1)

Má distributor, který není odpovědnou osobou ve smyslu čl. 4 odst. 6 nařízení (ES) č. 1223/2009 (1), podle čl. 6 odst. 1 a odst. 3 prvního pododstavce tohoto nařízení důvod se domnívat, že reklama výrobce není v souladu s požadavky stanovenými v čl. 20 odst. 1 uvedeného nařízení, pokud pro své obchodní účely používá reklamu, kterou mu poskytl výrobce, aniž ověří, zda jsou náležitě prokázány propagované funkce kosmetického přípravku? Nebo má distributor ve smyslu čl. 6 odst. 1 a odst. 3 prvního pododstavce nařízení č. 1223/2009 důvod se domnívat, že reklama výrobce, kterou používá, není v souladu s požadavky stanovenými v čl. 20 odst. 1 tohoto nařízení a musí ověřit, zda jsou propagované funkce kosmetického přípravku náležitě prokázány, pouze za určitých – pokud ano, za jakých – podmínek?

2)

Brání ustanovení uvedená v čl. 4 odst. 6 a čl. 6 odst. 1 a odst. 3 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 1223/2009 podle čl. 3 odst. 4 směrnice 2005/29/ES (2) tomu, aby byla reklama distributora využívající zavádějící prohlášení o funkcích kosmetického přípravku převzaté od výrobce považována za nekalou obchodní praktiku ve smyslu čl. 5 odst. 1 a odst. 4 písm. a) a čl. 6 odst. 1 písm. b) směrnice 2005/29/ES?