Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zachovávání a udržitelném využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce

(COM(2025) 173 final – 2025/90 (COD))

(C/2025/5157)

Zpravodaj:

Javier GARAT PÉREZ

Poradce	Daniel VOCES DE ONAÍNDI (pro zpravodaje)
Legislativní postup	2025/0090 (COD)
Žádosti o vypracování stanoviska	Evropský parlament, 7. 7. 2025 Rada Evropské unie, 5. 6. 2025
Právní základ	čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie
Dokumenty Evropské komise	COM(2025) 173 final Shrnutí dokumentu COM(2025) 173 final
Příslušné cíle udržitelného rozvoje	Cíl č. 14 – Život ve vodě, cíl č. 16 – Mír, spravedlnost a silné instituce
Odpovědná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato v komisi	25. 6. 2025
Přijato na plenárním zasedání	16. 7. 2025
Plenární zasedání č.	598
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	183/1/3

1. DOPORUČENÍ

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV):

1.1

vítá návrh směrnice, jejímž cílem je začlenit do práva EU mezinárodní dohodu o biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce (BBNJ). Jejím hlavním cílem je chránit oceány, podporovat udržitelné využívání mořských zdrojů, předcházet zhoršování životního prostředí, bojovat proti změně klimatu a zastavit úbytek biologické rozmanitosti. Tato dohoda, známá také jako Úmluva o volném moři, pomůže dosáhnout cílů a úkolů stanovených v celosvětovém rámci pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu, v Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu a v Agendě OSN pro udržitelný rozvoj 2030, zejména v jejím cíli č. 14 (Život ve vodě);

1.2

podporuje postoj Evropské komise, která požaduje důsledném provedení dohody o BBNJ do acquis EU, jež má proběhnout jednotným způsobem a za rovných podmínek pro všechny subjekty působící na území EU. Tento přístup umožní rychlejší postupy a účinné administrativní zjednodušení. Tato dohoda umožní vytvořit nástroje pro řízení prostoru, včetně chráněných mořských oblastí na volném moři, vyžadovat posouzení vlivů nových činností na životní prostředí, regulovat spravedlivé rozdělení přínosů využívání mořských genetických zdrojů a podporovat rozvojové země prostřednictvím financování, budování kapacit a převodu technologií;

1.3

doporučuje zajistit, aby dohoda o BBNJ byla plně v souladu s evropským rámcem a s posuzováním vlivů na životní prostředí, jakož i s mnohostrannými dohodami o životním prostředí, jichž jsou Evropská unie a její členské státy smluvními stranami, čímž se zabezpečí harmonizace a účinnost politik v oblasti životního prostředí na evropské a mezinárodní úrovni;

1.4

v této souvislosti doporučuje, aby přijímaná opatření – v souladu se sítí Natura 2000 a s rámcovou směrnicí o strategii pro mořské prostředí – zohledňovala produkci potravin a hospodářské, sociální a kulturní požadavky, jakož i regionální a místní charakteristiky;

1.5

považuje za zásadní zajistit, aby směrnice podporovala spravedlivou a inkluzivní transformaci odvětví, která by mohla být ovlivněna novými opatřeními na zachování biologické rozmanitosti nebo opatřeními pro řízení prostoru;

1.6

souhlasí s Evropskou komisí, že provedení dohody o BBNJ do práva EU by mělo být sladěno s odvětvovými pravidly a politikami EU;

1.7

doporučuje, aby nový rámec dohody o BBNJ fungoval koordinovaným a vzájemně se doplňujícím způsobem se stávajícími mezinárodními orgány, jako jsou regionální organizace pro řízení rybolovu, FAO a Mezinárodní námořní organizace. V tomto ohledu, jak uvádí samotná dohoda, by neměly být oslabovány funkce, mandáty ani pravomoci těchto orgánů. Prioritou by měla být doplňkovost a koordinace, aby se zabránilo překrývání právních předpisů a zajistila se soudržnost mezinárodních námořních politik;

1.8

v souladu s novým celosvětovým rámcem pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu vyzývá k zajištění toho, aby do roku 2030 bylo alespoň 30 % vod volného moře účinně chráněno a řízeno prostřednictvím systémů chráněných oblastí, jež budou ekologicky reprezentativní, dobře propojené a spravedlivě řízené, jakož i prostřednictvím dalších účinných opatření na ochranu jednotlivých oblastí. Tato opatření by měla zároveň zajistit udržitelné využívání volně žijících a planě rostoucích druhů, uznávat a respektovat práva původních obyvatel a místních komunit a přinášet lidem sociální, hospodářské a environmentální výhody;

1.9

zdůrazňuje, že mnoho regionálních organizací pro řízení rybolovu již provádí opatření pro řízení prostoru, a to i v chráněných mořských oblastech, a v souladu s cílem 30 x 30 začalo určovat další účinná opatření zaměřená na ochranu jednotlivých území (OECM). Tyto nashromážděné zkušenosti by měly být plně využity jako základ pro účinné a praktické provádění BBNJ a zajistit, že nebude ohrožena udržitelnost rybolovu. EHSV v souladu s předchozími doporučeními (1) požaduje, aby byly na základě vědeckých kritérií určeny přísně chráněné oblasti (oblasti, které nelze hospodářsky využívat), které budou posuzovány případ od případu, přičemž bude přihlíženo ke specifickým charakteristikám každého regionu a bude zajištěna vhodná rovnováha mezi zachováním biologické rozmanitosti a kontinuitou hospodářských činností;

1.10

zdůrazňuje význam účinné koordinace mezi různými orgány zapojenými do provádění dohody o BBNJ. Provedení směrnice a její uplatňování členskými státy by měla zajišťovat různá ministerstva a generální ředitelství Evropské komise: pro životní prostředí, pro námořní záležitosti a rybolov a pro mobilitu a dopravu. Měl by při tom být uplatňován integrovaný a holistický přístup, jejž prosazuje nový Evropský pakt pro oceány, a současně je třeba respektovat pravomoci jednotlivých subjektů a zásadu subsidiarity v závislosti na příslušné činnosti. Doporučuje se proto zavést jasné mechanismy interinstitucionální spolupráce, aby bylo zajištěno jednotné a účinné provádění sladěné s cíli EU v oblasti životního prostředí, dopravy a rybolovu.

2. VYSVĚTLUJÍCÍ POZNÁMKY

Důvody podporující doporučení 1.4

2.1

EHSV se domnívá, že je vhodné řídit se výkladem předloženým Evropskou komisí v její odpovědi na zprávu Účetního dvora (2), v níž se uvádí, že „určení chráněných mořských oblastí nemusí vést k úplnému omezení lidských činností, ale spíše k zavedení účinných opatření pro řízení v souladu s cíli ochrany daných oblastí a na základě nejlepších dostupných vědeckých doporučení“ . Stejná logika se odráží ve směrnici o ochraně přírodních stanovišť, kde se uvádí, že „opatření přijímaná na základě této směrnice musí brát v úvahu hospodářské, sociální a kulturní požadavky a regionální a místní charakteristiky“ (čl. 2 odst. 3), a to kromě požadavku provádět posouzení dopadů případ od případu a přijímat opatření odůvodněným způsobem.

3. POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PŘEDLOŽENÉ K LEGISLATIVNÍMU NÁVRHU EVROPSKÉ KOMISE

Pozměňovací návrh 1 – Bod odůvodnění 7

souvisí s doporučením v odstavci 1.3

Text navržený Evropskou komisí

Pozměňovací návrh EHSV

(7)

Unie a její členské státy se jako smluvní strany Úmluvy o biologické rozmanitosti zavázaly k dosažení cílů a úkolů celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu, přijatého na patnáctém zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti ve dnech 7.–19. prosince 2022, a dlouhodobé strategické vize, podle níž má být biologická rozmanitost do roku 2050 ceněna, chráněna, obnovována a užívána rozumně a mají se udržovat ekosystémové služby a zdravá planeta a přinést výhody, které jsou zásadní pro všechny lidi. Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 ve sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvaném „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ stanoví řadu cílů, včetně cíle obnovení dobrého stavu prostředí mořských ekosystémů.

(7)

Unie a její členské státy se jako smluvní strany Úmluvy o biologické rozmanitosti zavázaly k dosažení cílů a úkolů celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu, přijatého na patnáctém zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti ve dnech 7.–19. prosince 2022 , cíle, aby do roku 2030 bylo alespoň 30 % světových oceánů řízeno na základě systémů chráněných oblastí a dalších účinných opatření zaměřených na ochranu jednotlivých území , a dlouhodobé strategické vize, podle níž má být biologická rozmanitost do roku 2050 ceněna, chráněna, obnovována a užívána rozumně a mají se udržovat ekosystémové služby a zdravá planeta a přinést výhody, které jsou zásadní pro všechny lidi. Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 ve sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvaném „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ stanoví řadu cílů, včetně cíle obnovení dobrého stavu prostředí mořských ekosystémů.

Odůvodnění

Směrnice by měla odkazovat na právní rámce, které odrážejí aktuální závazky a priority Evropské unie v oblastech životního prostředí, moří a klimatu.

Pozměňovací návrh 2 – Bod odůvodnění 5

souvisí s doporučením v odstavci 1.4

Text navržený Evropskou komisí

Pozměňovací návrh EHSV

(5)

Unie je odhodlána zvýšit své úsilí v boji prosti změně klimatu a dosáhnout cílů Pařížské dohody přijaté na základě Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (dále jen „Pařížská dohoda“), přičemž se bude řídit svými zásadami a nejlepšími dostupnými vědeckými poznatky, a to v kontextu dlouhodobého teplotního cíle Pařížské dohody.

(5)

Unie je odhodlána zvýšit své úsilí v boji prosti změně klimatu a dosáhnout cílů Pařížské dohody přijaté na základě Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (dále jen „Pařížská dohoda“) způsobem, jenž nebude ohrožovat produkci potravin , přičemž se bude řídit svými zásadami a nejlepšími dostupnými vědeckými poznatky, a to v kontextu dlouhodobého teplotního cíle Pařížské dohody.

Odůvodnění

V čl. 2 odst. 1 písm. b) Pařížské dohody se uvádí, že úsilí o reakci na změnu klimatu musí být realizováno „způsobem, který neohrozí produkci potravin“.

Pozměňovací návrh 3 – odst. 17 bod 3: nové písmeno – písm. k)

souvisí s doporučeními v odstavcích 1.4 a 1.5

Text navržený Evropskou komisí

Pozměňovací návrh EHSV

k)	socioekonomické důsledky navrhovaných opatření, včetně případných kompenzačních opatření ke zmírnění nepříznivých dopadů na dotčené komunity a odvětví.

Odůvodnění

V souladu s evropskými právními předpisy v oblasti životního prostředí a programem EU pro zlepšování právní úpravy by veškerá navrhovaná opatření týkající se řízení měla posoudit socioekonomické důsledky, včetně dopadu na produkci potravin (v souladu s Pařížskou dohodou).

Pozměňovací návrh 4 – čl. 4 odst. 2 písm. a)

souvisí s doporučením v odstavci 1.6

Text navržený Evropskou komisí

Pozměňovací návrh EHSV

a)	rybolov upravený použitelným mezinárodním právem a činnosti související s rybolovem a

a)	rybolov upravený použitelným mezinárodním a evropským právem a činnosti související s rybolovem a

Odůvodnění

Směrnice by měla uznat činnosti, které se řídí nejen mezinárodními předpisy v oblasti rybolovu, ale také evropskými právními předpisy v této oblasti.

Pozměňovací návrh 5 – čl. 18 odst. 2.

souvisí s doporučením v odstavci 1.7

Text navržený Evropskou komisí

Pozměňovací návrh EHSV

Členské státy v příslušných případech podporují přijetí opatření podle příslušných právních nástrojů a rámců a příslušných globálních, regionálních, subregionálních a odvětvových orgánů, jichž jsou členy, na podporu provádění rozhodnutí a doporučení přijatých konferencí smluvních stran podle části III dohody o BBNJ.

Členské státy a Evropská komise při přijímání rozhodnutí podle této kapitoly respektují – a nikoli narušují – pravomoci příslušných právních nástrojů a rámců a příslušných globálních, regionálních, subregionálních a odvětvových orgánů. Ve vhodných případech podporují přijetí opatření podle příslušných právních nástrojů a rámců a příslušných globálních, regionálních, subregionálních a odvětvových orgánů, jichž jsou členy, na podporu provádění rozhodnutí a doporučení přijatých konferencí smluvních stran podle části III dohody o BBNJ.

Odůvodnění

EHSV považuje za důležité zahrnout čl. 22 odst. 2 dohody o BBNJ, aby bylo zajištěno řádné fungování a koordinace mezinárodních orgánů a soudržnost s mezinárodním legislativním systémem.

Pozměňovací návrh 6 – Nový článek 3a

souvisí s doporučením v odstavci 1.7

Text navržený Evropskou komisí	Pozměňovací návrh EHSV
	Článek 3a
	Tato směrnice se vykládá a používá způsobem, který nenarušuje příslušné právní nástroje a rámce ani činnost příslušných globálních, regionálních, subregionálních a odvětvových orgánů a který podporuje soudržnost a koordinaci s těmito nástroji, rámci a orgány.

Odůvodnění

EHSV považuje za důležité zahrnout čl. 5 odst. 2 dohody o BBNJ, aby bylo zajištěno řádné fungování a koordinace mezinárodních orgánů a soudržnost s mezinárodním legislativním systémem.

V Bruselu dne 16. července 2025.

předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Oliver RÖPKE

(1) Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru – Doporučení občanské společnosti v souvislosti s Evropským paktem pro oceány (průzkumné stanovisko na žádost Evropské komise) (Úř. věst. C, C/2025/2961, 16.6.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/2961/oj), a Stanovisko Evropského hospodářského a sociální výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Akční plán EU: ochrana a obnova mořských ekosystémů pro udržitelný a odolný rybolov (COM(2023) 102 final) ( Úř. věst. C 349, 29.9.2023, s. 127).

(2) Zvláštní zpráva 26/2020 (EÚD), s. 68: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR20_26/SR_Marine_environment_EN.pdf.