1)

Musí být článek 45 SFEU vykládán v tom smyslu, že se daňový poplatník-nerezident, který v jednom členském státě vykonává (nebo vykonával) nesamostatnou výdělečnou činnost, při výběru daně z příjmu ve vztahu k tomuto státu zaměstnání nachází ve srovnatelné situaci jako rezident pouze tehdy, pokud veškerý nebo téměř veškerý zdanitelný příjem získal v tomto státě zaměstnání?

2)

Je-li odpověď na první otázku záporná: Má pak tento stát zaměstnání povinnost zohlednit při výběru daně z příjmu osobní a rodinnou situaci dotyčné osoby v případě, kdy tato osoba ve státě bydliště sice má významnější příjmy, které tam mohou být s ohledem na použitelnou dohodu o zamezení dvojího zdanění zdaněny, tyto příjmy však v absolutním smyslu nejsou dostatečné k tomu, aby bylo možné v plném rozsahu využít daňové úlevy platné ve státě bydliště, a pokud ano, v jakém rozsahu?