|
Úřední věstník |
CS Řada C |
|
C/2025/6554 |
5.12.2025 |
POSTOJ RADY V PRVNÍM ČTENÍ (EU) Č. 14/2025
k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropské agentuře pro námořní bezpečnost a o zrušení nařízení (ES) č. 1406/2002
Přijatý Radou dne 13. října 2025
(Text s významem pro EHP)
(C/2025/6554)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 100 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s řádným legislativním postupem (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Unie přijala řadu rozličných legislativních opatření s cílem posílit námořní bezpečnost a ochranu námořní dopravy, podpořit udržitelnost, včetně předcházením znečištění, a dekarbonizaci lodní dopravy a usnadnit výměnu informací a digitalizaci odvětví námořní dopravy. Aby byla tato legislativní opatření účinná, je třeba je v celé Unii řádně a jednotně uplatňovat s cílem zajistit rovné podmínky pro všechny, snížit narušení hospodářské soutěže vyplývající z hospodářských výhod pro ty, kdo provozují nevyhovující lodě, a odměnit kvalitní provozovatele námořní dopravy. |
|
(2) |
Dosažení těchto cílů vyžaduje zásadní odbornou činnost řízenou specializovaným orgánem. Proto bylo v rámci opatření stanovených ve sdělení Komise ze dne 6. prosince 2000 o druhém souboru opatření Společenství v oblasti námořní bezpečnosti po potopení ropného tankeru Erika nezbytné, v rámci stávajícího institucionálního rámce a s ohledem na povinnosti a práva členských států jakožto států vlajky, států přístavu a pobřežních států, zřídit evropskou agenturu za účelem zajištění vysoké, jednotné a účinné úrovně námořní bezpečnosti a zabránění znečištění z lodí. |
|
(3) |
Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 (3) byla zřízena Evropská agentura pro námořní bezpečnost (dále jen „agentura“), aby byla Komisi a členským státům na úrovni Unie nápomocna při provádění právních předpisů v oblasti námořní bezpečnosti a zabránění znečištění prostřednictvím vhodných návštěv v členských státech za účelem monitorování příslušných právních předpisů a na žádost členských států s jejich souhlasem a v souladu s jejich potřebami poskytování vzdělávání a budování kapacit. |
|
(4) |
Po zřízení agentury v roce 2002 se právní předpisy Unie v oblasti námořní bezpečnosti, ochrany námořní dopravy, udržitelnosti a předcházení znečištění výrazně rozšířily, což vedlo k pěti změnám mandátu agentury. |
|
(5) |
Od roku 2013 agentura dále významně rozšiřovala své úkoly prostřednictvím aktivace příslušných doplňkových úkolů stanovených v článku 2a nařízení (ES) č. 1406/2002 a v reakci na žádosti o technickou pomoc Komisi a členským státům, zejména v oblasti dekarbonizace a digitalizace odvětví námořní dopravy. Přímý dopad na úkoly agentury měly rovněž změny směrnic Evropského parlamentu a Rady 2005/35/ES (4), 2009/16/ES (5), 2009/18/ES (6) a 2009/21/ES (7). Uvedené směrnice upravují zejména plnění úkolů agentury v souvislosti se znečištěním z lodí, režimem státní přístavní inspekce na úrovni Unie, činnostmi členských států v souvislosti s vyšetřováním námořních nehod ve vodách Unie a povinnostmi členských států jakožto států vlajky. |
|
(6) |
Navíc musí být řízení agentury sladěno se Společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady EU a Evropské komise z roku 2012 o decentralizovaných agenturách (dále jen „společné prohlášení a společný přístup“) a s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 (8). |
|
(7) |
Vzhledem k věcné povaze změn je vhodné nařízení (ES) č. 1406/2002 zrušit a nahradit je novým legislativním aktem. |
|
(8) |
Agentura byla původně zřízena s cílem přispívat k zajištění vysoké úrovně námořní bezpečnosti v Unii a zároveň napomáhat předcházení znečištění z lodí a později i ze zařízení pro těžbu ropy nebo plynu. Zatímco byly tyto cíle dále posíleny novými úkoly při prosazování ochrany námořní dopravy, zaměřila se agentura v posledních letech na podporu vývoje právních předpisů v oblastech dekarbonizace a digitalizace námořní dopravy. Je proto vhodné, aby byly tyto oblasti zahrnuty mezi celkové cíle agentury, což jí umožní přispívat k cílům ekologické a digitální transformace tohoto odvětví. Stejně tak klíčová úloha agentury při zajišťování informovanosti o situaci na moři prostřednictvím družicových snímků a provozování dálkově řízených letadlových systémů je důvodem k doplnění příslušného obecného cíle pro agenturu. |
|
(9) |
Tyto cíle by měly určit oblasti, v nichž má agentura Komisi a členským státům poskytovat technickou a operativní pomoc za účelem provádění politik Unie v námořní oblasti. |
|
(10) |
Pro řádné dosažení uvedených cílů je vhodné, aby agentura plnila specifické úkoly v oblasti námořní bezpečnosti, udržitelnosti životního prostředí, dekarbonizace odvětví námořní dopravy, ochrany námořní dopravy a kybernetické bezpečnosti, námořního dohledu a řešení námořních krizí, podpory digitalizace a usnadnění výměny údajů v námořní oblasti. S cílem zaměřit se na konkrétní výzvy a zajistit nákladovou efektivnost úkolů, které agentura plní, by správní rada agentury (dále jen „správní rada“) měla mít právo v ročním a víceletém plánování agentury stanovit, které úkoly a činnosti jsou prioritou. |
|
(11) |
Vedle těchto specifických úkolů by agentura měla na žádost Komise nebo členských států poskytovat horizontální technickou pomoc při plnění jakéhokoli úkolu, který spadá do oblasti jejích pravomocí a cílů a který vyplývá z budoucích potřeb a vývoje na úrovni Unie. Při rozhodování o zařazení takových dodatečných úkolů do jednotného programového dokumentu agentury jako součásti jejího ročního nebo víceletého pracovního programu by správní rada měla zohlednit dostupné lidské a finanční zdroje. To je nezbytné k zajištění toho, aby určité úkoly, které představují hlavní činnosti agentury, mohly být v případě potřeby upřednostněny. |
|
(12) |
Agentura stojí v čele technické odbornosti v oblastech své působnosti, a měla by proto pro členské státy na jejich žádost, s jejich souhlasem a v souladu s jejich potřebami zajišťovat vzdělávání a činnosti zaměřené na budování kapacit a při jejich poskytování využívat technologicky nejvyspělejší nástroje. |
|
(13) |
Technická odbornost agentury by měla být dále rozvíjena prováděním výzkumu v námořní oblasti a přispíváním k relevantním činnostem Unie v této oblasti. Agentura by měla v úzké spolupráci se správní radou proaktivně přispívat k dosažení cílů zvýšení námořní bezpečnosti, ochrany námořní dopravy, dekarbonizace námořní dopravy a předcházení znečištění z lodí. V souvislosti s tím by agentura mohla Komisi navrhnout příslušné nezávazné pokyny, doporučení nebo příručky, které by mohly být Komisi, členským státům nebo odvětví námořní dopravy nápomocny při dosahování těchto cílů. |
|
(14) |
Pokud jde o námořní bezpečnost, agentura by měla rozvíjet proaktivní přístup k určování bezpečnostních rizik a výzev. Na tomto základě by měla každé tři roky předkládat Komisi zprávu o dosaženém pokroku v oblasti námořní bezpečnosti. Kromě toho by agentura měla být Komisi a členským státům i nadále nápomocna při provádění příslušných právních předpisů Unie, zejména těch, které se týkají povinností státu vlajky a státu přístavu, námořního bezpečnostního vyšetřování, bezpečnosti osobních lodí, uznaných subjektů, jak jsou definovány v čl. 2 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 (9) (dále jen „uznané subjekty“), a lodní výstroje. Vzhledem k vyvíjející se povaze námořní bezpečnosti by agentura mohla po předchozím schválení správní radou pomáhat Komisi a členským státům v nově vznikajících oblastech týkajících se námořní bezpečnosti, aniž jsou dotčeny pravomoci členských států v těchto oblastech. Je rovněž důležité shromažďovat další statistiky v oblasti výcviku a osvědčování námořníků a na žádost správní rady rovněž o provádění příslušných mezinárodních úmluv týkajících se pracovních a životních podmínek námořníků na palubě, případně včetně Úmluvy o práci na moři z roku 2006, s cílem pomoci zvýšit atraktivitu této profese a vypracovat vhodná strategická opatření pro nábor a udržení námořníků v odvětví. S cílem zabránit zdvojování činností by zvláštní pozornost měla být věnována práci, kterou již vykonávají příslušné mezinárodní organizace. |
|
(15) |
Od poslední podstatné změny nařízení (ES) č. 1406/2002 v roce 2013 došlo v odvětví námořní dopravy k významnému legislativnímu vývoji v otázkách udržitelnosti, jako jsou předcházení znečištění a reakce na ně, ochrana životního prostředí a dekarbonizace. Kromě úkolů, na které se mandát agentury dosud vztahoval, jako je předcházení znečištění z lodí a ze zařízení pro těžbu ropy nebo plynu, zejména provozováním sítě CleanSeaNet, zřízené podle směrnice 2005/35/ES, by agentura měla být Komisi i nadále nápomocna při provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883 (10). Tento úkol by měl být zohledněn v jejím aktualizovaném mandátu. Kromě toho je více zapotřebí, aby agentura nadále pomáhala při provádění těch prvků směrnic Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES (11) a (EU) 2016/802 (12), které se týkají námořní dopravy. Agentura by měla každé tři roky předkládat zprávu o dosaženém pokroku v provádění uvedených směrnic. Vzhledem k vyvíjející se povaze odvětví námořní dopravy by agentura mohla po předchozím schválení správní radou pomáhat Komisi a členským státům v nově vznikajících oblastech týkajících se ochrany životního prostředí a znečištění ovzduší, aniž jsou dotčeny pravomoci členských států v těchto oblastech. |
|
(16) |
V souvislosti s pomocí agentury Komisi a členským státům při provádění směrnice 2008/56/ES by agentura měla ve vhodných případech provádět další výzkum v otázkách týkajících se dosažení dobrého stavu prostředí mořských vod, úniků plastových pelet a hluku šířícího se pod mořskou hladinou. |
|
(17) |
V oblasti dekarbonizace odvětví lodní dopravy probíhá úsilí o omezení celosvětových námořních emisí prostřednictvím Mezinárodní námořní organizace (IMO), které by mělo být podporováno, včetně rychlého provádění revidované strategie IMO pro snižování emisí skleníkových plynů z lodí přijaté v roce 2023. Na úrovni Unie byl vypracován soubor politik a právních předpisů na podporu dekarbonizace a další podporu udržitelnosti odvětví námořní dopravy, jež se odráží zejména v Zelené dohodě pro Evropu stanovené ve sdělení Komise ze zde 11. prosince 2019, ve Strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti, stanovené ve sdělení Komise ze dne 9. prosince 2020, v legislativním balíčku stanoveném ve sdělení Komise ze dne 14. července 2021 nazvaném „„Fit for 55“: plnění klimatického cíle EU pro rok 2030 na cestě ke klimatické neutralitě a v akčním plánu pro nulové znečištění stanoveném ve sdělení Komise ze dne 12. května 2021 nazvaném „Cesta ke zdravé planetě pro všechny – Akční plán EU: ‚Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy‘“. Potřeba snížit emise skleníkových plynů z odvětví námořní dopravy by se proto měla odrazit v mandátu agentury. |
|
(18) |
Agentura by měla být Komisi a členským státům i nadále nápomocna při provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 (13) a přitom by měla dále pomáhat při provádění nových regulačních opatření zaměřených na dekarbonizaci odvětví námořní dopravy, jak vyplývá z legislativního balíčku „Fit for 55“, jako je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1805 (14) a prvky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (15), které se týkají námořní dopravy. Tato pomoc zahrnuje monitorování a podávání zpráv o dopadech systému EU pro obchodování s povolenkami na emise podle nařízení (EU) 2015/757 a (EU) 2023/1805 na přístavní dopravu, vyhýbání se zastávkám v přístavu a přesunu dopravy do překladišť ve třetích zemích na úkor přístavů Unie. Agentura by měla i nadále stát v čele odbornosti na úrovni Unie, aby mohla pomáhat při přechodu odvětví námořní dopravy na obnovitelná a nízkouhlíková paliva prováděním výzkumu relevantního pro provádění a vývoj unijních právních předpisů týkajících se zavádění udržitelných alternativních zdrojů energie pro lodě, jako jsou technologie s nulovými emisemi, dodávky elektřiny z pevniny či pohon s podporou větru, jak jsou vymezeny v nařízení (EU) 2023/1805, nebo pohon s podporou solární energie a v souvislosti se zaváděním řešení založených na energetické účinnosti, jako je optimalizace rychlosti. Za účelem monitorování pokroku v oblasti dekarbonizace odvětví námořní dopravy by agentura měla Komisi každé tři roky podávat zprávy o výsledcích úsilí o snižování emisí skleníkových plynů, včetně jakýchkoli doporučení, která případně v této oblasti bude mít. |
|
(19) |
V oblasti ochrany námořní dopravy by agentura měla nadále poskytovat technickou pomoc inspekcím prováděným Komisí v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 725/2004 (16). Vzhledem k tomu, že v posledních letech výrazně vzrostl počet kybernetických bezpečnostních incidentů v odvětví námořní dopravy, by měla agentura podporovat úsilí Unie zaměřené o předcházení kybernetickým bezpečnostním incidentům a zvyšování kybernetické odolnosti v odvětví námořní dopravy usnadňováním výměny osvědčených postupů a informací o kybernetických bezpečnostních incidentech mezi členskými státy. |
|
(20) |
Agentura by měla i nadále provozovat kontrolní a informační systém pro provoz plavidel zřízený podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES (17) i další systémy, na nichž je založeno zajištění informovanosti o situaci na moři. V tomto ohledu by agentura měla i nadále hrát zásadní úlohu při řízení složky námořního dohledu bezpečnostních služeb Copernicus v rámci správy a finančního rámce programu Copernicus, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) 2021/696 (18) (dále jen „program Copernicus“) a měla by i nadále využívat dostupné nejmodernější technologie, jako jsou dálkově řízené letadlové systémy, které členským státům a dalším subjektům Unie poskytují užitečný nástroj pro dohled a monitorování. Kromě těchto služeb prokázala agentura svou strategickou úlohu při zajišťování informovanosti o situaci na moři při zvládání různých krizí, jako je krize spojená s onemocněním COVID-19 a útočná válka Ruska proti Ukrajině. V důsledku toho by agentura měla provozovat středisko fungující 24 hodin denně a 7 dní v týdnu, aby bylo Komisi a členským státům v takových mimořádných situacích nápomocno. |
|
(21) |
Unie čelí novým geopolitickým výzvám, které vedou k dalším hrozbám pro námořní bezpečnost a mořské prostředí. Stávající kapacity agentury pro zajišťování informovanosti o situaci na moři, včetně dohledu nad pohybem lodí, by měly podporovat pobřežní členské státy mimo jiné monitorováním a oznamováním podezřelých překládek z lodi na loď a incidentů nezákonného zasahování do automatického identifikačního systému (AIS) lodí, jejich vypínání a jiného vyřazování z provozu a usnadňováním výměny informací na základě systému Unie pro výměnu informací na moři (SafeSeaNet), zřízeného směrnicí 2002/59/ES, který umožňuje příjem, uchovávání, vyhledávání a výměnu informací souvisejících s námořní bezpečností, bezpečností přístavů a ochranou námořní dopravy, mořským životním prostředím a efektivitou námořní dopravy a přepravy. To by pobřežní členské státy podpořilo při řešení problémů, které představuje „skrytá flotila“ nebo „stínová flotila“, jak je definuje rezoluce shromáždění IMO A.1192(33), přijatá dne 6. prosince 2023. |
|
(22) |
V rámci svého úkolu zajišťovat informovanost o situaci na moři a analytické údaje by agentura měla podle potřeby pomáhat členským státům, Komisi a jiným subjektům Unie při monitorování pohybu lodí, včetně lodí využívajících technologie s pokročilou automatizací, a nebezpečí pro plavbu. Tato nebezpečí pro plavbu, která mohou mít rovněž dopad na životní prostředí, by mohla zahrnovat například ztracené kontejnery a kontejnery unášené na moři, jakož i větší části ztracených nebo vyřazených lovných zařízení. |
|
(23) |
Digitalizace údajů je součástí technologického vývoje v oblasti shromažďování a předávání údajů a jejím cílem je přispět k úspoře nákladů a účinnému využívání lidských zdrojů. Zavádění a provoz námořních autonomních lodí (MASS) a související digitální a technologický rozvoj poskytují širokou škálu nových příležitostí, pokud jde o shromažďování údajů a správu integrovaných systémů. To vytváří příležitosti pro možnou digitalizaci, automatizaci a standardizaci některých procesů, což by přispělo k bezpečnosti, ochraně [před protiprávními činy], udržitelnosti a efektivnosti námořních operací, včetně mechanismů dohledu, na úrovni Unie a zároveň snížilo administrativní zátěž pro členské státy. V souvislosti s tím by agentura měla mimo jiné usnadňovat a podporovat používání elektronických osvědčení, shromažďování, zaznamenávání a vyhodnocování technických údajů, systematické využívání stávajících databází, včetně jejich vzájemného obohacování pomocí inovativních nástrojů IT a umělé inteligence. Agentura by rovněž mohla přispívat k námořní oblasti společného evropského datového prostoru pro mobilitu s cílem snížit administrativní zátěž členských států. Při této práci by agentura měla vzít v úvahu, že jakýkoli nástroj nebo systém musí být uživatelsky vstřícný a interoperabilní se stávajícími technickými řešeními, aby nevznikly zbytečné náklady pro členské státy nebo odvětví. |
|
(24) |
Za účelem řádného výkonu úkolů svěřených agentuře je vhodné, aby její pracovníci navštěvovali členské státy a sledovali tak všeobecné fungování systému námořní bezpečnosti a předcházení znečištění v Unii. Agentura by rovněž měla provádět inspekce, a být tak Komisi nápomocna při posuzování účinného provádění práva Unie. |
|
(25) |
S cílem přispět k příslušné práci odborných subjektů IMO, Mezinárodní organizace práce (MOP) a Pařížského memoranda o porozumění o státní přístavní inspekci, podepsaného v Paříži dne 26. ledna 1982 (dále jen „Pařížské memorandum o porozumění“), by Komise a členské státy měly mít možnost požádat o technickou pomoc v záležitostech spadajících do pravomoci Unie. Stejně tak by mohla Komise potřebovat technickou pomoc agentury při podpoře třetích zemí v námořní oblasti, zejména pokud jde o budování kapacit a prostředky pro předcházení znečištění a reakci na ně. Podpora třetím zemím by měla podléhat posouzení dostupných lidských a finančních zdrojů a neměla by být na úkor priorit agentury. |
|
(26) |
Vnitrostátní orgány, které plní funkci pobřežní stráže, odpovídají za širokou škálu úkolů, jako jsou námořní bezpečnost, ochrana námořní dopravy, pátrání a záchrana na moři, ochrana hranic, kontrola rybolovu, celní kontrola, obecné vymáhání práva a ochrana životního prostředí. Zejména v souladu s revidovanou strategií EU pro námořní bezpečnost (EUMSS) a se svým akčním plánem, schváleným Radou dne 24. října 2023, by proto agentura, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 (19), a Evropská agentura pro kontrolu rybolovu (EFCA), zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/473 (20), měly v mezích svých mandátů posílit svou vzájemnou spolupráci i svou spolupráci s vnitrostátními orgány, které plní funkce pobřežní stráže, například prostřednictvím Evropského fóra pro služby pobřežní ochrany (ECGFF), s cílem zvýšit informovanost o situaci na moři a podpořit soudržná a nákladově efektivní opatření. |
|
(27) |
Prováděním tohoto nařízení není dotčeno rozdělení pravomocí mezi Unií a členskými státy ani závazky členských států vyplývající z mezinárodních úmluv, jako jsou Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS), úmluvy IMO, jako jsou Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS), Mezinárodní úmluva o pátrání a záchraně na moři (SAR), Mezinárodní úmluva o zamezení znečištění moří z lodí (MARPOL), Mezinárodní úmluva o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků (STCW), a další relevantní mezinárodních nástroje v námořní oblasti. |
|
(28) |
S cílem zpřehlednit rozhodovací postup v agentuře by měla být zavedena účinná a efektivní struktura řízení. Za tím účelem by měly být členské státy a Komise zastoupeny ve správní radě vybavené nezbytnými pravomocemi, včetně pravomoci stanovit rozpočet a schválit jednotný programový dokument. Správní rada by měla určovat obecné a strategické směřování činností agentury, těsněji se podílet na monitorování činnosti agentury a posílit dohled nad správními a rozpočtovými záležitostmi. Správní rada by měla mít možnost zřizovat poradní či pracovní skupiny, jejichž úkolem je vhodným způsobem připravovat zasedání správní rady a podporovat její rozhodovací proces, jakož i navazující činnost a provádění jejích rozhodnutí. Agenturu by měl vést výkonný ředitel. |
|
(29) |
S cílem zajistit transparentnost rozhodnutí správní rady by se částí jejích zasedání mohli účastnit i zástupci dotčených odvětví, avšak bez hlasovacího práva. Zástupce různých zúčastněných subjektů by měla jmenovat Komise na základě míry jejich reprezentativnosti na úrovni Unie. |
|
(30) |
Aby agentura řádně plnila své úkoly, měla by mít právní subjektivitu a samostatný rozpočet financovaný převážně z příspěvku Unie a z poplatků hrazených třetími zeměmi nebo jinými subjekty. Nezávislost a nestrannost agentury by neměla být ohrožena jakýmkoli finančním příspěvkem, který obdrží od členských států nebo třetích zemí. K zajištění nezávislosti jejího každodenního řízení a vydávaných stanovisek, doporučení a rozhodnutí by organizace agentury měla být transparentní a výkonný ředitel agentury by za ni měl nést plnou odpovědnost. Zaměstnanci agentury by měli být nezávislí a být zaměstnáváni na krátkodobé i dlouhodobé úvazky, aby byla zachována znalost její organizace a kontinuita činností a zároveň nezbytná a nepřetržitá výměna odborných znalostí s odvětvím námořní dopravy. Výdaje agentury by měly zahrnovat výdaje na zaměstnance, správu, infrastrukturu a provoz. |
|
(31) |
V souvislosti s předcházením střetům zájmů a s jejich řešením je nezbytné, aby agentura jednala nestranně, prokazovala věrohodnost a zavedla vysoké standardy profesionality. Nikdy by neměl vzniknout opodstatněný důvod k podezření, že by na její rozhodnutí mohly mít vliv zájmy, které jsou v rozporu s úlohou agentury jakožto subjektu sloužícího Unii jako celku, nebo soukromé zájmy či vazby kteréhokoli z členů správní rady, které by byly nebo mohly být v rozporu s řádným plněním úředních povinností dotčené osoby. Správní rada by tudíž měla přijmout a zveřejnit komplexní pravidla o střetu zájmů. |
|
(32) |
Širší strategický pohled na činnost agentury by umožnil efektivněji plánovat a řídit její zdroje a přispěl by ke zvýšení kvality jejích výsledků. Tento přístup je potvrzen a posílen nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2019/715. Správní rada by proto měla po řádné konzultaci příslušných zúčastněných stran přijmout a pravidelně aktualizovat jednotný programový dokument obsahující roční a víceleté pracovní programy. |
|
(33) |
Je-li agentura požádána, aby provedla nový úkol, u něhož je v souladu s jejím mandátem nutné zvážit a analyzovat dopad na její lidské a rozpočtové zdroje, měla by správní rada tyto úkoly zahrnout do jednotného programového dokumentu až po provedení takové analýzy. Tato analýza by měla určit nezbytné zdroje, s nimiž by agentura mohla tyto nové úkoly plnit, a zda nejsou stávající úkoly agentury nepříznivě ovlivněny nebo by měly být zaměřeny jiným směrem. |
|
(34) |
Agentura by měla mít k plnění svých úkolů dostatečné zdroje a měla by mít samostatný rozpočet. Měla by být financována především z příspěvku ze souhrnného rozpočtu Unie. Na příspěvek Unie a veškeré další subvence ze souhrnného rozpočtu Unie by se měl vztahovat rozpočtový proces Unie. Kontrolu účtů by měl provádět Evropský účetní dvůr. |
|
(35) |
Za účelem finančních úspor by agentura ve vhodných případech měla úzce spolupracovat s jinými orgány, institucemi a subjekty Unie, zejména s těmi, které mají sídlo v tomtéž členském státu. |
|
(36) |
V minulých letech byl vytvořen větší počet decentralizovaných agentur, přičemž se zlepšila transparentnost a kontrola správy finančních prostředků Unie přidělených těmto agenturám, zejména pokud jde o zahrnutí poplatků do rozpočtu, finanční kontrolu, pravomoc udělování absolutoria, příspěvky v systému sociálního zabezpečení a vnitřní rozpočtový proces (kodex chování). Obdobně by se na agenturu mělo bez výjimky vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (21), přičemž agentura by měla přistoupit k interinstitucionální dohodě mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (22). |
|
(37) |
Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zřízení specializovaného orgánu, který by mohl pomáhat Komisi a členským státům při účinném uplatňování a provádění práva Unie v oblasti námořní dopravy v celé Unii, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jej z důvodu potřebné spolupráce může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. |
|
(38) |
Pro řádné fungování agentury je nezbytné uplatňovat určité zásady týkající se řízení agentury, aby bylo dosaženo souladu se společným prohlášením a společným přístupem, na nichž se v červenci 2012, jejichž účelem je zjednodušit činnost agentur a zlepšit jejich výkonnost. |
|
(39) |
Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. |
|
(40) |
Evropská agentura pro námořní bezpečnost, zřízená nařízením (ES) č. 1406/2002, zůstává toutéž právnickou osobou a bude pokračovat ve všech svých činnostech a postupech, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Kapitola I
Předmět, oblast působnosti a cíle
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Tímto nařízením se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost (dále jen „agentura“).
Agentura zřízená tímto nařízením nahrazuje Evropskou agenturu pro námořní bezpečnost zřízenou nařízením (ES) č. 1406/2002.
2. Toto nařízení stanoví komplexní pravidla týkající se úkolů, fungování a správy agentury.
3. Agentura je členským státům a Komisi nápomocna v účinném uplatňování a provádění práva Unie v oblasti námořní dopravy v celé Unii. Za tímto účelem agentura spolupracuje s členskými státy a Komisí a poskytuje jim technickou, operační a vědeckou pomoc v mezích cílů a úkolů agentury stanovených v článku 2 a v kapitolách II a III.
4. Poskytováním pomoci podle odstavce 3 agentura zejména podporuje členské státy a Komisi v tom, aby uplatňovaly relevantní právní akty Unie a přispívaly k celkové účinnosti námořní dopravy a přepravy, jak stanovuje toto nařízení, s cílem usnadnit dosažení cílů Unie v oblasti námořní dopravy.
5. Žádnou pomocí poskytovanou agenturou ani žádným úkolem stanoveným v článcích 4 až 11 nejsou dotčena práva a povinnosti členských států.
Článek 2
Cíle agentury
1. Hlavními cíli agentury jsou zajištění vysoké, jednotné a účinné úrovně námořní bezpečnosti, jejímž cílem je dosáhnout co největšího snížení počtu nehod, ochrany námořní dopravy, snížení emisí skleníkových plynů z lodí a environmentální udržitelnosti odvětví námořní dopravy, jakož i předcházení znečištění z lodí a reakce na ně a reakce na znečištění moře způsobené zařízeními pro těžbu ropy nebo plynu.
2. Dalšími cíli agentury je podporovat digitalizaci odvětví námořní dopravy a snižování administrativní zátěže v něm usnadněním elektronického přenosu údajů, podporovat zjednodušení a poskytovat Komisi a členským státům integrované systémy a služby námořního dohledu a informovanosti o situaci na moři.
Kapitola II
Úkoly agentury
Článek 3
Horizontální technická pomoc
1. Agentura je Komisi nápomocna:
|
a) |
ve sledování účinného provádění relevantních závazných právních aktů Unie, které spadají mezi cíle agentury, zejména prováděním návštěv a inspekcí podle článku 10; |
|
b) |
v přípravných pracích na aktualizaci a vypracování relevantních právních aktů Unie, které spadají mezi cíle agentury, zejména v souladu s vývojem relevantního mezinárodního práva; |
|
c) |
v plnění jakéhokoli jiného úkolu, jímž je Komise pověřena v legislativních aktech Unie, které spadají mezi cíle agentury. |
Pro účely prvního pododstavce písm. a) může agentura Komisi navrhovat možná zlepšení.
2. Agentura spolupracuje s členskými státy na:
|
a) |
organizování relevantních činností týkajících se budování kapacit a vzdělávání v oblastech, které spadají mezi cíle agentury a za něž jsou odpovědné členské státy, je-li to vhodné; |
|
b) |
zpracování technických řešení, včetně poskytování relevantních operačních služeb, a poskytování technické pomoci za účelem vytvoření nezbytné kapacity členských států k provádění právních aktů Unie, které spadají mezi cíle agentury. |
Pro účely prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce zřídí agentura vhodné kapacity s cílem rozvíjet, provádět a koordinovat vzdělávací činnosti související s cíli agentury. Vzdělávací činnosti se vypracovávají v úzké spolupráci s členskými státy a Komisí a schvaluje je správní rada v souladu s článkem 17 tohoto nařízení za plného dodržení článku 166 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).
3. Agentura podporuje a usnadňuje spolupráci mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy a Komisí při provádění právních předpisů Unie tím, že podporuje výměnu a šíření zkušeností a osvědčených postupů.
4. Agentura na žádost Komise nebo z vlastního podnětu a po předchozím schválení správní rady v souladu s článkem 17 přispívá k činnostem námořního výzkumu na úrovni Unie, pokud jsou nezbytné pro plnění cílů agentury. V tomto ohledu je agentura Komisi a členským státům nápomocna při určování klíčových témat výzkumu, aniž jsou dotčeny jiné výzkumné činnosti na úrovni Unie, a při analýze probíhajících a dokončených výzkumných projektů, které jsou relevantní pro cíle agentury. Je-li to vhodné, a s výhradou platných pravidel týkajících se duševního vlastnictví a bezpečnostních aspektů, agentura po schválení Komisí šíří výsledky svých výzkumných a inovačních činností v rámci svého příspěvku k vytváření synergií mezi výzkumnými a inovačními činnostmi jiných subjektů Unie a členských států.
5. Pokud to vyžaduje plnění jejích úkolů, může agentura provádět studie, do nichž je zapojena Komise a v příslušných případech prostřednictvím konzultačních řídících skupin členské státy a ve vhodných případech sociální partneři a zástupci odvětví s odbornými znalostmi v relevantních oborech.
6. Na základě výzkumu a studií provedených agenturou a zkušeností získaných při jejích vlastních činnostech, zejména návštěvách a inspekcích, a výměny informací a osvědčených postupů s členskými státy a Komisí může agentura po dohodě s Komisí a se správní radou poskytnout příslušná nezávazná doporučení, pokyny nebo příručky na podporu členských států, a případně průmyslu, při provádění relevantních právních předpisů Unie.
Článek 4
Úkoly související s námořní bezpečností
1. Agentura sleduje pokrok v oblasti bezpečnosti námořní dopravy v Unii, provádí analýzu rizik na základě dostupných údajů a vypracovává modely hodnocení bezpečnostních rizik k určení bezpečnostních výzev a rizik. Každé tři roky předloží Komisi zprávu o pokroku v oblasti námořní bezpečnosti s případnými technickými doporučeními, která by mohla být řešena na úrovni Unie nebo na mezinárodní úrovni, zejména týkající se potenciálních bezpečnostních rizik vyplývajících z vývoje, využívání a zavádění udržitelných alternativních zdrojů energie pro lodě, včetně technologií s nulovými emisemi a dodávek elektřiny z pevniny, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2023/1805.
2. Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při provádění směrnice 2009/21/ES. Zejména je agentura Komisi ve vhodných případech a na základě žádostí členských států o podporu nápomocna při organizaci činností relevantní odborné přípravy pro inspektory státu vlajky a kontrolory státu vlajky uvedené v článku 4c uvedené směrnice. Agentura je Komisi rovněž nápomocna při vytváření, udržování a aktualizaci digitálního interoperabilního portálu v souladu s článkem 6 uvedené směrnice, jakož i databáze informací o lodích v souladu s článkem 6 uvedené směrnice, a při zřizování elektronického nástroje pro podávání zpráv uvedeného v článku 9b uvedené směrnice a na základě takto shromážděných údajů může poskytovat Komisi doporučení.
Agentura je Komisi nápomocna při vyvíjení relevantních nástrojů a služeb, které jsou členským státům na jejich žádost nápomocny při plnění jejich povinností podle směrnice 2009/21/ES.
3. Agentura je Komisi nápomocna při zřízení, udržování a aktualizaci inspekční databáze stanovené v článku 24 směrnice 2009/16/ES a ověřovacího nástroje stanoveného v článku 24a uvedené směrnice a podporuje členské státy. Na základě údajů shromážděných v této databázi je agentura Komisi nápomocna při analýze příslušných informací a zveřejňování informací o lodích a společnostech s nízkou a velmi nízkou výkonností podle směrnice 2009/16/ES.
Agentura poskytuje relevantní nástroje a služby, které jsou členským státům na jejich žádost nápomocny při plnění jejich povinností podle směrnice 2009/16/ES.
Agentura rovněž pomáhá Komisi při vypracování programu odborného vzdělávání pro inspektory státní přístavní inspekce členských států ve spolupráci s členskými státy a v souladu s Pařížským memorandem o porozumění, jak je stanoveno v čl. 22 odst. 7 směrnice 2009/16/ES.
4. Agentura je Komisi nápomocna při rozvoji a udržování Evropské databáze pro námořní nehody podle článku 17 směrnice 2009/18/ES. Na základě údajů shromážděných v této databázi agentura každoročně sestavuje přehled námořních nehod a mimořádných událostí. Agentura na žádost orgánů dotčených členských států pro námořní bezpečnostní vyšetřování a za předpokladu, že nedojde ke střetu zájmů, poskytuje těmto členským státům operativní podporu při provádění jejich námořních bezpečnostních vyšetřování. Agentura rovněž provede analýzu zpráv o námořním bezpečnostním vyšetřování stanovenou ve směrnici 2009/18/ES s cílem určit přidanou hodnotu na úrovni Unie, pokud jde o veškerá relevantní ponaučení, která je třeba vyvodit.
Agentura podle potřeb poskytuje pravidelná školení orgánů členských států pro námořní bezpečnostní vyšetřování.
5. Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při provádění směrnice Rady 98/41/ES (23) a směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/25/ES (24) a 2009/45/ES (25). Agentura zejména pomáhá Komisi při zřizování a udržování databáze opatření podle čl. 9 odst. 4 sedmého pododstavce směrnice 2009/45/ES a čl. 9 odst. 3 písm. a) směrnice 98/41/ES a při posuzování těchto opatření.
6. Agentura usnadňuje spolupráci a výměnu informací mezi Komisí a členskými státy za účelem posouzení uznaných subjektů, které provádějí úkoly v oblasti prohlídek a vydávání osvědčení v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 391/2009. Agentura zejména:
|
a) |
poskytuje Komisi stanovisko k jejímu hodnocení uznaných subjektů podle čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 391/2009; |
|
b) |
poskytuje členským státům vhodné informace v souvislosti s inspekcemi provedenými agenturou na podporu hodnocení Komise podle čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 391/2009 s cílem podpořit sledování uznaných subjektů podle článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/15/ES (26), jež podporují členské státy při plnění jejich závazků v rámci Unie a mezinárodních závazků jakožto států vlajky; |
|
c) |
poskytuje Komisi technickou pomoc týkající se možných nápravných opatření nebo uložení pokut uznaným subjektům v souladu s články 5 a 6 nařízení (ES) č. 391/2009 a odpovídajících požadavků na předběžné oznámení. |
Pro účely prvního pododstavce písm. b) tohoto odstavce je agentura Komisi a členským státům nápomocna při provádění článku 9a směrnice 2009/21/ES.
7. Agentura je Komisi nápomocna při provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU (27) tím, že poskytuje technické posouzení bezpečnostních a environmentálních aspektů, poskytuje doporučení se seznamy příslušných požadavků na návrh, zhotovení a funkčnost a zkušebních norem, a je Komisi nápomocna při zřizování a vedení databáze podle čl. 35 odst. 4 uvedené směrnice a usnadňuje spolupráci mezi oznámenými subjekty pro posuzování, přičemž působí jako technický sekretariát pro jejich koordinační skupinu.
8. Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při určování bezpečnostních rizik souvisejících s vývojem technologií s pokročilou automatizací.
9. Agentura analyzuje statistiky o námořnících, které jsou poskytovány a používány v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/993 (28). Na žádost správní rady může rovněž analyzovat statistiky týkající se nedostatků souvisejících s Úmluvou o práci na moři z roku 2006 zjištěných při inspekcích v rámci státní přístavní inspekce provedených podle směrnice 2009/16/ES s cílem pomoci zlepšit pracovní a životní podmínky námořníků na palubě.
10. Po předchozím schválení správní radou může být agentura podle potřeby Komisi a členským státům nápomocna v nově vznikajících oblastech týkajících se námořní bezpečnosti, aniž jsou dotčeny pravomoci členských států v těchto oblastech.
Článek 5
Úkoly související s udržitelností životního prostředí
1. Agentura nákladově efektivním způsobem podporuje členské státy dodatečnými operačními prostředky pro reakci na znečištění, včetně prostředků, které mají být vyvinuty pro udržitelná alternativní paliva, pro znečištění z lodí a pro znečištění moře způsobené zařízeními pro těžbu ropy nebo plynu.
Agentura tuto podporu poskytuje na žádost postiženého členského státu, v jehož působnosti jsou prováděny čisticí práce. Touto podporou není dotčena odpovědnost pobřežních států za zavedení vhodných mechanismů zásahu proti znečištění, při respektování stávající spolupráce mezi členskými státy v této oblasti.
Operační prostředky, které agentura členským státům poskytuje, zohlední přechod odvětví na využívání udržitelných alternativních zdrojů energie pro lodě a zajistí jej. Žádosti o spuštění činností v rámci boje proti znečištění by měly být ve vhodných případech podávány prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie, zavedeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU (29) (dále jen „mechanismus civilní obrany Unie“).
2. Agentura vypracuje a aktualizuje posouzení rizik pro všechny mořské oblasti EU, které slouží jako základ pro umístění plavidel agentury pro zásahy při znečištění ropou a chemickými látkami na podporu členských států při činnostech v rámci reakce na znečištění mořského prostředí.
3. Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při zjišťování možného znečištění a při stíhání lodí, které nezákonně vypouštějí nečistoty, v souladu se směrnicí 2005/35/ES. Je zejména nápomocna při provádění článků 10 až 10d uvedené směrnice:
|
a) |
vývojem a udržováním evropské satelitní služby pro zjišťování znečištění (CleanSeaNet) jako součásti SafeSeaNet a dalších relevantních mechanismů podávání zpráv; |
|
b) |
shromažďováním, analýzou a šířením příslušných informací o provádění směrnice 2005/35/ES a prosazování na jejím základě; |
|
c) |
zajišťováním budování kapacit pro příslušné vnitrostátní orgány a usnadňováním výměny osvědčených postupů mezi nimi; |
|
d) |
vytvořením a udržováním on-line externího ohlašovacího kanálu pro přijímání a zpracovávání informací o možném nezákonném vypouštění nečistot, sdělených posádkou, a předáváním těchto informací dotčenému členskému státu nebo dotčeným členským státům, a to při zajištění nezbytné ochrany osob, které potenciální porušení předpisů oznamují, a jejich osobních údajů. |
4. Agentura spolupracuje s dalšími agenturami Unie, jako je Evropská agentura pro kontrolu rybolovu (EFCA), zřízená nařízením (EU) 2019/473, v souladu s pracovními ujednáními uvedenými v čl. 12 odst. 2 tohoto nařízení.
5. Agentura poskytuje službu CleanSeaNet a veškeré další nástroje, které Komisi a členským státům na jejich žádost pomáhají monitorovat rozsah ropného znečištění moří způsobeného zařízeními pro těžbu ropy nebo plynu a jeho dopad na životní prostředí.
6. Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při provádění směrnice (EU) 2019/883, včetně rozvoje, udržování a aktualizace inspekční databáze podle článku 14 uvedené směrnice.
7. Agentura je Komisi a členským státům nápomocna v souvislosti s prováděním směrnice 2008/56/ES tím, že přispívá k plnění cíle v podobě dosažení nebo zachování dobrého environmentálního stavu mořských vod, jak je definován v uvedené směrnici, pokud jde o prvky směrnice 2008/56/ES související s lodní plavbou, a při využívání stávajících nástrojů, například integrovaných námořních služeb poskytovaných agenturou.
8. Agentura je Komisi a členským státům na jejich žádost nápomocna při provádění prvků směrnice (EU) 2016/802 týkajících se námořní dopravy, a to i s využitím operačních nástrojů a služeb. V tomto ohledu agentura rovněž udržuje relevantní inspekční databázi s cílem pomoci členským státům při posuzování rizika nesouladu lodí s uvedenou směrnicí.
9. Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 (30) shromažďováním a analýzou údajů o dodržování uvedeného nařízení.
10. Po předchozím schválení správní radou může agentura podle potřeby podporovat Komisi a členské státy v nově vznikajících oblastech týkajících se udržitelnosti životního prostředí, aniž jsou dotčeny pravomoci členských států v těchto oblastech.
11. Agentura předkládá každé tři roky Komisi zprávu o pokroku dosaženém při snižování dopadu námořní dopravy na životní prostředí na úrovni Unie.
Článek 6
Úkoly související s dekarbonizací
1. Agentura poskytuje Komisi a členským státům na jejich žádost technickou pomoc v souvislosti s operačními a technickými opatřeními, jakož i s regulačním úsilím o snížení emisí skleníkových plynů z lodí. V tomto ohledu může agentura využívat jakékoli relevantní operační nástroje nebo služby. Agentura zejména zkoumá, analyzuje a navrhuje Komisi po předchozí konzultaci s členskými státy příslušné pokyny nebo doporučení v souvislosti se zaváděním a využíváním udržitelných alternativních paliv, energetických systémů a zdrojů energie pro lodě, jako jsou technologie s nulovými emisemi, dodávky elektřiny z pevniny, pohon s podporou solární energie nebo větru, jak jsou vymezeny v nařízení (EU) 2023/1805, nebo pohon s podporou solární energie, jakož i v souvislosti s opatřeními v oblasti energetické účinnosti, jako je optimalizace rychlosti.
2. Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při provádění nařízení (EU) 2023/1805. Zejména je Komisi nápomocna při vytváření a udržování databáze FuelEU, zřízené článkem 19 uvedeného nařízení, a jiných příslušných nástrojů IT uvedených ve zmíněném článku 19, při vývoji vhodných nástrojů pro monitorování, pokynů a nástrojů pro výběr založený na posouzení rizik stanovených zejména v článku 18 uvedeného nařízení s cílem usnadnit provádění, ověřování a činnosti prosazování, jakož i při analýze relevantních údajů a přípravě zpráv podle článku 30 uvedeného nařízení.
3. Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při provádění nařízení (EU) 2015/757. Zejména je Komisi nápomocna při vývoji, aktualizaci a udržování relevantních nástrojů IT, databází a pokynů pro účely provádění uvedeného nařízení a usnadňování činností v oblasti prosazování a při analýze relevantních údajů vykazovaných podle uvedeného nařízení a podporuje Komisi v jejích činnostech při plnění povinností podle článku 21 uvedeného nařízení.
4. Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při provádění směrnice 2003/87/ES, pokud jde o odvětví námořní dopravy. Zejména je Komisi nápomocna při vývoji vhodných prováděcích nástrojů IT, nástrojů pro monitorování, pokynů a nástrojů pro výběr založený na posouzení rizik, jež usnadní činnosti ověřování, prosazování a provádění v souvislosti s uvedenou směrnicí, pokud jde o odvětví námořní dopravy, a při využívání relevantních stávajících nástrojů, služeb a databází.
5. Pomoc uvedená v odstavcích 1 až 4 zahrnuje rovněž monitorování a podávání zpráv o možných dopadech na přístavní dopravu, vyhýbání se zastávkám v přístavu a přesun dopravy do překladišť kontejnerů v sousedních zemích na úkor přístavů Unie.
6. Agentura předkládá Komisi každé tři roky zprávu o pokroku dosaženém při dekarbonizaci námořní dopravy na úrovni Unie. Kde je to možné, obsahuje zpráva technickou analýzu zjištěných problémů, které by mohly být řešeny na úrovni Unie. Zpráva se zveřejní na internetových stránkách agentury ve formátu s možností vyhledávání.
Článek 7
Úkoly související s ochranou námořní dopravy a s kybernetickou bezpečností
1. Agentura poskytuje Komisi technickou pomoc při provádění inspekčních úkolů, které jí byly svěřeny podle čl. 9 odst. 4 nařízení (ES) č. 725/2004.
2. Agentura je Komisi a členským státům na jejich žádost spolu s dalšími příslušnými subjekty Unie nápomocna tím, že poskytuje technické pokyny a usnadňuje výměnu osvědčených postupů a informací mezi členskými státy o kybernetické odolnosti a kybernetických bezpečnostních incidentech.
Článek 8
Úkoly související s námořním dohledem a řešením námořních krizí
1. Agentura poskytuje Komisi a členským státům na jejich žádost služby v oblasti námořního dohledu a komunikace založené na nejmodernějších technologiích včetně vesmírné a pozemní infrastruktury a čidel upevněných na jakémkoli typu platformy, které zlepšují informovanost o situaci na moři, a to i pokud jde o geopolitické výzvy.
2. V oblasti monitorování dopravy, na niž se vztahuje směrnice 2002/59/ES, agentura podporuje zejména spolupráci mezi pobřežními státy v dotčených oblastech námořní dopravy a rozvíjí, udržuje a provozuje Evropské datové centrum pro identifikaci a sledování plavidel na velké vzdálenosti (LRIT), vymezené v článku 6b uvedené směrnice, a SafeSeaNet uvedený v článku 22a uvedené směrnice, jakož i mezinárodní systém výměny údajů LRIT v souladu se závazky přijatými v IMO.
3. Agentura na požádání, a aniž je dotčeno unijní a vnitrostátní právo, poskytuje Komisi, příslušným vnitrostátním orgánům a příslušným subjektům Unie v mezích jejich mandátu relevantní informace o poloze plavidel a údaje z pozorování Země s cílem usnadnit opatření proti hrozbám pirátství a úmyslných protiprávních činů, jak stanoví platné právo Unie, nebo na základě mezinárodně schválených právních nástrojů v oblasti námořní dopravy, s výhradou platných pravidel o ochraně údajů a v souladu se správními postupy stanovenými směrnicí 2002/59/ES. Poskytování informací LRIT podléhá souhlasu dotčeného státu vlajky.
4. Agentura provozuje středisko, které je k dispozici 24 hodin denně a 7 dní v týdnu a které na žádost, a aniž je dotčeno unijní a vnitrostátní právo, poskytuje Komisi, příslušným vnitrostátním orgánům, aniž jsou dotčena jejich práva a povinnosti jakožto států vlajky, pobřežních států a států přístavu, a příslušným subjektům Unie v mezích jejich mandátu informace o situaci na moři a podle potřeby analytické údaje, které je podporují v oblasti:
|
a) |
bezpečnosti, ochrany [před protiprávními činy] a znečištění moře; |
|
b) |
nouzových situací na moři; |
|
c) |
provádění právních předpisů Unie vyžadujících monitorování pohybu lodí a nebezpečí pro plavbu; |
|
d) |
opatření proti hrozbám pirátství a jiných úmyslných protiprávních činů, jak je stanoví platné právo Unie nebo mezinárodně dohodnuté právní nástroje v oblasti námořní dopravy; |
|
e) |
provádění omezujících opatření Unie přijatých podle článku 29 Smlouvy o Evropské unii nebo článku 215 Smlouvy o fungování EU, která spadají do pravomocí agentury. |
Poskytování těchto informací podléhá platným pravidlům pro ochranu údajů a je v souladu s pokyny, které případně vydá řídící skupina na vysoké úrovni zřízená v souladu se směrnicí 2002/59/ES. Poskytování informací LRIT podléhá souhlasu dotčeného státu vlajky.
5. Agentura v oblasti své působnosti přispívá k včasné reakci na krizové situace a jejich zmírňování tím, že je členským státům a Komisi na jejich žádost nápomocna při provádění pohotovostních plánů a usnadňuje výměnu informací a osvědčených postupů mezi nimi.
6. Agentura je Komisi nápomocna při provozování složky námořního dohledu bezpečnostních služeb Copernicus v rámci správy a finančního rámce programu Copernicus.
7. Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při vývoji a udržování společného prostředí pro sdílení informací (CISE) založeného na dobrovolné účasti, což je řešení v oblasti interoperability s cílem usnadnit výměnu informací mezi různými systémy používanými vnitrostátními civilními a vojenskými orgány odpovědnými za námořní prostor, které doplňují informace již dostupné prostřednictvím povinných informačních systémů.
Článek 9
Úkoly související s digitalizací a zjednodušením
1. V oblastech práva Unie, které spadají do její pravomoci, agentura podle potřeby shromažďuje a poskytuje objektivní, spolehlivé a srovnatelné statistiky, informace a údaje s cílem vyhodnotit účinnost a nákladovou efektivnost stávajících opatření. Tyto úkoly zahrnují usnadnění a podporu elektronických osvědčení, využívání stávajících databází a využívání inovativních nástrojů IT a umělé inteligence.
2. Agentura je Komisi nápomocna při provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1239 (31), přičemž plní tyto úkoly:
|
a) |
vyvíjet a udržovat společné složky informačních technologií a služby evropského prostředí jednotného námořního portálu, zřízeného článkem 1 nařízení (EU) 2019/1239, za něž odpovídá Komise; |
|
b) |
udržovat soubor údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu, zřízený nařízením (EU) 2019/1239, příručku pro zavedení zpráv a šablony digitálních tabulek; |
|
c) |
poskytovat členským státům nezávazné technické pokyny k provádění evropského prostředí jednotného námořního portálu; |
|
d) |
usnadnit lepší opakované použití a sdílení údajů vyměňovaných v rámci evropského prostředí jednotného námořního portálu pomocí SafeSeaNet. |
3. Agentura poskytuje členským státům na jejich žádost, a aniž jsou dotčena existující technická řešení pro jejich registry nebo jejich práva a povinnosti jakožto států vlajky, pomoc, včetně školení, při digitalizaci jejich registrů a postupů usnadňujících zavádění elektronických osvědčení a snížení administrativní zátěže.
4. Při vývoji nástrojů IT a jiných technických řešení agentura vždy zohlední kybernetickou bezpečnost.
Článek 10
Návštěvy členských států a inspekce
1. S cílem pomoci Komisi v plnění jejích povinností podle Smlouvy o fungování EU, a zejména v hodnocení účinného provádění relevantního práva Unie v oblastech námořní bezpečnosti a předcházení znečištění, agentura provádí návštěvy členských států, pokud ji Komise tímto úkolem pověří, a v souladu s metodikou vypracovanou správní radou. Tato metodika zahrnuje integrovaný přístup. jehož cílem je ověřit více než jeden právní předpis relevantní pro funkci dotčeného členského státu jakožto státu vlajky, státu přístavu nebo pobřežního státu.
2. Agentura v souladu s metodikou uvedenou v odstavci 1 informuje dotčený členský stát o plánované návštěvě, o jménech zmocněných úředníků, o dni zahájení návštěvy a o jejím předpokládaném trvání. Úředníci agentury pověření provedením těchto návštěv předloží písemné rozhodnutí výkonného ředitele agentury (dále jen „výkonný ředitel“) upřesňující účel a cíle návštěvy.
3. Agentura může vykonávat inspekce jménem Komise podle požadavků závazných právních aktů Unie, mimo jiné pokud jde o uznané subjekty uznané a o výcvik a osvědčování námořníků ve třetích zemích v souladu se směrnicí (EU) 2022/993, pokud Komise tímto úkolem pověří.
4. Agentura může rovněž vykonávat inspekce zařízení na recyklaci ve třetích zemích na místě jménem Komise v souladu s nařízením (EU) č. 1257/2013, pokud ji Komise tímto úkolem pověří.
5. Na konci každé návštěvy nebo inspekce uvedené v tomto článku agentura vypracuje zprávu a zašle ji Komisi a danému členskému státu. Zpráva se řídí šablonou stanovenou Komisí.
6. Je-li to vhodné, a v každém případě když je uzavřen cyklus návštěv nebo inspekcí uvedených v tomto článku, analyzuje agentura zprávy z tohoto cyklu za účelem určení horizontálních zjištění a obecných závěrů o účinnosti a nákladové efektivnosti zavedených opatření. Agentura předloží tuto analýzu Komisi a členským státům k dalšímu projednání s cílem vyvodit jakékoli relevantní závěry a usnadnit šíření osvědčených pracovních postupů.
Kapitola III
Další úkoly agentury týkající se mezinárodních vztahů a spolupráce Evropské pobřežní stráže
Článek 11
Mezinárodní vztahy
1. Agentura poskytuje členským státům a Komisi na jejich žádost technickou pomoc, která je nezbytná k tomu, aby se podílely na příslušných činnostech technických orgánů IMO, MOP v souvislosti s námořní dopravou, Pařížského memoranda o porozumění a příslušných regionálních organizací, pokud jde o záležitosti spadající do pravomoci Unie.
Za účelem účinného a účelného plnění těchto úkolů může výkonný ředitel rozhodnout o umístění zaměstnanců v delegaci Unie ve Spojeném království, s výhradou příslušných dohod s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ), s cílem podpořit členské státy a Komisi při činnostech souvisejících s jejich účastí na práci IMO. Takové rozhodnutí vyžaduje předchozí souhlas Komise a správní rady. Tímto rozhodnutím se určí rozsah činností, jež mají umístění pracovníci provádět, a to způsobem, který zabrání zbytečným nákladům a zdvojování administrativních funkcí agentury.
2. Agentura může na žádost Komise poskytnout technickou pomoc včetně organizace příslušných vzdělávacích činností, pokud jde o relevantní právní akty Unie, státům, které žádají o přistoupení k Unii, a v příslušných případech partnerským zemím v rámci evropského sousedství a zemím, které se účastní Pařížského memoranda o porozumění.
3. Agentura může na žádost Komise, ESVČ nebo obou, nebo na žádost členských států, poskytnout pomoc pro znečištění z lodí a pro znečištění moře způsobeného zařízeními pro těžbu ropy nebo plynu, jež postihuje třetí země mající společné regionální moře s Unií. Agentura poskytuje tuto pomoc v souladu s mechanismem civilní ochrany Unie a s podmínkami platnými pro členské státy podle čl. 5 odst. 1, které se obdobně vztahují na třetí země. Tyto úkoly jsou koordinovány s existujícími regionálními ujednáními o spolupráci, jež se týkají znečištění moře.
4. Aniž je dotčen článek 24, může agentura na žádost Komise poskytovat technickou pomoc třetím zemím v záležitostech spadajících do oblasti pravomoci Komise.
5. S výhradou schválení Komisí může agentura uzavřít správní ujednání a spolupracovat s dalšími subjekty Unie působícími v záležitostech spadajících do pravomoci agentury. Tato ujednání a spolupráce podléhají kladnému stanovisku správní rady a následnému pravidelnému podávání zpráv.
6. Správní rada přijme jakožto součást jednotného programového dokumentu strategii pro mezinárodní vztahy agentury v otázkách, které spadají do její pravomoci.
Článek 12
Evropská spolupráce při výkonu funkcí pobřežní stráže
1. Agentura ve spolupráci s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) a s Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu (EFCA), jednajícími v mezích svých mandátů, podporuje vnitrostátní orgány, které vykonávají funkce pobřežní stráže, na vnitrostátní úrovni i úrovni Unie, a je-li to vhodné, i na mezinárodní úrovni:
|
a) |
sdílením, slučováním a analýzou informací, které jsou k dispozici v systémech hlášení lodí a jiných informačních systémech, jež tyto agentury provozují nebo k nimž mají přístup, v souladu s jejich právními základy a aniž je tím dotčeno vlastnictví údajů členskými státy; |
|
b) |
poskytováním nejmodernějších služeb v oblasti ostrahy a komunikace včetně vesmírné a pozemní infrastruktury a čidel upevněných na jakémkoli typu platformy; |
|
c) |
budováním kapacit tvorbou pokynů a doporučení a určováním osvědčených postupů, jakož i poskytováním vzdělávání a výměny pracovníků; |
|
d) |
posílením výměny informací a spolupráce v souvislosti s funkcemi pobřežní stráže, včetně analýzy operativních problémů a nově se objevujících rizik v námořní oblasti; |
|
e) |
sdílením kapacit prostřednictvím plánování a provádění víceúčelových operací a sdílením prostředků a jiných schopností v takovém rozsahu, v jakém jsou tyto činnosti koordinovány těmito agenturami a prováděny se souhlasem příslušných orgánů dotčených členských států. |
2. Aniž jsou dotčeny pravomoci správní rady uvedené v článku 15, konkrétní formy spolupráce agentury s Frontexem a EFCA v oblasti funkcí pobřežní stráže se určí v pracovním ujednání v souladu s mandáty těchto agentur a s finančními pravidly, která se na ně vztahují. Toto ujednání schválí správní rada agentury a správní rady Frontexu a EFCA.
3. Komise v úzké spolupráci s členskými státy, agenturou, Frontexem a EFCA vypracuje praktickou příručku o evropské spolupráci při výkonu funkcí pobřežní stráže. Tato příručka obsahuje pokyny, doporučení a osvědčené postupy pro výměnu informací. Komise ji přijme ve formě doporučení.
4. Úkoly uvedenými v tomto článku nejsou dotčeny úkoly agentury uvedené v článcích 4 až 11 ani práva a povinnosti členských států, zejména pokud jde o státy vlajky, státy přístavu nebo pobřežní státy.
Článek 13
Komunikace a šíření informací
Agentura může z vlastního podnětu vykonávat komunikační činnost v oblastech spadajících do jejího mandátu s cílem propagovat svou činnost a šířit relevantní pokyny. Komunikační činnost podporuje plnění ostatních úkolů uvedených v článcích 3 až 12 a provádí se v souladu s relevantními plány pro komunikaci a šíření informací přijatými správní radou. Správní rada tyto plány pravidelně aktualizuje na základě analýzy potřeb.
Kapitola IV
Organizace agentury
Článek 14
Správní a řídicí struktura
Správní a řídicí struktura Agentury se skládá:
|
a) |
ze správní rady, která plní funkce stanovené v článku 16; |
|
b) |
z výkonného ředitele, který plní povinnosti stanovené v článku 22. |
Článek 15
Složení správní rady
1. Správní rada je složena z jednoho zástupce každého členského státu a čtyř zástupců Komise, přičemž všichni mají hlasovací právo.
Správní rada zahrnuje rovněž čtyři odborníky jmenované Komisí z odvětví nejvíce dotčených cíli agentury, jak jsou stanoveny v článku 2, kteří nemají hlasovací právo.
Členové správní rady jsou jmenováni na základě stupně své zkušenosti a odbornosti v oblastech uvedených v článku 2. Členské státy a Komise usilují o to, aby ve správní radě panovala rovnováha v zastoupení žen a mužů. Jedním ze čtyř odborníků musí být zástupce rámce stálé spolupráce orgánů pro námořní bezpečnostní vyšetřování uvedeného v článku 10 směrnice 2009/18/ES.
2. Každý členský stát a Komise jmenuje své členy správní rady a náhradníky zastupující tyto členy v jejich nepřítomnosti.
3. Funkční období členů správní rady je čtyřleté. Členové správní rady mohou být jmenováni opakovaně.
4. Každý člen správní rady a jeho náhradník podepíše při nástupu do funkce písemné prohlášení o tom, že se nenachází ve střetu zájmů. Každý člen správní rady a jeho náhradník toto prohlášení aktualizuje, pokud dojde ke změně okolností v souvislosti s případným střetem zájmů. Agentura tato prohlášení a jejich aktualizace zveřejní na svých internetových stránkách.
Článek 16
Funkce správní rady
1. S cílem zajistit, aby agentura plnila své úkoly, správní rada:
|
a) |
určuje celkové a strategické zaměření činnosti agentury; |
|
b) |
poté, co obdrží stanovisko Komise, a v souladu s článkem 17 přijímá každý rok dvoutřetinovou většinou členů s hlasovacím právem jednotný programový dokument agentury; |
|
c) |
dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem přijímá roční rozpočet a plán pracovních míst agentury a vykonává další funkce ve vztahu k rozpočtu agentury podle kapitoly VI; |
|
d) |
přijímá dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem konsolidovanou výroční zprávu o činnosti agentury a každý rok ji do 1. července předkládá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a členským státům a zveřejňuje ji; |
|
e) |
přijímá finanční pravidla použitelná na agenturu v souladu s článkem 24; |
|
f) |
vydává dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem stanovisko ke konečné účetní závěrce agentury; |
|
g) |
stanoví metodiku návštěv, které mají být vykonány podle článku 10; |
|
h) |
projednává a schvaluje správní ujednání v souladu s čl. 11 odst. 5; |
|
i) |
přijímá strategii boje proti podvodům přiměřenou riziku podvodů s ohledem na náklady a přínosy opatření, jež mají být provedena; |
|
j) |
přijímá a zveřejňuje pravidla pro předcházení střetům zájmů a řešením těchto střetů u svých členů a každoročně zveřejňuje na svých internetových stránkách prohlášení o zájmech členů správní rady; |
|
k) |
přijímá pravidla a postupy týkající se transparentnosti, pokud jde o lobbistické činnosti a zapojení třetích subjektů do přípravy zpráv nebo jiných dokumentů vydávaných agenturou, které mají být zveřejněny na jejích internetových stránkách, zejména těch dokumentů, které se týkají uvedených třetích subjektů; |
|
l) |
na základě analýzy potřeb přijímá a pravidelně aktualizuje plány pro sdělování a šíření informací uvedené v článku 13; |
|
m) |
dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem přijímá svůj jednací řád a zveřejňuje jej; |
|
n) |
v souladu s odstavcem 2 vykonává ve vztahu k zaměstnancům agentury pravomoci, které služební řád úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“) svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie (dále jen „pracovní řád“) svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy, jak je stanoveno v nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (32); |
|
o) |
přijímá prováděcí pravidla k provedení služebního řádu a pracovního řádu v souladu s čl. 110 odst. 2 služebního řádu; |
|
p) |
v souladu s článkem 21 jmenuje výkonného ředitele, vydává mu pokyny a sleduje jeho činnost a případně prodlužuje jeho funkční období nebo ho odvolává z funkce dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem; |
|
q) |
stanoví rozhodovací postupy výkonného ředitele; |
|
r) |
podle potřeby jmenuje účetního, na něhož se vztahuje služební řád a pracovní řád a který je při výkonu svých povinností zcela nezávislý; |
|
s) |
přijímá vhodná opatření v návaznosti na zjištění a doporučení vyplývající z interních nebo externích auditních zpráv a hodnocení a z vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) nebo Úřadu evropského veřejného žalobce; |
|
t) |
přijímá dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem veškerá rozhodnutí o zřizování vnitřních struktur agentury, včetně zřizování poradních nebo pracovních skupin bez rozhodovacích pravomocí a v případě potřeby jejich změn, s přihlédnutím k řádnému rozpočtovému řízení; |
|
u) |
schvaluje dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem ujednání o účasti třetích zemí na práci agentury v souladu s článkem 23; |
|
v) |
přijímá strategii pro dosahování vyšší účinnosti a synergií; |
|
w) |
přijímá vnitřní bezpečnostní předpisy agentury podle článku 36; |
|
x) |
jmenuje pověřence agentury pro ochranu osobních údajů. |
Pro účely prvního pododstavce písm. g), pokud Komise vyjádří nesouhlas s dotčenou metodikou do 15 dnů ode dne schválení, správní rada ji znovu posoudí a zavede s případnými změnami ve druhém čtení buď dvoutřetinovou většinou zahrnující zástupce Komise, nebo jednomyslně hlasy zástupců členských států.
2. Správní rada v souladu s čl. 110 odst. 2 služebního řádu přijímá rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu, kterým přenáší příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn tyto pravomoci přenést na jiné osoby.
Vyžadují-li to mimořádné okolnosti, může správní rada rozhodnutím dočasně pozastavit přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí jím přenesených na další osoby a vykonávat je sama nebo je přenést na některého ze svých členů nebo na zaměstnance jiného, než je výkonný ředitel.
Článek 17
Roční a víceleté programy
1. Do 30. listopadu každého roku správní rada přijme jednotný programový dokument, který obsahuje roční a víceleté programování, na základě návrhu předloženého výkonným ředitelem a s přihlédnutím ke stanovisku Komise. Správní rada jej předá Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.
Pokud s jednotným programovým dokumentem Komise do 15 dnů ode dne schválení vyjádří nesouhlas, správní rada jej znovu posoudí a schválí s případnými změnami ve lhůtě dvou měsíců od vyjádření nesouhlasu Komise ve druhém čtení buď dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem zahrnující zástupce Komise, nebo jednomyslně hlasy zástupců členských států.
2. Za konečný se jednotný programový dokument považuje po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie a v případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.
3. Roční pracovní program obsahuje podrobné cíle a předpokládané výsledky, včetně ukazatelů výkonnosti. Obsahuje rovněž popis opatření, která mají být financována, a stanovení finančních a lidských zdrojů, které jsou na jednotlivá opatření přiděleny, v souladu se zásadami sestavování rozpočtu a řízení podle činností. Roční pracovní program musí být v souladu s víceletým pracovním programem. Musí v něm být jasně uvedeno, jaké úkoly byly ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem přidány, změněny nebo zrušeny. Součástí ročního nebo víceletého programu je strategie vztahů se třetími zeměmi či mezinárodními organizacemi podle článku 11 a činnosti založené na této strategii.
4. Je-li agentuře svěřen nový úkol, správní rada přijatý roční pracovní program změní. Začlenění takovéhoto nového úkolu je předmětem analýzy důsledků pro lidské a rozpočtové zdroje a může být spojeno s rozhodnutím správní rady odložit úkoly jiné.
5. Aniž je dotčeno její právo upřednostňovat některé úkoly a činnosti v ročním a víceletém plánování, správní rada v rámci přípravy jednotného programového dokumentu posoudí a schválí žádosti Komise nebo členských států o technickou pomoc podle čl. 3 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. b), čl. 4 odst. 2, 9 a 10, čl. 5 odst. 6, 8 a 10, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 6 a 7, čl. 9 odst. 3, čl. 10 odst. 4 a čl. 11 odst. 2 a 4. Schválení těchto žádostí:
|
a) |
nesmí být na úkor ostatních úkolů agentury; |
|
b) |
se vyhne duplicitnímu vynakládání úsilí; |
|
c) |
podléhá analýze důsledků pro lidské a rozpočtové zdroje a |
|
d) |
může být spojeno s rozhodnutím správní rady o odložení jiných úkolů. |
6. Jakákoli podstatná změna ročního pracovního programu se přijímá stejným postupem jako původní roční pracovní program. Správní rada může přenést pravomoc k provádění nepodstatných změn ročního pracovního programu na výkonného ředitele.
7. Víceletý pracovní program udává celkové strategické programování včetně cílů, předpokládaných výsledků a ukazatelů výkonnosti. Stanoví rovněž programování zdrojů, včetně víceletého rozpočtu a zaměstnanců.
8. Strategické programování uvedené v odstavci 7 tohoto článku se aktualizuje podle potřeby, zejména za účelem zohlednění výsledku hodnocení uvedeného v článku 38. Programování zdrojů uvedených v odstavci 7 tohoto článku se aktualizuje každoročně.
Článek 18
Předseda správní rady
1. Správní rada volí ze svých členů s hlasovacím právem předsedu a místopředsedu. Předseda a místopředseda jsou zvoleni, pokud obdrží dvoutřetinovou většinu hlasů členů správní rady, kteří mají hlasovací právo.
2. Nemůže-li předseda vykonávat své povinnosti, zaujme jeho místo automaticky místopředseda.
3. Funkční období předsedy a místopředsedy činí čtyři roky a mohou být zvoleni jednou opětovně. Skončí-li však členství předsedy nebo místopředsedy ve správní radě v průběhu jeho funkčního období, zaniká týmž dnem automaticky jeho funkce předsedy či místopředsedy.
Článek 19
Zasedání správní rady
1. Zasedání správní rady probíhají v souladu s jejím jednacím řádem a svolává je její předseda.
2. Zasedání se účastní výkonný ředitel, ledaže předseda rozhodne, že jeho účast může vést ke střetu zájmů nebo že má správní rada přijmout rozhodnutí v souladu s článkem 32.
3. Řádné zasedání správní rady se koná dvakrát ročně. Navíc se správní rada schází z podnětu předsedy nebo na žádost Komise nebo jedné třetiny členských států.
4. Jedná-li se o důvěrnou záležitost nebo střet zájmů, může správní rada rozhodnout o projednání určitých bodů pořadu jednání v nepřítomnosti dotčených členů. Není tím dotčeno právo členských států a Komise na zastoupení náhradníkem nebo jinou osobou. Podrobná prováděcí pravidla k tomuto ustanovení stanoví jednací řád správní rady.
5. Správní rada může přizvat jakoukoli osobu, jejíž stanovisko může být důležité, aby se na jejích zasedáních účastnila projednávání konkrétních bodů jako pozorovatel.
6. Členům správní rady mohou být v souladu s jejím jednacím řádem nápomocni poradci nebo odborníci.
7. Sekretariát správní rady zabezpečuje agentura.
Článek 20
Pravidla hlasování ve správní radě
1. Správní rada přijímá rozhodnutí nadpoloviční většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem, není-li v tomto nařízení stanoveno jinak.
2. Pokud Komise vznese vážné obavy ohledně návrhu rozhodnutí předloženého správní radě v záležitostech týkajících nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/715, služebního řádu a pracovního řádu, správní rada přijetí dotčeného rozhodnutí odloží. Do 15 dnů ode dne, kdy Komise vznese vážné obavy ohledně návrhu rozhodnutí správní rady, správní rada toto rozhodnutí znovu přezkoumá a přijme je s případnými změnami ve druhém čtení buď dvoutřetinovou většinou zahrnující zástupce Komise, nebo čtyřpětinovou většinou hlasů zástupců členských států.
3. Každý člen správní rady má jeden hlas. Výkonný ředitel nehlasuje.
4. V nepřítomnosti člena správní rady je k výkonu jeho hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník.
5. Jednací řád stanoví podrobnější úpravu hlasování, včetně podmínek, za kterých může člen jednat v zastoupení jiného člena správní rady.
Kapitola V
Výkonný ředitel
Článek 21
Jmenování, prodloužení funkčního období a odvolání
1. Výkonného ředitele jmenuje správní rada na základě zásluh a doložených dovedností a zkušeností relevantních pro odvětví námořní dopravy ze seznamu uchazečů navrženého Komisí na základě otevřeného a transparentního výběrového řízení, které respektuje zásadu genderové a zeměpisné vyváženosti.
2. Před jmenováním je uchazeč vybraný správní radou vyzván, aby učinil prohlášení před příslušným výborem Evropského parlamentu a zodpověděl otázky jeho členů.
3. Pro účely uzavření smlouvy s výkonným ředitelem agenturu zastupuje předseda správní rady.
4. Funkční období výkonného ředitele je pětileté. V dostatečném předstihu před koncem tohoto období provede Komise posouzení, které zohlední hodnocení činnosti výkonného ředitele a budoucí úkoly a výzvy agentury, a předloží je pro informaci správní radě spolu s návrhem na jmenování na nové funkční období.
5. Správní rada může na návrh Komise, který zohledňuje posouzení uvedené v odstavci 4, funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit na dobu nepřesahující pět let. Správní rada o svém záměru prodloužit funkční období výkonného ředitele vyrozumí Evropský parlament a Radu Evropské unie. Než správní rada přijme rozhodnutí o prodloužení funkčního období, může být výkonný ředitel vyzván, aby učinil prohlášení před příslušným výborem Evropského parlamentu a odpověděl na otázky jeho členů.
6. Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se nesmí účastnit dalšího výběrového řízení na totéž místo.
7. Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze rozhodnutím správní rady jednající na návrh, který může předložit buď Komise, nebo alespoň jedna třetina členů správní rady s hlasovacím právem.
8. Výkonný ředitel je zaměstnán jako dočasný zaměstnanec agentury podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu.
Článek 22
Úkoly a povinnosti výkonného ředitele
1. Výkonný ředitel řídí agenturu v souladu s rozhodnutími správní rady a zodpovídá se správní radě.
2. Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise a správní rady, je výkonný ředitel při výkonu své funkce nezávislý a nežádá ani nepřijímá pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu.
3. Výkonný ředitel předkládá Evropskému parlamentu na jeho žádost zprávy o plnění svých úkolů. Rada může výkonného ředitele vyzvat, aby předložil zprávu o plnění svých povinností.
4. Výkonný ředitel je právním zástupcem agentury.
5. Výkonný ředitel odpovídá za plnění úkolů svěřených agentuře tímto nařízením. Výkonný ředitel zejména:
|
a) |
zajišťuje udržitelnou a účinnou běžnou správu agentury; |
|
b) |
organizuje a řídí činnost a zaměstnance agentury a dohlíží na ně v mezích rozhodnutí správní rady; |
|
c) |
připravuje a provádí rozhodnutí přijatá správní radou; |
|
d) |
připravuje návrh finančních pravidel použitelných pro agenturu k přijetí správní radou; |
|
e) |
sestavuje návrh odhadu příjmů a výdajů agentury v souladu s článkem 26 a plní rozpočet agentury v souladu s článkem 27; |
|
f) |
vypracovává návrh jednotného programového dokumentu a předkládá jej správní radě k přijetí po konzultaci s Komisí nejméně čtyři týdny před příslušným zasedáním správní rady; |
|
g) |
provádí jednotný programový dokument, posuzuje pokrok ve srovnání s příslušnými ukazateli a podává zprávy o jeho provádění správní radě; |
|
h) |
připravuje souhrnnou výroční zprávu o činnosti agentury a předkládá ji správní radě k posouzení a přijetí; |
|
i) |
vyřizuje každou žádost o technickou pomoc v souladu s čl. 17 odst. 5; |
|
j) |
po konzultaci s Komisí a na základě metodiky návštěv stanovené správní radou v souladu s čl. 16 odst. 1 písm. g) rozhoduje o provedení návštěv a inspekcí stanovených v článku 10; |
|
k) |
uzavírá správní ujednání s jinými subjekty Unie, které pracují v oblasti činností agentury, pokud byl návrh ujednání předložen ke konzultaci nejprve Komisi a správní radě v souladu s čl. 11 odst. 5 a správní rada vůči němu do čtyř týdnů od jeho předložení nevznesla námitky; |
|
l) |
přijímá veškerá opatření nezbytná k zajištění chodu agentury v souladu s tímto nařízením, včetně přijímání vnitřních správních pokynů a zveřejňování oznámení; |
|
m) |
organizuje účinný systém kontroly s cílem umožnit srovnání výsledků agentury s jejími cíli a úkoly stanovenými v tomto nařízení; |
|
n) |
zavede efektivní a účinný systém vnitřní kontroly, zajišťuje jeho fungování a informuje správní radu o veškerých jeho podstatných změnách; |
|
o) |
zajišťuje provádění posouzení a řízení rizik pro agenturu; |
|
p) |
připravuje akční plán v návaznosti na závěry zpráv o interním nebo externím auditu a hodnocení, jakož i vyšetřování vedených OLAFem a Úřadem evropského veřejného žalobce podle článku 35, a podává zprávy o pokroku dvakrát ročně Komisi a pravidelně správní radě; |
|
q) |
chrání finanční zájmy Unie uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání, aniž by byla dotčena vyšetřovací pravomoc OLAFu a Úřadu evropského veřejného žalobce, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně uložením účinných, přiměřených a odrazujících správních sankcí, včetně finančních sankcí; |
|
r) |
vypracovává strategii agentury pro boj proti podvodům, strategii pro dosahování úspor z důvodu zvýšení efektivity a synergie, strategii pro spolupráci se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi a strategii pro organizační řízení a systémy vnitřní kontroly a předkládá je správní radě ke schválení; |
|
s) |
podporuje rozmanitost a zajišťuje genderovou vyváženost, pokud jde o přijímání zaměstnanců agentury; |
|
t) |
přijímá zaměstnance z co nejširší zeměpisné základny; |
|
u) |
navrhuje a provádí komunikační politiku agentury; |
|
v) |
plní veškeré další úkoly, které mu svěřila nebo které na něj přenesla správní rada nebo které se vyžadují podle tohoto nařízení. |
Pro účely prvního pododstavce písm. m) vytvoří výkonný ředitel po dohodě s Komisí a správní radou specificky koncipované ukazatele výkonnosti, které umožní efektivní posouzení dosažených výsledků. Výkonný ředitel zajistí, aby se organizační struktura agentury v mezích dostupných finančních a lidských zdrojů pravidelně přizpůsobovala vznikajícím potřebám. V souvislosti s tím zavede postupy pravidelného hodnocení, které splňují všeobecně uznávané profesní standardy.
Článek 23
Účast třetích zemí
1. Agentura je otevřená účasti třetích zemí, které uzavřely dohody s Unií, na jejichž základě přijaly a uplatňují právo Unie v oblasti námořní bezpečnosti, ochrany námořní dopravy a předcházení znečištění z lodí a reakce na ně.
2. Podle odpovídajících ustanovení těchto dohod agentura po obdržení stanoviska Komise a po schválení správní radou uzavírá ujednání, která upřesňují povahu a rozsah podrobných pravidel účasti těchto třetích zemí na práci agentury, včetně ustanovení o finančních příspěvcích a zaměstnancích.
Kapitola VI:
Finanční ustanovení
Článek 24
Finanční předpisy
Správní rada přijme po konzultaci s Komisí finanční předpisy použitelné na agenturu. Tyto finanční předpisy se mohou odchýlit od nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/715, pouze pokud je to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti agentury a s předchozím souhlasem Komise.
Článek 25
Rozpočet
1. Odhady všech příjmů a výdajů agentury se vypracovávají na každý rozpočtový rok, jenž odpovídá kalendářnímu roku, a uvedou se v rozpočtu agentury.
2. Rozpočet agentury musí být vyrovnaný co do příjmů a výdajů.
3. Aniž jsou dotčeny jiné zdroje, příjmy agentury zahrnují:
|
a) |
příspěvek Unie zanesený do souhrnného rozpočtu Unie a granty od subjektů Unie; |
|
b) |
možné příspěvky od kterékoli třetí země, která se účastní práce agentury v souladu s článkem 23; |
|
c) |
veškeré poplatky za infrastrukturu, publikace, odbornou přípravu nebo jakékoli jiné služby spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení poskytované agenturou; |
|
d) |
jakékoli dobrovolné finanční příspěvky členských států, třetích zemí nebo jiných subjektů, pokud jsou tyto příspěvky transparentní, jsou v rozpočtu jasně určeny a neohrožují nezávislost a nestrannost agentury. |
4. Výdaje agentury zahrnují odměny zaměstnanců, správní výdaje, výdaje na infrastrukturu a provozní náklady.
Článek 26
Sestavování rozpočtu
1. Výkonný ředitel vypracuje každoročně návrh odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok, včetně plánu pracovních míst, a zašle jej správní radě.
2. Správní rada na základě návrhu uvedeného v odstavci 1 přijme předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok.
3. Předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů agentury se do 31. ledna každého roku zašle Komisi. Konečnou verzi tohoto odhadu předloží správní rada Komisi do 31. března.
4. Komise předkládá odhad příjmů a výdajů Evropskému parlamentu a Radě (dále jen „rozpočtový orgán“) společně s návrhem souhrnného rozpočtu Unie.
5. Na základě předložených odhadů Komise zapracuje ty odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši dotace, která má být poskytnuta ze souhrnného rozpočtu Unie, do návrhu tohoto souhrnného rozpočtu, který předloží rozpočtovému orgánu v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování EU.
6. Rozpočtový orgán schvaluje prostředky na příspěvek pro agenturu.
7. Rozpočtový orgán přijímá plán pracovních míst agentury.
8. Rozpočet agentury přijímá správní rada. Rozpočet se stává konečným po konečném schválení souhrnného rozpočtu Unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.
9. Na jakékoli stavební projekty, jež by mohly mít významný dopad na rozpočet agentury, se vztahuje nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/715.
Článek 27
Plnění rozpočtu
1. Rozpočet agentury plní výkonný ředitel.
2. Výkonný ředitel předkládá každoročně rozpočtovému orgánu veškeré informace týkající se výsledku hodnotících postupů.
Článek 28
Předkládání účetní závěrky a udělení absolutoria
1. Účetní agentury předá do 1. března následujícího rozpočtového roku předběžnou účetní závěrku účetnímu Komise a Evropskému účetnímu dvoru.
2. Agentura zašle do 31. března následujícího rozpočtového roku zprávu o rozpočtovém a finančním řízení Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému účetnímu dvoru.
3. Účetní Komise zasílá Evropskému účetnímu dvoru do 31. března následujícího rozpočtového roku předběžnou účetní závěrku agentury konsolidovanou se závěrkou Komise.
4. Po obdržení připomínek Evropského účetního dvora k předběžné účetní závěrce agentury podle článku 252 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (33) vypracuje výkonný ředitel na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku agentury a předloží ji správní radě k vyjádření.
5. Správní rada vydá stanovisko ke konečné účetní závěrce agentury.
6. Účetní konečnou účetní závěrku agentury spolu se stanoviskem správní rady zašle do 1. července následujícího rozpočtového roku Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Evropskému účetnímu dvoru.
7. Do 15. listopadu následujícího rozpočtového roku se konečná účetní závěrka zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.
8. Výkonný ředitel odpoví Evropskému účetnímu dvoru na jeho vyjádření do 30. září. Tuto odpověď zašle též správní radě.
9. Výkonný ředitel předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro hladký průběh udílení absolutoria pro příslušný rozpočtový rok v souladu s čl. 267 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.
10. Na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament před 15. květnem roku N+2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.
Kapitola VII
Zaměstnanci
Článek 29
Obecná ustanovení
Na zaměstnance agentury se vztahují služební řád a pracovní řád a pravidla přijatá na základě dohody mezi orgány Unie k provedení tohoto služebního řádu a pracovního řádu.
Článek 30
Vyslaní národní odborníci a jiní zaměstnanci
1. Agentura může využívat i vyslané národní odborníky nebo jiné zaměstnance, kteří nejsou zaměstnáni agenturou.
2. Správní rada přijme rozhodnutí, kterým stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do agentury.
Kapitola VIII
Obecná a závěrečná ustanovení
Článek 31
Právní postavení a sídlo
1. Agentura je subjektem Unie a má právní subjektivitu.
2. V každém členském státě požívá agentura nejrozsáhlejší způsobilosti k právním úkonům, jakou přiznávají právní předpisy tohoto členského státu právnickým osobám. Zejména může nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.
3. Agenturu zastupuje její výkonný ředitel.
4. Sídlo agentury je v Lisabonu v Portugalské republice.
5. Na požádání Komise může správní rada se souhlasem dotčených členských států a ve spolupráci s nimi a s náležitým přihlédnutím k rozpočtovým důsledkům, včetně jakéhokoli případného příspěvku dotčených členských států, rozhodnout o zřízení regionálních středisek nezbytných k co nejúčinnějšímu a nejefektivnějšímu plnění některých úkolů agentury. Při přijímání takového rozhodnutí správní rada přesně vymezí rozsah činností regionálního střediska, přičemž se vyhýbá nadbytečným finančním výdajům a posiluje spolupráci se stávajícími regionálními a vnitrostátními sítěmi.
Článek 32
Výsady a imunity
Na agenturu a její zaměstnance se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie.
Článek 33
Jazyková ujednání
1. Na agenturu se vztahují ustanovení nařízení Rady č. 1 (34).
2. Překladatelské a veškeré další jazykové služby požadované agenturou, kromě tlumočení, zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.
Článek 34
Transparentnost
1. Na dokumenty, které má agentura v držení, se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (35).
2. Do šesti měsíců ode dne prvního zasedání přijme správní rada podrobná pravidla pro uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001.
3. Proti rozhodnutím přijatým agenturou úřadem podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost k evropskému veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie za podmínek stanovených v článcích 228 a 263 Smlouvy o fungování EU.
4. Zpracování osobních údajů agenturou se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (36).
Článek 35
Boj proti podvodům
1. Za účelem usnadnění boje proti podvodům, úplatkářství a jiným protiprávním jednáním podle nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 agentura přijme vhodné předpisy vztahující se na všechny zaměstnance agentury.
2. Evropský účetní dvůr má pravomoc provádět audit na základě dokumentů a inspekcí na místě u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří od agentury obdrželi finanční prostředky Unie.
3. OLAF může provádět vyšetřování včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 s cílem stanovit, zda v souvislosti s grantem nebo zakázkou financovanou agenturou nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie.
4. Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, obsahují dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu, které agentura uzavře nebo přijme, ustanovení, která Evropský účetní dvůr, OLAF a Úřad evropského veřejného žalobce výslovně zmocňují k provádění těchto auditů či vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.
Článek 36
Bezpečnostní pravidla týkající se ochrany utajovaných informací a citlivých neutajovaných informací
Agentura přijme svá bezpečnostní pravidla rovnocenná bezpečnostním pravidlům Komise na ochranu utajovaných informací Evropské unie a citlivých neutajovaných informací, jak je stanoveno v rozhodnutích Komise (EU, Euratom) 2015/443 (37) a 2015/444 (38). Bezpečnostní pravidla agentury zahrnují mimo jiné ustanovení o výměně, zpracovávání a uchovávání těchto informací.
Článek 37
Odpovědnost
1. Smluvní odpovědnost agentury je upravena právními předpisy platnými pro dotčenou smlouvu.
2. Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat na základě rozhodčí doložky ve smlouvě uzavřené agenturou.
3. V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí agentura v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států veškerou škodu způsobenou agenturou nebo jejími zaměstnanci při výkonu jejich povinností.
4. Soudní dvůr Evropské unie je příslušný pro spory vztahující se k náhradě škody podle odstavce 3.
5. Osobní odpovědnost zaměstnanců agentury vůči agentuře se řídí služebním řádem nebo pracovním řádem vztahujícím se na tyto zaměstnance.
Článek 38
Hodnocení a přezkum
1. Do… [pět let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každých pět let provede Komise hodnocení, které posoudí zejména dopad, efektivitu a účelnost agentury a jejích pracovních postupů, přičemž zohlední stanovisko správní rady. Hodnocení se zaměří zejména na případnou potřebu změnit mandát agentury, zejména s cílem zohlednit vývoj práva Unie v oblasti námořní dopravy, a finanční důsledky jakékoli takové změny, jakož i na potřebu zavést systém poplatků a plateb a určit služby, které může agentura v rámci takového systému nabízet.
2. Komise předloží hodnotící zprávu spolu se svými závěry o ní Evropskému parlamentu, Radě a správní radě. Výsledky hodnocení se zveřejní.
3. Při každém druhém hodnocení Komise rovněž posoudí výsledky, jichž agentura dosáhla z hlediska svých cílů, mandátu a úkolů. Pokud Komise dospěje k názoru, že zachování agentury již není s ohledem na cíle, mandát a úkoly, které jí byly svěřeny, odůvodněné, může navrhnout, aby bylo toto nařízení odpovídajícím způsobem změněno nebo zrušeno.
Článek 39
Správní šetření evropského veřejného ochránce práv
Činnost agentury podléhá šetřením evropského veřejného ochránce práv podle článku 228 Smlouvy o fungování EU.
Článek 40
Přechodná ustanovení
1. Odchylně od článku 15 tohoto nařízení zůstávají členové správní rady, kteří byli jmenováni podle nařízení (ES) č. 1406/2002 před … [den vstupu tohoto nařízení v platnost], ve funkci jako členové správní rady, dokud neskončí jejich funkční období, aniž je tím dotčeno právo členských států jmenovat nového zástupce.
2. Výkonný ředitel, který byl jmenován na základě článku 16 nařízení (EU) č. 1406/2002, zůstává na místě výkonného ředitele, jehož úkoly a povinnosti jsou stanoveny v článku 22 tohoto nařízení.
3. Vstupem tohoto nařízení v platnost nejsou dotčeny žádné pracovní smlouvy platné k … [den vstupu tohoto nařízení v platnost].
Článek 41
Zrušení
Nařízení (ES) č. 1406/2002 se zrušuje.
Článek 42
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V … dne …
Za Evropský parlament
předsedkyně předseda
Za Radu
nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C, C/2023/873, 8.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/873/oj.
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. března 2024 (Úř. věst. C, C/2025/1026, 27.2.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/1026/oj) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 13. října 2025 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne … (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 ze dne 27. června 2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2002/1406/oj).
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/35/ES ze dne 7. září 2005 o prosazování mezinárodních norem týkajících se znečištění z lodí a o zavedení správních sankcí za protiprávní jednání v oblasti znečišťování (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 11, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2005/35/oj).
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 57, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/16/oj).
(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/18/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy a kterou se mění směrnice Rady 1999/35/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 114, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/18/oj).
(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/21/ES ze dne 23. dubna 2009 o souladu s požadavky na stát vlajky (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 132, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/21/oj).
(8) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (Úř. věst. L 122, 10.5.2019, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2019/715/oj).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 11, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2009/391/oj).
(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883 ze dne 17. dubna 2019 o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí, kterou se mění směrnice 2010/65/EU a zrušuje směrnice 2000/59/ES (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 116, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2019/883/oj).
(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2008/56/oj).
(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/802 ze dne 11. května 2016 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 58, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2016/802/oj).
(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 ze dne 29. dubna 2015 o monitorování, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů z námořní dopravy a o změně směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 55, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/957/oj).
(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1805 ze dne 13. září 2023 o využívání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě a o změně směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 234, 22.9.2023, s. 48, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/1805/oj).
(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2003/87/oj).
(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 725/2004 ze dne 31. března 2004, o zvýšení bezpečnosti lodí a přístavních zařízení (Úř. věst. L 129, 29.4.2004, s. 6, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2004/725/oj).
(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel a kterou se zrušuje směrnice Rady 93/75/EHS (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 10, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2002/59/oj).
(18) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí Kosmický program Unie a zřizuje Agentura Evropské unie pro Kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 69, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/696/oj).
(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/1896/oj).
(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/473 ze dne 19. března 2019 o Evropské agentuře pro kontrolu rybolovu (Úř. věst. L 83, 25.3.2019, s. 18, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/473/oj).
(21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/883/oj).
(22) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_interinstit/1999/531/oj.
(23) Směrnice Rady 98/41/ES ze dne 18. června 1998 o registraci osob na palubách osobních lodí provozujících dopravu do přístavů členských států Společenství nebo z nich (Úř. věst. L 188, 2.7.1998, s. 35, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1998/41/oj).
(24) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/25/ES ze dne 14. dubna 2003 o zvláštních požadavcích na stabilitu osobních lodí typu ro-ro (Úř. věst. L 123, 17.5.2003, s. 22, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2003/25/oj).
(25) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/45/ES ze dne 6. května 2009 o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě (Úř. věst. L 163, 25.6.2009, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/45/oj).
(26) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/15/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 47, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/15/oj).
(27) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU ze dne 23. července 2014 o lodní výstroji a o zrušení směrnice Rady 96/98/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 146, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2014/90/oj).
(28) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/993 ze dne 8. června 2022 o minimální úrovni výcviku námořníků (Úř. věst. L 169, 27.6.2022, s. 45, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2022/993/oj).
(29) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2013/1313/oj).
(30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 330, 10.12.2013, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/1257/oj).
(31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1239 ze dne 20. června 2019, kterým se zřizuje evropské prostředí jednotného námořního portálu a zrušuje směrnice 2010/65/EU (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 64, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/1239/oj).
(32) Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1968/259(1)/oj.
(33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj).
(34) Nařízení Rady č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385/58, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1958/1(1)/oj).
(35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2001/1049/oj).
(36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1725/oj).
(37) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2015/443/oj).
(38) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2015/444/oj).
ELI: http://data.europa.eu/eli/posit/C/2025/6554/oj
ISSN 1977-0863 (electronic edition)