560 nebo zahraničních finančních příspěvků, které hospodářský subjekt obdržel v rámci zadávacího řízení podle čl. 29 odst. 8 nařízení (EU) 2022/2560

4.1

Právní rámec

4.2

Podmínky, za kterých může Komise požadovat předběžné oznámení

4.2.1

Pojmy spojení podniků nebo zadávání veřejných zakázek

4.2.2

Pojmy spojení, které není nutno oznámit, nebo zahraniční finanční příspěvky, jež hospodářský subjekt obdržel v rámci zadávacího řízení, které není nutno oznámit

4.2.3

Lhůta pro vyžádání předběžného oznámení

4.2.4

Podezření, že v posledních třech letech před spojením podniků mohly být dotyčným podnikům poskytnuty zahraniční subvence nebo že hospodářský subjekt mohl v průběhu tří let před podáním nabídky nebo žádosti o účast v zadávacím řízení využívat zahraniční subvence

4.3

Dopad spojení nebo zahraničních finančních příspěvků, které hospodářský subjekt obdržel v rámci zadávacího řízení, v Unii

4.3.1

Pojem dopadu v Unii

4.3.2

Faktory, které Komise zvažuje při posuzování, zda by se na spojení nebo zahraniční finanční příspěvky, které hospodářský subjekt obdržel v rámci zadávacího řízení, měl vztahovat přezkum ex ante

4.4

Procesněprávní hlediska při výkonu pravomoci požadovat předběžné oznámení o spojeních podniků a zahraničních finančních příspěvcích, které hospodářský subjekt obdržel v rámci zadávacího řízení

4.4.1

Důkazy, které je třeba předložit

4.4.2

Procesněprávní hlediska po vydání rozhodnutí požadujícího předběžné oznámení

4.4.2.1

V případě spojení podniků

4.4.2.2

V případě zadávacích řízení

1. ÚVOD

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 (1) stanoví pravidla a postupy pro šetření zahraničních subvencí, které narušují vnitřní trh, a pro nápravu těchto narušení.

Účelem nařízení (EU) 2022/2560 je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu vytvořením harmonizovaného rámce pro řešení narušení přímo či nepřímo způsobených zahraničními subvencemi s cílem zajistit rovné podmínky (2).

Řádné uplatňování a prosazování nařízení (EU) 2022/2560 má přispět k odolnosti vnitřního trhu vůči narušením způsobeným zahraničními subvencemi, a přispět tak k otevřené strategické autonomii Unie (3).

Pro účely nařízení (EU) 2022/2560 se má za to, že zahraniční subvence existuje tehdy, pokud některá třetí země poskytuje přímo či nepřímo finanční příspěvek, který přináší výhodu podniku vykonávajícímu hospodářskou činnost na vnitřním trhu a který je právně nebo fakticky omezen na jeden nebo více podniků nebo odvětví (4). Zahraniční subvence nejsou obecně zakázány. Po zjištění existence zahraniční subvence by Komise měla v jednotlivých případech posoudit, zda tato zahraniční subvence narušuje vnitřní trh (5).

V souladu s čl. 46 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560 spolunormotvůrci Unie uložili Komisi, aby v zájmu podpory předvídatelnosti uvedeného nařízení (6), zveřejnila a pravidelně aktualizovala pokyny týkající se: a) uplatňování kritérií pro určení existence narušení podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560; b) uplatňování ověření vyváženosti v souladu s článkem 6 nařízení (EU) 2022/2560; c) uplatňování pravomoci Komise vyžádat si předběžné oznámení o jakémkoli spojení (7) podniků podle čl. 21 odst. 5 nařízení (EU) 2022/2560 nebo o zahraničních finančních příspěvcích, které hospodářský subjekt (8) obdržel v rámci zadávacího řízení (9) podle čl. 29 odst. 8 nařízení (EU) 2022/2560 a d) posouzení narušení při zadávacím řízení podle článku 27 nařízení (EU) 2022/2560.

Podle čl. 46 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2560 spolunormotvůrci Unie požadují, aby Komise před vydáním pokynů vedla odpovídající konzultace se zúčastněnými stranami a členskými státy. Komise zveřejnila výzvu k předložení faktických podkladů a provedla cílené konzultace s členskými státy a zúčastněnými stranami (10) a s oběma skupinami byl také konzultován návrh znění těchto pokynů (11).

Vzhledem k rané fázi provádění nařízení (EU) 2022/2560 a široké škále tržních kontextů, na které se může vztahovat, nepředstavují tyto pokyny žádný „kontrolní seznam“, který by bylo možné používat mechanicky. Každý případ by měl být spíše posuzován s ohledem na konkrétní skutečnosti a okolnosti na základě přístupu a zásad popsaných v těchto pokynech. Záměrem Komise při vydávání těchto pokynů je posílení právní jistoty.

V souladu s článkem 46 nařízení (EU) 2022/2560 bude Komise tyto pokyny pravidelně aktualizovat s ohledem na budoucí vývoj a judikaturu. Těmito pokyny není dotčen výklad příslušných ustanovení ze strany Soudního dvora Evropské unie.

Pokyny mají následující strukturu:

a.	v oddíle 2 jsou uvedeny pokyny k tomu, jak Komise uplatňuje kritéria pro určení existence narušení podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560 a v kontextu zadávacích řízení podle článku 27 nařízení (EU) 2022/2560;

b.	v oddíle 3 jsou uvedeny pokyny k tomu, jak Komise uplatňuje ověření vyváženosti podle článku 6 nařízení (EU) 2022/2560;

v oddíle 4 jsou uvedeny pokyny k tomu, jak Komise uplatňuje svou pravomoc požadovat předběžné oznámení o jakémkoli spojení podniků podle čl. 21 odst. 5 nařízení (EU) 2022/2560 nebo zahraničních finančních příspěvcích, které hospodářský subjekt obdržel v rámci zadávacího řízení podle čl. 29 odst. 8 nařízení (EU) 2022/2560.

2. UPLATŇOVÁNÍ KRITÉRIÍ PRO URČENÍ EXISTENCE NARUŠENÍ PODLE ČL. 4 ODST. 1 A ČLÁNKU 27 NAŘÍZENÍ (EU) 2022/2560

2.1 Právní rámec

10.

Podle čl. 4 odst. 1 první věty nařízení (EU) 2022/2560 se má za to, „že narušení vnitřního trhu existuje, pokud zahraniční subvence může zlepšit konkurenční postavení podniku na vnitřním trhu a pokud tím daná zahraniční subvence skutečně nebo potenciálně negativně ovlivňuje hospodářskou soutěž na vnitřním trhu“. Zahraniční subvence je proto považována za narušující hospodářskou soutěž, pokud splňuje dvě kumulativní podmínky: za prvé musí být schopna zlepšit konkurenční postavení podniku na vnitřním trhu a za druhé musí zahraniční subvence v důsledku zlepšení konkurenčního postavení podniku skutečně nebo potenciálně negativně ovlivňovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu.

11.

Jednoznačná identifikace nebo vyčíslení dopadu dané zahraniční subvence na vnitřní trh mohou být znesnadněny kvůli nedostatečné transparentnosti mnoha zahraničních subvencí a složitosti obchodní reality. Z tohoto důvodu bude za účelem určení narušení zpravidla nezbytné použít demonstrativní soubor ukazatelů (12).

12.

V čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560 jsou stanoveny následující kategorie zahraničních subvencí, které s největší pravděpodobností naruší vnitřní trh: a) zahraniční subvence poskytnutá podniku, který je v potížích (13), pokud není k dispozici plán restrukturalizace, který může vést k dlouhodobé životaschopnosti tohoto podniku a který zahrnuje významný vlastní příspěvek podniku; b) zahraniční subvence ve formě neomezené záruky za dluhy nebo závazky podniku (14); c) opatření na financování vývozu, které není v souladu s Ujednáním OECD o státem podporovaných vývozních úvěrech; d) zahraniční subvence přímo usnadňující spojení podniků a e) zahraniční subvence, která umožňuje podniku podat nepřiměřeně výhodnou nabídku, na jejímž základě by mu mohla být zadána relevantní zakázka. Vzhledem k tomu, že tyto kategorie zahraničních subvencí s největší pravděpodobností způsobí narušení vnitřního trhu, není nutné, aby Komise prováděla podrobné posouzení založené na ukazatelích těchto zahraničních subvencí (15).

13.

Podle článku 27 nařízení (EU) 2022/2560 se „[z]ahraničními subvencemi, které způsobují narušení zadávacího řízení nebo u kterých hrozí, že ho způsobí, […] rozumí zahraniční subvence, jež umožňují hospodářskému subjektu podat nabídku týkající se stavebních prací, dodávek nebo služeb, která je nepřiměřeně výhodná. Posouzení podle článku 4 týkající se toho, zda dochází k narušení vnitřního trhu a zda se ve vztahu k dotčeným stavebním pracím, dodávkám nebo službám jedná o nepřiměřeně výhodnou nabídku, se omezuje na dané zadávací řízení“.

14.

V čl. 44 odst. 9 nařízení (EU) 2022/2560 se stanoví, že „podle tohoto nařízení se zejména nepřijme žádné opatření, které by představovalo určité opatření proti subvenci ve smyslu článku 32.1 Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a poskytnuté třetí zemí, která je členem Světové obchodní organizace“.

2.2 Použití kritérií pro určení, zda subvencovaný podnik vykonává hospodářskou činnost v Unii

15.

Zahraniční subvence může narušovat vnitřní trh pouze tehdy, pokud podnik, který přímo nebo nepřímo využívá zahraniční subvenci („subvencovaný podnik“), vykonává hospodářskou činnost v Unii (16) (17). V souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560 zahraniční subvence naruší vnitřní trh, pokud může zlepšit konkurenční postavení podniku na vnitřním trhu a negativně ovlivnit hospodářskou soutěž na vnitřním trhu.

16.

Pro účely nařízení (EU) 2022/2560 a těchto pokynů bude Komise mít za to, že podnik vykonává hospodářskou činnost na vnitřním trhu, pokud tento podnik: i) nabízí zboží a služby na vnitřním trhu bez ohledu na to, kde má podnik sídlo nebo kterého státu má příslušnosti (18); ii) nakupuje zboží nebo služby na vnitřním trhu a používá toto zboží nebo služby k nabízení zboží nebo služeb svým zákazníkům bez ohledu na to, zda toto zboží nebo služby nabízí na vnitřním trhu nebo mimo něj; iii) získá kontrolu nad podnikem usazeným v Unii nebo s ním fúzuje; nebo iv) se účastní zadávacího řízení v Unii.

2.3 Použití kritérií pro určení, zda zahraniční subvence může zlepšit konkurenční postavení podniku na vnitřním trhu

17.

Komise se domnívá, že zahraniční subvence zlepšuje konkurenční postavení podniku na vnitřním trhu tehdy, pokud zahraniční subvence může přímo nebo nepřímo prospět hospodářským činnostem, které tento podnik vykonává na vnitřním trhu, bez ohledu na to, zda se toto zvýhodnění skutečně projevilo. Komise může toto posouzení provést pro každou zahraniční subvenci zvlášť nebo kombinovaným způsobem pro některé nebo pro všechny zahraniční subvence v závislosti na okolnostech případu.

18.

Pro účely posouzení Komise rozlišuje mezi zahraničními subvencemi, které přímo nebo nepřímo podporují hospodářské činnosti podniku na vnitřním trhu („cílené zahraniční subvence“), a ostatními zahraničními subvencemi („necílené zahraniční subvence“). V oddíle 2.3.1 jsou analyzovány cílené zahraniční subvence. V oddíle 2.3.2 jsou analyzovány necílené zahraniční subvence. Na základě kritérií stanovených v těchto dvou oddílech uvádí oddíl 2.3.3 příklady zahraničních subvencí, u nichž se má za to, že nemohou zlepšit konkurenční postavení podniku na vnitřním trhu.

2.3.1 Cílené zahraniční subvence

19.

U zahraničních subvencí, které přímo nebo nepřímo podporují hospodářské činnosti podniku na vnitřním trhu, se má za to, že zlepšují jeho konkurenční postavení na vnitřním trhu a obecně nevyžadují další posouzení v tomto ohledu. To platí v následujících situacích:

pokud Komise na základě objektivního posouzení jejich účelu, povahy a rozsahu – nebo jiných příslušných skutečností – může prokázat, že zahraniční subvence podporují hospodářskou činnost podniku na vnitřním trhu. Může se jednat o tyto případy:

—	zahraniční subvence poskytnuté na přímou podporu hospodářských činností podniku na vnitřním trhu: například za účelem subvencování výrobních nebo distribučních činností, které probíhají na vnitřním trhu, nebo poskytování služeb, včetně technologických licencí, podnikům na vnitřním trhu,

—	zahraniční subvence podmíněné událostmi souvisejícími s hospodářskou činností na vnitřním trhu: například subvence podmíněné investicemi nebo akvizicemi na vnitřním trhu,

—

zahraniční subvence poskytované na podporu hospodářských činností, které se neuskutečňují v Unii, přinášejí však nepřímý prospěch hospodářským činnostem na vnitřním trhu: například zahraniční subvence poskytované na financování výzkumných činností, které se uskutečňují mimo Unii, ale v souvislosti s technologiemi nebo know-how, které jsou používány nebo mohou být používány pro poskytování služeb na vnitřním trhu nebo pro výrobky vyráběné na vnitřním trhu,

—

zahraniční subvence, které slouží jako finanční pojištění nebo nástroj pro řízení rizik (např. záruka) a jejichž předmětem jsou i činnosti podniku na vnitřním trhu, protože mohou snižovat náklady na financování těchto činností a/nebo mohou podnítit podstupování většího rizika v souvislosti s těmito činnostmi.

b.	pokud bez ohledu na účel, povahu a rozsah zahraničních subvencí může Komise na základě jiných relevantních důkazů prokázat, že podnik využívá nebo hodlá využívat zahraniční subvence pro své hospodářské činnosti na vnitřním trhu (19).

2.3.2 Necílené zahraniční subvence

20.

Tato kategorie zahrnuje zahraniční subvence, které přímo ani nepřímo nepodporují hospodářskou činnost podniku na vnitřním trhu a u nichž není jasně stanoveno, jak je podnik využívá nebo hodlá využívat. Může se jednat o tyto případy:

—	zahraniční subvence, jejichž rozsah nebo cíl je obecný, takže podnik je může volně využívat pro jakoukoli svou hospodářskou činnost, včetně činností na vnitřním trhu,

—

zahraniční subvence na podporu činností probíhajících mimo Unii (např. zahraniční subvence poskytnutá na výstavbu výrobního závodu ve třetí zemi nebo na podporu zaměstnanosti či hospodářského rozvoje ve třetí zemi), která však uvolňuje zdroje, jež podnik může využít pro jakékoli své hospodářské činnosti, včetně činností na vnitřním trhu.

21.

U této kategorie zahraničních subvencí Komise posoudí, zda podnik může použít zdroje poskytnuté (nebo uvolněné) prostřednictvím zahraniční subvence k úplnému nebo částečnému křížovému subvencování svých hospodářských činností na vnitřním trhu (20).

22.

V této souvislosti se pojmem „křížové subvencování“ označuje každá situace, kdy podnik převádí tyto zdroje na své hospodářské činnosti na vnitřním trhu nebo je využívá jakýmkoli způsobem, který může být pro tyto činnosti výhodný (21). Pokud neexistují žádné věrohodné právní nebo hospodářské faktory, které by tomuto převodu nebo použití bránily nebo je činily nepravděpodobnými, může Komise přesto dospět k závěru, že zahraniční subvence je schopna zlepšit konkurenční postavení podniku na vnitřním trhu. Při tomto posuzování může Komise přihlédnout k několika faktorům, jako jsou například:

a. Vlastnická struktura

23.

Za účelem posouzení potenciálu křížového subvencování může Komise posoudit vlastnickou strukturu přijímajícího subjektu a subjektu nebo subjektů téhož podniku, které vykonávají hospodářské činnosti na vnitřním trhu.

24.

Existence přímého nebo společného kontrolního podílu mezi přijímajícím subjektem a jiným subjektem vykonávajícím hospodářské činnosti na vnitřním trhu by mohla usnadňovat křížové subvencování tohoto subjektu. Naopak významné rozdíly ve struktuře akcionářů obou subjektů mohou zabránit převodu zahraniční subvence mezi těmito subjekty nebo představovat odrazující faktor. Uvedený rozdíl by byl relevantní například v případě, že účast akcionářů, kteří v přijímajícím subjektu vykonávají společnou kontrolu, může tomuto subjektu právně nebo fakticky bránit v převodu zahraniční subvence na jiný subjekt nebo činnost, ve kterých tito akcionáři vykonávající společnou kontrolu nemají žádnou účast, nebo od tohoto převodu odrazovat. Taková situace by pravděpodobně nastala v případě, kdy by byl vyžadován souhlas akcionářů vykonávajících společnou kontrolu. Komise může rovněž přihlédnout k tomu, zda přítomnost menšinových akcionářů bez práva veta, ale s významnou účastí v přijímajícím subjektu, může relevantním způsobem ovlivnit motivaci tohoto subjektu převést zahraniční subvence na jiný subjekt působící na vnitřním trhu, v němž tito menšinoví akcionáři nejsou přítomni (22). To, zda tomu tak je, a konkrétní míra rizika závisí na okolnostech případu. Komise může rovněž přihlédnout k tomu, zda přítomnost významných akcionářů v subjektu působícím na vnitřním trhu, kteří nemají účast v subjektu přijímajícím zahraniční subvenci, může tomuto subjektu zabránit v převodu zahraniční subvence na subjekt, v němž jsou přítomni, nebo jej od tohoto převodu odradit (23);

b. Existence dalších funkčních, ekonomických a organických vazeb

25.

Komise může posoudit, do jaké míry je skupina sama přímo nebo nepřímo zapojena do řízení subjektu působícího na vnitřním trhu, například pokud jsou členové vedení na úrovni skupiny rovněž jmenováni členy řídících nebo dozorčích orgánů tohoto subjektu (společné nebo prolínající se řízení).

26.

Významné mohou být i další funkční a organické vazby, jako je výkon funkcí souvisejících s řízením a finanční podporou (přesahující pouhé vložení kapitálu investorem), existence společných nebo koordinovaných strategií, práva veta nebo potřeba předchozího souhlasu ostatních subjektů skupiny s rozpočty, jmenováním vedoucích pracovníků, podpisem smluv nebo žádostí o externí financování ze strany subjektu působícího na vnitřním trhu. Významnými faktory mohou být také hospodářské vazby, jako je existence finančních synergií na úrovni skupiny, centralizované nebo propojené financování, vzájemná hospodářská závislost a průmyslová nebo vertikální integrace. Čím užší a početnější jsou funkční, ekonomické a organické vazby mezi subjektem, který je příjemcem zahraniční subvence, a subjektem, který vykonává hospodářskou činnost na vnitřním trhu, tím větší je motivace ke křížovému subvencování;

c. Koncepce a podmínky zahraniční subvence

27.

Komise může rovněž posoudit návrh koncepci zahraniční subvence, jakož i jakékoli přímé nebo nepřímé podmínky a povinnosti uložené podniku orgány poskytujícími subvenci, které mohou bránit křížovému subvencování nebo od něj odrazovat;

d. Dohody s třetími stranami

28.

Závazné dohody s třetími stranami mohou za určitých okolností křížovému subvencování bránit nebo od něj odrazovat. Komise bude individuálně posuzovat, zda by tyto dohody nebo závazky právně nebo fakticky bránily křížovému subvencování nebo jej činily nepravděpodobným. Při posuzování přihlédne k obsahu a vymahatelnosti těchto dohod nebo závazků, jakož i ke všem důležitým okolnostem případu. Například se může jednat o fiduciární povinnosti v partnerstvích mezi komanditisty a správci fondů, stejně jako o některé povinnosti v dohodách akcionářů.

29.

Ustanovení stanov přijímajícího subjektu nebo interních směrnic skupiny, zásad nebo postupů řízení může podnik obvykle kdykoli jednostranně změnit. Proto v zásadě nepostačují k vyloučení křížového subvencování. Komise však může vzít v úvahu okolnosti, za nichž by změny těchto stanov, vnitřních směrnic skupiny, politik nebo postupů řízení či rovnocenných ustanovení vyžadovaly souhlas třetích stran. Tak by tomu mohlo být v případě, kdy by tato ustanovení odrážela povinnosti stanovené v závazných dohodách (např. v dohodách o společném podniku) se třetími stranami, které se neúčastní obchodních činností podniku na vnitřním trhu (24);

e. Rozhodné právo

30.

Významné mohou být rovněž zákony, závazná pravidla nebo regulační ustanovení v určitých odvětvích, pokud ukládají povinnosti nebo mechanismy dohledu, které mohou křížovému subvencování bránit nebo od něj odrazovat. Příkladem jsou regulační ustanovení ukládající účetní nebo funkční povinnosti oddělení mezi subjekty stejné skupiny nebo kapitálové požadavky na subjekty ve finančním odvětví. Zákony o úpadku nebo insolvenci obvykle obsahují ustanovení na ochranu věřitelů, která mohou představovat právní překážky pro možnost subjektu, na který se tyto zákony vztahují, přesouvat zisk, nebo omezovat jeho motivaci k tomuto přesouvání, zejména pokud subjekt podléhá dohledu insolvenčního nebo svěřenského správce. Komise bude individuálně posuzovat, zda tyto zákony křížovému subvencování skutečně brání, nebo od něj odrazují, a to v závislosti na jejich obsahu a okolnostech případu.

31.

Komise se v zásadě domnívá, že pravidla oceňování převodů nejsou dostatečná k tomu, aby zabránila křížovým subvencím nebo je činila nepravděpodobnými, protože se týkají výhradně rozdělení zisku mezi právnické osoby téže skupiny pro daňové účely.

f. Hospodářská situace podniku

32.

Subjekty v tíživé hospodářské situaci mohou v některých situacích postrádat motivaci ke křížovému subvencování, protože přesouvání zisku může zhoršit jejich hospodářskou situaci a mohlo by poškodit věřitele, kteří jsou obvykle chráněni zákony o úpadku. Komise tuto situaci posoudí s ohledem na konkrétní okolnosti případu.

2.3.3 Zahraniční subvence, u nichž se má za to, že nejsou schopné zlepšit konkurenční postavení podniku na vnitřním trhu

33.

Komise se domnívá, že níže uvedené zahraniční subvence nemohou zlepšit konkurenční postavení podniku na vnitřním trhu, a to buď proto, že nemohou uvolnit žádné zdroje, které by mohly být převedeny na vnitřní trh, neboť potenciál křížového subvencování by byl nízký, nebo proto, že i kdyby ke křížovému subvencování došlo, byly by potenciální účinky na vnitřním trhu nevýznamné:

zahraniční subvence poskytnuté na řešení selhání trhu mimo Unii a výhradně na činnosti, které se uskutečňují mimo Unii, nepodporují činnosti podniku na vnitřním trhu, pokud jsou zahraniční subvence určeny k získání soukromých investic, tj. k mobilizaci soukromých zdrojů pro projekty, které by jinak nebyly realizovány (25). Pokud by například zahraniční subvence poskytnuté na tyto činnosti, které by věcně splňovaly pravidla Unie o slučitelnosti státní podpory s vnitřním trhem, byly poskytnuty členským státem, nejsou schopny uvolňovat zdroje, a tím zlepšit konkurenční postavení podniku na vnitřním trhu;

b.	zahraniční subvence, které sledují čistě nehospodářské nebo sociální cíle, jako je začlenění menšin nebo osob se zdravotním postižením, se obecně nepovažují za uvolnění jakýchkoli finančních prostředků, a tudíž nezakládají křížové subvence.

c.	zahraniční subvence zaměřené na nápravu škod způsobených přírodními katastrofami nebo mimořádnými událostmi podle čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) 2022/2560;

d.	zahraniční subvence, které nepřesahují částky stanovené v čl. 4 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2022/2560;

pokud jde o zahraniční subvence přesahující částky stanovené v čl. 4 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2022/2560, zahraniční subvence není schopna zlepšit konkurenční postavení podniku na vnitřním trhu, pokud je výše zahraniční subvence zanedbatelná ve vztahu k rozsahu skutečných nebo potenciálních hospodářských činností tohoto podniku na vnitřním trhu (26). Při tomto posuzování může sehrát úlohu také povaha nebo druh zahraniční subvence. Například u kategorií zahraničních subvencí uvedených v článku 5 je méně pravděpodobné, že budou znamenat zanedbatelný přínos pro hospodářskou činnost podniku na vnitřním trhu. Komise může toto posouzení provést pro každou zahraniční subvenci zvlášť nebo kombinovaným způsobem pro některé nebo pro všechny zahraniční subvence v závislosti na okolnostech případu.

2.4 Použití kritérií pro určení, kdy zahraniční subvence skutečně nebo potenciálně negativně ovlivňuje hospodářskou soutěž na vnitřním trhu

34.

Jak je uvedeno v bodě 10, zjištění, že zahraniční subvence může zlepšovat konkurenční postavení podniku, je nezbytnou podmínkou – nikoli však dostačující – k vyvození závěru, že zahraniční subvence narušuje hospodářskou soutěž. Podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560 je rovněž nutné posoudit, zda zahraniční subvence skutečně nebo potenciálně negativně ovlivňuje hospodářskou soutěž na vnitřním trhu (27).

35.

Tento oddíl je strukturován takto

—	oddíl 2.4.1 se týká obecných zásad, které bude Komise uplatňovat při posuzování, zda zahraniční subvence skutečně nebo potenciálně negativně ovlivňuje hospodářskou soutěž na vnitřním trhu,

—	oddíl 2.4.2 se týká hmotněprávní normy, podle níž se prokazuje, že zahraniční subvence skutečně nebo potenciálně negativně ovlivňuje hospodářskou soutěž na vnitřním trhu,

—

v oddíle 2.4.3 jsou upřesněny jednotlivé postupy, které bude Komise při tomto posuzování uplatňovat, a to jednak zkoumáním dopadu zahraniční subvence na chování subvencovaného podniku a jednak tím, jak toto chování může změnit nebo narušit dynamiku hospodářské soutěže na úkor ostatních hospodářských subjektů,

—	v oddíle 2.4.4 jsou uvedeny příklady některých kategorií narušení a popsán druh posouzení, které by Komise provedla.

2.4.1 Obecné zásady platné pro určení, zda zahraniční subvence skutečně nebo potenciálně negativně ovlivňuje hospodářskou soutěž na vnitřním trhu

36.

Komise se domnívá, že zahraniční subvence „skutečně nebo potenciálně negativně ovlivňuje hospodářskou soutěž“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560, pokud může mít tato subvence negativní dopad na rovné podmínky na vnitřním trhu (28). Negativní dopad na rovné podmínky nastává, když dojde ke skutečné nebo potenciální změně – nebo skutečnému nebo potenciálnímu narušení – dynamiky hospodářské soutěže na úkor jiných hospodářských subjektů na vnitřním trhu (29).

37.

K takové změně nebo narušení může dojít v souvislosti s jakoukoli činností, jenž podnik, který je předmětem šetření, skutečně nebo potenciálně vykonává na vnitřním trhu, včetně investic na zelené louce, poskytování služeb, prodeje výrobků vyrobených v Unii, soutěžních řízení (formální nabídková řízení nebo neformální jednání) za účelem získání podniků působících na vnitřním trhu nebo účasti v zadávacích řízeních v Unii. Mohou se rovněž týkat všech navazujících, předcházejících, souvisejících nebo jinak nepřímo ovlivněných odvětví, v nichž podnik působí.

38.

Komise může při posuzování přihlížet ke skutečnému nebo pravděpodobnému vývoji činností podniku, který je předmětem šetření, jeho konkurentů, jakož i k odvětvím obecně souvisejícím – přímo či nepřímo – s hospodářskou činností podniku.

39.

Při zadávání veřejných zakázek se Komise může zabývat ostatními nabídkami podanými v tomtéž řízení za účelem posouzení, zda měl subvencovaný uchazeč potenciál odradit ostatní hospodářské subjekty od účasti v daném zadávacím řízení nebo předstihnout ostatní a získat zakázku.

40.

Pokud podnik, který je předmětem šetření, využíval několik zahraničních subvencí, lze při posuzování, zda některá z těchto subvencí má negativní dopad na rovné podmínky, zohlednit kombinovaný účinek některých nebo všech těchto subvencí.

2.4.2 Právní norma pro prokázání, že zahraniční subvence skutečně nebo potenciálně negativně ovlivňuje hospodářskou soutěž na vnitřním trhu

41.

Komise by měla v zásadě prokázat, že zahraniční subvence prostřednictvím zlepšení konkurenčního postavení podniku na vnitřním trhu skutečně nebo potenciálně mění nebo narušuje dynamiku hospodářské soutěže na vnitřním trhu na úkor ostatních hospodářských subjektů na vnitřním trhu. Není nezbytné, aby zahraniční subvence představovala jediný důvod negativního dopadu na hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Stačí, že zahraniční subvence přispívá k negativnímu dopadu na hospodářskou soutěž na vnitřním trhu.

42.

K prokázání toho, že zahraniční subvence negativně ovlivňuje hospodářskou soutěž na vnitřním trhu, není nutné, aby Komise prokázala skutečný dopad. V tomto ohledu skutečnost, že zahraniční subvence nemá skutečný dopad na hospodářskou soutěž, nemůže sama o sobě vyloučit, že existuje potenciál, že hospodářskou soutěž může ovlivnit. Jinými slovy, Komise sice může vzít v úvahu skutečný dopad zahraniční subvence, ten však nesmí být považován za rozhodující faktor při jejím posuzování.

43.

Skutečný nebo potenciální negativní dopad na hospodářskou soutěž musí být výrazný. Kromě čl. 4 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2022/2560 však neexistuje žádná hranice de minimis pro účely určení, zda zahraniční subvence narušuje hospodářskou soutěž. Jakmile je tedy prokázáno, že zahraniční subvence skutečně nebo potenciálně mění nebo narušuje dynamiku hospodářské soutěže na vnitřním trhu na úkor ostatních hospodářských subjektů na vnitřním trhu, není třeba prokazovat, že toto narušení je závažné povahy.

44.

V případě podniku, který již působí na vnitřním trhu, bude posouzení, zda zahraniční subvence skutečně nebo potenciálně negativně ovlivňuje hospodářskou soutěž, obecně vycházet z hospodářského a právního kontextu existujícího v okamžiku, kdy podnik využívá zahraniční subvenci.

45.

V případě podniku, který na vnitřním trhu dosud nepůsobí, bude posouzení, zda zahraniční subvence skutečně nebo potenciálně negativně ovlivňuje hospodářskou soutěž, obecně vycházet z hospodářského a právního kontextu existujícího v okamžiku, kdy subvencovaný podnik zvažuje zahájení hospodářské činnosti na vnitřním trhu (viz oddíl 2.2). Teprve v tomto okamžiku, a nikoli dříve, lze posoudit, zda daná subvence může zlepšovat konkurenční postavení subvencovaného podniku na vnitřním trhu a zda přitom může skutečně nebo potenciálně negativně ovlivnit hospodářskou soutěž na vnitřním trhu (30). Konkrétně v případě podniků, které dosud nepůsobí na vnitřním trhu a kterým jsou poskytovány zahraniční subvence v rámci spojení podniků na vnitřním trhu nebo kterým jsou poskytovány zahraniční subvence, jež jim umožňují podat nepřiměřeně výhodnou nabídku na vnitřním trhu, by posouzení mělo obvykle vycházet z hospodářských a právních souvislostí v okamžiku, kdy podnik zvažuje účast na spojení nebo se ho zúčastní, nebo kdy připravuje a předkládá nabídku nebo konečnou nabídku v zadávacím řízení.

46.

I když zahraniční subvence spadající do kategorií uvedených v čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560 s největší pravděpodobností narušují vnitřní trh, Komise posoudí, zda skutečně nebo potenciálně negativně ovlivňují hospodářskou soutěž na vnitřním trhu v souladu se zásadami uvedenými v tomto oddíle 2.4.2. Není však nutné, aby Komise prováděla podrobné posouzení na základě ukazatelů (31). Tím není dotčena možnost podniku, který je předmětem šetření, poskytnout údaje, které mají prokázat, že zahraniční subvence spadající do jedné z kategorií článku 5 nařízení (EU) 2022/2560 za konkrétních okolností daného případu nenaruší vnitřní trh.

2.4.3 Kroky při posuzování, zda zahraniční subvence skutečně nebo potenciálně negativně ovlivňuje hospodářskou soutěž na vnitřním trhu

47.

Posuzování, zda zahraniční subvence skutečně nebo potenciálně negativně ovlivňuje hospodářskou soutěž na vnitřním trhu, zahrnuje dva kroky: za prvé posouzení toho, jak subvence skutečně nebo potenciálně ovlivňuje chování podniku na vnitřním trhu, a za druhé posouzení výsledné změny nebo narušení dynamiky hospodářské soutěže na úkor ostatních hospodářských subjektů na vnitřním trhu.

2.4.3.1 Dopad na chování subvencovaného podniku

48.

Komise posoudí, jak zahraniční subvence skutečně nebo potenciálně ovlivňuje chování podniku na vnitřním trhu v souladu s oddílem 2.4.2 těchto pokynů.

49.

V některých případech může být pro určení, zda zahraniční subvence skutečně nebo potenciálně ovlivňuje určité chování, dostačující, aby Komise přezkoumala rozsah, účel nebo podmínky zahraniční subvence. Pokud je zahraniční subvence podmíněna určitým chováním subvencovaného podniku na vnitřním trhu nebo pokud je jejím účelem (výslovně nebo implicitně vyplývajícím z jejího návrhu a podmínek) podpořit určité chování tohoto podniku na vnitřním trhu, tato skutečnost postačuje k tomu, aby Komise konstatovala, že zahraniční subvence skutečně nebo potenciálně toto chování ovlivňuje (32).

50.

V jiných případech nemusí mít zahraniční subvence konkrétní účel nebo s nimi nemusí být spojeny žádné podmínky, jako např. necílené zahraniční subvence, nebo mohou být příliš obecné na to, aby z nich bylo možné vyvodit závěr o potenciálním dopadu na konkrétní chování podniku na vnitřním trhu. V těchto případech bude Komise při posuzování souvislosti mezi zahraniční subvencí a chováním podniku vycházet z jiných ukazatelů. Tyto ukazatele mohou zahrnovat například povahu zahraniční subvence, její četnost nebo periodicitu, jakož i charakteristiku, dynamiku hospodářské soutěže a vývoj odvětví, v nichž podnik působí, nebo úroveň a vývoj činnosti podniku na vnitřním trhu.

51.

Je pravděpodobné, že chování subvencovaného podniku ovlivní povaha zahraniční subvence. V závislosti na formě (např. grant, půjčka nebo konsolidace dluhu či půjčka na refinancování, úvěrová facilita) a charakteristikách (např. četnost nebo opakování) může zahraniční subvence subvencovanému podniku poskytnout flexibilitu při jejím využívání, může mít vliv na náklady podniku a následně ovlivnit dynamiku hospodářské soutěže prostřednictvím jejího dopadu na rozhodování o cenách nebo výrobě. Případně může být podnětem ke strategickým rozhodnutím, jako jsou investice do kapacity, inovace, rozšíření na nové výrobky/služby nebo trhy nebo akvizice.

52.

Například je pravděpodobnější, že změny v rozhodování o cenách nebo výrobě budou vyplývat ze zahraničních subvencí spojených s úrovní hospodářské činnosti podniku (jako jsou například subvence vázané na výrobu určitého množství výrobků, snížení plateb sociálního zabezpečení, snížení daně z emisí CO2) nebo ze zahraničních subvencí, které vedou ke snížení variabilních nákladů podniku. Zahraniční subvence ve formě opakujících se plateb (například pravidelně vyplácené subvence, opakující se půjčky, úvěrové facility) poskytované na pořízení určitého vstupu mohou stejně tak ovlivnit cenové pobídky nebo rozhodnutí o výrobě. Zahraniční subvence, které spočívají v převodu pevně stanovené částky (například jednorázový grant nebo půjčka na pevně stanovenou částku), mohou subvencovanému podniku poskytnout flexibilitu, pokud jde o jejich použití, včetně ovlivňování cenových rozhodnutí. Jiné změny chování, jako jsou investice, rozšíření o nové činnosti nebo nabytí, mohou být důsledkem fixních subvencí, které mohou nepřímo ovlivňovat ceny v rozsahu, v jakém změní variabilní strukturu nákladů podniku.

53.

Zahraniční subvence, které jsou koncipovány jako očekávaná finanční podpora, jako např. záruky nebo pojištění pod tržní cenou, mohou změnit přístup subvencovaného podniku k riziku a motivovat jej k podstupování vyššího rizika buď při běžném podnikání, nebo při rozhodování o investicích.

54.

Vypovídající hodnotu mohou mít také charakteristiky a dynamika hospodářské soutěže v odvětvích, v nichž podnik působí, zejména faktory, které v těchto odvětvích ovlivňují hospodářskou soutěž. V odvětvích, kde se konkurence řídí především cenou, je pravděpodobnější, že tyto zahraniční subvence budou použity ke snížení cen nebo k rozšíření výroby. Naproti tomu v odvětvích, jejichž cílem jsou inovace a diverzifikace výrobků nebo služeb, může mít podnik snahu směřovat subvence do investic do výzkumu a vývoje. Kromě toho může při tomto posuzování hrát roli úroveň hospodářské činnosti subvencovaného podniku a jeho finanční a hospodářská situace. Například výrobce, jehož výrobní kapacita nebo výrobní schopnosti (například přístup k příslušnému know-how nebo technologii) jsou limitovány způsobem, který omezuje jeho růst, může mít snahu využít zahraniční subvenci k investicím do rozšíření kapacity nebo schopností.

2.4.3.2 Změna nebo narušení dynamiky hospodářské soutěže na úkor jiných hospodářských subjektů

55.

Komise by měla posoudit, jak chování zjištěné v souladu s oddílem 2.4.3.1 skutečně nebo potenciálně mění nebo narušuje dynamiku hospodářské soutěže na úkor ostatních hospodářských subjektů na vnitřním trhu.

56.

Změna nebo narušení dynamiky hospodářské soutěže může mít řadu různých podob: například uvolněním finančních omezení a posílením finanční síly subvencovaného podniku může zahraniční subvence usnadnit podniku přijetí agresivnější obchodní politiky na úkor konkurentů. Dalším příkladem může být snížení výrobních a/nebo investičních nákladů subvencovaného podniku, což změní jeho motivaci k podstupování rizika a povede k jeho vstupu na trh, rozšíření nebo (umělému) zachování činnosti na úkor konkurentů. V případě spojení podniků mohou zahraniční subvence poskytnuté potenciálnímu nabyvateli změnit výsledek jednání o nabytí podniků, mimo jiné tím, že odradí konkurenční investory od účasti na jednáních nebo jim zabrání v nabytí podniku.

57.

V rámci posuzování, do jaké míry mohou změny relativní konkurenční síly subvencovaného podniku negativně ovlivnit další hospodářské subjekty, může Komise obvykle zvažovat několik ukazatelů, jako například:

rozsah, účel a podmínky zahraniční subvence: pokud například třetí země označí určitou zahraniční subvenci za určenou k dosažení určitého cíle souvisejícího s činností subvencovaného podniku na vnitřním trhu nebo významného pro tuto činnost, může být tento cíl při posuzování zohledněn. Důležitý může být také druh činnosti nebo náklady, na něž je zahraniční subvence určena;

výše zahraniční subvence: čím vyšší je zahraniční subvence, tím větší je výhoda, kterou podnik získává oproti svým konkurentům, a tím pravděpodobněji ovlivní dynamiku hospodářské soutěže na vnitřním trhu (33). Výši zahraniční subvence – v rozsahu, v jakém ji lze určit na základě skutkového stavu, který je Komisi znám – lze posuzovat jak v absolutním vyjádření, tak ve vztahu k dalším faktorům, jako je například velikost podniku, jeho činnosti na vnitřním trhu, velikost odvětví, v němž podnik, který je předmětem šetření, působí na vnitřním trhu, nebo hodnota investice. Pokud například zahraniční subvence pokrývá podstatnou část kupní ceny podniku, je pravděpodobnější, že převýší nabídku konkurenčních investorů nebo je odradí, a tím naruší proces nabývání (34). Podobně u zahraniční subvence pokrývající podstatnou část odhadované hodnoty zakázky, která má být zadána v rámci zadávacího řízení, je pravděpodobnější, že převýší nabídku ostatních uchazečů nebo je odradí, a tím naruší hospodářskou soutěž v tomto řízení (35);

druh zahraniční subvence: například u přímých dotací nebo zvýhodněného financování ve formě bezúročných půjček pro státní podnik na investice do konkrétních kapacit v určitém odvětví je větší pravděpodobnost, že budou mít negativní dopad na konkurenční podniky působící v tomtéž odvětví. U zahraničních subvencí, které spadají do kategorií uvedených v článku 5 nařízení (EU) 2022/2560, je nejvyšší pravděpodobnost, že negativně ovlivní hospodářskou soutěž;

velikost podniku, jeho skutečné nebo potenciální postavení na vnitřním trhu a rozsah jeho skutečných nebo potenciálních činností: u zahraniční subvence určené příjemci, který vykazuje nízkou míru hospodářské činnosti na vnitřním trhu bez reálných a konkrétních možností rozšíření, je méně pravděpodobné, že způsobí narušení, než u zahraniční subvence určené příjemci, který má významnou míru hospodářské činnosti na vnitřním trhu nebo který může využít zahraniční subvenci právě k rozšíření své přítomnosti (36). Komise může rovněž přihlížet k jiným ukazatelům významu činností podniku pro fungování vnitřního trhu, než je velikost, jako například k úloze podniku v hodnotovém řetězci;

charakteristiky odvětví, ve kterém podnik působí nebo bude pravděpodobně působit: sem patří zejména velikost a pravděpodobný vývoj odvětví, podmínky v oblasti hospodářské soutěže, překážky vstupu na trh nebo rozšíření, dopad na navazující nebo nepřímo ovlivněná odvětví atd. Komise může zvážit zejména faktory, které určují podobu hospodářské soutěže v těchto odvětvích. Například v odvětvích, kde je hospodářská soutěž ovlivňována především cenou, může Komise posuzovat, zda zahraniční subvence umožňuje subvencovanému podniku snížit ceny nebo rozšířit výrobu na úkor konkurentů; v odvětvích s omezenou kapacitou může Komise posuzovat, zda zahraniční subvence umožňuje subvencovanému podniku provést dodatečné investice do kapacity na úkor konkurentů. Zahraniční subvence v odvětvích s nadměrnou kapacitou nebo zahraniční subvence, které mohou vést k nadměrné kapacitě udržováním nerentabilních aktiv nebo podporou investic do rozšiřování kapacit, které by jinak nebyly vybudovány, mohou narušit hospodářskou soutěž, protože mohou vytlačit z trhu účinnější subjekty nebo je marginalizovat (37);

právní rámec: Komise může rovněž přihlížet k zákonům, odvětvovým předpisům a dalším opatřením přijatým Unií nebo jejími členskými státy. Komise může rovněž zvažovat, zda zahraniční subvence ve spojení s jinými opatřeními, která podnikaná izolovaně by nebyla považovaná za problematická, mohou posílit nebo umocnit negativní dopady na dynamiku hospodářské soutěže na vnitřním trhu způsobené dotčenou zahraniční subvencí (38).

58.

Seznam ukazatelů uvedený v bodě 57 je demonstrativní. Kromě toho by ukazatele, které jsou pro daný případ významné, neměly být zvažovány izolovaně, ale při posuzování negativního dopadu zahraničních subvencí by měly být zkoumány ve vzájemném poměru.

2.4.4 Znázornění hlavních kategorií narušení

59.

V tomto oddíle je znázorněn demonstrativní výběr některých kategorií narušení. U každé z nich analyzuje, jak by zahraniční subvence mohla ovlivnit chování podniku, skutečný nebo potenciální negativní dopad na hospodářskou soutěž na vnitřním trhu a rovněž druh hodnocení, které by mohla Komise provést, včetně ukazatelů, které by mohly být při tomto hodnocení použity.

2.4.4.1 Narušení hospodářské soutěže při nabývání jiných podniků

60.

V souvislosti s procesem nabývání Komise nejprve zváží, zda zahraniční subvence mohly usnadnit nabytí podniku, který je předmětem šetření, jež by se bez zahraničních subvencí buď neuskutečnilo vůbec, nebo by se neuskutečnilo stejným způsobem (například pouze v menším rozsahu nebo měřítku nebo za jiných podmínek) (39). Za druhé Komise posoudí, zda zahraniční subvence tím, že zlepšuje konkurenční postavení nabyvatele, v souvislosti s procesem nabytí skutečně nebo potenciálně negativně ovlivňuje hospodářskou soutěž.

61.

Zahraniční subvence může podniku, který je předmětem šetření, usnadnit podání atraktivnější nabídky za účelem nabytí cílového podniku, než jaké by odpovídaly běžným tržním podmínkám. Atraktivnější podmínky mohou spočívat například v nabídce vyšší kupní ceny (40), což může být usnadněno například zahraničními subvencemi, které sníží kapitálové náklady nabyvatele. Atraktivnější podmínky mohou spočívat také ve vylepšené struktuře financování nabídky pro prodávající, například ve větším podílu hotovostních plateb nebo větším podílu plateb předem, jakož i v případných dalších finančních závazcích. Atraktivnější podmínky mohou spočívat také ve snaze přizpůsobit se různým půdorysům transakce, které jsou pro prodávajícího zajímavější (41).

62.

V souvislosti s procesem nabytí může zahraniční subvence negativně ovlivnit hospodářskou soutěž, pokud například vytlačí ostatní investory, ať už tím, že přebije jejich nabídku, nebo tím, že je odradí od účasti na tomto nabytí. Maximální cena, kterou je investor ochoten zaplatit za nabytí podniku, obvykle závisí na očekávané ziskovosti podniku a nákladech na financování jeho nabytí. Očekávaná ziskovost bude zase záviset mimo jiné na úsporách z důvodu vyšší efektivity, které nabytí přinese (např. přírůstku v důsledku synergií plynoucích ze spojení nabývaného a cílového podniku). Subvencovaný investor, který má snížené náklady na financování, bude při zachování ostatních faktorů pravděpodobněji ochoten zaplatit za cílový podnik vyšší cenu než konkurent, který subvence neobdržel, a to i v případě, že tento konkurent přinese podniku stejnou nebo vyšší efektivitu. V důsledku toho může zahraniční subvence vést k neúčinnému přidělování zdrojů tím, že snižuje možnosti růstu konkurentů prostřednictvím nabytí nebo tato nabytí zdražit, což může potenciálně omezit možnosti úspor z důvodu vyšší efektivity (např. dosažením úspor z rozsahu nebo ze sortimentu) a inovací (např. přístupem ke klíčovým technologiím nebo jejich kombinací).

63.

Posouzení Komise se bude opírat o několik ukazatelů v závislosti na skutečnostech a okolnostech případu. Například zahraniční subvence, která pokrývá podstatnou část kupní ceny předmětu nabídky, bude mít pravděpodobně negativní dopady na hospodářskou soutěž (42).

64.

Srovnání s jinými konkurenčními nabídkami nemusí být vždy možné. V těchto situacích může Komise například porovnat nabízenou cenu s cenou srovnatelných nabytí v minulosti, pokud je k dispozici. Při určování, zda zahraniční subvence může vést k nabídce, která by v běžných tržních podmínkách nemohla být podána, může Komise vycházet také z interních dokumentů, včetně modelů pro oceňování. Komise může rovněž posoudit, zda přítomnost subvencovaného zájemce o koupi mohla odradit ostatní investory od účasti v procesu nabytí, podání konkurenční nabídky nebo dokonce od zahájení jednání (43) ,, (44).

2.4.4.2 Narušení hospodářské soutěže vlivem zahraniční subvence na provozní rozhodnutí subvencovaného podniku

65.

Zahraniční subvence může ovlivnit chování podniku na vnitřním trhu například tím, že usnadní nabídku nižších cen nebo lepších prodejních podmínek a/nebo rozšíření výroby nebo prodeje nad úroveň, která by byla pravděpodobná bez zahraniční subvence. V odvětvích, která se vyznačují úsporami z rozsahu nebo úsporami ze sortimentu, může mít subvencování rozšíření výroby multiplikační účinek, který vede k dalším výhodám v oblasti nákladů.

66.

Přesněji řečeno, k agresivnímu stanovování cen a rozšiřování (či „umělému“ udržování) prodeje a výroby by mohlo docházet, pokud by činnosti podniku na vnitřním trhu využívaly přístupu k subvencovaným vstupům, a to i ve formě nižších nákladů na provozní kapitál nebo subvencovaného know-how či technologií, a tedy nižších výrobních nákladů podniku. I tehdy, kdy zahraniční subvence nemění výrobní náklady, mohou díky navýšení finančních zdrojů podniku (například prostřednictvím kapitálových injekcí) usnadnit ztrátovou strategii, která dotčenému podniku umožní snížit ceny při dané úrovni nákladů. Pro účely posouzení, zda zahraniční subvence může snížit variabilní výrobní náklady podniku, který je předmětem šetření, nebo usnadnit snížení cen, může Komise v závislosti na okolnostech případu zohlednit kvalitativní a/nebo kvantitativní prvky. Pokud však Komise nemá k dispozici informace o nákladech podniku, který je předmětem šetření, nebo pokud tyto informace jednoduše nejsou spolehlivé, může použít jakékoli jiné vhodné referenční hodnoty v závislosti na okolnostech případu. Zahraniční subvence, která umožňuje uměle dlouhé platební lhůty za dodávky vstupů, nebo zahraniční subvence spočívající v poskytování krátkodobých půjček nebo jiných nástrojů likvidity za nižší než tržní sazby může snížit finanční náklady podniku.

67.

Zahraniční subvence mohou subvencovanému podniku usnadnit nabízení dalších výhodných prodejních podmínek zákazníkům, jako jsou dlouhé platební lhůty, dodatečné a/nebo rozšířené záruky, například formou poskytnutí obchodního úvěru zákazníkům. Záruky, a zejména neomezené záruky, (45) mohou rovněž usnadňovat agresivnější obchodní politiku subvencovaného podniku (46).

68.

Negativní dopad na hospodářskou soutěž může spočívat například ve snížení prodeje a zisků konkurentů působících ve stejném odvětví, jež může vést k případnému snížení počtu jejich zaměstnanců, marginalizaci a/nebo snížení jejich motivace k investicím a v krajním případě k jejich odchodu z trhu.

69.

Ukazatele, které mohou být při posuzování důležité, se liší v závislosti na druhu narušení. Pro posouzení pravděpodobného chování příjemce může být důležitá povaha a druh zahraniční subvence: podnětem k nízkým cenám nebo rozšíření úrovně výroby budou pravděpodobněji zahraniční subvence, které ovlivňují variabilní náklady podniku, jako jsou opakující se půjčky nebo zahraniční subvence přímo vázané na úroveň výroby nebo na určité položky výrobních nákladů, než jednorázové zahraniční subvence. To však neznamená, že i zahraniční subvence, které souvisejí s fixními náklady, nemohou za určitých okolností ovlivňovat cenová rozhodnutí. Při posuzování narušení souvisejících se zahraničními subvencemi zaměřenými na zvýšení úrovně výroby může být vhodné posoudit volnou kapacitu subvencovaného podniku a/nebo jeho schopnost zvýšit výrobní kapacitu. Úspory z rozsahu mohou být rovněž důležité pro posouzení, zda zahraniční subvence může mít multiplikační účinek a vést k dalším výhodám, a tím rozšířit potenciální negativní dopad zahraniční subvence. Důležitá by mohla být také předchozí existence finančních omezení, která by mohla být zmírněna zahraniční subvencí, což by napomáhalo snížení ceny nebo rozšíření kapacity. Pro pochopení rozsahu narušení vnitřního trhu může být užitečná výše zahraniční subvence (v absolutním vyjádření nebo v poměru k cenám nebo provozním nákladům), jakož i relativní velikost subvencovaného podniku a ostatních podniků ve stejném odvětví.

2.4.4.3 Změna investičních rozhodnutí subvencovaného podniku

70.

Zahraniční subvence může ovlivnit chování podniku na vnitřním trhu tak, že sníží investiční náklady a usnadní určité investice, které by jinak podnik neprovedl, což se projeví na úrovni výroby. Podobně mohou některé zahraniční subvence, jako jsou neomezené záruky, umožnit subvencovanému podniku provádět rizikovější investice tím, že zmírňují negativní důsledky tohoto rizikového chování (47).

71.

Negativní dopad na hospodářskou soutěž se může lišit v závislosti na druhu investice. Například investice vedoucí ke zvýšení výroby subvencovaného podniku nebo zlepšení a/nebo diverzifikace jeho výrobků/služeb může přispět ke snížení očekávaných zisků soupeřů nebo k jejich odrazení od budoucích investic. Investice do nadměrných kapacit mohou odrazovat od vstupu konkurentů na trh nebo vést k jejich vytlačení z trhu, zejména ve stagnujících nebo upadajících odvětvích. Pro účely tohoto posouzení může Komise rovněž zkoumat, jak by na zahraniční subvenci pravděpodobně reagovali konkurenti.

72.

Ukazatele, které mohou být při posuzování důležité, se liší v závislosti na druhu narušení. Pro posouzení chování příjemce může být důležitá povaha a druh zahraniční subvence. Je například pravděpodobnější, že investiční rozhodnutí budou ovlivněna zahraničními subvencemi, které nesouvisejí s variabilními náklady podniku, jako jsou jednorázové půjčky nebo granty, a také zahraničními subvencemi, které snižují náklady kapitálu příjemce. To však neznamená, že i zahraniční subvence, které se týkají variabilních nákladů, nemohou ovlivňovat investiční rozhodnutí.

73.

V případě investic do kapacity může být pro určení újmy způsobené ostatním hospodářským subjektům důležitá také velikost této kapacity ve vztahu k instalované kapacitě v rámci odvětví. Může být také užitečné analyzovat, zda existuje nadměrná kapacita, a vývoj činnosti v odvětví. Například v případě nadměrné kapacity je pravděpodobné, že zahraniční subvence, která usnadňuje rozšíření kapacity, bude mít negativní dopad na hospodářskou soutěž. Naopak v odvětví, kde je třeba vybudovat nové kapacity, například v důsledku transformace, mohou investiční subvence poskytnout příjemci náskok, a tím odradit nebo oddálit investice konkurentů. V případě investic do kapacit (například know-how, specializovaných pracovníků nebo poskytovatelů služeb, technologií) může být pro určení, zda může dojít k poškození hospodářské soutěže, důležitá také velikost a povaha těchto kapacit v rámci odvětví.

2.4.4.4 Narušení činností na dalších úrovních hodnotového řetězce

74.

Zahraniční subvence může ovlivnit chování podniku způsobem, který má negativní dopad na hodnotový řetězec.

75.

Rozšíření subvencované činnosti může například zvýšit poptávku po určitém vstupu, což by mohlo ztížit nebo zdražit přístup konkurentů k těmto vstupům, zvýšit jejich náklady nebo je dokonce vytěsnit. Naopak například omezení činnosti konkurentů může negativně ovlivnit poptávku po vstupech od konkurenčních dodavatelů. V důsledku toho mohou mít tito dodavatelé sníženou ziskovost, a proto mohou méně investovat do svých vlastních výrobků nebo případně odejít z trhu.

76.

Podobně mohou zahraniční subvence narušovat nebo měnit dynamiku hospodářské soutěže na vnitřním trhu na různých úrovních hodnotového řetězce, kde například zvýhodňují poskytovatele zprostředkovatelských služeb; přispívají k přemístění daného podniku nebo aktiv podniku mimo Unii, čímž narušují nabídku nebo poptávku na vnitřním trhu nebo přispívají ke ztížení přístupu k know-how, databázím, patentům nebo jinému duševnímu vlastnictví, které využívají společnosti působící na vnitřním trhu.

77.

Druh ukazatelů, které lze při hodnocení použít, může záviset na konkrétním narušení, které je analyzováno. Obecně může být důležitý druh zahraniční subvence a její výše. Konkrétně je pravděpodobnější, že Komise bude považovat poměrně vysokou výši zahraničních subvencí za narušující hospodářskou soutěž. Důležitý je také stupeň vertikální integrace subvencovaného podniku v hodnotovém řetězci, protože může usnadňovat kontrolu důležitých vstupů. Charakteristiky odvětví, v němž subvencovaný podnik působí, spolu s dalšími hospodářskými subjekty mohou rovněž ukázat potenciál zahraniční subvence ovlivnit další úrovně hodnotového řetězce. Komise může například věnovat zvláštní pozornost přítomnosti úspor z rozsahu nebo ze sortimentu a závislostem v celém dodavatelském nebo hodnotovém řetězci.

2.5 Použití kritérií pro určení, kdy zahraniční subvence způsobuje nebo může způsobit narušení vnitřního trhu v rámci zadávání veřejných zakázek

78.

V souvislosti s postupy zadávání veřejných zakázek se v článku 27 nařízení (EU) 2022/2560 stanoví, že „[z]ahraničními subvencemi, které způsobují narušení zadávacího řízení nebo u kterých hrozí, že ho způsobí, se rozumí zahraniční subvence, jež umožňují hospodářskému subjektu podat nabídku týkající se stavebních prací, dodávek nebo služeb, která je nepřiměřeně výhodná“. Kromě toho se v článku 27 uvádí, že posouzení podle článku 4 nařízení (EU) 2022/2560, zda dochází k narušení vnitřního trhu, včetně posouzení, zda je nabídka nepřiměřeně výhodná, je omezeno na dané zadávací řízení. Komise má při svém posuzování zohlednit zlepšení konkurenčního postavení hospodářského subjektu v důsledku zahraničních subvencí a skutečný nebo potenciální negativní účinek subvencí v zadávacím řízení, přičemž se soustředí na to, zda zahraniční subvence skutečně nebo potenciálně umožňuje hospodářskému subjektu podat nepřiměřeně výhodnou nabídku.

2.5.1 Možnost podat nepřiměřeně výhodnou nabídku

79.

Nabídka, která je výhodná ve vztahu ke stavebním pracím, dodávkám a službám, na něž se vztahuje zadávací řízení, je ovlivněna zahraniční subvencí, pokud tato zahraniční subvence umožňuje hospodářskému subjektu podat nabídku obsahující atraktivnější podmínky, například s ohledem na cenu, než by tomu bylo bez zahraniční subvence, a pokud tyto podmínky nelze věrohodně vysvětlit jinými faktory.

80.

Předpokládá se, že subvence, která umožňuje hospodářskému subjektu podat nepřiměřeně výhodnou nabídku, je v zásadě subvencí, která byla poskytnuta buď hospodářskému subjektu, nebo jednomu ze subjektů uvedených v čl. 28 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2022/2560. Existence lineárního propojení kontrolního podílu mezi subjekty uvedenými v čl. 28 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2022/2560, které patří do stejné podnikatelské skupiny jako hospodářský subjekt, může být pro tyto subjekty pobídkou k převodu zahraniční subvence a zároveň jej může usnadňovat. Proto jsou všechny subjekty skupiny, které jsou součástí této lineární struktury, zahrnuty do oznamovací povinnosti podle nařízení (EU) 2022/2560. Za určitých okolností však může zahraniční subvence poskytnutá subjektu v rámci podnikatelské skupiny hospodářského subjektu, hlavního subdodavatele nebo hlavního dodavatele, který však nespadá do oblasti působnosti čl. 28 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2022/2560, rovněž umožnit hospodářskému subjektu (ve smyslu článku 27 nařízení (EU) 2022/2560) podat nabídku, která je ve vztahu ke stavebním pracím, dodávkám nebo službám nepřiměřeně výhodná.

81.

Je proto třeba poznamenat, že skutečnost, že zahraniční subvence není poskytnuta hospodářskému subjektu nebo hlavnímu subdodavateli či hlavnímu dodavateli, ale subjektu v rámci jejich podnikatelské skupiny, nestačí k vyloučení toho, že zahraniční subvence může hospodářskému subjektu umožnit podat nepřiměřeně výhodnou nabídku. Stejně tak v takových případech pouhá skutečnost, že zahraniční subvence byla poskytnuta jiné společnosti ve skupině hospodářského subjektu nebo hlavního subdodavatele či hlavního dodavatele, nestačí k vyloučení toho, že zahraniční subvence skutečně nebo potenciálně zlepšuje konkurenční postavení hospodářského subjektu v rámci zadávacího řízení.

82.

Hospodářský subjekt, hlavní subdodavatel nebo hlavní dodavatel mohou mít z takové zahraniční subvence prospěch, zejména pokud zahraniční subvence poskytnutá subjektu v jejich podnikatelské skupině není právně ani fakticky omezena na tento subjekt, a tudíž může být k dispozici hospodářskému subjektu, hlavnímu subdodavateli nebo hlavnímu dodavateli, aby ji přímo či nepřímo využil nebo z ní těžil pro účely své nabídky (48). V tomto ohledu se na postupy zadávání veřejných zakázek vztahuje i bod 26 těchto pokynů, který popisuje možné pobídky ke křížovému subvencování. Jako příklad lze uvést případ, kdy mohou existovat jasné pobídky k převodu subvencí mezi subjekty skupiny v rámci odlišné oblasti podnikání, a to i v případě, že mezi subjekty neexistuje formální vztah závislosti. Tyto pobídky vyplývají z hospodářských a finančních vazeb v rámci oblasti podnikání, které mohou vycházet z koordinovaných strategií, vzájemných hospodářských závislostí a transakcí uvnitř divize, jako je výměna zboží a služeb nebo finančních či jiných hmotných a nehmotných aktiv a synergií.

2.5.1.1 Výhodnost nabídky

83.

Komise nejprve posoudí, zda je nabídka předložená hospodářským subjektem výhodná ve vztahu k dotčeným stavebním pracím, dodávkám nebo službám.

84.

Výhoda může spočívat například ve snížení ceny, zvýšení kvality nebo v nabídce výhodnějších podmínek týkajících se dodacích lhůt a doby realizace, záruk a poprodejní podpory, platebních podmínek, dohod o úrovni služeb, smluvní flexibility, dodržování technických specifikací, řízení rizik, inovací, sociálních hodnot a hodnot udržitelnosti ve vztahu k příslušné veřejné zakázce.

85.

K závěru, že nabídka je výhodná, může Komise dospět různými způsoby, zejména prostřednictvím:

posouzení nabídky porovnáním jejích podmínek s podmínkami jiných srovnatelných nabídek podaných ve stejném zadávacím řízení s cílem určit typické prvky, faktory a ekonomické předpoklady, které se běžně používají pro výpočet dané nabídky, což Komisi umožní stanovit srovnávací referenční hodnotu. Cílem je zjistit, jak by nabídka vypadala, kdyby nevyužívala zahraničních subvencí. Proto může Komise při porovnávání nabídek zkoumat, zda nabídky použité pro srovnání nevykazují známky zahraničních subvencí. Účelem je vyloučit ze srovnání všechny nabídky, které byly příjemcem zahraničních subvencí, protože platnou referenční hodnotou mohou být pouze nabídky, které nezískaly žádné zahraniční subvence. Čím větší je počet nabídek, tím větší význam může Komise přikládat jejich podmínkám s ohledem na stanovení platného základu pro srovnání;

posouzení nabídky za účelem dalšího porovnání jejích podmínek s vlastními odhady zadavatele, včetně ceny, kvality a dalších příslušných kritérií pro výběr a zadání zakázky, které se používají jako přibližné. Za tímto účelem může Komise nahlédnout do všech přípravných dokumentů, které veřejný zadavatel použil nebo vypracoval (49). To bude zahrnovat dokumenty, které veřejný zadavatel použil při přípravě zakázky, včetně veškerých průzkumů a informací o interním rozpočtu dostupném pro zakázku, předběžných konzultací a dalších posouzení provedených zadavatelem, jakož i příslušné části zadávací dokumentace, včetně hospodářské a finanční způsobilosti či kritérií pro výběr a zadání;

posouzení nabídky uchazeče, který je předmětem šetření, s cílem určit, zda jsou její podmínky lepší než podmínky, které by byly pravděpodobně podány bez zahraniční subvence. V takových případech může Komise posoudit dopad zahraniční subvence na podmínky nabídky porovnáním podané nabídky s nabídkou, která by byla podána bez této zahraniční subvence. V důsledku toho toto posouzení zahrnuje jak posouzení výhody, tak i oprávněnosti či neoprávněnosti této výhody. Tento druh srovnání lze použít v příslušných případech, např. pokud lze výhodnost nabídky přičíst určitým druhům zahraničních subvencí, jako jsou neomezené záruky. V takových případech lze účinek záruky třetí země zhodnotit porovnáním nabídky se zahraniční subvencí a bez ní.

86.

Kromě toho může Komise při zjišťování, zda je nabídka výhodná ve vztahu k dotčeným stavebním pracím, dodávkám nebo službám, vycházet i z jiných faktorů, jako jsou veřejně dostupné informace, informace poskytnuté konkurenty nebo výsledky vlastního šetření.

2.5.1.2 Neoprávněnost výhody

87.

Pokud Komise shledá nabídku výhodnou, přezkoumá povahu této výhody. Výhoda je „neoprávněná“, pokud do výrazné míry (50) pochází ze zahraniční subvence. Výhoda je „oprávněná“, pokud ji lze věrohodně odůvodnit jinými faktory než zahraniční subvencí (51). V druhém případě se „oprávněnost“ výhody považuje za vyplývající z těchto faktorů, a nikoli za důsledek zahraničních subvencí. Pokud hospodářský subjekt nemůže věrohodně odůvodnit povahu výhody jinými faktory, Komise posoudí, zda může být výhoda považována za „neoprávněnou“ – z důvodu zahraniční subvence.

88.

Další faktory, které může hospodářský subjekt uvést k odůvodnění „oprávněnosti“ výhody, se mohou týkat zejména vysvětlení podle čl. 69 odst. 2 směrnice 2014/24/EU (52) nebo čl. 84 odst. 2 směrnice 2014/25/EU (53), které se vztahují k mimořádně nízkým nabídkám (54), jako je nákladová efektivnost příslušného výrobního procesu, inovace nebo nová technická řešení či mimořádně příznivé podmínky, které hospodářský subjekt využívá při dodávkách zboží a služeb.

89.

V tomto ohledu lze případně použít zásady vypracované Soudním dvorem Evropské unie pro analýzu mimořádně nízkých nabídek (55), konkrétně posoudit, zda je mimořádně nízká nabídka odůvodněna některým z vysvětlení podle čl. 69 odst. 2 směrnice 2014/24/EU nebo podle čl. 84 odst. 2 směrnice 2014/25/EU, které upravují mimořádně nízké nabídky.

90.

Komise však může použít jiná příslušná kritéria pro posouzení, zda je mimořádně nízká nabídková cena odůvodněná. Kromě výčtu jednotlivých vysvětlení podle čl. 69 odst. 2 směrnice 2014/24/EU nebo podle čl. 84 odst. 2 směrnice 2014/25/EU může hospodářský subjekt uvést další faktory, které mohou rovněž prokázat, že výhodnost nabídky není způsobena zahraniční subvencí.

91.

V případě, že hospodářský subjekt nemůže hodnověrně vysvětlit výhodnost své nabídky pomocí prvků uvedených například v čl. 69 odst. 2 směrnice 2014/24/EU, Komise na základě informací, které má k dispozici, přezkoumá, zda výhodnost nabídky nezakládají zahraniční subvence. Posouzení se provádí individuálně a Komise při něm zvažuje různé ukazatele a to, zda mohou mít vliv na podmínky zadávacího řízení. V této souvislosti se uplatňují vysvětlení uvedená v bodech 49 až 54 těchto pokynů. V každém případě je velmi pravděpodobné, že subvence, které pokrývají podstatnou část odhadované hodnoty zakázky, budou mít vliv na podmínky zadávacího řízení (56).

92.

Není nutné, aby zahraniční subvence byla jediným faktorem, který přispívá k výhodnosti nabídky. Komisi postačuje prokázat, že zahraniční subvence mohla potenciálně ovlivnit podmínky zadávacího řízení do výrazné míry.

2.5.1.3 Skutečný nebo potenciální negativní účinek

93.

Existence nepřiměřeně výhodné nabídky ve vztahu k dotčeným stavebním pracím, dodávkám nebo službám může mít skutečné nebo potenciální účinky na danou veřejnou zakázku za prvé tím, že umožňuje hospodářskému subjektu získat zakázku, nebo za druhé tím, že umožňuje tomuto hospodářskému subjektu získat zakázky na základě rámcové dohody, pro kterou byl vybrán, nebo za třetí tím, že umožňuje tomuto hospodářskému subjektu ovlivnit výsledky zadávacího řízení, například v rámci vyjednávacího řízení.

94.

Zahraniční subvence by rovněž mohla negativně ovlivnit výsledek hospodářské soutěže v zadávacím řízení, v němž by hospodářské subjekty s potenciálním zájmem odrazovalo od účasti očekávání, že budou soutěžit se subvencovaným hospodářským subjektem. To může nastat zejména v případě, kdy se hospodářské subjekty dozvědí o totožnosti jiných účastníků téhož zadávacího řízení nebo kdy v důsledku účasti v opakujících se řízeních účast některých subvencovaných hospodářských subjektů v témže řízení předpokládají.

2.5.2 Procesněprávní hlediska

95.

Posouzení, zda je nabídka nepřiměřeně výhodná, je výlučně v pravomoci Komise. Je však třeba mít na paměti, že podle směrnic Unie o zadávání veřejných zakázek je veřejný zadavatel rovněž povinen zkoumat důvody mimořádně nízké nabídkové ceny, aby se předešlo pozdějšímu selhání plnění a zajistilo se dodržování právních a sociálních norem. Proto je nutná koordinace mezi Komisí a zadavatelem v případech, kdy Komise posuzuje nepřiměřenou výhodnost nabídky z důvodu zahraničních subvencí a zadavatel posuzuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu z jiných důvodů, než jsou zahraniční subvence.

96.

V souladu s článkem 69 směrnice 2014/24/EU je veřejný zadavatel povinen požádat o vysvětlení, pokud se nabídka jeví jako mimořádně nízká. Pokud však má poznatky, že nabídka je mimořádně nízká pouze z důvodu zahraničních subvencí – například z důvodu zahraničních subvencí ve formě neomezené záruky nebo opatření na financování vývozu ve smyslu článku 5 nařízení (EU) 2022/2560 –, má o tomto svém podezření informovat Komisi a neprovádět vlastní přezkum.

97.

Veřejný zadavatel může nabídku odmítnout pouze v případě, že předložené důkazní informace dostatečně neodůvodňují mimořádně nízkou nabídkovou cenu. V těchto případech musí veřejný zadavatel bez zbytečného odkladu informovat Komisi podle čl. 32 odst. 6 nařízení (EU) 2022/2560. Pokud se veřejný zadavatel rozhodne nabídku neodmítnout, použije se čl. 32 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560.

3. UPLATŇOVÁNÍ OVĚŘENÍ VYVÁŽENOSTI V SOULADU S ČLÁNKEM 6 NAŘÍZENÍ (EU) 2022/2560

3.1 Právní rámec

98.

Podle čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560 může Komise na základě obdržených informací porovnat negativní účinky zahraniční subvence z hlediska narušení vnitřního trhu podle článků 4 a 5 nařízení (EU) 2022/2560 s pozitivními účinky na rozvoj příslušné subvencované hospodářské činnosti na vnitřním trhu, přičemž zváží další pozitivní účinky zahraniční subvence, jako jsou širší pozitivní účinky ve vztahu k příslušným cílům politiky, zejména cílům Unie.

99.

Ověření vyváženosti spočívá v individuálním posouzení každého případu, jež bere v úvahu konkrétní okolnosti případu, zejména skutečné nebo potenciální narušení vyplývající ze zahraniční subvence v kontextu příslušné hospodářské činnosti na vnitřním trhu a pozitivní účinky zahraniční subvence v každém konkrétním případě.

100.

Nelze tedy předem určit, že určitá zahraniční subvence určitého druhu a splňující určité podmínky bude mít nutně pozitivní účinky, které převáží nad narušením vnitřního trhu v důsledku této zahraniční subvence. Tyto pokyny proto poskytují vodítko k metodice, kterou Komise obvykle používá při ověření vyváženosti, včetně pozitivních účinků, které může Komise zohlednit, a postupu, který Komise používá při ověření vyváženosti v jednotlivých případech.

101.

Členské státy, jakož i jakékoli fyzické nebo právnické osoby, mohou předkládat informace o pozitivních účincích zahraniční subvence, které by Komise měla náležitě zohlednit při ověření vyváženosti. Komise zváží pozitivní účinky zahraniční subvence na základě důkazů o takových pozitivních účincích předložených během šetření (57).

102.

Podle 21. bodu odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560 „[p]ozitivní účinky by se měly týkat rozvoje příslušné subvencované hospodářské činnosti na vnitřním trhu. V příslušných případech by měly být zohledněny další pozitivní účinky, aby se zabránilo tomu, že vyvažování povede k neodůvodněné diskriminaci. Komise by měla rovněž prozkoumat širší pozitivní účinky ve vztahu k relevantním politickým cílům, zejména cílům Unie. Mezi tyto politické cíle může patřit zejména vysoká úroveň ochrany životního prostředí a sociálních norem a podpora výzkumu a vývoje. V rámci zadávacího řízení by Komise měla zohlednit dostupnost alternativních zdrojů dodávek dotčeného zboží a služeb.“ Při ověření vyváženosti by Komise měla tyto pozitivní účinky posoudit vzhledem k negativním účinkům zahraniční subvence z hlediska narušení vnitřního trhu (58).

103.

Podle čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2560 Komise při rozhodování o uložení nápravných opatření nebo přijetí závazků a k povaze a úrovni těchto nápravných opatření nebo závazků přihlíží k posouzení ověření vyváženosti. Ověření vyváženosti může vést k závěru, že není nutné ukládat nápravná opatření nebo že se nevyžaduje přijetí závazků, a to v případech, kdy pozitivní účinky zahraniční subvence převažují nad jejími negativními účinky. Čím více zahraniční subvence narušuje hospodářskou soutěž, tím menší je pravděpodobnost, že její negativní účinky budou převáženy jejími pozitivními účinky. V případě kategorií zahraničních subvencí, které s největší pravděpodobností naruší vnitřní trh, je proto méně pravděpodobné, že pozitivní účinky převáží nad negativními. Převažují-li negativní účinky, může ověření vyváženosti pomoci při určování vhodné povahy a úrovně závazků nebo nápravných opatření.

104.

Pokud Komise na základě obdržených informací ověřuje vyváženost, uvede své odůvodnění v rozhodnutí o ukončení hloubkového šetření (59).

3.2 Pozitivní účinky, které je třeba zvážit

105.

V souladu s čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560 by se pozitivní účinky zohledňované v rámci ověření vyváženosti měly týkat rozvoje příslušné subvencované hospodářské činnosti na vnitřním trhu a dalších pozitivních účinků zahraniční subvence, jako jsou širší pozitivní účinky ve vztahu k příslušným cílům politiky, zejména cílům Unie. Komise by měla vycházet z informací, které jí poskytly všechny osoby, jak je podrobněji uvedeno v bodě 136. Pozitivní účinky se mohou lišit od těch, které třetí země poskytující subvenci původně zamýšlela.

3.2.1 Pozitivní účinky na rozvoj příslušné subvencované hospodářské činnosti na vnitřním trhu

106.

Pozitivní účinky mohou nastat, pokud zahraniční subvence umožňují rozvoj hospodářské činnosti na vnitřním trhu, tj. pokud umožňují, aby subvencovaná hospodářská činnost vůbec existovala, nebo vyvolávají změnu ve vývoji této subvencované hospodářské činnosti.

107.

Tak tomu může být například v případě, kdy subvence napravuje selhání trhu na vnitřním trhu. Selhání trhu vzniká, když trh sám o sobě nezajišťuje efektivní umisťování zdrojů v ekonomice, což vede k neúčinným tržním výsledkům (např. nekonkurenceschopným cenám, nevyhovující úrovni inovací nebo kvalitě výrobků). Mohou nastat situace, kdy tržní síly pravděpodobně nepřinesou účinné výsledky pro společnost, například při působení pozitivních externalit, jako jsou externality spojené s výzkumem a vývojem, negativních externalit, jako jsou externality spojené se znečištěním, a obecněji při činnostech týkajících se veřejných statků nebo charakterizovaných nedokonalými informacemi či koordinačními problémy. Samotná skutečnost, že určitý projekt nebo činnost nejsou ziskové, nemusí nutně znamenat selhání trhu, protože tato nedostatečná ziskovost může být důsledkem dobře fungujícího trhu (například nedostatečná ziskovost může být způsobena neefektivností nákladů nebo nadměrnou kapacitou a dobře fungující trh by vyžadoval, aby takový projekt nebo činnost byly ztrátové a nakonec vytlačeny). Existenci selhání trhu by měla spíše řádně prokázat strana, která se dovolává pozitivních účinků.

108.

Rozsahem příslušné subvencované hospodářské činnosti by se měla rozumět hospodářská činnost, kterou podnik vykonává a u níž bylo zjištěno narušení. Pozitivní účinky na jiné podniky, zejména dopad hospodářské činnosti na navazující, předcházející nebo jiné související činnosti, se v případě potřeby budou posuzovat v kontextu širších pozitivních účinků ve vztahu k příslušným politickým cílům popsaným v oddíle 3.2.2. To by mohlo platit například v případě, že příslušná subvencovaná hospodářská činnost přispívá k bezpečnosti dodávek do Unie v některém strategickém odvětví, čímž přináší pozitivní účinky pro ostatní podniky v hodnotovém řetězci, nebo tím, že podporuje budování kapacit základny Evropské unie v celkovém dodavatelském řetězci. Podobně by se pozitivní účinky na jinou hospodářskou činnost prováděnou stejným podnikem nepovažovaly za součást příslušné hospodářské činnosti a měly by se v případě potřeby posuzovat v kontextu širších pozitivních účinků ve vztahu k příslušným cílům politiky popsaným v oddíle 3.2.2.

3.2.2 Pozitivní účinky na další cíle politiky

109.

Podle 21. bodu odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560 může Komise zohlednit další pozitivní účinky zahraničních subvencí ve vztahu k příslušným cílům politiky, zejména cílům Unie (60).

110.

V kontextu ověření vyváženosti mohou příslušné politické cíle zahrnovat například politické cíle uznané v právu Unie, jako jsou cíle stanovené Smlouvami, a politické cíle zaměřené na podporu nebo ochranu práv zaručených Listinou základních práv. Tyto politické cíle se mohou týkat zejména vysoké úrovně ochrany životního prostředí a sociálních norem a podpory výzkumu a vývoje.

111.

Kromě toho mohou být pro určení cílů politiky v kontextu nařízení (EU) 2022/2560 významné cíle politiky, které se odrážejí v nezávazných aktech Unie. Například politické cíle, které jsou zahrnuty ve sděleních, pokynech nebo jiných rámcích přijatých Komisí v souvislosti se státní podporou, jsou zvláště relevantní při ověření vyváženosti v kontextu nařízení (EU) 2022/2560. Kromě toho by Komise mohla v příslušných případech zohlednit i jiné nezávazné akty, které se netýkají státní podpory a které určují politické cíle Unie (61).

112.

Mezi tyto relevantní politické cíle může patřit například podpora ochrany životního prostředí, hospodářský rozvoj ve znevýhodněných oblastech Unie, energetická bezpečnost, inovace, příspěvek ke konkurenceschopnosti a odolnosti hospodářství Unie nebo příspěvek k hospodářské bezpečnosti Unie či obranné politice Unie.

113.

Pozitivní účinky zahraniční subvence narušující hospodářskou soutěž se mohou týkat i jiných politických cílů, než jsou cíle Unie, pokud jsou však pro Unii relevantní. To by se mohlo týkat například zahraničních subvencí, které mají pozitivní účinky na Unie a/nebo přispívají ke zlepšení globálního blahobytu nebo zachování globálních veřejných statků, jako jsou ty, jež mají za následek podporu vysokého standardu ochrany životního prostředí (jako například zmírnění změny klimatu ve třetí zemi, ochrana biologické rozmanitosti) a sociálních standardů (včetně ochrany lidských práv) nebo podporu činností výzkumu a vývoje, jejichž výsledkem je dostupnost inovativních výrobků nebo technologií.

3.2.3 Veřejné zakázky: Dostupnost alternativních zdrojů dodávek

114.

Jak je vysvětleno v 21. bodě odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560, v rámci zadávacího řízení by Komise měla při ověření vyváženosti zvažovat dostupnost alternativních zdrojů dodávek dotčeného zboží a služeb (62).

115.

Účelem uplatnění tohoto hlediska je zajistit, aby Komise při vyvažování narušení způsobeného zahraničními subvencemi zohlednila ve svém hodnocení skutečnost, že veřejní zadavatelé pořizují stavební práce, výrobky nebo služby prostřednictvím veřejné zakázky za účelem plnění veřejných cílů. Pokud veřejní zadavatelé nejsou schopni účinně zadávat veřejné zakázky, mohou se veřejné služby stát nedostupné, což může mít závažné důsledky. Za takových okolností se jeví jako nezbytné zvážit subvencované zadávací řízení i s ohledem na dostupné alternativní zdroje dodávek. Komise proto může zohlednit dostupnost alternativních zdrojů dodávek zejména při rozhodování o přijetí závazků a o povaze a rozsahu těchto závazků.

116.

V tomto ohledu lze považovat možnost uzavřít veřejnou zakázku za pozitivní účinek, pokud nejsou k dispozici alternativní zdroje dodávek, a to i v případě, že je tato veřejná zakázka uzavřena se subvencovaným uchazečem (63). I když se v rámci ověření vyváženosti toto posouzení provádí, pozitivní účinek se nepovažuje za pozitivní účinek samotné subvence. Existence alternativních zdrojů dodávek závisí spíše na tom, zda jiné hospodářské subjekty projeví zájem a podají způsobilé nabídky. Pozitivním účinkem je tedy spíše možnost, že veřejný zadavatel bude moci účinně plnit své funkce.

117.

Aby Komise mohla posoudit dostupnost alternativních zdrojů dodávek, mělo by být zadávací řízení koncipováno tak, aby jeho podmínky mohli reálně splnit i uchazeči, kteří nezískali subvenci, a nikoli tak, aby struktura zadávacího řízení vzhledem k podobě těchto podmínek snižovala pravděpodobnost úspěšnosti uchazečů, kteří nezískali subvenci. Otázka chybějících alternativ dodávek může být naopak významná ve zvláštních případech, např. v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek na inovace, kdy určitá technologie ještě není dostupná na vnitřním trhu; pokud je předmětem veřejné zakázky zajištění kritických veřejných služeb nebo pokud je subvencovaný uchazeč jediným uchazečem, který nepředstavuje riziko pro bezpečnost nebo veřejný pořádek.

3.3 Zásady, které Komise uplatňuje při vyvažování pozitivních a negativních účinků zahraniční subvence

3.3.1 Specifičnost pozitivních účinků

118.

Pro účely ověření vyváženosti je třeba přihlížet jen k takovým pozitivním účinkům, které jsou specifické pro danou zahraniční subvenci, u níž bylo zjištěno, že narušuje hospodářskou soutěž. Při posuzování pozitivních účinků vyplývajících ze zahraničních subvencí Komise zvažuje, zda by tyto pozitivní účinky nenastaly i při neexistenci těchto zahraničních subvencí, nebo zda by dosahovaly stejného stupně.

119.

Aby bylo možné považovat pozitivní účinky za specifické pro zahraniční subvence, měla by být osoba, která se těchto pozitivních účinků dovolává, schopna prokázat, že zahraniční subvence vedou nebo pravděpodobně povedou ke změně chování podniku, který je příjemcem zahraniční subvence, jež má za následek tyto pozitivní účinky, a to například na základě hypotetické srovnávací analýzy.

120.

Udávané pozitivní účinky by měly být objektivně vyhodnoceny. Toto hodnocení nezávisí na záměru třetí země, která zahraniční subvence poskytuje. Konkrétně to, zda jsou pozitivní účinky záměrným důsledkem subvence, nebo zda jsou náhodné, není pro posouzení Komise v rámci ověření vyváženosti obecně relevantní.

3.3.2 Provedení porovnání

121.

Podle čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560 může Komise porovnat negativní účinky zahraniční subvence z hlediska narušení vnitřního trhu podle článků 4 a 5 nařízení (EU) 2022/2560 s pozitivními účinky.

122.

Ověření vyváženosti vyžaduje porovnání významu jak negativních účinků z hlediska narušení vnitřního trhu, tak pozitivních účinků.

123.

Význam negativních účinků z hlediska narušení vnitřního trhu souvisí s jejich závažností, která může záviset na řadě faktorů, zejména na povaze, účelu, podmínkách, použití či výši zahraniční subvence, jakož i na vlastnostech narušení vnitřního trhu zjištěných Komisí, včetně dotčených odvětví. Stejně tak v případě kategorií zahraničních subvencí, které s největší pravděpodobností budou narušovat vnitřní trh podle čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560, je méně pravděpodobné, že pozitivní účinky převáží nad negativními (64). Je tomu tak proto, že povaha nebo účinky těchto zahraničních subvencí zvláště narušují hospodářskou soutěž, z čehož vyplývá, že narušení hospodářské soutěže spojené s těmito zahraničními subvencemi je závažnější než u jiných subvencí, které mohou mít stejné pozitivní účinky (65).

124.

Míra, v jaké zahraniční subvence přispívají k příslušným pozitivním účinkům, by měla být posouzena mimo jiné s přihlédnutím mimo jiné k:

a.	povaze pozitivních účinků na rozvoj příslušné subvencované hospodářské činnosti na vnitřním trhu nebo jejich vztahu k příslušným cílům politiky;

b.	intenzitě pozitivních účinků, tj. významnosti dopadu zahraniční subvence na rozvoj příslušné subvencované hospodářské činnosti na vnitřním trhu nebo míry, v jaké zahraniční subvence přispívá k dosažení příslušných cílů politiky;

c.	načasování pozitivních účinků, tj. jak brzy se mohou projevit.

125.

Vzhledem k tomu, že ověření vyváženosti nepředstavuje numerický výpočet, nemusí být přesně vyčísleny ani negativní účinky zahraničních subvencí z hlediska narušení vnitřního trhu, ani pozitivní účinky.

126.

Při posuzování pozitivních účinků v rámci ověření vyváženosti se přihlíží k tomu, do jaké míry zjištěné narušení přesahuje míru nezbytnou k dosažení pozitivních účinků. Jak je patrné z praxe v oblasti státní podpory, pozitivních účinků lze dosáhnout při minimalizaci negativních účinků, například minimalizací výše subvencí nezbytných k tomu, aby subvencovaný podnik nastolil požadované chování. Tato minimální úroveň může znamenat narušení, kterému se proto nelze vyhnout, má-li být dosaženo cíle politiky.

127.

Při ověření vyváženosti podle nařízení (EU) 2022/2560 by se Komise měla snažit rozlišit mezi negativními účinky, které jsou nevyhnutelné pro dosažení příslušného cíle politiky, a těmi, které jdou nad rámec toho, co je nezbytné pro dosažení pozitivních účinků. Zahraniční subvence, které mají zbytečné negativní účinky nebo negativní účinky, jimž by se dalo předejít, mohou vést k větším narušením; a naopak u deformací, jimž je možné předejít, je menší pravděpodobnost, že budou převáženy pozitivními účinky.

3.3.3 Výsledek ověření vyváženosti

128.

Ověření vyváženosti může vést k závěru, že není nutné, aby podnik, který je předmětem šetření, navrhoval závazky, nebo že není nutné ukládat nápravná opatření. Tak je tomu zejména v případě, kdy Komise dojde k závěru, že pozitivní účinky zahraniční subvence převažují nad jejími negativními účinky (66).

129.

Převažují-li negativní účinky, může ověření vyváženosti pomoci při určování vhodného rozsahu a povahy závazků nebo nápravných opatření.

130.

Pokud má Komise za to, že zbývající negativní účinky z hlediska narušení trhu by mohly být vyváženy pozitivními účinky, může v této souvislosti přihlédnout k tomu, zda jsou závazky nebo nápravná opatření vhodné k omezení narušení trhu na míru nezbytnou k dosažení pozitivních účinků. V některých konkrétních případech může Komise dospět k závěru, že i když je narušení nevyhnutelné pro dosažení pozitivních účinků, negativní účinky přesto převažují; je tedy nadále nezbytné přijmout závazky nebo nápravná opatření za účelem úplné a účinné nápravy tohoto narušení.

131.

Při posuzování rozsahu a povahy závazků, které mají být přijaty, nebo při rozhodování o nápravných opatřeních, která mají být uložena, může Komise rovněž zvážit, zda jsou tyto závazky nebo nápravná opatření vhodné i pro zachování pozitivních účinků. V některých případech nemusí být možné přijmout nápravná opatření, která by odstranila narušení vnitřního trhu a zároveň dokázala vhodně zachovat pozitivní účinky.

132.

Vzhledem k tomu, že ověření vyváženosti zohledňuje pozitivní účinky zahraniční subvence, uplatnění tohoto ověření vyváženosti by v žádném případě nemělo vést k horšímu výsledku pro podnik, než k jakému by se dospělo, pokud by se ověření vyváženosti nepoužilo (67).

3.3.4 Možnost kumulativního hodnocení

133.

V případech, kdy Komise zjistí, že podnik obdržel několik zahraničních subvencí a stanoví konkrétní a rozeznatelné rušivé účinky každé z těchto zahraničních subvencí, by osoba, která se dovolává pozitivních účinků, měla Komisi poskytnout informace o tom, jak je každý údajný pozitivní účinek specifický pro danou zahraniční subvenci narušující hospodářskou soutěž. Komise by na tomto základě měla provést ověření vyváženosti pro každý druh zjištěného narušení.

134.

Za určitých okolností však mohou být negativní dopady jednotlivých zahraničních subvencí vzájemně provázány, nesnadno odlišitelné od negativních dopadů jiných zahraničních subvencí či je dokonce posilovat. Při posuzování narušení trhu může Komise tudíž (viz bod 40) posuzovat souhrnné narušení trhu v důsledku několika zahraničních subvencí pro podnik, který je předmětem šetření. Právě tak může Komise posuzovat i souhrnné pozitivní účinky několika zahraničních subvencí.

3.4 Procesněprávní hlediska

3.4.1 Důkazní břemeno

135.

Podle článku 6 nařízení (EU) 2022/2560 provádí Komise ověření vyváženosti na základě obdržených informací. Je proto na osobě, která má zájem na zohlednění pozitivních účinků (zejména na podniku, který je předmětem šetření), aby poskytla informace, které existenci těchto pozitivních účinků prokazují.

136.

Informace týkající se pozitivních účinků mohou Komisi předkládat členské státy a jakákoli fyzická nebo právnická osoba (68), včetně podniku, který je předmětem šetření, další zúčastněné strany, mezi něž mohou patřit například společnosti působící ve stejném hodnotovém řetězci jako podnik, který je předmětem šetření, některé strany spojení podniků nebo zadávacího řízení, oborová sdružení či třetí země.

3.4.2 Důkazní požadavky

137.

Příslušné informace a dokumenty, které mají být poskytnuty Komisi, by měly zahrnovat:

a.	povahu, pravděpodobnost a význam pozitivních účinků, jakož i to, kdy by se tyto pozitivní účinky pravděpodobně projevily;

b.	důvody, proč jsou pozitivní účinky specifické pro zahraniční subvence, například na základě hypotetické srovnávací analýzy;

c.	analýzu, která Komisi umožní určit, zda rušivé účinky vyplývající ze zahraničních subvencí přesahují míru nezbytnou k dosažení uváděných pozitivních účinků;

d.	důvody, proč pozitivní účinky zmírňují narušení zjištěná Komisí nebo nad nimi převažují.

138.

Čím přesněji jsou údajné pozitivní účinky specifikovány a čím přesvědčivější jsou důkazy předložené na podporu existence těchto údajných účinků, tím lépe může Komise tvrzení vyhodnotit. Neurčitá, obecná nebo teoretická tvrzení nebo tvrzení, která se opírají výhradně o vlastní obchodní zájmy osoby, nejsou dostačující k prokázání existence tvrzených pozitivních účinků s dostatečnou mírou pravděpodobnosti. Prokázání těchto účinků vyžaduje přesvědčivý a konzistentní soubor důkazů, zejména pokud osoby, které důkazní informace předkládají, mohou odhalit jejich existenci nebo prokázat jejich důležitost lépe než Komise.

139.

Důkazy a tvrzené skutečnosti by měly být rovněž ověřitelné Komisí. Důkazy a informace, které je třeba poskytnout, by proto neměly být teoretické. Na podporu svých tvrzení mohou osoby uvést kvantitativní nebo kvalitativní analýzu založenou na konkrétních, spolehlivých a empirických údajích, například finančních údajích. Komise může své posouzení existence příslušných pozitivních účinků doplnit také o další dostupné informace, například o informace od veřejnosti.

3.4.3 Lhůta pro předložení informací

140.

Informace týkající se pozitivních účinků zahraniční subvence mohou být Komisi předkládány v kterékoli fázi šetření.

141.

Aby Komise mohla řádně posoudit informace, měly by podnik, který je předmětem šetření, jakákoli jiná fyzická nebo právnická osoba, členské státy a třetí země, která zahraniční subvenci poskytla, poskytnout Komisi informace týkající se pozitivních účinků zahraničních subvencí zjištěných v rozhodnutí o zahájení hloubkového šetření podle čl. 10 odst. 3 nařízení (EU) 2022/2560 ve lhůtě stanovené Komisí podle čl. 8 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2023/1441 (69).

142.

Komise by měla vynaložit veškeré přiměřené úsilí, aby zvážila všechny předložené důkazy a zapracovala je. Aby se však zajistilo, že schopnost Komise přijmout rozhodnutí nebude zbytečně zdržována, není Komise povinna zohlednit důkazy předložené v pozdní fázi řízení.

143.

V souvislosti s oznámenými spojeními a postupy zadávání veřejných zakázek by tyto informace měly doplnit informace, které mají oznamující strany předložit ohledně pozitivních účinků zahraničních subvencí ve formulářích oznámení uvedených v prováděcím nařízení (EU) 2023/1441.

144.

Podnik, který je předmětem šetření, může poskytnout dodatečné informace týkající se pozitivních účinků zjištěných zahraničních subvencí při předkládání připomínek k důvodům, na jejichž základě hodlá Komise přijmout své rozhodnutí („odůvodnění“). Podle čl. 17 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2023/1441 není Komise povinna přihlížet k vyjádřením podniku, který je předmětem šetření, která obdržela po uplynutí lhůty stanovené Komisí v odůvodnění.

3.4.4 Lhůta pro vyhodnocení informací

145.

Na základě obdržených informací provede Komise ověření vyváženosti ve fázi hloubkového šetření prováděného podle článku 11 nařízení (EU) 2022/2560 a své posouzení obdržených informací vysvětlí v konečném rozhodnutí.

3.5 Ukázka provedení ověření vyváženosti

146.

Tento příklad má názorně ilustrovat přístup Komise při uplatňování ověření vyváženosti. V žádném případě nepředjímá výsledek tohoto posouzení v konkrétním případě.

147.

Tento příklad se týká hloubkového – teoretického – šetření, kdy se Komise domnívá, že existují dostatečné důkazy, že vláda jedné třetí země poskytla podniku působícímu v odvětví stavebnictví, konkrétně v oblasti výstavby energeticky účinného a cenově dostupného bydlení v některých členských státech, zahraniční subvenci narušující hospodářskou soutěž.

148.

Podnik, který je předmětem šetření, ve svém vyjádření popisuje svůj přínos k rozvoji energeticky účinného stavebnictví v Unii a tvrdí, že zahraniční subvence mu umožnila vyvíjet inovativní stavební techniky a materiály. Podnik, který je předmětem šetření, a některá sdružení spotřebitelů rovněž uvádějí, jakým způsobem podnik, který je předmětem šetření, přispívá k cílům politiky Unie v oblasti udržitelného a cenově dostupného bydlení v Unii a změny klimatu. Konkurenční podniky předkládají informace o negativních dopadech údajných zahraničních subvencí, jako je například marginalizace konkurentů a následné omezení hospodářské soutěže a v dlouhodobém horizontu riziko zvýšení cen energeticky účinného bydlení a negativní dopad na inovace v odvětví. Členské státy, v nichž podnik, který je předmětem šetření, působí, předloží údaje o potřebách v oblasti bydlení a o stanovených cílech energetické účinnosti.

149.

Při posuzování údajných pozitivních účinků by Komise měla nejprve určit, zda jsou specifické pro zahraniční subvenci, tj. zda by se neprojevily i bez příslušné zahraniční subvence. Strany mohou být požádány, aby na podporu posouzení Komise předložily hypotetickou srovnávací analýzu.

150.

Komise by následně posoudila povahu údajných pozitivních účinků specifických pro zahraniční subvenci, a to zejména posouzením toho, zda zahraniční subvence umožňuje podniku, který je předmětem šetření, vyvíjet a zavádět inovativní technologie. Posuzovala by dopad na dostupnost cenově dostupného bydlení a intenzitu pozitivních účinků – například s ohledem na: počet projektů bytové výstavby dokončených a plánovaných příslušným podnikem; celkovou stavební kapacitu v členských státech, kde podnik působí a potřeby v oblasti bydlení zjištěné v těchto členských státech.

151.

Po posouzení konkrétních pozitivních účinků zahraniční subvence by je Komise porovnala s negativními účinky spojenými s narušením. Zahraniční subvence by například mohla vést ke snížení tržeb a zisků podniků působících ve stejném odvětví, což by mělo za následek jejich případné zmenšování, marginalizaci a/nebo oslabení motivace k investicím. V krajním případě by to mohlo vést k ukončení jejich činnosti, a tedy k omezení hospodářské soutěže a zvýšení cen energeticky účinného bydlení v Unii. Pokud je zahraniční subvence neúměrná k dosažení pozitivních účinků, takže stejného pozitivního účinku by bylo možné dosáhnout méně narušujícími prostředky, může být nezbytné řešit odstranitelnou část narušení prostřednictvím závazků nebo nápravných opatření.

152.

Například pokud by zahraniční subvence měla formu neomezené záruky, vzhledem k přirozené narušující povaze takových opatření je nepravděpodobné, že by zjištěné konkrétní pozitivní účinky převážily nad zjištěnými negativními účinky, zejména pokud by neomezená záruka byla neúměrná vzhledem k pozitivním účinkům a vedla by k narušením, kterým je možné předejít. Naproti tomu zahraniční subvence, která je úměrná k dosažení pozitivních účinků, může být v závislosti na okolnostech případu považována za subvenci, jejíž narušující účinky jsou vyváženy dosaženými pozitivními účinky.

4. UPLATŇOVÁNÍ PRAVOMOCI KOMISE VYŽÁDAT SI PŘEDBĚŽNÉ OZNÁMENÍ JAKÉHOKOLI SPOJENÍ PODNIKŮ PODLE ČL. 21 ODST. 5 NAŘÍZENÍ (EU) 2022/2560 NEBO ZAHRANIČNÍCH FINANČNÍCH PŘÍSPĚVKŮ, KTERÉ HOSPODÁŘSKÝ SUBJEKT OBDRŽEL V RÁMCI ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ PODLE ČL. 29 ODST. 8 NAŘÍZENÍ (EU) 2022/2560

4.1 Právní rámec

153.

Podle čl. 21 odst. 5 nařízení (EU) 2022/2560 si Komise může vyžádat oznámení o jakémkoli spojení, jež nepodléhá oznamovací povinnosti, pokud má podezření, že dotčeným podnikům (70) mohly být v průběhu tří let před uskutečněním tohoto spojení poskytnuty zahraniční subvence.

154.

Podle čl. 29 odst. 8 nařízení (EU) 2022/2560, pokud má Komise podezření, že hospodářský subjekt mohl v průběhu tří let před podáním nabídky nebo žádosti o účast v zadávacím řízení využívat zahraniční subvence, může si před zadáním zakázky vyžádat oznámení o zahraničních finančních příspěvcích poskytnutých třetími zeměmi tomuto hospodářskému subjektu v jakémkoli zadávacím řízení, které podléhá oznamovací povinnosti podle čl. 28 odst. 1 nebo které spadá do oblasti působnosti čl. 30 odst. 4.

155.

Ze znění těchto dvou článků vyplývá, že pokud jsou splněny podmínky v nich stanovené, má Komise prostor pro uvážení při rozhodování o tom, zda požádá o předběžné oznámení spojení podniků nebo zahraničních finančních příspěvků poskytnutých třetími zeměmi hospodářskému subjektu, který se účastní zadávacího řízení.

156.

Tato ustanovení by měla být vykládána s ohledem na 36. a 40. bod odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560. Podle 36. bodu odůvodnění si může Komise vyžádat oznámení o potenciálně subvencovaných spojeních, která ještě nebyla uskutečněna, nebo oznámení o potenciálně subvencovaných nabídkách před tím, než bude zadána veřejná zakázka, pokud usoudí, že na spojení nebo nabídku by se měl s ohledem na jejich dopad v Unii vztahovat přezkum ex ante. V 36. bodě odůvodnění se upřesňuje, že Komise by měla mít rovněž možnost provést přezkum z vlastního podnětu u již realizovaných spojení nebo již zadaných zakázek.

157.

Ve 40. bodě odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560 se rovněž zdůrazňuje, že v souvislosti s pravomocí Komise vyžádat si předběžné oznámení o zahraničních finančních příspěvcích během zadávacího řízení, přestože jeho odhadovaná hodnota je nižší než prahové hodnoty oznamovací povinnosti, by se Komise měla snažit omezovat zásahy do zadávacího řízení tím, že při rozhodování, zda si dané předběžné oznámení vyžádá, bude přihlížet k tomu, jak brzy má nastat termín zadání zakázky.

158.

Pokud si Komise vyžádá oznámení o spojení podniků nebo o zahraničním finančním příspěvku, který obdržel podnik účastnící se zadávacího řízení, považuje se takové spojení podniků nebo zahraniční finanční příspěvek za spojení podniků nebo zahraniční finanční příspěvek, které podléhají oznamovací povinnosti, a proto se na ně vztahují příslušná ustanovení kapitoly 3 či kapitoly 4 nařízení (EU) 2022/2560 (71).

4.2 Podmínky, za kterých může Komise požadovat předběžné oznámení

159.

Podle čl. 21 odst. 5 nařízení (EU) 2022/2560 si Komise může vyžádat předběžné oznámení o jakémkoli i) spojení, ii) jež není spojením, které je nutno oznámit, ve smyslu článku 20 nařízení (EU) 2022/2560, iii) kdykoli před jeho uskutečněním, iv) pokud má podezření, že dotčeným podnikům mohly být v průběhu tří let před provedením tohoto spojení poskytnuty zahraniční subvence.

160.

Podle čl. 29 odst. 8 nařízení (EU) 2022/2560 si Komise může vyžádat oznámení o zahraničních finančních příspěvcích poskytnutých třetími zeměmi hospodářskému subjektu i) v jakémkoli zadávacím řízení, ii) které nepodléhá oznamovací povinnosti podle čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560 nebo které spadá do oblasti působnosti čl. 30 odst. 4 nařízení (EU) 2022/2560, iii) a to před zadáním zakázky, iv) pokud má Komise podezření, že tento hospodářský subjekt mohl v průběhu tří let před podáním nabídky nebo žádosti o účast v zadávacím řízení využívat zahraniční subvence.

161.

Ve zbývající části oddílu 4.2 Komise poskytne pokyny ke každé z těchto podmínek.

4.2.1 Pojmy spojení podniků nebo zadávání veřejných zakázek

162.

Pravomoci Komise podle čl. 21 odst. 5 a čl. 29 odst. 8 nařízení (EU) 2022/2560 lze uplatnit pouze ve vztahu k řízením o spojování podniků a k zadávacím řízením. Tyto pojmy je třeba chápat tak, jak jsou definovány v nařízení (EU) 2022/2560 (72).

4.2.2 Pojmy spojení, které není nutno oznámit, nebo zahraniční finanční příspěvky, jež hospodářský subjekt obdržel v rámci zadávacího řízení, které není nutno oznámit

163.

Komise může na základě čl. 21 odst. 5 nařízení (EU) 2022/2560 požadovat předběžné oznámení pouze o spojení podniků, pro která není splněna alespoň jedna z prahových hodnot stanovených v čl. 20 odst. 3 nařízení (EU) 2022/2560.

164.

Kromě toho může Komise na základě čl. 29 odst. 8 nařízení (EU) 2022/2560 požadovat předběžné oznámení o zahraničních finančních příspěvcích poskytnutých třetími zeměmi hospodářskému subjektu v zadávacím řízení pouze v případě, že zahraniční finanční příspěvky a) nepodléhají oznamovací povinnosti, neboť není splněna alespoň jedna z prahových hodnot stanovených v čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560, nebo b) spadají do oblasti působnosti čl. 30 odst. 4 nařízení (EU) 2022/2560.

165.

Pokud jde o řízení uvedené pod písmenem b), zahraniční finanční příspěvky spadají do oblasti působnosti čl. 30 odst. 4 nařízení (EU) 2022/2560, pokud ve vztahu k tomuto řízení, které bylo předběžně ohlášeno nebo oznámeno, buď: i) Komise uzavřela předběžný přezkum, aniž by přijala rozhodnutí, následně však obdrží nové informace, které zakládají podezření, že předložené oznámení nebo prohlášení bylo neúplné; nebo ii) toto oznámení nebo prohlášení nebylo předáno Komisi.

4.2.3 Lhůta pro vyžádání předběžného oznámení

166.

Podle čl. 21 odst. 5 nařízení (EU) 2022/2560 může Komise požadovat předběžné oznámení jakéhokoli spojení pouze „kdykoli před jeho uskutečněním“. Pro účely čl. 21 odst. 5 nařízení 2022/2560 by se „uskutečněním“ mělo rozumět úplné (a nikoli pouze částečné) uskutečnění spojení (73).

167.

Podle čl. 29 odst. 8 nařízení (EU) 2022/2560 si Komise může vyžádat předběžné oznámení o zahraničních finančních příspěvcích poskytnutých hospodářskému subjektu v rámci zadávacího řízení pouze „před zadáním zakázky“. V této souvislosti by se „zadáním zakázky“ mělo rozumět právně závazné uzavření smlouvy mezi zadavatelem a konkrétním uchazečem, jehož nabídka byla vybrána na základě předem stanovených kritérií pro zadání (74).

4.2.4 Podezření, že v posledních třech letech před spojením podniků mohly být dotyčným podnikům poskytnuty zahraniční subvence nebo že hospodářský subjekt mohl v průběhu tří let před podáním nabídky nebo žádosti o účast v zadávacím řízení využívat zahraniční subvence

168.

Komise může požádat o předběžné oznámení spojení nebo zahraničních finančních příspěvků poskytnutých třetími zeměmi, které hospodářský subjekt obdržel v rámci zadávacího řízení, pouze v případě, že má podezření, že zahraniční subvence ve smyslu článku 3 nařízení (EU) 2022/2560 byla v průběhu tří let před spojením podniků nebo podáním nabídky nebo žádosti o účast v zadávacím řízení poskytnuta podnikům dotčeným spojením nebo hospodářskému subjektu účastnícímu se zadávacího řízení (a to i v situacích, kdy má tento hospodářský subjekt prospěch z potenciálních zahraničních subvencí poskytnutých jiným subjektům uvedeným v čl. 28 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2022/2560, jichž se týká nabídka, kterou hospodářský subjekt podal v zadávacím řízení).

169.

S ohledem na čl. 29 odst. 8 nařízení (EU) 2022/2560 není nutné, aby podezřelé zahraniční subvence byly poskytnuty přímo samotnému hospodářskému subjektu. Postačí rovněž, jestliže podezřelé zahraniční subvence byly poskytnuty hlavnímu subdodavateli nebo hlavnímu dodavateli, který se účastní stejného zadávacího řízení jako hospodářský subjekt, neboť i takové zahraniční subvence by mohly mít potenciálně rušivý vliv na příslušnou veřejnou zakázku. Na základě tohoto podezření si může Komise vyžádat předběžné oznámení podle čl. 29 odst. 8 nařízení (EU) 2022/2560, jehož oblast působnosti je vymezena v čl. 28 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení.

4.3 Dopad spojení nebo zahraničních finančních příspěvků, které hospodářský subjekt obdržel v rámci zadávacího řízení, v Unii

170.

Podle 36. bodu odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560 není-li dosaženo prahové hodnoty oznamovací povinnosti, měla by mít Komise možnost vyžádat si oznámení o potenciálně subvencovaných spojeních podniků, která ještě nebyla provedena, nebo oznámení o potenciálně subvencovaných nabídkách před tím, než bude zadána zakázka, pokud má za to, že na spojení podniků nebo nabídku by se měl vzhledem k jejich dopadu v Unii vztahovat přezkum ex ante, navzdory skutečnosti, že toto spojení nebo nabídka nesplňují prahové hodnoty oznamovací povinnosti stanovené v nařízení (EU) 2022/2560.

4.3.1 Pojem dopadu v Unii

171.

Pojem „dopad v Unii“ by měl být chápán s ohledem na základní cíl nařízení (EU) 2022/2560, kterým je zajištění rovných podmínek prostřednictvím řešení narušení vnitřního trhu způsobených zahraničními subvencemi (75). Při uplatňování tohoto pojmu se proto Komise bude snažit nalézt rovnováhu mezi účinnou ochranou vnitřního trhu a potřebou minimalizovat administrativní zátěž podniků.

172.

Pojem „dopad v Unii“ by měl být chápán tak, že zahrnuje jak skutečné, tak potenciální dopady v Unii a může znamenat dopady působící prostřednictvím různých mechanismů, například v rámci výroby zboží nebo poskytování služeb dotčenými podniky v Unii, přístupu k technologiím nebo právům duševního vlastnictví či dostupnosti služeb.

4.3.2 Faktory, které Komise zvažuje při posuzování, zda by se na spojení nebo zahraniční finanční příspěvky, které hospodářský subjekt obdržel v rámci zadávacího řízení, měl vztahovat přezkum ex ante

173.

Při posuzování, zda by se na případy měl vzhledem k jejich dopadu v Unii vztahovat přezkum ex ante, Komise mimo jiné zváží význam daného spojení nebo zadávacího řízení v Unii.

174.

Pro účely posouzení, zda by se na případy měl vzhledem k jejich dopadu v Unii vztahovat přezkum ex ante, Komise mimo jiné zvažuje následující skutečnosti:

a.	v případě spojení podniků – kontextové informace, které naznačují, že úroveň příslušné hospodářské činnosti cíle (a zejména jeho obrat) neodráží jeho skutečný nebo budoucí hospodářský význam;

strategická nebo významná povaha současné nebo budoucí hospodářské činnosti, základního nebo souvisejícího odvětví, příslušného dodavatelského nebo hodnotového řetězce, a v případě spojení podniků strategická nebo významná povaha dotčených podniků (a zejména cílového podniku), zvláště pokud vlastní strategická aktiva, jako je kritická infrastruktura (76) nebo inovativní technologie (77); v případě zadávacích řízení, strategický význam předmětu zadávacího řízení.

c.	vzorce investic, nabytí nebo účasti v zadávacích řízeních (78), jejichž prostřednictvím se v těchto odvětvích buduje vliv nebo ekonomická přítomnost.

zda Komise už přijala konečné rozhodnutí podle nařízení (EU) 2022/2560, kterým bylo zjištěno, že dotčené podniky (a zejména nabyvatel v rámci spojování podniků nebo hospodářský subjekt v rámci zadávacího řízení) nebo související podniky již obdržely zahraniční subvence narušující hospodářskou soutěž, nebo zda Komise už přijala rozhodnutí o zahájení hloubkového šetření podle nařízení (EU) 2022/2560, kterým bylo zjištěno, že existují dostatečné důkazy.

kontextové informace, z nichž vyplývá možnost narušení, které by se mohly týkat i) toho, zda lze zjištěné případné zahraniční subvence považovat za subvence, které „s největší pravděpodobností naruší vnitřní trh“ ve smyslu článku 5 nařízení (EU) 2022/2560, zejména zahraniční subvence, které přímo usnadňují dotčené spojení nebo umožňují hospodářskému subjektu podat nepřiměřeně výhodnou nabídku, nebo ii) ukazatelů uvedených v čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560 v kombinaci s pokyny a prvky uvedenými v bodě 57 těchto pokynů (79).

175.

Komise nebude požadovat předběžné oznámení o spojení nebo o zahraničních finančních příspěvcích v zadávacím řízení, pokud bude moci s dostatečnou jistotou určit – bez potřeby oznámení –, že celková výše zahraničních subvencí, o nichž se domnívá, že byly příslušným podnikům nebo hospodářským subjektům poskytnuty, nepřesáhla v posledních třech letech před spojením nebo před podáním nabídky nebo žádosti o účast v zadávacím řízení prahovou hodnotu 4 miliony EUR stanovenou v čl. 4 odst. 2, nebo pokud tyto zahraniční subvence splňují podmínky čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) 2022/2560 (80). V souladu s nařízením (EU) 2022/2560 je nepravděpodobné, že by tyto zahraniční subvence narušovaly vnitřní trh, takže by se na tento případ měl vztahovat přezkum ex ante.

176.

Je nepravděpodobné, že by nabídky v zadávacích řízeních s odhadovanou hodnotou, která je nižší než příslušné prahové hodnoty stanovené v čl. 4 písm. a), b) a c) směrnice 2014/24/EU, měly v Unii takový dopad, že by se na tento případ měl vztahovat přezkum ex ante.

177.

Při zadávání veřejných zakázek by Komise měla usilovat o omezení zásahů do dotčeného zadávacího řízení tím, že při rozhodování, zda o takové předběžné oznámení požádá, zohlední, jak blízko je okamžik zadání zakázky (81). Je současně důležité upozornit, že vzhledem ke specifickým rysům zadávacích řízení, na něž se nevztahuje oznamovací povinnost podle čl. 29 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560, nemůže Komise stanovit konkrétní lhůtu pro vyžádání předběžného oznámení.

178.

Výčet uvedený v tomto oddíle není vyčerpávající a Komise může pro účely posouzení dopadu spojení nebo zadávacího řízení v Unii zvážit i další skutečnosti.

4.4 Procesněprávní hlediska při výkonu pravomoci požadovat předběžné oznámení o spojeních podniků a zahraničních finančních příspěvcích, které hospodářský subjekt obdržel v rámci zadávacího řízení

4.4.1 Důkazy, které je třeba předložit

179.

Podle článku 35 nařízení (EU) 2022/2560 se mohou členské státy (a v případě zadávání veřejných zakázek zejména veřejní zadavatelé (82)) a všechny fyzické nebo právnické osoby (a zejména konkurenti dotčených podniků) obrátit na útvary Komise a informovat je o zahraničních subvencích, které mohou narušit vnitřní trh. Komise si může na základě těchto informací vyžádat předběžné oznámení ve smyslu čl. 21 odst. 5 nebo čl. 29 odst. 8 nařízení (EU) 2022/2560. Aby Komise mohla posoudit, zda si má vyžádat předběžné oznámení, měl by oznamovatel uvést dostatečné informace (v rozsahu, v jakém jsou k dispozici), aby bylo možné předběžně posoudit, zda jsou splněna kritéria pro požadavek předběžného oznámení. Komise v rámci možností ověří přesnost a věrohodnost informací, které jí byly poskytnuty.

180.

Komise může rovněž z vlastního podnětu shromažďovat informace o spojeních a zadávacích řízeních, která mohou být následně předmětem požadavku na předběžné oznámení, a to i shromažďováním informací od podniků, které jsou účastníky spojení nebo zadávacího řízení, od členských států (zejména v případě zadávacích řízení od veřejných zadavatelů) nebo od jiných fyzických či právnických osob.

181.

Při přijímání rozhodnutí požadujícího předběžné oznámení o spojeních nebo o zahraničních finančních příspěvcích přijatých hospodářským subjektem v zadávacím řízení (nebo hlavním subdodavatelem či hlavním dodavatelem, který se účastní téhož zadávacího řízení), by měla Komise poskytnout podrobné informace o důkazech (83), které ji vedou k podezření, že podnikům dotčeným spojením byly poskytnuty zahraniční subvence nebo že hospodářský subjekt využil zahraniční subvence v zadávacím řízení, s přihlédnutím k definici zahraničních subvencí v článku 3 nařízení (EU) 2022/2560 a k potenciálnímu dopadu spojení nebo zahraničních finančních příspěvků, které hospodářský subjekt využil v zadávacím řízení, v Unii.

4.4.2 Procesněprávní hlediska po vydání rozhodnutí požadujícího předběžné oznámení

4.4.2.1 V případě spojení podniků

182.

Rozhodnutí Komise požadující předběžné oznámení o spojení podniků podle čl. 21 odst. 5 nařízení (EU) 2022/2560 bude oznámeno nabývajícímu podniku v souladu s čl. 41 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560.

183.

Po přijetí rozhodnutí Komise požadujícího předběžné oznámení o spojení podniků podle čl. 21 odst. 5 nařízení (EU) 2022/2560 bude spojení pro účely nařízení (EU) 2022/2560 považováno za „spojení, které je nutno oznámit“.

184.

V důsledku toho se na spojení podniků od tohoto data bude vztahovat kapitola 3 nařízení (EU) 2022/2560 (zejména článek 24 o pozastavení spojování) a prováděcí nařízení (EU) 2023/1441 (zejména článek 4 a příloha I uvedeného nařízení).

4.4.2.2 V případě zadávacích řízení

185.

Rozhodnutí Komise požadující předběžné oznámení o zahraničních finančních příspěvcích podle čl. 29 odst. 8 nařízení (EU) 2022/2560 bude oznámeno hospodářskému subjektu. Veřejný zadavatel bude informován co nejdříve, aby byla zajištěna účinná spolupráce při uplatňování nařízení (EU) 2022/2560, zejména aby se zabránilo zadání zakázky hospodářskému subjektu, od něhož Komise požaduje předběžné oznámení (84).

186.

Po oznámení rozhodnutí Komise požadujícího předběžné oznámení zahraničního finančního příspěvku podle čl. 29 odst. 8 nařízení (EU) 2022/2560 se zahraniční finanční příspěvek považuje za zahraniční finanční příspěvek, který podléhá oznamovací povinnosti v rámci zadávacího řízení.

187.

V důsledku toho se na zahraniční finanční příspěvek vztahují ustanovení podle kapitoly 4 nařízení (EU) 2022/2560 s výjimkou požadavku na dosažení prahových hodnot podle čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560 a bude se na něj vztahovat prováděcí nařízení (EU) 2023/1441 (zejména jeho články 5 a 7 a příloha II). V souladu s čl. 29 odst. 5 nařízení (EU) 2022/2560 se povinnost oznamovat zahraniční finanční příspěvky vztahuje na hospodářské subjekty, skupiny hospodářských subjektů, stejně jako na hlavní subdodavatele a hlavní dodavatele, kteří se účastní stejného zadávacího řízení, pokud jsou v době úplného oznámení známi. Oznámení o zahraničních finančních příspěvcích by měli zadavatelé předkládat na formuláři uvedeném v příloze II prováděcího nařízení (EU) 2023/1441. Ustanovení kapitoly 4, včetně lhůt stanovených v článku 30 nařízení (EU) 2022/2560, se vztahují na hospodářský subjekt, od něhož si Komise vyžádala předběžné oznámení podle čl. 29 odst. 8 nařízení (EU) 2022/2560. Stejně tak mohou veřejní zadavatelé i nadále provádět všechny procesní kroky v procesu zadávání veřejných zakázek. Nabídka předložená hospodářským subjektem, na který se nevztahuje požadavek předběžného oznámení, proto může být vybrána ještě předtím, než Komise ukončí posuzování předběžného oznámení, pokud se jedná o ekonomicky nejvýhodnější nabídku. K procesnímu prodlení tak může dojít pouze v případě, že ekonomicky nejvýhodnější nabídku předložil hospodářský subjekt, na který se vztahuje požadavek předběžného oznámení.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh (Úř. věst. L 330, 23.12.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2560/oj).

(2) Článek 1 nařízení (EU) 2022/2560.

(3) V této souvislosti viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi, Brusel (COM(2023) 62 final), oddíl 2.4; sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Kompas konkurenceschopnosti pro EU (COM(2025) 30 final), strana 14 a sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Sdělení o Dohodě o čistém průmyslu: společný plán konkurenceschopnosti a dekarbonizace (COM(2025) 85 final), oddíl 6.3.

(4) Článek 3 a 11. bod odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560.

(5) 17. bod odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560.

(6) 73. bod odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560.

(7) Pojem „spojování“ se v těchto pokynech používá ve smyslu čl. 20 odst. 1, 2, 4, 5 a 6 nařízení (EU) 2022/2560.

(8) Pojem „hospodářský subjekt“ v zadávacím řízení se v těchto pokynech používá ve smyslu definice uvedené v čl. 2 bodě 1 nařízení (EU) 2022/2560, která odkazuje na příslušnou definici ve směrnicích EU o zadávání veřejných zakázek, a rozumí se jím „ jakákoli fyzická nebo právnická osoba nebo veřejný subjekt nebo skupina těchto osob nebo subjektů, včetně dočasných sdružení podniků, které na trhu nabízejí provedení stavebních prací nebo stavby, dodání výrobků nebo poskytování služeb “ (srov. např. čl. 2 odst. 1 bod 10 směrnice 2014/24/EU a téměř totožné znění v ostatních směrnicích o zadávání veřejných zakázek). „Hospodářským subjektem“ může být podnik, který podává nabídku nebo žádá o účast v zadávacím řízení. Může se také jednat o konsorcium podniků, které podává společnou nabídku.

(9) Pojem „zadávací řízení“ se v těchto pokynech používá ve smyslu definice uvedené v čl. 2 bodě 3 nařízení (EU) 2022/2560, která odkazuje na příslušnou definici ve směrnicích EU o zadávání veřejných zakázek a rozumí se jím „ jakýkoli typ zadávacího řízení, na který se vztahuje směrnice 2014/24/EU, pokud jde o uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, nebo směrnice 2014/25/EU, pokud jde o uzavření smlouvy na zakázku na dodávky, stavební práce a služby “ (a téměř totožné znění v ostatních směrnicích o zadávání veřejných zakázek).

(10) Viz veřejná výzva k předložení faktických podkladů týkající se pokynů k zahraničním subvencím: https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/14516-Foreign-Subsidies-Guidelines_cs.

(11) Viz veřejná konzultace k návrhu pokynů k nařízení o zahraničních subvencích: https://single-market-economy.ec.europa.eu/consultations/consultation-fsr-guidelines_en.

(12) 18. bod odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560. To znamená, že pokud z důvodu nedostatečné transparentnosti nejsou k dispozici příslušné informace o zahraniční subvenci (zejména informace o jejím rozsahu nebo výši) nebo informace získané během šetření nejsou spolehlivé, může Komise použít jako relevantní referenční hodnotu jakýkoli ukazatel v závislosti na okolnostech případu. Podle čl. 4 odst. 1 druhé věty nařízení (EU) 2022/2560 mezi tyto ukazatele patří: a) výše zahraniční subvence; b) povaha zahraniční subvence; c) situace podniku, včetně jeho velikosti, a dotčených trhů nebo odvětví; d) úroveň a vývoj hospodářské činnosti podniku na vnitřním trhu; e) účel a podmínky spojené se zahraniční subvencí a její využití na vnitřním trhu.

(13) Definuje se jako „ [podnik], který by bez subvence v krátkodobém nebo střednědobém horizontu pravděpodobně ukončil činnost “ (čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560).

(14) Definuje se jako záruka „ bez jakéhokoli omezení výše nebo doby trvání “ (čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560).

(15) 20. bod odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560.

(16) Viz 7. bod odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560: „ Zahraniční subvence by mohly narušit vnitřní trh, pokud podnik využívající zahraniční subvence vykonává hospodářskou činnost v Unii “.

(17) Viz čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2560. Komise může mít rovněž za to, že podnik vykonává hospodářskou činnost na vnitřním trhu, pokud na základě objektivních důkazů obsažených ve spisu může dojít k závěru, že podnik má skutečné a konkrétní možnosti vstoupit na vnitřní trh.

(18) Na Komisi se však vztahuje omezení stanovené v čl. 44 odst. 9, pokud jde o opatření, která může přijmout podle nařízení (EU) 2022/2560 (viz bod 14).

(19) Za účelem prokázání, že podnik využívá nebo hodlá využívat zahraniční subvence pro své hospodářské činnosti na vnitřním trhu, může Komise zvažovat veškeré dostupné důkazní informace, například analýzu účetnictví nebo interních dokumentů podniku.

(20) Při posuzování toho, zda je podnik náchylný ke křížovému subvencování, může Komise přihlédnout ke schopnosti nebo motivaci podniku k tomuto subvencování.

(21) Komise zvážit, zda je pravděpodobné, že zahraniční subvence poskytnutá na činnosti mimo Unii uvolní zdroje, které může podnik převést na své činnosti na vnitřním trhu. Tak tomu může být například v případě, kdy jsou prostřednictvím zahraniční subvence poskytovány finanční prostředky na investice, které by podnik pravděpodobně realizoval i bez zahraniční subvence. Ke křížovému subvencování může dojít i v případě, že dosud nebyl uskutečněn převod zisku. Subvencování podniku může například umožňovat subjektu působícímu na vnitřním trhu fungovat se ztrátou nebo s velmi nízkými maržemi, které mohou být v případě potřeby později kompenzovány převodem zahraniční subvence.

(22) Je tomu tak proto, že teoreticky přesun zisku z jednoho subjektu do druhého znamená dekapitalizaci prvního, což může mít za následek hospodářskou újmu pro akcionáře, kteří nemají ve druhém subjektu žádnou účast.

(23) Takový převod lze považovat za odporující jednání racionálního hospodářského subjektu, neboť by vedl ke sdílení výhod zahraniční subvence se třetími stranami.

(24) Komise může zohlednit dosavadní chování podniku v souvislosti s převody zdrojů. Neexistence minulých převodů zdrojů však není rozhodujícím faktorem pro to, aby Komise vyloučila potenciál křížového subvencování.

(25) Naopak, pokud zahraniční subvence zjevně převyšuje potřebu překonat toto selhání trhu, bude vytěsňovat soukromé investice a uvolní zdroje, které budou moci být převedeny na vnitřní trh.

(26) Toto posouzení bude záviset na okolnostech každého jednotlivého případu a na ukazatelích, jako je výše a povaha zahraniční subvence a rozsah skutečných nebo potenciálních činností subvencovaného podniku na vnitřním trhu. Parametry uplatňované při měření rozsahu příslušných hospodářských činností (například obrat, ziskovost, investice) se mohou lišit v závislosti na okolnostech případu, zejména na povaze dotyčných činností. Komise může v rámci tohoto posouzení rovněž přihlédnout k pravděpodobnému vývoji příslušných odvětví a hospodářských činností podniku na vnitřním trhu, jakož i k dynamice v celém příslušném hodnotovém řetězci. To například znamená, že v některých případech (jako např. v souvislosti s nově vznikajícími odvětvími nebo odvětvími, která se vyznačují úzkými místy v dodavatelském řetězci nebo oligopolní strukturou) může být přínos významnější, než je na první pohled zřejmé.

(27) Článek 4 nařízení (EU) 2022/2560.

(28) 4., 6., 8. a 76. bod odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560.

(29) Není-li uvedeno jinak, pro účely těchto pokynů se pojmem „hospodářský subjekt“ rozumí podniky skutečně nebo potenciálně působící na vnitřním trhu nebo jiné kategorie hospodářských subjektů (např. spotřebitelé, pracovníci). Za „hospodářské subjekty“ lze pro účely těchto pokynů považovat i státy, které vykonávají hospodářskou činnost.

(30) Pokud například podnik, který nevyvíjí žádnou činnost na vnitřním trhu, obdrží subvenci na vývoj nové technologie pro recyklaci odpadu a o dva roky později zvažuje investice do nového recyklačního zařízení na vnitřním trhu, může podnik posuzovat zahraniční subvenci z hlediska nařízení (EU) 2022/2560 až v okamžiku, kdy podnik zvažuje nové investice a jakékoli posouzení této subvence Komisí podle nařízení (EU) 2022/2560 bude vycházet z hospodářského a právního kontextu existujícího v okamžiku, kdy podnik zvažoval investice.

(31) 20. bod odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560.

(32) Pokud je například zahraniční subvence poskytnuta podnikům na financování investic do udržitelnějších výrobních procesů, pak Komise může v zásadě považovat chování podniku, k němuž zahraniční subvence přispívá, za investici do udržitelného výrobního procesu, aniž by bylo třeba dalšího posouzení.

(33) V určitých situacích však může mít na vnitřní trh dopad i zahraniční subvence v poměrně omezené výši (například v odvětvích s velmi nízkými maržemi). To závisí na konkrétních okolnostech případu.

(34) I když však zahraniční subvence pokrývá jen malou část kupní ceny, nevylučuje to existenci narušení.

(35) 19. bod odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560.

(36) 19. bod odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560.

(37) 19. bod odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560.

(38) Například půjčky poskytnuté za tržních podmínek, které byly umožněny díky subvencované záruce.

(39) Viz rozhodnutí Komise ze dne 24. září 2024 ve věci FS.100011 – e&/PPF Telecom Group, C(2024) 6745 final, 281. bod odůvodnění.

(40) Viz rozhodnutí Komise ve věci FS.100011 – e&/PPF Telecom Group, 284. bod odůvodnění.

(41) Viz rozhodnutí Komise ve věci FS.100011 – e&/PPF Telecom Group, 281. bod odůvodnění.

(42) 19. bod odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560.

(43) Viz rozhodnutí Komise ve věci FS.100011 – e&/PPF Telecom Group, 282. bod odůvodnění.

(44) Komise může rovněž zvážit strategickou povahu nebo omezenou dostupnost nabývaných aktiv, protože to může ovlivnit jejich hodnotu. Významným faktorem při posuzování může být také ekonomické zdůvodnění nabytí.

(45) Zahraniční subvence ve formě neomezené vládní záruky jsou záruky poskytnuté přímo nebo nepřímo třetí zemí bez omezení výše a/nebo doby trvání dané záruky. Neomezené záruky mohou mít negativní dopad na hospodářskou soutěž, protože mění omezenou povahu odpovědnosti podniku příjemce.

(46) Neomezená záruka může v konečném důsledku vést k neúčinnému vstupu subvencovaného podniku na trh, jeho rozšíření nebo (umělému) udržení činnosti na úkor konkurentů, jejichž prodeje a zisky se mohou snížit, což může vést k nižším investicím, marginalizaci a v krajním případě k odchodu z trhu.

(47) V některých případech může samotná existence neomezené státní záruky například zlepšit úvěrový rating přijímajícího podniku, což se může přímo či nepřímo projevit v atraktivnějších finančních podmínkách půjček nebo úvěrových facilit. Vyšší míra podstupování rizika se může projevit například ve výhodě prvního hráče při vstupu do určitých odvětví a ve zvýšené schopnosti provádět investice do výzkumu a vývoje nebo do know-how v porovnání s konkurencí. Vyšší míra podstupování rizika může vést v konečném důsledku k neúčinnému vstupu subvencovaného podniku na trh nebo jeho rozšíření na úkor nesubvencovaných konkurentů, jejichž tržby a zisky se tak mohou snížit, což může vést k nižším investicím, marginalizaci a v krajním případě k odchodu z trhu.

(48) Pokud Komise zjistí zahraniční finanční příspěvek poskytnutý společnosti v rámci podnikatelské skupiny hospodářského subjektu, který však nespadá do oblasti působnosti čl. 28 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2022/2560, může Komise vydat žádost o informace s cílem potvrdit, zda tento zahraniční finanční příspěvek: i) představuje zahraniční subvenci a ii) nepřímo zvýhodňuje hospodářský subjekt. Účelem tohoto posouzení je ověřit, zda zahraniční subvence poskytnutá přímo určité společnosti v rámci podnikatelské skupiny hospodářského subjektu, která však nespadá do oblasti působnosti čl. 28 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2022/2560, může hospodářskému subjektu umožnit podání nepřiměřeně výhodné nabídky.

(49) Pro účely těchto pokynů odkazy na „veřejného zadavatele“ podle čl. 2 bodu 4 nařízení (EU) 2022/2560 v těchto pokynech zahrnují rovněž „zadavatele“ ve smyslu definice v čl. 2 bodě 5 nařízení (EU) 2022/2560.

(50) Viz výše bod 43.

(51) 20. a 53. bod odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560.

(52) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2014/24/oj).

(53) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2014/25/oj).

(54) 53. bod odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560.

(55) Rozsudek Soudního dvora ze dne 11. května 2023 ve věci Sopra Steria, C-101/22 P, ECLI:EU:C:2023:396. Rozsudek Soudního dvora ze dne 15. září 2022 ve věci Veridos, C-669/20, ECLI:EU:C:2022:684. Rozsudek Tribunálu ze dne 10. září 2020 ve věci Tax-Fin-Lex, C-367/19, ECLI:EU:C:2020:685. Rozsudek Soudního dvora ze dne 19. října 2017 ve věci Agriconsulting Europe SA, C-198/16, ECLI:EU:C:2017:784. Rozsudek Tribunálu ze dne 2. února 2017 ve věci European Dynamics, T-74/15, ECLI:EU:T:2017:55. Rozsudek Soudního dvora ze dne 27. listopadu 2001 ve věci Impresa Lombardini, C-285/99, ECLI:EU:C:2001:640.

(56) 19. bod odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560.

(57) 21. bod odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560.

(58) 21. bod odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560.

(59) 21. bod odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560.

(60) Aby se předešlo situaci, kdy by ověření vyváženosti vedlo k neodůvodněné diskriminaci, může být nutné zohlednit i další pozitivní účinky. Od vstupu nařízení (EU) 2022/2560 v platnost však Komise v případech, které šetřila, takovou situaci zatím nezjistila.

(61) Jako například nařízení Rady (EU) 2025/1106 ze dne 27. května 2025, kterým se zřizuje nástroj Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) prostřednictvím posílení evropského obranného průmyslu.

(62) 21. bod odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560.

(63) To může být důležité zejména při přezkumu prováděném podle kapitoly 2 nařízení (EU) 2022/2560 v souvislosti s postupy zadávání veřejných zakázek, na které se vztahuje čl. 32 odst. 2 písm. b) směrnice 2014/24/EU, pokud jsou výrobky nebo služby chráněny výhradními právy.

(64) 21. bod odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560.

(65) Nicméně i zahraniční subvence, na které se vztahuje čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560, mohou být za zvláštních okolností konkrétního případu považovány za subvence vykazující rušivé účinky, které jsou vyváženy specifickými pozitivními účinky.

(66) 21. bod odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560.

(67) 21. bod odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560.

(68) 21. bod odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560.

(69) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1441 ze dne 10. července 2023 o podrobných pravidlech pro vedení řízení Komisí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh (Úř. věst. L 177, 12.7.2023, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2023/1441/oj).

(70) Pojmem „dotčené podniky“ se v souladu s čl. 20 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) 2022/2560 rozumí strany spojení, tj: v případě fúze podniky účastnící se fúze; v případě nabytí kontroly nabývající podniky a nabývané podniky a v případě vytvoření společného podniku podniky tvořící společný podnik.

(71) čl. 21 odst. 5 a čl. 29 odst. 8 nařízení (EU) 2022/2560.

(72) Viz odkaz na definice v poznámkách pod čarou 7 a 9.

(73) V zájmu jasnosti Komise uvádí, že pojem „uskutečnění“ pro účely povinnosti pozastavení stanovené v čl. 21 odst. 1 nařízení je třeba vykládat v souladu s rozsudkem Soudního dvora ze dne 31. května 2018, Ernst & Young, C-633/16, EU:C:2018:371, body 41 až 46, 52, 53, 59 a 61, a rozsudkem ze dne 9. listopadu 2023, Altice Group Lux Sàrl v. Evropská komise, C-746/21 P, EU:C:2023:836, bod 137, tak, že k uskutečnění spojení dochází, jakmile strany spojení uskuteční operace přispívající k trvalé změně kontroly cílového podniku.

(74) V řadě členských států se zadání zakázky a uzavření smlouvy považují za dva samostatné a odlišné právní úkony. Zadání zakázky, které se řídí veřejným právem, by mělo být vyhlášeno, a teprve až nebude právně napadnutelné, bude uzavřena občanskoprávní smlouva. V ostatních členských státech naopak platí zásada, že k zadání zakázky a uzavření smlouvy dochází současně. V těchto systémech je zadání zakázky veřejným zadavatelem v reakci na nabídku uchazeče považováno za přijetí nabídky uchazečem, čímž se občanskoprávní smlouva stává právně závaznou. V každém případě by se za datum zadání zakázky mělo považovat datum, kdy veřejný zadavatel uzavře právně závaznou smlouvu na dodávku zboží, služeb nebo stavebních prací.

(75) 6. bod odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560.

(76) 3. bod odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560 s odkazem na čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 ze dne 19. března 2019, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie (Úř. věst. L 79 I, 21.3.2019, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/452/oj).

(77) 2. bod odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560.

(78) Komise může při svém hodnocení zohlednit následující vzorce investic, nabytí nebo účasti v zadávacích řízeních: četná minulá, současná nebo očekávaná nabytí nebo účasti v zadávacích řízeních, ať už jsou vyšší nebo nižší než prahové hodnoty, stejnými nebo spřízněnými podniky a/nebo týkající se stejných nebo podobných cílů nebo zadávacích řízení, např. ve stejném nebo příbuzném odvětví.

(79) Komise může například posuzovat charakteristiky zahraničních subvencí, jako je jejich výše, povaha, účel, podmínky a použití. Komise může rovněž posuzovat například kontextové informace, např. obsažené ve finančních informacích, tiskových zprávách nebo podnikatelských plánech, které se týkají spojení nebo zadávacího řízení, nebo účastníků spojení nebo hospodářského subjektu v zadávacím řízení, přičemž zohlední situaci podniku, včetně jeho velikosti a dotčených trhů nebo odvětví, nebo úroveň a vývoj hospodářské činnosti podniku na vnitřním trhu.

(80) 19. bod odůvodnění a čl. 4 odst. 2 a 4 nařízení (EU) 2022/2560.

(81) 40. bod odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560.

(82) Vysvětlení tohoto pojmu viz poznámka pod čarou 49.

(83) Podrobnosti o důkazech musí zohledňovat profesní tajemství a důvěrnost v souladu s článkem 43 nařízení (EU) 2022/2560.

(84) 58. bod odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560.