SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A ÚČETNÍMU DVORU

Konsolidovaná roční účetní závěrka Evropské unie za ropočtový rok 2024

(C/2025/4944)

OBSAH

HLAVNÍ UDÁLOSTI ROZPOČTOVÉHO ROKU

OSVĚDČENÍ KE KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA A VYSVĚTLUJÍCÍ POZNÁMKY

ROZVAHA

VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

POZNÁMKY K FINANČNÍM VÝKAZŮM

ZPRÁVY O PLNĚNÍ ROZPOČTU A PŘÍLOHA

136

GLOSÁŘ

219

SEZNAM ZKRATEK

214

HLAVNÍ UDÁLOSTI ROZPOČTOVÉHO ROKU

Cílem tohoto oddílu s názvem „Hlavní události rozpočtového roku“, který byl vypracován na základě zásad uvedených v Pokynech k doporučeným postupům 2 „Finanční výkazy – diskuse a analýza“ vydaných Radou pro mezinárodní účetní standardy pro veřejný sektor, je pomoci čtenářům pochopit, jak se provozní, finanční a investiční činnosti EU odrážejí v různých prvcích konsolidovaných účetních závěrek EU. Informace uvedené v tomto oddíle nebyly předmětem auditu.

Upozorňujeme, že vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v níže uvedených tabulkách nemusí přesně odpovídat.

OBSAH

HLAVNÍ ÚDAJE A NEJDŮLEŽITĚJŠÍ UDÁLOSTI ROKU

VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC NA OBDOBÍ 2021–2027, NextGenerationEU a podpora pro Ukrajinu

PROVÁDĚNÍ NGEU

3.1.

Přehled

3.2.

Vyplácení nevratné podpory v rámci RRF (včetně REPowerEU)

3.3.

Vyplácení půjček v rámci RRF (včetně REPowerEU)

3.4.

Příspěvek NGEU na jiné programy v rámci rozpočtu EU

ROZPOČTOVÉ PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

4.1.

Výpůjční a úvěrové operace

4.2.

Rozpočtové záruky

4.3.

Společný rezervní fond (CPF)

ANALÝZA FINANČNÍCH VÝKAZŮ

5.1.

Výnosy

5.2.

Náklady

5.3.

Aktiva

5.4.

Pasiva

5.5.

Čistá aktiva

SHRNUTÍ PLNĚNÍ ROZPOČTU

6.1.

Výnosy

6.2.

Výdaje

POLITICKÝ A FINANČNÍ RÁMEC, SPRÁVA A ODPOVĚDNOST EU

7.1.

Politický a finanční rámec

7.2.

Správa a řízení a odpovědnost

1. HLAVNÍ ÚDAJE A NEJDŮLEŽITĚJŠÍ UDÁLOSTI ROKU

Konsolidované finanční výkazy

Konsolidované finanční výkazy EU zahrnují více než 50 subjektů (včetně Evropského parlamentu, Rady, Komise a agentur EU). Jsou sestavovány na základě účetních pravidel akruálního účetnictví přijatých účetním Komise, která vycházejí z Mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS).

Jak je patrné z níže uvedené souhrnné rozvahy a jak je dále podrobněji popsáno v analýze finančních výkazů (oddíl 5), nejvýznamnějšími skutečnostmi v rámci konsolidovaných finančních výkazů EU za rok 2024 bylo zvýšení výpůjček v souvislosti s prováděním nástroje NextGenerationEU a dodatečná finanční podpora poskytnutá Ukrajině:

v miliardách EUR
	2024	2023	Změna
AKTIVA
Finanční aktiva	328,3	285,4	43,0
Předběžné financování	78,9	91,7	-12,8
Pohledávky	31,7	35,2	-3,5
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty	63,2	39,6	23,6
Pozemky, budovy a zařízení a ostatní aktiva	16,3	15,8	0,5
Celkem	518,5	467,7	50,8
ZÁVAZKY
Zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru	93,1	90,8	2,3
Finanční závazky	601,9	458,4	143,5
Závazky	55,4	50,5	4,9
Výdaje příštích období	67,1	76,8	-9,7
Ostatní závazky	9,8	3,3	6,5
Celkem	827,3	679,8	147,5
ČISTÁ AKTIVA
Rezervy	1,0	1,1	-0,1
Částky k vyžádání od členských států	(309,8 )	(213,2 )	-96,6
Celkem	(308,8 )	(212,2 )	-96,7
→ viz Analýza finančních výkazů, oddíl 5

Klíčové události v roce 2024

Pokračování úspěšného vydávání dluhopisů EU, pokladničních poukázek EU a zelených dluhopisů NGEU

→ viz oddíl 4

Plnění cílů NGEU		Poskytování finanční pomoci Ukrajině


→ viz oddíl 3		→ viz oddíl 4

2. VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC NA OBDOBÍ 2021–2027, NextGenerationEU a podpora pro Ukrajinu

Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 společně s nástrojem NextGenerationEU (dále jen „NGEU“) činí 2,028 bilionu EUR v běžných cenách (1,8 bilionu EUR v cenách roku 2018).

Tento balíček sestává z dlouhodobého rozpočtu, víceletého finančního rámce (dále jen „VFR“) na období 2021–2027, který je vybaven 1,221 bilionu EUR v běžných cenách (1,081 bilionu EUR v cenách roku 2018), a z dočasného nástroje na podporu oživení, NGEU, který měl původně k dispozici až 806,9 miliardy EUR v běžných cenách (750 miliard EUR v cenách roku 2018). Tato původní částka byla upravena na 712 miliard EUR, neboť členské státy nepožádaly o celou dostupnou podporu v podobě půjčky.

Revize rozpočtu EU na období 2021–2027

Od přijetí dlouhodobého rozpočtu EU na období 2021–2027 v roce 2020 čelila EU řadě bezprecedentních a nepředvídaných krizí, včetně válečné agrese Ruska proti Ukrajině a jejích důsledků, zrychlení inflace a růstu úrokových sazeb, jakož i migraci a vnějším výzvám, např. konfliktu na Blízkém východě. Řešení těchto četných výzev zatížilo zdroje rozpočtu EU na maximum, čímž se omezily jeho možnosti řešit i ty nejnaléhavější výzvy. Aby se zajistilo, aby mohl unijní rozpočet i nadále plnit své klíčové cíle, navrhla Evropská komise v červnu 2023 navýšit prostředky dlouhodobého rozpočtu EU.

Dne 1. února 2024 vedoucí představitelé EU potvrdili všechny priority stanovené v návrhu Komise a dohodli se na vůbec první revizi dlouhodobého rozpočtu EU, kterou dne 27. února 2024 rovněž schválil Evropský parlament. Stěžejními prvky této aktualizace byly:

—	kritická podpora pro Ukrajinu: nový Nástroj pro Ukrajinu založený na grantech, půjčkách a zárukách, s celkovou kapacitou 50 miliard EUR na období 2024–2027, z něhož budou financovány bezprostřední potřeby Ukrajiny, obnova a modernizace na její cestě směrem k EU,

—

posílení svrchovanosti a konkurenceschopnosti: Platforma strategických technologií pro Evropu (STEP) bude podporovat dlouhodobou konkurenceschopnost EU v oblasti kritických a digitálních technologií, deep tech, čistých technologií a biotechnologií, a to pomocí nové flexibility a pobídek pro financování soudržnosti, Nástroje pro oživení a odolnost a prostředků Evropského obranného fondu, které budou navýšeny o 1,5 miliardy EUR,

—	další opatření v oblasti migrace a vnějších výzev: navýšení o 9,6 miliardy EUR podpoří vnitřní a vnější aspekty migrace a pomůže západobalkánským partnerům a partnerům v jižním sousedství i mimo něj,

—

silnější reakce na nepředvídatelné krize: aby mohl rozpočet EU i nadále reagovat na nepředvídané okolnosti – např. energetickou krizi, potravinové krize a důsledky ruské války, stejně jako rostoucí inflaci a úrokové náklady – budou prostředky pro nástroj pružnosti navýšeny o další 2 miliardy EUR; strop rezervy na pomoc při mimořádných událostech bude navýšen o 1,5 miliardy EUR a rozdělen do dvou samostatných nástrojů: evropské rezervy solidarity a rezervy na pomoc při mimořádných událostech,

—	větší odolnost vůči krizím: třífázový nouzový mechanismus a nový nástroj objasní rozpočtové mechanismy pro financování nákladů spojených s nástrojem NextGenerationEU,

—	revize bude financována kombinací nových zdrojů a přerozdělením prostředků v rámci rozpočtu EU. EU tak bude moci ve prospěch obyvatel EU a nejen jich pokračovat v řešení nejnaléhavějších priorit a zároveň minimalizovat dopad na vnitrostátní rozpočty.

Revize vstoupila v platnost dne 1. března 2024 a vztahuje se zpětně na rozpočet EU ode dne 1. ledna 2024. Dopad revize na rozpočet na rok 2024 byl zahrnut prostřednictvím opravného rozpočtu č. 1/2024, zatímco dlouhodobější dopad se odráží v rozpočtu na rok 2025 a ve finančním plánování na roky 2026 a 2027.

NextGenerationEU

Nástroj NGEU s původním rozpočtem až 806,9 miliardy EUR má pomoci napravit bezprostřední hospodářské a sociální škody způsobené pandemií COVID-19 a vybudovat Evropu, která bude po skončení pandemie COVID-19 ekologičtější, digitálnější, odolnější a lépe schopná čelit současným i budoucím výzvám. Většina finančních prostředků je poskytována prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost („RRF“). Část prostředků, až 338,0 miliardy EUR, je poskytována ve formě nevratné podpory neboli grantů. Druhá část prostředků, až 385,8 miliardy EUR, slouží k poskytování půjček EU jednotlivým členským státům.

Lhůta, v níž mohly členské státy požádat o půjčky, skončila v srpnu 2023, což znamená, že již nelze vyplatit půjčky ve výši 94,9 miliardy EUR. V důsledku toho nyní činí celková výše půjček 290,9 miliardy EUR a upravené celkové finanční krytí pro nevratnou podporu a půjčky 712 miliard EUR. Tyto půjčky začnou členské státy, které je obdržely, splácet až po skončení stávajícího období VFR a splácení bude probíhat po delší dobu (od roku 2032 do roku 2054, viz oddíl 3.3). Nástroj NGEU rovněž posílí následující programy a politiky EU:

—	politiku soudržnosti v rámci pomoci při oživení pro soudržnost a území Evropy (REACT-EU) s cílem pomoci řešit hospodářské důsledky pandemie COVID-19 v prvních letech oživení,

—	Fond pro spravedlivou transformaci, aby bylo zaručeno, že přechod ke klimatické neutralitě přinese prospěch všem,

—	Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova na další podporu zemědělců,

—	program InvestEU na podporu investičního úsilí našich podniků;

—	program Horizont Evropa s cílem zajistit, že EU bude schopna financovat špičkovější úroveň výzkumu,

—	kapacity RescEU s cílem zajistit schopnost mechanismu civilní ochrany EU reagovat na mimořádné události velkého rozsahu.

Kromě toho byly granty z RRF nyní doplněny, a to zahrnutím opatření REPowerEU, která se nyní spolu s příděly z nástroje NGEU rovněž financují z výnosů ze systému obchodování s emisemi (ETS) a přídělů z rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu. Podobně přispívají úvěry z RRF na účely REPowerEU. Další podrobné informace o plnění prostředků NGEU jsou uvedeny v oddíle 3 a informace o výpůjčkách prostřednictvím jednotného přístupu k financování v oddíle 4.

Podpora pro Ukrajinu

Od začátku ruské válečné agrese proti Ukrajině se výrazně zvýšil rozpočet EU určený na podporu reakce EU na krizi na Ukrajině, a to ve všech ohledech. Konkrétně v rámci přístupu „Tým Evropa“ uvolnila EU, její členské státy a evropské finanční instituce do konce roku 2024 celkovou podporu pro Ukrajinu a její obyvatele ve výši více než 130 miliard EUR, což bylo jasným projevem pokračující solidarity EU. Tuto částku tvoří:

—

64,4 miliardy EUR v podobě finanční pomoci, rozpočtové podpory a humanitární pomoci, která je umožněna rozpočtem EU a a poskytována přímo členskými státy EU ve formě grantů, půjček a záruk (z toho 19,6 miliardy EUR bylo v průběhu roku 2024 mobilizováno v rámci všech tří pilířů Nástroje pro Ukrajinu ve formě půjček, nevratné podpory a rozpočtových záruk),

—	47,3 miliardy EUR v podobě vojenské pomoci, kterou poskytly přímo členské státy EU, včetně 6,1 miliardy EUR poskytnutých prostřednictvím Evropského mírového nástroje (jedná se o mimorozpočtový nástroj),

—	1,5 miliardy EUR z výnosů ze zmrazených a imobilizovaných ruských státních aktiv (neočekávané zisky) a

—	17 miliard EUR, které poskytly EU a její členské státy na podporu osob prchajících z Ukrajiny.

Politické priority Komise na období 2024–2029

Politické priority Evropské komise jsou stanoveny v politických pokynech jejího předsedy či její předsedkyně. Komise, která se v čele s předsedkyní von der Leyenovou ujala funkce dne 1. prosince 2024, se zaměří na těchto sedm klíčových priorit:

Nový plán pro udržitelnou prosperitu a konkurenceschopnost Evropy

Evropa jako kontinent hospodářského růstu, podnikání a inovací díky konkurenceschopnosti, prosperitě a spravedlnosti.

Nová éra evropské obrany a bezpečnosti

Řešení výzev Evropy v oblasti bezpečnosti a obrany a lepší připravenost a řešení krizí

Podpora lidí, posílení našich společností a našeho sociálního modelu

Podpora sociální spravedlnosti, větší solidarita v naší společnosti a zajištění rovných příležitostí pro všechny.

Zachování naší kvality života: potravinové zabezpečení, voda a příroda

Budování konkurenceschopného a odolného zemědělského a potravinového systému, ochrana biologické rozmanitosti a příprava na měnící se klima.

Ochrana naší demokracie, prosazování našich hodnot

V centru naší demokracie jsou občané, tak aby se všichni mohli podílet na utváření budoucnosti naší Evropské unie.

Globální Evropa: využití naší síly a našich partnerství

Zaměření na naše širší sousedství s cílem řešit globální výzvy a podporovat mír, partnerství a hospodářskou stabilitu.

Společné dosahování výsledků a příprava naší Unie na budoucnost

Moderní a posílený rozpočet EU a ambiciózní reformní program v zájmu dosažení našich cílů.

3. PROVÁDĚNÍ NGEU

3.1. Přehled

Do konce roku 2024 vyplatila Komise finanční podporu v celkové výši 373,0 miliardy EUR. Většina této částky, 306,1 miliardy EUR, byla vyplacena v rámci RRF (včetně podpory na reformy a investice REPowerEU), přičemž 197,5 miliardy EUR bylo vyplaceno jako nenávratná podpora a 108,7 miliardy EUR jako finanční podpora ve formě půjčky. Dalších 66,9 miliardy EUR (po odečtení částek získaných zpět) bylo vyplaceno jako platby VFR v rámci stávajících programů.

3.2. Vyplácení nevratné podpory v rámci RRF (včetně REPowerEU)

Celková výše nevratné podpory, která byla schválena a k níž byly přijaty právní závazky v rámci plánů pro oživení a odolnost 27 členských států činí 359,5 miliardy EUR. K 31. prosinci 2024 činily rozpočtové závazky 358,9 miliardy EUR. Do konce roku 2024 vyplatila Komise nevratnou podporu v celkové výši 197,5 miliardy 26 členským státům:

v miliardách EUR
Členský stát	Celkem hodnota grantů	Rozpočtové závazky 31.12.2024 (*1)	Celkem Vyplaceno 31.12.2024
Rakousko	4,0	4,0	1,2
Belgie	5,0	4,9	1,5
Bulharsko	5,7	5,7	1,4
Chorvatsko	5,8	5,8	3,7
Kypr	1,0	1,0	0,4
Česko	8,4	8,4	4,2
Dánsko	1,6	1,6	1,0
Estonsko	1,0	1,0	0,5
Finsko	1,9	1,9	0,5
Francie	40,3	40,3	30,9
Německo	30,3	30,3	19,8
Řecko	18,2	18,2	8,6
Maďarsko	6,5	6,5	0,1
Irsko	1,2	1,1	0,3
Itálie	71,8	71,8	46,4
Lotyšsko	2,0	2,0	0,8
Litva	2,3	2,3	1,1
Lucembursko	0,2	0,1	0,0
Malta	0,3	0,3	0,2
Nizozemsko	5,4	5,3	1,3
Polsko	25,3	25,3	7,3
Portugalsko	16,3	16,3	8,5
Rumunsko	13,6	13,6	5,8
Slovensko	6,4	6,4	3,5
Slovinsko	1,6	1,6	0,7
Španělsko	79,9	79,9	48,0
Švédsko	3,4	3,4	–
Celkem	359,5	358,9	197,5

Během roku 2024 Komise vyplatila nevratnou podporu v celkové výši 55,9 miliardy EUR. Nejvíce prostředků bylo vyplaceno Německu (13,5 miliardy EUR), Španělsku (10,9 miliardy EUR), Francii (7,5 miliardy EUR), Polsku (6,8 miliardy EUR) a Itálii (5,5 miliardy EUR).

3.3. Vyplácení půjček v rámci RRF (včetně REPowerEU)

Celková výše finanční podpory ve formě půjčky schválená v rámci plánů činí 290,9 miliardy EUR. Celá částka je kryta podepsanými dohodami o půjčce. Do konce roku 2024 vyplatila Komise finanční podporu ve formě půjčky ve výši 108,7 miliardy EUR 13 členským státům:

v miliardách EUR
Členský stát	Celkem poskytnuto	Celkem podepsáno k 31.12.2024	Celkem Vyplaceno k 31.12.2024	Celkem splaceno k 31.12.2024	Celkem nesplacené k 31.12.2024
Belgie	0,2	0,2	0,0	0,0	0,0
Chorvatsko	4,3	4,3	0,8	0,0	0,8
Kypr	0,2	0,2	0,0	0,0	0,0
Česko	0,8	0,8	0,2	0,0	0,2
Řecko	17,7	17,7	9,6	0,0	9,6
Maďarsko	3,9	3,9	0,8	0,0	0,8
Itálie	122,6	122,6	75,7	0,0	75,7
Litva	1,6	1,6	0,8	0,0	0,8
Polsko	34,5	34,5	13,5	0,0	13,5
Portugalsko	5,9	5,9	2,9	0,0	2,9
Rumunsko	14,9	14,9	3,7	0,0	3,7
Slovinsko	1,1	1,1	0,4	0,0	0,4
Španělsko	83,2	83,2	0,3	0,0	0,3
Celkem	290,9	290,9	108,7	0,0	108,7

Během roku 2024 poskytla Komise novou finanční podporu v podobě půjčky ve výši 29,4 miliardy EUR. Nejvíce prostředků bylo vyplaceno Itálii (14,7 miliardy EUR), Polsku (9,0 miliardy EUR), Řecku (2,3 miliardy EUR) a Portugalsku (1,2 miliardy EUR). Podle dohod o půjčce členské státy každý rok splatí 5 % vyplacených částek počínaje deseti lety od data vyplacení. To znamená, že u půjček poskytnutých do 31. prosince 2024 bude splácení probíhat od roku 2032 do roku 2054.

3.4. Příspěvek NGEU na jiné programy v rámci rozpočtu EU

Na konci roku 2024 činila celková výše čistých plateb vyplacených na ostatní programy v rámci VFR 66,9 miliardy EUR. Tento příspěvek, po odečtení částek získaných zpět, se týkal především balíčku REACT-EU, z něhož se financuje Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropský sociální fond (ESF, včetně FEAD):

v miliardách EUR

Program VFR

Celkem příděl

Celkem čisté závazky

31.12.2024

Celkem čisté platby

31.12.2024

REACT-EU

50,6

46,3

—	z toho ERDF

30,0

28,1

—	z toho ESF (včetně FEAD)

20,6

18,2

Fond pro spravedlivou transformaci

10,9

10,8

6,3

Rozvoj venkova (EZFRV)

8,1

4,8

InvestEU

6,1

3,8

Horizont Evropa

5,4

4,5

RescEU

2,0

1,3

Celkem

83,1

82,9

66,9

Během roku 2024 Komise vyplatila na jiné programy VFR platby ve výši 24,6 miliardy EUR. Do této částky byly zahrnuty platby související s programy REACT-EU (14,9 miliardy EUR, z toho 7,1 miliardy EUR v rámci EFRR a 7,8 miliardy EUR v rámci ESF, včetně FEAD), Fond pro spravedlivou transformaci (6,0 miliardy EUR), Rozvoj venkova (1,5 miliardy EUR), InvestEU (1,2 miliardy EUR), Horizont Evropa (0,6 miliardy EUR) a RescEU (0,3 miliardy EUR).

4. ROZPOČTOVÉ PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

V posledních letech EU stále více jako prostředek k provádění svých politik a plnění cílů EU využívá finanční nástroje (např. půjčky, záruky a kapitálové investice). Například půjčky, které EU poskytuje svým členským státům nebo partnerským zemím, mají za cíl obnovit finanční stabilitu nebo podpořit hospodářskou obnovu po krizových situacích. Hlavním cílem záručních programů EU je podpořit investice a zlepšit přístup k financování, aby bylo možné řešit selhání trhu v klíčových oblastech politiky.

Když EU poskytuje podporu ve formě půjček nebo záruk, očekává, že její finanční příspěvek bude mít vysokou přidanou hodnotu. Je tomu tak proto, že na rozdíl od tradičních nevratných metod plnění rozpočtu, jako je poskytování grantů nebo dotací, obdrží konečný příjemce na každé euro vynaložené z rozpočtu EU více než nominální částku finanční podpory EU, a to díky tzv. pákovému efektu.

EU sice očekává, že vzniklé výdaje budou nižší než výše poskytnutého financování, avšak v případě, že nastanou určité události, které nejsou plně pod kontrolou EU, mohou rozpočtu EU přesto vzniknout ztráty. Tak je tomu v případě programů, u nichž se EU zavazuje k výpůjčkám na financování půjček členským státům a třetím zemím (viz oddíl 4.1 níže), a když vydává záruky finančním institucím (viz oddíl 4.2 níže). Vzhledem k tomu, že je nepravděpodobné, že ztráty způsobené neuhrazením ze strany konečných příjemců budou stoprocentní, EU nedrží aktiva pro všechny tyto potenciální závazky (1), ale pouze do výše nezbytné pro krytí očekávaných ztrát a dostatečnou bezpečnostní rezervu pro případ neočekávaných ztrát. Pokud by však ztráty převýšily tato dotovaná aktiva, byly by hrazeny členskými státy prostřednictvím budoucích rozpočtů EU. V tomto smyslu vytvářejí pro rozpočet EU „rozpočtové podmíněné závazky“.

EU pravidelně sleduje udržitelnost svých podmíněných závazků a přiměřenost aktiv držených ve společném rezervním fondu (CPF) (2) (viz oddíl 4.3 níže).

Na konci roku 2024 činily podmíněné rozpočtové závazky EU celkem 408,9 miliardy EUR, z čehož 298,9 miliardy EUR souviselo s nesplacenými půjčkami státům (nominální částka 296,4 miliardy EUR a naběhlé úroky ve výši 2,5 miliardy EUR) a 109,9 miliardy EUR s maximálními částkami (stropy) vydaných záruk. Byla dotována aktiva v hodnotě 23,4 miliardy EUR.

EU rovněž nese další závazky, které nejsou svou povahou podmíněné, ale které budou – vzhledem ke své dlouhodobé povaze – financovány pouze členskými státy prostřednictvím budoucích rozpočtů. Týká se to především penzijního závazku (93,1 miliardy EUR ke dni 31. prosince 2024) a výpůjček v rámci jednotného přístupu k financování, z nichž byly financovány granty RRF / REPowerEU a některé další programy VFR (264,4 miliardy EUR k 31. prosinci 2024, viz oddíly 3.2 a 3.4).

4.1. Výpůjční a úvěrové operace

4.1.1. Výpůjčky

Unie si vypůjčuje vydáváním cenných papírů na mezinárodních kapitálových trzích. Všechny výpůjčky Unie v konečném důsledku zaručuje rozpočet EU. Do roku 2020 byly výpůjčky využívány pouze k financování úvěrových činností, viz oddíl 4.1.2. Po zavedení nástroje NGEU se výpůjčky nyní používají také k financování nevratné podpory, viz oddíl 3.2.

Přístup k financování

„Back-to-back“

Jednotné financování

Do roku 2020 se Komise řídila přístupem „back to back“ a vydávala specializovaný dluhopis na financování konkrétní dohody o půjčce. Peníze převáděla přímo přijímající zemi za stejných podmínek (úroková sazba, splatnost). Načasování, objem a splatnost emisí dluhopisů proto zcela určovaly potřeby příjemce.

U nástroje NGEU používá Komise diverzifikovaný a sdílený přístup k financování, kdy výpůjčky přímo nefinancují konkrétní výplaty. Namísto toho je dluh vydáván podle -pololetních plánů financování s dlouhodobými dluhopisy a krátkodobými dluhopisy. K vydání těchto cenných papírů Komise využívá aukce a syndikace. V souladu s metodikou přidělování nákladů dohodnutou s členskými státy (3) poté přenáší náklady na příjemce úvěrů a na nevratnou podporu do rozpočtu EU. Tento přístup společného financování nabízí pružnější a soudržnější výpůjční a úvěrovou činnost. Nabízí také lepší náklady na financování a umožňuje navrhnout lepší rámec pro rizika a dodržování předpisů. Tato flexibilita financování rovněž vyžaduje rezervu v oblasti likvidity, aby bylo možné likviditu účinně řídit.

V návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2022/2434 (4) v prosinci 2022 může Komise tento přístup použít na všechny budoucí výpůjčky. Tímto způsobem mohou makrofinanční pomoc (MFA)+ pro Ukrajinu, Nástroj pro Ukrajinu a další budoucí úvěrové programy těžit z tohoto flexibilního a nákladově efektivního řízení dluhu a zároveň se vytváří jednotný přístup k financování všech výpůjček EU.

V průběhu roku 2024 se nesplacené výpůjčky EU zvýšily o 142,8 miliardy EUR, čímž nominální nesplacená částka ke dni 31. prosince 2024 dosáhla 601,3 miliardy EUR. green Tato částka zahrnuje zelené dluhopisy NGEU ve výši 68,2 miliardy EUR. Tyto emise se opírají o rámec pro zelené dluhopisy NGEU, který je v souladu se zásadami pro zelené dluhopisy Mezinárodní asociace kapitálových trhů (ICMA) (5). Finanční prostředky získané prostřednictvím zelených dluhopisů NGEU financují opatření týkající se klimatu z národních plánů pro oživení a odolnost v rámci Nástroje pro oživení a odolnost (RRF).

Níže uvedená tabulka uvádí splátkový kalendář nesplacených výpůjček EU ke dni 31. prosince 2024:

v miliardách EUR
	JEDNOTNÉ FINANCOVÁNÍ	VÝPŮJČKY BACK-TO-BACK					CELKEM
	JEDNOTNÉ FINANCOVÁNÍ	SURE	EFSM	MFA	BOP	EURATOM	CELKEM
2025	41,1	8,0	2,4	0,0	0,2	–	51,8
2026	33,0	8,0	6,2	0,1	–	–	47,4
2027	32,6	–	3,0	0,2	–	–	35,9
2028	30,6	10,0	4,1	0,2	–	–	44,9
2029	27,6	8,1	1,4	0,9	–	0,1	38,1
2030	15,4	10,0	–	0,1	–	–	25,5
2031	29,0	–	7,3	1,2	–	0,1	37,5
2032	18,4	–	3,0	0,7	–	0,1	22,1
2033	11,8	–	2,1	0,5	–	–	14,4
2034	33,1	–	0,0	0,7	–	–	33,8
2035	–	8,5	2,0	2,0	–	–	12,5
2036	–	9,0	5,8	1,3	–	–	16,1
2037	18,4	8,7	–	0,9	–	–	28,1
2038	14,3	–	1,8	0,3	–	–	16,5
2039	12,0	–	–	0,1	–	–	12,1
2040	–	7,0	–	0,5	–	–	7,5
2041	16,0	–	–	–	–	–	16,0
2042	12,0	–	3,0	2,0	–	–	17,0
2043	12,0	–	–	–	–	–	12,0
2044	12,0	–	–	–	–	–	12,0
2045	–	–	–	–	–	–	0,0
2046	–	5,0	–	–	–	–	5,0
2044	–	6,0	–	–	–	–	6,0
2048	14,0	–	–	–	–	–	14,0
2049	–	–	–	–	–	–	0,0
2050	12,0	10,0	–	–	–	–	22,0
2051	14,0	–	–	–	–	–	14,0
2052	10,9	–	–	0,5	–	–	11,4
2053	15,3	–	–	2,5	–	–	17,8
2054	10,0	–	–	–	–	–	10,0
Celkem	445,7	98,4	42,0	14,7	0,2	0,3	601,3

„Jednotným přístupem k financování“ se financují půjčky a nevratná podpora NGEU, jakož i Nástroj pro Ukrajinu a půjčky MFA schválené od roku 2023.

4.1.2. Úvěry

Komise poskytuje dvoustranné půjčky v souladu s rozhodnutími Evropského parlamentu a Rady. V roce 2024 Komise, jednající jménem EU, provozovala sedm hlavních programů, v jejichž rámci může poskytovat půjčky:

—	pomoc z nástroje SURE (podpora na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci),

—	pomoc v rámci evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM),

—	makrofinanční pomoc (MFA),

—	pomoc v oblasti platební bilance,

—

Euratom

—	Nástroj pro Ukrajinu a

—	NGEU (RRF a REPowerEU) viz oddíl 3.3.

Nominální hodnota úvěrů ke dni 31. prosince 2024 činila:

v miliardách EUR
	Celkem podepsáno	Celkem nevyčerpáno na konci roku	Celkem vyplaceno na konci roku	Zbývající ke konci roku
SURE
Belgie	8,2	–	8,2	8,2
Bulharsko	1,0	–	1,0	1,0
Chorvatsko	1,6	–	1,6	1,6
Kypr	0,6	–	0,6	0,6
Česko	4,5	–	4,5	4,5
Estonsko	0,2	–	0,2	0,2
Řecko	6,2	–	6,2	6,2
Maďarsko	0,7	–	0,7	0,7
Irsko	2,5	–	2,5	2,5
Itálie	27,4	–	27,4	27,4
Lotyšsko	0,5	–	0,5	0,5
Litva	1,1	–	1,1	1,1
Malta	0,4	–	0,4	0,4
Polsko	11,2	–	11,2	11,2
Portugalsko	6,2	–	6,2	6,2
Rumunsko	3,0	–	3,0	3,0
Slovensko	0,6	–	0,6	0,6
Slovinsko	1,1	–	1,1	1,1
Španělsko	21,3	–	21,3	21,3
	98,4	–	98,4	98,4
EFSM
Irsko	22,5	–	22,5	19,7
Portugalsko	24,3	–	24,3	22,3
	46,8	–	46,8	42,0
MFA
Albánie	0,2	–	0,2	0,2
Arménie	0,1	–	0,1	0,1
Bosna a Hercegovina	0,3	–	0,3	0,1
Gruzie	0,1	–	0,2	0,1
Jordánsko	1,1	–	1,1	1,1
Kosovo	0,1	–	0,1	0,1
Kyrgyzská republika	0,0	–	0,0	0,0
Moldavsko	0,4	0,0	0,4	0,4
Černá Hora	0,1	–	0,1	0,1
Severní Makedonie	0,3	0,1	0,2	0,2
Srbsko	0,2	–	0,2	0,0
Tunisko	1,4	–	1,4	1,4
Makrofinanční pomoc Ukrajině	12,2	–	12,2	11,0
Makrofinanční pomoc plus Ukrajině	18,0	–	18,0	18,0
Makrofinanční pomoc Ukrajině v rámci mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu	18,1	18,1	–	–
Egypt	1,0	–	1,0	1,0
	53,6	18,2	34,9	33,7
BOP
Lotyšsko	2,9	–	2,9	0,2
	2,9	–	2,9	0,2
EURATOM
Energoatom, K2R4 Ukrajina	0,4	–	0,4	0,3
	0,4	–	0,4	0,3
Nástroj pro Ukrajinu	33,0	19,9	13,1	13,1
Úvěry NGEU	290,9	182,2	108,7	108,7
Celkem	526,0	220,3	305,2	296,4

SURE

Nástroj SURE byl zřízen v roce 2020 s cílem poskytovat finanční pomoc členským státům, které zažívaly závažné narušení ekonomiky způsobené pandemií COVID-19 nebo které byly takovým narušením vážně ohroženy. Tento nástroj doplňuje vnitrostátní opatření přijatá dotčenými členskými státy.

Využitelnost nástroje skončila ke dni 31. prosince 2022 a již nejsou evidovány žádné nevyplacené prostředky. Splatnost úvěrů se pohybuje mezi 5 a 30 lety.

EFSM

Evropský mechanismus finanční stability (EFSM) byl vytvořen za účelem poskytnutí finanční pomoci členským státům, které v důsledku mimořádných událostí, jež nemohly ovlivnit, čelí vážným ekonomickým finančním obtížím nebo jsou takovými obtížemi vážně ohroženy. Tento program již skončil, takže nelze čerpat další úvěry, s výjimkou určitých úkonů, jako je prodloužení lhůt splatnosti stávajících úvěrů. Portugalsko požádalo o prodloužení splatnosti částky 1,8 miliardy EUR splatné v roce 2024. Nový úvěr byl financován dlouhodobým dluhopisem se splatností v roce 2028.

MFA

Program makrofinanční pomoci je druh finanční pomoci, kterou EU nabízí partnerským zemím mimo EU, které se potýkají s krizí platební bilance. Má podobu střednědobých či dlouhodobých úvěrů nebo grantů, případně oba nástroje kombinuje, a je určen výhradně zemím zařazeným do programu Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Ukrajina

V roce 2022 se Evropský parlament a Rada dohodly na třech balíčcích finanční pomoci pro Ukrajinu (6) v celkové výši 7,2 miliardy EUR, která má v návaznosti na nevyprovokovanou a neodůvodněnou útočnou válečnou agresi Ruska posílit okamžitou odolnost Ukrajiny. Všechny úvěry byly Ukrajině vyplaceny do konce roku 2022. Splatnost těchto úvěrů pro Ukrajinu se pohybuje mezi 10 a 30 lety.

Pro pokračování podpory EU Ukrajině přijaly Evropský parlament a Rada dne 14. prosince 2022 nový balíček finanční pomoci ve výši 18 miliard EUR (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2463 (7)). Komise a Ukrajina podepsaly na začátku roku 2023 memorandum o porozumění a dohodu o úvěrovém nástroji a v roce 2023 bylo vyplaceno 18 miliard EUR. Úvěry v rámci MFA+ jsou financovány prostřednictvím jednotného přístupu k financování, oproti tomu byly všechny předchozí úvěry makrofinanční pomoci financovány metodou „back-to-back“.

V říjnu 2024 přijala EU novou makrofinanční pomoc pro Ukrajinu a mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu (8). V rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu budou mimořádné výnosy z imobilizovaných ruských státních aktiv použity na poskytnutí nevratné podpory Ukrajině, která má zemi pomoci při splácení nových dvoustranných půjček poskytnutých partnery ze skupiny G7 a EU v rámci této iniciativy. EU proto v prosinci 2024 podepsala s Ukrajinou novou dohodu o půjčce v rámci MFA na částku ve výši 18,1 miliardy EUR, která má být vyplacena v roce 2025. Do května 2025 Komise vyplatila 6 miliard EUR.

Během roku 2024 Ukrajina včas splatila 600 milionů EUR z předchozích půjček MFA poskytnutých ze strany EU. Na konci roku 2024 činila celková výše nesplacených úvěrů makrofinanční pomoci Ukrajině 29,0 miliardy EUR (nominální částka).

Nástroj pro Ukrajinu

Dne 29. února 2024 přijaly Evropský parlament a Rada nařízení (EU) 2024/792, kterým se zřizuje Nástroj pro Ukrajinu (9). Tento nový nástroj se vztahuje na roky 2024 až 2027 a nabízí Ukrajině finanční podporu ve výši až 50 miliard EUR, včetně státních úvěrů ve výši až 33 miliard EUR. Do dne 31. prosince 2024 bylo Ukrajině vyplaceno ve formě úvěrů 13,1 miliard EUR. Státní úvěry v rámci Nástroje pro Ukrajinu jsou financovány prostřednictvím výpůjček na základě jednotného přístupu k financování.

BOP

Podpora platební bilance je program pomoci zemím mimo eurozónu, které mají potíže s platební bilancí nebo jim takové potíže hrozí. Má podobu střednědobých úvěrů podmíněných realizací politik, jejichž cílem je řešit základní ekonomické problémy. Zpravidla ji EU nabízí ve spolupráci s MMF a dalšími mezinárodními institucemi či zeměmi. V roce 2024 nedošlo k žádným novým operacím ani ke splátkám úvěrů. Očekává se, že program skončí v roce 2025, kdy budou splatné zbývající úvěry a související výpůjčky.

Euratom

Evropské společenství pro atomovou energii půjčuje peníze členským i nečlenským státům a jejich subjektům na financování projektů souvisejících s energetickými zařízeními.

Rezerva v oblasti likvidity

V rámci strategie jednotného přístupu k financování je určitá částka výnosů z výpůjček vedena na bankovním účtu vedeném u Evropské centrální banky. Tato rezerva v oblasti likvidity zajišťuje, aby byly na pokrytí všech budoucích potřeb vyplácení k dispozici dostatečné finanční prostředky a zároveň se zabránilo nadměrným zůstatkům. Při řízení této rezervy v oblasti likvidity Komise zohledňuje očekávané potřeby vyplácení a náklady příležitosti v souvislosti s hotovostními zůstatky. Ke konci roku 2024 činila výše prostředků na bankovním účtu 33,9 miliardy EUR.

4.1.3. Systém ochrany

Výpůjčky EU jsou přímými a bezpodmínečnými závazky EU, za něž ručí členské státy EU. Výpůjčky přijaté za účelem financování úvěrů mají být splaceny včasným inkasem jistiny a úroků splatných z těchto úvěrů. Pokud by je však přijímací země nesplácela nebo se jejich splácení opozdilo, k zajištění splacení dluhu EU existuje řada ochranných opatření, která jsou shrnuta v následující tabulce. V krátkodobém horizontu budou výpůjčky splaceny z dostupného pokladního zůstatku Komise. Výpůjčky související s úvěry třetím zemím (s výjimkou úvěrů MFA+ a úvěrů v rámci Nástroje pro Ukrajinu) budou splaceny z aktiv držených ve společném rezervním fondu (CPF) a v případě úvěrů MFA+, úvěrů v rámci Nástroje pro Ukrajinu a úvěrů členským státům může Komise od členských států požadovat dodatečné zdroje až do dostupného rozpětí vlastních zdrojů („rozpočtový manévrovací prostor“). U některých programů existují také záruky poskytované členskými státy. Investoři jsou tak vystaveni pouze úvěrovému riziku EU, nikoli úvěrovému riziku příjemce úvěrů.

Program EU financovaný výpůjčkami	Systém ochrany
NGEU (RRF a REPowerEU)	Rozpočtový manévrovací prostor v rámci dočasného stropu vlastních zdrojů rozpočtu EU – dodatečně 0,6 % HND EU nad strop vlastních zdrojů rozpočtu EU ve výši 1,4 % HND EU
SURE	Záruka poskytnutá všemi členskými státy EU (25 %) + rozpočtový manévrovací prostor v rámci stropu vlastních zdrojů rozpočtu EU ve výši 1,4 % HND EU
EFSM	Rozpočtový manévrovací prostor v rámci stropu vlastních zdrojů rozpočtu EU ve výši 1,4 % HND EU
BOP	Rozpočtový manévrovací prostor v rámci stropu vlastních zdrojů rozpočtu EU ve výši 1,4 % HND EU
MFA (standardní)	Společný rezervní fond (9 % půjčky třetí zemi)
Výjimečná MFA pro Ukrajinu	Společný rezervní fond (9 %) + záruky všech členských států EU (61 %)
MFA+ pro Ukrajinu	Rozpočtový manévrovací prostor v rámci stropu vlastních zdrojů rozpočtu EU ve výši 1,4 % HND EU
Nástroj pro Ukrajinu	Rozpočtový manévrovací prostor v rámci stropu vlastních zdrojů rozpočtu EU ve výši 1,4 % HND EU
Půjčky Euratomu třetím zemím (státem vlastněným subjektům)	Společný rezervní fond (9 % půjčky) a protizáruky ze strany třetích zemí
Půjčky Euratomu členským státům	Rozpočtový manévrovací prostor v rámci stropu vlastních zdrojů rozpočtu EU ve výši 1,4 % HND EU

4.2. Rozpočtové záruky

V rámci tohoto typu plnění rozpočtu poskytuje EU finančním institucím (prováděcím partnerům) za jejich financování (výpůjčky) a investiční (kapitálové) operace záruky, aby mohla plnit své politické cíle.

EU vydala záruky v rámci těchto programů:

—	záruky za vnější zápůjční mandát (ELM) poskytnuté Evropské investiční bance (EIB) na její výpůjční operace mimo EU, zejména příjemcům na státní a nižší než státní úrovni,

—	záruku Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) poskytnutou skupině EIB na její operace na podporu dodatečných investic v EU a přístupu malých a středních podniků k financování;

—

záruku InvestEU poskytnutou skupině EIB, Evropské bance pro obnovu a rozvoj a několika finančním partnerům v členských státech EU s cílem mobilizovat soukromé investice do zelené a digitální transformace, inovací a sociálních investic a dovedností. Záruka InvestEU může být navýšena o příspěvky ESVO a členských států a protizáruky;

—	záruku pro vnější činnost podle nařízení o NDICI, která poskytuje záruky EIB na její financování a investice mimo Evropu, a to jak příjemcům z veřejného i soukromého sektoru, tak několika dalším protistranám s cílem podporovat udržitelné investice v partnerských zemích EU;

—	záruku Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD) vydanou několika protistranám s cílem podpořit investice v Africe a v zemích evropského sousedství.

—	Záruku pro Ukrajinu vydanou podle nařízení o Nástroji pro Ukrajinu několika protistranám s cílem podpořit investice na obnovu a rekonstrukci Ukrajiny.

Ke dni 31. prosince 2024 činila nominální nesplacená částka těchto záruk na maximální úrovni poskytnutá těmto finančním institucím 109,9 miliardy EUR, z čehož se 72,6 miliardy EUR týkalo finančních nebo investičních operací podepsaných prováděcími partnery (záruky InvestEU a NDICI a Záruka pro Ukrajinu jsou stále v investičním období, během něhož mohou partneři do záruky zahrnout nové operace).

Členské státy a země EHP mohou rovněž přispívat do Programu InvestEU. Do dne 31. prosince 2024 podepsala EU s těmito zeměmi dohody o přiznání příspěvku v hodnotě 2,8 miliardy EUR, z čehož 2,2 miliardy EUR připadá na hotovostní příspěvky a 0,6 miliardy EUR na protizáruky.

4.3. Společný rezervní fond (CPF)

Aby bylo možné včas uspokojit případné čerpání záruk k pokrytí ztrát vzniklých prováděcím partnerům, jsou rezervy EU hrazeny z rozpočtu. Od roku 2021 jsou všechna dotovaná aktiva držena ve společném rezervním fondu, který funguje jako jediné portfolio, přičemž aktiva jsou investována především do dluhových cenných papírů. V současné době fond kombinuje tvorbu rezerv na všechny rozpočtové záruky EU a některé programy finanční pomoci. Zdroje společného rezervního fondu jsou rozděleny do podfondů, aby bylo možné sledovat částky vztahující se k přispívajícím rozpočtovým zárukám a programům finanční pomoci.

Ke dni 31. prosince 2024 vlastnila Komise ve společném rezervním fondu čistá aktiva ve výši 23,2 miliardy EUR pro následující podfondy:

—	Záruční fond pro vnější vztahy – 3,2 miliardy EUR (zahrnující záruky v rámci vnějšího zápůjčního mandátu, jakož i úvěry poskytnuté třetím zemím v rámci MFA před rokem 2021 a půjčky Euratomu třetím zemím);

—	EFSI – 8,9 miliardy EUR;

—	EFSD – 0,8 miliardy EUR;

—	podfondy InvestEU – 6,8 miliardy EUR (včetně hotovostních příspěvků členských států a zemí EHP);

—	NDICI EFSD+ – 2,9 miliardy EUR;

—	Záruka pro Ukrajinu – 0,2 miliardy EUR,

—	úvěry MFA po roce 2020 – 0,1 miliardy EUR,

—	úvěry MFA pro Ukrajinu – 0,3 miliardy EUR.

5. ANALÝZA FINANČNÍCH VÝKAZŮ

5.1. Výnosy

Konsolidované výnosy EU zahrnují částky, které se týkají směnných a nesměnných transakcí, přičemž nejvýznamnější jsou nesměnné transakce. Pětiletý trend hlavních nesměnných příjmových kategorií (kam patří zdroje z HND, tradiční vlastní zdroje, zdroje z DPH, vlastní zdroje z plastových obalových odpadů, pokuty a vrácení výdajů) je následující:

Pětiletý trend výnosů z hlavních nesměnných transakcí 1

1	Údaje za roky 2020 až 2024: bez příjmů souvisejících s vystoupením Spojeného království z EU

Jelikož rozpočtové příjmy by měly být stejné jako rozpočtové výdaje (nebo vyšší), jsou hlavní příčinou výše zobrazeného trendu výnosů platby uskutečněné v jednotlivých letech.

Klíčové události v roce 2024

V roce 2024 dosáhly celkové příjmy zahrnující všechny příjmové kategorie 175,7 miliardy EUR oproti 171,9 miliardy EUR v předchozím roce. Hlavním důvodem nárůstu o 3,8 miliardy EUR, tj. o 2,2 %, byly tyto skutečnosti:

—	příjmy související s pokutami se zvýšily o 2,3 miliardy EUR, zejména v důsledku pokut udělených společnostem za porušení pravidel hospodářské soutěže EU,

—	finanční příjmy se zvýšily o 2,0 miliardy EUR, zejména v důsledku zvýšeného získaného úroku,

—	příspěvky z DPH se zvýšily z 22,5 miliardy EUR v roce 2023 na 24,5 miliardy EUR v roce 2024;

—	vlastní zdroje z plastových obalových odpadů se zvýšily ze 7,2 miliardy EUR v roce 2023 na 8,2 miliardy EUR v roce 2024,

—	tradiční vlastní zdroje se zvýšily z 19,8 miliardy EUR v roce 2023 na 20,6 miliardy EUR v roce 2024 a

—

příjmy z HND (hrubého národního důchodu), což je primární prvek provozních příjmů EU, klesly ze 101,3 miliardy EUR v roce 2023 na 95,0 miliardy EUR v roce 2024. Významným důvodem snížení o 6,3 miliardy EUR, tj. o 6,2 %, které částečně kompenzuje ostatní výše popsané pohyby týkající se příjmů, je snížení potřeby prostředků na platby.

5.2. Náklady

Hlavními nákladovými položkami zúčtovanými v konsolidovaných finančních výkazech jsou náklady v režimu sdíleného řízení, kam patří tyto fondy: i) Evropský zemědělský záruční fond (EZZF); ii) Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a další nástroje pro rozvoj venkova; iii) Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti (FS) a iv) Evropský sociální fond (ESF). Náklady na tyto fondy představovaly 101,9 miliardy EUR, tedy 37,3 % celkových nákladů ve výši 272,9 miliardy EUR, které vznikly v roce 2024 (2023: 125,4 miliardy EUR, tedy 51,5 % celkových nákladů). Rozdělení nákladů v režimu sdíleného řízení a jejich poměrné váhy jsou uvedeny níže:

Hlavní náklady v režimu sdíleného řízení za rozpočtový rok 2024

Snížení nákladů v režimu sdíleného řízení je způsobeno zejména snížením nákladů souvisejících s EFRR a Fondem soudržnosti (o 23,6 miliardy EUR), neboť provádění programů bývalého víceletého finančního rámce je nyní v závěrečné fázi.

Náklady v režimu přímého řízení, který představuje plnění rozpočtu ze strany Komise, výkonných agentur a svěřeneckých fondů, se zvýšily z 61,9 miliardy EUR v roce 2023 na 99,0 miliardy EUR v roce 2024. Důvodem tohoto zvýšení o 37,1 miliardy EUR je zejména poskytnutí nevratné podpory v rámci Nástroje pro oživení a odolnost NGEU, která činila 65,8 miliardy EUR (2023: 36,0 miliardy EUR) s tím, jak členské státy využívají poskytnuté finanční prostředky a dosahují milníků.

Náklady v režimu nepřímého řízení připadají na plnění rozpočtu ze strany agentur EU, subjektů EU, třetích zemí, mezinárodních organizací a dalších subjektů. V roce 2024 činily náklady v režimu nepřímého řízení 16,6 miliardy EUR (2023: 15,2 miliardy EUR). Nárůst je způsoben zejména zvýšenými náklady v oblasti vnější činnosti.

5.3. Aktiva

Ke dni 31. prosince 2024 činila celková aktiva 518,5 miliardy EUR (2023: 467,7 miliardy EUR) – nárůst je způsoben zejména dalšími výpůjčkami v rámci nástroje NGEU a novými půjčkami vydanými pro Ukrajinu v rámci Nástroje pro Ukrajinu. Nejvýznamnějšími aktivy v rozvaze EU byla finanční aktiva jiná než peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty (328,3 miliardy EUR), předběžné financování (78,9 miliardy EUR), pohledávky a částky k inkasu (31,7 miliardy EUR) a peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty (63,2 miliardy EUR). Ostatní aktiva ve výši 16,3 miliardy EUR zahrnovala především pozemky, budovy a zařízení a dlouhodobý nehmotný majetek.

Složení aktiv ke dni 31. prosince 2024

Nárůst celkových aktiv o 50,7 miliardy EUR, tj. 10,8 % oproti předchozímu roku, byl způsoben zejména těmito vlivy:

—

nesplacené úvěry se zvýšily z 246,9 miliardy EUR v roce 2023 na 283,6 miliardy EUR v roce 2024. Nárůst o 36,7 miliardy EUR, tj. 14,9 %, odráží zejména vydání dalších úvěrů členským státům v rámci RRF a REPowerEU (29,4 miliardy EUR) a nových půjček v rámci programů Nástroj pro Ukrajinu a MFA (13,1 miliardy EUR a 1,1 miliardy EUR), což je kompenzováno splátkami EFSM a MFA ve výši 1,4 miliardy EUR a snížením hodnoty nových ukrajinských půjček (5,7 miliardy EUR);

—

celkové předběžné financování se snížilo z 91,7 miliardy EUR v roce 2023 na 78,9 miliardy EUR v roce 2024. To souvisí zejména s výrazným snížením předběžného financování z EFRR, FS a ESF v předchozím programovém období o 18 miliard EUR, neboť období se blíží ke svému závěru a vyšší částky jsou zúčtovány. Kromě toho došlo k výraznému snížení nevratné finanční podpory poskytnuté v rámci RRF o 3,8 miliardy EUR v důsledku clearingů, k nimž došlo v průběhu roku poté, co členské státy dosáhly milníků a cílů,

—

peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty se zvýšily z 39,6 miliardy EUR v roce 2023 na 63,2 miliardy EUR v roce 2024. Zvýšení o 23,6 miliardy EUR, tj. 59,6 %, je způsobeno zejména vyšší rezervou v oblasti likvidity související s jednotným přístupem k financování (12,5 miliardy EUR na bankovním účtu Evropské centrální banky v roce 2023 oproti 33,9 miliardy EUR na konci roku 2024), která je důsledkem vysoké míry vyplácení prostředků plánované na začátek roku 2025, a

—	pohledávky a částky k inkasu se snížily ze 35,2 miliardy EUR na 31,7 miliardy EUR. Snížení o 3,5 miliardy EUR, tj. 9,9 %, je způsobeno zejména snížením čisté částky dlužné Spojeným královstvím podle dohody o vystoupení – viz níže.

Vystoupení Spojeného království z EU

Dne 31. ledna 2020 vystoupilo Spojené království z Evropské unie. Podmínky jeho odchodu jsou vymezeny v Dohodě o vystoupení Spojeného království z EU a Evropského společenství pro atomovou energii, známé rovněž jako „dohoda o vystoupení“. V rámci této dohody Spojené království souhlasilo se splněním všech finančních závazků přijatých v době, kdy bylo členem EU. Dohoda vstoupila v platnost dne 31. ledna 2020. Podle dohody o vystoupení bude Spojené království i nadále přispívat do rozpočtu EU a využívat programů a výdajů EU existujících před rokem 2021, jako by bylo členským státem. Spojené království rovněž zpět obdrží určité stanovené částky, které zaplatilo do rozpočtu EU, nebo částky, které plynuly do rozpočtu EU v souvislosti s jeho členstvím. EU podává Spojenému království dvakrát ročně zprávu o splatných částkách a Spojené království tyto částky měsíčně hradí. Zprávy jsou každý rok aktualizovány na základě skutečných údajů.

Povinnosti vyplývající z dohody o vystoupení vytvářejí pro EU závazky a pohledávky, které je třeba vypočítat a zohlednit v roční účetní závěrce EU. Týkají se zejména těchto oblastí:

—	vlastní zdroje (článek 136),

—	zbývající závazky (článek 140),

—	pokuty v oblasti hospodářské soutěže (článek 141),

—	závazky Unie (článek 142);

—	podmíněné finanční závazky a finanční nástroje (články 143 a 144),

—	čistá aktiva Evropského společenství uhlí a oceli (článek 145),

—	investice EU do Evropského investičního fondu, EIF (článek 146);

—

podmíněné závazky vztahující se k soudním sporům (článek 147).

	Článek 140	Článek 142	Ostatní	31.12.2024	31.12.2023
Splatné ze strany Spojeného království	4 432	10 136	116	14 683	18 867
Splatné Spojenému království	–	–	(1 922 )	(1 922 )	(3 394 )
Celkem	4 432	10 136	(1 806 )	12 762	15 473
Dlouhodobé	2 469	9 802	(1 040 )	11 231	13 088
Krátkodobé	1 963	334	(766 )	1 530	2 385

Předběžné financování

V roce 2024 činilo předběžné financování (kromě jiných záloh členským státům a příspěvků do svěřenského fondu Bêkou a svěřenského fondu pro Afriku) v rozvaze EU 75,1 miliardy EUR (2023: 89,4 miliardy EUR), z nichž se naprostá většina týkala činností Komise. Snížení o 14,3 miliardy EUR, tj. 16,0 %, souvisí zejména se snížením předběžného financování v souvislosti se sdíleným řízením z 36,6 miliardy EUR v roce 2023 na 25,0 miliardy EUR v roce 2024, jelikož programy předchozího VFR pokračují ve své uzavírací fázi:

Předběžné financování ze strany Komise v členění podle režimu řízení

Objem předběžného financování poskytnutého v rámci programů VFR je značně ovlivněn příslušným cyklem VFR. Například začátkem období VFR lze očekávat, že členským státům budou v rámci politiky soudržnosti vypláceny vysoké zálohy a tyto částky budou členským státům k dispozici až do ukončení programů. Rovněž se vyplácí roční předběžné financování, které musí být použito do konce daného roku, nebo vráceno v následujícím roce v rámci roční účetní uzávěrky. Komise vyvíjí veškeré úsilí, aby předběžné financování zůstalo zachováno na odpovídající úrovni. Je nutné vyvážit požadavek na dostatečnost finančních prostředků pro projekty a na vykázání nákladů v přiměřené lhůtě.

5.4. Pasiva

Celkový objem pasiv ke dni 31. prosince 2024 činil 827,3 miliardy EUR (2023: 679,8 miliardy EUR) – tento nárůst je způsoben zejména výpůjčkami čerpanými v roce 2024 v rámci jednotného přístupu k financování. Nejvýznamnějšími pasivy byly výpůjčky pro nástroj NGEU a finanční pomoc (594,0 miliardy EUR), závazky z penzijních a jiných požitků po skončení pracovního poměru (93,1 miliardy EUR), výdaje a výnosy příštích období (67,1 miliardy EUR) a závazky vůči třetím stranám (55,4 miliardy EUR)

Složení pasiv ke dni 31. prosince 2024

Nárůst o 147,5 miliardy EUR, tj. o 21,7 %, oproti předchozímu roku byl způsoben zejména následujícími vlivy:

—

výpůjčky vzrostly z 450,6 miliardy EUR v roce 2023 na 594,0 miliardy EUR v roce 2024. Zvýšení o 143,4 miliardy EUR, tj. 31,8 %, souvisí zejména s novými emisemi v rámci jednotného přístupu k financování (pro NGEU a Nástroj pro Ukrajinu), po odečtení splátek a změn účetní hodnoty (144,9 miliardy EUR), po odečtení splátek EFSM a MFA ve výši 1,4 miliardy EUR,

—	výdaje a výnosy příštích období se snížily ze 76,8 miliardy EUR v roce 2023 na 67,1 miliardy EUR v roce 2024. Snížení o 9,7 miliardy EUR, tj. 12,6 %, souvisí zejména s EFRR a FS a

—	závazky se zvýšily z 50,5 miliardy EUR v roce 2023 na 55,4 miliardy EUR v roce 2024. Zvýšení o 4,9 miliardy EUR, tj. 9,7 %, souvisí především s RRF (nárůst o 4,9 mld. EUR),

Celkem žádosti o proplacení nákladů a faktury došlé a vykázané v položce „Závazky“ v rozvaze

5.5. Čistá aktiva

K 31. prosinci 2024 činil přebytek závazků nad aktivy 308,8 miliardy EUR (2023: 212,2 miliardy EUR). Je třeba poznamenat, že skutečnost, že pasiva jsou vyšší než aktiva, neznamená, že orgány a instituce EU mají finanční potíže, nýbrž že některé závazky budou hrazeny z budoucích ročních rozpočtů. Podle pravidel akruálního účetnictví se řada nákladů zachycuje v běžném roce, přestože k jejich faktické úhradě může dojít až v následujících letech a financovány mohou být z budoucích rozpočtů; příjmy související s tímto budoucím financováním budou zaúčtovány pouze v budoucích obdobích. Kromě výpůjček v rámci jednotného přístupu k financování, které mají být spláceny do roku 2054, a závazku z titulu zaměstnaneckých požitků, který má být vyplácen v průběhu několika desetiletí, připadají nejvýznamnější částky na činnosti související s EZZF, z nichž převážná část se většinou hradí v prvním čtvrtletí následujícího roku.

6. SHRNUTÍ PLNĚNÍ ROZPOČTU

6.1. Výnosy

V původním přijatém rozpočtu EU, který předsedkyně Evropského parlamentu podepsala dne 22. listopadu 2023, činila celková výše prostředků na platby 142 630 milionů EUR a částka, která měla být financována z vlastních zdrojů, celkem 136 499 milionů EUR. Odhady výše příjmů a výdajů uvedené v původním rozpočtu se během rozpočtového roku obvykle mění prostřednictvím opravných rozpočtů. Úpravy výše vlastních zdrojů z HND zajišťují, aby rozpočtové příjmy přesně odpovídaly rozpočtovým výdajům. Rovnováhu rozpočtových příjmů a výdajů (prostředků na platby) stanoví zásada vyrovnanosti rozpočtu.

V průběhu roku 2024 bylo přijato pět opravných rozpočtů. Pokud je zohledníme, pak konečná výše schválených příjmů na rok 2024 činila 149 744 milionů EUR a celková částka financovaná z vlastních zdrojů činila 141 170 milionů EUR. Hlavním faktorem zvýšení příspěvků členských států v roce 2024 bylo zvýšení prostředků na platby.

Hlava 1: Vlastní zdroje

Výběr tradičních vlastních zdrojů se velmi blížil předpokládaným částkám v rozpočtu.

Konečné platby členských států odvíjející se od jejich DPH, HND a plastových odpadů téměř přesně odpovídaly finálním rozpočtovým odhadům. Rozdíly mezi odhadovanými a skutečně uhrazenými částkami jsou dány rozdílem mezi kurzy eura použitými při sestavování rozpočtu a kurzy platnými v době, kdy členské státy, které nejsou součástí eurozóny, prováděly příslušné platby.

Hlava 2: Přebytky, zůstatky a opravy

Přebytek z předchozího rozpočtového roku činil 633 milionů EUR. Tato částka byla zanesena do rozpočtu na rok 2024 prostřednictvím opravného rozpočtu a příspěvek z vlastních zdrojů členských států byl odpovídajícím způsobem snížen.

Pokud jde o zůstatky DPH a HND, pravidla upravuje článek 10b nařízení o poskytování vlastních zdrojů (nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 (10)). Pokud jde o zůstatky týkající se plastových obalových odpadů, pravidla jsou stanovena v článku 9 nařízení o poskytování vlastních zdrojů z plastových obalových odpadů (nařízení Rady (EU, Euratom) 2021/770 (11)).

Podle těchto pravidel se celkový součet zůstatků vypočítá tak, aby byl dopad na rozpočet EU nulový (systém vzájemného započtení) a aby tento postup nevyžadoval změnu rozpočtu. Komise proto přímo žádá členské státy o úhradu čistých částek v souladu s pravidly nařízení o poskytování vlastních zdrojů.

Hlava 3: Správní příjmy

Tato hlava zahrnuje především příjmy z daní a odvodů z odměn zaměstnanců.

Hlava 4: Finanční příjmy, úroky z prodlení a pokuty

Hlavní část se týká pokut v souvislosti s prováděním pravidel hospodářské soutěže.

Hlava 5: Rozpočtové záruky, výpůjční a úvěrové operace

Tato hlava se se vznikem nástroje NGEU výrazně rozšířila. Prostředky nástroje NGEU v rámci této hlavy jsou účelově vázanými příjmy. Hlava 5 zahrnuje příjmy související se zárukami a úroky a splátkami poskytnutých úvěrů. Dále směruje finanční prostředky (na nevratnou podporu nástroje NGEU v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a na posílení programů VFR) z účelově vázaných příjmů, které členské státy získávají v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení.

Hlava 6: Příjmy, příspěvky a náhrady související s politikami Unie

Tato hlava se týká zejména příjmů z finančních oprav souvisejících se strukturálními a zemědělskými fondy (fondy ESI, EZZF a EZFRV). Zahrnuje rovněž účast třetích zemí na výzkumných programech, schválení účetních závěrek zemědělských fondů a ostatní příspěvky a náhrady v rámci programů/činností EU. Podstatnou část této celkové částky tvoří účelově vázané příjmy, na jejichž základě se na výdajové straně zapisují dodatečné prostředky.

Celkové rozpočtové příjmy za rok 2024 činily 250 609 milionů EUR:

6.2. Výdaje

6.2.1. Plnění rozpočtu

V roce 2024, čtvrtém roce víceletého finančního rámce na období 2021–2027, činil konečný schválený rozpočet 195,3 miliardy EUR v prostředcích na závazky a 149,7 miliardy EUR v prostředcích na platby. Kromě toho bylo 31,1 miliardy EUR k dispozici v prostředcích na závazky jako účelově vázané příjmy, z nichž 0,7 miliardy EUR se týkalo nástroje NGEU (12). 1,3 miliardy EUR v prostředcích na závazky bylo přeneseno z roku 2023. Prostředky na platby související s účelově vázanými příjmy z roku 2024 činily 122,9 miliardy EUR, z toho 79,0 miliardy EUR se týkalo nástroje NGEU. 3,2 miliardy EUR v prostředcích na platby bylo přeneseno z roku 2023.

Díky aktivnímu sledování plnění rozpočtu a dobré spolupráci mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí byl rozpočet plně vyčerpán.

Plnění celkových prostředků na závazky v roce 2024 činilo 213,7 miliardy EUR:

—	193,1 miliardy EUR z konečného přijatého rozpočtu;

—	0,9 miliardy EUR z prostředků přenesených nebo znovu poskytnutých z roku 2023;

—	19,7 miliardy EUR z prostředků pocházejících z účelově vázaných příjmů;

—	z toho 0,5 miliardy EUR z nástroje NGEU.

Plnění celkových prostředků na platby v roce 2024 činilo 247,0 miliardy EUR:

—	146,1 miliardy EUR z konečného přijatého rozpočtu;

—	2,7 miliardy EUR z prostředků přenesených nebo znovu poskytnutých z roku 2023;

—	98,2 miliardy EUR z prostředků pocházejících z účelově vázaných příjmů;

—	z toho 73,1 miliardy EUR z nástroje NGEU.

V případech, kdy to umožňuje finanční nařízení a/nebo právní základy, byly prostředky schváleného rozpočtu, které nebyly v roce 2024 využity, přeneseny do roku 2025: 1,4 miliardy EUR v prostředcích na závazky a 3,8 miliardy EUR v prostředcích na platby.

Stejně tak bylo v souladu s finančním nařízením do roku 2025 přeneseno 11,1 miliardy EUR z prostředků na závazky z účelově vázaných příjmů a 24,7 miliardy EUR z prostředků na platby z účelově vázaných příjmů.

Celkové čerpání prostředků na závazky v roce 2024 podle okruhů VFR na období 2021–2027 je uvedeno níže:

V roce 2024 činilo čerpání u všech druhů prostředků (rozpočet, přenosy z předchozího roku a účelově vázané příjmy) 94 % u závazků a 90 % u plateb. Míra čerpání včetně prostředků přenesených do roku 2025 (v souladu s finančním nařízením a/nebo právními základy) dosáhla 99,6 % u prostředků na závazky a 100 % u prostředků na platby schváleného rozpočtu na rok 2023.

Prostředky NGEU byly v plném rozsahu zapsány v roce 2021, tj. 421,1 miliardy EUR v prostředcích na závazky. Rok 2023 byl posledním rokem, kdy bylo možné uzavřít související právní závazky.

V roce 2024 činily prostředky na platby u nástroje NGEU 76,6 miliardy EUR a bylo čerpáno 95,4 %. Zbývající částka ve výši 3,5 miliardy EUR v prostředcích na platby byla přenesena do roku 2025.

6.2.2. Definitivně zrušené prostředky na závazky

Podle nařízení o podmíněnosti byly v průběhu roku 2022 zaúčtovány zrušené závazky v celkové výši 1 044 milionů EUR (z toho 30 milionů EUR v rámci NGEU) na závazky týkající se Maďarska. Do konce roku 2024 nebylo možné související prostředky na závazky obnovit a byly definitivně zrušeny.

6.2.3. Zbývající závazky

Zbývající závazky (běžně označované jako RAL – reste à liquider), jež představují přidělené, ale dosud nevyplacené prostředky, dosahovaly ke konci roku 2024 výše 507,4 miliardy EUR. Ve srovnání s rokem 2023 se objem zbývajících závazků snížil (o 35,6 miliardy EUR).

Hlavním faktorem poklesu zbývajících závazků v roce 2024 bylo provádění nástroje NGEU (nevratné části), které ke konci roku 2024 přispělo k celkovým zbývajícím závazkům částkou 166,3 miliardy EUR (33 %) Vzhledem k tomu, že prostředky z nástroje NGEU musely být přiděleny na závazky do dne 31. prosince 2023 a musí být vyplaceny do dne 31. prosince 2026 v souladu s čl. 3 odst. 4 a 9 nařízení o Nástroji Evropské unie na podporu oživení, trend nominálního růstu zbývajících závazků spojených s nástrojem NGEU se v roce 2024 obrátil.

6.2.4. Výsledek plnění rozpočtu

Výsledek plnění rozpočtu (přebytek) se zvýšil z 0,6 miliardy EUR v roce 2023 na 1,3 miliardy EUR v roce 2024. Výsledek plnění rozpočtu na rok 2024 je ovlivněn zejména nadměrným plněním rozpočtových příjmů v hlavě 4 – Finanční příjmy, úroky z prodlení a pokuty.

7. POLITICKÝ A FINANČNÍ RÁMEC, SPRÁVA A ODPOVĚDNOST EU

Evropská unie (EU) je svazek, jemuž jeho členské státy svěřily kompetence k dosažení svých společných cílů. Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.

7.1. Politický a finanční rámec

Hlavní cíle a zásady, jimiž se Unie a evropské orgány řídí, jsou vymezeny ve Smlouvách. Unie i její orgány jsou oprávněny jednat pouze v mezích pravomocí, jež jim Smlouvy svěřují, za účelem dosažení cílů ve Smlouvách vymezených. Činit tak musí v souladu se zásadami subsidiarity (13) a proporcionality. Pro dosažení svých cílů a uskutečňování svých politik si Unie zajišťuje potřebné finanční prostředky. Za prosazování obecných zájmů Unie, k nimž patří plnění rozpočtu a správa programů ve spolupráci s členskými státy a v souladu se zásadou řádného finančního řízení, odpovídá Komise.

EU sleduje cíle stanovené Smlouvou pomocí různých nástrojů, z nichž jedním je rozpočet EU. K dalším patří například společný legislativní rámec či společné politické strategie.

Politiky podporované z rozpočtu EU jsou realizovány v souladu s víceletým finančním rámcem (VFR) a příslušnou odvětvovou legislativou, která definuje výdajové programy a nástroje. Ty jsou finančním vyjádřením politických priorit EU, a to po dobu dostatečně dlouhou na to, aby byly účinné a aby příjemcům rozpočtových prostředků

z fondů EU a spolufinancujícím vnitrostátním orgánům zprostředkovávaly ucelenou dlouhodobou perspektivu. Stanoví maximální roční částky (stropy) výdajů EU jako celku a hlavních výdajových kategorií (okruhů). Součet jednotlivých stropů všech okruhů pak odpovídá celkovému stropu prostředků na závazky. VFR přijímá Rada jednomyslným hlasováním všech členských států se souhlasem Evropského parlamentu. Stávající víceletý finanční rámec na období 2021–2027 byl přijat dne 17. prosince 2020 (14). Víceletý finanční rámec na období 2021–2027 je doplněn dočasným nástrojem na podporu oživení NextGenerationEU (viz oddíl 2).

Roční rozpočet sestavuje Komise. Evropský parlament a Rada se na základě postupu podle článku 314 SFEU dohodnou (obvykle do poloviny prosince) na rozpočtu na následující rok. V souladu se zásadou vyrovnaného rozpočtu se musí celkové příjmy v daném rozpočtovém roce rovnat celkovým výdajům (prostředkům na platby).

Hlavními zdroji financování EU jsou příjmy z vlastních zdrojů, k nimž přistupují ostatní zdroje. Existují čtyři typy vlastních zdrojů: tradiční vlastní zdroje (zejména cla), vlastní zdroj z daně z přidané hodnoty (DPH), vlastní zdroj z nerecyklovaných plastových obalových odpadů (zavedený v roce 2021) a vlastní zdroj z hrubého národního důchodu (HND). Ostatní příjmy plynou z činností EU (např. pokuty v oblasti hospodářské soutěže) a na celkových příjmech se obvykle podílejí méně než 10 %.

Rozpočet EU je plněn pomocí tří způsobů řízení, jež určují, jak jsou peněžní prostředky vypláceny a spravovány:

—	Sdílené řízení: velká část rozpočtu (přibližně tři čtvrtiny) spadá do systému sdíleného řízení Komise ve spolupráci s členskými státy, zejména v oblasti strukturálních fondů a zemědělství.

—	Přímé řízení: některé programy řídí Komise sama a realizací zvláštních programů může Komise pověřit výkonné agentury.

—

Nepřímé řízení: rozhodnutí o výdajích mohou také spadat do nepřímého řízení vykonávaného dalšími orgány uvnitř nebo mimo EU. V případech, kdy je plnění rozpočtu svěřeno vnitrostátním agenturám, skupině Evropské investiční banky, třetím zemím, mezinárodním organizacím (např. Světová bance či Organizaci spojených národů) nebo jinému subjektu (např. decentralizovaným agenturám EU, společným podnikům), se nezbytné kontrolní mechanismy a mechanismy podávání zpráv příslušných subjektů a dohled Komise řídí finančním nařízením a/nebo dohodami o přiznání příspěvku.

Tradiční metoda plnění rozpočtu spočívající v udělování grantů a dotací je doplněna o vydávání finančních nástrojů v podobě záruk a vlastního kapitálu a půjček. Kromě toho se EU zapojuje do výpůjčních a úvěrových činností v rámci specifických programů finanční pomoci s cílem podpořit členské státy a třetí země formou dvoustranných

úvěrů financovaných z dluhu emitovaného na kapitálových trzích se zárukou z rozpočtu EU. V prosinci 2022 Parlament a Rada stanovily jednotný přístup k financování výpůjček EU, v jehož rámci bude Unie namísto samostatně denominovaných dluhopisů pro jednotlivé programy vydávat „dluhopisy EU“ pod jednotnou značkou.

Ústřední pilíř předpisové základny, která upravuje finance EU, představuje finanční nařízení (15) o souhrnném rozpočtu. Podrobně definuje finanční pravidla, jež se na plnění rozpočtu EU vztahují, a úlohu různých aktérů, jejichž úkolem je zajistit, aby byly peněžní prostředky vynaloženy řádně a byly splněny stanovené cíle. Zahrnuje rovněž zvláštní ustanovení týkající se finančních nástrojů, rozpočtových záruk a finanční pomoci.

7.2. Správa a řízení a odpovědnost

7.2.1. Institucionální struktura

Evropská unie má institucionální rámec, jehož prostřednictvím se snaží podporovat své hodnoty, sledovat své cíle, sloužit svým zájmům, zájmům svých občanů a zájmům členských států, jakož i zajišťovat soudržnost, účinnost a kontinuitu svých politik a činností. Jeho organizační strukturu tvoří orgány, agentury a jiné nezávislé subjekty EU. Finanční nařízení společně s platnými účetními pravidly stanoví, které z těchto subjektů budou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky EU (seznam subjektů zahrnutých do konsolidace viz poznámka 9 přílohy ke konsolidované roční účetní závěrce).

Evropský parlament vykonává společně s Radou legislativní a rozpočtovou funkci. Komise je politicky odpovědná Evropskému parlamentu. Rada také vykonává funkce vymezování politik a koordinace v mezích obecného politického směřování a priorit Unie tak, jak je stanoví Evropská rada.

Evropská komise je výkonným orgánem EU. Prosazuje obecný zájem Unie a ujímá se za tímto účelem vhodných iniciativ. Zajišťuje uplatňování Smluv a dohlíží na uplatňování práva Unie členskými státy pod kontrolou Soudního dvora Evropské unie. Vykonává koordinační, výkonné a řídicí funkce, plní rozpočet a řídí programy.

Komise plní rozpočet, z velké části ve spolupráci s členskými státy (16). Společně zajišťují, aby se rozpočtové prostředky využívaly v souladu se zásadami řádného finančního řízení. Povinnosti členských států provádět kontroly a audit společného plnění rozpočtu, jakož i z toho vyplývající odpovědnost, jsou stanoveny v příslušných nařízeních. Ta stanoví rovněž odpovědnost a podrobná pravidla, jimiž se řídí výdaje jednotlivých orgánů EU.

7.2.2. Struktura správy a řízení Komise

Řídicí mechanismy Komise a způsob, jakým zajišťují, aby Komise fungovala jako moderní, odpovědná instituce orientovaná na výsledky, jsou popsány ve sdělení o správě a řízení v Evropské komisi (17).

Komise vykonává svou úlohu pod vedením sboru komisařů, který určuje její priority a nese všeobecnou politickou odpovědnost za její činnost. Komise jako sbor komisařů pracuje pod politickým vedením svého předsedy/předsedkyně, který/která v rámci svého jmenování představí Evropskému parlamentu cíle, jež hodlá sledovat, a to v podobě politických směrů. Předseda rozhoduje o vnitřní organizaci Komise, aby zajistil soudržnost, výkonnost a kolegialitu její činnosti.

Sbor komisařů deleguje provozní plnění rozpočtu a finančního řízení na generální ředitele a vedoucí útvarů, kteří řídí správní strukturu Komise. Uplatňovaný decentralizovaný přístup vytváří správní kulturu, která vede zaměstnance veřejné správy k tomu, aby přebírali odpovědnost za činnosti, nad nimiž mají kontrolu, a vyžaduje od nich jistotu výkonu činností, za něž nesou odpovědnost.

Koordinaci, dohled, poradenství a strategické vedení zajišťuje řídicí rada pod vedením předsedy a v úzké spolupráci se členem Komise odpovědným za rozpočet, lidské zdroje a správu a za účasti předsednických a ústředních útvarů.

Vnitřní uspořádání vymezuje ucelený soubor důkladných kontrol a nástrojů řízení, které sboru komisařů umožňují převzít politickou odpovědnost za práci Komise (18).

7.2.3. Finanční řízení Komise

Funkce a povinnosti spojené s finančním řízením jsou v rámci Komise přesně definovány (např. ve finančním nařízení a v interních předpisech (19)) a náležitě uplatňovány. Za řádné finanční řízení zdrojů EU, soulad s ustanoveními finančního nařízení, řízení rizik a zřízení odpovídajícího rámce vnitřní kontroly odpovídají coby pověřené schvalující osoby generální ředitelé a vedoucí útvarů Komise.

Odpovědnost schvalujících osob se vztahuje na celý proces řízení, od určení toho, co je třeba udělat k dosažení cílů politiky stanovených daným orgánem, až po řízení činností z operativního hlediska i z hlediska řádného finančního řízení. Jednotlivé úkoly lze dále delegovat ředitelům, vedoucím oddělení a dalším osobám, jež se tak stávají dále pověřenými schvalujícími osobami. Dohledem nad fungováním vnitřního kontrolního systému může každá z pověřených schvalujících osob pověřit jednoho či dva ředitele odpovědné za řízení rizik a vnitřní kontrolu.

Ústřední útvary Komise vydávají pokyny a doporučení a prosazují osvědčené postupy, a to i prostřednictvím řídící rady.

Každá schvalující osoba je na základě finančního nařízení povinna vypracovávat výroční zprávy o činnosti a dosažených výsledcích, činnosti vnitřní kontroly a finančního řízení během roku. Ve zprávě je obsaženo prohlášení, že zdroje byly využity v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že zavedené kontrolní postupy poskytují potřebnou záruku legality a správnosti uskutečněných operací. Na úrovni Komise je výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu EU (20) hlavním nástrojem, jímž sbor komisařů přebírá politickou odpovědnost za finanční řízení rozpočtu EU.

Za správu pokladny, inkaso částek, stanovení účetních pravidel na základě mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS), dále za validaci účetních systémů a za přípravu účetní závěrky Komise a konsolidované roční účetní závěrky EU nese hlavní odpovědnost účetní Komise. Účetní je dále povinen účetní závěrku stvrdit podpisem a prohlásit, že závěrka ve všech významných ohledech poskytuje poctivý obraz finanční situace, výsledků operací a peněžních toků Unie. Roční účetní závěrku schvaluje sbor komisařů. Účetní je při výkonu své funkce nezávislý a nese velkou odpovědnost za účetní výkaznictví v rámci Komise.

Rovněž interní auditor Komise je centralizovaná a nezávislá funkce, jejíž součástí je poskytování nezávislého poradenství a vydávání stanovisek a doporučení ohledně kvality a fungování systémů vnitřní kontroly v rámci Evropské komise i agentur EU a jiných nezávislých subjektů EU.

Nezávislost interního auditora zaručuje výbor pro pokrok v oblasti auditu, který sleduje také kvalitu interního auditu a opatření přijatá útvary Komise v návaznosti na doporučení interního a externího auditu jakož i na zjištění a doporučení týkající se věrohodnosti konsolidované roční účetní závěrky EU vyplývající z absolutoria Evropského účetního dvora. Výbor pro pokrok v oblasti auditu ve své poradní funkci takto přispívá k celkovému dalšímu zlepšení účinnosti a účelnosti Komise při dosahování jejích cílů a usnadňuje sboru komisařů dohled nad správou, řízením rizik a vnitřními kontrolními postupy Komise.

7.2.4. Externí audit a udělování absolutoria

Finanční prostředky musí být v souladu se zásadou řádného finančního řízení spravovány účelně, efektivně a hospodárně. Existuje rámec odpovědnosti založený na komplexním podávání zpráv, externím auditu a politické kontrole, který poskytuje přiměřenou jistotu, že finanční prostředky EU jsou vynakládány řádným způsobem.

Evropský parlament v návaznosti na doporučení Rady rozhodne, zda s konečnou platností schválí nebo neschválí, jak Komise v daném roce plnila rozpočet EU (označováno jako „udělení absolutoria“). Roční udělování absolutoria zaručuje politickou odpovědnost Komise za plnění rozpočtu EU.

Evropský účetní dvůr každoročně systematicky a důkladně zkoumá věrohodnost účetnictví a legalitu a správnost uskutečněných operací, jakož i řádnost finančního řízení a tvorby rozpočtu z kvalitativního i výkonnostního hlediska. Vzhledem ke značnému významu nástroje NextGenerationEU je od roku 2021 stanovisko Evropského účetního dvora k zákonnosti a správnosti výdajů v rámci tradičního rozpočtu EU doplněno o samostatné stanovisko k zákonnosti a správnosti výdajů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. Výchozím bodem postupu udělování absolutoria je zveřejnění výroční zprávy Evropského účetního dvora. Auditoři rovněž vypracovávají zvláštní zprávy zaměřené na konkrétní oblasti politiky nebo výdajové oblasti nebo na témata týkající se rozpočtu či řízení.

Rozhodnutí o udělení absolutoria vychází mimo jiné z integrovaných finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti Komise, ze slyšení členů Komise v Evropském parlamentu a z odpovědí na písemné otázky adresované Komisi.

OSVĚDČENÍ KE KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

Konsolidovaná roční účetní závěrka Evropské unie za rok 2024 byla sestavena na základě informací předložených orgány a institucemi podle čl. 252 odst. 2 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropské unie. Prohlašuji tímto, že tato účetní závěrka byla sestavena v souladu s hlavou XIII finančního nařízení a s účetními zásadami, pravidly a metodami uvedenými v příloze k účetní závěrce.

Účetní uvedených orgánů a subjektů mi dodali všechny údaje potřebné k sestavení účetní závěrky, jež poskytuje přehled o majetku a závazcích Evropské unie a o plnění rozpočtu, a zároveň potvrdili spolehlivost těchto údajů.

Potvrzuji tímto, že na základě těchto údajů a kontrolních postupů, jejichž provedení jsem považovala za nezbytné ke schválení účetní závěrky Evropské komise, jsem nabyla přiměřené jistoty, že účetní závěrka poskytuje ve všech významných ohledech poctivý obraz finanční situace, výsledků operací a peněžních toků Evropské unie.

Beatriz SANZ REDRADO

účetní Komise

13. června 2025

KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA A VYSVĚTLUJÍCÍ POZNÁMKY (21)

OBSAH

ROZVAHA

VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

POZNÁMKY K FINANČNÍM VÝKAZŮM

VÝZNAMNÉ ÚČETNÍ ZÁSADY

POZNÁMKY K ROZVAZE

PŘÍLOHA K VÝKAZU FINANČNÍ VÝKONNOSTI

PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY A PODMÍNĚNÁ AKTIVA

104

ROZPOČTOVÉ A PRÁVNÍ ZÁVAZKY

109

ŘÍZENÍ FINANČNÍCH RIZIK

114

ZVEŘEJNĚNÍ INFORMACÍ O SPŘÍZNĚNÝCH STRANÁCH

132

UDÁLOSTI PO ROZVAHOVÉM DNI

133

ROZSAH KONSOLIDACE

134

ROZVAHA

v milionech EUR
	Poznámka	31.12.2024	31.12.2023
DLOUHODOBÁ AKTIVA
Nehmotná aktiva	2,1	1 095	976
Budovy, stroje a zařízení	2,2	13 713	13 399
Investice vykazované ekvivalenční metodou	2,3	1 446	1 365
Finanční aktiva	2,4	308 961	274 283
Předběžné financování	2,5	40 861	41 417
Pohledávky ze směnných transakcí a částky k inkasu z nesměnných transakcí	2,6	13 272	16 083
		379 347	347 524
KRÁTKODOBÁ AKTIVA
Finanční aktiva	2,4	19 377	11 088
Předběžné financování	2,5	38 058	50 257
Pohledávky ze směnných transakcí a částky k inkasu z nesměnných transakcí	2,6	18 465	19 116
Zásoby	2,7	85	78
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty	2,8	63 163	39 616
		139 148	120 156
AKTIVA CELKEM		518 495	467 679
DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY
Důchody a jiné zaměstnanecké požitky	2,9	(93 096 )	(90 808 )
Rezervy	2,10	(2 280 )	(2 102 )
Finanční závazky	2,11	(539 575 )	(430 771 )
		(634 951 )	(523 682 )
KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY
Rezervy	2,10	(7 536 )	(1 233 )
Finanční závazky	2,11	(62 328 )	(27 613 )
Závazky	2,12	(55 414 )	(50 516 )
Výdaje a výnosy příštích období	2,13	(67 091 )	(76 805 )
		(192 368 )	(156 166 )
PASIVA CELKEM		(827 319 )	(679 848 )
ČISTÁ AKTIVA		(308 824 )	(212 169 )
Rezervy	2,14	986	1 052
Částky k vyžádání od členských států (22)	2,15	(309 810 )	(213 221 )
ČISTÁ AKTIVA		(308 824 )	(212 169 )

VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI

v milionech EUR
	Poznámka	2024	2023
VÝNOSY
Výnosy z nesměnných operací
Zdroje z HND	3,1	95 037	101 287
Tradiční vlastní zdroje	3,2	20 587	19 840
Zdroje z DPH	3,3	24 547	22 526
Vlastní zdroje z plastových obalových odpadů	3,4	8 227	7 225
Pokuty	3,5	4 039	1 748
Inkaso nákladů	3,6	957	803
Dohoda o vystoupení Spojeného království	3,7	–	681
Ostatní	3,8	10 673	8 800
		164 068	162 909
Výnosy ze směnných transakcí
Výnosy z finančních činností	3,9	9 005	6 983
Ostatní	3,10	2 592	1 963
		11 597	8 946
Výnosy celkem		175 665	171 855
NÁKLADY
Čerpáno členskými státy	3,11
Evropský zemědělský záruční fond		(40 267 )	(40 716 )
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a další nástroje pro rozvoj venkova		(14 779 )	(14 605 )
Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti		(28 833 )	(52 429 )
Evropský sociální fond		(18 037 )	(17 665 )
Ostatní		(3 854 )	(4 251 )
Čerpáno Komisí, výkonnými agenturami a svěřenskými fondy	3,12	(98 971 )	(61 888 )
Čerpáno jinými agenturami a institucemi EU	3,13	(4 388 )	(4 226 )
Čerpáno třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi	3,13	(6 639 )	(6 090 )
Čerpáno jinými subjekty	3,13	(5 599 )	(4 902 )
Náklady na zaměstnance a důchody	3,14	(14 966 )	(14 023 )
Finanční náklady	3,15	(27 226 )	(14 355 )
Dohoda o vystoupení Spojeného království	3,7	(315 )	–
Ostatní náklady	3,16	(8 999 )	(8 142 )
Náklady celkem		(272 873 )	(243 292 )
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA DANÝ ROK		(97 208 )	(71 437 )

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

v milionech EUR
	2024	2023
Výsledek hospodaření za daný rok	(97 208 )	(71 437 )
Provozní činnosti
Amortizace	191	181
Odpisy	1 194	1 203
(Reverzace) ztráty ze snížení hodnoty investic	–	–
(Zvýšení)/snížení u úvěrů	(36 703 )	(42 522 )
(Zvýšení)/snížení u předběžného financování	12 756	8 821
(Zvýšení)/snížení u pohledávek ze směnných a částek k inkasu z nesměnných transakcí	3 463	13 000
(Zvýšení)/snížení u zásob	(7 )	3
(Zvýšení)/snížení u důchodů a dalších zaměstnaneckých požitků	2 288	10 192
Zvýšení/(snížení) u rezerv	6 481	564
Zvýšení/(snížení) u finančních závazků (jiných než v rámci jednotného přístupu k financování)	(1 382 )	(3 516 )
Zvýšení/(snížení) u závazků	4 898	(4 825 )
Zvýšení/(snížení) u výdajů a výnosů příštích období	(9 714 )	(9 359 )
Přebytek rozpočtu za předchozí období vedený jako nepeněžní výnos	(633 )	(2 519 )
Přecenění závazků u zaměstnaneckých požitků (nepeněžní pohyby nevykázané ve výkazu finanční výkonnosti)	1 159	(6 877 )
Jiné nepeněžní pohyby	27	(11 )
Investiční činnosti
(Zvýšení)/snížení u nehmotných aktiv a u nemovitostí, provozů a zařízení	(1 817 )	(1 938 )
(Zvýšení)/snížení u investic účtovaných ekvivalenční metodou	(80 )	(52 )
(Zvýšení)/snížení u nederivátových finančních aktiv v reálné hodnotě vykazovaných do zisku nebo ztráty	(6 246 )	(7 329 )
(Zvýšení)/snížení u derivátových finančních aktiv v reálné hodnotě vykazovaných do zisku nebo ztráty	(19 )	(107 )
Finanční činnosti
Zvýšení/(snížení) u výpůjček v rámci jednotného přístupu k financování	144 900	109 600
ČISTÉ PENĚŽNÍ TOKY	23 547	(6 928 )
Čisté zvýšení/(snížení) u peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů	23 547	(6 928 )
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na počátku roku	39 616	46 544
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty ke konci roku	63 163	39 616

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

v milionech EUR
	Částky k vyžádání od členských států Akumulovaný přebytek / (schodek)	Ostatní rezervy	Čistá aktiva
ZŮSTATEK K 31. 12. 2022	(132 637 )	1 312	(131 325 )
Přecenění závazků u zaměstnaneckých požitků	(6 877 )	–	(6 877 )
Ostatní	249	(260 )	(11 )
Výsledek plnění rozpočtu za rok 2022 připsaný členským státům	(2 519 )	–	(2 519 )
Výsledek hospodaření za daný rok	(71 437 )	–	(71 437 )
ZŮSTATEK K 31. 12. 2023	(213 221 )	1 052	(212 169 )
Přecenění závazků u zaměstnaneckých požitků	1 159	–	1 159
Ostatní	94	(66 )	27
Výsledek plnění rozpočtu za rok 2023 připsaný členským státům	(633 )	–	(633 )
Výsledek hospodaření za daný rok	(97 208 )	–	(97 208 )
ZŮSTATEK K 31. 12. 2024	(309 810 )	986	(308 824 )

POZNÁMKY K FINANČNÍM VÝKAZŮM

Je třeba poznamenat, že v následujících tabulkách jsou částky týkající se Spojeného království v souvislosti s VFR do konce roku 2020 stále uvedeny pod položkou „Členské státy“. Je tomu tak proto, že ačkoli Spojené království vystoupilo z EU k 1. únoru 2020 v souladu s dohodou o vystoupení, i nadále v těchto obdobích udržovalo s EU finanční vztahy, které byly rovnocenné vztahu členského státu.

1. VÝZNAMNÉ ÚČETNÍ ZÁSADY

1.1. PRÁVNÍ ZÁKLAD A ÚČETNÍ PRAVIDLA

Účetnictví EU je vedeno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (přepracované znění) (23), dále jen „finanční nařízení“.

V souladu s článkem 80 finančního nařízení sestavuje EU své finanční výkazy podle pravidel akruálního účetnictví, která vycházejí z mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS). Tato účetní pravidla, jež přijímá účetní Komise, musí používat všechny orgány a subjekty EU zahrnované do konsolidace, aby byly konsolidované účetní závěrky EU konzistentní.

Aplikace nových a pozměněných účetních pravidel Evropské unie

Revidovaná účetní pravidla Evropské unie, jež jsou v účinnosti pro roční období počínající 1. lednem 2024 nebo později

Neexistují žádná nová účetní pravidla EU, která by nabyla účinnosti pro roční období počínající dnem 1. ledna 2024 nebo později.

Nová přijatá účetní pravidla EU, jež ke dni 31. prosince 2024 dosud nebyla v účinnosti

Nová účetní pravidla EU byla přijata, avšak ke dni 31. prosince 2024 dosud nebyla v účinnosti.

1.2. ÚČETNÍ ZÁSADY

Cílem finančních výkazů je poskytovat informace o finanční situaci, výkonnosti a peněžních tocích účetní jednotky, které jsou užitečné pro široký okruh uživatelů. V případě účetních jednotek veřejného sektoru, mezi něž EU patří, musí finanční výkazy podávat zejména informace, jichž lze využít v rozhodovacím procesu a jimiž lze prokázat odpovědné nakládání účetní jednotky se svěřenými zdroji. Právě v tomto duchu byl vypracován tento dokument.

Všeobecná kritéria (účetní zásady), která je třeba při sestavování finančních výkazů respektovat, jsou obsažena v účetním pravidle EU č. 1 „Finanční výkazy“. Tato kritéria jsou totožná se standardem IPSAS 1: věrné zobrazení, účetnictví na akruální bázi, předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky, bilanční kontinuita, významnost, agregace, kompenzace a srovnatelnost informací.

Kvalitativními znaky účetního výkaznictví jsou relevantnost, věrné zobrazení (spolehlivost), srozumitelnost, včasnost, srovnatelnost a ověřitelnost.

1.3. KONSOLIDACE

Rozsah konsolidace

Konsolidované finanční výkazy EU zahrnují všechny významné ovládané účetní jednotky, společná ujednání a přidružené účetní jednotky. Úplný seznam subjektů zahrnutých do konsolidace, který nyní obsahuje 54 ovládaných účetních jednotek a jednu přidruženou účetní jednotku (oproti roku 2023 nedošlo ke změně), je uveden v poznámce 9. K ovládaným jednotkám se řadí orgány EU (včetně Komise, avšak vyjma Evropské centrální banky) a agentury EU (vyjma agentur působících v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky). Za ovládanou účetní jednotku se také považuje Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) v likvidaci. Jedinou přidruženou účetní jednotkou EU je Evropský investiční fond (EIF).

Účetní jednotky, které by měly být zahrnuty do konsolidačního celku, avšak jsou z hlediska konsolidovaných finančních výkazů EU jako celku nevýznamné, nemusejí být do konsolidace zahrnovány ani účtovány pomocí metody ekvivalence, pokud by to bylo pro EU nadměrně časově či finančně náročné. Tyto účetní jednotky jsou označovány jako „Nevýznamné účetní jednotky“ a jsou samostatně uvedeny v poznámce 9. V roce 2024 bylo do kategorie nevýznamných účetních jednotek zařazeno jedenáct účetních jednotek (v roce 2023: deset účetních jednotek).

Ovládané účetní jednotky

Rozsah konsolidace se stanoví na základě pojetí ovládání. Ovládanými účetními jednotkami se rozumí účetní jednotky, v jejichž případě plyne EU z její účasti prospěch anebo má na takový prospěch právo a v jejichž případě je EU schopná ovlivňovat povahu a výši tohoto prospěchu, a to prostřednictvím své pravomoci v těchto jednotkách. Tato pravomoc musí být vykonatelná v krátkém čase a musí se týkat relevantních činností účetní jednotky. Ovládané účetní jednotky jsou plně zahrnuty do konsolidace. Konsolidace se provádí za období od počátku vztahu mezi ovládající a ovládanou účetní jednotkou do zániku tohoto vztahu.

Mezi nejobvyklejší ukazatele ovládání v rámci EU patří: zřízení účetní jednotky zakládacími smlouvami anebo sekundárním právem, financování této jednotky z rozpočtu EU, existence hlasovacích práv v řídících orgánech, audit ze strany Účetního dvora a absolutorium udělované Evropským parlamentem. Každá účetní jednotka se posuzuje individuálně, při němž se zjišťuje, zda k ovládání stačí jedno, nebo všechna výše vyjmenovaná kritéria.

Při konsolidaci byly v rámci vztahů mezi účetními jednotkami, které EU ovládá, vyloučeny všechny významné transakce a zůstatky, zatímco nerealizované zisky a ztráty z těchto transakcí vyloučeny nebyly, neboť nejsou významné.

Společná ujednání

Společným ujednáním se rozumí dohoda, která zakládá spoluovládání ze strany EU a nejméně jedné další strany. Spoluovládáním se rozumí případ, kdy je ovládání určitého ujednání (ekonomické aktivity) na základě závazné smluvní dohody sdíleno, s tím, že o takové sdílení se jedná pouze v případě, kdy rozhodnutí o relevantních aktivitách vyžadují jednomyslný souhlas spoluovládajících stran. Společnými ujednáními mohou být buď společné operace, nebo společné podnikání. O společné podnikání se jedná v případě, kdy je společné ujednání strukturováno prostřednictvím samostatné jednotky a spoluovládající strany tohoto ujednání mají práva na jeho čistá aktiva. Účasti ve společných podnicích se vykazují pomocí ekvivalenční metody (viz poznámka 1.5.4). Společná operace je společné ujednání, v němž mají spoluovládající strany práva na aktiva a povinnosti ze závazků týkajících se ujednání. Účasti ve společné operaci se účtují tak, že se v účetních výkazech EU vykazují její aktiva a pasiva, výnosy a náklady, jakož i její podíl na aktivech, pasivech, výnosech a nákladech, které má nebo které jí vznikly společně s jinými subjekty.

Přidružené účetní jednotky

Přidružené jsou účetní jednotky, v nichž má EU přímý či nepřímý podstatný vliv, nad nimiž však nevykonává výhradní ani společnou kontrolu. Podstatný vliv se předpokládá tehdy, drží-li EU přímo či nepřímo nejméně 20 % hlasovacích práv. Účasti v přidružených účetních jednotkách se vykazují pomocí ekvivalenční metody (viz poznámka 1.5.4).

Nekonsolidované účetní jednotky, jejichž prostředky spravuje Komise.

Prostředky Společného systému zdravotního pojištění pro zaměstnance EU, Evropského rozvojového fondu a účastnického záručního fondu spravuje jejich jménem Komise. Avšak jelikož tyto jednotky nejsou ze strany EU ovládány, nejsou do jejích konsolidovaných finančních výkazů zahrnovány.

1.4. ZÁKLAD PRO SESTAVOVÁNÍ FINANČNÍCH VÝKAZŮ

Finanční výkazy jsou v souladu s článkem 249 finančního nařízení předkládány každoročně. Účetní období začíná dne 1. ledna a končí dne 31. prosince.

1.4.1. Měna a základ pro přepočet

Funkční a vykazovací měna

Není-li uvedeno jinak, jsou údaje ve finančních výkazech uváděny v milionech EUR, přičemž euro je pro EU funkční měnou.

Transakce a zůstatky

Transakce v cizích měnách se přepočítávají na eura na základě směnných kurzů platných v den uskutečnění transakce. Kurzové zisky a ztráty vyplývající z vypořádání cizoměnových transakcí a z přepočtu cizoměnových peněžních aktiv a závazků kurzem ke konci účetního období jsou zachycovány ve výkazu finanční výkonnosti.

Na budovy, stroje a zařízení a na dlouhodobý nehmotný majetek, které jsou vykazovány ve stálé hodnotě v eurech vypočtené pomocí sazby platné v den pořízení, se používají odlišné metody přepočtu.

Zůstatky cizoměnových peněžních aktiv a závazků ke konci roku jsou přepočítávány na eura za pomoci směnných kurzů Evropské centrální banky (ECB) platných ke dni 31. prosince:

Směnné kurzy vůči euru

Měna	31.12.2024	31.12.2023	Měna	31.12.2024	31.12.2023
BGN	1,9558	1,9558	RON	4,9743	4,9756
CZK	25,1850	24,7240	SEK	11,459	11,096
DKK	7,4578	7,4529	CHF	0,9412	0,9260
GBP	0,8292	0,8691	JPY	163,06	156,3300
HUF	411,3500	382,8	USD	1,0389	1,105
PLN	4,275	4,3395

1.4.2. Používání odhadů

V souladu s mezinárodními standardy IPSAS a obecně uznávanými účetními zásadami zahrnují finanční výkazy nezbytně také částky založené na předpokladech a odhadech, které provedli vedoucí pracovníci na základě nejspolehlivějších dostupných informací. Mezi významné odhady patří mimo jiné: výše závazků z titulu zaměstnaneckých požitků, výše finančních rizik vyplývajících z pohledávek a částek uvedených v přílohách týkajících se finančních nástrojů, opravná položka na snížení hodnoty u finančních aktiv v naběhlé hodnotě a u závazků ze smlouvy o finanční záruce, výše výnosů a výdajů příštích období, výše rezerv, rozsah snížení hodnoty dlouhodobého nehmotného majetku a budov, strojů a zařízení, čistá realizovatelná hodnota zásob a objem podmíněných aktiv a závazků. Skutečné hodnoty se mohou od těchto odhadů lišit. Změny odhadů se zaznamenávají v období, v němž jsou zjištěny, jestliže se změna dotýká pouze daného období, nebo v daném a následných obdobích, jestliže se změna dotýká obojího.

1.5. ROZVAHA

1.5.1. Nehmotná aktiva

Nehmotné aktivum je identifikovatelné nepeněžní aktivum bez fyzické podstaty. Aktivum je identifikovatelné, pokud je buď oddělitelné (tj. lze je oddělit od účetní jednotky a např. prodat, převést, poskytnout na základě licence, pronajmout nebo směnit, a to buď samostatně, nebo společně se související smlouvou nebo identifikovatelným aktivem či závazkem, bez ohledu na to, zda účetní jednotka něco takového zamýšlí), nebo vzniká na základě závazných ujednání (včetně smluvních nebo jiných zákonných práv), bez ohledu na to, zda jsou taková práva převoditelná nebo oddělitelná od účetní jednotky nebo od jiných práv nebo povinností.

Pořízená nehmotná aktiva se vykazují v historických cenách snížených o oprávky a ztráty ze snížení hodnoty. Interně vytvořený nehmotný majetek je aktivován, jestliže jsou splněna příslušná kritéria účetních zásad EU a výdaje se vztahují výhradně k vývojové fázi aktiv. Aktivovat lze všechny přímo přiřaditelné náklady nutné k tvorbě, produkci a přípravě majetku k tomu, aby mohl fungovat způsobem, který zamýšleli vedoucí pracovníci. Náklady spojené s výzkumem, neaktivovatelné náklady na rozvoj a náklady na údržbu se účtují jako náklady v době jejich vynaložení.

Nehmotný majetek se odepisuje lineárně po dobu jeho odhadované životnosti (3 až 11 let). Doba předpokládané životnosti dlouhodobého nehmotného majetku závisí na jeho specifické ekonomické životnosti nebo právní životnosti určené smlouvou.

1.5.2. Budovy, stroje a zařízení

Všechny budovy, stroje a zařízení se vykazují v historických pořizovacích nákladech snížených o oprávky a ztráty ze snížení hodnoty. Pořizovací náklady zahrnují výdaje přímo související s pořízením, výstavbou nebo převodem daného majetku.

Dodatečné náklady jsou aktivovány do účetní hodnoty daného majetku, případně jsou aktivovány a vykazovány jako samostatné aktivum, pouze je-li pravděpodobné, že budoucí ekonomický prospěch či potenciální přínos z této věci poplyne EU a že lze spolehlivě zjistit výši těchto nákladů. Náklady na opravy a údržbu jsou zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti za účetní období, v němž vznikly.

Pozemky se neodepisují, jelikož se u nich předpokládá neomezená doba životnosti. Aktiva ve výstavbě se neodepisují, jelikož tato aktiva dosud nejsou k dispozici k využití. Odpisy ostatních aktiv jsou prováděny lineární metodou. Vyjadřují rozdíl mezi pořizovací cenou a zůstatkovou hodnotou, který je po dobu očekávané životnosti zachycován takto:

Druh aktiva	Sazba lineárního odpisu
Budovy	4 % až 10 %
Vesmírná aktiva	8 % až 25 %
Stroje a zařízení	10 % až 25 %
Nábytek a vozidla	10 % až 25 %
Počítačový hardware	25 % až 33 %
Ostatní	10 % až 33 %

Zisky a ztráty z vyřazení aktiv se určují porovnáním výnosů snížených o náklady na prodej s účetní hodnotou vyřazených aktiv a vykazují se ve výkazu finanční výkonnosti.

Leasingy

Leasing je smlouva, ve které pronajímatel poskytuje nájemci právo užívat aktivum po stanovenou dobu za jednorázovou platbu nebo řadu plateb. Leasingové vztahy se klasifikují buď jako finanční leasing, nebo operativní leasing.

Finanční leasing je takový, u nějž se v podstatě všechna rizika a výhody vyplývající z vlastnictví převádějí na nájemce. Při uzavření finančního leasingu jakožto nájemce se nabytý majetek vykazuje jako aktiva a související přijaté závazky jako pasiva, a to od začátku trvání leasingového vztahu. Aktiva a pasiva se vykazují v hodnotě rovnající se reálné hodnotě majetku pronajatého formou leasingu, nebo v současné hodnotě minimálních leasingových splátek, pokud je tato hodnota nižší, přičemž obě hodnoty se stanoví na začátku leasingového vztahu. Po dobu trvání leasingového vztahu se aktiva držená na základě finančního leasingu odepisují po dobu jejich životnosti, nebo po dobu trvání leasingového vztahu, podle toho, které z těchto období je kratší. Minimální leasingové splátky jsou rozděleny mezi finanční náklad (úroková složka) a snížení nesplaceného závazku (kapitálová složka). Finanční náklad je alokován do jednotlivých období po dobu trvání pronájmu tak, aby u zbývajícího zůstatku závazku, vykázaného jako krátkodobý, nebo dlouhodobý, odpovídal konstantní periodické úrokové míře. Podmíněné nájemné se stává nákladem v obdobích, ve kterých bylo vynaloženo.

Operativní leasing jsou všechny ostatní leasingové vztahy, tj. jiné než finanční leasing, kdy si pronajímatel ponechává značnou část rizik a výhod vyplývajících z vlastnictví daného majetku. Při uzavření operativního leasingu jakožto nájemce jsou splátky operativního leasingu po dobu trvání leasingu zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti jako náklad, a to v konstantní výši, přičemž se v rozvaze nevykazuje pronajatý majetek ani závazek vyplývající z leasingu.

1.5.3. Snížení hodnoty nefinančních aktiv

Snížení hodnoty je ztráta budoucího ekonomického prospěchu či potenciálního přínosu z aktiv nad rámec systematického vykazování ztráty budoucího ekonomického prospěchu či potenciálního přínosu z aktiv formou odpisů. Majetek s neomezenou životností není odepisován a každoročně je u něho prováděn test snížení hodnoty. U odpisovaného majetku je prováděn test snížení hodnoty kdykoli, kdy k rozhodnému dni určité okolnosti signalizují snížení hodnoty. Ztráta ze snížení hodnoty se účtuje ve výši, o kterou účetní hodnota aktiva převyšuje jeho realizovatelnou hodnotu. Realizovatelná hodnota se rovná reálné hodnotě aktiva snížené o náklady na prodej, nebo užitné hodnotě, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší.

Nejméně jednou ročně se posuzuje zůstatková hodnota a životnost nehmotných aktiv, budov, strojů a zařízení, a případně jsou tvořeny opravné položky. Pokud pominou důvody pro snížení hodnoty účtované v předchozích letech, opravná položka z titulu snížení hodnoty se zruší.

1.5.4. Investice vykazované ekvivalenční metodou

Účasti v přidružených účetních jednotkách a společných podnicích

Investice účtované pomocí ekvivalenční metody jsou prvotně zachycovány v pořizovací ceně. Prvotní čistá hodnota majetku se následně zvyšuje, nebo snižuje, tak aby se zaúčtovaly následné vklady, podíl EU na zisku nebo ztrátě jednotky, do níž se investovalo, případné snížení hodnoty a dividendy. Účetní hodnota investice zachycená ve finančních výkazech k rozvahovému dni je dána součtem pořizovací ceny a všech změn. Podíl EU na zisku nebo ztrátě jednotky, do níž se investovalo, je zachycen ve výkazu o finanční výkonnosti a její podíl na změnách ve stavu kapitálu dané jednotky se vykazuje v rezervních fondech v čistých aktivech. Výplata zisku z investice snižuje její účetní hodnotu.

Je-li podíl EU na ztrátách z investice zaúčtované ekvivalenční metodou nejméně roven její účasti na této investici, EU přestane účtovat o svém podílu na dalších ztrátách („nevykazované ztráty“). Poté, co je účast EU snížena na nulu, jsou na další ztráty tvořeny rezervy a je vykázán závazek, a to do výše, v níž EU vznikl právní nebo mimosmluvní závazek nebo v níž EU provedla jménem jednotky úhrady.

Pokud okolnosti signalizují snížení hodnoty, je v případě potřeby vytvořena opravná položka k zachycení nižší realizovatelné hodnoty. Tato realizovatelná hodnota se určí postupem popsaným v poznámce 1.5.3. Pokud důvody pro snížení hodnoty následně pominou, ztráta ze snížení se zruší a vykáže se znovu účetní hodnota, která by byla vykazována, kdyby se o ztrátě ze snížení hodnoty neúčtovalo.

V případech, kdy EU drží nejméně 20 % podíl v investičním kapitálovém fondu, neusiluje o uplatnění podstatného vlivu. S těmito fondy se tedy zachází jako s finančními nástroji a klasifikovány jsou jako finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku a ztráty.

Přidružené účetní jednotky a společné podniky zařazené mezi nevýznamné účetní jednotky (viz poznámka 1.3) nejsou účtovány ekvivalenční metodou. Příspěvky EU poskytované těmto subjektům se účtují jako náklad období.

1.5.5. Finanční aktiva

Klasifikace v okamžiku prvotního vykázání

Klasifikace závisí na dvou kritériích:

—	na modelu řízení finančních aktiv. To vyžaduje posouzení způsobu, jak EU řídí finanční aktiva za účelem vytváření peněžních toků a dosahování svých cílů, a způsobu hodnocení výkonnosti finančních aktiv.

—	Na charakteristice smluvních peněžních toků aktiv. To vyžaduje posouzení skutečnosti, zda smluvní peněžní toky představují výhradně splátky jistiny a úroky z nesplacené částky jistiny. Úrok představuje protiplnění za časovou hodnotu peněz, úvěrové riziko a další základní úvěrová rizika a náklady.

Po posouzení na základě těchto kritérií lze finanční aktiva rozdělit do tří kategorií: finanční aktiva v naběhlé hodnotě, finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do čistých aktiv / vlastního kapitálu nebo finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty.

Finanční aktiva se smluvními peněžními toky, která představují pouze jistinu a úroky, jsou klasifikována v závislosti na modelu řízení účetní jednotky. Pokud je cílem modelu řízení držet finanční aktiva za účelem inkasa smluvních peněžních toků, jsou finanční aktiva klasifikována v naběhlé hodnotě. Pokud je cílem modelu řízení držet finanční aktiva jak za účelem inkasa smluvních peněžních toků, tak za účelem prodeje finančních aktiv, jedná se o finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do čistých aktiv / vlastního kapitálu. Pokud se model řízení od těchto dvou modelů liší (např. finanční aktiva jsou držena za účelem obchodování nebo jsou držena v portfoliu spravovaném a oceňovaném na základě reálné hodnoty), jsou finanční aktiva klasifikována jako aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty.

Finanční aktiva se smluvními peněžními toky, která nepředstavují pouze jistinu a úroky, ale zavádějí expozici vůči jiným rizikům a volatilitě, než je uvedeno v základním ujednání o úvěrech (např. změny cen vlastního kapitálu), jsou klasifikována jako aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty bez ohledu na model řízení.

V okamžiku prvotního vykázání klasifikuje EU finanční aktiva takto:

(a)

Finanční aktiva v naběhlé hodnotě

EU je řadí do této kategorie:

—	peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty,

—	půjčky (včetně termínovaných vkladů s původní splatností delší než tři měsíce),

—	pohledávky ze směnných transakcí, s výjimkou části k inkasu ze smlouvy o finanční záruce klasifikované jako finanční aktivum v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty.

Tato nederivátová finanční aktiva splňují dvě podmínky: cílem modelu řízení EU je jejich držení za účelem inkasa smluvních peněžních toků. Kromě toho dochází v určitých dnech ke smluvním peněžním tokům, které představují pouze jistinu a úroky z nesplacené části jistiny.

Finanční aktiva v naběhlé hodnotě jsou zahrnuta do krátkodobých aktiv, s výjimkou aktiv se splatností delší než 12 měsíců od data vykázání.

(b)

Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do čistých aktiv / vlastního kapitálu

Tato nederivátová finanční aktiva mají smluvní peněžní toky, které představují pouze jistinu a úroky z nesplacené části jistiny. Kromě toho je cílem modelu řízení držet finanční aktiva jak za účelem inkasa smluvních peněžních toků, tak za účelem prodeje finančních aktiv.

Aktiva v této kategorii jsou klasifikována jako krátkodobá, jestliže se jejich realizace předpokládá do 12 měsíců ode dne vykázání.

Ke konci tohoto vykazovaného období EU taková aktiva nedržela.

(c)

Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

Následující finanční aktiva klasifikuje EU jako aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, protože smluvní peněžní toky nepředstavují pouze jistinu a úroky z jistiny:

—

deriváty,

—	kapitálové investice a investice do fondů peněžního trhu nebo fondů společných portfolií,

—	jiné investice akciového typu (např. operace rizikového kapitálu).

Kromě toho klasifikuje EU jako aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku a ztráty i dluhové cenné papíry, které drží, protože portfolia dluhových cenných papírů jsou spravována a oceňována na základě reálné hodnoty portfolia (např. společný rezervní fond podle článku 215 finančního nařízení).

Aktiva v této kategorii jsou klasifikována jako krátkodobá, jestliže se jejich realizace předpokládá do 12 měsíců ode dne vykázání.

Prvotní vykázání a ocenění

Nákupy finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do čistých aktiv / vlastního kapitálu a v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty se vykazují ke dni obchodu, tj. ke dni, k němuž se EU zaváže dané aktivum koupit. Peněžní ekvivalenty a úvěry se vykazují v okamžiku, kdy jsou peněžní prostředky uloženy u finanční instituce nebo poskytnuty dlužníkům.

Finanční aktiva se prvotně oceňují v reálné hodnotě. V případě finančního aktiva, které není vykazováno v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, jsou do reálné hodnoty při prvotním zachycení zahrnuty transakční náklady. U finančních aktiv v reálné hodnotě vykazovaných do zisku nebo ztráty jsou související transakční náklady vykázány ve výkazu o finanční výkonnosti.

Reálná hodnota finančního aktiva v okamžiku prvotního vykázání se obvykle rovná transakční ceně, pokud se nejedná o transakci za obvyklých tržních podmínek, tj. poskytnutou bez protihodnoty nebo v nominální protihodnotě pro účely veřejných politik. V takovém případě představuje rozdíl mezi reálnou hodnotou finančního nástroje a transakční cenou nesměnnou složku, která se ve výkazu o finanční výkonnosti vykazuje jako náklad. V tomto případě je reálná hodnota finančního aktiva odvozena z běžných tržních transakcí přímo ekvivalentního nástroje. Pokud pro daný nástroj neexistuje aktivní trh, odvodí se reálná hodnota metodou oceňování, která využívá dostupné údaje z pozorovatelných trhů.

Při poskytnutí dlouhodobého bezúročného úvěru nebo úvěru, jehož úroková sazba nedosahuje tržní výše, lze reálnou hodnotu odhadnout jako současnou hodnotu všech budoucích peněžních toků z úvěru, které jsou diskontovány pomocí tržní úrokové sazby platné pro podobné nástroje s podobným úvěrovým ratingem.

Půjčky poskytnuté v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a půjčky na finanční pomoc se prvotně oceňují v nominální hodnotě, přičemž za reálnou hodnotu půjčky se považuje transakční cena. Je tomu tak z těchto důvodů:

—

„Tržní prostředí“ výpůjčních operací EU je velmi specifické a odlišuje se od kapitálových trhů, na nichž jsou emitovány podnikové či státní dluhopisy. Jelikož poskytovatelé půjček na těchto trzích mají možnost vybírat si mezi alternativními investicemi, tato možnost alternativních příležitostí se promítá do tržních cen. EU však tuto možnost alternativních investic nemá, protože nesmí investovat peníze na kapitálových trzích; EU si pouze půjčuje prostředky za účelem jejich dalšího zapůjčení. To znamená, že ohledně těchto vypůjčených prostředků nemá EU pro úvěry nebo investování žádnou alternativní možnost. Nemá tedy smysl uvažovat oportunitní náklady, a není tedy dán základ pro srovnání s tržními sazbami. Úvěrové operace EU jsou vlastně trhem samy o sobě. Jelikož nelze pracovat s oportunitními náklady, neodráží tržní cena objektivně podstatu úvěrových transakcí EU. Není proto vhodné určovat reálnou hodnotu úvěrů EU srovnáváním s podnikovými nebo státními dluhopisy.

—	Jelikož neexistuje aktivní trh ani podobné transakce, s nimiž by bylo možné srovnávat, měla by EU pro reálné ocenění svých úvěrových operací použít účtovanou úrokovou sazbu.

Následné ocenění

Finanční aktiva v naběhlé hodnotě se následně oceňují naběhlou hodnotou pomocí metody efektivního úrokového výnosu.

Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do čistých aktiv / vlastního kapitálu se následně vykazují v reálné hodnotě. Zisky a ztráty ze změn reálné hodnoty jsou vykazovány ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu, s výjimkou kurzových rozdílů z přepočtu peněžního majetku, které jsou zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti.

Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty se následně oceňují v reálné hodnotě. Zisky a ztráty ze změny reálné hodnoty (včetně těch plynoucích z přepočtu cizích měn a získaných úroků) se vykazují ve výkazu o finanční výkonnosti za období, ve kterém vznikly.

Reálná hodnota při následném ocenění

Reálná hodnota investic kotovaných na aktivních trzích vychází z aktuálních nabídkových cen. V případě, že trh určitého finančního aktiva není aktivní (a v případě nekotovaných cenných papírů a OTC derivátů), EU stanoví reálnou hodnotu za pomoci metod ocenění. Mezi tyto metody patří použití transakcí z nedávné doby provedených za obvyklých tržních podmínek, srovnání s jinými, v podstatě stejnými nástroji, analýza diskontovaných peněžních toků, modely oceňování opcí a další metody ocenění, které běžně používají účastníci trhu.

Investice do fondů rizikového kapitálu, které nemají tržní cenu kotovanou na aktivním trhu, jsou oceňovány přiřaditelnou hodnotou čistých aktiv, která je pokládána za ekvivalent jejich reálné hodnoty.

Snížení hodnoty finančních aktiv

EU vykazuje a oceňuje ztrátu ze snížení hodnoty u očekávaných úvěrových ztrát u finančních aktiv, která jsou oceňována v naběhlé hodnotě a v reálné hodnotě vykazované do čistých aktiv / vlastního kapitálu.

U aktiv v naběhlé hodnotě se účetní hodnota aktiva sníží o částku ztráty ze snížení hodnoty, která je vykázána ve výkazu o finanční výkonnosti. U aktiv v reálné hodnotě vykazovaných do čistých aktiv / vlastního kapitálu se opravná položka vykazuje v čistých aktivech / vlastním kapitálu a nesnižuje účetní hodnotu finančního aktiva v rozvaze. Pokud se částka ztráty ze snížení hodnoty půjčky v následujícím období sníží, dříve zaúčtovaná ztráta ze snížení hodnoty se zruší prostřednictvím výkazu finanční výkonnosti.

Očekávaná úvěrová ztráta je současná hodnota rozdílu mezi smluvními peněžními toky a peněžními toky, které EU očekává, že obdrží. Očekávaná úvěrová ztráta vychází z přiměřených a doložitelných informací, které jsou dostupné k datu vykázání bez vynaložení nepřiměřených nákladů nebo úsilí.

Zásady fázového přístupu

Očekávaná úvěrová ztráta se oceňuje pomocí třífázového modelu, který zohledňuje pravděpodobnostně vážené případy selhání během doby trvání finančního aktiva a vývoj úvěrového rizika od vzniku finančního aktiva. U půjček je datem vzniku datum poskytnutí neodvolatelného úvěrového příslibu.

Rozdělení do jednotlivých fází závisí především na úvěrovém ratingu protistrany. Fázový model vychází z relativního hodnocení úvěrového rizika, to znamená, že EU může mít u stejné protistrany různé úvěry v různých fázích v závislosti na úvěrovém riziku protistrany v okamžiku vzniku. EU díky svému jedinečnému institucionálnímu statusu půjčuje peníze svým členským státům nebo státům v obtížích. Proto EU uplatňuje kvalitativní posouzení úvěrového rizika založené na sledování ekonomické situace dlužníků v obtížích.

Fáze 1 – žádné významné zvýšení úvěrového rizika

Úvěry protistranám s úvěrovým ratingem v investičním stupni (tj. mezi AAA (Aaa) a BBB- (Baa3) na ratingové stupnici S&P/Fitch (Moody's) nebo s ekvivalentním externím či interním ratingem) k datu vykázání jsou považovány za úvěry s nízkým úvěrovým rizikem, a jsou tedy vedeny ve fázi 1, s výjimkou případů, kdy jsou více než 30 dní po splatnosti (viz fáze 2). Kromě toho jsou do fáze 1 zařazeny všechny úvěry, u nichž nedošlo k významnému zvýšení úvěrového rizika, jak je definováno níže. U úvěrů ve fázi 1 se opravná položka ze snížení hodnoty oceňuje částkou rovnající se dvanáctiměsíční očekávané úvěrové ztrátě.

Fáze 2 – významné zvýšení úvěrového rizika

Pro stanovení toho, zda došlo k významnému zvýšení úvěrového rizika od doby vzniku, a tedy zda se uplatní přechod do fáze 2, používá EU kombinaci kvantitativních a kvalitativních hodnocení.

—	Všechny úvěry, jejichž smluvní splátky jsou po splatnosti 31 až 90 dnů, se přesunou do fáze 2.

—	Protistrany s úvěrovým ratingem AAA (Aaa) až BB– (Ba3) k datu prvotního vykázání: pokud se nejedná o případ nízkého rizika (výše ve fázi 1), považuje se zhoršení za významné, je-li rozdíl mezi ratingem při vzniku a ratingem k datu vykázání roven třem stupňům nebo vyšší.

—	Protistrany s úvěrovým ratingem B+ (B1) nebo B (B2) k datu prvotního vykázání: zhoršení se považuje za významné, je-li rozdíl mezi původním ratingem a aktuálním ratingem roven dvěma stupňům nebo vyšší.

—	Protistrany s úvěrovým ratingem B– (B3) nebo nižším (v pásmu CCC/Caa – C) k datu prvotního vykázání: zhoršení se považuje za významné, je-li rozdíl mezi původním ratingem a aktuálním ratingem k datu vykázání roven jednomu stupni nebo vyšší; a

—	úvěry vzniklé před přechodem k revidovanému účetnímu pravidlu EU č. 11 (tj. 1. ledna 2021), u nichž nejsou informace o úvěrovém riziku při prvotním vykázání k dispozici bez vynaložení nepřiměřených nákladů a úsilí, jsou zařazeny do fáze 2.

U úvěrů ve fázi 2 se opravná položka ze snížení hodnoty oceňuje jako očekávaná úvěrová ztráta za dobu trvání.

Fáze 3 – úvěry se sníženou bonitou

Úvěry jsou zařazeny do fáze 3, jsou-li 90 dní po splatnosti nebo nastane-li po vzniku úvěru jedna nebo více událostí, které mají nepříznivý dopad na odhadované budoucí peněžní toky tohoto finančního aktiva. Úvěr je například zařazen do fáze 3 v případě, že:

—	existuje pravděpodobnost konkurzu či jiné finanční restrukturalizace dlužníka,

—	dlužník má úvěrový rating D zveřejněný externí ratingovou agenturou a

—	dlužník je v prodlení s plněním jakéhokoli finančního závazku vůči EU, nebo v případě úvěrů na finanční pomoc, pokud je dlužník v prodlení s plněním závazku vůči jiné mezinárodní organizaci, která program financuje.

U úvěrů ve fázi 3 se opravná položka ze snížení hodnoty oceňuje jako očekávaná úvěrová ztráta za dobu trvání.

Nakoupená nebo vzniklá úvěrově znehodnocená aktiva („POCI“)

EU drží rovněž úvěry POCI. Jedná se o nesplacené úvěry, u nichž EU vyplatila prováděcímu partnerovi čerpání záruky. U těchto úvěrů byla veškerá práva postoupena EU. EU je v rozvaze při prvotním zaúčtování vykazuje v reálné hodnotě. EU je klasifikuje jako úvěry POCI a opravnou položku ze snížení hodnoty vypočítává na základě očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání. Na základě příslušných dohod mezi EU a prováděcími partnery jsou neoprávněně vyplacené částky jménem EU vymáhány s cílem získat dlužné prostředky zpět.

(a) Půjčky pro ústřední vlády

Při posuzování snížení hodnoty půjčky vychází EU z povahy financování EU a ze svého jedinečného institucionálního statusu.

V případě snížení hodnoty půjček poskytnutých nečlenským státům vypočítává EU očekávané úvěrové ztráty na základě externích údajů o úvěrové kvalitě, avšak s přihlédnutím ke svému statusu přednostního věřitele, což snižuje úvěrové riziko. Při výpočtu současné hodnoty je diskontní sazbou původní efektivní úroková sazba půjčky. Pokud má půjčka pohyblivou sazbu, je diskontní sazbou aktuální efektivní úroková sazba podle smlouvy.

V případě půjček poskytnutých členským státům EU nikdy nevznikly žádné ztráty ze snížení hodnoty ani nedošlo k žádnému prodlení se splácením. U těchto půjček zohledňuje EU kromě statusu přednostního věřitele i vztahy se svými členskými státy. Tyto dva prvky v zásadě zaručují úplné navrácení půjček poskytnutých členským státům v době splatnosti. EU proto považuje očekávané úvěrové ztráty z půjček poskytnutých členským státům za zanedbatelné a statistický postup výpočtu očekávaných úvěrových ztrát u těchto půjček za nevhodný. Ve výkazu o finanční výkonnosti se tedy u půjček členským státům nevykazují žádné očekávané úvěrové ztráty.

(b) Pohledávky

EU oceňuje ztrátu ze snížení hodnoty ve výši očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání s využitím praktických zjednodušení (např. matice opravných položek).

EU drží peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na běžných bankovních účtech a termínovaných vkladech do tří měsíců. Peněžní prostředky jsou uloženy zejména v bankách s velmi vysokým úvěrovým ratingem (viz poznámka 6.6), a tudíž s velmi nízkou pravděpodobností selhání. Vzhledem ke krátké době trvání a nízké pravděpodobnosti selhání jsou očekávané úvěrové ztráty z peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů zanedbatelné. Proto se u peněžních ekvivalentů nevykazuje žádná opravná položka na snížení hodnoty.

Odúčtování

Finanční nástroje se odúčtují, jakmile zaniknou práva na příjem peněžních toků z investic nebo jakmile EU převede na jiný subjekt v podstatě všechna rizika a všechny výhody vyplývající z vlastnictví. Prodej finančních aktiv v reálné hodnotě vykazovaných do čistých aktiv / vlastního kapitálu a v reálné hodnotě vykazovaných do zisku nebo ztráty se vykazuje ke dni obchodu.

1.5.6. Zásoby

Zásoby se vykazují v pořizovací ceně, nebo v čisté realizovatelné hodnotě, podle toho, která z těchto hodnot je nižší. Pořizovací cena je určována metodou first-in, first-out (FIFO). Pořizovací cena výrobků a nedokončené výroby zahrnuje suroviny, přímé mzdové náklady, ostatní přímé náklady a související výrobní režii (na základě běžné provozní kapacity). Čistá realizovatelná hodnota se rovná odhadované prodejní ceně v rámci běžného podnikání snížené o náklady na kompletaci a prodej. Pokud jsou zásoby určeny k distribuci zdarma nebo jen za nominální poplatek, oceňují se pořizovací nebo reprodukční pořizovací cenou podle toho, která z těchto hodnot je nižší. Reprodukční pořizovací cena se rovná nákladům, které by EU vynaložila na pořízení majetku k datu vykázání.

1.5.7. Předběžné financování

Předběžné financování je platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci peněžní zálohu, tedy počáteční hotovost. V souladu se zásadou řádného finančního řízení může být rozdělena na řadu plateb během období vymezeného v konkrétní smlouvě, rozhodnutí, dohodě nebo základním aktu. Počáteční hotovost nebo záloha se ve lhůtě vymezené v dohodě buď použije k tomu účelu, k němuž byla poskytnuta, nebo se vrátí. Pokud příjemci nevznikly způsobilé výdaje, je povinen předběžné financování vrátit EU. Jelikož si EU zachovává nad předběžným financováním kontrolu a má nárok na vrácení jeho nezpůsobilé části, vykazuje se daná částka jako aktivum.

Předběžné financování se vykazuje v rozvaze v počáteční hodnotě v okamžiku převodu hotovosti příjemci. Oceňuje se hodnotou poskytnutého plnění. V následných účetních obdobích se předběžné financování oceňuje počáteční hodnotou vykázanou v rozvaze sníženou o způsobilé náklady (případně včetně odhadovaných částek) vzniklé během daného období.

Úroky z předběžného financování se zaúčtovávají tak, jak nabíhají v souladu s příslušnou dohodou. Na konci roku se na základě nejspolehlivějších informací odhadnou výnosy příštích období plynoucí z naběhlých úroků a tento odhad se vykáže v rozvaze.

Jestliže EU proplácí částky, které členské státy vyplatily na zálohách příjemcům (včetně „Finančních nástrojů v rámci sdíleného řízení“), plynou z těchto transakcí „Ostatní zálohy členským státům“. Tyto ostatní zálohy jsou vykazovány jako aktiva v položce „Předběžné financování“. Ostatní zálohy členským státům jsou následně oceňovány počáteční hodnotou vykázanou v rozvaze sníženou o nejlepší odhad způsobilých nákladů vzniklých konečným příjemcům, který se vypočte na základě přiměřených a podložených předpokladů.

Jako předběžné financování jsou klasifikovány i příspěvky do svěřenských fondů EU (jak stanoví článek 238 finančního nařízení) nekonsolidovaných v rámci Evropské komise nebo jiných nekonsolidovaných účetních jednotek. Účelem těchto příspěvků je totiž poskytnout svěřenskému fondu peněžní prostředky s cílem umožnit mu financování konkrétních opatření definovaných v rámci jeho cílů. Příspěvky EU do těchto fondů se oceňují počáteční hodnotou sníženou o způsobilé náklady (případně včetně odhadovaných částek), které fondu vznikly ve sledovaném období a jsou přiřazeny k příspěvku EU v souladu s příslušnou dohodou.

1.5.8. Pohledávky ze směnných transakcí a částky k inkasu z nesměnných transakcí

Účetní pravidla EU vyžadují oddělené vykazování směnných a nesměnných transakcí. Aby se tyto dvě kategorie odlišily, vyhrazuje se termín „pohledávky“ pro směnné transakce a „částky k inkasu“ pro nesměnné transakce, tedy pro případy, kdy EU získá plnění od jiného subjektu, aniž by výměnou přímo poskytla přibližně stejné protiplnění (jedná se například o částky vlastních zdrojů k inkasu od členských států).

Pohledávky ze směnných transakcí jsou finanční aktiva oceněná naběhlou hodnotou, s výjimkou určitých částek z části k inkasu ve smlouvách o finanční záruce, které jsou klasifikovány jako finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty (viz poznámka 1.5.5).

Částky k inkasu z nesměnných transakcí jsou vykazovány v reálné hodnotě k datu svého vzniku po odečtení opravné položky zohledňující snížení hodnoty. Opravná položka k částkám k inkasu z nesměnných transakcí se vytvoří, existují-li objektivní známky toho, že EU nebude moci inkasovat všechny splatné částky podle původních podmínek částek k inkasu z nesměnných transakcí. Výše opravné položky se rovná rozdílu mezi účetní a realizovatelnou hodnotou aktiva. Opravná položka se vykazuje ve výkazu finanční výkonnosti. Obecná opravná položka se vytváří též na základě zkušeností z minulosti k nevypořádaným inkasním příkazům, k nimž dosud nebyla vytvořena zvláštní opravná položka. Viz poznámka 1.5.14 o nakládání s výnosy příštích období na konci roku. Částky vykázané a zaznamenané jako částky k inkasu z nesměnných transakcí nejsou finančními nástroji, neboť neplynou ze smlouvy, která by zakládala finanční závazek nebo vedla ke vzniku kapitálového nástroje. Nicméně ve vhodných případech jsou v příloze k finančním výkazům částky k inkasu z nesměnných transakcí vykazovány společně s pohledávkami ze směnných transakcí.

1.5.9. Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty jsou klasifikovány jako finanční aktiva v naběhlé hodnotě. Zahrnují pokladní hotovost, netermínované vklady nebo vklady s krátkou výpovědní lhůtou u bank a ostatní krátkodobé vysoce likvidní investice s původní splatností do tří měsíců.

1.5.10. Zaměstnanecké požitky

Evropská unie vyplácí svým zaměstnancům soubor dávek (mzdy a sociální zabezpečení). Pro účely účetnictví je nutné je rozdělit na krátkodobé zaměstnanecké požitky a zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru.

Krátkodobé zaměstnanecké požitky

Krátkodobé zaměstnanecké požitky jsou dávky, jež mají být vyplaceny do dvanácti měsíců od konce vykazovaného období, v němž zaměstnanci vykonávali službu, např. mzdy, placené dovolené a pracovní neschopnost a další krátkodobé dávky. Krátkodobé zaměstnanecké požitky se vykazují jako výdaje v okamžiku, kdy je daná služba vykonána. Závazek se vykazuje ve výši částky, jejíž výplata se předpokládá, pokud má EU aktuální právní nebo mimosmluvní povinnost zaplatit v důsledku služebního poměru v minulých obdobích a výši příslušného závazku lze spolehlivě odhadnout.

Zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru

Evropská unie vyplácí svým zaměstnancům soubor dávek po skončení pracovního poměru, k nimž patří starobní, invalidní a vdovský důchod vyplácený z Důchodového systému evropských úředníků a dále zdravotní pojištění ze Společného systému zdravotního pojištění (viz poznámka 2.9). Dávky se vyplácejí v rámci jednoho systému, byť rozděleného do dvou režimů, a je nutné k nim přistupovat podobně, aby podávaly skutečný obraz o situaci a odrážely ekonomickou skutečnost:

—

Důchodový systém evropských úředníků (PSEO): Dávky vyplácené z tohoto fiktivního fondového (24) důchodového systému se váží ke starobnímu důchodu, invaliditě a vdovství a dále k rodinným přídavkům a úmrtí před odchodem do důchodu v případě osob, které pracují nebo pracovaly v orgánech, agenturách nebo jiných subjektech EU nebo jsou pozůstalými po zemřelých úřednících či příjemcích starobního důchodu. Zaměstnanci odvádějí ze svých platů třetinu očekávaných nákladů na tyto dávky.

—

Společný systém zdravotního pojištění (JSIS): V jeho rámci EU hradí náklady zaměstnanců Evropské komise, orgánů, agentur a dalších subjektů EU na zdravotní pojištění formou proplácení výdajů na lékařskou péči. Dávky poskytované v tomto systému osobám, které nejsou v pracovním poměru (důchodci, sirotci atd.), jsou klasifikovány jako „zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru“.

Evropská unie vyplácí zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru rovněž členům a bývalým členům orgánů EU, a to prostřednictvím samostatných důchodových systémů. Ty jsou uvedeny v položce „Ostatní důchodové systémy“. Z těchto systémů vyplácí EU důchodové dávky členům Komise, Evropského soudního dvora, Účetního dvora, Rady, Evropského parlamentu, evropského veřejného ochránce práv a evropského inspektora ochrany údajů. Náklady na zdravotní péči hradí EU členům orgánů EU prostřednictvím systému JSIS.

Uvedené zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru se klasifikují jako závazky EU z definovaných požitků a vypočítávají se ke každému rozhodnému dni diskontováním odhadované výše budoucích požitků, na něž zaměstnancům vznikl nárok v běžném a předchozím období, a odečtením reálné hodnoty aktiv plánu. Hodnotu závazků z definovaných požitků vypočítávají každoročně pojistní matematici přírůstkovou metodou. Jejich současná hodnota se určí tím způsobem, že jsou odhadované budoucí odlivy peněžních prostředků diskontovány pomocí úrokové sazby státních dluhopisů, jejichž splatnost se blíží splatnosti příslušného penzijního závazku a jež jsou vydány v měně, v níž budou dávky vypláceny.

Zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru vyplácené zaměstnancům EU jsou součástí jednoho plánu, který zahrnuje důchodový systém PSEO a systém zdravotního pojištění JSIS, přičemž nárok na krytí nákladů ze systému JSIS je podmíněn nabytím nároku na krytí ze systému PSEO. Dle podmínek tohoto plánu vymezených ve služebním řádu některé nároky, např. právo na odložené vyplácení starobního důchodu či snížený důchod v rámci systému PSEO, vznikají až po deseti letech služby. Nároky vzniklé v rámci plánu v průběhu následné služby zaměstnance jsou však výrazně vyšší než původní nároky, jak odráží následně každoročně nabyté důchodové nároky.

K zobrazení ekonomické podstaty podkladové operace tak, aby v souladu s kvalitativními znaky účetního výkaznictví podle účetního pravidla EU č. 1 i koncepčního rámce IPSAS dávalo poctivý obraz, se proto vzniklé náklady na služební poměr zvyšují lineárně po celou dobu odhadované aktivní služby, tj. po dobu od data, kdy ze služebního poměru poprvé vzniknou v rámci plánu požitky (ať už podmíněné další službou, či nikoliv), do data, kdy z další služby daného zaměstnance nevzniknou v rámci plánu další požitky podstatné výše, kromě dalších zvýšení mzdy. Tento se přístup se na dávky vyplácené z uvedeného plánu aplikuje konzistentně.

Přecenění čistých závazků z definovaných požitků zahrnuje pojistněmatematické zisky a ztráty a návratnost aktiv plánu a vykazuje se bezprostředně v čistých aktivech.

Evropská unie rozlišuje v rámci plánu definovaných požitků ve výkazu o finanční výkonnosti v položce „Náklady na zaměstnance a důchody“ čisté nákladové (výnosové) úroky a ostatní náklady.

Pokud se výše poskytovaných požitků změní nebo sníží, výsledná změna v požitcích ze služebních poměrů minulých období, případně ztráta nebo zisk z jejich snížení se vykáže ihned ve výkazu o finanční výkonnosti. Zisky a ztráty vyplývající z vypořádání se vykazují v okamžiku vypořádání. Náklady na služební poměry minulých období jsou neprodleně zachyceny ve výkazu o finanční výkonnosti, pokud změny nejsou podmíněny tím, že zaměstnanci zůstanou v pracovním poměru po určenou dobu.

1.5.11. Rezervy

Rezervy jsou vykazovány v okamžiku, kdy má EU aktuální právní nebo mimosmluvní závazek vůči třetím stranám v důsledku minulých událostí, kdy je spíše pravděpodobné než nepravděpodobné, že si splnění tohoto závazku vyžádá odliv zdrojů, a kdy lze příslušnou částku spolehlivě odhadnout. Rezervy ke krytí budoucích provozních ztrát se netvoří. Výše rezervy se rovná nejlepšímu odhadu předpokládaných nákladů nutných ke splnění aktuálního závazku k datu vykázání. Pokud se rezerva týká velkého počtu položek, závazek se odhadne tím způsobem, že se provede vážení všech možných výsledků jejich přiřazenou pravděpodobností (tzv. „metoda předpokládané hodnoty“).

Rezervy na nevýhodné smlouvy se oceňují současnou hodnotou předpokládaných nákladů na ukončení smlouvy, nebo předpokládaných čistých nákladů na pokračování smlouvy, podle toho, která hodnota je nižší.

1.5.12. Finanční závazky

Finanční závazky jsou klasifikovány jako finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, jako finanční závazky vykazované v naběhlé hodnotě nebo jako závazky ze smluv o finanční záruce.

Výpůjčky

Mezi výpůjčky jsou řazeny výpůjčky od úvěrových institucí a závazky z dluhových cenných papírů (dluhopisy EU, vklady EU a pokladniční poukázky EU). Prvotně jsou zachycovány v reálné hodnotě, která odpovídá výnosům z jejich vydání (reálná hodnota obdrženého protiplnění) po odečtení vzniklých transakčních nákladů. Následně se účtují v naběhlé hodnotě pomocí metody efektivní úrokové sazby. Případný rozdíl mezi výnosy sníženými o transakční náklady a odkupní hodnotou se zachycuje ve výkazu o finanční výkonnosti po dobu trvání výpůjčního vztahu za pomoci metody efektivní úrokové sazby. Transakční náklady vzniklé EU a poté přeúčtované příjemcům úvěrů jsou nevýznamné a jsou zachycovány přímo ve výkazu o finanční výkonnosti.

Výpůjčky jsou klasifikovány jako dlouhodobé závazky, s výjimkou výpůjček se splatností do 12 měsíců od rozvahového dne.

Finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

Patří sem deriváty, jejichž reálná hodnota je záporná. Účetně jsou zpracovávány stejně jako finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, viz poznámka 1.5.5.

Závazky ze smluv o finanční záruce

Závazky ze smluv o finanční záruce (FGC) vykazuje EU v okamžiku, kdy uzavře smlouvu, podle které je povinna provést přesně vymezené platby za účelem úhrady ztráty, která vznikne držiteli záruky proto, že konkrétní dlužník neprovede platbu v době splatnosti v souladu s původními nebo upravenými podmínkami dluhového nástroje. Pokud smlouva o záruce vyžaduje, aby EU prováděla platby v reakci na změny cen finančních nástrojů nebo změny jiných podkladových nástrojů, je smlouva o záruce derivátem, tj. finančním závazkem v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty. Všechny ostatní smlouvy o záruce se účtují jako finanční rezervy.

Závazky z FGC jsou prvotně vykazovány v reálné hodnotě. Ta se rovná čisté současné hodnotě pohledávek z odměn za záruku, pokud je v tržní hodnotě. Není-li účtována žádná odměna za záruku nebo nepředstavuje-li protiplnění reálnou hodnotu, je reálná hodnota stanovena na základě kotovaných cen na aktivním trhu pro FGC, které jsou přímo srovnatelné se závazkem z uzavřené smlouvy o finanční záruce, jsou-li k dispozici, nebo pomocí metody oceňování. Pokud nelze reálnou hodnotu spolehlivě určit přímým pozorováním aktivního trhu ani jinou metodou oceňování, je závazek ze smlouvy o finanční záruce prvotně oceněn ve výši celoživotních očekávaných úvěrových ztrát za dobu trvání.

Následné ocenění závisí na vývoji expozice úvěrového rizika z finanční záruky, která je sledována rozdělením FGC do jednotlivých fází. Klíčovým ukazatelem rizika pro přidělování smluv o finanční záruce do jednotlivých fází je úvěrový rating zaručeného dluhu. Model fází porovnává úvěrový rating v době vzniku s úvěrovým ratingem k datu vykázání.

Nedojde-li k významnému zvýšení úvěrového rizika („fáze 1“), jsou závazky z finančních záruk oceněny ve výši dvanáctiměsíční očekávané úvěrové ztráty, nebo původně vykázané částky snížené případně o oprávky, podle toho, co je vyšší. Pokud dojde k významnému nárůstu úvěrového rizika („fáze 2“), jsou závazky z finančních záruk oceněny hodnotou očekávaných úvěrových ztrát po celou dobu trvání nebo původně vykázanou částkou sníženou případně o kumulativní amortizaci, podle toho, která hodnota je vyšší.

Kritéria pro rozdělení do jednotlivých fází v případě zaručeného dluhu v rámci smluv o finanční záruce, které se vztahují na jeden dluhový nástroj, jsou stejná jako kritéria pro rozdělení do jednotlivých fází v případě finančních aktiv v naběhlé hodnotě (viz poznámka 1.5.5).

Kritéria pro rozdělení do jednotlivých fází v případě zaručeného dluhu v rámci portfoliových záruk se řídí stejnými kritérii pro rozdělení do jednotlivých fází jako v případě finančních aktiv v naběhlé hodnotě s následujícími výjimkami:

—	pro účely kritérií pro rozdělení do jednotlivých fází se bere v úvahu vážený průměrný úvěrový rating zajištěného portfolia, resp. rating záruky, a nikoli rating jednotlivých dluhových nástrojů zvlášť,

—	v případě záruk s úvěrovým ratingem AAA (Aa1) až BB– (Ba3) k datu prvotního vykázání: zhoršení se považuje za významné, je-li rozdíl mezi původním ratingem a ratingem k datu vykázání roven dvou stupňům nebo vyšší,

—	v případě záruk s úvěrovým ratingem B+ (B1) nebo nižším k datu prvotního vykázání: zhoršení se považuje za významné, je-li rozdíl mezi původním ratingem a ratingem k datu vykázání roven jednomu stupni nebo vyšší.

Alternativně, pokud nejsou informace o úvěrovém ratingu k dispozici, ale při prvotním vykázání byl proveden odhad očekávaných ročních žádostí o platbu, považuje se za přiměřený ukazatel rizika pro posouzení významného zvýšení úvěrového rizika také skutečná míra žádostí o platbu ve srovnání s původním odhadem.

Kromě výše uvedených kritérií může EU použít kvalitativní posouzení významného zvýšení úvěrového rizika na základě dalších dostupných, přiměřených a odůvodněných informací.

Smlouvy o finanční záruce vzniklé před přechodem k revidovanému účetnímu pravidlu EU č. 11 (tj. před 1. lednem 2021), u nichž nejsou informace o úvěrovém riziku při prvotním vykázání k dispozici bez vynaložení nepřiměřených nákladů a úsilí, jsou zařazeny do fáze 2.

Zařazení do fáze 3 a do nakoupených nebo vzniklých úvěrově znehodnocených aktiv se na smlouvy o finanční záruce nevztahuje.

Smlouvy o finanční záruce jsou klasifikovány jako krátkodobé závazky s výjimkou případů, kdy má EU bezpodmínečné právo odložit vypořádání závazku nejméně o dvanáct měsíců od data vykázání.

Příspěvky s podmínkami

Svěřenské fondy EU, které jsou považovány za součást provozních činností Komise (tj. svěřenský fond Madad a svěřenský fond pro Kolumbii), jsou zachyceny v účetnictví Komise a jsou následně konsolidovány v roční účetní závěrce EU. Příspěvky do svěřenských fondů EU od jiných dárců tudíž splňují kritéria podmíněných výnosů z nesměnných transakcí. Dokud nejsou splněny podmínky vázané na tyto převedené příspěvky, tj. dokud fondu nevzniknou způsobilé náklady, jsou tyto příspěvky vykazovány jako finanční závazky. Svěřenský fond je povinen financovat konkrétní projekty a při likvidaci vrátit zbývající finanční prostředky. K rozvahovému dni se zbývající závazky z příspěvků oceňují ve výši obdržených příspěvků snížené o náklady fondu, případně s použitím odhadů. Pro účely vykazování jsou čisté náklady rozvrhovány do příspěvků od jiných dárců v poměru podle čistých příspěvků uhrazených ke dni 31. prosince. Toto rozvržení je pouze orientační. Při likvidaci svěřenského fondu rozhodne o skutečném rozdělení zbývajících zdrojů rada fondu.

Stejné zásady oceňování se vztahují na externí příspěvky na programy EU, pokud jsou tyto příspěvky přijímány s podmínkou použití zdrojů podle dohod o přiznání příspěvku nebo jejich vrácení přispěvateli.

1.5.13. Závazky

Významná část závazků EU představuje neuhrazené žádosti příjemců grantů a dalších finančních prostředků EU o proplacení nákladů (nesměnné transakce). Jako splatné závazky jsou zachyceny po obdržení žádosti o proplacení nákladů, a to ve výši požadované k proplacení. Poté, co jsou ověřeny a schváleny jako způsobilé, se tyto závazky oceňují v jejich způsobilé výši.

Závazky z pořízení zboží a služeb se zaúčtovávají po obdržení faktury v původní výši; odpovídající náklady se zaúčtují po dodání zboží či služeb a jejich schválení EU.

1.5.14. Výnosy a výdaje příštích období

Transakce a účetní případy se ve finančních výkazech zachycují za období, s nímž souvisejí. Není-li ke konci roku dosud vystavena faktura, ale EU již poskytla službu nebo dodala zboží nebo existuje-li smluvní ujednání (např. odkazující na smlouvu), je ve finančních výkazech zachycen příjem příštích období. Pokud byla před koncem roku vystavena faktura, avšak služby dosud nebyly poskytnuty či zboží dosud nebylo dodáno, zaúčtuje se výnos příštích období, který se v období následujícím přeúčtuje do výnosů období běžného.

Rovněž náklady se účtují do období, k němuž se vztahují. Na konci účetního období se výdaje příštích období vykazují na základě odhadované výše závazku převést příslušnou částku za dané období. Výdaje příštích období jsou počítány v souladu s podrobnými provozními a praktickými pokyny Komise, jejichž cílem je zajistit, aby finanční výkazy podávaly věrný a poctivý obraz hospodářské situace a dalších jevů, jež mají zachycovat. Obdobně platí, že byla-li uskutečněna platba předem za služby či zboží, jež dosud nebylo dodáno, bude tento výdaj časově rozlišen a v následujícím účetním období zachycen jako náklad běžného období.

1.6. VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI

1.6.1. Výnosy

VÝNOSY Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

Převážná většina výnosů EU plyne z nesměnných transakcí, a to následovně:

zdroje z HND, zdroje z DPH a vlastní zdroje z plastových obalových odpadů

Výnosy se zaúčtují do období, v němž Komise odešle členským státům výzvu s žádostí o jejich příspěvky. Výnosy se oceňují v „požadované výši“. Jelikož zdroje plynoucí z DPH, HND a plastových obalových odpadů vycházejí z odhadů údajů za daný rozpočtový rok, je možné je měnit až do okamžiku, kdy členské státy zveřejní konečné údaje. Vliv změny odhadu se zohlední při určování čistého zisku nebo ztráty za období, v němž ke změně došlo.

Tradiční vlastní zdroje

Částky k inkasu z nesměnných transakcí a související výnosy se zaúčtovávají v okamžiku, kdy jsou od členských států doručeny příslušné měsíční výkazy „A“ (včetně vybraných cel a dlužných částek, na něž je poskytnuta jistota a jež nejsou zpochybněny). K datu vykázání se provádí odhad výnosů, které členské státy za dané období vybraly, avšak dosud Komisi neuhradily; tyto výnosy jsou zaúčtovány jako výnosy příštích období. Doručené čtvrtletní výkazy „B“ členských států (včetně odvodů, jež nebyly vybrány a na něž nebyla poskytnuta jistota, a včetně částek, na něž byla poskytnuta jistota, ale které dlužníci zpochybnili) se zaúčtují jako výnosy snížené o náklady na výběr, na něž mají členské státy nárok. Dále se zaúčtuje snížení hodnoty ve výši odhadované nevybrané částky.

Pokuty

Výnosy z pokut se zaúčtovávají v okamžiku, kdy EU přijme rozhodnutí o uložení pokuty a kdy je toto rozhodnutí oficiálně oznámeno adresátovi. Po rozhodnutí o udělení pokuty mohou pokutované subjekty ve lhůtě dvou měsíců od data oznámení:

—	buď rozhodnutí přijmout, v kterémžto případě musejí pokutu uhradit ve stanovené lhůtě, čímž ji EU inkasuje s konečnou platností, nebo

—	rozhodnutí odmítnout a napadnout ho v souladu s právem EU.

I když podnik opravný prostředek podá, musí pokutu ve lhůtě tří měsíců uhradit, neboť opravný prostředek nemá odkladný účinek (článek 278 SFEU). Přijaté peněžní prostředky se použijí k vyrovnání částky k inkasu. S výhradou souhlasu účetního Komise však může podnik místo úhrady předložit bankovní záruku ve výši dlužné částky. Pokuta se v takovém případě nadále vykazuje jako částka k inkasu. Není-li předložena ani peněžní hotovost, ani záruka, a panují-li pochybnosti o platební schopnosti podniku, je k pohledávce vytvořena opravná položka.

Jestliže podnik podá proti rozhodnutí opravný prostředek a pokutu prozatímně zaplatí, vykáže se tato částka jako podmíněný závazek, nebo, pokud se zdá pravděpodobné, že by Tribunál nemusel vydat rozhodnutí ve prospěch EU, vytvoří se ke krytí tohoto rizika rezerva. Jestliže je namísto úhrady poskytnuta záruka, odepíše se zbývající částka k inkasu.

Kumulované úroky, které Komisi naběhnou z bankovních účtů, na které byly uloženy došlé platby, se zaúčtovávají jako výnosy a o stejnou částku se zvýší podmíněné závazky.

Od roku 2010 Komise spravuje všechny prozatímně inkasované pokuty ve fondu zřízeném pro tento účel (BUFI). Prostředky tohoto fondu investuje do finančních nástrojů.

VÝNOSY ZE SMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

Výnosy z prodeje zboží a služeb se zaúčtovávají v okamžiku, kdy podstatná rizika a výhody plynoucí z vlastnictví zboží přejdou na kupujícího. Výnosy spojené s transakcí, jejíž součástí je poskytnutí služeb, se zaúčtují s ohledem na stupeň dokončení transakce k rozvahovému dni.

Úrokové výnosy a náklady

Úrokové výnosy a náklady jsou zachycovány ve výkazu finanční výkonnosti pomocí metody efektivní úrokové sazby. Jde o způsob výpočtu naběhlé hodnoty finančního aktiva nebo závazku a rozložení úrokových výnosů a nákladů do příslušného období. Při výpočtu efektivní úrokové sazby EU odhaduje peněžní toky, přičemž přihlíží ke všem smluvním podmínkám finančního nástroje (například možnosti předčasného splacení), nikoli však k budoucím úvěrovým ztrátám. Do výpočtu jsou zahrnuty veškeré poplatky a další protiplnění úrokové sazby, které si zaplatí smluvní strany a které jsou nedílnou součástí efektivní úrokové sazby, dále transakční náklady a všechny ostatní prémie nebo slevy.

Jakmile se finanční aktivum nebo skupina podobných finančních aktiv považuje za úvěrově znehodnocené („fáze 3“), vypočte se úrokový výnos pomocí úrokové sazby používané k diskontování budoucích peněžních toků za účelem ocenění ztráty ze snížení hodnoty.

Výnosy z dividend

Výnosy z dividend a podobné výplaty zisku se zaúčtovávají v okamžiku, kdy vzniká nárok na jejich úhradu.

Výnosy a výdaje z finančních aktiv v reálné hodnotě vykazovaných do zisku nebo ztráty

Jedná se o zisky (výnosy) a ztráty (výdaje) v reálné hodnotě z těchto finančních aktiv, včetně těch, které vyplývají z přepočtu cizích měn. U úročených finančních aktiv to zahrnuje i úroky. Viz také poznámka 3.9.

Výnosy ze smluv o finanční záruce

Výnosy ze smluv o finanční záruce (záruční prémie) se vykazují po dobu, kdy je EU připravena nahradit držiteli smlouvy o finanční záruce případnou úvěrovou ztrátu. Použitý odpisový plán zohledňuje plynutí času a objem zaručené expozice. Výnosy ze smluv o finanční záruce zahrnují také amortizaci závazků ze smluv o finanční záruce v případech, kdy byla záruka poskytnuta bez protihodnoty nebo v nominální protihodnotě.

1.6.2. Náklady

Náklady na nesměnné transakce představují většinu nákladů EU. Souvisejí s převody na příjemce a tvoří je tři typy: i) nárokové částky; ii) převody podle dohod a granty a iii) příspěvky a dary závislé na volném uvážení.

Převody se zaúčtovávají jako náklady v období, během něhož došlo k událostem zakládajícím převod, pokud je charakter převodu povolen příslušným předpisem (finančním nařízením, služebním řádem či jiným právním předpisem) nebo pokud byla podepsána smlouva, která převod povoluje; pokud příjemce splnil kritéria způsobilosti, byla-li stanovena, a pokud lze přiměřeným způsobem odhadnout danou částku.

Došlá žádost o platbu nebo proplacení nákladů, která splňuje kritéria pro zaúčtování, se zachytí jako náklad ve výši způsobilých nákladů. Vzniklé způsobilé náklady, které jsou ke konci účetního období závazkem vůči příjemcům, které však příjemci dosud nevykázali, se odhadnou a zaúčtují jako náklady příštích období.

Náklady plynoucí ze směnných transakcí, jež jsou vynaloženy na pořízení zboží a služeb, se zachycují po dodání a jejich akceptaci ze strany EU. Účtují se ve výši původní fakturované částky. Náklady na služby, jež byly dodány během období, ale za něž dosud nebyla obdržena nebo schválena faktura, se odhadnou a vykáží ve výkazu o finanční výkonnosti.

1.7. PODMÍNĚNÁ AKTIVA A PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

1.7.1. Podmíněná aktiva

Podmíněné aktivum je možné aktivum, které vzniklo jako důsledek událostí v minulosti a jehož existence bude potvrzena pouze tím, že dojde nebo nedojde k jedné nebo více nejistým událostem v budoucnosti, které nejsou plně pod kontrolou EU. Podmíněné aktivum je vykázáno, je-li pravděpodobný příliv ekonomického prospěchu nebo potenciálního přínosu.

1.7.2. Podmíněné závazky

Podmíněný závazek je možný závazek, který vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že v budoucnu dojde, nebo nedojde k nejméně jedné nejisté události, která není plně pod kontrolou EU, anebo se jedná o současný závazek, který vyplývá z minulých událostí, ale nebyl vykázán – buď proto, že není pravděpodobné, že k jeho splnění bude nutný odliv zdrojů představujících ekonomický prospěch nebo potenciální přínos, anebo za vzácných okolností, kdy výši závazku nelze dostatečně spolehlivě stanovit. Podmíněný závazek se vykáže, pokud není nepravděpodobná možnost odlivu zdrojů představujících ekonomický užitek nebo potenciální přínos.

1.8. VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

Údaje o peněžních tocích umožňují posoudit schopnost EU generovat peněžní prostředky a ekvivalenty a její potřebu těchto peněžních toků využívat.

Výkaz peněžních toků se sestavuje nepřímou metodou. Znamená to, že hospodářský výsledek za rozpočtový rok se upraví o účinky nepeněžních transakcí, o případné časové rozlišení příchozích a odchozích peněžních toků v provozní oblasti, které jsou přiřazeny minulému či budoucímu období, a dále o příchozí a odchozí peněžní toky v rámci investiční činnosti.

Peněžní toky z cizoměnových transakcí se účtují v měně, kterou EU používá jako vykazovací (euro), a to po přepočtu na euro pomocí příslušných směnných kurzů platných v den, kdy dochází k peněžnímu toku.

Výkaz peněžních toků uvádí peněžní toky za dané období v členění na provozní, investiční a finanční činnosti.

Provozními činnostmi EU jsou činnosti neinvestiční a nefinanční povahy. Z tohoto důvodu představují většinu činností prováděných EU.

Investičními činnostmi se rozumí pořizování a vyřazování dlouhodobého nehmotného majetku, budov, strojů a zařízení, jakož i ostatních investic, jež nejsou zahrnuty mezi peněžní ekvivalenty. Mezi investiční činnosti nejsou řazeny úvěry poskytnuté příjemcům, protože jsou součástí obecných cílů, a tedy každodenní činnosti EU. Cílem je vykazovat faktické investice EU.

Finanční činnosti jsou činnosti, které vedou ke změnám v rozsahu a skladbě výpůjček jiných, než jsou výpůjčky poskytnuté příjemcům metodou „back-to-back“ nebo k pořizování budov, strojů a zařízení (které jsou zahrnuty do provozních činností).

2. POZNÁMKY K ROZVAZE

AKTIVA

2.1. NEHMOTNÁ AKTIVA

v milionech EUR
Účetní hodnota brutto k 31. 12. 2023	2 085
Přírůstky	331
Úbytky	(152 )
Převody mezi kategoriemi majetku	0
Ostatní změny	(7 )
Účetní hodnota brutto k 31. 12. 2024	2 257
Oprávky k 31. 12. 2023	(1 109 )
Odpisy za daný rok	(191 )
Zrušené odpisy	–
Úbytky	137
Převody mezi kategoriemi majetku	0
Ostatní změny	0
Oprávky k 31. 12. 2024	(1 162 )
Čistá účetní hodnota k 31. 12. 2024	1 095
Čistá účetní hodnota k 31. 12. 2023	976

Výše uvedené údaje se týkají především programového vybavení počítačů.

2.2. BUDOVY, STROJE A ZAŘÍZENÍ

Mezi vesmírná zařízení jsou řazena provozovaná stálá aktiva sloužící oběma vesmírným programům EU, jimiž jsou globální družicové navigační systémy (GNSS), tj. Galileo a EGNOS, a dále Evropský program monitorování Země (Copernicus). Majetek patřící k vesmírným systémům, který zatím není v provozu, je řazen pod položku „nedokončený majetek“. Majetek související s vesmírnými programy EU je budován s pomocí Evropské kosmické agentury (ESA).

Pokud jde o Galileo, do konstelace v současné době patří 30 družic. Čistá účetní hodnota provozovaného dlouhodobého majetku systému Galileo zahrnující jak družice, tak pozemní systémy, činila ke dni 31. prosince 2024 2 987 milionů EUR (2023: 2 486 milionů EUR). Celková hodnota aktiv ve výstavbě činí 2 145 milionů EUR (2023: 2 479 milionů EUR).

Pokud jde o program Copernicus, v provozu je 8 družic a 17 družic a nástrojů je ve výstavbě. Celková hodnota provozovaných stálých aktiv programu Copernicus činí po odečtení kumulovaného odpisu 492 milionů EUR (2023: 438 milionů EUR). Dalších 3 520 milionů EUR je ve spojitosti s družicemi Copernicus vykázáno jako aktiva ve výstavbě (2023: 3 078 milionů EUR).

Dlouhodobý majetek související s pozemní infrastrukturou služby EGNOS ve výši 160 milionů EUR (2023: 187 milionů EUR) je rovněž zahrnut v položce „Vesmírná zařízení“. Kromě toho činí hodnota aktiv ve výstavbě služby EGNOS 345 milionů EUR (2023: 289 milionů EUR).

Dne 29. dubna 2024 prodala Evropská komise 23 ze svých budov v Bruselu společnosti SFPIM („Société Fédérale de Participations et d’Investissement“ – belgický státní fond) za celkovou prodejní cenu 900 milionů EUR. Čistá účetní hodnota dotčených budov činila 432 milionů EUR, což vedlo k zisku ve výši 468 milionů EUR, který byl plně zúčtován v okamžiku prodeje. Výnosy z prodeje budou znovu investovány do financování nových budov, splacení zbývajících finančních závazků a renovace stávajících budov. Ačkoli byl prodej stvrzen u všech 23 budov, budovy budou opouštěny postupně a poslední budovy budou uvolněny v září 2029.

Budovy, stroje a zařízení

v milionech EUR
	Pozemky a budovy	Vesmírná aktiva	Stroje a zařízení	Nábytek a vozový park	Počítačový hardware	Ostatní	Finanční leasing	Aktiva ve výstavbě	Celkem
Účetní hodnota brutto k 31. 12. 2023	7 034	7 702	575	283	863	370	2 378	6 308	25 513
Přírůstky	57	4	25	31	83	22	6	1 786	2 014
Úbytky	(1 056 )	(0 )	(117 )	(59 )	(234 )	(87 )	(28 )	(0 )	(1 581 )
Převody mezi kategoriemi majetku	494	1 351	0	–	2	3	(281 )	(1 569 )	(0 )
Ostatní změny	(3 )	–	0	0	1	(1 )	–	3	(1 )
Účetní hodnota brutto k 31. 12. 2024	6 528	9 056	483	255	714	308	2 075	6 528	25 945
Kumulovaný odpis ke dni 31. 12. 2023	(4 417 )	(4 591 )	(507 )	(214 )	(681 )	(288 )	(1 416 )		(12 114 )
Tvorba odpisů za rok	(141 )	(826 )	(27 )	(16 )	(89 )	(18 )	(77 )		(1 195 )
Zrušení odpisů	–	–	–	1	(0 )	–	–		1
Úbytky	611	0	111	52	197	82	23		1 076
Převody mezi kategoriemi majetku	(159 )	–	–	(0 )	(2 )	–	161		0
Ostatní změny	0	–	(0 )	(0 )	(0 )	(0 )	–		(0 )
Kumulovaný odpis ke dni 31. 12. 2024	(4 106 )	(5 417 )	(423 )	(177 )	(575 )	(225 )	(1 309 )		(12 232 )
ÚČETNÍ HODNOTA NETTO K 31. 12. 2024	2 422	3 639	59	77	139	83	766	6 528	13 713
ÚČETNÍ HODNOTA NETTO K 31. 12. 2023	2 617	3 111	68	69	181	82	962	6 308	13 399

2.3. INVESTICE VYKAZOVANÉ EKVIVALENČNÍ METODOU

Účast EU, zastupované Komisí, v Evropském investičním fondu (EIF) je vykazována jako účast v přidružené účetní jednotce pomocí ekvivalenční metody. EIF je finanční institucí EU, která se specializuje na poskytování rizikového kapitálu a záruk malým a středním podnikům. EIF působí jako partnerství veřejného a soukromého sektoru, jehož členy jsou Evropská investiční banka (EIB), EU a skupina finančních institucí.

Ke dni 31. prosince 2024 měla EU v EIF 29,7% vlastnický podíl (2023: 29,7%) a 30% hlasovací práva (2023: 29,7%). V souladu se svými stanovami musí EIF převádět nejméně 20 % ze svého čistého ročního zisku do povinného rezervního fondu, dokud celková výše tohoto fondu nedosáhne 10 % upsaného základního kapitálu. Tento rezervní fond není určen k vyplacení.

Níže uvedená tabulka znázorňuje vývoj účasti EU v EIF v běžném roce.

v milionech EUR
	Evropský investiční fond
Účasti k 31. 12. 2023	1 365
Příspěvky	–
Obdržené dividendy	(7 )
Podíl na čistém výsledku	83
Podíl na čistých aktivech	4
Účasti k 31. 12. 2024	1 446

Souhrnné finanční údaje EIF:

v milionech EUR
	31.12.2024	31.12.2023
	EIF celkem	EIF celkem
Aktiva	7 789	6 554
Pasiva	(2 923 )	(1 959 )
Přebytek /(schodek)	280	234

Sesouhlasení výše uvedených souhrnných finančních údajů a účetní hodnoty drženého podílu v EIF je následující:

v milionech EUR
	31.12.2024	31.12.2023
Čistá aktiva přidružené účetní jednotky	4 866	4 595
Vlastnická účast EK v EIF	29,7 %	29,7 %
Čistá hodnota majetku	1 446	1 365

Ke dni 31. prosince 2024 EU, zastoupená Komisí, splatila 20 % svých upsaných akcií v základním kapitálu EIF a nesplacená (zatím nevyžádaná) částka činí:

v milionech EUR
	Kapitál EIF celkem	Upsaný kapitál EU
Základní kapitál celkem	7 370	2 190
Splaceno	(1 474 )	(438 )
Nevyžádáno	5 896	1 752

2.4. FINANČNÍ AKTIVA

v milionech EUR
	Poznámka	31.12.2024	31.12.2023
Dlouhodobé
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě	2.4.1	269 903	242 265
Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	2.4.2	39 058	32 018
		308 961	274 283
Krátkodobé
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě	2.4.1	13 677	4 612
Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	2.4.2	5 700	6 476
		19 377	11 088
Celkem		328 338	285 370

2.4.1. Finanční aktiva v naběhlé hodnotě

v milionech EUR
	Poznámka	31.12.2024	31.12.2023
Půjčky pro NGEU a finanční pomoc	2.4.1.1	283 114	246 622
Ostatní půjčky	2.4.1.2	466	255
Celkem		283 580	246 877
Dlouhodobé		269 903	242 265
Krátkodobé		13 677	4 612

2.4.1.1. Půjčky pro NGEU a finanční pomoc

v milionech EUR
	31.12.2024	31.12.2023
Úvěry členským státům	251 457	221 883
Úvěry třetím zemím	31 656	24 739
Celkem k 31. 12. 2024	283 114	246 622
Dlouhodobé	269 782	242 144
Krátkodobé	13 332	4 477

Úvěry členským státům

v milionech EUR
	NGEU	SURE	EFSM	BOP	EURATOM	Celkem
Celkem k 31. 12. 2023	79 589	98 984	43 095	201	13	221 883
Nové půjčky (nominální)	29 446	–	1 800	–	–	31 246
Splátky	–	–	(2 600 )	–	(13 )	(2 613 )
Změny u čisté hodnoty majetku	1 085	(145 )	2	0	(0 )	942
Změny u snížení hodnoty	–	–	–	–	–	–
Celkem k 31. 12. 2024	110 120	98 839	42 297	201	–	251 457
Dlouhodobé	108 686	90 539	39 517	–	–	238 742
Krátkodobé	1 434	8 300	2 780	201	–	12 715

Nominální hodnota půjček členským státům ke dni 31. prosince 2024 činila 249,2 miliardy EUR (2023: 220,6 miliardy EUR), z čehož 108,7 mld. EUR připadalo na půjčky NGEU pro RRF a REPowerEU.

V této tabulce a dále v tabulce pro úvěry třetím zemím odpovídá řádek „Změny účetní hodnoty“ změně naběhlých úroků a změně prémií/slev (nové prémie/slevy a odpisy).

Programy SURE, EFSM, Euratom a BOP byly prováděny na základě principu „back-to-back“. To znamená, že úvěry byly financovány rovnocennými výpůjčkami za stejných podmínek. Splatnost je stejná, emisní prémie/slevy a náklady jsou přeúčtovány příjemci úvěru. V okamžiku splatnosti příjemce úvěru uhradí částku Komisi a Komise výpůjčku splatí. U půjček NGEU vztah „back-to-back“ mezi podmínkami půjček a výpůjček neexistuje. Tyto půjčky jsou financovány z jednotného přístupu k financování, který je vysvětlen v poznámce 2.11.1.1.

NGEU (RRF / REPowerEU)

RRF je dočasný nástroj spuštěný v roce 2021, který má pomoci hospodářstvím členských států zotavit se z pandemie koronaviru a stát se odolnými, pokud jde o zelenou a digitální transformaci. V rámci nástroje EU na podporu oživení (NGEU) si Komise půjčuje finanční prostředky, které RRF používá k financování reforem a investic členských států. Ty musí být v souladu s prioritami EU a musí se zaměřovat na výzvy stanovené v doporučeních pro jednotlivé země v rámci evropského semestru pro koordinaci hospodářských a sociálních politik. Financování může mít podobu půjčky (vratná podpora) nebo grantu (nevratná podpora, viz poznámka 2.5). Členské státy mohou získat finanční prostředky až do výše předem dohodnutého přídělu prostředků na půjčky a granty. Aby mohly členské státy podporu využít, musí Evropské komisi předložit své národní plány pro oživení a odolnost. V každém plánu jsou stanoveny reformy a investice, které mají být provedeny do konce roku 2026, a definovány jasné milníky a cíle, které analyzuje Evropská komise a schvaluje Evropská rada. Úvěry z RRF mohou být vypláceny do dne 31. prosince 2026, ale až po dosažení dohodnutých milníků a cílů.

V roce 2023 bylo nařízení o RRF změněno a umožnilo členským státům doplnit do svých národních plánů pro oživení a odolnost kapitolu REPowerEU. Členské státy tedy mohou financovat investice a reformy i za účelem dosažení cílů plánu REPowerEU. Toto financování může být rovněž poskytnuto prostřednictvím půjček s využitím úvěrových zdrojů RRF, které členské státy dosud nepožadovaly.

K 31. prosinci 2024 činil objem podepsaných úvěrových smluv 290,9 miliardy EUR, z čehož 108,7 miliardy EUR již bylo vyplaceno.

Podpora na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE)

V rámci nástroje SURE byla poskytnuta finanční pomoc, jejímž cílem bylo udržet lidem práci a podpořit pracovní místa postižená koronavirovou pandemií. Jeho dostupnost skončila dne 31. prosince 2022. Výše vyplacených úvěrů činila 98,4 miliardy EUR (v nominální hodnotě) a nejsou evidovány žádné nevyplacené prostředky.

Evropský mechanismus finanční stability (EFSM)

Mechanismus EFSM umožnil poskytnout finanční pomoc členskému státu, který se ocitl ve finančních potížích. Platnost programu skončila s výjimkou konkrétních transakcí, jako je prodloužení splatnosti půjček. V roce 2024 splatilo Irsko 0,8 miliardy EUR z jistiny úvěru EFSM, zatímco Portugalsko požádalo o prodloužení splatnosti u částky 1,8 miliardy EUR. Nový úvěr byl financován dlouhodobým dluhopisem se splatností v roce 2028.

Platební bilance

Jedná se o finanční nástroj určený k uskutečňování politik, který poskytuje střednědobou finanční pomoc členským státům, jež nepřijaly euro.

Půjčky Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom)

Evropské společenství pro atomovou energii půjčuje peníze členským státům a třetím zemím a jejich subjektům na financování projektů souvisejících s energetickými zařízeními. Neexistují žádné nesplacené částky týkající se členských států nebo některého z jejich subjektů.

Úvěry třetím zemím

v milionech EUR
	MFA	Nástroj pro Ukrajinu	EURATOM	Celkem
Celkem k 31. 12. 2023	24 528	–	210	24 739
Nové půjčky (nominální)	1 145	13 112	–	14 257
Splátky	(600 )	–	–	(600 )
Změny u čisté hodnoty majetku	(19 )	205	(0 )	187
Změny u snížení hodnoty	(1 224 )	(5 694 )	(8 )	(6 926 )
Celkem k 31. 12. 2024	23 831	7 623	203	31 656
Dlouhodobé	23 420	7 418	202	31 040
Krátkodobé	411	205	1	617

Nominální hodnota půjček třetím zemím ke dni 31. prosince 2024 činila 47,2 miliardy EUR (2023: 33,5 miliardy EUR).

V této tabulce odpovídá položka „změny u snížení hodnoty“ přecenění očekávaných úvěrových ztrát ke dni 31. prosince 2024. Řádek „Změny u čisté hodnoty majetku“ odpovídá změně naběhlých úroků a změně prémií/slev (nové prémie/slevy a odpisy).

Euratom funguje na principu „back to back“

Do konce roku 2022 byly úvěry v rámci makrofinanční pomoci (MFA) financovány na základě přístupu „back to back“, zatímco po zavedení programu MFA+ v roce 2023 budou nové úvěry v rámci makrofinanční pomoci realizovány převážně na základě jednotného přístupu financování, který je vysvětlen v poznámce 2.11.1.1. Veškeré nové programy, jako je například Nástroj pro Ukrajinu, budou rovněž financovány na základě jednotného přístupu k financování.

Makrofinanční pomoc

Makrofinanční pomoc se týká půjček na finanční pomoc partnerským zemím, které se potýkají s krizí platební bilance.

Celková nominální expozice nesplacených úvěrů MFA ke konci roku činila 33,7 miliardy EUR, z toho bylo 29,0 miliardy EUR určeno Ukrajině.

Ke dni 31. prosince 2024 činila opravná položka na snížení hodnoty u půjček MFA 10,2 miliardy EUR (2023: 9,0 miliardy EUR), z čehož 10,1 miliardy EUR připadalo na půjčky Ukrajině. Ačkoli byly všechny částky splatné Ukrajinou v roce 2024 zaplaceny včas a v době sestavení roční účetní závěrky nedocházelo k opožděným platbám, v souladu účetními pravidly dané snížení hodnoty odráží očekávané úvěrové ztráty za celou dobu trvání, které byly vzhledem k významné nejistotě odhadnuty se zvláštní opatrností.

V říjnu 2024 bylo přijato nařízení (EU) 2024/2773, kterým se zřizuje mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu a povoluje nová makrofinanční pomoc pro Ukrajinu. V rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu budou mimořádné výnosy pocházející z imobilizovaných ruských státních aktiv použity na poskytnutí nevratné podpory Ukrajině s cílem pomoci zemi při splácení nových dvoustranných půjček poskytnutých partnery ze skupiny G7 a EU v rámci této iniciativy. EU v prosinci 2024 podepsala s Ukrajinou dohodu o půjčce v rámci MFA na částku ve výši 18,1 miliardy EUR, která má být vyplacena v roce 2025. Vzhledem k tomu, že Ukrajina do konce roku splnila všechny politické podmínky pro čerpání, byla půjčka MFA v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu považována za neodvolatelně přidělenou na závazky, což vedlo k vykázání rezervy na očekávané úvěrové ztráty ve výši 7,1 miliardy EUR k 31. prosinci 2024 (viz také poznámka 2.10).

Kromě toho byly ke konci roku podmíněně vázány nevyčerpané částky ve výši 95 milionů EUR z jiných dohod o půjčce v rámci MFA (2023: 95 milionů EUR).

Na úroky vzniklé z těchto mimořádných půjček MFA a MFA+ poskytla EU Ukrajině v roce 2024 subvence úrokových sazeb ve výši 763 milionů EUR. To představuje změnu podmínek půjčky (viz také poznámky 3.15 a 6.6) a tato změna je zahrnuta do „Změn účetní hodnoty“ ve výše uvedené tabulce.

Úvěry z Nástroje pro Ukrajinu

Nařízení o Nástroji pro Ukrajinu (25) je nový nástroj přijatý v roce 2024, který nabízí Ukrajině finanční podporu ve výši až 50 miliard EUR, včetně státních půjček ve výši až 33 miliard EUR, které mají být vyplaceny do konce roku 2027. V roce 2024 byly Ukrajině vyplaceny půjčky ve výši 13,1 miliardy EUR.

Opravná položka na snížení hodnoty se vypočte stejně jako u půjček MFA Ukrajině a k 31. prosinci 2024 činila celkem 5,7 miliardy EUR. Z podepsaných úvěrových smluv je ke konci roku podmíněně nevyčerpáno 19,9 miliardy EUR.

Půjčky Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom)

Evropské společenství pro atomovou energii půjčuje peníze členským i nečlenským státům a jejich subjektům na financování projektů souvisejících s energetickými zařízeními. Celková nesplacená částka se týká půjček společnosti Energoatom, za které se zaručil ukrajinský stát. U těchto úvěrů byla vytvořena opravná položka z titulu znehodnocení ve výši 98 milionů EUR. U podepsaných úvěrových smluv nejsou žádné nevyčerpané částky.

Rozpočtová záruka EU za úvěry členským státům a třetím zemím.

Rozpočet EU ručí za výpůjčky ze strany EU, z nichž jsou financovány úvěry členským státům a třetím zemím. Pokud by v budoucnu nedošlo ke splacení půjčených částek, může se stát, že příslušné půjčené částky budou muset být splaceny z rozpočtu EU:

—	výpůjčky týkající se NGEU, EFSM, BOP, MFA+ a Nástroje pro Ukrajinu jsou zaručeny výhradně z rozpočtu EU,

—	výpůjčky související s nástrojem SURE jsou zaručeny rozpočtem EU a podpořeny zárukami členských států ve výši 25 miliard EUR,

—

výpůjčky související s půjčkami MFA třetím zemím jsou kryty v první řadě ze společného rezervního fondu (viz poznámka 2.4.2.1), a poté rozpočtem EU, s výjimkou půjček MFA na mimořádnou finanční pomoc Ukrajině ve výši 6 miliard EUR, které jsou ze 61 % kryty zárukami poskytnutými členskými státy, poté co prvních 9 % ztrát pokryl společný rezervní fond, a

—	výpůjčky související s programem Euratom jsou kryty v první řadě zárukami třetích stran, poté společným rezervním fondem (viz poznámka 2.4.2.1) a následně rozpočtem EU.

Podrobnější informace viz poznámka 6.7.

Povinnosti Spojeného království vyplývající z jeho vystoupení z EU

V souladu s článkem 143 dohody o vystoupení odpovídá Spojené království Unii za svůj podíl podmíněných finančních závazků souvisejících s půjčkami na finanční pomoc (EFSM, makrofinanční pomoc, podpora platební bilance a Euratom), které byly schváleny nebo o kterých bylo rozhodnuto ke dni vystoupení, tj. ke dni 31. ledna 2020. Článek 143 vyžaduje, aby v případě selhání v souvislosti s úvěrem na finanční pomoc, který byl schválen před datem vystoupení, bylo Spojené království Unii odpovědné za svůj podíl plateb provedených Unií v rámci operace v selhání, ledaže by tento podíl mohl být pokryt podílem Spojeného království na tvorbě rezerv v Záručním fondu pro vnější vztahy, podfondu společného rezervního fondu, je-li to relevantní (tj. úvěry makrofinanční pomoci a Euratomu ve třetích zemích) – viz poznámka 4.1.1.

Nesplacený podmíněný závazek EU týkající se výše uvedených úvěrů na finanční pomoc činil k datu vystoupení 53,9 miliardy EUR. Po splátkách od uvedeného data, hodnota těchto úvěrů, na něž se vztahuje záruka EU ke dni 31. prosince 2024, činí 47,4 miliardy EUR – podíl Spojeného království je zde 5,9 miliardy EUR.

2.4.1.2. Ostatní půjčky

Jedná se o tři typy půjček:

a)	půjčky poskytnuté z rozpočtových programů EU (např. iniciativy financování zemědělství a elektrifikace a program EU pro zaměstnanost a sociální inovace). Tyto půjčky ke dni 31. prosince 2024 činily 75 milionů EUR (2023: 77 milionů EUR).

Postoupené úvěry: jedná se o úvěry poskytované EIB a zaručené programy EFSI a ELM. Úvěry nebyly splaceny, Komise uhradila čerpání záruk, a má tedy právo na jejich vymáhání. V důsledku toho jsou nyní tyto úvěry vykázány v rozvaze EU. Ke dni 31. prosince 2024 drží Komise práva na vymáhání v hodnotě 1,0 miliardy EUR těchto úvěrů, včetně naběhlých úroků (2023: 0,1 miliardy EUR). Po zohlednění očekávaných úvěrových ztrát však částka vykázaná v rozvaze činí 51 milionů EUR (2023: 56 milionů EUR).

c)	Termínované vklady ve výši 340 milionů EUR (2023: 122 milionů EUR) se splatností delší než 3 měsíce, které nesplňují definici peněžních ekvivalentů.

2.4.2. Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

v milionech EUR
	Poznámka	31.12.2024	31.12.2023
Finanční aktiva v RH vykazované do zisku nebo ztráty nederivátová	2.4.2.1	43 648	37 402
Finanční aktiva v RH vykazované do zisku nebo ztráty derivátová	2.4.2.2	1 110	1 091
Celkem		44 758	38 493
Dlouhodobé		39 058	32 018
Krátkodobé		5 700	6 476

2.4.2.1. Finanční aktiva v RH vykazované do zisku nebo ztráty nederivátová

Finanční aktiva v RH vykazované do zisku nebo ztráty nederivátová podle typu

v milionech EUR
		31.12.2024	31.12.2023
Dluhové cenné papíry		34 465	29 703
Fondy peněžního trhu, fondy obchodované na burze a investice do společných portfolií		5 975	4 806
Ostatní kapitálové investice		3 201	2 893
Půjčky		8	–
	Celkem	43 648	37 402
Dlouhodobé		37 948	30 967
Krátkodobé		5 700	6 435

Dluhové cenné papíry jsou především státní a podnikové dluhopisy. Jsou drženy ve fondech (portfoliích) spravovaných Komisí (zejména společný rezervní fond, fond pro správu pokut plynoucích do rozpočtu (BUFI)) nebo EIB jménem EU (zejména Horizont 2020 (H2020) a Inovační fond). Výkonnost portfolií se hodnotí na základě reálné hodnoty (tržní hodnoty). Ke dni 31. prosince 2024 činí tržní hodnota cenných papírů zapůjčených v rámci programů půjček cenných papírů 5,8 miliardy EUR (3,2 miliardy EUR v roce 2023). Tyto zapůjčené cenné papíry nejsou odúčtovány z rozvahy EU, neboť rizika a výnosy jsou stále drží EU.

Fondy peněžního trhu jsou vzájemné fondy, které investují do krátkodobých dluhových cenných papírů (např. jednotný fond EIB). Fondy obchodované na burze jsou investiční fondy, které se obchodují na burzách cenných papírů. Sledují indexy a drží aktiva, jako jsou akcie, dluhopisy, měny a finanční smlouvy typu futures. Investice do společných portfolií jsou finanční prostředky EU z programů Nástroj pro propojení Evropy (CEF) a H2020 sloučené s prostředky členských států z programu NER 300. Slouží k poskytování záruk na finanční a investiční operace EIB.

„Ostatní kapitálové investice“ se týkají především investic peněz z rozpočtu EU – prostřednictvím prováděcích partnerů – do rizikového kapitálu nebo jiných typů investičních fondů pro plnění cílů politiky EU. Například zlepšení přístupu k financování pro začínající malé a střední podniky, výzkum a inovace, jakož i infrastruktura v EU i mimo ni.

Fin. aktiva v RH vykazované do zisku nebo ztráty nederivátová podle programu

v milionech EUR
	31.12.2024	31.12.2023
Společný rezervní fond (CPF)	23 174	18 698
Inovační fond	10 616	8 754
Investice z fondu BUFI	2 141	2 268
ESUO v likvidaci	1 206	1 219
EBRD	188	188
Důchodový systém pro místní zaměstnance ESVČ	128	97
Horizont 2020 a Horizont Evropa	3 968	3 872
Nástroj pro propojení Evropy	716	731
Kapitálové nástroje EU pro malé a střední podniky	453	485
Evropský fond pro jihovýchodní Evropu	243	233
Fond „Zelenou energií k růstu“	128	116
Nástroj efektivního využívání energie	103	110
Ostatní	586	630
Celkem	43 648	37 402
Dlouhodobé	37 948	30 967
Krátkodobé	5 700	6 435

Společný rezervní fond

EU poskytuje finančním partnerům záruky za ztráty z kapitálových investic a půjček (viz poznámka 4.1 týkající se rozpočtových záruk EU). V souladu s právními akty rozpočet EU postupně vyčleňuje peníze, aby bylo možné uhradit partnerům případné ztráty, které tyto záruky pokrývají. Rozpočet EU rovněž vyčleňuje peníze na splacení výpůjček nečlenským státům v případě selhání u půjček MFA a Euratomu.

Aby bylo možné spravovat tyto vyčleněné peníze v jednom společném portfoliu, Komise v souladu s finančním nařízením zřídila společný rezervní fond (dále jen „společný rezervní fond“). Tyto peníze jsou investovány do dluhových cenných papírů, fondů peněžního trhu a fondů obchodovaných v obchodním systému. Dodatečně k rezervám z rozpočtu EU jsou příjmy společného rezervního fondu zpětně získané částky z operací v selhání, výnosy ze jeho investic a odměny EU od finančních partnerů. Do společného rezervního fondu mohou dobrovolně přispívat rovněž členské státy i další přispěvatelé, kteří tímto způsobem zvyšují dostupné záruky EU.

Ve společném rezervním fondu se příchozí příspěvky rozdělí do podfondů v závislosti na přispívajícím programu. V právních aktech programů jsou pro poskytované záruky stanovena nezbytná ustanovení. Rozpočet EU sdružuje tyto jednotlivě poskytované prostředky v rámci společného rezervního fondu, aby se optimalizovala správa aktiv.

Ke dni 31. prosince 2024 se aktiva společného rezervního fondu zvýšila, neboť záruky InvestEU a NDICI a Záruka pro Ukrajinu vytvářejí nezbytné rezervy, ale také v důsledku zisků z portfolia ve výši 0,9 miliardy EUR. Aktiva činila celkem 23,2 miliardy EUR, z nichž 19,8 miliardy EUR bylo investováno do dluhových cenných papírů a 3,3 miliardy EUR do fondů ETF.

Inovační fond (IF)

Inovační fond zavádí systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii. Účelem je využít příjmy na podporu inovací v oblasti nízkouhlíkových technologií a postupů v určitých hospodářských odvětvích. Inovační fond získává příjmy z postupného zpeněžování 530 milionů povolenek a také z nevyčerpaných prostředků z 300 milionů povolenek, které jsou k dispozici pro program NER300 (viz poznámka 3.8). EIB spravuje tyto prostředky do doby, než jsou použity k určenému účelu, a investuje je do dluhových cenných papírů. Nárůst v roce 2024 je způsoben zejména příchozími příjmy z dražeb.

Investice z fondu BUFI

Komise zřídila fond pro správu pokut plynoucích do rozpočtu („fond BUFI“) za účelem správy peněz, které prozatímně získává u pokut uložených společnostem, proti nimž je podán opravný prostředek. Až do konečného soudního rozhodnutí o dané pokutě Komise tyto peníze investuje do dluhových nástrojů.

ESUO v likvidaci

Platnost Smlouvy o ESUO skončila dne 23. července 2002 a všechna aktiva ESUO byla převedena na Evropskou unii. Byly vyčleněny na výzkum v odvětvích spojených s uhelným a ocelářským průmyslem, například na průlomové technologie, díky nimž lze ocel vyrábět s téměř nulovými emisemi uhlíku. Do doby, než budou tyto prostředky poskytnuty na výzkum, Komise tyto peníze investuje do dluhových cenných papírů.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj

V Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD) drží EU finanční investici do základního kapitálu, kterou ke dni 31. prosince 2024 představovalo 90 044 akcií (2023: 90 044 akcií), což představuje 2,9 % celkového upsaného základního kapitálu. Upsaný podíl EU na základním kapitálu EBRD činí celkem 900 milionů EUR, z nichž 713 milionů EUR je zatím nesplaceno.

Horizont 2020 a Horizont Evropa

Podle nařízení EU, kterým se zavádí program Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), byly vytvořeny nové finanční nástroje s cílem zlepšit přístup k financování pro subjekty působící v oblasti výzkumu a inovací. Jedná se o tyto nástroje:

—	služba v oblasti půjček a záruk pro výzkum a inovace InnovFin, v jejímž rámci Komise sdílí finanční riziko spojené s portfoliem nových finančních operací, do nichž vstupuje EIB,

—

záruka pro MSP InnovFin, včetně nástroje pro neomezené záruky iniciativy na podporu malých a středních podniků (SIUGI) – jedná se o záruční nástroje, jež spravuje EIF a jež poskytují záruky a protizáruky finančním zprostředkovatelům za nová úvěrová portfolia (v rámci SIUGI Komise sdílí finanční riziko plynoucí z poskytnuté záruky s členskými státy, EIF a EIB),

—	kapitálový nástroj pro výzkum a inovace InnovFin, jenž realizuje investice do fondů rizikového kapitálu a jejž spravuje EIF, a

—	fond ERI (fond Evropské rady pro inovace), který poskytuje kapitálové financování s cílem urychlit opatření v oblasti inovací a uvádění na trh. Fond ERI je financován z programů Horizont Evropa a H2020.

Nástroj pro propojení Evropy

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 (26) byl v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF) zřízen dluhový nástroj s cílem rozšířit přístup k financování infrastrukturním projektům v oblasti dopravy, telekomunikací a energetiky. Na základě dohody s EU jej spravuje EIB. Uvedený nástroj umožňuje sdílet rizika dluhového financování v podobě prioritního a podřízeného dluhu či záruk a podporovat projektové dluhopisy zajištěné EU.

Kapitálové nástroje EU pro malé a střední podniky

Jedná se o kapitálové nástroje financované z programu COSME, programu pro konkurenceschopnost a inovace, programu MAP a Iniciativy pro růst a zaměstnanost. Tyto nástroje, jež spravuje EIF, podporují zakládání a financování startupů z řad malých a středních podniků, a to v jejich rané fázi a fázi růstu. Za tímto účelem jsou uskutečňovány investice do vhodných specializovaných fondů rizikového kapitálu.

Hierarchie reálných hodnot nederivátových finančních aktiv v RH vykazovaných do zisku nebo ztráty

v milionech EUR
Typ finančního aktiva	31.12.2024	31.12.2023
Úroveň 1: Kotované ceny na aktivních trzích	37 559	31 477
Úroveň 2: Pozorováním zjistitelné vstupní údaje s výjimkou kotovaných cen	3 098	3 230
Úroveň 3: Metody ocenění se vstupy, které nejsou založeny na pozorovatelných tržních údajích	2 991	2 695
Celkem	43 648	37 402

Během sledovaného období nedocházelo k převodům mezi úrovní 1 a 2 hierarchie reálných hodnot.

Sesouhlasení nederivátových finančních aktiv oceňovaných s použitím vstupů, které nejsou založeny na zjistitelných tržních údajích (úroveň 3)

v milionech EUR
Změny reálné hodnoty
Počáteční zůstatek k 1. 1. 2024	2 695
Investice v daném období	508
Kapitálové splátky	(85)
Vypořádané příjmy	(38)
Zisky nebo ztráty za dané období v přebytku nebo schodku	(89)
Převody do úrovně 3	–
Převody z úrovně 3	–
Ostatní	0
Konečný zůstatek k 31. 12. 2024	2 991

2.4.2.2. Finanční aktiva a závazky v RH do zisku nebo ztráty derivátová

Finanční aktiva a závazky v RH do zisku nebo ztráty derivátová podle typu

v milionech EUR
Druh derivátu	31.12.2024			31.12.2023
Druh derivátu	Pomyslná hodnota	Aktivum vykazované v reálné hodnotě	Závazek vykazovaný v reálné hodnotě	Pomyslná hodnota	Aktivum vykazované v reálné hodnotě	Závazek vykazovaný v reálné hodnotě
Záruka za kapitálové portfolio	6 057	1 110	(60 )	5 059	1 050	(53 )
Měnové deriváty	2 417	–	(38 )	1 528	41	(6 )
Celkem	8 474	1 110	(98 )	6 587	1 091	(60 )
Dlouhodobé		1 110	(13 )		1 050	(8 )
Krátkodobé		–	(84 )		41	(52 )

Záruky za kapitálová portfolia

Položka „Záruka za kapitálové portfolio“ zahrnuje záruky poskytnuté EU finančním institucím za portfolia kapitálových investic. Tyto záruky jsou klasifikovány jako derivátový finanční nástroj a účtují se jako finanční aktivum nebo finanční závazek v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, neboť nesplňují definici závazku z finančních záruk, viz poznámka 1.5.12. Finanční aktivum nebo závazek EU se oceňuje podle hodnoty podkladových investic.

Celková částka představuje zejména záruku EU v rámci EFSI poskytnutou skupině EIB s podkladovými kapitálovými investicemi provedenými EIB a EIF ve výši 3,8 miliardy EUR (2023: 3,7 miliardy EUR). Reálná hodnota záruky EU za kapitálová portfolia EFSI činila celkem 1,1 miliardy EUR (2023: 1,0 miliardy EUR).

Měnové deriváty

EU uzavírá kontrakty na měnový forward za účelem zajištění měnového rizika, jež plyne z dluhových cenných papírů denominovaných v USD, které jsou drženy ve společném rezervním fondu. Na základě těchto kontraktů EU dodá v den splatnosti smluvně dohodnutou pomyslnou cizoměnovou částku (část k vyplacení), uvedenou v tabulce výše, a obdrží odpovídající pomyslnou částku v EUR (část k inkasu).

Tato položka rovněž zobrazuje dopad činností v oblasti zajištění měnového rizika v rámci záruky InvestEU a případy, kdy EU ručí za měnové riziko.

Hierarchie reálných hodnot derivátových finančních aktiv a závazků

v milionech EUR
Druh derivátu	31.12.2024		31.12.2023
Druh derivátu	Aktivum vykazované v reálné hodnotě	Závazek vykazovaný v reálné hodnotě	Aktivum vykazované v reálné hodnotě	Závazek vykazovaný v reálné hodnotě
Úroveň 1: Kotované ceny na aktivních trzích	–	–	–	–
Úroveň 2: Pozorováním zjistitelné vstupní údaje s výjimkou kotovaných cen	–	(27 )	41	(1 )
Úroveň 3: Metody ocenění se vstupy, které nejsou založeny na pozorovatelných tržních údajích	1 110	(71 )	1 050	(59 )
Celkem	1 110	(98 )	1 091	(60 )

Během sledovaného období nedocházelo k převodům mezi úrovní 1 a 2. Deriváty na úrovni reálné hodnoty 3 zahrnují především záruky na kapitálová portfolia.

Sesouhlasení derivátových finančních aktiv a závazků oceňovaných s použitím vstupů, které nejsou založeny na zjistitelných tržních údajích (úroveň 3)

v milionech EUR
Změny reálné hodnoty
Počáteční zůstatek aktiv/(závazků) k 1. 1. 2024	992
Vyžádané a vyplacené žádosti o záruku	170
Vrácené žádosti o záruku	(10 )
Výnosy z vypořádaných záruk	(129 )
Zisky nebo ztráty za dané období v přebytku nebo schodku	16
Převody do úrovně 3	–
Převody z úrovně 3	–
Ostatní	0
Konečný zůstatek k 31. 12. 2024	1 039

2.5. PŘEDBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ

v milionech EUR
	Poznámka	31.12.2024	31.12.2023
Dlouhodobé
Předběžné financování	2.5.1	39 093	40 970
Ostatní zálohy členským státům	2.5.2	1 682	371
Příspěvky do svěřenských fondů		85	76
		40 861	41 417
Krátkodobé
Předběžné financování	2.5.1	35 969	48 478
Ostatní zálohy členským státům	2.5.2	2 089	1 780
		38 058	50 257
Celkem		78 919	91 675

Objem předběžného financování v jednotlivých programech musí dostačovat k tomu, aby se příjemcům zajistila nezbytná počáteční hotovost na zahájení a pokračování projektu. Současně je však třeba ochránit finanční zájmy EU a zohledňovat omezení právní a praktické povahy i omezení z hlediska nákladové účinnosti.

2.5.1. Předběžné financování

v milionech EUR
	Hrubá částka	Zúčtováno (časově rozlišené položky)	Čistá částka k 31. 12. 2024	Hrubá částka	Zúčtováno (časově rozlišené položky)	Čistá částka k 31. 12. 2023
Sdílené řízení
EZFRV a další nástroje rozvoje venkova	3 885	(840 )	3 045	3 614	(686 )	2 928
EFRR a FS	25 859	(16 476 )	9 384	31 502	(10 125 )	21 378
ESF	9 437	(6 258 )	3 180	12 105	(3 236 )	8 869
Ostatní	14 220	(4 836 )	9 384	8 755	(5 348 )	3 408
	53 402	(28 409 )	24 992	55 976	(19 394 )	36 582
Přímé řízení
Prováděné:
Komisí	34 727	(14 289 )	20 438	37 273	(12 782 )	24 491
z toho Nástroj pro oživení a odolnost (NGEU)	18 930	(3 541 )	15 389	22 889	(3 710 )	19 178
výkonnými agenturami EU	40 693	(25 586 )	15 107	36 130	(21 683 )	14 446
svěřenskými fondy	508	(429 )	79	639	(507 )	133
	75 928	(40 304 )	35 624	74 042	(34 972 )	39 070
Nepřímé řízení
Prováděné:
ostatními agenturami a subjekty EU	5 281	(2 814 )	2 467	4 983	(2 314 )	2 670
třetími zeměmi	1 843	(1 103 )	739	1 602	(1 166 )	436
mezinárodními organizacemi	13 171	(8 839 )	4 333	14 229	(9 713 )	4 516
ostatními subjekty	19 295	(12 389 )	6 906	17 606	(11 432 )	6 175
	39 590	(25 144 )	14 446	38 421	(24 625 )	13 797
Celkem	168 920	(93 858 )	75 062	168 439	(78 991 )	89 448
Dlouhodobé	39 093	–	39 093	40 970	–	40 970
Krátkodobé	129 826	(93 858 )	35 969	127 469	(78 991 )	48 478

Jako předběžné financování se označují vyplacené peníze, tedy čerpání prostředků na platby. Jak je vysvětleno v poznámce 1.5.7, jedná se o zálohy, jež dosud nebyly vykázány jako náklad. Ačkoliv se tedy předběžným financováním snižují zbývající závazky (viz poznámka 5.1), jedná se o náklady, jež mají být teprve schváleny a vykázány ve výkazu o finanční výkonnosti.

V případě sdíleného řízení souvisí výrazný pokles předběžného financování v oblasti soudržnosti s programovým obdobím 2014–2020 – s blížícím se závěrem tohoto období jsou zúčtovávány vyšší částky, což představuje pokles o 18 miliard EUR.

Pokud jde o programové období 2021–2027, nejvýznamnější částky předběžného financování se týkají rovněž oblasti soudržnosti (9,3 miliardy EUR; 2023: 9 miliard EUR).

Nárůst v případě ostatního sdíleného řízení souvisí s vyplacením 6 miliard EUR v rámci předběžného financování z Fondu pro spravedlivou transformaci evropským regionům.

V případě přímého řízení jsou největší částky předběžného financování spojeny s nevratnou podporou týkající se nástroje RRF, a to v čisté výši 15,4 miliardy EUR ke konci roku (2023: 19,2 miliardy EUR). Tento pokles souvisí především se zúčtováním, které proběhlo během roku (7,2 miliardy EUR) poté, co členské státy dosáhly milníků a cílů. V roce 2023 byl nástroj RRF změněn nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/435 (27), aby bylo možné poskytnout členským státům prostřednictvím kapitol REPowerEU dodatečnou podporu na reformy a investice podporující nezávislost dodávek energie v Unii, jejich bezpečnost a udržitelnost. V roce 2024 byly členským státům v souvislosti s kapitolami REPowerEU vyplaceny nové částky předběžného financování (2,4 miliardy EUR). Další významné částky v celkové výši 11,9 miliardy EUR (2023: 12,1 miliard EUR) se týkají oblasti výzkumu (zejména programů Horizont 2020 a Horizont Evropa, které provádějí výkonné agentury EU a Komise).

V případě nepřímého řízení se předběžné financování týká především programů vnitřních politik, jako je Erasmus+ (4,3 miliardy EUR), Galileo a EGNOS (vesmírné programy, 2,7 miliardy EUR), a Nástroje pro sousedství a rozvojovou spolupráci a jeho předchůdců (2,5 miliardy EUR).

Záruky získané za předběžné financování

Jde o záruky, které Komise požaduje v některých případech od příjemců, kteří nejsou členskými státy, při platbě záloh (předběžného financování). U záruk tohoto druhu se vykazují dvě hodnoty: „nominální“ a „průběžná“. U „nominální“ hodnoty se rozhodná událost váže k existenci záruky. U „průběžné“ hodnoty je rozhodnou událostí výplata předběžného financování oproti poskytnutí záruky později snížené následným zúčtováním. Nominální hodnota záruk získaných za předběžné financování ke dni 31. prosince 2024 činila 942 milionů EUR, zatímco jejich průběžná hodnota činila 587 milionů EUR (2023: 576 milionů EUR, resp. 525 milionů EUR).

Účinné krytí určité části předběžného financování, která je vyplácena v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj (7. RP) a v rámci programů Horizont 2020 a Horizont Evropa, zajišťuje vzájemný pojišťovací mechanismus (Mutual Insurance Mechanism, MIM), dříve známý jako Účastnický záruční fond (Participants Guarantee Fund, PGF). Vzájemný pojišťovací mechanismus je nástrojem vzájemného zajištění, jenž byl zřízen ke krytí rizika, že by příjemci při provádění nepřímých akcí v rámci těchto programů neuhradili dlužné částky. Všichni účastníci nepřímých akcí, kteří pobírají od EU grant, přispívají 5 % z maximálního příspěvku EU do kapitálu MIM, který Komise investuje na finančních trzích, aby generoval úroky. Úroky mohou být použity na úhradu dluhů, které nesplácí účastník, jenž neplní své závazky vůči Unii. Na konci nepřímé akce jsou příspěvky účastníkům vyplaceny zpět. EU (zastoupená Komisí) plní roli pověřeného zástupce účastníků MIM, avšak vlastníkem fondu jsou účastníci. MIM je tedy samostatným subjektem, který není v této roční účetní závěrce EU konsolidován.

Ke dni 31. prosince 2024 dosahovalo předběžné financování kryté MIM celkem 3,0 miliardy EUR (2023: 3,0 miliardy EUR). Celková aktiva MIM, včetně finančních aktiv spravovaných Komisí, činila 3,2 miliardy EUR (2023: 3,0 miliardy EUR).

2.5.2. Ostatní zálohy členským státům

v milionech EUR
	31.12.2024	31.12.2023
Zálohy členským státům na finanční nástroje v rámci sdíleného řízení	1 889	594
Režimy podpory	1 883	1 556
Celkem	3 772	2 150
Dlouhodobé	1 682	371
Krátkodobé	2 089	1 780

Zálohy členským státům na finanční nástroje v rámci sdíleného řízení

V rámci programů evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů) lze z rozpočtu EU provádět ve prospěch členských států zálohové platby, které jim umožňují přispívat na finanční nástroje (tj. úvěry, kapitálové investice nebo záruky). Tyto finanční nástroje jsou vytvořeny a spravovány členskými státy, nikoliv Komisí. Prostředky, které nejsou do konce roku na tyto nástroje využity, zůstávají však vlastnictvím EU (stejně jako veškeré předběžné financování), a v rozvaze EU jsou tedy vykázány jako aktiva.

Vzhledem k tomu, že se předchozí programové období pro oblast soudržnosti blíží ke konci, považují se všechny částky pro VFR na období 2014–2020 za provedené. Velký nárůst se proto týká VFR na období 2021–2027, kde se odhaduje, že z vyplacených 1 832 milionů EUR bylo k 31. prosinci 2024 nevyužito 1 803 milionů EUR.

V oblasti rozvoje venkova zůstalo ke konci roku nevyužito 85 milionů EUR.

Režimy podpory

Obdobně jsou v rozvaze EU jako majetek (zálohy) vykazovány i uhrazené částky odpovídající zálohám zaplaceným členskými státy na různé režimy podpory (státní podpora, tržní opatření EZZF či investiční opatření EZFRV), které nebyly ke konci roku využity. Komise hodnotu těchto záloh odhadla na základě údajů, které poskytly členské státy. Výsledné částky jsou uvedeny v rámci výše uvedené podpoložky režimů podpory. V roce 2024 se na zemědělství a rozvoj venkova vztahuje částka 1 685 milionů EUR. V případě politiky soudržnosti byly nevyužité částky ke konci roku odhadnuty na 198 milionů EUR a týkají se VFR na období 2021–2027.

2.6. POHLEDÁVKY ZE SMĚNNÝCH TRANSAKCÍ A ČÁSTKY K INKASU Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

v milionech EUR
	Poznámka	31.12.2024	31.12.2023
Dlouhodobé
Částky k inkasu z nesměnných transakcí	2.6.1	11 541	13 954
Pohledávky ze směnných transakcí	2.6.2	1 731	2 129
		13 272	16 083
Krátkodobé
Částky k inkasu z nesměnných transakcí	2.6.1	16 529	16 795
Pohledávky ze směnných transakcí	2.6.2	1 936	2 321
		18 465	19 116
Celkem		31 736	35 199

2.6.1. Částky k inkasu z nesměnných transakcí

v milionech EUR
	Poznámka	31.12.2024	31.12.2023
Dlouhodobé
Členské státy	2.6.1.1	275	272
Dohoda o vystoupení Spojeného království	2.6.1.2	11 231	13 088
Příjmy a náklady příštích období	2.6.1.4	10	567
Ostatní částky k inkasu		25	27
		11 541	13 954
Krátkodobé
Členské státy	2.6.1.1	4 667	3 706
Dohoda o vystoupení Spojeného království	2.6.1.2	1 530	2 385
Pokuty uložené společnostem	2.6.1.3	9 152	9 861
Příjmy a náklady příštích období	2.6.1.4	1 085	787
Ostatní částky k inkasu		94	57
		16 529	16 795
Celkem		28 070	30 749

2.6.1.1. Částky k inkasu od členských států

v milionech EUR
	31.12.2024	31.12.2023
TVZ na účtu A	3 277	2 326
TVZ na zvláštním účtu	849	1 249
Pohledávka z titulu vlastních zdrojů	139	7
Snížení hodnoty	(553 )	(673 )
Ostatní	–	–
Částky vlastních zdrojů k inkasu	3 712	2 908
Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)	1 534	1 483
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a další nástroje pro rozvoj venkova	127	126
Snížení hodnoty	(741 )	(683 )
Částky k inkasu – EZZF a rozvoj venkova	920	927
Inkaso předběžného financování	16	1
DPH: zaplacená částka a nárok na vrácení	53	49
Ostatní částky k inkasu vůči členským státům	242	93
Celkem	4 943	3 977
Dlouhodobé	275	272
Krátkodobé	4 667	3 706

Dlouhodobé pohledávky za členskými státy se týkají zejména nerealizovaných rozhodnutí o schválení souladu v případě Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF), a dále Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Částky související s těmito rozhodnutími se inkasují v ročních splátkách.

Částky vlastních zdrojů k inkasu

Účtem A se rozumí měsíční výkaz, ve kterém členské státy uvádějí zjištěné tradiční vlastní zdroje (TVZ) na něž má Komise nárok. V tabulce jsou uvedeny částky účtu A, které Komisi dosud nebyly vyplaceny. Tradiční vlastní zdroje tvoří zejména cla vybíraná členskými státy jménem Komise.

Částky „na účtu A“ se ke konci roku zpravidla pohybovaly mezi 3 až 4 miliardami EUR. V roce 2024 se částky vykázané členskými státy vrátily na obvyklou úroveň po poklesu zaznamenaném v předchozím roce (zejména v důsledku uzavření případu týkajícího se antidumpingových cel na solární panely). Kromě toho byla v listopadu a prosinci 2024 stanovena vyšší cla, než tomu bylo ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku.

Ve věci porušení smlouvy Spojeným královstvím (Porušení smlouvy č. 2018/2008) vydal Soudní dvůr dne 8. března 2022 příslušný rozsudek a potvrdil, že Spojené království porušilo v souvislosti s ochranou rozpočtu Unie své povinnosti. Případ vychází ze zprávy úřadu OLAF za rok 2017, v níž se uvádí, že se dovozci ve Spojeném království vyhnuli zaplacení značných částek cel tím, že použili fiktivní a falešné faktury a nesprávně určili celní hodnoty při dovozu.

Komise posoudila rozsudek a zejména připomínky Soudního dvora týkající se stanovení dlužných částek. Na základě podrobné analýzy Spojené království zaplatilo v letech 2022 až 2023 jak jistinu, tak úroky z prodlení (1,6 miliardy EUR na jistinu a 1,4 miliardy EUR na úroky z prodlení před snížením podílu Spojeného království).

Při použití stejných parametrů pro výpočet odhadovaných ztrát z tradičních vlastních zdrojů u výrazně podhodnoceného textilu a obuvi dovážených z Číny zaplatily členské státy v letech 2021 a 2022 s výhradou částku ve výši 1,9 miliardy EUR. Po uzavření spisu ve věci podhodnocování týkajícího se Spojeného království Komise ve spolupráci s členskými státy přepočítává konečné částky, které mají jednotlivé státy uhradit v souladu s rozsudkem Soudního dvora ve věci C-213/19. V roce 2024 byly s několika členskými státy dohodnuty konečné částky jistiny a dlužných úroků a příslušné případy byly uzavřeny. S některými členskými státy probíhají vyjasňovací jednání, jejichž cílem je stanovit konečné dlužné částky. Do 31. prosince 2024 zůstává 0,9 miliardy EUR zaplacených s výhradou předmětem další analýzy a očekává se další snížení s ohledem na dodatečné informace, které poskytnou dotčené členské státy.

Úroky z prodlení splatné v souvislosti s těmito případy se v současné době odhadují na 0,3 miliardy EUR ke dni 31. prosince 2024 (viz poznámka 2.6.2).

„Zvláštním účtem“ se rozumí stanovené nároky, jež nejsou na účtu A uvedeny z toho důvodu, že členské státy příslušné částky nevybraly a že za ně nebyla poskytnuta jistota (tj. záruka) (anebo že za ně jistota poskytnuta byla, avšak jsou předmětem sporu). Tyto nároky podléhají snížení hodnoty na základě informací poskytovaných každoročně členskými státy. Částky znehodnocení představují obecně ke konci každého roku podobné procento jistiny.

Částky k inkasu – EZZF a rozvoj venkova

V této položce jsou vykázány především pohledávky za členskými státy ke dni 31. prosince 2024 ve výši, kterou tyto státy vykázaly a certifikovaly ke dni 15. října 2024. U pohledávek vzniklých v době od jejich vykázání do dne 31. prosince 2024 byl proveden odhad. Komise odhaduje i výši opravných položek k pohledávkám za příjemci, jejichž inkaso je nepravděpodobné. Vytvoření opravné položky však neznamená, že by se Komise vzdávala práva vymáhat tyto částky v budoucnu. V opravné položce je zahrnuta srážka ve výši 20 %, jež odpovídá částce, kterou si členské státy mohou ponechat na pokrytí správních nákladů.

2.6.1.2. Dohoda o vystoupení Spojeného království

„Dohoda o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii“ (č. j. 2019/C 384 I/01) (dále jen „dohoda o vystoupení“) podepsaná mezi EU a Spojeným královstvím stanoví pro obě strany různé finanční závazky. Ke dni 31. prosince 2024 činila čistá pohledávka za Spojeným královstvím na základě těchto závazků 12 762 milionů EUR (2023: 15 473 milionů EUR), z čehož má být 1 530 milionů EUR obdrženo do 12 měsíců po datu vykázání (2023: 2 385 milionů EUR).

v milionech EUR
	Článek 140	Článek 142	Ostatní	31.12.2024	31.12.2023
Splatné ze strany Spojeného království	4 432	10 136	116	14 683	18 867
Splatné Spojenému království	–	–	(1 922 )	(1 922 )	(3 394 )
Celkem	4 432	10 136	(1 806 )	12 762	15 473
Dlouhodobé	2 469	9 802	(1 040 )	11 231	13 088
Krátkodobé	1 963	334	(766 )	1 530	2 385

Podíl Spojeného království (článek 139)

V souladu s článkem 139 odpovídá podíl Spojeného království na finančních závazcích vyplývajících z dohody o vystoupení procentnímu podílu vypočítanému jako poměr mezi vlastními zdroji poskytnutými Spojeným královstvím v letech 2014 až 2020 a vlastními zdroji poskytnutými v tomto období všemi členskými státy a Spojeným královstvím, upravený o částku, o níž byly členské státy informovány před 1. únorem 2022. Konečný podíl Spojeného království byl vyčíslen na 12,431681219587700 %.

Platby v rámci dohody o vystoupení

Platební mechanismus, který se použije na závazky stanovené mezi oběma stranami, je stanoven v článku 148. Souhrnně lze říci, že EU fakturuje čisté částky splatné ze strany Spojeného království v dubnu a září každého roku a Spojené království je každý měsíc platí. Částky vykázané v dubnu daného roku je třeba zaplatit ve čtyřech stejných měsíčních splátkách od června do září daného roku. Částky vykázané v září je třeba zaplatit v osmi stejných měsíčních splátkách od října daného roku do května roku následujícího. Vzhledem k tomu, že některé vykazované částky jsou nutně založeny na prognózách a odhadech, je výkaznictví každoročně aktualizováno na základě skutečných údajů.

V roce 2024 čistá částka vykázaná Spojenému království podle článku 136 a článků 140 až 147 činila 377 milionů EUR (2023: 8 585 milionů EUR), z čehož 1 414 milionů EUR splatných Spojenému království bylo vykázáno v dubnu 2024 a 1 791 milionů EUR splatných Spojeným královstvím bylo vykázáno v září 2024 (2023: 3 572 milionů EUR a 5 013 milionů EUR splatných Spojeným královstvím).

Celkový objem plateb přijatých v roce 2024 činil 2 391 milionů EUR (2023: 9 450 milionů EUR). Z této částky se 3 133 milionů EUR vztahovalo ke zbývající části zprávy ze září 2023 a Spojené království je uhradilo v pěti stejných splátkách v období od ledna do května 2024 (2023: 3 998 milionů EUR), 1 414 milionů EUR se vztahovalo ke zprávě za duben 2024 a bylo uhrazeno Spojenému království ve čtyřech stejných měsíčních splátkách v období od června do září 2024 (2023: 3 572 milionů EUR, které uhradilo Spojené království) a 672 milionů EUR se vztahovalo ke zprávě za září 2024 a Spojené království je uhradilo ve třech stejných splátkách v období od října do prosince 2024 (2023: 1 880 milionů EUR).

v milionech EUR
	Připomenutí – září 2023, zpráva: (splatné a uhrazené od ledna do května 2024)	Duben 2024 zpráva: (splatné a uhrazené od června do září 2024)	září 2024, zpráva: (splatné a uhrazené od října do prosince 2024)	Celkem platby v roce 2024
Článek 136	21	–	8	29
Článek 140	3 092	–	672	3 763
Článek 142	18	280	11	309
Článek 143	11	–	–	11
Článek 147	–	12	–	12
	3 141	292	690	4 123
Článek 136	–	(1 349 )	–	(1 349 )
Článek 140	–	(10 )	–	(10 )
Článek 141	(8 )	–	(19 )	(27 )
Článek 143	–	(244 )	–	(244 )
Článek 144	(0 )	(59 )	–	(59 )
Článek 145	–	(37 )	–	(37 )
Článek 146	–	(7 )	–	(7 )
	(8 )	(1 706 )	(19 )	(1 732 )
Celkem	3 133	(1 414 )	672	2 391

Kromě toho v červenci 2024 Spojené království zaplatilo čistou částku 4,7 milionu EUR (po započtení podílu Spojeného království ve výši 0,7 milionu EUR) v souvislosti s případem porušení předpisů o DPH (zjednodušené jedno správní místo).

Zbývající zůstatek faktury ze září 2024 na konci roku ve výši 1 120 milionů EUR má Spojené království zaplatit v pěti stejných měsíčních splátkách v období od ledna do května 2025 (2023: 3 133 milionů EUR).

Článek 140 – Zbývající závazky

Spojené království se zavázalo uhradit EU svůj podíl zbývajících rozpočtových závazků ke dni 31. prosince 2020 (tzv. zbývající závazky z brexitu) s úpravami dle požadavků článku 140. Ke dni 31. prosince 2024 činila celková částka vykázaná jako pohledávka 4 432 milionů EUR (2023: 8 340 milionů EUR), z nichž je 1 963 milionů EUR splatných během 12 měsíců následujících po konci roku. Následující tabulka uvádí hlavní pohyby mezi celkovou částkou vykázanou jako pohledávka ke dni 31. prosince 2023 a celkovou částkou vykázanou jako pohledávka ke dni 31. prosince 2024:

v milionech EUR
Částka, kterou Spojené království dlužilo k 31. 12. 2023	8 340
Čisté finanční opravy týkající se období 2014–2020 nebo předchozích programových období (včetně úpravy o odpočty na rok 2023)	(35 )
Čisté platby přijaté od Spojeného království v roce 2024	(3 753 )
Úprava odhadovaného neplnění	(121 )
Celkem	4 432
Dlouhodobé	2 469
Krátkodobé	1 963

Meziroční snížení celkové částky vykázané jako pohledávka činilo 3 909 milionů EUR (2023: 8 688 milionů EUR) a bylo způsobeno zejména platbami obdrženými od Spojeného království v roce 2024.

Částka, která má být uhrazena do 12 měsíců ode dne vykázání (1 963 milionů EUR), zahrnuje zbývající zůstatek faktury ze září 2024 (1 119 milionů EUR), který má Spojené království splatit v období od ledna do května 2025, částku, která byla fakturována v dubnu 2025 (599 milionů EUR) a kterou má Spojené království splatit v období od června do září 2025, a část částky, která má být fakturována v září 2025 a kterou má Spojené království splatit v období od října do prosince 2025 (244 milionů EUR). Částku fakturovanou v dubnu 2025 tvoří částka 342 milionů EUR související s podílem Spojeného království na odhadovaném plnění zbývajících závazků v roce 2025 a částka 257 milionů EUR souvisejících s úpravou podílu Spojeného království na zbývajících závazcích v důsledku plnění v roce 2024. Částka, která má být fakturována v září 2025 a je splatná v období od října do prosince 2025, se skládá z částky 257 milionů EUR, která se týká podílu Spojeného království na odhadovaném plnění zbývajících závazků v roce 2025, a částky –13 milionů EUR, která se týká podílu Spojeného království na čistých finančních opravách v souvislosti s programovým obdobím 2014–2020 nebo dřívějšími programovými obdobími (včetně úprav odpočtů z roku 2023).

Odhadované neplnění bylo upraveno o 121 milionů EUR tak, aby odráželo skutečné zrušení přidělení prostředků na závazek v roce 2024 a také budoucí zrušení přidělení prostředků na závazek u zbývajících závazků z brexitu podle odhadů na konci roku 2024.

Článek 142 – Závazky Unie ke konci roku 2020

Spojené království se zavázalo, že do konce roku 2020 uhradí EU svůj podíl na závazcích Unie s výjimkou závazků: a) s odpovídajícími aktivy a b) týkajících se fungování rozpočtu a správy vlastních zdrojů (včetně částek, které již byly pokryty zbývajícími závazky, viz článek 140 výše). Hlavní částka zde připadá na závazky EU ze zaměstnaneckých požitků po skončení pracovního poměru (důchody a nemocenské pojištění) existující ke dni 31. prosince 2020.

Neuhrazené závazky za rok 2020 podle čl. 142 odst. 6

v milionech EUR
	Důchodový systém evropských úředníků	Společný systém zdravotního pojištění	31.12.2024	31.12.2023
Neuhrazené závazky za rok 2020	72 580	4 948	77 529	79 709
Podíl Spojeného království	9 023	615	9 638	9 909
Příspěvky PSEO/JSIS	294	11	305	280
Celkem	9 317	626	9 943	10 189
Dlouhodobé	9 023	615	9 638	9 909
Krátkodobé	294	11	305	280

Podle standardního způsobu platby stanoveného v čl. 142 odst. 6 přispívá Spojené království každoročně na čisté platby provedené z rozpočtu Unie v předchozím roce za každého příjemce důchodového systému evropských úředníků (PSEO) a na související příspěvek rozpočtu Unie na Společný systém zdravotního pojištění (JSIS) za každého příjemce nebo osobu, která prostřednictvím příjemce požívá výhod. Příspěvky jsou splatné ve čtyřech měsíčních splátkách od června do září příslušného roku.

Podíl Spojeného království na čistých platbách z rozpočtu Unie v roce 2024 příjemcům PSEO a JSIS činil 294 milionů EUR, resp. 11 milionů EUR. Tyto částky byly Spojenému království sděleny v rámci faktury za duben 2025 (a jsou tedy Spojeným královstvím splatné ve čtyřech stejných měsíčních splátkách v období od června do září 2025).

Ke dni 31. prosince 2024 kromě toho činily neuhrazené závazky Spojeného království za rok 2020 podle čl. 142 odst. 6 týkající se PSEO a JSIS 9 023 milionů EUR, resp. 615 milionů EUR (2023: 9 207 milionů EUR a 703 milionů EUR). Je třeba poznamenat, že pojistněmatematické ztráty (nebo zisky) ze změn pojistněmatematických předpokladů sice ovlivňují současnou hodnotu nesplacených závazků za rok 2020 vypočtených na základě standardu IPSAS 39 / účetního pravidla č. 12, ale nemění ani výši dávek, které bude muset EU skutečně vyplatit, ani implicitně příspěvky Spojeného království na tyto platby splatné podle mechanismu standardního vypořádání stanoveného v čl. 142 odst. 6.

Neuhrazené závazky za rok 2020 podle čl. 142 odst. 5

Podle čl. 142 odst. 5 přispívá Spojené království na závazky týkající se ostatních důchodových (penzijních) systémů vykázané v konsolidované účetní závěrce EU za rozpočtový rok 2020 v deseti splátkách počínaje 31. říjnem 2021 (přičemž každá roční splátka je splatná v osmi měsíčních splátkách od října do května následujícího roku). Tyto závazky v konsolidované roční účetní závěrce Unie za rozpočtový rok 2020 činily 2 344 miliard EUR, což znamená, že podíl Spojeného království k 31. prosinci 2020 činil 291 milionů EUR. Se zohledněním částek obdržených od Spojeného království do konce roku 2024 v celkové výši 98 milionů EUR se nesplacený podíl Spojeného království na ostatních důchodových (penzijních) systémech snížil ke dni 31. prosince 2024 na 193 milionů EUR, z nichž má být 29 milionů EUR uhrazeno během 12 měsíců následujících po konci roku.

Další informace týkající se systémů zaměstnaneckých požitků viz poznámka 1.5.10 a poznámka 2.9.

Ostatní články

v milionech EUR
	31.12.2024	31.12.2023
Splatné ze strany Spojeného království:
Článek 136	8	–
Článek 147	107	115
	116	115
Splatné Spojenému království:
Článek 136	–	(1 451 )
Článek 141	(1 630 )	(1 564 )
Článek 143	(191 )	(233 )
Článek 144	(58 )	(59 )
Článek 145	(37 )	(74 )
Článek 146	(7 )	(13 )
	(1 922 )	(3 394 )
Celkem	(1 806 )	(3 279 )
Dlouhodobé	(1 040 )	(1 602 )
Krátkodobé	(766 )	(1 677 )

Článek 136 – Rezervy použitelné v souvislosti s vlastními zdroji

Článek 136 stanoví rezervy použitelné po dni 31. prosince 2020 v souvislosti s vlastními zdroji. Spojené království je oprávněno obdržet, nebo případně povinno uhradit, svůj podíl, pokud mají být vlastní zdroje související s rozpočtovými roky do roku 2020 včetně poskytnuty, opraveny nebo se jich týkají úpravy po dni 31. prosince 2020. Spojené království tak podléhá veškerým úpravám vlastních zdrojů z DPH a HND, které se vztahují k rozpočtovým rokům do roku 2020 včetně. Tyto úpravy DPH a HND však budou provedeny pouze v případě, že o nich bude rozhodnuto nejpozději do dne 31. prosince 2028. Zohlední se rovněž aktualizace opravy pro Spojené království za období 2018–2019.

V souladu s článkem 136 dohody o vystoupení orgány Spojeného království nadále zasílají měsíční výpisy z účtu A, které obsahují shrnutí částek tradičních vlastních zdrojů splatných do rozpočtu EU. Tyto částky (minus použitelná sazba zadržení) jsou zahrnuty do celkových částek následné faktury uvedené v čl. 148 odst. 2 dohody o vystoupení (viz následující odstavec). Pokud jsou tyto částky zaplaceny opožděně, jsou podle článku 12 nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014 splatné úroky.

Spojené království musí tedy platit tradiční vlastní zdroje, které vybralo po dnu 28. února 2021, které však souvisejí s rokem 2020 a dřívějšími lety. Od této částky se pak odečte podíl Spojeného království na celkové disponibilní částce. Zvláštní účet pro tradiční vlastní zdroje musí být plně zlikvidován ke dni 31. prosince 2025.

Čistá nesplacená částka splatná ze strany Spojeného království ke dni 31. prosince 2024 činila 8 milionů EUR (2023: 1 451 milionů EUR, splatných Spojenému království), z čehož 112 milionů EUR bude muset být Spojenému království uhrazeno do 12 měsíců po skončení roku a 121 milionů EUR bude muset následně zaplatit Spojené království.

v milionech EUR
Částka splatná Spojenému království (–) / ze strany Spojeného království (+) k 31. 12. 2023	(1 451 )
Úprava odhadu částek fakturovaných v září 2024	16
Podíl Spojeného království na případu porušení předpisů v oblasti DPH (zjednodušené jedno správní místo)	1
Platby vyplacené Spojenému království v roce 2024	1 319
Úpravy DPH a HND (zůstatky za rok 2023)	(2 )
Úpravy DPH a HND (zůstatky za rok 2024)	121
Úrok z prodlení u opožděné platby Spojeného království tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH	4
Čisté tradiční vlastní zdroje Spojeného království po 28. únoru 2021	(0 )
Částka splatná Spojenému království (–) / ze strany Spojeného království (+) k 31. 12. 2024	8
Dlouhodobé	121
Krátkodobé	(112 )

Od částky uvedené v položce „Platby vyplacené Spojenému království v roce 2024“ je odečten podíl Spojeného království na částce za případ porušení předpisů v oblasti DPH (zjednodušené jedno správní místo).

Částka uvedená v položce „Úpravy DPH a HND (zůstatky za rok 2023)“ odpovídá rozdílu mezi částkou fakturovanou v dubnu 2025 (– 129,4 milionu EUR) a odhadem, který již byl v pohledávce z brexitu zahrnut ke konci roku 2023 (– 127,7 milionu EUR).

Částka uvedená v položce „Úpravy DPH a HND (zůstatky za rok 2024)“ odpovídá odhadované částce, která má být fakturována v dubnu 2026.

Článek 141 – Pokuty

Spojené království má nárok na svůj podíl na pokutách, o nichž bylo rozhodnuto před dnem 31. prosince 2020, a rovněž na pokutách, o nichž Unie rozhodla po dni 31. prosince 2020 postupem podle čl. 92 odst. 1, jakmile se tyto pokuty stanou konečnými. Výše pokut týkající se Spojeného království, které nebyly uhrazeny ke dni 31. prosince 2024, činí 8,9 miliardy EUR (2023: 12,4 miliardy EUR). Čistý pokles u těchto pokut činil 3,4 miliardy EUR (1,2 miliardy EUR v souvislosti s pokutami udělenými v roce 2024 minus 4,6 miliardy EUR v souvislosti s pokutami potvrzenými a zaplacenými, sníženými nebo zrušenými na základě soudních rozhodnutí). Podíl Spojeného království na příslušných neuhrazených pokutách ke dni 31. prosince 2024 je 1,1 miliardy EUR (2023: 1,5 miliardy EUR), z nichž částka 7 milionů EUR bude zahrnuta do faktury v září 2025 a vyplacena Spojenému království v období od října 2025 do května 2026. Kromě toho má Spojené království nárok na svůj podíl na konečných pokutách, které ke dni 31. prosince 2024 již nebyly splatné (343 milionů EUR, které byly zahrnuty do faktury za duben 2025 a mají být vyplaceny Spojenému království v období od června 2025 do září 2025, a 146 milionů EUR, které budou zahrnuty do faktury za září 2025 a vyplaceny Spojenému království v období od října 2025 do května 2026), a na svůj podíl na konečných pokutách, které byly fakturovány v září 2024, ale ke konci roku ještě nebyly zaplaceny (31 milionů EUR, vyplaceno Spojenému království v období od ledna do května 2025). Celkový podíl Spojeného království na pokutách tedy činí 1,6 miliardy EUR (2023: 1,6 miliardy EUR), z čehož má být 431 milionů EUR vyplaceno do 12 měsíců po datu vykázání (2023: 27 milionů EUR).

Článek 143 – Podmíněné finanční závazky: půjčky na finanční pomoc, EFSI, EFSD a ELM

Podle tohoto článku je Spojené království odpovědné za svůj podíl na podmíněných závazcích EU, pokud jde o jeho činnosti související s výpůjčkami, půjčkami a zárukami, pokud by k nim došlo a pokud nejsou kryty stávajícími záručními fondy – související podmíněné závazky viz poznámka 4.1. EU vrátí Spojenému království částky, kterými již Spojené království přispělo do záručních fondů a které již nejsou zapotřebí. Spojené království má rovněž právo na zpětné toky z operací, u kterých sdílí závazek. Ke dni 31. prosince 2024 činila částka, která má být Spojenému království vyplacena během příštích 12 měsíců, 190,6 milionu EUR (2023: 243,8 milionů EUR). Tato částka zahrnuje podíl Spojeného království na zpětně získaných částkách a čistých výnosech vybraných v roce 2024 (104,4 milionu EUR), přebytek rezerv (59,7 milionu EUR) a výnosy ze správy aktiv (30,1 milionu EUR). Zahrnuje také úpravy ve výši –3,6 milionu EUR zjištěné během dohodnutých přezkumných postupů: úprava o částky získané zpět v roce 2023 v souvislosti s ELM (1 302 EUR), úprava stávající míry tvorby rezerv na rok 2023 pro ELM (–0,5 milionu EUR), úprava o částky získané zpět v roce 2023 v souvislosti s EFSI (–3,2 milionu EUR), úprava stávající míry tvorby rezerv na rok 2023 pro EFSI (0,1 milionu EUR) a úprava částky za rok 2023 u výnosů ze správy aktiv v rámci tvorby rezerv pro EFSI (–9 448 EUR).

Článek 144 – Finanční nástroje

Podle tohoto článku se EU zavázala vrátit Spojenému království jeho podíl na zpětných tocích, které vyplývají z finančních operací schválených do data vystoupení, jakož i jeho podíl na platbách na finanční operace schválené po datu vystoupení. Ke dni 31. prosince 2024 činila částka, která má být Spojenému království vyplacena během příštích 12 měsíců, 57,9 milionu EUR (2023: 59,4 milionů EUR).

Článek 145 – Evropské společenství uhlí a oceli v likvidaci (ESUO v likvidaci)

Spojené království má nárok na svůj podíl čistých aktiv ESUO v likvidaci ke dni 31. prosince 2020, který má být splacen v pěti splátkách dne 30. června každého roku počínaje rokem 2021. Čistá aktiva ESUO v likvidaci ke dni 31. prosince 2020 činila 1,5 miliardy EUR, z čehož podíl Spojeného království činí 184 milionů EUR. Po zaplacení čtvrté splátky ve výši 37 milionů EUR v roce 2024 činila nesplacená částka ke dni 31. prosince 2024 37 milionů EUR (2023: 74 milionů EUR), přičemž celá tato částka má být zaplacena do 12 měsíců po datu vykázání.

Článek 146 – Investice do Evropského investičního fondu (EIF)

Spojené království má nárok na svůj podíl na investicích EU do splaceného základního kapitálu fondu EIF k 31. prosinci 2020, který má být splacen v pěti splátkách 30. června každého roku počínaje rokem 2021. Investice EU do splaceného základního kapitálu fondu EIF k 31. prosinci 2020 činily 267 milionů EUR, z čehož podíl Spojeného království činí 33 milionů EUR. Po zaplacení čtvrté splátky ve výši 6,6 milionu EUR v roce 2024 činila nesplacená částka ke dni 31. prosince 2024 6,6 milionu EUR (2023: 13,3 milionu EUR), přičemž celá tato částka má být zaplacena do 12 měsíců po datu vykázání.

Článek 147 – Soudní spory

Spojené království se zavázalo přispět svým podílem na platbách EU, které vyplývají ze soudních sporů týkajících se finančních zájmů Unie, které se staly splatnými, za předpokladu, že skutečnosti, které jsou předmětem těchto sporů, nastaly nejpozději dne 31. prosince 2020. S ohledem na rezervy a časové rozlišení na konci roku, jakož i na skutečné platby provedené a přijaté ze strany EU za soudní spory v roce 2024 činí odhadovaná částka, kterou bude muset Spojené království zaplatit, 107 milionů EUR (2023: 115 milionů EUR), z čehož má být 69 milionů EUR vyplaceno do 12 měsíců po datu vykázání.

2.6.1.3. Částky k inkasu – pokuty uložené společnostem

v milionech EUR
	31.12.2024	31.12.2023
Částky k inkasu – pokuty (brutto)	12 247	13 762
Prozatímní a konečné platby	(2 161 )	(3 014 )
Snížení hodnoty	(934 )	(887 )
Celkem	9 152	9 861
Dlouhodobé	–	–
Krátkodobé	9 152	9 861

Pokuty uložené společnostem zahrnují zejména pokuty v oblasti hospodářské soutěže a poplatky za překročení emisí CO2. Společnosti, jimž byla uložena pokuta a jež podaly nebo plánují podat opravný prostředek, mohou uhradit prozatímní platbu nebo Komisi předložit bankovní záruku. Jelikož prozatímní nebo konečné platby nepokrývají celkové neuhrazené pokuty ke konci roku, 7 091 milionů EUR (2023: 9 324 milionů EUR) bylo obdrženo jako krytí.

Platby obdržené od společností, kterým byla uložena pokuta, jsou drženy buď jako investice (viz poznámka 2.4.2.1) nebo na bankovních účtech v rámci BUFI (viz poznámka 2.8).

Výši částek odepsaných v důsledku znehodnocení Komise stanovila na základě individuálního posouzení pokut, které nevybrala nebo na něž se nevztahovala záruka a u nichž Komise očekává, že nebudou uhrazeny, jakož i s ohledem na případy, u kterých výši pokuty snížily soudy.

Výnosy z pokut uložených společnostem za daný rok činily celkem 3 512 milionů EUR (viz poznámka 3.5) a náklady, tj. snížení pokut na základě rozhodnutí soudu, činily celkem 1 123 milionů EUR (viz poznámka 3.16).

Vykazuje se podmíněný závazek ve výši 2 178 milionů EUR, aby se zohlednila možnost, že bude nutné vrátit předběžně vyplacené částky společnostem, jimž byla uložena pokuta a které se proti pokutám, které jim byly uloženy, odvolaly, nebo mají na toto odvolání právo – viz poznámka 4.2.1.

2.6.1.4. Příjmy a náklady příštích období

v milionech EUR
	31.12.2024	31.12.2023
Příjmy příštích období	756	1 131
Náklady příštích období týkající se nesměnných transakcí	339	223
Celkem	1 095	1 354
Dlouhodobé	10	567
Krátkodobé	1 085	787

Příjmy příštích období zahrnují 0,4 miliardu EUR (2023: 1 miliardy EUR), u níž Komise předpokládá, že ji zinkasuje od členských států v rámci soudržnosti v důsledku kontroly a schválení roční účetní závěrky předložené členskými státy.

2.6.2. Pohledávky ze směnných transakcí

v milionech EUR
	31.12.2024	31.12.2023
Dlouhodobé
Finanční záruky – pohledávky	1 324	1 666
Úrok z prodlení	323	365
Ostatní pohledávky	84	98
	1 731	2 129
Krátkodobé
Finanční záruky – pohledávky	306	340
Zákazníci	302	286
Snížení hodnoty pohledávek za zákazníky	(136 )	(158 )
Náklady příštích období týkající se nesměnných transakcí	363	380
Úrok z prodlení	761	1 186
Ostatní	339	287
	1 936	2 321
Celkem	3 666	4 450

Úroky z prodlení se týkají především případů vlastních zdrojů a naběhlých úroků u pokut, které kryjí záruky poskytnuté společnostmi, jimž byla udělena pokuta. Dlouhodobá částka (0,3 miliardy EUR) se týká případů, které se stále ještě řeší s členskými státy uvedenými v poznámce 2.6.1.1.

Pohledávka ze smlouvy o finanční záruce (FGC) představuje budoucí odměnu, u které EU očekává, že ji obdrží za poskytnuté záruky. Většina záruk EU je nevýdělečná nebo je jejich cena nižší než tržní sazba. Proto je pohledávka ze smlouvy o finanční záruce výrazně nižší než závazek z FGC (viz poznámka 2.11.2). Z celkové částky pohledávky ze smlouvy o finanční záruce ve výši 1 629 milionů EUR ke dni 31. prosince 2024 je 1 588 milionů EUR klasifikováno jako finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku a ztráty (úroveň reálné hodnoty 3). V porovnání s počátečním zůstatkem ve výši 2 006 milionů EUR ke dni 1. ledna 2023 se pohledávky z FGC celkově snížily o 377 milionů EUR. Důvodem jsou prémie za záruky ve výši 274 milionů EUR obdržených v roce 2024 a o 103 milionů EUR nižší prémie za záruky, které mají být podle očekávání obdrženy v budoucnu.

2.7. ZÁSOBY

v milionech EUR
	31.12.2024	31.12.2023
Vědecký materiál	66	60
Ostatní	19	20
Celkem	85	78

2.8. PENĚŽNÍ PROSTŘEDKY A PENĚŽNÍ EKVIVALENTY

v milionech EUR
	Poznámka	31.12.2024	31.12.2023
Účty u ministerstev financí a centrálních bank		24 059	22 620
Běžné účty		808	312
Zálohové účty		10	7
Převody (peníze na cestě)		–	0
Bankovní účty pro plnění rozpočtu	2.8.1	24 877	22 940
Jednotný přístup k financování	2.8.2	33 926	12 539
Finanční nástroje	2.8.3	2 758	2 279
Pokuty	2.8.4	134	540
Ostatní orgány, agentury a subjekty		1 439	1 281
svěřenskými fondy		30	37
Celkem		63 163	39 616

2.8.1. Bankovní účty pro plnění rozpočtu

V této položce jsou vykázány finanční prostředky, které má Komise na svých bankovních účtech v jednotlivých členských státech a státech ESVO (u ministerstva financí nebo centrální banky), na běžných účtech u obchodních bank, na zálohových účtech a na účtech pokladní hotovosti.

Zůstatky peněžních prostředků se řídí určitými cyklickými vzorci, kdy výdaje následují po výběru zdrojů. V důsledku toho kolísají v závislosti na těchto protichůdných tocích. Je pozoruhodné, že zůstatek hotovosti na konci roku je na začátku následujícího roku do značné míry absorbován významnou platbou výdajů souvisejících s EZZF.

Malý rozdíl v disponibilním zůstatku peněžních prostředků na konci roku 2024 oproti roku 2023 byl způsoben zejména poněkud pomalejším tempem některých výdajů, než se předpokládalo.

2.8.2. Jednotný přístup k financování

V rámci jednotné strategie financování zůstává část výpůjček v hotovosti a je držena na bankovním účtu u ECB. Účelem je zachovat likviditu, aby bylo možné dostát nadcházejícím povinnostem vyplácení, a zachovat stanovenou rezervu v oblasti likvidity, jakož i současně zabránit nadměrným zůstatkům (viz rovněž poznámky 6.4 a 6.6). Výše hotovosti na tomto účtu v průběhu roku kolísá. Zvýšené zůstatky peněžních prostředků na konci roku 2024 jsou dány výplatami plánovanými na začátek roku 2025.

2.8.3. Finanční nástroje

V této položce jsou vykázány převážně peněžní ekvivalenty, které spravují fiduciární správci jménem Komise. Děje se tak za účelem realizace programů v rámci finančních nástrojů, jež jsou financovány z rozpočtu EU: 1,8 miliardy EUR k 31. prosinci 2024, z čehož 0,5 miliardy EUR se týká fondu ERI – viz poznámka 2.4.2.1. Částka zahrnuje rovněž peněžní ekvivalenty ve výši 0,8 miliardy EUR (termální vklady a krátkodobé komerční cenné papíry) patřící do Inovačního fondu spravovaného EIB – viz poznámka 2.4.2.1. Tato položka nezahrnuje rezervu v oblasti likvidity související se společným rezervním fondem (0,1 miliardy EUR ke dni 31. prosince 2024), která je uložena v centrální pokladně Komise. Peněžní prostředky vázané ve finančních nástrojích lze používat pouze v rámci příslušných programů.

2.8.4. Pokuty

Jedná se o částky získané v souvislosti s pokutami, které Komise vyměřila společnostem a u kterých dosud nebyla ukončena příslušná řízení. Pokud je podán opravný prostředek nebo pokud není známo, zda pokutovaná společnost opravný prostředek podá, vykazuje se daná částka jako podmíněný závazek v poznámce 4.2.1. Od roku 2010 spravuje Komise všechny prozatímně inkasované pokuty od společností ve fondu BUFI, jehož prostředky investuje do finančních nástrojů klasifikovaných jako nederivátová finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty (viz poznámka 2.4.2), přičemž část aktiv fondu je ke konci roku zpeněžena.

ZÁVAZKY

2.9. DŮCHODY A DALŠÍ ZAMĚSTNANECKÉ POŽITKY

2.9.1. Čisté závazky v rámci systému zaměstnaneckých požitků

v milionech EUR
	Důchodový systém evropských úředníků	Ostatní důchodové systémy	Společný systém zdravotního pojištění	31.12.2024 Celkem	31.12.2023 Celkem
Závazky z definovaných požitků	84 765	1 942	6 850	93 557	91 261
Aktiva plánu	Nezařazeno	(23 )	(438 )	(461 )	(453 )
Čisté závazky	84 765	1 919	6 413	93 096	90 808

Celkové závazky z titulu zaměstnaneckých požitků zůstaly relativně stabilní, přičemž mírný nárůst byl dán zejména zvýšením čistých závazků důchodového systému evropských úředníků (PSEO), který je ze všech systémů největší. Pojistněmatematické zisky vyplývající ze zvýšení reálné diskontní sazby PSEO v daném roce byly z velké části kompenzovány ztrátami v důsledku pojistněmatematických předpokladů souvisejících se změnami platů, což vedlo k čistým pojistněmatematickým ztrátám z finančních předpokladů (viz poznámky 2.9.2 a 2.9.4). Je třeba poznamenat, že i když růst nebo pokles reálné diskontní sazby ovlivňuje objem závazků na konci roku, nemění výši dávek, které budou muset být příjemcům v budoucích letech z rozpočtu EU skutečně vyplaceny. Kromě toho byl pokles čistých závazků v důsledku pojistněmatematických zisků z empirických korekcí kompenzován nárůstem v důsledku ročních nákladů na služební poměry v běžném období a úrokových nákladů (zaúčtováním diskontování závazku) (viz poznámka 2.9.2).

Důchodový systém evropských úředníků

Tento závazek z definovaných požitků odpovídá současné hodnotě předpokládaných budoucích výplat, jež EU musí provést za účelem splnění důchodových závazků, jež plynou ze služebních poměrů v běžném a předchozím období. Tento systém je průběžný a všechny platby, které je třeba každoročně ze systému provádět, jsou tudíž každý rok zahrnovány do rozpočtu EU.

V souladu s článkem 83 služebního řádu dávky důchodového systému zaměstnanců představují výdaj z rozpočtu EU. Systém je financován fiktivně a za vyplácení těchto dávek společně ručí členské státy. Aktivním členům systému je ze základního platu strháván povinný důchodový příspěvek, jenž aktuálně činí 12,1 %. Tyto příspěvky se považují za příjmy rozpočtu na daný rok a obecně pomáhají financovat výdaje EU (viz také bod 3.8).

Závazky z důchodového systému byly oceněny na základě počtu zaměstnanců, již jsou členy systému PSEO (zaměstnanců v aktivní službě, zaměstnanců v důchodu, zaměstnanců v pracovní neschopnosti a pozůstalých zesnulých zaměstnanců) ke dni 31. prosince 2024 a v souladu s ustanoveními služebního řádu platnými k uvedenému datu. Toto ocenění bylo provedeno v souladu s ustanoveními o započítávání standardu IPSAS 39 (a tudíž i v souladu s účetním pravidlem EU č. 12).

Ostatní důchodové systémy

Tento závazek plyne z penzijních nároků stávajících a bývalých členů Komise, Evropského soudního dvora a Účetního dvora, Rady, evropského veřejného ochránce práv a evropského inspektora ochrany údajů. Patří sem též závazky z důchodů poslanců Evropského parlamentu.

Společný systém zdravotního pojištění

Kromě výše uvedených důchodových systémů se oceňují odhadované závazky, které má EU vůči Společnému systému zdravotního pojištění (JSIS). Tyto závazky plynou z nákladů na zdravotní péči, jež musí být hrazeny po ukončení služebního poměru (po odečtení jejich příspěvků). Jak je uvedeno v poznámce 1.5.10, výpočet tohoto závazku zohledňuje celou dobu aktivní služby, tak aby jak důchodový systém, tak systém zdravotního pojištění v rámci plánu zaměstnaneckých požitků po skončení pracovního poměru byly v účetnictví konzistentně zachycovány.

Vzhledem k povinnosti zachytit věrně ekonomickou podstatu dané situace stanovené jak v účetních pravidlech EU, tak ve standardech IPSAS, nebyl při přiřazování dávek době služby standard IPSAS 39 vykládán úžeji. Pokud by měly být náklady na služební poměr v systému JSIS plně kumulovány po dobu 10 let za všechny zaměstnance, a nikoliv za dobu aktivní služby zaměstnance, promítlo by se to do závazku z definovaných požitků ke konci roku jako nárůst o 1,2 miliardy EUR. Jak už však bylo uvedeno, užší výklad by byl v rozporu s kvalitativním znakem věrného a poctivého obrazu, a tedy by se nemělo za to, že podává spolehlivé informace v souladu s účetním pravidlem EU č. 1 a koncepčním rámcem IPSAS. Tento odhad je silně závislý na vývoji služebního postavení současných zaměstnanců (zejména počtu zaměstnanců se smlouvou na dobu určitou, kteří by se v budoucnu měli stát úředníky).

2.9.2. Změna současné hodnoty závazků z definovaných požitků pro zaměstnance

Současná hodnota závazků z definovaných požitků se určí diskontováním očekávaných budoucích výplat nezbytných ke splnění závazků, jež plynou ze služebního poměru zaměstnanců v běžném a předchozím období.

Analýza změn závazků z definovaných požitků v běžném roce je uvedena níže:

v milionech EUR
	Důchodový systém evropských úředníků	Ostatní důchodové systémy	Společný systém zdravotního pojištění	Celkem
Současná hodnota k 31. 12. 2023	82 718	1 808	6 735	91 261
Vykázáno ve výkazu finanční výkonnosti
Náklady na služební poměry v běžném období	2 839	76	241	3 156
Úrokové náklady	2 480	53	209	2 742
Náklady na služební poměry minulých období	–	(3 )	–	(3 )
Vykázáno v čistých aktivech
Přecenění závazků u zaměstnaneckých požitků
Pojistněmatematické (zisky)/ztráty z empirických korekcí	(1 542 )	138	(119 )	(1 523 )
Pojistněmatematické (zisky)/ztráty z demografických předpokladů	308	3	18	329
Pojistněmatematické (zisky)/ztráty z finančních předpokladů	339	(52 )	(102 )	185
Ostatní
Vyplacené požitky	(2 378 )	(82 )	(131 )	(2 591 )
Současná hodnota k 31. 12. 2024	84 765	1 942	6 850	93 557

Náklady na služební poměry v běžném období představují zvýšení současné hodnoty závazků z definovaných požitků, jež plynou ze služebního poměru stávajících členů v běžném roce.

Úrokové náklady vyjadřují nárůst současné hodnoty závazků z definovaných požitků za sledované období, který je dán tím, že se o jedno období přiblížil termín vyplacení těchto požitků.

Pojistněmatematické zisky a ztráty z empirických korekcí vyjadřují vliv rozdílu mezi očekáváním založeným na předpokladech učiněných pro rok 2024 v předchozím roce a skutečností v roce 2024. Tento bod rovněž odráží dopad nově příchozích (zaměstnanci, kteří byli zaměstnáni v době sestavování této závěrky, nikoli však v období sestavování minulé závěrky).

Pojistněmatematické zisky a ztráty ze změn v hodnotách pojistněmatematických předpokladů (demografických proměnných jako fluktuace a úmrtnost zaměstnanců a finančních proměnných jako diskontní sazby a očekávaný nárůst platů) vznikají, když se aktualizují odhadované hodnoty těchto předpokladů, aby se zohlednily určující podmínky.

Požitky (např. důchody nebo proplácení výdajů na lékařskou péči) jsou vypláceny během roku v souladu s pravidly systému. O vyplacené požitky se snižují závazky z definovaných požitků.

2.9.3. Aktiva plánu

v milionech EUR
	Ostatní důchodové systémy	Společný systém zdravotního pojištění	Celkem
Současná hodnota k 31. 12. 2023	34	419	453
Čisté změny v aktivech plánu	(11)	19	8
Současná hodnota k 31. 12. 2024	23	438	461

2.9.4. Pojistněmatematické předpoklady – zaměstnanecké požitky

Základní pojistněmatematické předpoklady používané při oceňování dvou hlavních systémů zaměstnaneckých požitků EU jsou uvedeny níže:

	2024	2023
Důchodový systém evropských úředníků
Nominální diskontní sazba	3,3 %	3,0 %
Předpokládaná míra inflace	2,0 %	2,2 %
Reálná diskontní sazba	1,3 %	0,8 %
Očekávaná míra budoucího nárůstu platů	1,3 %	1,1 %
Věk odchodu do důchodu	63 /64 /66	63 /64 /66
Společný systém zdravotního pojištění
Nominální diskontní sazba	3,3 %	3,1 %
Předpokládaná míra inflace	2,0 %	2,2 %
Reálná diskontní sazba	1,3 %	0,8 %
Očekávaná míra budoucího nárůstu platů	1,3 %	1,1 %
Trend vývoje nákladů na zdravotní péči	1,6 %	1,7 %
Věk odchodu do důchodu	63 /64 /66	63 /64 /66

Míra úmrtnosti v roce 2024 vychází z aktualizované Úmrtnostní tabulky úředníků EU (EU Civil Servants Life Table, EULT 2023), která zahrnuje dynamický trend v příštích 18 letech.

Nominální diskontní sazba je stanovena jako hodnota výnosu dluhopisu s nulovým kupónem denominovaným v eurech (se splatností 18 let od prosince 2024 v případě Důchodového systému evropských úředníků (PSEO) a 19 let v případě Společného systému zdravotního pojištění). Jako míra inflace byla použita očekávaná míra inflace během odpovídajícího období: zlomová inflace se získá porovnáním výnosů inflačně indexovaných a běžných státních dluhopisů hlavních evropských finančních trhů. Reálná diskontní sazba se vypočítá z nominální diskontní sazby a očekávané dlouhodobé míry inflace.

2.9.5. Analýza citlivosti

Analýza citlivosti vychází ze simulací změny (za jinak stejných podmínek) hodnoty daných předpokladů.

Citlivost důchodového systému evropských úředníků

Změna předpokládané reálné diskontní sazby o deset bazických bodů (0,1 %) by měla tyto účinky:

v milionech EUR
	2024		2023
	Zvýšení o 0,1 %	Snížení o 0,1 %	Zvýšení o 0,1 %	Snížení o 0,1 %
Závazky z definovaných požitků	(1 516 )	1 558	(1 541 )	1 585

Změna předpokládaného trendu nárůstu platů o deset bazických bodů (0,1 %) by měla tyto účinky:

v milionech EUR
	2024		2023
	Zvýšení o 0,1 %	Snížení o 0,1 %	Zvýšení o 0,1 %	Snížení o 0,1 %
Závazky z definovaných požitků	1 514	(1 476 )	1 532	(1 493 )

Změna předpokládaného věku odchodu do důchodu o jeden rok by měla tyto účinky:

v milionech EUR
	2024		2023
	Zvýšení o jeden rok	Snížení o jeden rok	Zvýšení o jeden rok	Snížení o jeden rok
Závazky z definovaných požitků	(799 )	1 109	(795 )	1 076

Citlivost Společného systému zdravotního pojištění

Změna předpokládaného trendu vývoje nákladů na zdravotní péči o deset bazických bodů by měla tyto účinky:

v milionech EUR
	2024		2023
	Zvýšení o 0,1 %	Snížení o 0,1 %	Zvýšení o 0,1 %	Snížení o 0,1 %
Agregovaná suma nákladů na služební poměry běžného období a složek úrokových nákladů u čistých periodických nákladů na zdravotní péči čerpanou po ukončení pracovního poměru	11	(11 )	12	(12 )
Závazky z definovaných požitků	166	(162 )	166	(162 )

Změna předpokládané nominální diskontní sazby o deset bazických bodů (0,1 %) by měla tyto účinky:

v milionech EUR
	2024		2023
	Zvýšení o 0,1 %	Snížení o 0,1 %	Zvýšení o 0,1 %	Snížení o 0,1 %
Závazky z definovaných požitků	(130 )	133	(132 )	135

Změna předpokládaného trendu nárůstu platů o deset bazických bodů (0,1 %) by měla tyto účinky:

v milionech EUR
	2024		2023
	Zvýšení o 0,1 %	Snížení o 0,1 %	Zvýšení o 0,1 %	Snížení o 0,1 %
Závazky z definovaných požitků	(27 )	26	(25 )	25

Změna předpokládaného věku odchodu do důchodu o jeden rok by měla tyto účinky:

v milionech EUR
	2024		2023
	Zvýšení o jeden rok	Snížení o jeden rok	Zvýšení o jeden rok	Snížení o jeden rok
Závazky z definovaných požitků	(185)	197	(188)	199

2.10. REZERVY

v milionech EUR
	Stav k 31. 12. 2023	Dodatečné rezervy	Nevyužité a zrušené částky	Využité částky	Převody mezi kategoriemi	Změna v odhadu	Stav k 31. 12. 2024
Soudní řízení:
Zemědělství	1	204	–	(1 )	–	–	204
Ostatní	823	11	(197 )	(536 )	–	0	100
Demontáž jaderných zařízení	1 768	–	–	(46 )	–	75	1 796
Finanční rezervy	1	7 082	(1 )	–	–	0	7 082
Ostatní	742	137	(228 )	(16 )	–	(2 )	633
Celkem	3 334	7 434	(426 )	(599 )	–	73	9 816
Dlouhodobé	2 102	204	(12 )	(23 )	(63 )	73	2 280
Krátkodobé	1 233	7 230	(414 )	(576 )	63	(0 )	7 536

Rezervy představují spolehlivě odhadnuté částky, jež plynou z minulých událostí a v budoucnu budou muset být pravděpodobně z rozpočtu EU uhrazeny.

Finanční rezervy

Přírůstky představují rezervy na očekávané úvěrové ztráty v případě úvěrových příslibů MFA v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu (viz poznámka 2.4.1.1). K 31. prosinci 2024 se EU neodvolatelně zavázala vyplatit Ukrajině 18,1 miliardy EUR. Tato půjčka bude vyplacena v roce 2025. Podle účetních standardů musí EU zaúčtovat očekávané úvěrové ztráty jako rezervu v okamžiku neodvolatelného závazku.

Soudní řízení

V této položce jsou odhadnuty částky, jež pravděpodobně budou muset být uhrazeny po konci roku, a to v souvislosti s několika probíhajícími soudními řízeními. Částky v položce Zemědělství souvisí se soudními spory vedenými členskými státy ohledně rozhodnutí o schválení souladu v případě EZZF a EZFRV.

Demontáž jaderných zařízení

V roce 2017 byl základ pro tvorbu této rezervy aktualizován na základě „strategie JRC o programu vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady“ (D&WMP) aktualizované v roce 2017. Přezkum strategie spolu s přezkumem rozpočtu a personálních potřeb byl proveden s pomocí odborné skupiny pro program D&WM. Představuje nejlepší dostupný odhad rozpočtu a personálu potřebného k dokončení vyřazení jaderných zařízení v areálech JRC v Ispře, Geelu, Karlsruhe a Pettenu z provozu.

V souladu s účetními pravidly EU je rezerva indexována mírou inflace a poté diskontována na čistou současnou hodnotu (s použitím křivky swapu, jehož předmětem jsou úrokové platby v eurech). Tímto způsobem byla ke dni 31. prosince 2024 vypočtena rezerva v objemu 1 796 milionů EUR. Předpokládá se, že v roce 2025 bude z rezervy čerpáno 38 milionů EUR a v následujících letech 1 758 milionů EUR.

Je třeba poznamenat, že vzhledem k značné nejistotě, která je s dlouhodobým plánováním vyřazování jaderných zařízení z provozu spojena, by tento odhad mohl být v budoucnu výrazně vyšší. Nejistota pramení především z konečného stavu areálu, v němž dojde k vyřazení, jaderného materiálu, aspektů nakládání s odpadem a jeho ukládáním, nedefinovaných nebo neúplně definovaných vnitrostátních regulačních rámců, složitých a časově náročných licenčních řízení a budoucího vývoje relevantního trhu.

2.11. FINANČNÍ ZÁVAZKY

v milionech EUR
	Poznámka	31.12.2024	31.12.2023
Dlouhodobé
Finanční závazky v naběhlé hodnotě	2.11.1	539 522	430 633
Finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	2.4.2.2	13	8
Závazky z finančních záruk	2.11.2	39	131
		539 575	430 771
Krátkodobé
Finanční závazky v naběhlé hodnotě	2.11.1	55 904	21 424
Finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	2.4.2.2	84	52
Závazky z finančních záruk	2.11.2	6 340	6 137
		62 328	27 613
Celkem		601 903	458 385

2.11.1. Finanční závazky v naběhlé hodnotě

v milionech EUR
	Poznámka	31.12.2024	31.12.2023
Výpůjčky	2.11.1.1	594 028	450 561
Ostatní finanční závazky	2.11.1.2	1 398	1 496
Celkem		595 426	452 057
Dlouhodobé		539 522	430 633
Krátkodobé		55 904	21 424

2.11.1.1. Výpůjčky

v milionech EUR
	Jednotný přístup k financování	SURE	EFSM	BOP	MFA	Euratom	Celkem
Celkem k 31. 12. 2023	292 728	98 984	43 095	201	15 238	314	450 561
Nové výpůjčky – nominální	194 472	–	1 800	–	145	–	196 417
Splátky	(50 404 )	–	(2 600 )	–	(600 )	(13 )	(53 617 )
Změny u čisté hodnoty majetku	832	(145 )	2	0	(21 )	(0 )	667
Celkem k 31. 12. 2024	437 628	98 839	42 297	201	14 762	301	594 028
Dlouhodobé	393 285	90 539	39 517	–	14 624	300	538 266
Krátkodobé	44 342	8 300	2 780	201	138	0	55 762

Nominální hodnota výpůjček k 31. prosinci 2024 činí 601,3 miliardy EUR (2023: 458,5 miliardy EUR). Většinu výpůjček tvoří dlouhodobé emise dluhopisů, s výjimkou jednotného přístupu k financování, v rámci něhož byly rovněž emitovány krátkodobé pokladniční poukázky EU ve výši 23,1 miliardy EUR (2023: 15,2 miliardy EUR). Čisté nové výpůjčky v roce 2024 činily 142,8 miliardy EUR (nominální hodnota).

Částky vypůjčené na půjčky v rámci programů SURE, EFSM, BOP, Euratom a MFA schválené před rokem 2023 jsou transakcemi „back-to-back“, což znamená, že EU vydává účelový dluhopis na financování konkrétní úvěrové smlouvy za stejných podmínek – viz poznámka 2.4.1.1.

„Jednotným přístupem k financování“ se financují půjčky a nevratná podpora NGEU, jakož i Nástroj pro Ukrajinu a půjčky MFA schválené od roku 2023. V případě, že výpůjčky přímo nefinancují konkrétní výplaty, Komise používá k financování společný přístup. Namísto toho jsou podle ročního výpůjčního plánu vydávány dlouhodobé dluhopisy a krátkodobé dluhopisy. K vydání těchto cenných papírů Komise využívá aukce a syndikace. Náklady pak v souladu s metodikou přidělování nákladů dohodnutou s členskými státy přenáší v případě půjček na členské státy a v případě nevratné podpory do rozpočtu EU. Tato flexibilita financování si rovněž vyžaduje rezervu v oblasti likvidity, aby bylo možné likviditu účinně řídit (viz poznámka 2.8.2). V souvislosti se strategií jednotného přístupu k financování vydává Unie krátkodobé pokladniční poukázky EU (3 až 12 měsíců), které mohou být splaceny ve stejném nebo následujícím roce. Řádek „Splátky“ se týká 50,2 miliardy EUR těchto krátkodobých výpůjček.

Dalších 0,2 miliardy EUR v řádku „Splátky“ a v řádku „Nové výpůjčky“ se týká repo operací, které EU nabízí od roku 2024 svým primárním dealerům, aby zlepšila efektivitu a plynulost trhu s dluhopisy EU.

Řádek „Změny účetní hodnoty“ odpovídá změně naběhlých úroků a změnám prémií/slev (nové prémie/slevy a odpisy).

Záruku za splacení výše uvedených výpůjček v konečném důsledku poskytuje rozpočet EU – viz poznámka 2.4.1.1.

2.11.1.2. Ostatní finanční závazky

v milionech EUR
	31.12.2024	31.12.2023
Dlouhodobé
Závazky z finančního leasingu	605	750
Splátky za budovy	283	288
Příspěvky s podmínkami	234	177
Ostatní	134	129
	1 256	1 343
Krátkodobé
Závazky z finančního leasingu	79	91
Splátky za budovy	55	55
Příspěvky s podmínkami	8	7
Ostatní	–	–
	142	153
Celkem	1 398	1 496

Závazky z finančního leasingu

v milionech EUR
	Částky splatné v budoucnu
	< 1 rok	1–5 let	> 5 let	Závazky celkem
Pozemky a budovy	77	279	321	677
Jiná stálá aktiva	2	5	–	7
Celkem k 31. 12. 2024	79	283	321	683
Úroková složka	24	77	72	173
Budoucí minimální leasingové splátky celkem k 31. 12. 2024	102	361	393	856
Budoucí minimální leasingové splátky celkem k 31. 12. 2023	121	448	453	1 022

Výše uvedené položky připadající na leasing a budovy bude nutno financovat z budoucích rozpočtů.

Příspěvky s podmínkami se týkají příspěvků členských států a dalších dárců na programy EU, zejména na InvestEU (viz poznámka 4.1.1), přičemž EU má povinnost vrátit veškeré nevyužité finanční prostředky přispěvateli.

2.11.2. Závazky z finančních záruk

v milionech EUR
	31.12.2024		31.12.2023
	Finanční záruky – pohledávky (Poznámka 2.6.2)	Finanční záruka Závazky	Finanční záruky – pohledávky (Poznámka 2.6.2)	Finanční záruka Závazky
Programy rozpočtových záruk EU
Záruky EIB ELM	19	1 862	51	2 170
Záruka EFSI	1 345	1 402	1 789	1 863
Záruka EFSD	7	192	4	196
Záruka InvestEU	190	1 606	117	920
Záruka NDICI EU	30	582	10	367
Záruka pro Ukrajinu	10	61	–	–
	1 600	5 707	1 970	5 515
Programy finančních nástrojů EU
COSME	–	304	0	338
Horizont 2020	6	198	9	266
Ostatní	23	171	27	149
	29	673	36	753
Celkem	1 629	6 379	2 006	6 268
Dlouhodobé	1 324	39	1 666	131
Krátkodobé	306	6 340	340	6 137

EU uplatňuje vykazování smluv o finanční záruce v hrubé výši, kdy jsou příjmy ze záruky, které mají být teprve obdrženy, vykázány jako část k inkasu smlouvy o finanční záruce (vykázaná v položce pohledávky ze směnných transakcí – viz poznámka 2.6.2) a závazek ze smlouvy o finanční záruce je vykázán jako závazek EU za krytí budoucích nároků ze záruk.

Zatímco závazky z finančních záruk ELM a EFSI zůstávají významné, nadále se zvyšují i záruky v rámci nových programů v tomto VFR, konkrétně záruky InvestEU a NDICI a Záruka pro Ukrajinu zahájená v roce 2024, a to v důsledku podpisu nových operací ze strany prováděcích partnerů EU (viz také poznámka 4.1.1).

S výjimkou záruky EFSI, kde má EU nárok na očekávanou odměnu, která je vykázána jako pohledávka z finanční záruky a která z velké části pokrývá závazek, u ostatních programů pokrývají očekávané příjmy pouze malou část záruky. Důvodem je vysoký podíl dotací EU na tyto programy, zejména na ty, které jsou určeny pro financování s vyšším rizikem pro malé a střední podniky nebo pro odvětví inovací, a také na záruky pro projekty v rozvojových zemích.

2.12. ZÁVAZKY

v milionech EUR
	Brutto	Úpravy	Netto k 31. 12. 2024	Brutto	Úpravy	Netto k 31. 12. 2023
Žádosti o proplacení nákladů a faktury obdržené od:
Členské státy
EZFRV a další nástroje rozvoje venkova	269	(0 )	269	300	(0 )	300
EFRR a FS	6 036	(2 258 )	3 778	7 251	(1 995 )	5 256
ESF	2 156	(447 )	1 708	2 062	(310 )	1 752
RRF (NGEU)	28 016	(724 )	27 292	22 427		22 427
Ostatní	1 824	(318 )	1 506	1 124	(225 )	899
Soukromé a veřejné subjekty	1 957	(334 )	1 623	1 859	(407 )	1 452
Obdržené žádosti o proplacení nákladů a faktury celkem	40 258	(4 082 )	36 176	35 023	(2 937 )	32 085
EZZF	15 086	Nezařazeno	15 086	12 503	Nezařazeno	12 503
Závazky z vlastních zdrojů	–	Nezařazeno	–	3 248	Nezařazeno	3 248
Ostatní závazky	3 624	Nezařazeno	3 624	2 277	Nezařazeno	2 277
Ostatní	528	Nezařazeno	528	402	Nezařazeno	402
Celkem	59 496	(4 082 )	55 414	53 453	(2 937 )	50 516

Závazky zahrnují obdržené faktury a žádosti o proplacení nákladů, které ke konci roku nebyly zaplaceny. Jsou prvotně vykazovány v okamžiku přijetí faktury nebo žádosti ve výši požadované částky. Následně jsou závazky upraveny tak, aby odrážely pouze částky, jež byly na základě přezkumu nákladů schváleny, a částky, u nichž se předpokládá, že budou způsobilé. Částky, u nichž se předpokládá, že budou nezpůsobilé, jsou uvedeny ve sloupci „Úpravy“; přičemž největší částky se týkají strukturálních opatření.

Zvýšení závazků u RRF o 4,9 miliardy EUR naznačuje, že ke konci roku, pro který nebylo dosud provedeno posouzení milníků a cílů, bylo obdrženo více žádostí o platbu.

Zvýšení závazků EZZF odráží rozdělení celkových závazků EZZF na závazky a výdaje příštích období. Celkový objem závazků EZZF zůstává relativně stabilní: na úrovni 40 672 milionů EUR oproti 40 843 milionům EUR v předchozím roce. V roce 2024 jsou nárokované částky zaúčtované jako závazky vyšší než v roce 2023, zatímco časové rozlišení se o podobnou částku snížilo.

CPR (nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních (EU) č. 1303/2013 (28) a (EU) 2021/1060 (29), které se vztahuje na strukturální fondy (EFRR a ESF), Fond soudržnosti a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF), předpokládá, že rozpočet EU bude chráněn systematickým zadržováním prostředků u provedených průběžných plateb. Poté, co skončí účetní období podle tohoto nařízení (1. července – 30. června), proběhne do února kompletní cyklus kontrol, do něhož patří řídicí kontroly prováděné řídicími orgány a audity prováděné auditními orgány. Komise posoudí dokumenty sloužící k získání jistoty a účetní závěrku, jež jí předloží příslušné orgány z členských států. Teprve poté, co je tento přezkum finalizován a co jsou účetní závěrky schváleny, je vyplacen/inkasován konečný zůstatek. Částka zadržená v souladu s tímto ustanovením dosahovala ke konci roku 2024 celkem 9,3 miliardy EUR. Část z toho (1,1 miliardy EUR) se na základě informací v účetních závěrkách členských států odhaduje na nezpůsobilou, a je proto zahrnuta do sloupce „Úpravy“.

Žádosti o předběžné financování

Kromě výše uvedených částek byly ke konci roku 2024 obdrženy žádosti o předběžné financování ve výši 2,1 miliardy EUR, které nebyly na konci roku dosud proplaceny. Podle účetních pravidel EU se o těchto částkách neúčtuje jako o závazcích.

Závazky z vlastních zdrojů

Závazky z vlastních zdrojů se týkají příspěvků členských států do rozpočtu EU, které mají být uhrazeny na konci roku. Opravné rozpočty se plní podle čl. 10a odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014. Vysoký zůstatek ke dni 31. prosince 2023 byl způsoben přijetím opravného rozpočtu č. 4/2023 dne 22. listopadu 2023. V souladu s tímto právním ustanovením byly výsledné částky vráceny členským státům první pracovní den v lednu 2024. V tomto roce nebyl žádný takový opravný rozpočet přijat, a tedy takové závazky nevznikly.

2.13. VÝDAJE A VÝNOSY PŘÍŠTÍCH OBDOBÍ

v milionech EUR
	31.12.2024	31.12.2023
Výdaje příštích období	66 792	76 237
Výnosy příštích období	159	182
Ostatní	140	386
Celkem	67 091	76 805

Výdaje příštích období se člení následovně:

v milionech EUR
	31.12.2024	31.12.2023
RRF (NGEU)	4 371	3 709
EZZF	25 586	28 339
EZFRV a další nástroje pro rozvoj venkova	17 374	17 895
EFRR a FS	3 101	11 052
ESF	2 318	3 882
Ostatní	14 042	11 360
Celkem	66 792	76 237

Výdaje příštích období jsou zaúčtované náklady, k nimž Unie teprve obdrží žádostí o proplacení. Největší změna stavu byla zaznamenána u politiky soudržnosti: pokles o 8 miliard EUR u EFRR a Fondu soudržnosti a 1,6 miliardy EUR u ESF. Je to dáno poklesem příjmů a výdajů příštích období za předchozí programové období 2014–2020, neboť se programy dostaly do fáze ukončování. Ohledně snížení výdajů příštích období u EZZF viz poznámka 2.12.

ČISTÁ AKTIVA

2.14. REZERVY

v milionech EUR
	31.12.2024	31.12.2023
Ostatní rezervy	986	1 052
Celkem	986	1 052

Tato částka se týká zejména rezervního fondu na ESUO v likvidaci (593 milionů EUR), pokud jde o aktiva Výzkumného fondu pro uhlí a ocel, který byl vytvořen v souvislosti s likvidací ESUO v likvidaci, a také na rezervního fondu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví, který zajišťuje pokračování jeho operací (293 milionů EUR).

2.15. ČÁSTKY K VYŽÁDÁNÍ OD ČLENSKÝCH STÁTŮ

v milionech EUR
Částky k vyžádání od členských států k 31. 12. 2023	213 221
Výsledek plnění rozpočtu za rok 2023 připsaný členským státům	633
Přecenění závazků u zaměstnaneckých požitků	(1 159 )
Ostatní	(94 )
Výsledek hospodaření za daný rok	97 208
Částky k vyžádání od členských států k 31. 12. 2024 celkem	309 810

Tato částka představuje část nákladů vzniklých EU do dne 31. prosince, kterou je třeba uhradit z budoucích rozpočtů. Podle pravidel akruálního účetnictví se řada nákladů zachycuje v roce n, přestože k jejich faktické úhradě může dojít až v roce N+1 (nebo později) z rozpočtu na rok N+1 (nebo na pozdější období). Vykázání těchto závazků v účetní závěrce a skutečnost, že odpovídající částky jsou financovány z budoucích rozpočtů, vede k tomu, že ke konci roku pasiva vysoce převyšují aktiva. Nejvýznamnější částky, které je třeba vysvětlit, se týkají výpůjček v souvislosti s nevratnou podporou přijatou v rámci NGEU, činnosti EZZF a závazků z titulu zaměstnaneckých požitků.

Dále je třeba poznamenat, že výše uvedené nemá dopad na výsledek rozpočtového hospodaření. Rozpočtové příjmy by totiž měly být vždy nejméně rovny rozpočtovým výdajům, s tím, že případný přebytek příjmů se vrací členským státům.

Přecenění závazků z titulu zaměstnaneckých požitků souvisí s pojistněmatematickými zisky a ztrátami v důsledku pojistněmatematického přecenění těchto závazků.

Výrazné zvýšení částek, které mají být vyžádány od členských států v posledních letech, je způsobeno především výpůjčkami v souvislosti s nevratnou podporou přijatou v rámci NGEU v tomto období.

3. PŘÍLOHA K VÝKAZU FINANČNÍ VÝKONNOSTI

VÝNOSY

VÝNOSY Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ: VLASTNÍ ZDROJE

3.1. ZDROJE Z HND

Základní složkou provozních výnosů EU jsou výnosy z vlastních zdrojů. Příjmy z HND (hrubý národní důchod) jsou z příjmů ze čtyř kategorií vlastních zdrojů nejvýznamnější. Na HND každého členského státu je uplatňována jednotná procentní sazba. Příjmy z HND se používají k vyrovnání rozdílu mezi příjmy a výdaji rozpočtu, tedy k financování té části rozpočtu, která není pokryta příjmy ze žádných jiných zdrojů. Snížení příjmů z HND v roce 2024 oproti roku 2023 je do značné míry vysvětleno snížením potřeby prostředků na platby.

3.2. TRADIČNÍ VLASTNÍ ZDROJE

Tradiční vlastní zdroje se týkají zejména cel, kde si členské státy ponechávají jako kompenzaci za náklady na výběr 25 % částek, takže výše uvedené částky jsou uvedeny v čisté výši již po odečtení této srážky. Výše dovozních cel v podstatě odráží kombinaci výkyvů v hodnotě dovozu ze zemí mimo EU a změn společného celního sazebníku, který byl při mnoha příležitostech snížen po jednáních v rámci Světové obchodní organizace (WTO), a zvláštních dohod, které poskytují celní preference některým obchodním partnerům nebo některým produktům. Tato výše tedy závisí také na celkové hospodářské situaci, úrovni světových cen a dopadu směnných kurzů.

3.3. ZDROJE Z DPH

Vlastní zdroj z DPH se vypočítává na základě DPH členských států, které jsou pro tento účel harmonizovány podle pravidel EU. Na celkovou částku příjmů z DPH vybraných v každém členském státě ze všech zdanitelných plnění vydělenou váženou průměrnou sazbou DPH se použije jednotná sazba ve výši 0,30 %. Základ DPH je v případě každého členského státu omezen maximálně na 50 % jeho HND.

3.4. VLASTNÍ ZDROJE Z PLASTOVÝCH OBALOVÝCH ODPADŮ

Na hmotnost plastových obalových odpadů vyprodukovaných v každém členském státě, které nejsou recyklovány, se uplatňuje jednotná sazba ve výši 0,80 EUR za kilogram. Množství nerecyklovaného plastového obalového odpadu v daném roce se vypočítá jako rozdíl mezi množstvím vyprodukovaného plastového obalového odpadu a množstvím recyklovaného plastového obalového odpadu v daném roce v určitém členském státě. Nárok na určité roční paušální snížení příspěvků na vlastní zdroj z plastových obalových odpadů mají Bulharsko, Česko, Estonsko, Řecko, Španělsko, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko. Tento relativně nový vlastní zdroj byl zaveden v roce 2021, kdy vstoupilo v platnost nové rozhodnutí o vlastních zdrojích (rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053) (30).

VÝNOSY Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ: PŘEVODY

3.5. POKUTY

Výnosy ve výši 4 039 milionů EUR (2023: 1 748 milionů EUR) se týkají zejména pokut, které Komise uložila společnostem za porušení pravidel hospodářské soutěže EU (3 509 milionů EUR), a pokut uložených členským státům za porušení práva EU (527 milionů EUR).

3.6. INKASO NÁKLADŮ

v milionech EUR
	2024	2023
Sdílené řízení	755	691
Přímé řízení	157	102
Nepřímé řízení	44	10
Celkem	957	803

V této položce jsou zaznamenány především inkasní příkazy vystavené Komisí, které jsou hrazeny v hotovosti nebo započítány vůči následným platbám zachyceným v účetnictví Komise (tj. odečteny od těchto následných plateb). Inkasní příkazy se vystavují za účelem zpětného získání výdajů, které již byly uhrazeny z rozpočtu EU. Inkaso je prováděno na základě kontrol, auditů nebo analýz způsobilosti, a chrání tak rozpočet EU před vynakládáním výdajů v rozporu s právními předpisy.

Do uvedené položky jsou zahrnuty i inkasní příkazy, které vystavily členské státy vůči příjemcům prostředků z EZZF. Zachyceny jsou v ní i změny odhadovaných příjmů příštích období, k nimž dochází mezi koncem předchozího a koncem stávajícího roku.

Částky ve výše uvedené tabulce představují výnosy získané vydáním inkasních příkazů. Tyto údaje tedy nemohou v plném rozsahu vyjádřit a ani nevyjadřují opatření přijatá za účelem ochrany rozpočtu EU. Zejména v oblasti politiky soudržnosti platí zvláštní mechanismy, jimiž jsou nezpůsobilé výdaje opravovány a jež většinou nevyžadují vystavování inkasních příkazů. Rozpočet EU je rovněž chráněn prostřednictvím odnětí výdajů a zpětného získávání prostředků z předběžného financování. Největší část připadá na částky získané zpět v rámci sdíleného řízení:

Zemědělství: EZZF a rozvoj venkova

V rámci EZZF a EZFRV jsou v této položce mezi výnosy běžného období zaúčtovány finanční opravy běžného období a částky k vrácení, které členské státy vykázaly a v průběhu roku inkasovaly zpět, jakož i čistý nárůst nesplacených částek k inkasu vykázaných členskými státy ve spojitosti s podvody a nesrovnalostmi, jež mají být uhrazeny ke konci roku.

Politika soudržnosti

Největší položky týkající se politiky soudržnosti jsou částky, které by Komise měla inkasovat od členských států. Inkaso bude provedeno po kontrole a schválení účetních závěrek předložených členskými státy na začátku roku 2025. Částky, které mají být získány zpět, představují v podstatě rozdíl mezi částkami původně vykázanými jako způsobilé během účetního období a částkami potvrzenými jako způsobilé v roční účetní závěrce členských států. Nízká částka znamená, že kontroly zavedené na úrovni členských států umožnily odhalit nezpůsobilé částky již v rané fázi procesu.

3.7. DOHODA O VYSTOUPENÍ SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ

Tyto výnosy souvisejí s čistými částkami, které Spojené království dlužilo podle dohody o vystoupení podepsané po odchodu Spojeného království z Unie v roce 2020 (viz poznámka 2.6.1.2) a které se každoročně upravují v souladu s požadavky předmětné dohody. V roce 2024 neplynuly z dohody o vystoupení Spojeného království žádné výnosy; místo toho byly vykázány náklady.

3.8. OSTATNÍ VÝNOSY Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

v milionech EUR
	2024	2023
Příspěvky od členských států
Inovační fond	2 297	1 812
Vnější pomoc	671	165
Invest EU	207	179
Daně a příspěvky zaměstnanců	1 754	1 565
Příspěvek od jiných subjektů Evropské komisi	6 393	3 456
Příspěvek od ESVO, třetích zemí a přistupujících zemí	4 527	1 770
Převod aktiv	307	280
Rozpočtové úpravy	(6 169 )	(1 058 )
Úprava rezerv	426	407
Ostatní	261	224
Celkem	10 673	8 800

Příspěvky členských států do inovačního fondu jsou příjmy související s prodejem emisních povolenek, které mají být použity na podporu inovací v oblasti nízkouhlíkových technologií. Nárůst oproti roku 2023 souvisí s vyšším objemem prodaných povolenek ETS, které byly přiděleny do Inovačního fondu. Příspěvky členských států na vnější pomoc zahrnují především příspěvky na úroky z půjček MFA+ Ukrajině (0,6 miliardy EUR).

Výnosy z daní a příspěvků zaměstnanců pocházejí primárně ze srážek z platů zaměstnanců. Podstatné částky představují v této kategorii příspěvky na důchodové pojištění a daň z příjmů.

Příspěvky od jiných subjektů Evropské komisi zahrnují především zpětné toky (0,3 miliardy EUR) převedené Evropskou investiční bankou v rámci investičních facilit AKT (africké, karibské a tichomořské země) a ZZÚ zámořské země a území) a výnosy z dražeb (5,9 miliardy EUR) generované z povolenek ETS, což je zdroj financování, který byl rovněž použit k poskytnutí dodatečné podpory členským státům prostřednictvím kapitol REPowerEU.

Příspěvky od zemí ESVO činí 1,1 miliardy EUR a příspěvky od třetích zemí a přistupujících zemí zahrnují především finanční příspěvky na program Horizont Evropa (2,8 miliardy EUR).

Rozpočtová úprava souvisí především s úpravami vlastních zdrojů z DPH a HND z předchozích rozpočtových let. Touto operací Komise přerozděluje celkové kladné nebo záporné zůstatky DPH a HND mezi členské státy v souladu s jejich klíčem HND. Snížení souvisí s nižším rozpočtovým přebytkem z předchozího roku a vyššími částkami, které mají být přerozděleny na vlastní zdroje z HND, DPH a z plastových obalových odpadů.

Ostatní výnosy z nesměnných transakcí zahrnují příspěvky hostitelského státu zařízení ITER a členské příspěvky na společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy Fusion for Energy (68,2 milionu EUR).

VÝNOSY ZE SMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

3.9. VÝNOSY Z FINANČNÍCH ČINNOSTÍ

v milionech EUR
	2024	2023
Úrok z:
plateb v prodlení	224	(121 )
Půjčky	4 129	2 305
peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů	1 726	1 778
Výpůjčky	228	229
Ostatní	38	9
Výnosy ze smluv o finanční záruce	971	887
Zisky z finančních aktiv nebo závazků v RH do zisku nebo ztráty:
Nederiváty	1 490	1 695
Deriváty	165	149
Dividendy	31	46
Ostatní	4	6
Celkem	9 005	6 983

Výnosový úrok z plateb v prodlení pochází zejména ze splatných a včas neuhrazených pokut a příspěvků z vlastních zdrojů.

Úroky z úvěrů se zvýšily zejména v souvislosti s nástroji RRF/REPowerEU, MFA a Nástrojem pro Ukrajinu. V případě RRF/REPower činily úroky v roce 2024 2 miliardy EUR oproti 0,7 miliardě EUR v předchozím roce. V roce 2024 došlo k novým výplatám a výplaty z druhé poloviny roku 2023 přinesly v roce 2024 úroky za celý rok. V případě MFA činily úroky 0,8 miliardy EUR oproti 0,5 miliardy EUR v roce 2023. Tento nárůst plyne především z výplat MFA+ z roku 2023, které v roce 2024 přinesly úroky za celý rok. V případě Nástroje pro Ukrajinu činily úroky 0,2 miliardy EUR – jedná se o nový nástroj s výplatami během druhého pololetí roku 2024.

Úrokové výnosy z peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů tvoří převážně úroky ve výši 1,2 miliardy EUR držené na bankovním účtu u ECB za účelem řízení fondu likvidity v souvislosti s jednotným přístupem k financování (viz poznámka 2.8.2).

Úrokové výnosy z výpůjček se týkají především nástroje SURE a důvodem jejich výše jsou záporné efektivní úrokové sazby u některých minulých emisí.

Výnosy ze smluv o finanční záruce se týkají především amortizace závazků z finančních záruk. Lze je interpretovat jako zproštění EU závazků ze záruk za období, kdy byla EU připravena odškodnit držitele záruk za úvěrové ztráty. Vykázání výnosů z finančních záruk tedy odráží plynutí času a zaručený objem. Amortizace se vztahují na oba typy záruk, jak na ty, za které je poskytováno protiplnění, tak na ty, za které si EU neúčtuje žádnou nebo jen nominální odměnu (viz poznámka 2.11.2). Z úročených záruk je nejvýznamnější záruka EFSI poskytnutá EIB za dluhové portfolio v rámci specializovaného nástroje pro infrastrukturu a inovace (IIW) v kombinaci s dluhovými portfolii programu InvestEU (viz poznámka 4.1.1). V roce 2024 činily výnosy ze záruky EFSI v souvislosti s těmito kombinovanými dluhovými portfolii 242 milionů EUR.

Tyto výnosy, které souvisely se smlouvami o finanční záruce v hodnotě 971 milionů EUR, jsou kompenzovány ztrátami ze snížení hodnoty u závazků z finančních záruk ve výši 474 milionů EUR, které se týkají: čerpání záruk po odečtení zpětně získaných částek ve výši 462 milionů EUR a nerealizovaných ztrát ze snížení hodnoty ve výši 12 milionů EUR (viz poznámky 3.15 a 6.6). Kromě toho EU dotovala programy finančních záruk (1 156 milionů EUR) tím, že si neúčtovala žádné záruční prémie nebo je účtovala za nižší než tržní sazby (viz poznámka 3.15). Čistým výsledkem vyplývajícím z programů finančních záruk je celkový schodek ve výši 658 milionů EUR.

Zisk z nederivátových finančních aktiv oceněných v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty se týká především CPF (0,9 miliardy EUR) a Inovačního fondu (0,3 miliardy EUR). Snížení úrokových sazeb mělo pozitivní dopad na reálnou hodnotu cenných papírů.

3.10. OSTATNÍ VÝNOSY ZE SMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

v milionech EUR
	2024	2023
Výnosy z poplatků za poskytnuté služby (agentury)	855	739
Kurzové zisky	325	393
Prodej zboží	58	75
Podíl na čistém výsledku EIF	83	67
Výnosy z dlouhodobého majetku	907	9
Ostatní	364	679
Celkem	2 592	1 963

Výnosy z poplatků za poskytnuté služby zahrnují zejména poplatky za registraci účtované Evropskou agenturou pro léčivé přípravky a poplatky za ochranné známky vybrané Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví. Nárůst výnosů z dlouhodobého majetku je dán zejména prodejem 23 budov Komise v Bruselu – viz poznámka 2.2.

NÁKLADY

3.11. SDÍLENÉ ŘÍZENÍ

v milionech EUR
Čerpáno členskými státy	2024	2023
Evropský zemědělský záruční fond	40 267	40 716
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a další nástroje pro rozvoj venkova	14 779	14 605
Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti	28 833	52 429
Evropský sociální fond	18 037	17 665
Ostatní	3 854	4 251
Celkem	105 770	129 667

Důvodem snížení nákladů na EFRR a FS o 23,6 miliardy EUR je přechod z předchozího programového období 2014–2020 na současné programové období 2021–2027. Jelikož realizace programů skončila a programy přešly do fáze ukončování, náklady vykázané za období 2014–2020 výrazně klesly (30,4 miliardy EUR). Současně náklady vykázané za období 2021–2027 spolu s tím, jak pokračuje realizace programů, vzrostly, avšak pouze o 6,9 miliardy EUR.

Další výdaje se týkají zejména Evropského námořního a rybářského fondu (0,8 miliardy EUR), azylu a migrace (1,2 miliardy EUR), Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (0,4 miliardy EUR) a Fondu solidarity Evropské unie (0,4 miliardy EUR).

3.12. PŘÍMÉ ŘÍZENÍ

v milionech EUR
	2024	2023
Prováděné Komisí	79 652	45 664
z toho Nástroj pro oživení a odolnost (NGEU)	65 787	36 045
Prováděné výkonnými agenturami EU	19 126	15 897
Prováděné svěřenskými fondy	194	326
Celkem	98 971	61 888

Nárůst nákladů přímého řízení prováděného Komisí souvisí zejména s prováděním Nástroje pro oživení a odolnost, politiky v oblasti výzkumu a vnější činnosti. Hlavní výdaje se týkají Nástroje pro oživení a odolnost (65,8 miliardy EUR), které se oproti předchozímu roku zvýšily, protože členské státy využívají poskytnuté prostředky a dosahují milníků a cílů. Zbývající částky v rámci přímého řízení povětšinou připadají na provádění politiky v oblasti výzkumu (10,6 miliardy EUR) a vnějších činností, které zahrnují Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci a jeho předchůdce (3,7 miliardy EUR), jakož i nevratnou podporu v rámci Nástroje pro Ukrajinu (3,4 miliardy EUR). Dalších 4,8 miliardy EUR se týká Nástroje pro propojení Evropy, společného infrastrukturního fondu pro zavádění inteligentních sítí v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací.

3.13. NEPŘÍMÉ ŘÍZENÍ

v milionech EUR
	2024	2023
Prováděné jinými agenturami a institucemi EU	4 388	4 226
Prováděné třetími zeměmi	549	479
Prováděné mezinárodními organizacemi	6 090	5 610
Čerpáno jinými subjekty	5 599	4 902
Celkem	16 626	15 218

Z nákladů na nepřímé řízení se částka 8,3 miliardy EUR týká vnější činnosti (zejména v oblastech předvstupní pomoci, humanitární pomoci, mezinárodní spolupráce a politiky sousedství). Dalších 4 miliardy EUR bylo vynaloženo na zlepšování konkurenceschopnosti Evropy (v oblastech jako výzkum, vesmírné programy a vzdělávání).

3.14. NÁKLADY NA ZAMĚSTNANCE A DŮCHODY

v milionech EUR
	2024	2023
Náklady na zaměstnance	9 070	8 481
Náklady na důchody	5 896	5 543
Celkem	14 966	14 023

Náklady na důchody představují změny v důsledku pojistněmatematického přecenění závazků z titulu zaměstnaneckých požitků jiných než těch, které jsou vykázány v čistých aktivech. Nepředstavují proto skutečné platby důchodů za dané období, které jsou výrazně nižší, a to 2,6 miliardy EUR.

3.15. FINANČNÍ NÁKLADY

v milionech EUR
	2024	2023
Úrokové náklady:
Výpůjčky	9 780	5 762
Půjčky	159	160
Finanční leasing	31	45
Ostatní	32	21
FGC – dotované protiplnění	1 156	762
Čisté ztráty ze znehodnocení:
FGC	474	263
Úvěry, úvěrové přísliby a pohledávky	14 134	6 812
Ztráta z finančních aktiv nebo závazků v RH do zisku nebo ztráty:
Nederiváty	153	137
Deriváty	252	104
Ztráta ze změny	763	100
Zaručené náklady na financování	151	94
Ostatní	140	95
Celkem	27 226	14 355

Zvýšení výpůjčních nákladů o 4 miliardy EUR vyplývá z činností v rámci jednotného financování, u něhož úroky činily 8,4 miliardy EUR oproti 4,4 miliardě EUR v předchozím roce. Důvodem jsou nové výpůjčky v roce 2024 a skutečnost, že emise z druhého pololetí roku 2023 se v roce 2024 úročily po celý rok.

Úrokové náklady na úvěry jsou výsledkem některých transakcí SURE, kdy byly prostředky vypůjčené v době záporných úrokových sazeb půjčeny členským státům metodou „back-to-back“ za stejných podmínek.

Podrobnější informace o nákladech souvisejících s finančními zárukami (FGC) jsou uvedeny v poznámce 3.9.

Čisté ztráty ze snížení hodnoty úvěrů, úvěrových příslibů a pohledávek se týkají především očekávaných úvěrových ztrát z nových úvěrů z Nástroje pro Ukrajinu a úvěrových příslibů v případě úvěru MFA schváleného v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu v roce 2024. Viz poznámky 2.4.1.1, 2.11 a 6.6.

Ztráta ze změny se týká subvence úrokových sazeb poskytnuté Ukrajině na úvěry MFA+ (0,6 miliardy EUR) a na úvěry mimořádné MFA z roku 2022 (0,2 miliardy EUR), viz poznámka 2.4.1.1.

Zaručené náklady na financování jsou náklady, které nesou finanční partneři na financování kapitálových investic zaručených EU. Na základě dohod o zárukách ručí EU za tyto náklady spolu se souvisejícími kapitálovými investicemi.

Pokud jde o významný pokles u ztrát z nederivátových finančních aktiv v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, viz poznámka 3.9.

3.16. OSTATNÍ NÁKLADY

v milionech EUR
	2024	2023
Správní náklady a náklady na IT	2 865	2 687
Úprava rezerv	415	1 065
Náklady na dlouhodobý majetek	1 929	1 443
Náklady na správu pozemků a budov	733	729
Kurzové ztráty	282	314
Náklady na operativní leasing	560	448
Snížení pokut rozhodnutím soudu	1 123	597
Ostatní	1 093	857
Celkem	8 999	8 142

Nárůst v řádku „Snížení pokut rozhodnutím soudu“ se týká především dvou pokut. V roce 2024 Komise stáhla rozhodnutí o pokutě uložené společnosti Illumina/Grail v řízení o fúzi, což vedlo k odepsání pokuty ve výši 432 milionů EUR. Tato částka zahrnuje také 684 milionů EUR v souvislosti s pokutou uloženou společnosti Intel v roce 2009, která byla částečně odepsána v roční účetní závěrce za rok 2024 v důsledku rozhodnutí Soudního dvora vydaného v říjnu 2024.

Souhrnná částka výdajů na výzkum a vývoj vykázaných jako náklad v roce 2024 činí:

v milionech EUR
	2024	2023
Náklady na výzkum	479	452
Neaktivované náklady na vývoj	119	149
Celkem	598	600

3.17. SEGMENTOVÝ VÝKAZ ČLENĚNÝ PODLE OKRUHŮ VÍCELETÉHO FINANČNÍHO RÁMCE (VFR)

v milionech EUR
	Jednotný trh, inovace a digitální agenda	Soudržnost a hodnoty	Přírodní zdroje a životní prostředí	Migrace a správa hranic	Odolnost, bezpečnost a obrana	Sousedství a svět	Evropská veřejná správa	Nepřiřazeno k žádnému okruhu VFR (31)	Celkem
Zdroje z HND	–	–	–	–	–	–	–	95 037	95 037
Tradiční vlastní zdroje	–	–	–	–	–	–	–	20 587	20 587
DPH	–	–	–	–	–	–	–	24 547	24 547
Nové vlastní zdroje	–	–	–	–	–	–	–	8 227	8 227
Pokuty	–	–	–	–	–	–	–	4 039	4 039
Inkaso nákladů	82	(19 )	831	2	1	56	0	3	957
Ostatní	4 090	6 163	15	177	–	846	2 454	(3 070 )	10 673
Výnosy z nesměnných operací	4 172	6 144	846	179	1	902	2 454	149 371	164 068
Výnosy z finančních činností	1 176	26	3	–	6	228	272	7 295	9 005
Ostatní	197	(24 )	(19 )	(0 )	(5 )	18	1 445	979	2 592
Výnosy ze směnných transakcí	1 373	2	(16 )	(0 )	1	246	1 717	8 274	11 597
Výnosy celkem	5 545	6 146	830	179	2	1 148	4 171	157 644	175 665
Náklady vynakládané členskými státy:
EZZF	–	–	(40 267 )	–	–	–	–	–	(40 267 )
EZFRV a další nástroje rozvoje venkova	–	–	(14 779 )	–	–	–	–	–	(14 779 )
EFRR a FS	–	(28 763 )	–	–	–	(88 )	–	18	(28 833 )
ESF	–	(18 037 )	–	–	–	–	–	–	(18 037 )
Ostatní	–	(562 )	(938 )	(1 844 )	(173 )	(106 )	–	(231 )	(3 854 )
Vynakládané Komisí, výkonnými agenturami a svěřenskými fondy	(15 193 )	(71 672 )	(969 )	(263 )	(1 208 )	(8 828 )	(3 )	(836 )	(98 971 )
Čerpáno jinými agenturami a institucemi EU	(3 530 )	(595 )	(105 )	(1 266 )	(254 )	(44 )	(111 )	1 517	(4 388 )
Vynakládané třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi	(466 )	(183 )	(13 )	(90 )	(145 )	(5 535 )	(1 )	(205 )	(6 639 )
Čerpáno jinými subjekty	(22 )	(2 769 )	(5 )	(5 )	(82 )	(2 692 )	–	(23 )	(5 599 )
Náklady na zaměstnance a důchody	(543 )	(24 )	(2 )	(1 )	(1 )	(181 )	(12 350 )	(1 865 )	(14 966 )
Finanční náklady	(1 858 )	(11 )	(72 )	(0 )	(0 )	(196 )	(78 )	(25 010 )	(27 226 )
Dohoda o vystoupení Spojeného království	–	–	–	–	–	–	–	(315 )	(315 )
Ostatní náklady	(2 221 )	(239 )	(272 )	(6 )	(86 )	(287 )	(4 271 )	(1 616 )	(8 999 )
Náklady celkem	(23 834 )	(122 856 )	(57 422 )	(3 475 )	(1 949 )	(17 957 )	(16 815 )	(28 566 )	(272 873 )
Výsledek hospodaření za daný rok	(18 290 )	(116 710 )	(56 592 )	(3 296 )	(1 947 )	(16 809 )	(12 643 )	129 079	(97 208 )

Zobrazení výnosů a nákladů v členění podle okruhů VFR je založeno na odhadu, jelikož ne všechny závazky jsou spojeny s konkrétním okruhem VFR.

4. PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY A PODMÍNĚNÁ AKTIVA

Podmíněnými závazky se rozumí možné budoucí platební závazky EU, jež mohou vyplynout z minulých událostí či vydaných právně závazných příslibů, jež však budou záviset na budoucích událostech, nad nimiž nemá EU úplnou kontrolu. Týkají se především poskytnutých záruk a právních rizik. Veškeré podmíněné závazky, s výjimkou závazků z pokut, záruk a finančních nástrojů do výše, do které jsou kryty fondy (viz poznámka 2.4.2.1), by v případě splatnosti byly v budoucích letech financovány z rozpočtu EU (a tedy členskými státy).

4.1. Záruky poskytnuté rozpočtem EU

4.1.1. Záruky poskytnuté v rámci programů rozpočtových záruk EU (v nominální hodnotě)

v milionech EUR
	31.12.2024
	Poskytnuté záruky			Dotovaná aktiva1
	Strop	Podepsáno	Vyplaceno	Dotovaná aktiva1
Záruky EIB ELM	25 772	25 772	19 184	3 400
Záruka EFSI	25 373	22 998	21 033	8 941
Záruka EFSD	759	667	521	785
Záruka InvestEU	27 042	11 769	3 468	6 802
Záruka pro vnější činnost NDICI	30 173	11 228	1 341	2 943
Záruka pro Ukrajinu	790	172	132	202
Celkem	109 909	72 606	45 678	23 073

v milionech EUR
	31.12.2023
	Poskytnuté záruky			Dotovaná aktiva1
	Strop	Podepsáno	Vyplaceno	Dotovaná aktiva1
Záruky EIB ELM	27 729	27 729	19 856	2 962
Záruka EFSI	25 591	23 635	21 551	9 175
Záruka EFSD	1 077	548	478	765
Záruka InvestEU	25 767	6 592	1 433	3 736
Záruka pro vnější činnost NDICI	28 115	7 660	634	2 222
Celkem	108 279	66 163	43 953	18 860

Výše uvedené tabulky uvádí rozsah expozice, jíž je rozpočet EU vystaven z důvodu možných budoucích plateb z titulu záruk, jež byly poskytnuty ve prospěch skupiny EIB nebo jiných finančních institucí. V kolonce Vyplaceno jsou uvedeny částky, které již byly poskytnuty konečným příjemcům. V kolonce Podepsáno je vykázán součet těchto vyplacených prostředků a hodnoty dohod s příjemci či finančními zprostředkovateli, které již byly podepsány, na základě nichž však ke konci roku ještě nebylo nic vyplaceno (26,9 miliardy EUR). V kolonce Strop jsou uvedeny celkové záruky, k nimž se rozpočet EU, a tedy členské státy EU, zavázaly, neboť do maximální expozice, které byla EU ke dni 31. prosince 2024 vystavena, je nutno započítat i operace povolené ke schválení, ale dosud neschválené (37,3 miliardy EUR).

Programy rozpočtových záruk jsou zajištěny rezervami, které jsou postupně vytvářeny z rozpočtu a uloženy ve společném rezervním fondu jako likvidní rezerva ke krytí záruk čerpaných v budoucnu (viz poznámka 2.4.2.1). Opatření zavedená s cílem zajistit, aby tvorba rezerv byla dostatečná k pokrytí záruk čerpaných ve střednědobém horizontu, jsou uvedena v poznámce 6.2. Jakékoli ztráty vzniklé v rámci programů rozpočtových záruk nad rámec vytvořených rezerv by musely být v každém případě pokryty z budoucích rozpočtů. Na podfond InvestEU členských států EU rovněž přijímá protizáruky od členských států a zemí EHP (viz níže).

Záruky EIB ELM

Rozpočet EU zaručuje půjčky schválené a poskytnuté Evropskou investiční bankou z vlastních zdrojů EIB třetím zemím. Ke dni 31. prosince 2024 činila výše nesplacených půjček krytých zárukou EU celkem 19 184 milionů EUR. Rozpočet EU zaručuje:

—	18 960 milionů EUR prostřednictvím podfondu Záručního fondu pro vnější vztahy CPF a

—	224 milionů EUR na půjčky poskytnuté členským státům před přistoupením.

Součástí záruk poskytnutých ke dni 31. prosince 2024 jsou schválené půjčky ve výši 2,1 miliardy EUR, které však ještě nebyly vyplaceny a jejichž budoucí vyplacení je podmíněno schválením ze strany EU.

Záruka EU za ELM týkající se půjček poskytnutých Evropskou investiční bankou je omezena na 65 % nesplacených zůstatků u dohod podepsaných po roce 2007 (na období 2007–2013 a 2014–2021). V případě dohod z doby před rokem 2007 je záruka EU omezena na určitý procentní podíl stropu schválených úvěrových linek, tedy ve většině případů na 65 %, ale též na 70 %, 75 % či 100 %. Pokud není tohoto stropu dosaženo, kryje záruka EU celou částku.

Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/412 (34) byl v rámci iniciativy EIB na posílení ekonomické odolnosti (ERI) zřízen mandát k poskytování úvěrů soukromému sektoru na projekty zaměřené na dlouhodobou ekonomickou odolnost uprchlíků, migrantů, hostitelských a tranzitních společenství. Za riziko, které rozpočet Unie nese v souvislosti se zárukami poskytnutými na finanční operace EIB v rámci soukromého mandátu ERI, do něj plynou odměny, což vysvětluje pohledávky z odměn za záruku za ELM, která je jinak nevýdělečná (viz poznámka 2.11.2).

Mandát ELM na období 2014–2020, který skončil v roce 2021, byl posledním mandátem Záručního fondu pro vnější vztahy. Nový mandát EIB kryje záruka pro vnější činnost zřízená nařízením o NDICI.

Platby ze záruky EU se provádějí z podfondu Záručního fondu pro vnější vztahy CPF. Během roku 2024 bylo v souvislosti s čerpáním záruk vyplaceno 11 milionů EUR minus částky získané zpět (2023: 67 milionů EUR).

Záruka pro Evropský fond pro strategické investice (EFSI)

EFSI představuje iniciativu, která je zaměřena na zvýšení schopnosti skupiny EIB nést riziko, což umožňuje EIB rozšířit své investice v zemích EU. Cílem EFSI je podpořit v EU další investice a zlepšit přístup malých společností k financování. Rozpočet EU na základě dohody mezi EU a EIB (dále jen „dohoda o EFSI“) poskytuje EIB ochranu proti případným ztrátám z jejích finančních a investičních operací formou záruky do výše 26 miliard EUR („záruku EU v rámci EFSI“).

Operace EFSI jsou prováděny prostřednictvím dvou specializovaných nástrojů: specializovaného nástroje pro infrastrukturu a inovace (IIW), který uplatňuje EIB (záruka EU v rámci EFSI v objemu 19 250 milionů EUR), a specializovaného nástroje pro malé a střední podniky (SMEW), který uplatňuje EIF (záruka EU v rámci EFSI v objemu 6 750 milionů EUR), přičemž oba nástroje mají dluhové a kapitálové portfolio. EIF jedná v rámci dohody s EIB na základě záruky EIB, na kterou se vztahuje protizáruka EU v rámci EFSI na základě dohody o EFSI. V zájmu zvýšení účinnosti záruky EU a zvýšení její schopnosti nést riziko vstoupila v roce 2022 v platnost kombinace dvou dluhových portfolií EFSI s InvestEU. Veškerá čerpání záruk, zpětně získané prostředky a příjmy se rozdělují mezi EFSI a záruku InvestEU na základě účinných zaručených alokací.

EU a EIB plní v rámci EFSI rozdílné úlohy. EFSI je zřízen v rámci EIB, která financuje operace (dluhové a kapitálové investice) a k tomuto účelu si vypůjčuje potřebné finanční prostředky na kapitálových trzích. Skupina EIB přijímá investiční rozhodnutí nezávisle a řídí operace v souladu se svými pravidly a postupy. EU poskytuje za tyto operace záruku a ztráty EIB kryje do výše stropu této záruky.

Vzhledem k tomu, že nejsou splněna kritéria ovládání ani účetní požadavky účetních pravidel EU (a IPSAS) na konsolidaci, související zajištěná aktiva nejsou v konsolidované roční účetní závěrce EU vykázána.

Záruka EU poskytnutá skupině EIB v rámci EFSI se účtuje jako závazek z finanční záruky, pokud jde o dluhové portfolio IIW a dluhové portfolio SMEW (viz poznámka 2.11.2), a jako derivát (finanční aktivum nebo závazek v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty) ve vztahu k oběma kapitálovým portfoliím (viz poznámka 2.4.2.2). Záruka poskytnutá v rámci EFSI zahrnuje operace programů COSME, Horizont 2020, záručního nástroje pro kulturní a kreativní odvětví a programu EaSI, tedy jejich částí, které jsou kryté zárukou EU v rámci EFSI, jež platí pro dluhové portfolio SMEW.

V průběhu roku 2024 bylo z podfondu záručního fondu EFSI CPF vyplaceno 151 milionů EUR v rámci čerpání záruk netto, včetně některých čerpání záruk, k nimž došlo v předchozích letech, avšak byly dočasně kryty výnosy EU na zúčtovacím účtu EFSI u EIB (2023: 193 milionů EUR).

Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD)

Evropský fond pro udržitelný rozvoj zřízený nařízením o EFSD má za cíl podporovat investice v Africe a zemích evropského sousedství a přispívat tak k udržitelnému rozvoji a pomáhat řešit konkrétní základní socioekonomické příčiny migrace. Na základě nařízení o EFSD byla EU oprávněna prováděcím partnerům poskytnout záruky ve výši 1,5 miliardy EUR (dále navyšované o externí příspěvky) na jejich investiční a finanční operace a zmírnit tak jejich investiční riziko. Záruka EFSD je krytá CPF – viz poznámka 2.4.2.1.

V případě jedné z dohod o záruce EFSD (kde EU ručí za kapitálovou přiměřenost fondu pro zajištění měnových rizik ve výši 145 milionů EUR) má EU v případě uplatnění záruky právo obdržet jako náhradu podíl ve fondu v hodnotě vyplacené částky.

Záruka pro vnější činnost NDICI

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 (35) byl zřízen Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (dále jen „nástroj“), včetně Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus (dále jen „EFSD+“) a záruky pro vnější činnost, a to na období VFR 2021–2027. Cílem EFSD+ je podporovat udržitelné investice v partnerských zemích EU.

Záruka pro vnější činnost podporuje operace EFSD+, na které se vztahují rozpočtové záruky, makrofinanční pomoc a úvěry třetím zemím. Záruka je krytá CPF – viz poznámka 2.4.2.1.

Ke dni 31. prosince 2024 byly v platnosti dohody o rozpočtové záruce s celkovým nesplaceným stropem 30,2 miliardy EUR, z čehož 26,0 miliardy EUR souvisí s dohodou o záruce podepsanou s EIB jako nástupcem programu ELM.

Záruka InvestEU

Prostřednictvím programu InvestEU může Komise poskytnout záruky až do výše 26,2 miliardy EUR na podporu investic a zaručit je rozpočtem EU. Tato záruka EU podporuje soukromé a veřejné investice ve čtyřech oblastech politiky: udržitelná infrastruktura, výzkum, inovace a digitalizace, malé a střední podniky a sociální investice a dovednosti. Tuto záruku EU dostává několik finančních partnerů, jako jsou národní podpůrné banky. Ty podporují investice tím, že poskytují půjčky, záruky či vlastní kapitál. Finanční partneři mohou například poskytovat půjčky malým a středním podnikům, podílet se na kapitálových fondech nebo poskytovat za půjčky, které vyplácejí, záruky komerčním bankám. Komise může na fond InvestEU přidělit i rozpočet EU z jiných programů EU, například z nástroje HERA Invest (zdraví), evropského kosmického programu nebo z programu Katalyzátor (inovace).

Aby se pro ztráty ze zaručených investic vytvořila kapitálová rezerva, Komise postupně vyčleňuje finanční prostředky („tvorba rezerv“) z rozpočtu EU do CPF. Nařízení InvestEU stanovilo tvorbu rezerv na 40 % záruky EU.

Dodatečně k výše uvedené částce 26,2 miliardy EUR lze tuto záruku EU navýšit, a to s podporou členských států a zemí EHP. Ty mohou přispět finančními prostředky ze svých fondů politiky soudržnosti, RRF nebo vnitrostátních rozpočtů. V případě členských států je způsob poskytnutí rezerv stanoven případ od případu, avšak dodatečná záruka EU, kterou podporují země EHP, je ze 40 % kryta hotovostními příspěvky. Hotovost od členských států a zemí EHP je uchovávána v CPF. Částka nezajištěná zárukami je kryta protizárukami členských států a zemí EHP. Ke dni 31. prosince 2024 existovaly dohody se sedmi členskými státy a dvěma zeměmi EHP, na jejichž základě může Komise finančním partnerům poskytnout dodatečnou záruku EU ve výši 2,8 miliardy EUR, z čehož 2,2 miliardy EUR má být kryto hotovostními příspěvky a 0,6 miliardy EUR protizárukami. Do dne 31. prosince 2024 bylo s několika prováděcími partnery skutečně podepsáno několik takových dohod o záruce v hodnotě 2,8 miliardy EUR.

Záruka pro Ukrajinu

V návaznosti na nařízení o Nástroji pro Ukrajinu zřídila EU Záruku pro Ukrajinu s maximální záruční kapacitou 7,8 miliardy EUR na podporu investic do obnovy a rekonstrukce Ukrajiny.

K 31. prosinci 2024 byly podepsány a v platnosti čtyři dohody o rozpočtové záruce s celkovým limitem krytí ve výši 0,8 miliardy EUR.

Povinnosti Spojeného království vyplývající z jeho vystoupení z EU

V souladu s článkem 143 dohody o vystoupení odpovídá Spojené království Unii za svůj podíl podmíněných finančních závazků souvisejících s EFSI, EFSD a s operacemi mandátu EIB k poskytování úvěrů třetím zemím, které byly schváleny ke dni vystoupení, tj. k 31. lednu 2020. Článek 143 vyžaduje, aby v případě žádosti o záruku na finanční operaci, která byla schválena před datem vystoupení, Spojené království odpovídalo Unii za svůj podíl plateb provedených Unií v rámci těchto operací, ledaže by tento podíl mohl být kryt podílem Spojeného království na tvorbě rezerv v záručním fondu, je-li to relevantní.

V případě ELM činila hodnota rozpočtové záruky EU k datu vystoupení pro operace schválené ke dni vystoupení 33,7 miliardy EUR. Ke dni 31. prosince 2024 se tato částka změnila na 20,6 miliardy EUR (2023: 22,2 miliardy EUR). Podíl Spojeného království na tomto podmíněném závazku ke dni 31. prosince 2024 tedy činí 2,6 miliardy EUR (ke dni 31. prosince 2023: 2,8 miliardy EUR). Jak je však uvedeno výše, jakékoli selhání těchto úvěrů je nejprve kryto Záručním fondem pro vnější vztahy, podfondem společného rezervního fondu, a částky by byly od Spojeného království vyžádány pouze v případě, že by prostředky Spojeného království pro tento fond ve výši 260 milionů EUR ke dni 31. prosince 2024 nebyly dostatečné.

Pokud jde o operace EFSI, činila hodnota rozpočtové záruky EU k datu vystoupení pro operace schválené ke dni vystoupení 23,5 miliardy EUR. Ke dni 31. prosince 2024 se tato částka změnila na 17 miliardy EUR (2023: 18,6 miliardy EUR). Podíl Spojeného království na tomto podmíněném závazku ke dni 31. prosince 2024 tedy činí 2,1 miliardy EUR. Veškeré čerpání záruk v rámci EFSI je nejprve kryto záručním fondem EFSI, podfondem společného rezervního fondu, a částky by byly od Spojeného království vyžádány pouze v případě, že by prostředky Spojeného království pro tento fond ve výši 584 milionů EUR ke dni 31. prosince 2024 nebyly dostatečné.

Vzhledem k tomu, že prováděcí partneři neschválili žádné operace týkající se záruky EFSD před datem vystoupení, Spojené království zde nemá žádné povinnosti.

Podíl Spojeného království na platbách provedených v roce 2024 u operací schválených k datu vystoupení nebo po něm a do 31. prosince 2020 činil 74 milionů EUR (69 milionů EUR pro EFSI a 5 milionů EUR pro ELM), čímž se odpovídajícím způsobem snížila tvorba rezerv Spojeného království. Částka splatná Spojenému království v roce 2025 činí 190,6 milionu EUR (viz poznámka 2.6.1.2).

4.1.2. Záruky poskytnuté v rámci programů finančních nástrojů EU (v nominální hodnotě)

v milionech EUR
	31.12.2024	31.12.2023
Horizont 2020	2 145	2 352
Nástroj pro propojení Evropy	649	649
COSME	378	526
Ostatní	471	511
Celkem	3 642	4 037

Částky ve výše uvedené tabulce představují nesplacené nominální hodnoty záruk poskytnutých v rámci programů finančních nástrojů EU.

Jak je uvedeno v čl. 210 odst. 1 finančního nařízení, rozpočtové výdaje související s určitým finančním nástrojem a finanční závazky EU v žádném případě nesmějí přesáhnout výši příslušného rozpočtového závazku přijatého k tomuto účelu, aby se tak zabránilo vzniku podmíněných závazků pro rozpočet. V praxi uvedené znamená, že tyto závazky mají svou obdobu na rozvahové straně aktiv nebo jsou kryty zbývajícími rozpočtovými závazky, které dosud nejsou zachyceny jako náklad.

Nástroj pro úvěrové záruky v rámci programu COSME sestává především z omezených záruk za portfolia rizikovějšího dluhového financování (především půjček), které finanční zprostředkovatelé nabízejí malým a středním podnikům. Nástroj COSME LGF provádí jménem EU Evropský investiční fond.

Další podrobnosti o programu Horizont 2020 a Nástroji pro propojení Evropy naleznete také v poznámce 2.4.2.1.

Povinnosti Spojeného království vyplývající z jeho vystoupení z EU

Pokud jde o podmíněné závazky EU ohledně částek schválených ke dni vystoupení v souvislosti s finančními nástroji EU, včetně těch, které jsou uvedeny výše, pak platí, že jestliže by některé z těchto podmíněných závazků vznikly, byly by kryty z rozpočtu EU za použití finančních prostředků vedených na svěřenských účtech. V zásadě by tedy od Spojeného království nebyly požadovány žádné jiné částky než jeho podíl na zbývajících rozpočtových závazcích, jak je uvedeno v článku 140 dohody o vystoupení – viz poznámka 2.6.1.2.

4.2. Podmíněné závazky vztahující se k soudním sporům

4.2.1. Soudní spory v oblasti pokut

Ke dni 31. prosince 2024 činily podmíněné závazky týkající se pokut 2 178 milionů EUR (2023: 2 231 milionů EUR). Tato částka zahrnuje pokuty uložené společnostem (1 451 milionů EUR, viz poznámka 2.6.1.3) a pokuty uložené členským státům (727 milionů EUR), které byly předběžně zaplaceny a proti nimž bylo podáno odvolání nebo u nichž není známo, zda bude podáno odvolání. Tento podmíněný závazek bude vykazován až do vydání rozsudku Soudního dvora Evropské unie, nebo do uplynutí lhůty k podání opravného prostředku. Úroky z prozatímních plateb jsou vykázány výsledkově a dále jako podmíněný závazek k vyjádření nejistoty o titulu Komise k těmto částkám. Pokud by EU některý ze sporů, v nichž byly pokuty uloženy, prohrála, budou prozatímně uhrazené pokuty dotčeným společnostem nebo členským státům vráceny bez dopadu na rozpočet. Pokuty jsou jako příjmy rozpočtu zachycovány až v okamžiku, kdy je jejich výše konečná (článek 107 finančního nařízení).

4.2.2. Další soudní řízení

v milionech EUR
	31.12.2024	31.12.2023
Zemědělství	77	84
Ostatní	67	73
Celkem	144	157

Zemědělství

Jde o podmíněné závazky vůči členským státům spojené s rozhodnutími o souladu výdajů z EZZF a na rozvoj venkova s pravidly Společenství, jež jsou předmětem probíhajících řízení u Soudního dvora. Určení konečného závazku a roku, v němž bude mít úspěšné odvolání za následek čerpání z rozpočtu, bude záviset na délce soudního řízení.

Další soudní řízení

Tato položka se týká žalob na EU o náhradu škody, dalších právních sporů a odhadovaných právních výloh. Je třeba upozornit, že v případě žaloby o náhradu škody podle článku 340 SFEU musí žalobce prokázat, že orgán dostatečně závažným způsobem porušil právní předpis, který přiznává práva jednotlivcům, že žalobce utrpěl skutečnou újmu a že mezi protiprávním jednáním a újmou existuje přímá příčinná souvislost.

Povinnosti Spojeného království vyplývající z jeho vystoupení z EU

Podle článku 147 dohody o vystoupení Spojené království odpovídá za svůj podíl plateb nezbytných k vyrovnání podmíněných závazků Unie, které se stanou splatnými ve vztahu k soudním sporům týkajícím se finančních zájmů Unie, za předpokladu, že skutečnosti, které jsou předmětem těchto sporů, nastaly nejpozději 31. prosince 2020. Odhadovaná maximální expozice Spojeného království činí 15 milionů EUR (2023: 18 milionů EUR). V případě soudních řízení, u kterých se má za to, že částky budou uhrazeny z rozpočtu EU (viz poznámka 2.10), je podíl Spojeného království zahrnut jako součást celkové částky splatné ze strany Spojeného království – viz podrobnosti v poznámce 2.6.1.2.

4.3. PODMÍNĚNÁ AKTIVA

v milionech EUR
	31.12.2024	31.12.2023
Přijaté záruky:
Záruky za splnění	275	249
Jiné záruky	5	6
Ostatní podmíněná aktiva	15	15
Celkem	295	270

Záruky za splnění jsou požadovány k zajištění toho, aby příjemci finančních prostředků EU plnili své závazky, které jim vyplývají ze smluv s EU.

5. ROZPOČTOVÉ A PRÁVNÍ ZÁVAZKY

V tomto bodě jsou uvedeny informace o rozpočtovém procesu a budoucích potřebách financování, a nikoli o závazcích ke dni 31. prosince 2024.

Víceletý finanční rámec (VFR), jejž schvalují členské státy, vymezuje na období sedmi let programy a stanoví pro jednotlivé okruhy stropy prostředků na závazky a celkovou výši prostředků na platby, v jejichž rámci je EU oprávněna přijímat rozpočtové a právní závazky a v konečném důsledku provádět platby. Viz tabulka 3.2 v poznámkách ke zprávám o plnění rozpočtu.

Právní závazky odpovídají schváleným programům, projektům a podepsaným dohodám či smlouvám, jež jsou tedy pro EU právně závazné. Právní závazek je úkon, kterým schvalující osoba zakládá nebo stanovuje (za EU) povinnost, ze které vyplývá zatížení rozpočtu (čl. 2 bod 37 finančního nařízení).

Rozpočtový závazek je v zásadě přijímán před založením závazku právního. V případě některých víceletých programů či projektů je tomu však naopak a příslušný rozpočtový závazek je přijímán po dobu několika let v ročních splátkách, pokud tak stanoví základní právní akt. Například v oblasti soudržnosti článek 86 nařízení o společných ustanoveních (nařízení (EU) 2021/1060) stanoví, že rozhodnutí Komise o přijetí programu je právním závazkem ve smyslu uvedeného nařízení, avšak rozpočtové závazky Unie týkající se jednotlivých programů se v období od 1. ledna 2021 do dne 31. prosince 2027 uskutečňují v ročních splátkách. Podobná ustanovení mohou být obsažena v dalších právních základech. Z tohoto důvodu existují částky, k jejichž úhradě se EU právně zavázala, ale u nichž dosud nebyl přijat rozpočtový závazek – viz poznámka 5.2 níže.

Pokud je rozpočtový závazek přijat, ale nenásleduje provedení platby, je takto nevyužitý závazek označován jako „zbývající závazek“ neboli „RAL“ („Reste à Liquider“). K těmto případům dochází u programů či projektů, jež mají nezřídka víceletý charakter, které jsou schváleny, ale u nichž budou platby realizovány až v příštích letech. Jedná se tak o platební závazky, jež mají být splněny v následujících letech. Jelikož se účetní závěrka vypracovává na akruální bázi, zatímco zprávy o plnění rozpočtu se vypracovávají na bázi peněžních toků, byla část celkové nezaplacené částky (RAL) již vykázána jako náklad a je v rozvaze vykázána jako závazek (viz poznámky 2.12 a 2.13). Výpočet těchto nákladů vychází buď z došlých žádostí o proplacení nákladů/faktur, nebo v případech, kdy EU žádosti k datu vykázání dosud neobdržela, z odhadu, jak pokročila realizace daného programu či projektu. Jakmile jsou platby v souvislosti s RAL provedeny, je související závazek odúčtován a v rozvaze se již nevykazuje. Část RAL, která dosud není vykázána jako náklad, není účtována mezi závazky, nýbrž je zveřejněna níže, viz poznámka 5.1.

Níže jsou tedy zveřejněny částky ke dni 31. prosince 2024, jež se EU zavázala uhradit za účelem splnění smluvních ujednání, a jež jsou tedy určeny k financování z budoucích rozpočtů EU.

v milionech EUR
	Poznámka	31.12.2024	31.12.2023
Zbývající rozpočtové závazky dosud nevykázané jako náklad	5,1	428 588	466 467
Významné právní závazky	5,2	257 256	329 939
Celkem		685 844	796 407

5.1. ZBÝVAJÍCÍ ROZPOČTOVÉ ZÁVAZKY DOSUD NEVYKÁZANÉ JAKO NÁKLAD

v milionech EUR
	31.12.2024	31.12.2023
Zbývající rozpočtové závazky dosud nevykázané jako náklad	428 588	466 467

V této položce jsou vykázány zbývající rozpočtové závazky (RAL) ve výši 507 378 milionů EUR (viz tabulka 6.4 ve zprávách o plnění rozpočtu) snížené o související částky, které jsou vykázány jako závazky v rozvaze a jako náklady ve výkazu finanční výkonnosti. Zbývající rozpočtové závazky představují dosud nevyužité závazky, jež dosud nebyly zrušeny a/nebo v souvislosti s nimiž dosud neproběhla platba. Jsou přirozeným důsledkem existence víceletých programů.

Je třeba poznamenat, že nevyplacené zálohy předběžného financování činily ke dni 31. prosince 2024 celkem 78,9 miliardy EUR – viz poznámka 2.5. Jedná se o rozpočtové závazky, jež byly uhrazeny, a tedy snížily objem RAL, avšak dokud nebudou splněny příslušné smluvní povinnosti, budou nadále považovány za částky náležející EU, a nikoli příjemcům. Jsou tedy stejně jako RAL uveřejněny výše a nejsou dosud zachyceny jako náklad.

5.2. VÝZNAMNÉ PRÁVNÍ ZÁVAZKY

v milionech EUR
	31.12.2024	31.12.2023
Hospodářská, sociální a územní soudržnost	177 459	239 903
Přírodní zdroje a životní prostředí	46 659	62 365
Migrace a správa hranic	4 153	5 932
Bezpečnost a obrana (36)	520	743
ITER	9 898	6 926
Nástroj pro propojení Evropy	7 313	5 570
Kosmický program a Program pro bezpečnou konektivitu	3 303	2 886
Nástroj pro Ukrajinu	2 270	–
Závazky z nevratné podpory RRF	558	357
Inovační fond	521	–
Horizont EU	519	589
Dohody o rybolovu	234	166
EURATOM	166	252
RescUE	106	253
Závazky z operativního leasingu	2 721	2 528
Ostatní smluvní závazky	856	968
Fond solidarity EU	–	502
Celkem	257 256	329 939

Důvodem těchto částek jsou dlouhodobé právní závazky, jež na konci roku nebyly v rozpočtu kryty prostředky na závazky. Tyto závazky budou do rozpočtu zapisovány a hrazeny v budoucích letech.

Určité významné programy (viz níže) lze podle čl. 112 odst. 2 finančního nařízení financovat v ročních splátkách. EU je tak schopna přijímat právní závazky (podepisovat grantové dohody, dohody o svěření pravomocí a smlouvy na veřejné zakázky), které jdou nad rámec prostředků na závazky, jež jsou k dispozici v daném roce. Významná část celkového přídělu prostředků ze stávajícího VFR tak již může být přidělena na závazky. Uvedené se týká zejména těchto programů:

Finanční prostředky v rámci sdíleného řízení

Jedná se o právní závazky, jež se EU zavázala uhradit při přijetí operačních programů spadajících do režimu sdíleného řízení. Rozhodnutí Komise o přijetí operačního programu představuje rozhodnutí o financování ve smyslu článku 110 finančního nařízení, a jakmile je oznámeno dotčenému členskému státu, představuje právní závazek ve smyslu uvedeného nařízení.

Ustanovení čl. 86 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních pro fondy se sdíleným řízením stanoví:

„Rozpočtové závazky Unie týkající se jednotlivých programů v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 uskutečňuje Komise pro každý fond v ročních splátkách“.

Částky uvedené na prvních čtyřech řádcích výše uvedené tabulky se týkají okruhu 2A (Hospodářská, sociální a územní soudržnost), okruhu 3 (Přírodní zdroje a životní prostředí) a okruhu 4 (Migrace a správa hranic) a okruhu 5 (Bezpečnost a obrana) VFR na období 2021–2027. Představují neuhrazené částky, jež EU v rozpočtu přidělí na závazky a následně uhradí po dni 31. prosince 2024.

ITER (Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor)

Související závazky jsou určeny na plnění budoucích potřeb financování zařízení ITER. Svůj příspěvek do organizace ITER International poskytuje EU (Euratom) prostřednictvím společného podniku „Fusion for Energy“, včetně příspěvků členských států a Švýcarska. Organizace ITER byla založena proto, aby bylo možno řídit a podnítit využívání zařízení reaktoru ITER, aby bylo podpořeno porozumění a akceptace energie z jaderné syntézy mezi veřejností a aby byly vyvíjeny další činnosti k dosažení jejího cíle. Na projektu ITER se podílí EU společně s různými dalšími zeměmi.

Nástroj pro propojení Evropy (CEF2)

Nástroj pro propojení Evropy poskytuje finanční pomoc transevropským sítím. Podporuje tak projekty společného zájmu v odvětví dopravní, telekomunikační a energetické infrastruktury. Právní závazky přijaté pro potřeby energetické sekce nástroje CEF pokrývají prováděcí období 2021–2027 (s možností prodloužení). Právním základem těchto závazků je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 (37), jehož čl. 4 odst. 5 stanoví, že „rozpočtové závazky na akce trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky po dobu dvou či více let“.

Kosmický program a Program pro bezpečnou konektivitu

Vesmírný program (2 672 milionů EUR) zahrnuje tyto složky: program Galileo, EGNOS, Copernicus, družicovou komunikaci v rámci státní správy a získávání poznatků o situaci ve vesmíru. Nejvýznamnější z nich jsou programy Galileo, v jehož rámci je vyvíjen evropský globální navigační družicový systém, a Copernicus, který souvisí s Evropským programem monitorování Země. Závazky na něj jsou přijaty na období do roku 2027. Na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 (38) Komise podepsala dohody o příspěvcích s Evropskou kosmickou agenturou (ESA), organizací EUMETSAT, výzkumným střediskem Mercator a Evropským střediskem pro střednědobé předpovědi počasí. Článek 11.6 nařízení (EU) 2021/696 povoluje používání ročních splátek.

Cílem Programu pro bezpečnou konektivitu (631 milionů EUR) je zlepšit komunikační služby EU prostřednictvím rozvoje a provozování multiorbitální infrastruktury pro konektivitu na základě modelu partnerství veřejného a soukromého sektoru. Zajistí poskytování celosvětově bezpečných, flexibilních a odolných družicových komunikačních služeb vládním subjektům Unie a členských států. V této souvislosti byla na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/588 (39)udělena koncese seskupení společností.

Závazky z nevratné podpory z Nástroje pro Ukrajinu

Nástroj pro Ukrajinu byl zřízen na podporu Ukrajiny při řešení nedostatku finančních prostředků a potřeb v oblasti obnovy, rekonstrukce a modernizace. Byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/792 na období 2024 až 2027. Podle čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) 2024/792 jsou zdroje na provádění nástroje k dispozici prostřednictvím Rezervy pro Ukrajinu, která se mobilizuje v rámci ročního rozpočtového procesu v souladu s článkem 10b nařízení (EU, Euratom) 2020/2093. Z těchto prostředků je financována podpora v rámci tří pilířů (Plánu pro Ukrajinu, Investičního rámce pro Ukrajinu, Pomoci a podpůrných opatření v souvislosti s přistoupením k Unii) v souladu s orientačním rozdělením stanoveným v nařízení.

Závazky z nevratné podpory RRF

RRF je klíčovým programem nástroje NGEU, evropského nástroje na podporu oživení. Byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (40), které financuje reformy a investice v členských státech od začátku koronavirové pandemie v únoru 2020 do roku 2026. Článek 23 nařízení (EU) 2021/241 povoluje používání ročních splátek. V roce 2023 byl nástroj RRF změněn nařízením (EU) 2023/435, aby bylo možné poskytnout členským státům prostřednictvím kapitol REPowerEU dodatečnou podporu na reformy a investice podporující nezávislost dodávek energie v Unii, jejich bezpečnost a udržitelnost.

Inovační fond

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2023/959 (41), kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a rozhodnutí (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve svém čl. 10 odst. 8 stanoví, že „rozpočtové závazky na opatření, jejichž rozsah přesahuje jeden rozpočtový rok, mohou být rozloženy do ročních splátek v několikaletém období“. Toto ustanovení se vztahuje na nová opatření schválená od roku 2024, včetně opatření financovaných prostřednictvím výzev k podávání návrhů nebo soutěžních nabídkových mechanismů.

Horizont Evropa

Jedná se o částky vyčleněné na program Horizont Evropa na bezpečnou konektivitu, předcházející a navazující činnosti pro různé kosmické složky. Závazky na něj jsou přijaty na období do roku 2027. Na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (42) Komise podepsala s agenturou ESA dohodu o příspěvku. Ustanovení čl. 12 odst. 8 nařízení povoluje používání ročních splátek.

Dohody o rybolovu

Jedná se o závazky do roku 2030, které byly přijaty vůči třetím zemím v souvislosti s operacemi v rámci mezinárodních dohod o rybolovu. Tyto závazky jsou přijímány na základě rozhodnutí Rady pro jednotlivé třetí země (např. dohoda mezi EU a vládou Grónska a vládou Dánska (43) a prováděcí protokol k ní (44)) a považují se za specifické mezinárodní smlouvy, jež svým stranám ukládají práva a povinnosti na období několika let.

EURATOM

EURATOM je program vycházející z nařízení Rady (Euratom) 2021/765 (45). Článek 4 nařízení předpokládá používání ročních splátek.

Obecným cílem programu je provádět činnosti spojené s výzkumem a odbornou přípravou v jaderné oblasti s důrazem na průběžné zlepšování jaderné bezpečnosti, jaderného zabezpečení a radiační ochrany a doplňovat plnění cílů programu Horizont Evropa, mimo jiné v souvislosti s transformací energetiky. Program Euratomu poskytuje granty na výzkum prostřednictvím konkurenčních výzev k předkládání návrhů a konkrétním příjemcům.

RESCEU

RescEU jsou evropské záložní kapacity, které byly zřízeny v rámci mechanismu civilní ochrany Unie při legislativní revizi rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU (46) v roce 2019. Kapacity RescEU byly vytvořeny jako poslední možnost pro případ, že vnitrostátní kapacity a kapacity vyčleněné v rámci Evropské rezervy v oblasti civilní ochrany nebudou schopny zajistit účinnou reakci na různé druhy katastrof. Evropská unie financuje tyto kapacity reakce jako opatření připravenosti, aby byly k dispozici v případě, že bude v rámci mechanismu civilní ochrany Unie zapotřebí operací reakce. Prioritními oblastmi, ve kterých jsou kapacity RescEU budovány, jsou oblasti leteckého hašení lesních požárů, chemické, biologické, radiologické a jaderné incidenty, reakce na mimořádné události, jakož i doprava a logistika.

Závazky z operativního leasingu

Po zbývající dobu trvání příslušných leasingových smluv zbývají k úhradě tyto minimální částky závazků:

v milionech EUR
	Minimální leasingové splátky
	< 1 rok	1–5 let	> 5 let	Celkem
Budovy	519	1 062	1 087	2 668
Materiál IT a další vybavení	14	36	3	53
Celkem	532	1 099	1 090	2 721

V kontextu oznámení záměru Spojeného království vystoupit z EU a na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1718 (47) bylo sídlo Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) v březnu 2019 přemístěno z Londýna do Amsterodamu. Dne 2. července 2019 uzavřela agentura smlouvu s pronajímatelem a od tohoto data své prostory podpronajímá podnájemci za podmínek odpovídajících primární nájemní smlouvě, včetně doby podpronájmu, která tak trvá až do data konce primární nájemní smlouvy agentury v červnu 2039.

Částky uvedené v tabulce zahrnují 369 milionů EUR, jež dosud zbývá uhradit na základě primární nájemní smlouvy.

Ostatní smluvní závazky

V této položce jsou vykázány částky, které jsou přislíbeny k úhradě během doby účinnosti příslušných smluv. Nejvýznamnější částka (422 milionů EUR) připadá na smlouvu na výstavbu budovy Komise v Lucemburku (JMO2).

6. ŘÍZENÍ FINANČNÍCH RIZIK

Zveřejňování informací o řízení finančních rizik v EU se týká několika klíčových oblastí:

—	výpůjčních a úvěrových činností Komise za účelem finanční pomoci prostřednictvím programů, jako jsou NGEU, EFSM, BOP, MFA, SURE, Nástroj pro Ukrajinu a Euratom,

—	pokladních operací Komise při plnění rozpočtu EU,

—	aktiv ve fondech, jako je CPF, v ESUO v likvidaci a v portfoliu BUFI,

—	finančních nástrojů podporovaných z rozpočtu EU.

—	programů rozpočtových záruk EU.

6.1. DRUHY FINANČNÍCH RIZIK

EU čelí finančním rizikům plynoucím z jejích finančních nástrojů:

Tržní riziko: Jedná se o nejistotu týkající se hodnoty investice v důsledku změn tržních cen. Zahrnuje rizika, jako jsou:

—	Měnové riziko: Změny směnných kurzů mohou ovlivnit operace a investice EU.

—	Úrokové riziko: Vyšší úrokové sazby mohou snížit hodnotu některých investic, například dluhopisů.

—	Jiné cenové riziko: To zahrnuje různé faktory (jiné než úrokové sazby a směnné kurzy), které mohou ovlivnit hodnotu investice, jako jsou změny tržních cen nebo faktory specifické pro jednotlivé investice.

Úvěrové riziko: Jedná se o riziko, že dlužník nebude splácet úvěr nebo plnit své smluvní závazky, což povede k případům selhání, jako jsou opožděné splátky nebo úpadek.

Riziko likvidity: Jedná se o riziko, že určitá účetní jednotka EU nebude mít dostatek peněz nebo aktiv, aby mohla dostát svým finančním závazkům.

6.2. POLITIKY ŘÍZENÍ RIZIK

Oceňování finančních nástrojů

Reálnou hodnotou nejsou oceňovány následující kategorie finančních aktiv a závazků: peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty, úvěry v naběhlé hodnotě, pohledávky ze směnných transakcí jiné než pohledávky ze smluv o finanční záruce, pokud jsou klasifikovány jako finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, výpůjčky, smlouvy o finanční záruce a ostatní finanční závazky oceňované naběhlou hodnotou. Za přiměřenou aproximaci reálné hodnoty těchto finančních aktiv a závazků je pokládána jejich účetní hodnota.

Řízení rizik u výpůjčních operací, řízení dluhu a související úvěrové operace

Rámec EU pro řízení rizik je navržen tak, aby chránil finanční zájmy Unie a její dobrou pověst a zároveň zajišťoval řádné řízení jejích výpůjčních a úvěrových operací. Přestože Evropská komise není finanční institucí, používá pokročilé postupy řízení rizik přizpůsobené jedinečné struktuře a programovým požadavkům EU. Hlavním cílem tohoto rámce je chránit finanční zájmy Unie a zachovat integritu, transparentnost a důvěryhodnost jejích operací, zejména těch, které se týkají programu NGEU.

Rámec, který vypracoval ředitel pro řízení rizik (CRO), zahrnuje klíčové politiky, jako je politika v oblasti rizik a dodržování předpisů na vysoké úrovni, politika tržních a finančních rizik v oblasti likvidity a politika řízení operačních rizik. CRO stanovuje tvrdé a měkké limity rizik a klíčové ukazatele rizik pro sledování a vyhodnocování rizik.

Pravidelné zprávy o rizicích zajišťují dodržování limitů, upozorňují na rizikové expozice a navrhují strategie jejich zmírnění. Model „tří linií obrany“ posiluje řízení oddělením pravomocí, vymezením pravomocí a vyjasněním rolí při řízení rizik a kontrole.

CRO, kterého podporuje výbor pro rizika a dodržování předpisů, zavádí rámec pro řízení rizik prostřednictvím vnitřních politik a postupů. Tento výbor řediteli pro řízení rizik radí v otázkách souvisejících s riziky, zejména pokud jde o operace NGEU.

Přijetím prováděcích rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2022/2544 (48) a (EU, Euratom) 2023/2825 (49) byly rozšířeny povinnosti CRO v oblasti dohledu tak, aby zahrnovaly:

—	výpůjční operace v souvislosti s programy finanční pomoci jak v rámci jednotného přístupu k financování, tak i metody financování „back-to-back“,

—	posouzení úvěrového rizika u úvěrů členským státům a třetím zemím v rámci programů NGEU, MFA, MFA+ pro Ukrajinu a podobných programů,

—	operace řízení dluhu.

—	operace řízení likvidity.

CRO je při plnění svých úkolů a povinností samostatný a podává zprávy členovi sboru komisařů odpovědnému za rozpočet podle prováděcího rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2023/2825. Tím je zajištěna nezávislost při plnění svěřených úkolů a povinností.

Výpůjční a úvěrové činnosti za účelem finanční pomoci a v rámci NGEU

EU si na financování svých provozních výdajů nepůjčuje, s výjimkou výpůjček souvisejících s NGEU.

Výpůjční a úvěrové operace EU jsou řízeny v souladu s příslušnými předpisy, rozhodnutími a interními pokyny. Činnosti jako jsou výpůjční a úvěrové operace se řídí podrobnými příručkami a příslušné útvary průběžně vyhodnocují finanční a provozní rizika a zajišťují dodržování stanovených pravidel.

V minulosti byly výpůjční operace EU financovány výpůjčkami „back-to-back“, které minimalizovaly otevřená úroková nebo měnová rizika. Od roku 2021 si však EU půjčuje peníze také v rámci jednotného přístupu k financování.

Jednotný přístup k financování, původně vyvinutý pro NGEU, využívá různé nástroje a techniky financování k uspokojení dlouhodobých i krátkodobých potřeb financování. To zahrnuje vydávání dluhopisů pod značkou EU, které nahradí dosavadní praxi samostatných emisí pro každý jednotlivý program. Od prosince 2022 byla tato strategie rozšířena na půjčky MFA+ pro Ukrajinu, v roce 2023 na program Nástroj pro Ukrajinu a od roku 2024 na další půjčkyMFA. Využívání jednotného přístupu k financování přispívá k větší flexibilitě a nákladové efektivitě.

Pokladní hotovost

Pravidla a zásady pro řízení pokladních operací Komise jsou stanoveny v nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014, ve znění nařízení Rady (EU, Euratom) 2016/804 (50) a (EU, Euratom) 2022/615 (51) (dále jen „nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014“) a ve finančním nařízení.

Uplatňují se tyto hlavní zásady:

—	vlastní zdroje hradí členské státy na účty vedené za tímto účelem na jméno Komise u ministerstva financí nebo centrální banky členského státu.

—	vlastní zdroje hradí členské státy ve svých vlastních národních měnách, kdežto platby Komise jsou většinou denominovány v EUR,

—	Bankovní účty vedené na jméno Komise nesmí být přečerpány, s výjimkou zvláštních případů, jako je nesplácení úvěrů nebo nadměrná potřeba hotovosti.

—	prostředky na účtech vedených v jiných měnách, než je euro, se používají buď k platbám v těchto měnách, nebo se na eura pravidelně převádějí.

Kromě účtů vlastních zdrojů má Komise u centrálních i obchodních bank zřízeny další účty, jejichž prostřednictvím provádí platby a přijímá prostředky, které nejsou rozpočtovými příspěvky členských států.

Pokladní a platební operace jsou vysoce automatizovány a využívají moderních informačních technologií. Jsou uplatňovány postupy, které zaručují bezpečnost systému a oddělení jednotlivých povinností a zajišťují soulad s finančním nařízením, interními kontrolními standardy a zásadami auditu.

Správa pokladních a platebních operací Komise se řídí pokyny a postupy, jejichž cílem je omezit operační a finanční riziko a zajistit odpovídající úroveň kontroly. Tyto pokyny se týkají oblastí, jako je provádění plateb, správa hotovosti, prognóza peněžních toků a kontinuita činnosti. Jejich dodržování je pravidelně kontrolováno.

Správa aktiv

Kontrola různých rizik souvisejících se správou aktiv je založena na speciálních řídicích a pracovních postupech přijatých na základě srovnání s nejvyššími standardy, které přijaly srovnatelné mezinárodní instituce. Těmito postupy, které byly podrobeny různým interním a externím auditům, je zajištěna řádná správa aktiv.

Komise zavedla vhodné řízení pro přezkum a schvalování technických a strategických rozhodnutí v souvislosti s operacemi v oblasti správy aktiv. Na operace v oblasti správy aktiv dohlížejí dva výbory: Výbor pro rizika složený ze zástupců GŘ BUDG a Rada pro správu aktiv složená ze zástupců GŘ BUDG, GŘ ECFIN a GŘ FISMA. Technická rozhodnutí jsou projednávána a schvalována ve výboru pro rizika, zatímco strategická rozhodnutí schvaluje výbor pro rizika a Rada pro správu aktiv, a následně je s konečnou platností schvaluje generální ředitel GŘ BUDG se souhlasem účetního.

Řízení správy aktiv zaručuje jasné delegování rozhodovacích pravomocí a odpovědnosti a odpovídající oddělení povinností mezi útvarem poskytujícím služby přímo klientům, útvarem řízení rizik a útvarem bez přímého kontaktu s klienty. Postupy pro dodržování předpisů poskytují rámec pro odpovídající pravidla kodexů chování k řízení možných osobních střetů zájmů, jakož i pravidla pro řízení rizik obchodování zasvěcených osob.

Pokyny pro správu aktiv a vnitřní investiční omezení poskytují pevný rámec vnitřní kontroly k zajištění ochrany aktiv. Cenné papíry jsou uloženy u našich správců v souladu s osvědčenými tržními postupy, zatímco hotovost a vklady jsou uloženy u finančních institucí s vysokým ratingem. Ochrana finančních aktiv je rovněž zajištěna tím, že jsou odděleny povinnosti mezi týmem odpovědným za uzavírání obchodů s cennými papíry a týmem pracovníků bez přímého kontaktu s klienty, který je odpovědný za jejich vypořádání a za sesouhlasení bankovních účtů. Další úroveň kontroly zajišťuje účetní tým během procesu měsíční uzávěrky, kdy je portfolio cenných papírů sesouhlaseno s výpisem správce cenných papírů. Veškeré nesrovnalosti vypořádání a opožděné platby způsobené protistranami jsou sledovány týmem pro sesouhlasení bankovních účtů a týmem pracovníků bez přímého kontaktu s klienty.

Za účelem sledování dodržování kontrolního rámce je příslušným zúčastněným stranám pravidelně předkládán vyčerpávající soubor ukazatelů výkonnosti a rizik týkajících se spravovaných aktiv.

Zásady správy aktiv, zásady řízení rizik a strategie investování stanoví určité limity a omezení, jimiž je redukována expozice portfolia omezeného na položky investičního stupně vůči úvěrovému riziku, s výjimkou expozice členských států EU.

Společný rezervní fond (CPF)

Společný rezervní fond je spravován v souladu s pokyny pro správu aktiv stanovenými Komisí podle rozhodnutí C(2020)1896 ze dne 25. března 2020 (52). Za správu finančních aktiv společného rezervního fondu odpovídá generální ředitel GŘ BUDG.

Cílem CPF je s vysokou mírou spolehlivosti zajistit likviditu potřebnou pro úplné a okamžité provedení všech požadovaných odtoků, např. čerpání záruk, a zachování kapitálu během investičního horizontu fondu.

Portfolio CPF je sestaveno tak, aby bylo vysoce diverzifikované mezi různé kategorie aktiv, zeměpisné oblasti, emitenty a splatnosti v souladu s pokyny pro správu aktiv. Ke dni 31. prosince 2024 zahrnovalo portfolio CPF investice do nástrojů peněžního trhu, dluhopisů a podnikových fondů a kapitálových fondů ETF.

Vzhledem k tomu, že jedinou protistranou všech otevřených měnových forwardů byla ke dni 31. prosince 2024 Banque de France, nejsou k uvedenému datu zavedena žádná úvěrová posílení, např. kolaterál, nettingové dohody či záruky. V případě měnových derivátů, jež mají na konci sledovaného období kladnou reálnou hodnotu, je maximální expozice vůči úvěrovému riziku rovna účetní hodnotě v rozvaze.

Pokuty

Prozatímně zaplacené pokuty: Portfolio BUFI

Uložené a prozatímně zaplacené pokuty jsou investovány do portfolia BUFI.

Komise portfolio BUFI spravuje v souladu s interními pokyny a postupy pro správu aktiv. Cílem činností v oblasti správy aktiv je:

—	zajistit, aby tyto prostředky byly v případě potřeby snadno dostupné,

—	snížit rizika spojená s finančními trhy, usilovat o dosažení výnosu, který odpovídá referenční hodnotě BUFI, a to při zachování nominální výše pokut.

Investice v portfoliu BUFI jsou omezeny na:

—	termínované vklady u centrálních bank členských států, u agentur vydávajících státní dluhopisy, u bank plně vlastněných nebo zaručených státem nebo u nadnárodních institucí,

—	dluhopisy, směnky a vkladové certifikáty vydané státními nebo nadnárodními institucemi.

Přijaté finanční záruky

Komise drží značný objem záruk vydaných finančními institucemi v souvislosti s pokutami uloženými společnostem, které porušily pravidla platná v EU (viz poznámka 2.6.1.3). Tyto záruky poskytují pokutované společnosti jako alternativu k prozatímní úhradě pokuty.

Komise tyto záruky spravuje v souladu se svými interními zásadami řízení rizik. Tato politika zajišťuje, aby byla pravidelně identifikována a vyhodnocována finanční a operační rizika a aby bylo pravidelně prověřováno dodržování interních zásad a postupů.

Programy rozpočtových záruk EU

V rámci finančního nařízení bylo zavedeno několik opatření na ochranu rozpočtu EU před finančními riziky, která vyplývají z využívání rozpočtových záruk. Tato ochranná opatření lze rozdělit do čtyř hlavních kategorií:

(a)

Opatření k omezení výše podmíněných závazků

Výše záruky EU je jasně definovaným způsobem omezena a finanční závazek nesmí přesáhnout výši rozpočtové záruky schválené v základním právním aktu. Podmíněný závazek vytvořený rozpočtovou zárukou může převýšit finanční aktiva poskytnutá na krytí finančního závazku EU pouze tehdy, je-li tak stanoveno v základním právním aktu a za zvláštních podmínek.

Požadovaný rizikový profil operací / finančních produktů zaručených EU je určen ex ante, tj. před podpisem záručních dohod.

(b)	Opatření týkající se výběru prováděcích partnerů Programy rozpočtových záruk jsou prováděny se spolehlivými partnery, kteří jsou hodnoceni podle pilířů. Tito partneři se zavazují využívat své vlastní zdroje, čímž se zajistí soulad jejich zájmů se zájmy EU.

(c)

Opatření k zajištění odpovídající rozpočtové kapacity ex ante pro čerpání záruk

Programy rozpočtových záruk jsou zajištěny aktivy, která jsou uložena ve společném rezervním fondu. Míra tvorby rezerv je v základním právním aktu každého programu stanovena tak, aby umožnila plánování rozpočtových prostředků, které by vytvořily rezervu umožňující absorpci ztrát bez narušení rozpočtu. Komise každoročně zajišťuje, aby míra tvorby rezerv byla přiměřená a v souladu se zásadami finančního nařízení a s finančním plánováním.

(d)

Opatření k řešení realizovaných ztrát přesahujících odhad ex ante

Finanční nařízení obsahuje dvě prahové hodnoty včasného varování (zůstane-li k dispozici 50 % a 30 % míry tvorby rezerv). Tyto prahové hodnoty umožňují Komisi předvídat případné vyčerpání rezerv a posoudit, zda by měla navrhnout dodatečnou tvorbu rezerv. V případě dočasné potřeby dodatečné likvidity jsou zavedeny postupy, jako jsou převody mezi podfondy společného rezervního fondu, využití likvidity centrální pokladny a využití dostupného rozpočtového prostoru.

Kromě toho byl v roce 2020 zřízen Řídící výbor pro podmíněné závazky, který dohlíží na rozpočtové záruky a finanční pomoc vytvářející podmíněné závazky vůči rozpočtu. Výbor zasahuje do záležitostí týkajících se řízení rizik, standardních dohod a integrovaného podávání zpráv za účelem stanovení podnikových požadavků na udržitelné řízení podmíněných závazků.

Programy finančních nástrojů

Rozpočet EU se již mnoho let opírá o programy finančních nástrojů. Tyto programy se využívají na financování rizikovějších subjektů, které mají potíže získat financování od komerčních věřitelů. Komise prováděním těchto programů pověřuje skupinu EIB nebo jiné finanční instituce, a to na základě dohody s Komisí. Příklady takových programů jsou uvedeny v poznámce 2.4.2.1.

Jakmile je na některý finanční nástroj vyčleněn finanční příspěvek, jsou nezbytné finanční prostředky převedeny na svěřenský účet finanční instituce zřízený pro tento účel na její jméno, avšak na účet Komise. Tyto prostředky může daná finanční instituce používat na poskytování úvěrů, vydávání dluhových nástrojů, investování do kapitálových nástrojů či úhradu uplatněných záruk.

Riziko spojené s těmito finančními nástroji je omezeno stropem, který je stanoven v příslušných dohodách a který odpovídá částce vyčleněné v rozpočtu na tento nástroj. Vzhledem k tomu, že Komise často nese ztrátu jako první, je pravděpodobné, že rozpočtu EU vzniknou určité ztráty.

Dohody Komise s finančními institucemi obsahují přísné podmínky a povinnosti, které mají zajistit řádné nakládání s finančními prostředky EU, jakož i řádné poskytování informací o těchto prostředcích. Výnosy z finančních nástrojů se zpravidla vracejí do rozpočtu EU.

6.3. MĚNOVÉ RIZIKO

Expozice EU vůči měnovému riziku z finančních nástrojů na konci roku – čistá pozice

v milionech EUR
	31.12.2024
	USD	RON	PLN	SEK	Ostatní	EUR	Celkem
Finanční aktiva
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě 1	40	5	–	–	7	414	466
Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty
Nederiváty	2 148	–	–	45	120	41 336	43 648
Deriváty	–	–	–	–	–	1 110	1 110
Pohledávky 2	72	1	17	1	111	3 039	3 240
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty	111	258	573	314	966	60 941	63 163
	2 371	264	590	360	1 204	106 839	111 628
Finanční závazky
Závazky z finančních záruk	(518 )	(36 )	(59 )	(12 )	(112 )	(5 643 )	(6 379 )
Finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	(1 712 )	285	76	75	138	1 040	(98 )
	(2 230 )	248	17	63	26	(4 603 )	(6 477 )
Celkem	141	512	607	423	1 230	102 237	105 151

v milionech EUR
	31.12.2023
	USD	RON	PLN	SEK	Ostatní	EUR	Celkem
Finanční aktiva
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě (53)	39	5	–	–	11	200	255
Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty
Nederiváty	1 568	–	–	20	129	35 686	37 402
Deriváty	(1 142 )	17	21	74	65	2 055	1 091
Pohledávky (54)	123	2	28	1	120	3 757	4 032
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty	145	474	1 076	654	1 657	35 608	39 616
	734	499	1 126	749	1 982	77 306	82 396
Finanční závazky
Závazky z finančních záruk	(591 )	(32 )	(38 )	(15 )	(105 )	(5 488 )	(6 268 )
Finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	(1 )	152	–	(3 )	(6 )	(201 )	(60 )
	(593 )	120	(38 )	(18 )	(111 )	(5 689 )	(6 328 )
Celkem	142	619	1 088	731	1 871	71 618	76 068

V roční účetní závěrce EU za rok 2024 byla do expozice vůči měnovému riziku a analýzy citlivosti zařazena měna RON, zatímco měna GBP byla v porovnání s roční účetní závěrkou EU za rok 2023 odstraněna. Důvodem je pokles expozic v GBP po odchodu Spojeného království z EU v roce 2020 a pokračující nárůst expozic v RON.

Pokud by euro oproti ostatním měnám posílilo nebo oslabilo o 10 %, mělo by to na hospodářský výsledek následující dopad:

v milionech EUR
Zvýšení měnového kurzu (+)/ Snížení měnového kurzu (–)	2024
Zvýšení měnového kurzu (+)/ Snížení měnového kurzu (–)	USD	RON	PLN	SEK
+10 %	(13 )	(47 )	(55 )	(38 )
-10 %	16	57	67	47

v milionech EUR
Zvýšení měnového kurzu (+)/ Snížení měnového kurzu (–)	2023
Zvýšení měnového kurzu (+)/ Snížení měnového kurzu (–)	USD	RON	PLN	SEK
+10 %	(13 )	(56 )	(99 )	(66 )
–10 %	16	69	121	81

Výpůjční a úvěrové činnosti pro NGEU a finanční pomoc

Vzhledem k tomu, že veškerá finanční aktiva a závazky EU jsou v současnosti v eurech, není EU vystavena měnovému riziku.

Pokladní hotovost

Vlastní zdroje hrazené členskými státy v jiných měnách než v EUR jsou vedeny na účtech vlastních zdrojů. Když je těchto prostředků zapotřebí na provedení plateb, převedou se na eura. V některých případech se tyto prostředky používají přímo na platby v téže měně.

Komise má u obchodních bank účty i v jiných měnách EU než v EUR, například v USD, GBP a CHF, aby mohla provádět platby v těchto měnách. Tyto účty jsou doplňovány podle potřeby, což snižuje měnové riziko.

Jsou-li na účty připsány různé další příjmy v jiných měnách než v EUR, jsou buď převedeny na účty Komise vedené v téže měně, nebo přepočteny na eura a převedeny na účty vedené v EUR.

Zálohové účty v jiných měnách než v EUR jsou doplňovány na základě odhadovaných krátkodobých platebních potřeb a jejich zůstatky jsou udržovány v rámci příslušných stropů.

Pokuty

Všechny pokuty jsou ukládány a hrazeny nebo prozatímně kryty v eurech, a proto nevzniká měnové riziko, jsou-li uloženy ve fondu BUFI.

Rozpočtové záruky

Rozpočtové záruky jsou obvykle omezeny maximální částkou v EUR. Některé podkladové operace však mohou být denominovány v jiných měnách, například v USD nebo v místních měnách.

Při určování potřeb rezerv na rozpočtové záruky Komise zohledňuje měnové riziko.

Společný rezervní fond (CPF)

Společný rezervní fond používá EUR i USD. Za účelem řízení měnového rizika uzavírá CPF měnové forwardy k zajištění tržní hodnoty svých investic v USD, přičemž limit pro maximální nezajištěnou měnovou expozici je stanoven na 1 % celkové hodnoty portfolia při dodržení referenční hodnoty a ročních strategických alokací, jak je stanoveno v příslušných finančních nástrojích. Další informace jsou uvedeny v poznámce 2.4.1.2.

CPF používá tuto zajišťovací strategii k tomu, aby podle potřeby zajištěnou pozici upravil či vyrovnal opačnou hodnotou. CPF však nezajišťuje měnové riziko u postoupených půjček (viz poznámka 2.4.1.2), které jsou vedeny v původní měně, a vystavují tak EU měnovému riziku. Vzhledem k nejistotě ohledně okamžiku splacení úvěru nejsou u těchto úvěrů prováděna žádná opatření ke kompenzaci kolísání směnných kurzů.

6.4. ÚROKOVÉ RIZIKO

V následující tabulce je uvedeno, jak by změna úrokových sazeb o 1 % (+/– 100 bazických bodů) ovlivnila hospodářský výsledek EU u dluhových cenných papírů a ETF.

v milionech EUR
	Zvýšení (+) / pokles (–) v bazických bodech	Hospodářský výsledek
2024: Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty	+ 100	(1 172 )
2024: Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty	– 100	1 246
2023: Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty	+ 100	(960 )
2023: Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty	– 100	1 021

Citlivost daného portfolia dluhopisů na změny úrokových sazeb roste spolu s jeho durací. Durace hlavních portfolií aktiv spravovaných Komisí je uvedena níže.

Výpůjční a úvěrové činnosti pro NGEU a finanční pomoc

Z výpůjčních a úvěrových činností vznikají EU úročená aktiva a pasiva významného objemu. U nástrojů finanční pomoci s výjimkou výpůjček v rámci jednotného přístupu k financování však úrokové riziko z výpůjčních operací nehrozí, neboť je kompenzováno půjčkami s rovnocennými podmínkami (tzv. back-to-back).

U jednotného přístupu k financování je úrokové riziko pokryto zavedením postupů a mechanismů, které toto riziko zmírňují. Základní zásadou u jednotného přístupu k financování je rozdělení nákladů na financování a souvisejících nákladů mezi příjemce půjček a rozpočet EU transparentním, nákladově nejefektivnějším a nejspravedlivějším způsobem na základě denních výpočtů úroků. Jednotné financování je založeno na zásadě plné alokace nákladů, takže veškeré úrokové náklady pocházející z výpůjčních nástrojů, držby hotovosti nebo jiných investičních nástrojů jsou plně přerozděleny a fakturovány příjemcům úvěrů jako náklady na financování nebo náklady na řízení likvidity.

Náklady na financování jsou příjemcům půjček přidělovány na základě nesplacené částky půjček. Náklady na financování, které nejsou přiřazeny k půjčkám nebo nevratné podpoře jsou fakturovány příjemcům půjček a rozpočtu EU v podobě nákladů na řízení likvidity, které mohou být kladné nebo záporné v závislosti na vývoji úrokových sazeb uplatňovaných na peněžní zůstatky.

V rámci jednotného přístupu k financování je hotovost držena ve sdíleném obezřetnostním a finančním fondu EU, aby se zachovala stanovená bezpečnostní rezerva a zároveň se zabránilo nadměrným zůstatkům. Hotovost je uložena u ECB a od 4. dubna 2022 se na veškerý zůstatek hotovosti vztahuje krátkodobá úroková sazba eurového peněžního trhu snížená o 20 bazických bodů. Veškeré výnosy z držby hotovosti a jiných investičních nástrojů, jako jsou termínované vklady na peněžním trhu, jsou součástí fakturace nákladů na řízení likvidity.

Pokladní hotovost

Komise zavedla opatření k tomu, aby se do úroků připisovaných na jejích bankovních účtech pravidelně promítaly tržní úrokové sazby a jejich případné výkyvy.

Účty vlastních zdrojů jsou chráněny před veškerými náklady, neboť jsou v souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 osvobozeny od veškerých poplatků a úroků.

Účty vedené u ministerstev financí členských států, na něž jsou hrazeny vlastní zdroje, nejsou úročeny ani zpoplatněny. Účty u národních centrálních bank (vlastní zdroje a jiné) úročeny být mohou, a to sazbami, jež tyto jednotlivé instituce používají.

Komise přizpůsobuje své postupy řízení hotovosti podle aktuálních úrokových podmínek na trhu. V roce 2023 usnadnily kladné úrokové sazby zavedení modelu centrálního účtu. Bezpečnostní hotovostní rezerva je držena na centrálních vkladových účtech na základě týdenního financování z účtů vlastních zdrojů, aby se pokryly platební potřeby pro účely plnění rozpočtu a zabránilo se nadměrným zůstatkům.

Jednodenní zůstatky na účtech u obchodních a centrálních bank se úročí denně na základě proměnlivých tržních sazeb, na které se uplatňuje smluvní marže (kladná nebo záporná).

Pokuty

Prozatímně vybrané pokuty jsou investovány do portfolia dlouhodobých dluhopisů s průměrnou durací portfolia 1,55 roku.

Společný rezervní fond (CPF)

Celková průměrná durace portfolia CPF je 3,42 roku.

ESUO v likvidaci

Částky ESUO jsou investovány do portfolia dlouhodobých dluhopisů s průměrnou durací 3,31 roku.

6.5. JINÁ CENOVÁ RIZIKA

K 31. prosinci 2024 je EU vystavena akciovému riziku z různých investic, mezi něž patří:

—	nekotované kapitálové investice (např. fondy rizikového kapitálu a jiné investiční fondy),

—	fondy peněžního trhu (např. jednotný fond EIB),

—

ETF,

—	investice do společných portfolií (viz poznámka 2.4.2.1).

EU je rovněž vystavena akciovému riziku prostřednictvím záruk pokrývajících nekotované kapitálové a kvazikapitálové investice, které se vykazují jako deriváty v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty (viz poznámka 2.4.2.2).

Akciovým rizikem se rozumí riziko, že v důsledku kolísání cen akcií nebo hodnoty zajištěných kapitálových investic dojde ke změně reálné hodnoty uvedených investic.

Dopad 10% přebytku nebo schodku hodnoty výše uvedených nástrojů na zisk nebo ztrátu by byl následující:

v milionech EUR
	10 %	(10)%
Kapitálové investice	320	(320 )
Fondy peněžního trhu, fondy obchodované na burze a investice do společných portfolií	598	(598 )
Záruky na vlastní kapitál (55)	606	(606 )
Celkem k 31. 12. 2024	1 523	(1 523 )
Kapitálové investice	289	(289 )
Fondy peněžního trhu, fondy obchodované na burze a investice do společných portfolií	481	(481 )
Záruky na vlastní kapitál (55)	506	(506 )
Celkem k 31. 12. 2023	1 276	(1 276 )

EU investuje do nekotovaných aktiv, jejichž hodnota není veřejně dostupná, nebo za ně ručí. Tato aktiva obvykle provádějí pověřené subjekty, které jsou odborníky v oboru a pravidelně vyhodnocují a monitorují jejich hodnotu.

6.6. ÚVĚROVÉ RIZIKO

Maximální expozice vůči úvěrovému riziku

v milionech EUR
	31.12.2024	31.12.2023
Finanční aktiva
Půjčky	283 580	246 877
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty	63 163	39 616
Pohledávky ze směnných transakcí (56)	3 240	4 032
Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty – dluhové cenné papíry	34 465	29 703
Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty – deriváty	1 110	1 091
Poskytnuté záruky a úvěrové přísliby
FGC	60 857	57 066
Úvěrové přísliby	18 193	40
Celkem	464 607	378 426

Kromě toho je EU nepřímo vystavena úvěrovému riziku prostřednictvím svých investic do fondů peněžního trhu, podnikových dluhových EFT a společných portfolií dluhových cenných papírů (viz poznámka 2.4.2.1), což může ovlivnit jejich ceny (viz poznámka 6.5).

Půjčky: úvěrová kvalita

v milionech EUR
31.12.2024
	Fáze 1	Fáze 2	Fáze 3	POCI	Celkem
Úvěrový rating
Prvotřídní a vysoká kvalita	35 593	–	–	–	35 593
Vyšší střední kvalita	87 005	–	–	–	87 005
Nižší střední kvalita	129 200	–	–	–	129 200
Neinvestiční kvalita (včetně selhání)	3 593	44 139	14	27	47 773
Hrubá účetní hodnota	255 391	44 139	14	27	299 571
Minus opravná položka na ztráty	(31 )	(15 969 )	(14 )	24	(15 991 )
Čistá účetní hodnota	255 360	28 170	(1 )	51	283 580

v milionech EUR
31.12.2023
	Fáze 1	Fáze 2	Fáze 3	POCI	Celkem
Úvěrový rating
Prvotřídní a vysoká kvalita	36 302	–	–	–	36 302
Vyšší střední kvalita	72 051	–	–	–	72 051
Nižší střední kvalita	113 652	–	–	–	113 652
Neinvestiční kvalita (včetně selhání)	2 130	31 762	25	38	33 955
Hrubá účetní hodnota	224 134	31 762	25	38	255 960
Minus opravná položka na ztráty	(54 )	(9 024 )	(23 )	18	(9 083 )
Čistá účetní hodnota	224 081	22 738	2	56	246 877

Výše uvedené kategorie rizik jsou v zásadě založeny na ratingových stupnicích externích ratingových agentur. Těmto kategoriím odpovídá:

—	prvotřídní a vysoká kvalita: Moody P-1, Aaa – Aa3; S&P A-1+, A-1, AAA – AA–; Fitch F1+, F1, AAA – AA– a ekvivalentní stupně,

—	vyšší střední kvalita: Moody P-2, A1 – A3; S&P A-2, A+ – A–, Fitch F2, A+ – A– a ekvivalentní stupně,

—	nižší střední kvalita: Moody P-3, Baa1 – Baa3, S&P A-3, BBB+ – BBB–, Fitch F3, BBB+ – BBB– a ekvivalentní stupně,

—	neinvestiční kvalita: Moody not prime, Ba1 – C; S&P B, C, D, BB+ – D; Fitch B, C, D, BB+ – D a ekvivalentní.

EU tyto ratingové kategorie používá k posouzení finančních nástrojů a obchodních bank. Na základě vlastních analýz jednotlivých případů však může EU ponechat částky v určité rizikové kategorii i tehdy, pokud některá ratingová agentura snížila rating protistrany.

Půjčky v neinvestičním kvalitě jsou především půjčky finanční pomoci partnerským zemím ve finančních obtížích. Všechny půjčky členským státům jsou v investiční kvalitě a ve fázi 1. Půjčky ve fázi 2 zahrnují zejména programy MFA, MFA+, Nástroj pro Ukrajinu a půjčky Euratomu pro Ukrajinu. Půjčky POCI jsou postoupené půjčky z programů ELM.

Výpůjční a úvěrové činnosti pro NGEU a finanční pomoc

V případě, že dlužníci neplní své závazky, může Komise čerpat z aktiv držených ve společném rezervním fondu, aby uhradila veškeré související splatné dluhy, zejména v případě půjček MFA a půjček Euratomu třetím zemím (s výjimkou MFA+).

Půjčky poskytnuté Ukrajině v rámci mimořádného programu MFA (6 miliard EUR vyplacených v roce 2022) jsou nejprve kryty jejich podfondem CPF a poté také dalšími zárukami členských států ve výši 3,7 miliardy EUR, které jsou ke dni 31. prosince 2024 považovány za úvěrové posílení těchto půjček, a snižují tak opravnou položku na znehodnocení vykázanou v souvislosti s těmito půjčkami na 337 milionů EUR (z celkové opravné položky na znehodnocení ve výši 10,1 miliardy EUR pokrývající veškeré půjčky MFA a MFA+ Ukrajině).

Komise řídí expozici vůči úvěrovému riziku u půjček Euratomu tím, že získává státní záruky, přičemž k 31. prosinci 2024 tyto záruky činily 300 milionů EUR (2023: 314 milionů EUR).

Půjčky poskytnuté členským státům v rámci nástroje SURE jsou podloženy systémem dobrovolných záruk členských států ve výši 25 % maximálního stropu, který je k dispozici pro související finanční pomoc.

V případě jakýchkoli úvěrových ztrát u půjček poskytnutých členským státům, MFA+ a Nástroje pro Ukrajinu může Komise požádat o krytí členské státy, přičemž jsou respektovány stropy vlastních zdrojů („rozpočtový manévrovací prostor“; viz poznámka 6.7).

Půjčky: Změny u opravné položky na ztráty ze znehodnocení

v milionech EUR
	Fáze 1	Fáze 2	Fáze 3	POCI	Celkem
Opravná položka k 1. 1. 2024	54	9 024	23	(18 )	9 083
Převod do fáze 1	23	(23 )	–	–	–
Převod do fáze 2	(0 )	0	–	–	–
Převod do fáze 3	–	–	–	–	–
Nové půjčky	14	5 694	–	–	5 708
Odúčtování – splátky	(1 )	(25 )	(8 )	–	(34 )
Odúčtování – odpisy	–	–	–	(12 )	(12 )
Přecenění opravných položek na ztráty	(59 )	1 299	(1 )	6	1 245
Ostatní	0	0	0	–	0
Opravná položka k 31. 12. 2024	31	15 969	14	(24 )	15 991

Dodatečná opravná položka na ztráty ze znehodnocení úvěrů ve fázi 2 se týká zejména nových úvěrů Ukrajině poskytnutých v rámci Nástroje pro Ukrajinu (viz poznámka 2.4.1.1).

Na úroky vzniklé z některých těchto mimořádných půjček MFA a půjček MFA+ poskytla EU Ukrajině v roce 2024 subvence úrokových sazeb ve výši 763 milionů EUR. Naběhlá hodnota před změnou činila 17,3 miliardy EUR. Tato změna smluvních podmínek byla vykázána jako ztráta ze změny ve výkazu finanční výkonnosti (viz poznámka 3.15). Subvence úrokových sazeb neměla významný dopad na posouzení úvěrového rizika a půjčky byly ke dni 31. prosince 2024 i nadále klasifikovány do fáze 2.

Pravidla EU pro rozdělování půjček (úvěrů) do jednotlivých fází jsou uvedena v poznámce 1.5.5.

Půjčky: Ocenění ECL

EU používá k ocenění očekávaných úvěrových ztrát pravděpodobnostně vážený odhad. Jedná se o odhad rozdílu mezi smluvními peněžními toky a očekávanými peněžními toky.

EU pro tento odhad používá tři parametry úvěrového rizika:

—	Pravděpodobnost selhání („PD“): Jedná se o procentní podíl, který vyjadřuje pravděpodobnost toho, že protistrana nebude schopna plnit svůj finanční závazek, a to buď během následujících 12 měsíců, nebo po zbývající dobu trvání závazku.

—	Ztrátovost ze selhání („LGD“): Jedná se o procentní podíl, který vyjadřuje očekávaný hotovostní schodek s přihlédnutím ke zpětně získaným částkám a kolaterálu.

—	Expozice v selhání („EAD“): Jedná se o expozici (částku) nesplacenou v okamžiku selhání.

Při odhadu LGD u státních expozic zohledňuje EU svůj status de facto preferovaného věřitele.

Odhadované peněžní toky za očekávanou dobu trvání finančního aktiva jsou diskontovány efektivní úrokovou mírou.

EU zohledňuje přiměřené a odůvodněné informace týkající se budoucího vývoje, které jsou dostupné bez nepřiměřených nákladů a úsilí, a v případě potřeby upravuje parametry modelu.

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty: úvěrová kvalita

v milionech EUR
	31.12.2024	31.12.2023
Úvěrový rating
Prvotřídní a vysoká kvalita	57 251	35 687
Vyšší střední kvalita	4 161	3 114
Nižší střední kvalita	1 722	786
Neinvestiční kvalita	28	28
Hrubá účetní hodnota	63 163	39 616
Minus opravná položka na ztráty	–	–
Čistá účetní hodnota	63 163	39 616

Pokladní hotovost

Většina pokladních zdrojů Komise je vedena na účtech vlastních zdrojů otevřených členskými státy pro platby jejich příspěvků z vlastních zdrojů, zejména HND, DPH a TVZ. Tyto účty jsou vedeny u ministerstev financí či centrálních bank členských států, které představují pro Komisi nejnižší úvěrové riziko (nebo riziko protistrany).

Pokud jde o tu část hotovostních zdrojů Komise, která je uložena u komerčních bank, jsou tyto účty doplňovány podle pravidel just in time, o což se automaticky stará systém řízení pokladní hotovosti. Na každém komerčním účtu jsou peněžní prostředky ponechávány v minimálním objemu, čímž je zajištěno, že celková částka jednodenních vkladů na těchto komerčních účtech zůstává trvale nízká (v průměru méně než 100 milionů EUR).

V zájmu další minimalizace rizika protistrany, jemuž je Komise vystavena, jsou uplatňovány zvláštní zásady pro výběr obchodních bank. Tyto zásady zahrnují:

—	Výběr obchodních bank prostřednictvím výběrových řízení s minimálním dlouhodobým úvěrovým ratingem S&P A– nebo ratingem ekvivalentním.

—	Sledování ratingů a stanovení maximální expozice vůči každé finanční instituci s ohledem na úvěruschopnost a kapitalizaci subjektu finančního sektoru.

—

V delegacích mimo EU vedení zálohových účtů u místních bank vybraných ve zjednodušeném výběrovém řízení, a to s požadavky na rating v závislosti na místní situaci. V zájmu omezení expozice vůči riziku jsou zůstatky na zálohových účtech udržovány v nejnižším možném objemu a pravidelně doplňovány a používané stropy se každoročně přezkoumávají.

Hotovost držená v rámci jednotného přístupu k financování

V rámci jednotného přístupu k financování je držen dostatek hotovosti, aby bylo možné uspokojit všechny nadcházející potřeby čerpání a zachovávat stanovenou bezpečnostní rezervu, přičemž se zároveň zabrání nadměrným zůstatkům. Hotovost je uložena na bankovním účtu u Evropské centrální banky, takže úvěrové riziko je velmi nízké.

Pohledávky: úvěrová kvalita

v milionech EUR
	Není splatné	Po splatnosti	Po splatnosti	Po splatnosti	Po splatnosti	Celkem
	Není splatné	0–30 dní	31–90 dní	91 dní – 1 rok	> 1 rok	Celkem
Hrubá účetní hodnota	1 508	15	33	27	207	1 789
Minus opravná položka na ztráty	(5 )	(2 )	(3 )	(13 )	(115 )	(138 )
Čistá účetní hodnota k 31. 12. 2024	1 502	13	30	14	92	1 652
Hrubá účetní hodnota	1 819	23	10	40	304	2 195
Minus opravná položka na ztráty	(2 )	(2 )	(4 )	(12 )	(140 )	(159 )
Čistá účetní hodnota k 31. 12. 2023	1 817	21	6	28	164	2 036

Částky v této tabulce nezahrnují náklady příštích období a část k inkasu smluv o finanční záruce oceněnou v reálné hodnotě vykazované do zisku a ztráty (viz poznámka 2.6.2), protože se na ně nevztahují požadavky týkající se snížení hodnoty.

Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty – dluhové cenné papíry: úvěrová kvalita

Společný rezervní fond (CPF)

Vážený průměrný úvěrový rating portfolia společného rezervního fondu odpovídá stupni A (S&P nebo rating ekvivalentní).

Prozatímně vybrané pokuty: Portfolio BUFI

Vážený průměrný úvěrový rating tohoto portfolia odpovídá stupni A (S&P nebo rating ekvivalentní).

Přijaté finanční záruky

Zásady řízení rizik, jež jsou uplatňovány na akceptaci finančních záruk, zajišťují Komisi vysokou úvěrovou kvalitu. Tyto zásady zahrnují:

—	Stanovení maximální úvěrové expozice vůči konkrétnímu subjektu finančního sektoru na základě jeho úvěrového ratingu a výše kapitálu vykázané v jeho účetní závěrce podle IFRS.

—	Pravidelná kontrola souladu neuplatněných záruk s požadavky těchto zásad.

ESUO v likvidaci

Vážený průměrný úvěrový rating tohoto portfolia odpovídá stupni A- (S&P nebo rating ekvivalentní).

Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty – deriváty: úvěrová kvalita

Derivátová aktiva EU se týkají především záruk za kapitálová portfolia. Úvěrové riziko je omezeno na riziko protistrany. Záruka na vlastní kapitál bude vypořádána především se skupinou EIB, která má rating AAA, což snižuje úvěrové riziko.

Jedinou protistranou všech otevřených měnových forwardů byla ke dni 31. prosinci 2024 Banque de France. V důsledku toho není zapotřebí žádných úvěrových posílení, jako je kolaterál nebo záruky.

Smlouvy o finanční záruce: úvěrová kvalita

v milionech EUR
		31.12.2024			31.12.2023
	Fáze 1	Fáze 2	Celkem	Fáze 1	Fáze 2	Celkem
Dlouhodobý rating
Prvotřídní a vysoká kvalita	1	–	1	2	–	2
Vyšší střední kvalita	5	–	5	5	0	5
Nižší střední kvalita	137	–	137	29	–	29
Neinvestiční kvalita	34 912	25 746	60 658	30 310	26 697	57 007
Spravováno na kolektivním základě / nehodnoceno	10	47	56	13	10	23
Celkem	35 064	25 793	60 857	30 360	26 707	57 066

Smlouvy o finanční záruce: Změna opravné položky na ztráty

v milionech EUR
	Fáze 1	Fáze 2	Celkem
Opravná položka k 1. 1. 2024	1 430	2 397	3 826
Převod do fáze 2 (57)	(54 )	54	–
Převod do fáze 1 (57)	8	(8 )	–
Přírůstky	292	34	326
Uvolnění záruk	(26 )	(4 )	(30 )
Přecenění	280	(398 )	(117 )
Opravná položka k 31. 12. 2024	1 930	2 075	4 005
Účetní hodnota závazků z finanční záruky k 31. 12. 2024	4 109	2 271	6 379

Zvýšení opravné položky na ztráty ze záruk ve fázi 1 v roce 2024 bylo způsobeno zejména novými operacemi podepsanými v rámci záruk InvestEU a NDICI (viz poznámka 4.1.1).

Z nesplacených ECL u záruk ve fázi 2 ve výši 2,1 miliardy EUR ke dni 31. prosince 2024 se 1,7 miliardy EUR týká záruk ELM (viz poznámka 4.1.1). Součástí je očekávaná úvěrová ztráta za dobu trvání ve výši 0,9 miliardy EUR u expozice EIB na Ukrajině (3,7 miliardy EUR nesplacených půjček EIB protistranám na Ukrajině), za kterou se zaručila EU. Snížení ECL u záruk ve fázi 2 souvisí především s přeceněním ECL u portfolia krytého zárukami ELM v důsledku jeho amortizace a také se změnou odhadů.

Pravidla EU pro rozdělování smluv o finanční záruce do jednotlivých fází jsou uvedena v poznámce 1.5.12.

Rozpočtové záruky

EU je vystavena úvěrovému riziku zejména prostřednictvím operací, za které ručí. Pokud se zhorší úvěrová kvalita podkladových operací, zvýší se pravděpodobnost případů selhání a zároveň může dojít k většímu čerpání záruk EU.

Při monitorování a řízení tohoto rizika se Komise spoléhá na model úvěrového rizika, který slouží k posouzení potenciálních ztrát. V rámci tohoto modelu se využívají vstupy od prováděcích partnerů a kombinují se s odborným úsudkem, aby bylo možné odvodit posouzení rizika, které odpovídá předmětné transakci a příslušným ekonomickým podmínkám.

6.7. RIZIKO LIKVIDITY

Analýza nederivátových finančních závazků podle zbytkové smluvní splatnosti

v milionech EUR
Smluvní nediskontované peněžní toky					Čistá hodnota majetku
	< 1 rok	1–5 let	> 5 let	Celkem	Čistá hodnota majetku
Výpůjčky	(61 589 )	(201 152 )	(468 669 )	(731 410 )	(594 028 )
Závazky	(55 414 )	–	–	(55 414 )	(55 414 )
Ostatní	(168 )	(560 )	(850 )	(1 578 )	(1 398 )
Celkem k 31. 12. 2024	(117 171 )	(201 711 )	(469 519 )	(788 401 )	(650 839 )
Výpůjčky	(24 526 )	(147 211 )	(367 296 )	(539 033 )	(450 561 )
Závazky	(50 516 )	–	–	(50 516 )	(50 516 )
Ostatní	(195 )	(661 )	(867 )	(1 723 )	(1 496 )
Celkem k 31. 12. 2023	(75 237 )	(147 872 )	(368 164 )	(591 272 )	(502 572 )

Analýza derivátových finančních závazků podle zbytkové smluvní splatnosti

v milionech EUR
	Smluvní nediskontované peněžní toky				Čistá hodnota majetku
	< 1 rok	1–5 let	> 5 let	Celkem	Čistá hodnota majetku
Deriváty – část k vyplacení	(1 779 )	(7 )	(4 )	(1 790 )
Deriváty – část k inkasu	1 691	–	–	1 691
Čisté peněžní toky k 31. 12. 2024	(88 )	(7 )	(4 )	(99 )	(98 )
Deriváty – část k vyplacení	(1 203 )	(6 )	–	(1 209 )
Deriváty – část k inkasu	1 186	–	–	1 186
Čisté peněžní toky k 31. 12. 2023	(17 )	(6 )	–	(23 )	(21 )

Analýza splatnosti vydaných smluv o finanční záruce podle nejbližšího období, ve kterém by mohla být záruka uplatněna

v milionech EUR
	Maximální výše záruky				Čistá hodnota majetku
	< 1 rok	1–5 let	> 5 let	Celkem	Čistá hodnota majetku
Smlouvy o finanční záruce k 31. 12. 2024	(64 115 )	(2 211 )	(10 271 )	(76 597 )	(6 379 )
Smlouvy o finanční záruce k 31. 12. 2023	(65 661 )	(2 995 )	(7 043 )	(75 699 )	(6 268 )

Analýza splatnosti nevyčerpaného úvěrového příslibu

v milionech EUR
	Maximální výše nevyčerpaného úvěrového příslibu				Čistá hodnota majetku
	< 1 rok	1–5 let	> 5 let	Celkem	Čistá hodnota majetku
Nevyčerpané úvěrové přísliby k 31. 12. 2024	18 152	41	–	18 193	7 082
Nevyčerpané úvěrové přísliby k 31. 12. 2023	20	20	–	40	1

Výpůjční činnosti v rámci nástroje NGEU a finanční pomoci

Prvním krokem EU při splácení výpůjček v rámci finanční pomoci a NGEU je včasné inkaso příslušné finanční pomoci a splátek úvěrů nástroje NGEU. Existují však další ochranná opatření pro případ, že dlužníci nesplácí nebo se opožďují se splátkami.

Komise zavedla krátkodobé dočasné opatření, tzv. rozpočtové krytí, které zajišťuje likviditu na pokrytí závazků vyplývajících z programů finanční pomoci „back-to-back“.

V případě úvěrů makrofinanční pomoci a Euratomu třetím zemím zajišťuje rezervu likvidity podfond Záručního fondu pro vnější vztahy společného rezervního fondu. Tato rezerva se používá ke splácení souvisejících výpůjček, ale až po regresu vůči ručitelům Euratomu, kteří jsou třetí stranou (viz poznámka 6.6).

Pokud dostupná aktiva v rezervě nepostačují k pokrytí skutečných ztrát, Komise aktivuje opatření k zajištění dodatečných zdrojů, jako je dočasné využití likvidity pokladny Komise, dočasné převody a/nebo dodatečné výdaje z rozpočtu EU.

Půjčky poskytnuté Ukrajině v rámci mimořádného programu makrofinanční pomoci jsou kryty jejich podfondem CPF a dalšími zárukami členských států (viz poznámka 2.4.1.1).

V případě vyplacených půjček a výpůjček vydaných v rámci jednotného přístupu k financování může Komise pro účely obsluhy dluhů EU uplatnit aktivní řízení hotovosti a krátkodobé výpůjčky. Řízení rizika likvidity v rámci tohoto přístupu vyžaduje zavedení postupů řízení likvidity a specializovaných nástrojů pro každodenní sledování a řízení likvidity.

Na obsluhu dluhů EU si může Komise rovněž vyžádat zdroje od členských států, a to až do výše stropu vlastních zdrojů. Rozhodnutí o vlastních zdrojích stanoví strop vlastních zdrojů na pokrytí ročních prostředků na platby na 1,40 % hrubého národního důchodu (HND) členských států a – výhradně pro NGEU – dodatečné dočasné zvýšení o 0,6 procentního bodu. Rozpočet na rok 2024 počítal s vlastními zdroji na financování těchto výdajů v celkové výši 0,79 % HND EU. To znamená, že k 31. prosinci 2024 existovalo dostupné rozpětí ve výši 1,21 % na pokrytí jejích závazků.

Úvěry poskytnuté členským státům v rámci nástroje SURE jsou podloženy systémem dobrovolných záruk členských států ve výši 25 % maximálního stropu, který je k dispozici pro související finanční pomoc. Očekává se, že Komise před čerpáním těchto záruk přezkoumá možnosti čerpání rozpětí dostupného v rámci stropu vlastních zdrojů pro platební prostředky.

Nevyčerpané úvěrové přísliby k 31. prosinci 2024 se týkají především půjčky MFA v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu ve výši 18,1 miliardy EUR (viz poznámka 2.4.1.1). Tato půjčka bude vyplacena v roce 2025 a bude financována z výpůjček.

Pokladní hotovost

Rozpočtové zásady EU zajišťují, aby celkové hotovostní zdroje za daný rok vždy postačovaly k uskutečnění všech plateb.

Součet příspěvků členských států spolu s jinými příjmy se rovná výši prostředků na platby v daném rozpočtovém roce. Příspěvky členských států jsou však rozloženy do dvanácti měsíčních splátek v průběhu roku a vychází ze schváleného rozpočtu, zatímco platby závisí na operativních potřebách.

Příspěvky členských států týkající se opravných rozpočtů schválených v daném měsíci (N) jsou k dispozici až první pracovní den měsíce N+1 nebo N+2, zatímco související prostředky na platby jsou k dispozici okamžitě.

Aby bylo zajištěno, že dostupné pokladní zdroje budou vždy postačovat k úhradě plateb v každém jednotlivém měsíci, používají se postupy týkající se pravidelného předpovídání hotovostních potřeb. V případě potřeby si lze od členských států vyžádat vlastní zdroje nebo dodatečné finanční prostředky i předem, a to do výše určitých limitů a za podmínek stanovených v nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014.

Kromě těchto postupů zajišťují automatické nástroje k řízení hotovosti dostatečnou likviditu na všech bankovních účtech Komise v rámci každodenních pokladních operací Komise.

Pokuty

Fond BUFI je spravován tak, aby udržoval dostatečnou úroveň likvidity a mobilizace pro plnění krátkodobých závazků. Jeho portfolio je složeno povětšinou z vysoce likvidních cenných papírů, které lze snadno prodat a pokrýt tak odtoky likvidity. Na peněžní prostředky, peněžní ekvivalenty a cenné papíry se splatností do 1 roku připadá v portfoliu přibližně 61 %.

Rozpočtové záruky

Analýza EU týkající se splatnosti finančních záruk používá obezřetný přístup a přiřazuje maximální částku poskytnuté záruky k nejbližšímu období, ve kterém by mohla být záruka uplatněna. Pravděpodobnost, že EU bude vyzvána k úhradě celé částky v prvním období, je však malá a očekávaná ztráta je často nižší než strop záruky. Proto je třeba riziko likvidity posuzovat ve spojení s účetní hodnotou záručních závazků.

Jedním z hlavních cílů rámce řízení rizik je zajistit, aby rozpočet EU mohl dostát svým závazkům, aniž by bylo narušeno běžné plnění rozpočtu. To zahrnuje zmírnění rizika likvidity souvisejícího s rozpočtovými zárukami, což je riziko nedostatku finančních prostředků pro včasné splnění platebních závazků.

Aby bylo možné toto riziko řešit, je každá rozpočtová záruka zajištěna dostatečnými rezervami, které jsou placeny do CPF, aby byla zajištěna včasná úhrada čerpaných záruk. EU pravidelně sleduje přiměřenost míry tvorby rezerv každého programu rozpočtových záruk a každý rok podává zprávu o tom, zda tyto částky se stanovenou mírou jistoty postačují k pokrytí rizika na následujících pět let.

Kromě toho má EU zavedeny ochranné postupy, včetně dočasných převodů mezi podfondy společného rezervního fondu a využívání likvidity centrální pokladny, které zajišťují, aby byla v případě potřeby k dispozici dostatečná likvidita.

Společný rezervní fond (CPF)

CPF je spravován tak, aby byla zajištěna dostatečná míra likvidity a mobilizace jeho aktiv k plnění krátkodobých závazků. Jeho portfolio je složeno z likvidních aktiv, která lze v případě potřeby snadno prodat a pokrýt tak odtok likvidity. Přibližně 12 % portfolia tvoří peněžní prostředky, peněžní ekvivalenty a cenné papíry se splatností do 1 roku.

Derivátové kontrakty jsou vypořádávány brutto, s tím, že vypořádání se řídí smluvní splatností těchto derivátů. V případě potřeby jsou závazky plněny prodejem aktiv denominovaných v USD nebo prostřednictvím swapové transakce, což může vést k odtoku likvidity v důsledku kurzových rozdílů.

7. ZVEŘEJNĚNÍ INFORMACÍ O SPŘÍZNĚNÝCH STRANÁCH

7.1. SPŘÍZNĚNÉ STRANY

Spřízněnými stranami EU jsou konsolidované účetní jednotky EU, přidružené účetní jednotky a členové vrcholového vedení těchto subjektů. Transakce mezi těmito subjekty se uskutečňují v rámci běžné činnosti EU, a z toho důvodu nejsou podle účetních pravidel EU nezbytné žádné zvláštní požadavky na zveřejnění údajů o těchto transakcích.

7.2. FINANČNÍ NÁROKY ČLENŮ VRCHOLOVÉHO VEDENÍ

Za účelem informování o transakcích se spřízněnými stranami (členy vrcholového vedení) jsou příslušné osoby uvedeny v pěti kategoriích:

Kategorie 1: předsedové Evropské rady, Komise a Soudního dvora Evropské unie,

Kategorie 2: vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředseda Komise a ostatní místopředsedové Komise,

Kategorie 3: generální tajemník Rady, členové Komise, soudci a generální advokáti Soudního dvora, předseda a členové Tribunálu, veřejný ochránce práv a evropský inspektor ochrany údajů,

Kategorie 4: předseda a členové Účetního dvora,

Kategorie 5: nejvýše postavení úředníci orgánů a agentur.

Souhrn jejich finančních nároků je uveden níže, přičemž další informace lze získat ve služebním řádu zveřejněném na internetových stránkách portálu Europa. Služební řád je oficiálním dokumentem, kde jsou popsány práva a povinnosti všech úředníků EU. Členové vrcholového vedení neobdrželi od EU žádné zvýhodněné půjčky.

FINANČNÍ NÁROKY ČLENŮ VRCHOLOVÉHO VEDENÍ

EUR
Nárok (na zaměstnance)	Kategorie 1	Kategorie 2	Kategorie 3	Kategorie 4	Kategorie 5
Základní plat (měsíční)	34 419,66	31 177,23 – 32 424,31	24 941,78 – 28 059,50	26 937,12 – 28 683,05	15 859,33 – 24 941,78
Příplatek za vzdálenost od místa trvalého pobytu / za práci v zahraničí	15 %	15 %	15 %	15 %	0 -4 %-16 %
Rodinné přídavky:
Příplatek na domácnost (% z platu)	2 % + 231,51	2 % + 231,51	2 % + 231,51	2 % + 231,51	2 % + 231,51
Příspěvek na vyživované dítě	505,87	505,87	505,87	505,87	505,87
Příplatek na předškolní vzdělávání	123,59	123,59	123,59	123,59	123,59
Příplatek na vzdělání, nebo	343,24	343,24	343,24	343,24	343,24
Příplatek na vzdělání mimo místo pracoviště	686,48	686,48	686,48	686,48	686,48
Příplatek pro předsedajícího soudce	Nezařazeno	Nezařazeno	799,35	Nezařazeno	Nezařazeno
Příspěvek na reprezentaci	1 865,24	1 198,77	799,35	Nezařazeno	Nezařazeno
Roční cestovní náklady	Nezařazeno	Nezařazeno	Nezařazeno	Nezařazeno	Proplaceno
Převody do členského státu:
Příspěvek na vzdělání (58)	Ano	Ano	Ano	Ano	Ano
% z platu (58)	5 %	5 %	5 %	5 %	5 %
% z platu bez oprav. koef.	max. 25 %	max. 25 %	max. 25 %	max. 25 %	max. 25 %
Výdaje na reprezentaci	Proplaceno	Proplaceno	Proplaceno	Nezařazeno	Nezařazeno
Při nástupu do funkce:
Výdaje za zařízení	68 839,32	62 354,46 – 64 848,62	49 883,56 – 56 119,00	53 874,24 – 57 366,10	Proplaceno
Cestovní výlohy rodiny	Proplaceno	Proplaceno	Proplaceno	Proplaceno	Proplaceno
Výdaje na stěhování	Proplaceno	Proplaceno	Proplaceno	Proplaceno	Proplaceno
Při odchodu z funkce:
Výlohy na přesídlení	34 419,66	31 177,23 – 32 424,31	24 941,78 – 28 059,50	26 937,12 – 28 683,05	Proplaceno
Cestovní výlohy rodiny	Proplaceno	Proplaceno	Proplaceno	Proplaceno	Proplaceno
Výdaje na stěhování	Proplaceno	Proplaceno	Proplaceno	Proplaceno	Proplaceno
Přechod (% z platu) (59)	40 % –65 %	40 % –65 %	40 % –65 %	40 % –65 %	Nezařazeno
Zdravotní pojištění	Hrazeno	Hrazeno	Hrazeno	Hrazeno	Hrazeno
Důchod (% z platu, před zdaněním)	Max. 70 %	Max. 70 %	Max. 70 %	Max. 70 %	Max. 70 %
Srážky z platu:
Daň Společenství	8 % –45 %	8 % –45 %	8 % –45 %	8 % –45 %	8 % –45 %
Zdravotní pojištění (% z platu)	1,7 %	1,7 %	1,7 %	1,7 %	1,7 %
Zvláštní odvod z platu	7 %	7 %	7 %	7 %	6 –7 %
Srážka na důchod	Nezařazeno	Nezařazeno	Nezařazeno	Nezařazeno	12,10 %
Počet osob ke konci roku	3	8	93	27	112

8. UDÁLOSTI PO ROZVAHOVÉM DNI

Účetní Komise se ke dni podpisu této účetní závěrky nedozvěděla o významných záležitostech, které by vyžadovaly samostatné zveřejnění v tomto oddíle, ani jí takové záležitosti nebyly nahlášeny. Účetní závěrka a příloha k ní byly sestaveny na základě nejnovějších dostupných údajů, které jsou promítnuty do předložených informací.

9. ROZSAH KONSOLIDACE

A.	OVLÁDANÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY (54)

1.	Orgány a poradní orgány (11)

Rada Evropské unie

Evropský inspektor ochrany údajů

Soudní dvůr Evropské unie

Evropský hospodářský a sociální výbor

Evropská komise

Evropská služba pro vnější činnost

Evropský výbor regionů

Evropský veřejný ochránce práv

Evropská rada

Evropský parlament

Evropský účetní dvůr

2.	Agentury EU a další subjekty (41)

2.1.	Výkonné agentury (6)

Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí (CINEA)

Výkonná agentura Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky (EISMEA)

Evropská výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu (EACEA)

Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum (ERCEA)

Evropská výkonná agentura pro zdraví a digitální oblast (HaDEA)

Evropská výkonná agentura pro výzkum (REA)

2.2.	Decentralizované agentury a další subjekty (35)

Agentura na podporu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (Úřad BEREC)

Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO)

Odrůdový úřad Společenství (CPVO)

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA)

Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA)

Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF)

Evropský orgán pro bankovnictví (EBA)

Agentura Evropské unie pro azyl (EUAA)

Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích (FRONTEX)

Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust)

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)

Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA)

Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (CEDEFOP)

Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA)

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA)

Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (EUROPOL)

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)

Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL)

Evropská agentura pro kontrolu rybolovu (EFCA)

Agentura Evropské unie pro železnice (ERA)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA)

Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER)

Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound)

Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA)

Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE)

Agentura Evropské unie pro kosmický program (EUSPA)

Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA)

Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA)

Společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy (Fusion for Energy)

Agentura Evropské unie pro drogy (EUDA)

Evropský orgán pro pracovní záležitosti (ELA)

Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA)

Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie (CdT)

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA)

3.	Další ovládané účetní jednotky (2)

Evropské společenství uhlí a oceli (v likvidaci)

Evropský inovační a technologický institut (EIT)

B.	PŘIDRUŽENÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY (1)

Evropský investiční fond (EIF)

DROBNÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY

Níže uvedené účetní jednotky nebyly při konsolidaci finančních výkazů za rok 2024 zahrnuty do konsolidačního celku ekvivalenční metodou, a to z důvodu nevýznamnosti.

DROBNÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY (11)

Společný podnik pro čipy (Chip JU)

Společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství (CBE)

Společný podnik pro čisté letectví (CA JU)

Společný podnik pro čistý vodík (CH2 JU)

Společný podnik pro evropské železnice (EU-RAIL JU)

Evropské centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost (ECCC)

Evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (EuroHPC JU)

Společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví (GHED JU)

Společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví (IHI JU)

Společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 (SESAR 3 JU)

Společný podnik pro inteligentní sítě a služby (SNS JU)

Výše uvedené účetní jednotky zveřejňují své roční účetní závěrky na svých internetových stránkách.

ZPRÁVY O PLNĚNÍ ROZPOČTU A PŘÍLOHA (60)

OBSAH

VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU EU

137

SROVNÁNÍ ROZPOČTOVANÝCH A SKUTEČNÝCH ČÁSTEK

138

POZNÁMKY KE ZPRÁVÁM O PLNĚNÍ ROPOČTU

140

3.1.

ROZPOČTOVÝ RÁMEC EU

140

3.2.

VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC NA OBDOBÍ 2021–2027

141

3.3.

PODROBNÝ POPIS OKRUHŮ VFR (PROGRAMY)

143

3.4.

NextGenerationEU

144

3.5.

ROČNÍ ROZPOČET

144

3.6.

VÝNOSY

145

3.7.

VÝPOČET VÝSLEDKU PLNĚNÍ ROZPOČTU

147

3.8.

SESOUHLASENÍ HOSPODÁŘSKÉHO VÝSLEDKU S VÝSLEDKEM PLNĚNÍ ROZPOČTU

148

PLNĚNÍ ROZPOČTU EU NA ROK 2024

149

PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU EU

150

5.1.

SOUHRN PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU EU

150

PLNĚNÍ VÝDAJOVÉ STRANY ROZPOČTU EU

151

6.1.

VFR: ČLENĚNÍ A ZMĚNY PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY A PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

151

6.2.

VFR: ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY

152

6.3.

VFR: PLNĚNÍ U PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

154

6.4.

VFR: ZMĚNA STAVU ZBÝVAJÍCÍCH ZÁVAZKŮ (RAL)

155

6.5.

VFR: ZBÝVAJÍCÍ ZÁVAZKY PODLE ROKU PŮVODU

156

6.6.

VFR: ZBÝVAJÍCÍ ZÁVAZKY PODLE TYPU PROSTŘEDKŮ

157

6.7.

PODROBNÝ VFR: ZMĚNY A ČLENĚNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY A NA PLATBY

158

6.8.

PODROBNÝ VFR: ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY

168

6.9.

PODROBNÝ VFR: PLNĚNÍ U PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

177

6.10.

PODROBNÝ VFR: ZMĚNA STAVU ZBÝVAJÍCÍCH ZÁVAZKŮ (RAL)

188

6.11.

PODROBNÝ VFR: ZBÝVAJÍCÍ ZÁVAZKY PODLE ROKU PŮVODU

197

6.12.

PODROBNÝ VFR: ZBÝVAJÍCÍ ZÁVAZKY PODLE TYPU PROSTŘEDKŮ

203

PLNĚNÍ ROZPOČTU V ČLENĚNÍ PODLE ORGÁNŮ

212

7.1.

PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU

212

7.2.

ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY

219

7.3.

PLNĚNÍ U PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

219

PLNĚNÍ ROZPOČTŮ AGENTUR

219

8.1.

PŘÍJMY ROZPOČTU

219

8.2.

PROSTŘEDKY NA ZÁVAZKY A NA PLATBY PODLE AGENTUR

219

1. VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU EU

v milionech EUR
Poznámka		2024	2023
a	Příjmy za rozpočtový rok	250 609	248 361
b	Platby z prostředků na běžný rok	(244 309 )	(236 739 )
c	Prostředky na platby přenesené do roku N+1	(3 848 )	(3 014 )
d	Zrušení nepoužitých prostředků přenesených z roku N–1	334	4
e	Vývoj účelově vázaných příjmů (B)–(A)	(1 486 )	(8 055 )
	Nepoužité prostředky ke konci běžného roku (A)	24 692	23 207
	Nepoužité prostředky ke konci předchozího roku (B)	23 206	15 152
f	Kurzové rozdíly za daný rok	44	78
g	Výsledek plnění rozpočtu	1 345	635

Výsledek plnění rozpočtu EU se vrací členským státům v následujícím roce, a to formou odečtů u jejich příspěvků splatných v tomtéž roce. Vypočítává se v souladu s čl. 1 odst. 1 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 608/2014, kterým se stanoví prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů. Další informace lze nalézt v oddíle 3.7 Výpočet výsledku plnění rozpočtu.

a.	Příjmy za rozpočtový rok: tabulka 5.1 „Souhrn plnění příjmové strany rozpočtu EU“, sloupec 8 „Příjmy celkem“.

b.	Platby z prostředků na běžný rok: tabulka 6.3 „Čerpání prostředků na platby“, sloupec 2 „Provedené platby z konečného přijatého rozpočtu“ a sloupec 4 „Provedené platby z účelově vázaných příjmů“.

c.	Prostředky na platby přenesené do roku N+1: tabulka 6.3 „Čerpání prostředků na platby“, sloupec 7 „Prostředky přenesené automaticky“ plus sloupec 8 „Prostředky přenesené na základě rozhodnutí“.

d.	Zrušení nevyčerpaných prostředků přenesených z roku N-1: zohledňuje výši prostředků na platby přenesených (automaticky a na základě rozhodnutí) ke konci předchozího roku a „Provedené platby z přenesených prostředků“ běžného roku ve sloupci 3 tabulky 6.3 „Čerpání prostředků na platby“.

Vývoj celkových účelově vázaných příjmů ke konci roku: vypočítává rozdíl mezi částkou účelově vázaných příjmů ke konci předchozího roku (plus) a částkou účelově vázaných příjmů ke konci běžného roku (uvedenou ve sloupci 8 tabulky 6.3 „Čerpání prostředků na platby“ – minus). Výsledkem je čistá změna účelově vázaných příjmů v běžném roce.

f.	Kurzové rozdíly zahrnují realizované a nerealizované rozdíly ve směnných kurzech.

2. SROVNÁNÍ ROZPOČTOVANÝCH A SKUTEČNÝCH ČÁSTEK

Příjmy rozpočtu

v milionech EUR

Původní přijatý rozpočet

Konečný přijatý rozpočet

Stanovené nároky

Výnosy

Vlastní zdroje

136 499

141 170

141 082

141 047

11	Dávky z cukru

(0 )

–

Cla

24 620

20 119

20 102

20 066

DPH

23 616

23 463

23 438

– HND

81 169

90 449

90 334

16	Snížení příspěvků založených na HND poskytovaných některým členským státům

–

17	Plastový obalový odpad

7 094

7 140

7 185

Přebytky, zůstatky a opravy

633

669

Správní příjmy

2 124

3 942

3 897

Finanční příjmy, úroky z prodlení a pokuty

149

3 478

17 926

4 774

Rozpočtové záruky, výpůjční a úvěrové operace

73 376

73 332

Příjmy, příspěvky a náhrady související s politikami Unie

3 858

2 340

29 884

26 890

Celkem

142 630

149 744

266 879

250 609

z toho NextGenerationEU (NGEU)

–

73 536

73 535

Rozpočtové výdaje: závazky v členění podle okruhů víceletého finančního rámce (VFR)

v milionech EUR

Okruh VFR

Původní přijatý rozpočet

Konečný přijatý rozpočet

Celkem prostředky k dispozici

Přijaté závazky

Jednotný trh, inovace a digitální agenda

21 493

21 492

29 209

25 962

Soudržnost, odolnost a hodnoty

74 561

74 583

86 683

84 193

2a.	Hospodářská, sociální a územní soudržnost

64 665

72 701

71 416

2b.	Odolnost a hodnoty

9 895

9 917

13 982

12 778

Přírodní zdroje a životní prostředí

57 339

57 307

59 874

57 964

z toho: Výdaje související s trhem a přímé platby

40 517

41 745

40 810

Migrace a správa hranic

3 893

4 232

4 039

Bezpečnost a obrana

2 321

2 699

2 778

2 770

Sousedství a svět

16 230

17 303

19 569

18 283

Evropská veřejná správa

11 988

12 057

14 502

13 351

z toho: Správní výdaje orgánů

4 955

4 956

5 470

5 291

Mimo VFR

–

4 768

8 941

5 552

Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje)

1 561

1 178

1 899

1 546

Celkem

189 385

195 279

227 687

213 661

z toho NextGenerationEU (NGEU)

–

721

490

Rozpočtové výdaje: platby v členění podle okruhů víceletého finančního rámce (VFR)

v milionech EUR

Okruh VFR

Původní přijatý rozpočet

Konečný přijatý rozpočet

Celkem prostředky k dispozici

Provedené platby

Jednotný trh, inovace a digitální agenda

20 828

20 900

32 504

25 864

Soudržnost, odolnost a hodnoty

33 716

35 980

121 796

116 525

2a.	Hospodářská, sociální a územní soudržnost

24 156

26 493

54 441

51 949

2b.	Odolnost a hodnoty

9 560

9 487

67 355

64 576

Přírodní zdroje a životní prostředí

54 151

56 110

67 233

64 448

z toho: Výdaje související s trhem a přímé platby

40 505

40 474

41 702

40 762

Migrace a správa hranic

3 249

3 261

3 727

3 405

Bezpečnost a obrana

2 035

2 084

2 142

2 123

Sousedství a svět

15 291

14 454

16 241

15 395

Evropská veřejná správa

11 988

12 057

15 516

13 266

z toho: Správní výdaje orgánů

4 955

4 956

6 091

5 224

Mimo VFR

–

3 755

14 261

3 987

Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje)

1 371

1 144

2 347

1 975

Celkem

142 630

149 744

275 769

246 988

z toho NextGenerationEU (NGEU)

–

76 628

73 080

Rozpočtové výdaje: zbývající závazky podle okruhu víceletého finančního rámce (VFR)

v milionech EUR

Okruh VFR

Zbývající závazky přenesené z roku 2023

Likvidace zbývajících závazků přenesených z roku 2023

Nové zbývající závazky z roku 2024

Celkové zbývající závazky

4=1+2+3

Jednotný trh, inovace a digitální agenda

51 926

(18 682 )

17 920

51 164

Soudržnost, odolnost a hodnoty

376 757

(103 313 )

70 644

344 088

2a.	Hospodářská, sociální a územní soudržnost

154 864

(48 569 )

67 875

174 170

2b.	Odolnost a hodnoty

221 893

(54 744 )

2 769

169 918

Přírodní zdroje a životní prostředí

57 477

(23 526 )

16 916

50 867

z toho: Výdaje související s trhem a přímé platby

358

(137 )

150

371

Migrace a správa hranic

5 121

(2 130 )

2 763

5 754

Bezpečnost a obrana

3 803

(1 383 )

2 025

4 445

Sousedství a svět

39 987

(11 212 )

13 321

42 097

Evropská veřejná správa

1 004

(1 004 )

1 011

z toho: Správní výdaje orgánů

608

(608 )

623

Mimo VFR

6 447

(375 )

1 827

7 899

Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje)

482

(429 )

Celkem

543 003

(162 054 )

126 428

507 378

z toho NextGenerationEU (NGEU)

238 611

(68 834 )

(3 481 )

166 296

z toho kromě NextGenerationEU (NGEU)

304 393

(93 220 )

129 909

341 081

3. POZNÁMKY KE ZPRÁVÁM O PLNĚNÍ ROPOČTU

3.1. ROZPOČTOVÝ RÁMEC EU

Rozpočtové účty jsou vedeny v souladu s finančním nařízením. Souhrnný rozpočet je nástrojem, kterým se každý rok stanoví a schvalují příjmy a výdaje Unie. Tyto příjmy a výdaje musí dodržovat stropy a další pravidla VFR, a to v souladu s legislativou o víceletých programech přijatých jako součást uvedeného rámce.

3.2. VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC NA OBDOBÍ 2021–2027

V milionech EUR v běžných cenách

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Celkem

1.	Jednotný trh, inovace a digitální agenda

20 919

21 878

21 727

21 598

21 596

21 230

20 991

149 939

2.	Soudržnost, odolnost a hodnoty

6 364

67 806

70 137

73 289

75 697

66 404

70 128

429 825

2a.	Hospodářská, sociální a územní soudržnost

1 769

61 345

62 939

64 683

66 361

56 593

58 484

372 174

2b.	Odolnost a hodnoty

4 595

6 461

7 198

8 606

9 336

9 811

11 644

57 651

3.	Přírodní zdroje a životní prostředí

56 841

56 965

57 295

57 449

57 336

57 100

57 316

400 302

Z toho: Výdaje související s trhem a přímé platby

40 368

40 639

40 693

40 603

40 529

40 542

40 496

283 870

4.	Migrace a správa hranic

1 791

3 360

3 814

4 020

4 871

4 858

5 619

28 333

5.	Bezpečnost a obrana

1 696

1 896

1 946

2 380

2 617

2 810

3 080

16 425

6.	Sousedství a svět

16 247

16 802

16 329

16 331

16 303

15 614

16 071

113 697

7.	Evropská veřejná správa

10 635

11 058

11 419

11 773

12 124

12 506

12 959

82 474

Z toho: Správní výdaje orgánů

8 216

8 528

8 772

9 006

9 219

9 464

9 786

62 991

PROSTŘEDKY NA ZÁVAZKY CELKEM

114 493

179 765

182 667

186 840

190 544

180 522

186 164

1 220 995

PROSTŘEDKY NA PLATBY CELKEM

163 496

166 534

162 053

170 543

175 378

180 586

184 198

1 202 788

v procentech HND

1,18 %

1,12 %

0,99 %

0,96 %

0,95 %

0,93 %

1,01 %

Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093, kterým se stanoví VFR na období 2021–2027, bylo přijato dne 17. prosince 2020 (61). Výše uvedená tabulka uvádí stropy VFR v běžných cenách, jak byly přijaty v technické úpravě VFR na období 2021–2027 pro rok 2025 (62) v souladu s pevným ročním deflátorem ve výši 2 % stanoveným v čl. 4 odst. 2 nařízení o VFR. Jak je stanoveno v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093, kterým se stanoví VFR na období 2021–2027, jsou částky prostředků na závazky rozděleny podle okruhů. U prostředků na platby se stropy uplatňují pouze na celkové úrovni. Rok 2024 byl čtvrtým rozpočtovým rokem VFR na období 2021–2027.

V návaznosti na politickou dohodu o revizi víceletého finančního rámce na období 2021–2027 v polovině období, které bylo dosaženo na zasedání Evropské rady dne 1. února a s Evropským parlamentem dne 6. února 2024, bylo dne 29. února přijato revidované nařízení o víceletém finančním rámci (63). V rámci revize v polovině období byl rozpočet EU na období 2024–2027 navýšen o 64,6 miliardy EUR, z toho 33 miliard EUR v podobě půjček, a to v řadě prioritních oblastí, včetně podpory Ukrajiny, zřízení Platformy strategických technologií pro Evropu (STEP), vytvoření mechanismu na pokrytí dodatečných nákladů na financování nástroje pro oživení Next Generation EU, které vyplývají z vyšších úrokových sazeb, jakož i dodatečného financování řízení migrace a mezinárodních partnerství a posílení některých zvláštních nástrojů. Rezerva solidarity a na pomoc při mimořádných událostech (SEAR) je od 1. ledna 2024 rozdělena na dva samostatné nástroje (evropskou rezervu solidarity a rezervu na pomoc při mimořádných událostech). Za účelem zapracování dopadu revize v polovině období na roční rozpočet na rok 2024 byl přijat opravný rozpočet č. 1/2024 (64).

Celkový strop pro prostředky na závazky pro rok 2024 byl 186 840 milionů EUR, přičemž odpovídající strop pro prostředky na platby byl 170 543 milionů EUR.

V souladu s čl. 312 odst. 3 SFEU stanoví VFR částky ročních stropů prostředků na závazky podle kategorií výdajů („okruhů“) a ročních stropů prostředků na platby. Okruhy VFR odpovídají hlavním oblastem činnosti Unie. Vysvětlení jednotlivých okruhů VFR na období 2021–2027 je uvedeno níže.

VFR na období 2021–2027 je vybaven 1 221 miliardami EUR (1 081 miliard EUR v cenách roku 2018), včetně prostředků Evropského rozvojového fondu (ERF). Kromě toho jsou prostřednictvím nástroje NextGenerationEU k dispozici další prostředky ve výši 806,9 miliardy EUR (750 miliard EUR v cenách roku 2018), a to do roku 2023 v závazcích a do roku 2026 v platbách. Tato původní částka byla upravena na 712 miliard EUR, neboť členské státy nepožádaly o celou dostupnou podporu v podobě půjčky.

V rámci ročního rozpočtového procesu je rozpočtová nomenklatura dále strukturována podle „klastrů“ politik, což umožňuje lépe objasnit, jak jednotlivé výdajové programy přispívají k dosažení politických cílů Unie.

Okruh 1 – Jednotný trh, inovace a digitální agenda

Tento okruh zahrnuje klíčové programy EU na podporu výzkumu a inovací, digitální transformace, strategické infrastruktury, posílení jednotného trhu a strategických vesmírných projektů. Mezi programy v tomto okruhu patří program Horizont Evropa, Fond InvestEU, Nástroj pro propojení Evropy, Program pro jednotný trh a Kosmický program EU.

Programy, na které jsou v tomto okruhu poskytovány příspěvky z nástroje NGEU (vnější účelově vázané příjmy): Horizont Evropa a Fond InvestEU.

Okruh 2 – Udržitelný růst: přírodní zdroje

Tento okruh je rozdělen na dva podokruhy: Hospodářská, sociální a územní soudržnost (2a) a Odolnost a hodnoty (2b).

Výdaje v rámci tohoto okruhu jsou zaměřeny na posílení odolnosti a soudržnosti mezi členskými státy EU. Financování pomáhá snižovat rozdíly v regionech EU a mezi nimi, v rámci členských států i mezi nimi a podporuje udržitelný územní rozvoj (Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti, Evropský sociální fond plus). Podporuje také solidaritu a spolupráci Unie v oblasti připravenosti a reakce na katastrofy (mechanismus civilní ochrany Unie a RescEU). Kromě toho usilují programy v tomto okruhu o zvýšení odolnosti EU vůči současným i budoucím výzvám prostřednictvím investic do zelené a digitální transformace, mladých lidí (Erasmus), zdraví (EU4Health) a opatření na ochranu hodnot EU (Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty) a podporu kulturní rozmanitosti (Kreativní Evropa).

Tento okruh zahrnuje Nástroj pro oživení a odolnost, který je v období 2021–2023 financován z velké části z prostředků poskytnutých nástrojem NGEU. Další programy, na které jsou v rámci tohoto okruhu poskytovány příspěvky z nástroje NGEU (vnější účelově vázané příjmy): REACT-EU, mechanismus civilní ochrany Unie (RescEU). Podrobnější přehled o činnostech RRF uvádí oddíly týkající se NGEU 2 a 3 části „Hlavní události rozpočtového roku“.

Okruh 3 – Přírodní zdroje a životní prostředí

Výdaje v tomto okruhu jsou určeny na investice do udržitelného zemědělství (společná zemědělská politika) a rybolovu a námořní politiky (Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond), jakož i na programy zaměřené na ochranu životního prostředí a opatření v oblasti klimatu (program LIFE, Fond pro spravedlivou transformaci).

Programy, na které jsou v tomto okruhu poskytovány příspěvky z nástroje NGEU (vnější účelově vázané příjmy): rozvoj venkova, Fond pro spravedlivou transformaci.

Okruh 4 – Migrace a správa hranic

Programy (Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro integrovanou správu hranic) a decentralizované agentury (např. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) a Agentura Evropské unie pro otázky azylu) financované v rámci tohoto okruhu usilují o řešení problémů spojených s migrací a správou vnějších hranic EU a se zajištěním azylového systému v EU.

Okruh 5 – Bezpečnost a obrana

V tomto okruhu se odráží potřeba větší spolupráce na úrovni Unie při řešení bezpečnostních hrozeb a zvyšování její strategické autonomie. Zahrnuje programy, jejichž úkolem je zlepšit bezpečnost a ochranu evropských občanů (Fond pro vnitřní bezpečnost), posílit evropské obranné kapacity (Evropský obranný fond) a poskytovat nástroje potřebné k reakci na vnitřní a vnější bezpečnostní hrozby.

Okruh 6 – Sousedství a svět

Programy v tomto okruhu posilují socioekonomický dopad EU v jejím sousedství, v rozvojových zemích a ve zbytku světa. Nový nástroj NDICI – Globální Evropa spojuje několik bývalých nástrojů financování vnější činnosti EU, včetně spolupráce s africkými, karibskými a tichomořskými státy, která byla dříve financována z Evropského rozvojového fondu. Tento okruh zahrnuje také pomoc zemím, které se připravují na vstup do EU (předvstupní pomoc), a program humanitární pomoci Unie.

Okruh 7 – Evropská veřejná správa

Do tohoto okruhu spadají správní výdaje všech orgánů, důchody a evropské školy.

S – Zvláštní nástroje

Mechanismy pružnosti v rozpočtu EU umožňují EU uvolňovat potřebné prostředky v reakci na nepředvídané události, např. krizové situace, přírodní katastrofy a mimořádné situace. Jejich oblast působnosti, finanční vybavení a bližší podmínky fungování jsou vymezeny v nařízení o VFR a interinstitucionální dohodě. Zajišťují, aby rozpočtové zdroje mohly reagovat na vyvíjející se priority, tak aby se každé euro použilo tam, kde je nejvíce zapotřebí.

V roční rozpočtové nomenklatuře a plnění rozpočtu jsou označeny jako zvláštní nástroje („S“), protože mohou být mobilizovány nad rámec výdajových stropů VFR, a to jak pro prostředky na závazky, tak pro prostředky na platby.

3.3. PODROBNÝ POPIS OKRUHŮ VFR (PROGRAMY)

Okruhy VFR jsou dále rozděleny do podrobněji vymezených podokruhů odpovídajících hlavním výdajovým programům (např. Horizont 2020, Erasmus+ apod.). Příslušný právní základ pro plnění rozpočtu se přijímá na úrovni těchto programů. Programy představují strukturu běžně používanou pro podávání zpráv o plnění a o výsledcích. Tabulky s jednotlivými programy jsou uvedeny ve zprávách o plnění rozpočtu (viz tabulky 6.7 – 6.12 níže).

3.4. NextGenerationEU

Nástroj NGEU má s rozpočtem ve výši 420,8 miliardy EUR na nevratnou podporu významný dopad na celkové roční rozpočty EU na období 2021 až 2026 a na jejich plnění. V roce 2021 byla celá tato částka vykázána jako účelově vázané příjmy. Všechny závazky na nevratnou podporu byly přijaty do 31. prosince 2023 a budou uhrazeny do 31. prosince 2026 v souladu s čl. 3 odst. 4 a čl. 3 odst. 9 nařízení o Nástroji Evropské unie na podporu oživení (65).

Komplexní přehled o činnostech NGEU uvádí oddíly 2 a 3 části „Hlavní události rozpočtového roku“.

3.5. ROČNÍ ROZPOČET

Postup přijímání rozpočtu je stanoven v článku 314 Smlouvy o fungování EU. Následující schéma znázorňuje lhůty a kroky pro přijetí rozpočtu.

1)	V praxi se všechny tři orgány snaží předložit své příslušné dokumenty již dříve během roku, aby se celý postup usnadnil.

2)	Dohodovací výbor se skládá z členů Rady nebo jejich zástupců a ze stejného počtu členů zastupujících Evropský parlament. Komise se účastní jednání dohodovacího výboru a vyvíjí veškerou nezbytnou iniciativu, aby sladila postoje Evropského parlamentu a Rady.

3)	Evropský parlament společný návrh schválí a poté do 14 dnů od zamítnutí Radou rozhodne (většinou hlasů všech svých členů a 3/5 odevzdaných hlasů) o potvrzení všech nebo některých pozměňovacích návrhů.

Z hlediska rozpočtové struktury Komise spravuje správní a operační prostředky. Ostatní orgány mají prostředky pouze správní povahy. Rozpočet dále rozlišuje dva druhy prostředků: nerozlišené a rozlišené. Z nerozlišených prostředků se financují operace roční povahy (tedy operace, které odpovídají zásadě ročního rozpočtu). Rozlišené prostředky se používají proto, aby se zásada ročního rozpočtu sladila s potřebou řídit víceleté operace. Rozlišené prostředky se dělí na prostředky na závazky a prostředky na platby:

—

prostředky na závazky: kryjí celkové náklady plynoucí z právních závazků, které jsou přijaty na běžný rozpočtový rok v případě operací rozložených do několika let. Rozpočtové závazky na akce, jejichž rozsah přesahuje jeden rozpočtový rok, však mohou být rozloženy do několika ročních splátek, pokud to stanoví základní právní akt,

—	prostředky na platby: kryjí výdaje vyplývající ze závazků přijatých v běžném rozpočtovém roce nebo v předchozích rozpočtových letech.

V účetnictví jsou druhy financování seskupeny do dvou hlavních položek:

—	konečné schválené rozpočtové prostředky a

—	dodatečné prostředky, jež obsahují:

—	prostředky přenesené z předchozího roku (finanční nařízení připouští jen omezené případy, kdy lze nevyčerpané prostředky z předchozího roku přenášet do roku běžného) a

—	účelově vázané příjmy, jež plynou z vrácených finančních prostředků a příspěvků třetích osob/zemí, které jsou určeny na programy EU a činnost pro třetí osoby; jsou účelově vázány přímo na odpovídající výdajové položky v rozpočtu a tvoří třetí pilíř financování.

Všechny tyto druhy financování tvoří společně sumu disponibilních prostředků.

3.6. VÝNOSY

3.6.1. Výnosy z vlastních zdrojů

Většina výnosů pochází z vlastních zdrojů, jež se člení do těchto kategorií:

1)	Tradiční vlastní zdroje (TVZ): v roce 2024 představovaly přibližně 14 % výnosů z vlastních zdrojů.

2)	Zdroj založený na dani z přidané hodnoty (DPH): v roce 2024 představovaly přibližně 17 % výnosů z vlastních zdrojů.

3)	Zdroj z plastových obalových odpadů, které nejsou recyklovány: v roce 2024 představovaly přibližně 5 % výnosů z vlastních zdrojů.

4)	Zdroj založený na hrubém národním důchodu (HND): v roce 2024 představovaly přibližně 64 % výnosů z vlastních zdrojů.

Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů EU (rozhodnutí o vlastních zdrojích 2020) stanoví kategorie vlastních zdrojů a způsoby jejich výpočtu. Toto rozhodnutí vstoupilo v platnost dne 1. června 2021 a použilo se se zpětnou účinností ode dne 1. ledna 2021.

Rozhodnutí o vlastních zdrojích 2020 stanoví, že celková výše vlastních zdrojů přidělených Unii na pokrytí ročních prostředků na platby nesmí překročit 1,40 % součtu HND všech členských států. Toto rozhodnutí navíc zmocňuje Komisi, aby si na kapitálových trzích jménem Unie výjimečně dočasně vypůjčila až 750 miliard EUR v cenách roku 2018 na řešení důsledků pandemie COVID-19 prostřednictvím nástroje pro oživení NextGenerationEU. Strop vlastních zdrojů pro prostředky na platby se dočasně zvýší o 0,6 procentního bodu, aby mohly být pokryty všechny závazky vyplývající z této výpůjčky.

Od roku 2021 zahrnují „ostatní příjmy“ rozpočtu EU finanční příspěvky Spojeného království vyplývající z finančního vyrovnání podle dohody o vystoupení Spojeného království.

3.6.2. Tradiční vlastní zdroje (TVZ)

Mezi tradiční vlastní zdroje (TVZ) patří cla vybíraná z dovozu ze třetích zemí, která vybírají jménem EU členské státy. Členské státy si však ponechávají 25 % z vybrané částky k pokrytí nákladů na výběr. Veškeré stanovené částky TVZ musí být zachyceny na některém z účtů, jež vedou příslušné orgány:

na řádných účtech uvedených v čl. 6 odst. 3 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014: všechny vrácené částky nebo částky kryté zárukami,

na zvláštních účtech uvedených ve stejném článku: všechny částky dosud nevrácené a/nebo nekryté zárukami; dále na ně lze zaúčtovat částky, jež jsou kryty zárukami, avšak byly vůči nim vzneseny výhrady.

Tradiční vlastní zdroje musí členské státy uhradit na účet Komise prostřednictvím ministerstva financí nebo centrální banky nejpozději v první pracovní den po 19. dni druhého měsíce následujícího po měsíci, v němž nárok vznikl (nebo byl vrácen v případě zvláštního účtu).

3.6.3. Daň z přidané hodnoty (DPH)

3.6.4. Nerecyklovaný plastový obalový odpad

3.6.5. Hrubý národní důchod (HND)

Zdroj z HND se používá k financování té části rozpočtu, která není pokryta příjmy ze žádných jiných zdrojů. Na HND všech členských států je uplatňována jednotná sazba, která je stanovena podle pravidel EU.

3.6.6. Hrubé snížení

Pro období 2021–2027 se na následující členské státy použije hrubé snížení jejich ročních příspěvků z HND, a to ve výši 565 milionů EUR pro Rakousko, 377 milionů EUR pro Dánsko, 3 671 milionů EUR pro Německo, 1 921 milionů EUR pro Nizozemsko a 1 069 milionů EUR pro Švédsko. Tato hrubá snížení jsou oceněna v cenách roku 2020 a financována všemi členskými státy.

3.6.7. Úpravy vlastních zdrojů z předchozích rozpočtových let

Zdroje z DPH a HND se stanoví na základě odhadů příslušných vyměřovacích základů, jež jsou prováděny během přípravy návrhu rozpočtu. Tyto odhady se následně revidují a v průběhu daného rozpočtového roku aktualizují pomocí opravného rozpočtu. Rozdíly mezi částkami, jež mají členské státy uhradit na základě skutečného základu rozpočtového zdroje příjmů, a částkami, jež byly skutečně uhrazeny na základě (revidovaných) odhadů, ať jsou již kladné, či záporné, vyžaduje Komise k úhradě od členských států k prvnímu pracovnímu dni března třetího roku, jenž následuje po daném rozpočtovém roce. Skutečné základy DPH a HND mohou být ještě během následujících čtyř let předmětem oprav, není-li vůči nim vznesena výhrada. Tyto výhrady představují potenciální nárokování nejistých částek vůči členským státům, neboť jejich finanční dopad nelze přesně odhadnout. Je-li možné určit přesnou částku, vyžádá si Komise příslušné vlastní zdroje z DPH a HND buď společně se saldy vlastních zdrojů z DPH a HND, nebo formou individuální výzvy. Obdobným způsobem je upravena prognóza vlastního zdroje z plastových obalových odpadů. Rozdíly mezi částkami, jež mají členské státy uhradit podle svých ročních výkazů s údaji o výsledcích, a částkami, jež byly skutečně uhrazeny na základě (revidovaných) odhadů, ať jsou již kladné, či záporné, však vyžaduje Komise k úhradě od členských států k prvnímu pracovnímu dni června třetího roku, jenž následuje po daném rozpočtovém roce. Skutečné základy mohou být ještě během následujících pěti let předmětem oprav, není-li vůči nim vznesena výhrada.

3.7. VÝPOČET VÝSLEDKU PLNĚNÍ ROZPOČTU

Výsledek plnění rozpočtu EU se vrací členským státům v následujícím roce, a to formou snížení jejich příspěvků splatných v tomtéž roce.

V případě vlastních zdrojů se v účetnictví zaznamenávají částky připsané v průběhu roku ve prospěch účtů, jež jménem Komise zřídily vlády členských států. Do příjmů se zahrnuje rovněž případný přebytek plynoucí z výsledku plnění rozpočtu za předchozí rok. Ostatními zaúčtovanými příjmy jsou částky, které byly v průběhu roku skutečně přijaty.

Pro účely výpočtu výsledku plnění rozpočtu za daný rok se výdaje skládají z plateb, které byly provedeny z prostředků na daný rok, a z veškerých prostředků na daný rok, které se přenášejí do roku následujícího. Platbami provedenými z prostředků pro daný rok se rozumějí platby, které účetní provedl do dne 31. prosince rozpočtového roku. V případě EZZF se těmito platbami rozumějí platby, které členské státy provedly v období od 16. října roku N-1 do 15. října roku N za předpokladu, že účetní byl o závazku a schválení informován do dne 31. ledna roku N+1. Po kontrolách v členských státech mohou být výdaje EZZF předmětem rozhodnutí o souladu.

V souladu s čl. 1 odst. 1 nařízení č. 608/2014, kterým se stanoví prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů, představuje rozpočtový výsledek rozdíl mezi:

—	celkovými příjmy získanými v rozpočtovém roce a

—	celkovými platbami provedenými z prostředků za běžný rok zvýšenými o celkovou výši prostředků za týž rok přenesených do roku následujícího.

Výsledek se zvýší nebo sníží o:

—	čistý zůstatek zrušení prostředků na platby přenesených z předchozích let a plateb, které kvůli kolísání kurzu eura převyšují nerozlišené prostředky přenesené z předchozího roku,

—	vývoj účelově vázaných příjmů a

—	čisté kurzové zisky nebo ztráty zaznamenané v průběhu daného roku.

Prostředky, které byly přeneseny z předchozího rozpočtového roku v souvislosti s příspěvky třetích stran a prací pro třetí strany, nepozbývají ze své podstaty platnosti a zapisují se jako dodatečné prostředky rozpočtového roku. Tím je vysvětlen rozdíl mezi výší prostředků přenesených z předchozího roku, jež je uvedena ve zprávě o plnění rozpočtu na rok N, a výší prostředků přenesených do následujícího roku, jež je uvedena ve zprávě o plnění rozpočtu na rok N–1. Při výpočtu rozpočtového výsledku se neberou v úvahu prostředky na závazky dané znovu k dispozici po vrácení záloh.

Přenesené prostředky na platby zahrnují prostředky přenesené automaticky a prostředky přenesené na základě rozhodnutí. Zrušení nevyužitých prostředků na platby přenesených z předcházejícího roku tak představuje zrušení prostředků, které byly přeneseny automaticky a na základě rozhodnutí.

3.8. SESOUHLASENÍ HOSPODÁŘSKÉHO VÝSLEDKU S VÝSLEDKEM PLNĚNÍ ROZPOČTU

v milionech EUR
	2024	2023
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA DANÝ ROK	(97 208 )	(71 437 )
Výnosy
Nároky stanovené v běžném roce, avšak zatím nevybrané	(6 773 )	(5 714 )
Nároky stanovené v předchozích letech a vybrané v běžném roce	9 925	10 046
Vybrané nároky, které nelze považovat za výnos v hospodářském výsledku	83 953	73 209
Výnosy příštích období (netto)	(723 )	(923 )
	86 382	76 618
Náklady
Náklady příštích období (netto)	10 599	14 090
Náklady předchozího roku uhrazené v běžném roce	(2 220 )	(1 638 )
Čistý vliv předběžného financování	(11 678 )	(12 575 )
Prostředky na platby přenesené do dalšího roku	(4 031 )	(3 208 )
Platby uhrazené z přenesených prostředků a zrušení nevyužitých prostředků na platby	1 711	(5 409 )
Změna stavu rezerv	9 948	3 752
Ostatní	7 757	240
	12 086	(4 748 )
Hospodářský výsledek agentur a ESUO v likvidaci	85	202
VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU ZA ROZPOČTOVÝ ROK	1 344	635

V souladu s finančním nařízením byl výsledek hospodaření za rozpočtový rok vypočten podle zásad akruálního účetnictví a účetních pravidel EU, zatímco výsledek plnění rozpočtu vychází z upravených pravidel hotovostního účetnictví. Jelikož hospodářský výsledek i výsledek plnění rozpočtu vycházejí ze stejných podkladových transakcí – s výjimkou ostatních (mimorozpočtových) zdrojů příjmů a výdajů agentur a ESUO v likvidaci, které jsou zahrnuty pouze do hospodářského výsledku –, je zajištění jejich srovnatelnosti užitečným kontrolním nástrojem.

Sesouhlasení položek – výnosy

Skutečné rozpočtové příjmy za rozpočtový rok odpovídají výnosům vybraným na základě nároků stanovených v běžném roce a částkám vybraným na základě nároků z minulých let. Proto je pro účely sesouhlasení třeba odečíst od hospodářského výsledku nároky stanovené v běžném roce, avšak zatím nevybrané, jelikož ty nejsou součástí rozpočtových příjmů. Naopak nároky stanovené v předchozích letech a vybrané v běžném roce musejí být pro účely srovnání k hospodářskému výsledku přičteny. Některé vybrané nároky se v hospodářském výsledku nepovažují za výnos a musí být rovněž přičteny pro účely sesouhlasení. Většinou souvisejí s financováním Next Generation EU.

Výnosy příštích období se skládají především z částek souvisejících s finančními opravami, vlastními zdroji, úroky a dividendami. V úvahu se bere pouze čistý dopad, tj. příjmy příštích období za běžný rok minus rozpuštění časově rozlišených příjmů z předchozího roku.

Sesouhlasení položek – náklady

Náklady příštích období představují především časové rozlišení provedené při účetní uzávěrce na konci roku, tj. způsobilé náklady, které zaznamenali příjemci prostředků EU, avšak které ještě nebyly vykázány Komisi. V úvahu se bere pouze čistý dopad, tj. výdaje příštích období za běžný rok minus rozpuštění časově rozlišených výdajů z předchozího roku. Platby provedené v běžném roce na základě faktur zaúčtovaných v předchozích letech jsou součástí rozpočtových výdajů běžného roku, a musí tudíž být pro účely sesouhlasení přičteny k hospodářskému výsledku.

Čistý vliv předběžného financování je kombinací 1) nových částek předběžného financování vyplacených v běžném roce a vykázaných jako rozpočtový výdaj běžného roku a 2) zúčtování předběžného financování na základě způsobilých nákladů schválených v běžném roce. Druhý případ představuje výnos z hlediska akruálního, nikoli však rozpočtového, neboť platba původního předběžného financování již byla zaúčtována jako rozpočtový výdaj v okamžiku svého provedení.

Kromě plateb provedených z prostředků daného roku je při výpočtu výsledku rozpočtového hospodaření (v souladu s čl. 1 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 608/2014) také třeba zohlednit prostředky daného roku přenášené do roku následujícího. Totéž platí pro platby z rozpočtu, jež byly provedeny v běžném roce z prostředků přenesených z předchozích let, a pro zrušení nepoužitých prostředků na platby.

Položka změna stavu rezerv souvisí s odhady provedenými na konci roku ve finančních výkazech (zejména v souvislosti se zaměstnaneckými požitky), které nemají vliv na rozpočtové účty. Ostatní položky v sesouhlasení připadají např. na odpisy majetku, pořízení majetku, splátky finančního leasingu a finanční účasti, u nichž se rozpočtové a akruální účetní postupy liší.

Položka sesouhlasení – Hospodářský výsledek agentur a ESUO v likvidaci

Rozpočtový výsledek za rok je nekonsolidovaný údaj a nezahrnuje ostatní (mimorozpočtové) zdroje příjmů a výdajů konsolidovaných agentur a ESUO v likvidaci (viz poznámka 6). Za účelem sesouhlasení výsledku hospodaření za běžný rok – konsolidovaného údaje zahrnujícího tyto částky – s rozpočtovým výsledkem za běžný rok je celý konsolidovaný hospodářský výsledek agentur a ESUO v likvidaci za běžný rok vykázaný jako položka sesouhlasení.

4. PLNĚNÍ ROZPOČTU EU NA ROK 2024

Vysvětlivky k plnění rozpočtu na rok 2024, pokud jde o příjmy a výdaje, zbývající závazky a výsledek plnění rozpočtu, naleznete v oddíle 6 „Shrnutí plnění rozpočtu“ v části Hlavní události rozpočtového roku.

5. PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU EU

5.1. SOUHRN PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU EU

v milionech EUR
		Prostředky na příjmové straně		Stanovené nároky			Výnosy			Příjmy jako % z rozpočtu	Zbývá vybrat
	Název	Původní přijatý rozpočet	Konečný přijatý rozpočet	Běžný rok	Přeneseno	Celkem	Nároky za běžný rok	Nároky přenesené	Celkem	Příjmy jako % z rozpočtu	Zbývá vybrat
		1	2	3	4	5=3+4	6	7	8=6+7	9=8/2	10=5-8
1	Vlastní zdroje	136 499	141 170	141 280	(197 )	141 082	141 202	(155 )	141 047	100 %	36
	11 – Dávky z cukru	0	0	–	(0 )	(0 )	–	–	–	–	(0 )
	12 – Cla	24 620	20 119	20 299	(197 )	20 102	20 222	(155 )	20 066	100 %	36
	13 – DPH	23 616	23 463	23 438	–	23 438	23 438	–	23 438	100 %	–
	14 – HND	81 169	90 449	90 334	–	90 334	90 334	–	90 334	100 %	–
	16 – Snížení příspěvků založených na HND poskytovaných některým členským státům	–	–	23	–	23	23	–	23	–	–
	17 – Plastový obalový odpad	7 094	7 140	7 185	–	7 185	7 185	–	7 185	101 %	–
2	Přebytky, zůstatky a opravy	0	633	662	7	669	662	7	669	106 %	–
3	Správní příjmy	2 124	2 124	3 906	36	3 942	3 877	20	3 897	183 %	45
4	Finanční příjmy, úroky z prodlení a pokuty	149	3 478	3 245	14 681	17 926	(739 )	5 513	4 774	137 %	13 152
5	Rozpočtové záruky, výpůjční a úvěrové operace	0	0	73 376	–	73 376	73 332	–	73 332	–	44
6	Příjmy, příspěvky a náhrady související s politikami Unie	3 858	2 340	25 115	4 769	29 884	22 345	4 545	26 890	1 149 %	2 994
	Celkem	142 630	149 744	247 584	19 295	266 879	240 680	9 929	250 609	167 %	16 270

6. PLNĚNÍ VÝDAJOVÉ STRANY ROZPOČTU EU

6.1. VFR: ČLENĚNÍ A ZMĚNY PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY A PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

v milionech EUR
		Prostředky na závazky						Prostředky na platby
	Okruh VFR	Rozpočtové prostředky			Dodatečné prostředky		Dostupné prostř. celkem	Rozpočtové prostředky			Dodatečné prostředky		Dostupné prostř. celkem
		Původní přijatý rozpočet	Opravné rozpočty a převody	Konečný přijatý rozpočet	Přenosy	Účelově vázané příjmy	Dostupné prostř. celkem	Původní přijatý rozpočet	Opravné rozpočty a převody	Konečný přijatý rozpočet	Přenosy	Účelově vázané příjmy	Dostupné prostř. celkem
		1	2	3=1+2	4	5	6=3+ 4+5	7	8	9=7+8	10	11	12=9+ 10+11
1	Jednotný trh, inovace a digitální agenda	21 493	(1 )	21 492	95	7 621	29 209	20 828	72	20 900	109	11 495	32 504
2	Soudržnost, odolnost a hodnoty	74 561	22	74 583	12	12 088	86 683	33 716	2 264	35 980	813	85 003	121 796
	2a. Hospodářská, sociální a územní soudržnost	64 665	–	64 665	12	8 023	72 701	24 156	2 337	26 493	1	27 947	54 441
	2b. Odolnost a hodnoty	9 895	22	9 917	0	4 065	13 982	9 560	(73 )	9 487	812	57 056	67 355
3	Přírodní zdroje a životní prostředí	57 339	(32 )	57 307	316	2 252	59 874	54 151	1 959	56 110	324	10 799	67 233
	z toho: Výdaje související s trhem a přímé platby	40 517	(0 )	40 517	316	912	41 745	40 505	(32 )	40 474	316	912	41 702
4	Migrace a správa hranic	3 893	1	3 893	–	338	4 232	3 249	12	3 261	3	463	3 727
5	Bezpečnost a obrana	2 321	378	2 699	–	79	2 778	2 035	48	2 084	8	51	2 142
6	Sousedství a svět	16 230	1 073	17 303	483	1 783	19 569	15 291	(838 )	14 454	161	1 626	16 241
7	Evropská veřejná správa	11 988	69	12 057	1	2 445	14 502	11 988	69	12 057	1 004	2 456	15 516
	z toho: Správní výdaje orgánů	4 955	1	4 956	1	513	5 470	4 955	1	4 956	613	522	6 091
O	Mimo VFR	–	4 768	4 768	–	4 174	8 941	–	3 755	3 755	–	10 506	14 261
S	Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje)	1 561	(383 )	1 178	407	314	1 899	1 371	(227 )	1 144	728	475	2 347
	Celkem	189 385	5 894	195 279	1 314	31 094	227 687	142 630	7 114	149 744	3 150	122 875	275 769

6.2. VFR: ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY

v milionech EUR
		Celkem prostř. k dispozici	Přijaté závazky					Prostředky přenesené do roku 2025			Prostředky pozbývající platnosti
	Okruh VFR	Celkem prostř. k dispozici	z konečného přijatého rozpočtu	z přenes. prostř.	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	z konečného přijatého rozpočtu	z účelově vázaných příjmů	Celkem	z konečného přijatého rozpočtu	z přenes. prostř.	z účelově vázaných příjmů	Celkem
		1	2	3	4	5=2+3 +4	6=5/1	7	8	9=7+8	10	11	12	13=10+ 11+12
1	Jednotný trh, inovace a digitální agenda	29 209	21 489	95	4 378	25 962	89 %	0	3 243	3 244	3	–	0	3
2	Soudržnost, odolnost a hodnoty	86 683	73 513	12	10 668	84 193	97 %	0	1 335	1 335	1 070	–	85	1 155
	2a. Hospodářská, sociální a územní soudržnost	72 701	63 596	12	7 808	71 416	98 %	–	131	131	1 070	–	85	1 154
	2b. Odolnost a hodnoty	13 982	9 917	0	2 860	12 778	91 %	0	1 204	1 204	0	–	0	1
3	Přírodní zdroje a životní prostředí	59 874	57 243	–	721	57 964	97 %	366	1 296	1 663	13	–	234	247
	z toho: Výdaje související s trhem a přímé platby	41 745	40 465	–	345	40 810	98 %	366	567	933	2	–	–	2
4	Migrace a správa hranic	4 232	3 892	–	147	4 039	95 %	–	191	191	1	–	0	1
5	Bezpečnost a obrana	2 778	2 699	–	71	2 770	100 %	–	8	8	0	–	0	0
6	Sousedství a svět	19 569	16 646	421	1 217	18 283	93 %	657	566	1 224	0	62	0	62
7	Evropská veřejná správa	14 502	12 003	1	1 348	13 351	92 %	–	1 097	1 097	54	–	0	54
	z toho: Správní výdaje orgánů	5 470	4 911	1	379	5 291	97 %		134	134	45	–	0	45
O	Mimo VFR	8 941	4 737	–	815	5 552	62 %	30	3 359	3 389	0	–	–	0
S	Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje)	1 899	842	407	297	1 546	81 %	310	7	318	25	–	10	35
	Celkem	227 687	193 064	937	19 661	213 661	94 %	1 365	11 103	12 468	1 166	62	330	1 558

6.3. VFR: PLNĚNÍ U PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

v milionech EUR
		Celkem prostř. k dispozici	Provedené platby					Prostředky přenesené do roku 2025			Prostředky pozbývající platnosti
	Okruh VFR	Celkem prostř. k dispozici	z konečného přijatého rozpočtu	z přenes. prostř.	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	z konečného přijatého rozpočtu	z účelově vázaných příjmů	Celkem	z konečného přijatého rozpočtu	z přenes. prostř.	z účelově vázaných příjmů	Celkem
		1	2	3	4	5=2+ 3+4	6=5/1	7	8	9=7+8	10	11	12	13=10+11+12
1	Jednotný trh, inovace a digitální agenda	32 504	20 778	98	4 988	25 864	80 %	113	6 504	6 617	9	11	3	23
2	Soudržnost, odolnost a hodnoty	121 796	34 082	811	81 633	116 525	96 %	1 898	3 368	5 266	0	2	2	5
	2a. Hospodářská, sociální a územní soudržnost	54 441	26 490	1	25 458	51 949	95 %	2	2 489	2 491	0	1	0	1
	2b. Odolnost a hodnoty	67 355	7 591	810	56 175	64 576	96 %	1 896	879	2 775	0	2	2	4
3	Přírodní zdroje a životní prostředí	67 233	56 043	8	8 398	64 448	96 %	376	2 401	2 777	7	0	0	8
	z toho: Výdaje související s trhem a přímé platby	41 702	40 416	0	345	40 762	98 %	367	567	934	6	0	–	6
4	Migrace a správa hranic	3 727	3 231	2	171	3 405	91 %	28	292	320	2	0	0	2
5	Bezpečnost a obrana	2 142	2 073	7	42	2 123	99 %	6	8	14	5	1	0	5
6	Sousedství a svět	16 241	14 346	153	897	15 395	95 %	107	729	836	1	9	0	10
7	Evropská veřejná správa	15 516	11 114	926	1 226	13 266	85 %	889	1 229	2 118	54	78	1	133
	z toho: Správní výdaje orgánů	6 091	4 329	557	338	5 224	86 %	582	183	766	45	55	1	100
O	Mimo VFR	14 261	3 634	–	353	3 987	28 %	121	10 154	10 274	(0 )	–	–	(0 )
S	Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje)	2 347	834	675	466	1 975	84 %	310	7	318	0	53	2	55
	Celkem	275 769	146 134	2 680	98 175	246 988	90 %	3 848	24 692	28 540	78	154	8	240

6.4. VFR: ZMĚNA STAVU ZBÝVAJÍCÍCH ZÁVAZKŮ (RAL)

v milionech EUR
		Zbývající závazky ke konci předchozího roku				Závazky běžného roku				Zbývající závazky ke konci roku celkem
	Okruh VFR	Závazky přenesené z předchozího roku	Zrušení přidělení prostředků na závazek / Přehodnocené / Zrušení	Platby	Zbývající závazky ke konci roku	Závazky přijaté v průběhu roku	Platby	Zrušení nepřenositelných závazků	Zbývající závazky ke konci roku	Zbývající závazky ke konci roku celkem
		1	2	3	4=1+2+3	5	6	7	8=5+6+7	9=4+8
1	Jednotný trh, inovace a digitální agenda	51 926	(853 )	(17 829 )	33 244	25 962	(8 035 )	(7 )	17 920	51 164
2	Soudržnost, odolnost a hodnoty	376 757	(336 )	(102 977 )	273 444	84 193	(13 548 )	(1 )	70 644	344 088
	2a. Hospodářská, sociální a územní soudržnost	154 864	(161 )	(48 409 )	106 295	71 416	(3 540 )	(1 )	67 875	174 170
	2b. Odolnost a hodnoty	221 893	(176 )	(54 568 )	167 149	12 778	(10 008 )	(0 )	2 769	169 918
3	Přírodní zdroje a životní prostředí	57 477	(125 )	(23 401 )	33 950	57 964	(41 048 )	(0 )	16 916	50 867
	z toho: Výdaje související s trhem a přímé platby	358	(35 )	(102 )	221	40 810	(40 660 )	–	150	371
4	Migrace a správa hranic	5 121	(1 )	(2 129 )	2 991	4 039	(1 276 )	(0 )	2 763	5 754
5	Bezpečnost a obrana	3 803	(4 )	(1 378 )	2 420	2 770	(744 )	(0 )	2 025	4 445
6	Sousedství a svět	39 987	(779 )	(10 433 )	28 776	18 283	(4 962 )	(0 )	13 321	42 097
7	Evropská veřejná správa	1 004	(76 )	(927 )	0	13 351	(12 339 )	(2 )	1 011	1 011
	z toho: Správní výdaje orgánů	608	(51 )	(557 )	–	5 291	(4 668 )	(1 )	623	623
O	Mimo VFR	6 447	(114 )	(261 )	6 072	5 552	(3 726 )	(0 )	1 827	7 899
S	Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje)	482	(0 )	(429 )	53	1 546	(1 546 )	–	0	53
	Celkem	543 003	(2 288 )	(159 765 )	380 950	213 661	(87 223 )	(10 )	126 428	507 378

6.5. VFR: ZBÝVAJÍCÍ ZÁVAZKY PODLE ROKU PŮVODU

v milionech EUR
		<2018	2018	2019	2020	2021	2022	2023	2024	Celkem
1	Jednotný trh, inovace a digitální agenda	957	639	2 663	4 496	4 309	7 314	11 086	19 700	51 164
2	Soudržnost, odolnost a hodnoty	1 587	273	588	1 478	3 357	42 094	54 161	240 550	344 088
3	Přírodní zdroje a životní prostředí	136	201	178	222	372	3 544	663	45 551	50 867
4	Migrace a správa hranic	40	3	18	421	139	313	1 580	3 241	5 754
5	Bezpečnost a obrana	18	46	74	188	506	612	909	2 094	4 445
6	Sousedství a svět	1 336	1 149	1 651	1 948	4 056	8 352	9 878	13 726	42 097
7	Evropská veřejná správa	–	–	–	–	–	0	0	1 011	1 011
O	Mimo VFR	–	–	–	–	65	2 586	3 421	1 827	7 899
S	Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje)	–	–	–	–	–	–	53	0	53
	Celkem	4 074	2 312	5 172	8 752	12 804	64 814	81 750	327 700	507 378

V důsledku přerozdělení závazků v rámci přechodu na nový účetní systém (SUMMA) došlo mezi roky k přesunu zbývající částky (201 274 milionů EUR). Celková výše zbývajících závazků zůstává beze změny.

6.6. VFR: ZBÝVAJÍCÍ ZÁVAZKY PODLE TYPU PROSTŘEDKŮ

v milionech EUR
		Z prostředků rozpočtu					Z účelově vázaných příjmů					Zbývající závazky ke konci roku 2024 celkem
		Závazky přenesené z roku 2023	Úpravy	Přijaté závazky	Provedené platby	Neuzavřená částka	Závazky přenesené z roku 2023	Úpravy	Přijaté závazky	Provedené platby	Neuzavřená částka	Zbývající závazky ke konci roku 2024 celkem
		1	2	3	4	5=1+2+3-4	6	7	8	9	10=6+7+8-9	11=5+10
1	Jednotný trh, inovace a digitální agenda	43 318	(629 )	21 584	20 969	43 304	8 608	(230 )	4 378	4 895	7 860	51 164
2	Soudržnost, odolnost a hodnoty	129 392	825	73 525	31 113	172 629	247 365	(1 163 )	10 668	85 412	171 459	344 088
	2a. Hospodářská, sociální a územní soudržnost	123 345	982	63 608	22 751	165 184	31 520	(1 144 )	7 808	29 198	8 986	174 170
	2b. Odolnost a hodnoty	6 048	(157 )	9 917	8 363	7 445	215 846	(19 )	2 860	56 214	162 473	169 918
3	Přírodní zdroje a životní prostředí	41 606	109	57 243	56 066	42 891	15 871	(234 )	721	8 382	7 976	50 867
	z toho: Výdaje související s trhem a přímé platby	358	(35 )	40 465	40 420	368	0	–	345	342	3	371
4	Migrace a správa hranic	4 949	24	3 892	3 239	5 627	172	(25 )	147	166	127	5 754
5	Bezpečnost a obrana	3 748	(2 )	2 699	2 066	4 379	55	(2 )	71	57	66	4 445
6	Sousedství a svět	39 345	(701 )	17 067	14 618	41 093	642	(78 )	1 217	777	1 004	42 097
7	Evropská veřejná správa	886	(32 )	12 004	11 969	888	118	(46 )	1 348	1 297	123	1 011
	z toho: Správní výdaje orgánů	567	(10 )	4 912	4 886	582	42	(42 )	379	338	40	623
O	Mimo VFR	–	(0 )	4 737	3 634	1 103	6 447	(114 )	815	353	6 795	7 899
S	Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje)	321	(0 )	1 249	1 517	53	161	–	297	458	–	53
	Celkem	263 564	(405 )	194 000	145 192	311 967	279 440	(1 893 )	19 661	101 797	195 410	507 378

6.7. PODROBNÝ VFR: ZMĚNY A ČLENĚNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY A NA PLATBY

v milionech EUR
		Prostředky na závazky						Prostředky na platby
		Rozpočtové prostředky			Dodatečné prostředky		Dostupné prostř. celkem	Rozpočtové prostředky			Dodatečné prostředky		Dostupné prostř. celkem
	Program	Původní přijatý rozpočet	Opravné rozpočty a převody	Konečný přijatý rozpočet	Přenosy	Účelově vázané příjmy	Dostupné prostř. celkem	Původní přijatý rozpočet	Opravné rozpočty a převody	Konečný přijatý rozpočet	Přenosy	Účelově vázané příjmy	Dostupné prostř. celkem
		1	2	3=1+2	4	5	6=3+4+5	7	8	9=7+8	10	11	12=9+10+11
1	Horizont Evropa	12 897	1	12 898	95	4 458	17 451	11 833	196	12 028	67	7 104	19 199
	Euratom	281	(1 )	280	–	58	337	333	40	372	15	107	494
	Termonukleární experimentální reaktor (ITER)	436	–	436	–	3	440	509	54	563	1	3	568
	Další akce	–	–	–	–	712	712	–	–	–	–	446	446
	Pilotní projekty a přípravné akce	24	–	24	–	0	25	27	(5 )	22	–	0	22
	Fond InvestEU	348	–	348	–	1 672	2 019	347	(89 )	258	1	2 945	3 203
	Nástroj pro propojení Evropy – doprava	1 757	0	1 758	–	48	1 806	2 119	(49 )	2 070	1	40	2 112
	Nástroj pro propojení Evropy – energetika	885	(1 )	885	–	3	888	741	39	781	2	2	784
	Nástroj pro propojení Evropy – digitální technologie	87	–	87	–	4	91	151	(11 )	140	1	4	145
	Digitální Evropa	1 266	(1 )	1 265	–	75	1 340	1 150	(115 )	1 034	7	71	1 112
	Decentralizované agentury	213	4	217	–	11	228	213	7	220	–	11	231
	Další akce	–	1	1	–	170	171	–	1	1	–	170	171
	Pilotní projekty a přípravné akce	14	–	14	–	–	14	14	6	20	–	–	20
	Akce v rámci výsadních práv Komise	24	–	24	–	4	29	21	2	22	–	5	28
	Jednotný trh	602	1	604	–	48	651	601	(21 )	580	8	68	657
	EU boj proti podvodům	26	–	26	–	1	27	23	(1 )	22	–	1	22
	Daně	38	–	38	–	1	39	30	4	35	0	1	36
	Cla	136	–	136	–	9	144	105	27	132	0	9	141
	Decentralizované agentury	136	(4 )	132	–	15	147	136	(4 )	132	–	15	147
	Další akce	9	(3 )	6	–	1	7	9	(1 )	8	–	1	8
	Pilotní projekty a přípravné akce	12	–	12	–	–	12	11	(4 )	7	–	–	7
	Evropský kosmický program	2 088	(0 )	2 088	–	327	2 415	2 183	(4 )	2 179	5	489	2 673
	Decentralizované agentury	78	1	79	–	4	83	78	4	82	–	4	86
	Pilotní projekty a přípravné akce	17	–	17	–	–	17	4	(4 )	–	–	–	–
	Bezpečná konektivita Unie	117	–	117	–	–	117	190	–	190	0	–	190
	Okruh 1 celkem: Jednotný trh, inovace a digitální agenda	21 493	(1 )	21 492	95	7 621	29 209	20 828	72	20 900	109	11 495	32 504
2	Regionální rozvoj (EFRR)	39 434	(4 )	39 431	12	4 932	44 375	13 079	2 825	15 904	0	14 623	30 528
	Fond soudržnosti	6 842	–	6 842	–	1 127	7 969	2 264	8	2 273	0	1 815	4 088
	Přísp. z FS na Nástroj pro propojení Evropy – doprava	1 606	–	1 606	–	12	1 618	1 952	286	2 238	–	11	2 248
	Pilotní projekty a přípravné akce	–	4	4	–	0	4	5	(2 )	3	–	0	3
	Evropský sociální fond plus (ESF+)	16 783	–	16 783	–	1 953	18 736	6 856	(781 )	6 075	1	11 498	17 574
	Podpora tureckého společenství na Kypru	34	–	34	–	8	42	32	5	37	0	7	44
	Nástroj pro oživení a odolnost EU	123	–	123	–	2 784	2 907	105	(5 )	100	2	55 240	55 342
	Perikles IV	1	–	1	–	0	1	1	(0 )	1	0	0	1
	Podpora oživení EU	3 340	–	3 340	–	51	3 391	3 340	–	3 340	651	51	4 042
	RescEU	240	–	240	0	27	268	260	0	260	125	476	862
	EU4Health	754	(0 )	753	–	43	796	689	(146 )	544	5	31	580
	Nástroj pro mimořádnou podporu (ESI)	–	–	–	–	8	8	2	(2 )	–	–	36	36
	Decentralizované agentury	249	13	263	–	50	312	245	10	256	–	49	305
	Pilotní projekty a přípravné akce	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	Akce v rámci výsadních práv Komise	12	0	12	–	0	13	12	0	12	–	0	12
	Zaměstnanost a sociální inovace	94	–	94	–	11	104	85	(3 )	82	1	12	95
	Erasmus+	3 796	–	3 796	–	993	4 789	3 522	43	3 565	16	1 051	4 631
	Evropský sbor solidarity	144	–	144	–	49	193	139	(7 )	131	5	56	192
	Kreativní Evropa	335	–	335	–	21	356	366	33	398	4	25	428
	Spravedlnost	42	–	42	–	1	43	39	9	48	1	1	50
	Práva a hodnoty	219	(0 )	219	–	3	222	226	(28 )	197	1	2	201
	Decentralizované agentury	295	9	303	–	9	313	286	12	299	–	10	308
	Další akce	8	–	8	–	0	8	7	2	9	–	0	9
	Pilotní projekty a přípravné akce	26	–	26	–	0	26	39	(8 )	30	–	0	31
	Akce v rámci výsadních práv Komise	183	–	183	–	7	190	167	11	178	–	7	185
	Okruh 2 celkem: Soudržnost, odolnost a hodnoty	74 561	22	74 583	12	12 088	86 683	33 716	2 264	35 980	813	85 003	121 796
3	Záruky pro zemědělství	40 517	(0 )	40 517	316	912	41 745	40 505	(32 )	40 474	316	912	41 702
	Další programy v oblasti přírodních zdrojů a životního prostředí	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0
	Zemědělský fond pro rozvoj venkova	13 156	–	13 156	–	420	13 576	11 992	1 774	13 765	0	2 712	16 478
	Námořní a rybářský fond	1 070	–	1 070	–	154	1 224	781	199	979	1	175	1 155
	Rybolov (dohody o partnerství v odvětví rybolovu a regionální organizace pro řízení rybolovu)	163	(33 )	130	–	–	130	143	(29 )	114	–	–	114
	Decentralizované agentury	30	0	30	–	2	32	30	0	30	–	2	32
	Další akce	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	9	–	9	–	–	9	5	(2 )	3	–	–	3
	Životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)	765	3	768	–	5	773	571	29	600	7	4	612
	Fond pro spravedlivou transformaci	1 490	–	1 490	–	246	1 736	3	2	5	–	6 465	6 470
	Úvěrový nástroj v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci	50	–	50	–	504	554	35	25	60	–	521	582
	Decentralizované agentury	68	(2 )	66	–	8	74	68	(2 )	66	–	8	74
	Pilotní projekty a přípravné akce	6	–	6	–	–	6	12	(3 )	9	–	–	9
	Konkrétní opatření	16	–	16	–	–	16	7	(3 )	4	–	–	4
	Okruh 3 celkem: Přírodní zdroje a životní prostředí	57 339	(32 )	57 307	316	2 252	59 874	54 151	1 959	56 110	324	10 799	67 233
4	Azylový, migrační a integrační fond	1 508	(5 )	1 503	–	10	1 513	1 359	1	1 360	2	10	1 372
	Decentralizované agentury	169	(17 )	152	–	18	170	169	(17 )	152	–	18	170
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0
	Správa hranic (IBMF) – Správa hranic a víza	1 023	(19 )	1 004	–	182	1 186	524	42	565	1	307	873
	Správa hranic (IBMF) – Vybavení pro celní kontroly	144	–	144	–	0	144	157	(16 )	141	0	0	141
	Decentralizované agentury	1 048	42	1 090	–	128	1 218	1 040	3	1 043	–	128	1 171
	Okruh 4 celkem: Migrace a správa hranic	3 893	1	3 893	–	338	4 232	3 249	12	3 261	3	463	3 727
5	Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF)	322	1	323	–	2	325	238	(27 )	211	2	2	215
	Vyřazování jaderných zařízení z provozu	75	(7 )	67	–	–	67	152	(10 )	142	–	–	142
	Jaderná bezpečnost a vyřazování zařízení z provozu	62	(2 )	61	–	0	61	72	6	78	1	0	79
	Decentralizované agentury	251	1	252	–	17	269	251	(3 )	249	–	17	266
	Pilotní projekty a přípravné akce	–	–	–	–	–	–	1	(0 )	1	–	–	1
	Akce v rámci výsadních práv Komise	23	9	32	–	0	32	21	15	36	–	0	36
	Evropská obrana (výzkum)	218	125	344	–	12	355	211	(5 )	206	1	7	215
	Evropská obrana (jiné než výzkum)	420	260	680	–	23	703	540	8	547	2	21	570
	Vojenská mobilita	251	–	251	–	–	251	262	73	335	1	–	335
	Nástroj na kolaborativní zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany	260	(10 )	250	–	9	259	100	(100 )	–	–	–	–
	Nástroj na posílení obranného průmyslu	343	–	343	–	16	359	79	91	170	1	3	173
	Evropský program pro obranný průmysl	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	–	–	–	–	–	–	0	(0 )	–	–	0	0
	Bezpečná konektivita Unie	96	–	96	–	–	96	110	–	110	–	–	110
	Okruh 5 celkem: Bezpečnost a obrana	2 321	378	2 699	–	79	2 778	2 035	48	2 084	8	51	2 142
6	Sousedství a rozvoj. a mezinárodní spolupráce	11 524	(10 )	11 514	461	966	12 940	10 764	(1 510 )	9 254	71	828	10 153
	Nástroj pro jadernou bezpečnost (EINS)	42	–	42	0	21	63	27	6	33	1	21	55
	Humanitární pomoc (HUMA)	1 911	584	2 495	–	26	2 521	1 897	528	2 426	6	26	2 458
	Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP)	385	–	385	–	22	406	385	(0 )	385	0	12	397
	Zámořské země a území (ZZÚ)	71	–	71	1	35	107	72	(21 )	51	8	21	79
	MFA+	5	–	5	–	569	574	5	–	5	–	525	530
	Další akce	81	(2 )	79	–	1	80	81	(31 )	50	–	1	51
	Pilotní projekty a přípravné akce	–	–	–	–	0	0	–	0	0	–	0	0
	Akce v rámci výsadních práv Komise	95	(0 )	95	–	0	95	86	2	88	–	0	88
	Předvstupní pomoc (IPA III)	2 116	–	2 116	21	143	2 281	1 975	163	2 138	75	192	2 405
	Nástroj pro západní Balkán	–	501	501	–	–	501	–	24	24	–	–	24
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0
	Okruh 6 celkem: Sousedství a svět	16 230	1 073	17 303	483	1 783	19 569	15 291	(838 )	14 454	161	1 626	16 241
7	Důchody zaměstnanců	2 515	74	2 589	–	280	2 870	2 515	74	2 589	–	280	2 870
	(Důchody bývalých členů) EP	15	0	15	–	–	15	15	0	15	–	–	15
	(Důchody bývalých členů) Evropské rady a Rady	1	(0 )	1	–	–	1	1	(0 )	1	–	–	1
	(Důchody bývalých členů) Komise	10	(1 )	9	–	–	9	10	(1 )	9	–	–	9
	(Důchody bývalých členů) SDEU	17	(2 )	15	–	–	15	17	(2 )	15	–	–	15
	(Důchody bývalých členů) EÚD	7	(0 )	7	–	–	7	7	(0 )	7	–	–	7
	(Důchody bývalých členů) veřejný ochránce práv	0	(0 )	0	–	–	0	0	(0 )	0	–	–	0
	(Důchody bývalých členů) EIOÚ	0	0	0	–	–	0	0	0	0	–	–	0
	Evropské školy	246	–	246	–	29	275	246	–	246	1	29	276
	Odměny statutárních zaměstnanců	2 898	6	2 903	–	124	3 027	2 898	6	2 903	0	124	3 027
	Odměny externích pracovníků	288	(23 )	265	–	120	386	288	(23 )	265	32	121	419
	Členové – Platy a příspěvky	18	0	18	–	0	18	18	0	18	0	0	18
	Členové – Dočasné příspěvky	1	–	1	–	–	1	1	–	1	–	–	1
	Náklady na nábor pracovníků	32	(1 )	31	–	0	31	32	(1 )	31	2	0	33
	Skončení služebního poměru	8	(0 )	7	–	–	7	8	(0 )	7	–	–	7
	Náklady na odbornou přípravu	16	1	17	–	7	25	16	1	17	11	7	35
	Sociální záležitosti a mobilita	21	2	24	–	30	53	21	2	24	11	30	65
	Informační a komunikační technologie	281	6	287	–	227	514	281	6	287	171	228	685
	Pronájmy a nákupy	312	14	326	–	962	1 287	312	14	326	7	962	1 294
	Vedlejší náklady na budovy	133	(26 )	107	–	43	150	133	(26 )	107	63	43	214
	Bezpečnost	64	10	74	–	13	87	64	10	74	38	13	125
	Cestovní služby a reprezentace	43	11	54	–	3	57	43	11	54	11	3	69
	Schůze, výbory, konference	19	(4 )	15	–	3	17	19	(4 )	15	6	3	24
	Úřední věstník	7	(4 )	3	–	0	3	7	(4 )	3	1	0	4
	Publikace	10	1	12	–	4	16	10	1	12	6	4	22
	Získávání informací	7	(0 )	7	–	1	7	7	(0 )	7	2	1	9
	Studie a vyšetřování	5	1	6	–	0	6	5	1	6	5	0	10
	Zařízení obecně, vozidla, nábytek	15	1	16	–	8	24	15	1	16	12	8	36
	Externí jazykové služby	29	(1 )	27	–	51	79	29	(1 )	27	2	51	81
	Ostatní správní výdaje	18	1	19	–	26	45	18	1	19	10	26	55
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0
	Správní výdaje ostatních orgánů	4 955	1	4 956	1	513	5 470	4 955	1	4 956	613	522	6 091
	Okruh 7 celkem: Evropská veřejná správa	11 988	69	12 057	1	2 445	14 502	11 988	69	12 057	1 004	2 456	15 516
O	Inovační fond (IF)	–	–	–	–	3 886	3 886	–	–	–	–	10 218	10 218
	Nástroj pro Ukrajinu	–	4 768	4 768	–	157	4 924	–	3 755	3 755	–	157	3 912
	Další akce	–	–	–	–	131	131	–	–	–	–	132	132
	Okruh O celkem: Mimo VFR	–	4 768	4 768	–	4 174	8 941	–	3 755	3 755	–	10 506	14 261
S	Rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech (SEAR)	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0
	Rezerva evropské solidarity	1 351	(207 )	1 144	400	–	1 544	1 351	(207 )	1 144	400	–	1 544
	Rezerva na pomoc při mimořádných událostech	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF)	209	(176 )	34	–	17	51	20	(20 )	0	0	17	18
	Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu	–	–	–	7	297	304	–	–	–	328	458	786
	Okruh S celkem: Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje)	1 561	(383 )	1 178	407	314	1 899	1 371	(227 )	1 144	728	475	2 347
	Celkem	189 385	5 894	195 279	1 314	31 094	227 687	142 630	7 114	149 744	3 150	122 875	275 769

6.8. PODROBNÝ VFR: ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY

v milionech EUR
		Celkem prostř. k dispozici	Přijaté závazky					Prostředky přenesené do roku 2025			Prostředky pozbývající platnosti
	Program	Celkem prostř. k dispozici	z konečného přijatého rozpočtu	z přenes. prostř.	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	z konečného přijatého rozpočtu	z účelově vázaných příjmů	Celkem	z konečného přijatého rozpočtu	z přenes. prostř.	z účelově vázaných příjmů	Celkem
		1	2	3	4	5=2+3+4	6=5/1	7	8	9=7+8	10	11	12	13=10+11+12
1	Horizont Evropa	17 451	12 898	95	2 087	15 081	86 %	–	2 370	2 370	0	–	(0 )	0
	Euratom	337	280	–	7	287	85 %	–	51	51	0	–	0	0
	Termonukleární experimentální reaktor (ITER)	440	436	–	1	438	100 %	–	2	2	–	–	–	–
	Další akce	712	–	–	222	222	31 %	–	490	490	–	–	–	–
	Pilotní projekty a přípravné akce	25	24	–	–	24	97 %	–	0	0	1	–	–	1
	Fond InvestEU	2 019	348	–	1 603	1 950	97 %	–	69	69	–	–	0	0
	Nástroj pro propojení Evropy – doprava	1 806	1 758	–	23	1 780	99 %	–	26	26	–	–	–	–
	Nástroj pro propojení Evropy – energetika	888	885	–	–	885	100 %	–	3	3	–	–	–	–
	Nástroj pro propojení Evropy – digitální technologie	91	87	–	1	88	97 %	–	3	3	0	–	–	0
	Digitální Evropa	1 340	1 264	–	49	1 313	98 %	–	26	26	1	–	0	1
	Decentralizované agentury	228	217	–	9	227	99 %	–	1	1	–	–	–	–
	Další akce	171	1	–	69	70	41 %	–	101	101	–	–	0	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	14	14	–	–	14	100 %	–	–	–	0	–	–	0
	Akce v rámci výsadních práv Komise	29	24	–	4	28	99 %	–	0	0	–	–	(0 )	(0 )
	Jednotný trh	651	604	–	22	626	96 %	–	25	25	0	–	0	0
	EU boj proti podvodům	27	24	–	1	25	93 %	0	0	0	1	–	0	1
	Daně	39	38	–	0	39	98 %	–	1	1	0	–	–	0
	Cla	144	136	–	1	137	95 %	–	7	7	–	–	–	–
	Decentralizované agentury	147	132	–	10	142	97 %	–	5	5	–	–	–	–
	Další akce	7	6	–	0	6	92 %	–	1	1	–	–	–	–
	Pilotní projekty a přípravné akce	12	12	–	–	12	100 %	–	–	–	–	–	–	–
	Evropský kosmický program	2 415	2 088	–	265	2 353	97 %	–	62	62	–	–	(0 )	(0 )
	Decentralizované agentury	83	79	–	3	82	99 %	–	1	1	–	–	–	–
	Pilotní projekty a přípravné akce	17	17	–	–	17	100 %	–	–	–	–	–	–	–
	Bezpečná konektivita Unie	117	117	–	–	117	100 %	–	–	–	–	–	–	–
	Okruh 1 celkem: Jednotný trh, inovace a digitální agenda	29 209	21 489	95	4 378	25 962	89 %	0	3 243	3 244	3	–	0	3
2	Regionální rozvoj (EFRR)	44 375	38 656	12	4 798	43 466	98 %	–	106	106	775	–	27	803
	Fond soudržnosti	7 969	6 600	–	1 095	7 695	97 %	–	0	0	242	–	32	274
	Přísp. z FS na Nástroj pro propojení Evropy – doprava	1 618	1 606	–	2	1 608	99 %	–	9	9	–	–	–	–
	Pilotní projekty a přípravné akce	4	4	–	–	4	97 %	–	0	0	–	–	–	–
	Evropský sociální fond plus (ESF+)	18 736	16 731	–	1 913	18 643	100 %	–	15	15	52	–	25	77
	Podpora tureckého společenství na Kypru	42	34	–	7	41	99 %	–	0	0	–	–	(0 )	(0 )
	Nástroj pro oživení a odolnost EU	2 907	123	–	2 230	2 353	81 %	–	554	554	0	–	0	0
	Perikles IV	1	1	–	0	1	98 %	–	0	0	–	–	–	–
	Podpora oživení EU	3 391	3 340	–	2	3 342	99 %	–	49	49	–	–	–	–
	RescEU	268	240	0	14	254	95 %	0	13	14	(0 )	–	–	(0 )
	EU4Health	796	753	–	41	795	100 %	–	1	1	0	–	0	0
	Nástroj pro mimořádnou podporu (ESI)	8	–	–	–	–	–	–	8	8	–	–	–	–
	Decentralizované agentury	312	263	–	38	301	96 %	–	12	12	0	–	–	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	Akce v rámci výsadních práv Komise	13	12	–	0	13	100 %	–	–	–	–	–	–	–
	Zaměstnanost a sociální inovace	104	93	–	7	101	96 %	–	4	4	0	–	0	0
	Erasmus+	4 789	3 796	–	477	4 273	89 %	–	516	516	0	–	–	0
	Evropský sbor solidarity	193	144	–	16	160	83 %	–	34	34	–	–	–	–
	Kreativní Evropa	356	335	–	15	350	98 %	–	6	6	–	–	0	0
	Spravedlnost	43	42	–	1	42	99 %	–	0	0	–	–	–	–
	Práva a hodnoty	222	219	–	1	220	99 %	–	1	1	0	–	–	0
	Decentralizované agentury	313	303	–	5	308	99 %	–	5	5	0	–	–	0
	Další akce	8	8	–	0	8	100 %	–	–	–	–	–	–	–
	Pilotní projekty a přípravné akce	26	26	–	0	26	99 %	–	0	0	–	–	0	0
	Akce v rámci výsadních práv Komise	190	183	–	6	189	100 %	–	0	0	0	–	0	0
	Okruh 2 celkem: Soudržnost, odolnost a hodnoty	86 683	73 513	12	10 668	84 193	97 %	0	1 335	1 335	1 070	–	85	1 155
3	Záruky pro zemědělství	41 745	40 465	–	345	40 810	98 %	366	567	933	2	–	–	2
	Další programy v oblasti přírodních zdrojů a životního prostředí	0	0	0	0	0	–	0	0	0	0	0	0	0
	Zemědělský fond pro rozvoj venkova	13 576	13 155	–	1	13 156	97 %	–	189	189	0	–	230	231
	Námořní a rybářský fond	1 224	1 070	–	127	1 196	98 %	–	23	23	0	–	4	4
	Rybolov (dohody o partnerství v odvětví rybolovu a regionální organizace pro řízení rybolovu)	130	130	–	–	130	100 %	–	–	–	0	–	–	0
	Decentralizované agentury	32	30	–	1	31	96 %	–	1	1	–	–	–	–
	Další akce	0	0	0	0	0	–	0	0	0	0	0	0	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	9	8	–	–	8	99 %	–	–	–	0	–	–	0
	Životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)	773	768	–	4	771	100 %	–	2	2	0	–	0	0
	Fond pro spravedlivou transformaci	1 736	1 479	–	160	1 640	94 %	–	86	86	11	–	0	11
	Úvěrový nástroj v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci	554	50	–	76	126	23 %	–	428	428	–	–	–	–
	Decentralizované agentury	74	66	–	8	73	99 %	–	0	0	–	–	0	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	6	6	–	–	6	100 %	–	–	–	–	–	–	–
	Konkrétní opatření	16	16	–	–	16	100 %	–	–	–	0	–	–	0
	Okruh 3 celkem: Přírodní zdroje a životní prostředí	59 874	57 243	–	721	57 964	97 %	366	1 296	1 663	13	–	234	247
4	Azylový, migrační a integrační fond	1 513	1 502	–	6	1 508	100 %	–	5	5	1	–	0	1
	Decentralizované agentury	170	152	–	13	165	97 %	–	6	6	–	–	0	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	0	0	0	0	–	0	0	0	0	0	0	0
	Správa hranic (IBMF) – Správa hranic a víza	1 186	1 004	–	53	1 057	89 %	–	129	129	1	–	–	1
	Správa hranic (IBMF) – Vybavení pro celní kontroly	144	144	–	–	144	100 %	–	0	0	–	–	–	–
	Decentralizované agentury	1 218	1 090	–	76	1 166	96 %	–	52	52	–	–	–	–
	Okruh 4 celkem: Migrace a správa hranic	4 232	3 892	–	147	4 039	95 %	–	191	191	1	–	0	1
5	Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF)	325	323	–	1	324	99 %	–	2	2	0	–	–	0
	Vyřazování jaderných zařízení z provozu	67	67	–	–	67	100 %	–	–	–	–	–	–	–
	Jaderná bezpečnost a vyřazování zařízení z provozu	61	60	–	0	61	100 %	–	0	0	0	–	0	0
	Decentralizované agentury	269	252	–	11	263	98 %	–	6	6	0	–	0	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	Akce v rámci výsadních práv Komise	32	32	–	–	32	100 %	–	0	0	0	–	–	0
	Evropská obrana (výzkum)	355	344	–	12	355	100 %	–	–	–	–	–	–	–
	Evropská obrana (jiné než výzkum)	703	680	–	23	703	100 %	–	–	–	–	–	–	–
	Vojenská mobilita	251	251	–	–	251	100 %	–	–	–	–	–	–	–
	Nástroj na kolaborativní zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany	259	250	–	9	259	100 %	–	–	–	–	–	–	–
	Nástroj na posílení obranného průmyslu	359	343	–	16	359	100 %	–	–	–	–	–	–	–
	Evropský program pro obranný průmysl	0	0	0	0	0	–	0	0	0	0	0	0	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	Bezpečná konektivita Unie	96	96	–	–	96	100 %	–	–	–	–	–	–	–
	Okruh 5 celkem: Bezpečnost a obrana	2 778	2 699	–	71	2 770	100 %	–	8	8	0	–	0	0
6	Sousedství a rozvoj. a mezinárodní spolupráce	12 940	11 032	400	525	11 956	92 %	482	441	923	(0 )	61	0	61
	Nástroj pro jadernou bezpečnost (EINS)	63	42	0	1	43	68 %	0	20	20	0	0	–	0
	Humanitární pomoc (HUMA)	2 521	2 495	–	17	2 512	100 %	–	9	9	0	–	0	0
	Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP)	406	385	–	21	406	100 %	–	0	0	0	–	(0 )	0
	Zámořské země a území (ZZÚ)	107	71	1	–	72	67 %	1	35	36	(0 )	0	–	0
	MFA+	574	5	–	569	574	100 %	–	–	–	–	–	–	–
	Další akce	80	79	–	0	80	99 %	–	0	0	0	–	–	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	–	–	–	–	–	–	0	0	–	–	0	0
	Akce v rámci výsadních práv Komise	95	95	–	0	95	100 %	–	0	0	0	–	–	0
	Předvstupní pomoc (IPA III)	2 281	2 043	20	83	2 146	94 %	73	60	133	–	1	(0 )	1
	Nástroj pro západní Balkán	501	400	–	–	400	80 %	101	–	101	–	–	–	–
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	0	0	0	0	–	0	0	0	0	0	0	0
	Okruh 6 celkem: Sousedství a svět	19 569	16 646	421	1 217	18 283	93 %	657	566	1 224	0	62	0	62
7	Důchody zaměstnanců	2 870	2 589	–	273	2 862	100 %	–	7	7	–	–	0	0
	(Důchody bývalých členů) EP	15	15	–	–	15	100 %	–	–	–	–	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) Evropské rady a Rady	1	1	–	–	1	100 %	–	–	–	–	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) Komise	9	9	–	–	9	100 %	–	–	–	–	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) SDEU	15	15	–	–	15	100 %	–	–	–	–	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) EÚD	7	7	–	–	7	100 %	–	–	–	–	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) veřejný ochránce práv	0	0	–	–	0	100 %	–	–	–	–	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) EIOÚ	0	0	–	–	0	100 %	–	–	–	–	–	–	–
	Evropské školy	275	246	–	23	269	98 %	–	6	6	0	–	–	0
	Odměny statutárních zaměstnanců	3 027	2 897	–	60	2 957	98 %	–	64	64	6	–	–	6
	Odměny externích pracovníků	386	265	–	45	310	80 %	–	75	75	0	–	0	0
	Členové – Platy a příspěvky	18	17	–	0	17	95 %	–	0	0	1	–	–	1
	Členové – Dočasné příspěvky	1	1	–	–	1	100 %	–	–	–	–	–	–	–
	Náklady na nábor pracovníků	31	30	–	0	31	98 %	–	0	0	0	–	–	0
	Skončení služebního poměru	7	7	–	–	7	100 %	–	–	–	–	–	–	–
	Náklady na odbornou přípravu	25	17	–	4	22	88 %	–	3	3	0	–	0	0
	Sociální záležitosti a mobilita	53	23	–	15	38	72 %	–	15	15	0	–	0	0
	Informační a komunikační technologie	514	287	–	134	420	82 %	–	93	93	0	–	0	0
	Pronájmy a nákupy	1 287	326	–	314	639	50 %	–	648	648	0	–	–	0
	Vedlejší náklady na budovy	150	107	–	22	129	86 %	–	21	21	0	–	–	0
	Bezpečnost	87	74	–	9	83	96 %	–	3	3	0	–	0	0
	Cestovní služby a reprezentace	57	54	–	2	55	97 %	–	2	2	0	–	0	0
	Schůze, výbory, konference	17	15	–	1	16	92 %	–	1	1	0	–	0	0
	Úřední věstník	3	3	–	0	3	100 %	–	0	0	–	–	–	–
	Publikace	16	12	–	3	14	90 %	–	2	2	0	–	–	0
	Získávání informací	7	7	–	0	7	94 %	–	0	0	0	–	–	0
	Studie a vyšetřování	6	6	–	0	6	99 %	–	0	0	0	–	–	0
	Zařízení obecně, vozidla, nábytek	24	16	–	6	23	94 %	–	1	1	0	–	0	0
	Externí jazykové služby	79	27	–	36	63	80 %	–	16	16	–	–	0	0
	Ostatní správní výdaje	45	19	–	21	41	89 %	–	5	5	0	–	0	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	0	0	0	0	–	0	0	0	0	0	0	0
	Správní výdaje ostatních orgánů	5 470	4 911	1	379	5 291	97 %	0	134	134	45	–	0	45
	Okruh 7 celkem: Evropská veřejná správa	14 502	12 003	1	1 348	13 351	92 %	–	1 097	1 097	54	–	0	54
O	Inovační fond (IF)	3 886	–	–	603	603	16 %	–	3 283	3 283	–	–	–	–
	Nástroj pro Ukrajinu	4 924	4 737	–	150	4 887	99 %	30	7	37	0	–	0	0
	Další akce	131	–	–	62	62	48 %	–	68	68	–	–	–	–
	Okruh O celkem: Mimo VFR	8 941	4 737	–	815	5 552	62 %	30	3 359	3 389	0	–	0	0
S	Rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech (SEAR)	0	0	0	0	0	–	0	0	0	0	0	0	0
	Rezerva evropské solidarity	1 544	834	400	–	1 234	80 %	310	–	310	–	–	–	–
	Rezerva na pomoc při mimořádných událostech	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF)	51	8	–	–	8	16 %	–	7	7	25	–	10	35
	Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu	304	–	7	297	304	100 %	–	–	–	–	–	–	–
	Okruh S celkem: Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje)	1 899	842	407	297	1 546	81 %	310	7	318	25	–	10	35
	Celkem	227 687	193 064	937	19 661	213 661	94 %	1 365	11 103	12 468	1 166	62	330	1 558

6.9. PODROBNÝ VFR: PLNĚNÍ U PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

v milionech EUR
		Celkem prostř. k dispozici	Provedené platby					Prostředky přenesené do roku 2025			Prostředky pozbývající platnosti
	Program	Celkem prostř. k dispozici	z konečného přijatého rozpočtu	z přenes. prostř.	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	z konečného přijatého rozpočtu	z účelově vázaných příjmů	Celkem	z konečn. přijatého rozpočtu	z přenes. prostř.	z účelově vázaných příjmů	Celkem
		1	2	3	4	5=2+3+4	6=5/1	7	8	9=7+8	10	11	12	13=10+11+12
1	Horizont Evropa	19 199	11 956	59	1 789	13 803	72 %	72	5 314	5 386	0	8	2	10
	Euratom	494	354	14	36	405	82 %	18	71	89	0	1	–	1
	Termonukleární experimentální reaktor (ITER)	568	561	1	1	563	99 %	2	2	4	(0 )	0	–	0
	Další akce	446	–	–	86	86	19 %	–	361	361	–	–	–	–
	Pilotní projekty a přípravné akce	22	21	–	–	21	94 %	–	0	0	1	–	–	1
	Fond InvestEU	3 203	253	1	2 836	3 090	96 %	1	109	109	4	0	0	4
	Nástroj pro propojení Evropy – doprava	2 112	2 069	1	37	2 107	100 %	1	4	5	0	0	–	0
	Nástroj pro propojení Evropy – energetika	784	780	2	–	782	100 %	1	2	3	0	0	–	0
	Nástroj pro propojení Evropy – digitální technologie	145	140	1	2	143	98 %	0	2	3	0	0	–	0
	Digitální Evropa	1 112	1 027	7	41	1 075	97 %	6	29	35	1	0	0	2
	Decentralizované agentury	231	220	–	9	230	99 %	–	1	1	0	–	–	0
	Další akce	171	1	–	10	11	6 %	–	161	161	0	–	–	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	20	20	–	–	20	100 %	–	–	–	0	–	–	0
	Akce v rámci výsadních práv Komise	28	22	–	4	27	97 %	–	1	1	0	–	0	0
	Jednotný trh	657	573	8	22	603	92 %	7	46	53	0	1	0	1
	EU boj proti podvodům	22	20	–	0	20	90 %	–	0	0	2	–	0	2
	Daně	36	35	0	0	35	97 %	0	1	1	0	0	–	0
	Cla	141	132	0	1	133	95 %	0	7	7	0	0	–	0
	Decentralizované agentury	147	132	–	10	141	96 %	–	5	5	0	–	–	0
	Další akce	8	8	–	0	8	96 %	–	0	0	–	–	–	–
	Pilotní projekty a přípravné akce	7	7	–	–	7	96 %	–	–	–	0	–	–	0
	Evropský kosmický program	2 673	2 175	5	101	2 280	85 %	4	388	392	0	0	0	0
	Decentralizované agentury	86	82	–	3	85	99 %	–	1	1	–	–	–	–
	Pilotní projekty a přípravné akce	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	Bezpečná konektivita Unie	190	190	–	–	190	100 %	0	–	0	–	0	–	0
	Okruh 1 celkem: Jednotný trh, inovace a digitální agenda	32 504	20 778	98	4 988	25 864	80 %	113	6 504	6 617	9	11	3	23
2	Regionální rozvoj (EFRR)	30 528	15 903	0	13 357	29 261	96 %	1	1 266	1 267	0	0	–	0
	Fond soudržnosti	4 088	2 272	0	1 815	4 087	100 %	0	0	1	(0 )	0	0	0
	Přísp. z FS na Nástroj pro propojení Evropy – doprava	2 248	2 238	–	8	2 246	100 %	–	3	3	0	–	(0 )	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	3	3	–	–	3	97 %	–	0	0	–	–	–	–
	Evropský sociální fond plus (ESF+)	17 574	6 074	0	10 278	16 352	93 %	1	1 221	1 221	0	0	0	1
	Podpora tureckého společenství na Kypru	44	37	0	7	44	99 %	0	–	0	0	0	–	0
	Nástroj pro oživení a odolnost EU	55 342	98	2	55 189	55 288	100 %	2	52	54	0	0	0	0
	Perikles IV	1	1	0	0	1	95 %	–	0	0	0	–	–	0
	Podpora oživení EU	4 042	1 477	651	1	2 128	53 %	1 863	51	1 914	–	0	–	0
	RescEU	862	260	125	372	757	88 %	–	105	105	–	–	0	0
	EU4Health	580	540	4	29	573	99 %	4	2	5	0	1	0	1
	Nástroj pro mimořádnou podporu (ESI)	36	–	–	9	9	24 %	–	27	27	–	–	1	1
	Decentralizované agentury	305	256	–	38	294	96 %	–	12	12	0	–	–	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	Akce v rámci výsadních práv Komise	12	12	–	0	12	100 %	–	–	–	0	–	–	0
	Zaměstnanost a sociální inovace	95	81	1	5	87	92 %	1	6	8	0	0	0	0
	Erasmus+	4 631	3 547	16	478	4 041	87 %	18	572	590	(0 )	0	0	1
	Evropský sbor solidarity	192	128	5	18	151	78 %	3	38	42	(0 )	0	0	0
	Kreativní Evropa	428	396	4	17	417	97 %	2	9	11	0	0	0	0
	Spravedlnost	50	47	1	1	49	98 %	1	0	1	0	0	–	0
	Práva a hodnoty	201	196	1	1	199	99 %	1	1	2	0	0	–	0
	Decentralizované agentury	308	299	–	5	304	98 %	–	5	5	0	–	0	0
	Další akce	9	9	–	0	9	100 %	–	–	–	0	–	–	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	31	30	–	0	31	99 %	–	0	0	0	–	–	0
	Akce v rámci výsadních práv Komise	185	178	–	6	184	99 %	–	1	1	0	–	–	0
	Okruh 2 celkem: Soudržnost, odolnost a hodnoty	121 796	34 082	811	81 633	116 525	96 %	1 898	3 368	5 266	0	2	2	5
3	Záruky pro zemědělství	41 702	40 416	0	345	40 762	98 %	367	567	934	6	0	–	6
	Další programy v oblasti přírodních zdrojů a životního prostředí	0	0	0	0	0	–	0	0	0	0	0	0	0
	Zemědělský fond pro rozvoj venkova	16 478	13 765	0	1 704	15 469	94 %	0	1 008	1 008	0	0	–	1
	Námořní a rybářský fond	1 155	978	1	173	1 152	100 %	1	2	3	0	0	0	0
	Rybolov (dohody o partnerství v odvětví rybolovu a regionální organizace pro řízení rybolovu)	114	114	–	–	114	100 %	–	–	–	–	–	–	–
	Decentralizované agentury	32	30	–	1	31	96 %	–	1	1	–	–	–	–
	Další akce	0	0	0	0	0	–	0	0	0	0	0	0	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	3	3	–	–	3	100 %	–	–	–	0	–	–	0
	Životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)	612	592	7	3	603	99 %	8	1	8	0	0	0	1
	Fond pro spravedlivou transformaci	6 470	5	–	6 145	6 150	95 %	–	320	320	–	–	0	0
	Úvěrový nástroj v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci	582	60	–	19	79	14 %	–	503	503	–	–	–	–
	Decentralizované agentury	74	66	–	8	73	99 %	–	0	0	–	–	0	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	9	9	–	–	9	99 %	–	–	–	0	–	–	0
	Konkrétní opatření	4	4	–	–	4	100 %	–	–	–	–	–	–	–
	Okruh 3 celkem: Přírodní zdroje a životní prostředí	67 233	56 043	8	8 398	64 448	96 %	376	2 401	2 777	7	0	0	8
4	Azylový, migrační a integrační fond	1 372	1 357	1	8	1 366	100 %	2	3	5	1	0	–	1
	Decentralizované agentury	170	152	–	13	165	97 %	–	6	6	–	–	0	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	0	0	0	0	–	0	0	0	0	0	0	0
	Správa hranic (IBMF) – Správa hranic a víza	873	563	1	75	639	73 %	1	231	233	1	0	–	1
	Správa hranic (IBMF) – Vybavení pro celní kontroly	141	117	0	0	117	83 %	24	–	24	–	0	–	0
	Decentralizované agentury	1 171	1 043	–	76	1 119	96 %	–	52	52	–	–	–	–
	Okruh 4 celkem: Migrace a správa hranic	3 727	3 231	2	171	3 405	91 %	28	292	320	2	0	0	2
5	Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF)	215	209	1	1	211	99 %	1	2	3	0	0	–	0
	Vyřazování jaderných zařízení z provozu	142	142	–	–	142	100 %	–	–	–	0	–	–	0
	Jaderná bezpečnost a vyřazování zařízení z provozu	79	75	1	0	76	97 %	2	–	2	1	0	0	1
	Decentralizované agentury	266	247	–	11	257	97 %	–	6	6	2	–	0	2
	Pilotní projekty a přípravné akce	1	–	–	–	–	–	–	–	–	1	–	–	1
	Akce v rámci výsadních práv Komise	36	35	–	–	35	98 %	–	0	0	1	–	–	1
	Evropská obrana (výzkum)	215	205	1	7	214	99 %	1	–	1	0	0	–	0
	Evropská obrana (jiné než výzkum)	570	545	2	21	568	100 %	2	–	2	(0 )	0	0	0
	Vojenská mobilita	335	335	1	–	335	100 %	0	–	0	0	0	–	0
	Nástroj na kolaborativní zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	Nástroj na posílení obranného průmyslu	173	170	1	3	173	100 %	–	–	–	–	0	0	0
	Evropský program pro obranný průmysl	0	0	0	0	0	–	0	0	0	0	0	0	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	0	0
	Bezpečná konektivita Unie	110	110	–	–	110	100 %	–	–	–	–	–	–	–
	Okruh 5 celkem: Bezpečnost a obrana	2 142	2 073	7	42	2 123	99 %	6	8	14	5	1	0	5
6	Sousedství a rozvoj. a mezinárodní spolupráce	10 153	9 192	64	346	9 603	95 %	62	482	544	0	7	0	7
	Nástroj pro jadernou bezpečnost (EINS)	55	33	1	8	41	75 %	1	13	13	0	0	–	0
	Humanitární pomoc (HUMA)	2 458	2 419	6	17	2 442	99 %	6	9	16	0	0	–	1
	Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP)	397	383	0	9	393	99 %	1	3	4	0	0	–	0
	Zámořské země a území (ZZÚ)	79	47	8	–	55	69 %	4	21	25	(0 )	0	–	0
	MFA+	530	5	–	416	421	79 %	–	109	109	–	–	–	–
	Další akce	51	50	–	0	51	99 %	–	0	0	0	–	–	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	0	–	–	0	37 %	–	0	0	–	–	0	0
	Akce v rámci výsadních práv Komise	88	88	–	0	88	100 %	–	0	0	0	–	–	0
	Předvstupní pomoc (IPA III)	2 405	2 128	74	100	2 301	96 %	10	92	102	0	2	–	2
	Nástroj pro západní Balkán	24	1	–	–	1	3 %	23	–	23	–	–	–	–
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	0	0	0	0	–	0	0	0	0	0	0	0
	Okruh 6 celkem: Sousedství a svět	16 241	14 346	153	897	15 395	95 %	107	729	836	1	9	0	10
7	Důchody zaměstnanců	2 870	2 589	–	273	2 862	100 %	–	7	7	–	–	0	0
	(Důchody bývalých členů) EP	15	15	–	–	15	100 %	–	–	–	–	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) Evropské rady a Rady	1	1	–	–	1	100 %	–	–	–	–	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) Komise	9	9	–	–	9	100 %	–	–	–	–	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) SDEU	15	15	–	–	15	100 %	–	–	–	–	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) EÚD	7	7	–	–	7	100 %	–	–	–	–	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) veřejný ochránce práv	0	0	–	–	0	100 %	–	–	–	–	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) EIOÚ	0	0	–	–	0	100 %	–	–	–	–	–	–	–
	Evropské školy	276	246	1	20	266	96 %	0	10	10	0	–	–	0
	Odměny statutárních zaměstnanců	3 027	2 897	0	60	2 957	98 %	0	64	64	6	0	–	6
	Odměny externích pracovníků	419	243	29	44	316	75 %	22	77	98	0	4	0	4
	Členové – Platy a příspěvky	18	16	0	0	16	89 %	1	0	1	1	0	–	1
	Členové – Dočasné příspěvky	1	0	–	–	0	30 %	0	–	0	–	–	–	–
	Náklady na nábor pracovníků	33	27	1	0	29	87 %	3	0	4	0	0	–	1
	Skončení služebního poměru	7	7	–	–	7	99 %	0	–	0	–	–	–	–
	Náklady na odbornou přípravu	35	8	10	2	20	56 %	10	5	15	0	1	0	1
	Sociální záležitosti a mobilita	65	16	9	11	36	56 %	7	20	27	0	1	0	1
	Informační a komunikační technologie	685	167	170	89	425	62 %	120	139	259	0	1	0	1
	Pronájmy a nákupy	1 294	295	7	313	615	48 %	30	649	679	0	0	–	0
	Vedlejší náklady na budovy	214	63	58	17	138	65 %	44	26	70	0	5	–	5
	Bezpečnost	125	49	36	2	87	70 %	25	10	35	0	3	0	3
	Cestovní služby a reprezentace	69	44	8	2	54	78 %	10	2	12	0	3	0	3
	Schůze, výbory, konference	24	10	3	1	14	58 %	5	2	7	0	3	0	3
	Úřední věstník	4	2	1	–	2	66 %	1	0	1	–	0	–	0
	Publikace	22	6	6	1	14	63 %	5	3	8	0	0	–	0
	Získávání informací	9	5	2	0	7	74 %	2	0	2	0	0	–	0
	Studie a vyšetřování	10	1	5	–	5	52 %	5	0	5	0	0	0	0
	Zařízení obecně, vozidla, nábytek	36	7	12	5	24	66 %	9	3	12	0	0	0	0
	Externí jazykové služby	81	26	2	35	63	78 %	2	16	18	–	0	0	0
	Ostatní správní výdaje	55	14	9	14	38	69 %	5	12	17	0	1	0	1
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	0	0	0	0	–	0	0	0	0	0	0	0
	Správní výdaje ostatních orgánů	6 091	4 329	557	338	5 224	86 %	582	183	766	45	55	1	100
	Okruh 7 celkem: Evropská veřejná správa	15 516	11 114	926	1 226	13 266	85 %	889	1 229	2 118	54	78	1	133
O	Inovační fond (IF)	10 218	–	–	292	292	3 %	–	9 926	9 926	–	–	–	–
	Nástroj pro Ukrajinu	3 912	3 634	–	3	3 637	93 %	121	153	274	(0 )	–	–	(0 )
	Další akce	132	–	–	57	57	44 %	–	74	74	–	–	–	–
	Okruh O celkem: Mimo VFR	14 261	3 634	–	353	3 987	28 %	121	10 154	10 274	(0 )	–	–	(0 )
S	Rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech (SEAR)	0	0	0	0	0	–	0	0	0	0	0	0	0
	Rezerva evropské solidarity	1 544	834	400	–	1 234	80 %	310	–	310	–	–	–	–
	Rezerva na pomoc při mimořádných událostech	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF)	18	0	0	8	8	47 %	0	7	7	0	0	2	2
	Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu	786	–	275	458	733	93 %	–	–	–	–	53	–	53
	Okruh S celkem: Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje)	2 347	834	675	466	1 975	84 %	310	7	318	0	53	2	55
	Celkem	275 769	146 134	2 680	98 175	246 988	90 %	3 848	24 692	28 540	78	154	8	240

6.10. PODROBNÝ VFR: ZMĚNA STAVU ZBÝVAJÍCÍCH ZÁVAZKŮ (RAL)

v milionech EUR
		Zbývající závazky ke konci předchozího roku				Závazky běžného roku				Zbývající závazky ke konci roku celkem
	Program	Závazky přenesené z předchozího roku	Zrušení přidělení prostředků na závazek / Přehodnocené / Zrušení	Platby	Zbývající závazky ke konci roku	Závazky přijaté v průběhu roku	Platby	Zrušení nepřenositelných závazků	Zbývající závazky ke konci roku	Zbývající závazky ke konci roku celkem
		1	2	3	4=1+2+3	5	6	7	8=5+6+7	9=4+8
1	Horizont Evropa	27 939	(566 )	(9 905 )	17 468	15 081	(3 898 )	(5 )	11 178	28 646
	Euratom	357	(5 )	(249 )	103	287	(156 )	–	131	234
	Termonukleární experimentální reaktor (ITER)	1 576	(0 )	(484 )	1 093	438	(80 )	(1 )	356	1 449
	Další akce	135	(8 )	(55 )	72	222	(30 )	–	191	263
	Pilotní projekty a přípravné akce	48	(1 )	(16 )	31	24	(4 )	–	20	50
	Fond InvestEU	5 834	(31 )	(1 474 )	4 329	1 950	(1 616 )	–	334	4 663
	Nástroj pro propojení Evropy – doprava	6 503	(88 )	(2 093 )	4 322	1 780	(13 )	–	1 767	6 089
	Nástroj pro propojení Evropy – energetika	3 873	(42 )	(778 )	3 053	885	(4 )	–	881	3 934
	Nástroj pro propojení Evropy – digitální technologie	650	(39 )	(137 )	474	88	(6 )	–	83	556
	Digitální Evropa	2 116	(3 )	(830 )	1 283	1 313	(245 )	(0 )	1 068	2 351
	Decentralizované agentury	39	–	(39 )	–	227	(191 )	–	36	36
	Další akce	2	(0 )	(1 )	1	70	(10 )	–	60	61
	Pilotní projekty a přípravné akce	34	(2 )	(10 )	22	14	(10 )	–	4	26
	Akce v rámci výsadních práv Komise	36	(1 )	(21 )	13	28	(6 )	–	23	36
	Jednotný trh	949	(58 )	(461 )	430	626	(141 )	(0 )	484	914
	EU boj proti podvodům	29	(0 )	(11 )	18	25	(9 )	–	16	34
	Daně	42	(1 )	(26 )	14	39	(9 )	–	30	44
	Cla	146	(2 )	(97 )	47	137	(36 )	–	101	148
	Decentralizované agentury	0	(0 )	–	–	142	(141 )	–	0	0
	Další akce	7	(0 )	(7 )	0	6	(1 )	–	5	5
	Pilotní projekty a přípravné akce	21	(1 )	(6 )	14	12	(1 )	–	11	25
	Evropský kosmický program	1 413	(4 )	(953 )	457	2 353	(1 327 )	–	1 026	1 483
	Decentralizované agentury	20	–	(20 )	–	82	(65 )	–	17	17
	Pilotní projekty a přípravné akce	–	–	–	–	17	–	–	17	17
	Bezpečná konektivita Unie	156	(0 )	(156 )	–	117	(34 )	–	83	83
	Okruh 1 celkem: Jednotný trh, inovace a digitální agenda	51 926	(853 )	(17 829 )	33 244	25 962	(8 035 )	(7 )	17 920	51 164
2	Regionální rozvoj (EFRR)	91 069	(86 )	(27 087 )	63 896	43 466	(2 173 )	(1 )	41 292	105 188
	Fond soudržnosti	12 460	(19 )	(3 288 )	9 153	7 695	(799 )	(0 )	6 896	16 048
	Přísp. z FS na Nástroj pro propojení Evropy – doprava	6 080	(40 )	(2 234 )	3 806	1 608	(12 )	–	1 596	5 402
	Pilotní projekty a přípravné akce	3	(0 )	(1 )	2	4	(2 )	–	1	4
	Evropský sociální fond plus (ESF+)	45 251	(15 )	(15 798 )	29 438	18 643	(554 )	(0 )	18 090	47 528
	Podpora tureckého společenství na Kypru	100	(3 )	(39 )	59	41	(5 )	(0 )	36	95
	Nástroj pro oživení a odolnost EU	214 518	(13 )	(51 488 )	163 017	2 353	(3 800 )	–	(1 447 )	161 570
	Perikles IV	1	(0 )	(0 )	0	1	(1 )	–	0	0
	Podpora oživení EU	651	(0 )	(651 )	–	3 342	(1 477 )	–	1 865	1 865
	RescEU	1 707	(11 )	(659 )	1 036	254	(97 )	(0 )	157	1 193
	EU4Health	1 301	(15 )	(403 )	883	795	(171 )	–	624	1 507
	Nástroj pro mimořádnou podporu (ESI)	40	(3 )	(9 )	28	–	–	–	–	28
	Decentralizované agentury	43	(0 )	(12 )	31	301	(282 )	–	19	50
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	–	–	0	–	–	–	–	0
	Akce v rámci výsadních práv Komise	10	(1 )	(8 )	1	13	(4 )	–	9	10
	Zaměstnanost a sociální inovace	184	(12 )	(65 )	107	101	(23 )	–	78	185
	Erasmus+	2 083	(64 )	(661 )	1 358	4 273	(3 380 )	–	893	2 251
	Evropský sbor solidarity	166	(27 )	(42 )	97	160	(108 )	–	52	149
	Kreativní Evropa	427	(6 )	(220 )	201	350	(197 )	–	153	354
	Spravedlnost	67	(7 )	(24 )	36	42	(25 )	–	18	53
	Práva a hodnoty	272	(5 )	(119 )	147	220	(80 )	–	140	288
	Decentralizované agentury	49	(0 )	(7 )	41	308	(296 )	–	12	53
	Další akce	16	(2 )	(9 )	5	8	(1 )	–	7	13
	Pilotní projekty a přípravné akce	65	(2 )	(31 )	32	26	–	–	26	58
	Akce v rámci výsadních práv Komise	195	(4 )	(122 )	69	189	(61 )	–	128	197
	Okruh 2 celkem: Soudržnost, odolnost a hodnoty	376 757	(336 )	(102 977 )	273 444	84 193	(13 548 )	(1 )	70 644	344 088
3	Záruky pro zemědělství	358	(35 )	(102 )	221	40 810	(40 660 )	–	150	371
	Další programy v oblasti přírodních zdrojů a životního prostředí	0	0	0	0	0	0	0	0	0
	Zemědělský fond pro rozvoj venkova	37 891	(61 )	(15 431 )	22 399	13 156	(38 )	(0 )	13 118	35 517
	Námořní a rybářský fond	3 299	(2 )	(1 092 )	2 204	1 196	(59 )	(0 )	1 137	3 341
	Rybolov (dohody o partnerství v odvětví rybolovu a regionální organizace pro řízení rybolovu)	23	(1 )	(14 )	8	130	(100 )	–	30	38
	Decentralizované agentury	–	–	–	–	31	(31 )	–	–	–
	Další akce	0	0	0	0	0	0	0	0	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	4	(0 )	(2 )	2	8	(1 )	–	8	10
	Životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)	2 547	(25 )	(565 )	1 957	771	(37 )	–	734	2 691
	Fond pro spravedlivou transformaci	13 276	(0 )	(6 149 )	7 127	1 640	(1 )	–	1 638	8 765
	Úvěrový nástroj v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci	57	–	(36 )	21	126	(43 )	–	83	104
	Decentralizované agentury	–	–	–	–	73	(73 )	–	–	–
	Pilotní projekty a přípravné akce	18	(0 )	(9 )	9	6	–	–	6	15
	Konkrétní opatření	4	(0 )	(1 )	3	16	(3 )	–	13	16
	Okruh 3 celkem: Přírodní zdroje a životní prostředí	57 477	(125 )	(23 401 )	33 950	57 964	(41 048 )	(0 )	16 916	50 867
4	Azylový, migrační a integrační fond	2 720	(0 )	(1 291 )	1 428	1 508	(74 )	(0 )	1 433	2 862
	Decentralizované agentury	13	–	–	13	165	(165 )	–	–	13
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	0	0	0	0	0	0	0	0
	Správa hranic (IBMF) – Správa hranic a víza	1 798	(0 )	(585 )	1 213	1 057	(54 )	(0 )	1 002	2 215
	Správa hranic (IBMF) – Vybavení pro celní kontroly	278	(0 )	(71 )	207	144	(46 )	–	98	305
	Decentralizované agentury	312	–	(182 )	130	1 166	(937 )	–	230	359
	Okruh 4 celkem: Migrace a správa hranic	5 121	(1 )	(2 129 )	2 991	4 039	(1 276 )	(0 )	2 763	5 754
5	Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF)	524	(0 )	(205 )	319	324	(6 )	(0 )	317	636
	Vyřazování jaderných zařízení z provozu	405	(0 )	(142 )	263	67	(0 )	–	67	331
	Jaderná bezpečnost a vyřazování zařízení z provozu	312	(1 )	(66 )	246	61	(10 )	–	50	296
	Decentralizované agentury	–	–	–	–	263	(257 )	–	6	6
	Pilotní projekty a přípravné akce	1	–	–	1	–	–	–	–	1
	Akce v rámci výsadních práv Komise	26	(2 )	(16 )	8	32	(19 )	–	13	22
	Evropská obrana (výzkum)	646	(0 )	(198 )	448	355	(16 )	(0 )	339	788
	Evropská obrana (jiné než výzkum)	1 323	(0 )	(454 )	869	703	(114 )	–	589	1 458
	Vojenská mobilita	376	(1 )	(218 )	157	251	(117 )	–	134	291
	Nástroj na kolaborativní zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany	–	–	–	–	259	–	–	259	259
	Nástroj na posílení obranného průmyslu	157	(0 )	(49 )	107	359	(124 )	–	235	343
	Evropský program pro obranný průmysl	0	0	0	0	0	0	0	0	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	–	–	0	–	–	–	–	0
	Bezpečná konektivita Unie	30	–	(30 )	–	96	(80 )	–	16	16
	Okruh 5 celkem: Bezpečnost a obrana	3 803	(4 )	(1 378 )	2 420	2 770	(744 )	(0 )	2 025	4 445
6	Sousedství a rozvoj. a mezinárodní spolupráce	30 682	(639 )	(7 791 )	22 252	11 956	(1 811 )	(0 )	10 145	32 397
	Nástroj pro jadernou bezpečnost (EINS)	140	(5 )	(33 )	102	43	(8 )	–	34	137
	Humanitární pomoc (HUMA)	1 063	(6 )	(557 )	500	2 512	(1 885 )	(0 )	627	1 127
	Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP)	108	(25 )	(40 )	43	406	(352 )	–	54	96
	Zámořské země a území (ZZÚ)	129	(0 )	(27 )	102	72	(27 )	–	44	147
	MFA+	–	–	–	–	574	(421 )	–	153	153
	Další akce	28	(0 )	(28 )	0	80	(23 )	–	57	57
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	(0 )	(0 )	0	–	–	–	–	0
	Akce v rámci výsadních práv Komise	153	(9 )	(57 )	87	95	(31 )	–	64	151
	Předvstupní pomoc (IPA III)	7 684	(95 )	(1 899 )	5 689	2 146	(402 )	–	1 744	7 434
	Nástroj pro západní Balkán	–	–	–	–	400	(1 )	–	399	399
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	0	0	0	0	0	0	0	0
	Okruh 6 celkem: Sousedství a svět	39 987	(779 )	(10 433 )	28 776	18 283	(4 962 )	(0 )	13 321	42 097
7	Důchody zaměstnanců	–	–	–	–	2 862	(2 862 )	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) EP	–	–	–	–	15	(15 )	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) Evropské rady a Rady	–	–	–	–	1	(1 )	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) Komise	–	–	–	–	9	(9 )	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) SDEU	–	–	–	–	15	(15 )	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) EÚD	–	–	–	–	7	(7 )	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) veřejný ochránce práv	–	–	–	–	0	(0 )	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) EIOÚ	–	–	–	–	0	(0 )	–	–	–
	Evropské školy	1	–	(1 )	–	269	(265 )	–	4	4
	Odměny statutárních zaměstnanců	0	(0 )	(0 )	–	2 957	(2 957 )	(0 )	0	0
	Odměny externích pracovníků	33	(4 )	(29 )	0	310	(287 )	(0 )	23	23
	Členové – Platy a příspěvky	0	(0 )	(0 )	–	17	(16 )	–	1	1
	Členové – Dočasné příspěvky	–	–	–	–	1	(0 )	(0 )	–	–
	Náklady na nábor pracovníků	2	(0 )	(1 )	–	31	(27 )	–	3	3
	Skončení služebního poměru	–	–	–	–	7	(7 )	(0 )	–	–
	Náklady na odbornou přípravu	11	(1 )	(10 )	–	22	(10 )	–	12	12
	Sociální záležitosti a mobilita	13	(3 )	(10 )	0	38	(26 )	–	12	12
	Informační a komunikační technologie	172	(1 )	(171 )	–	420	(255 )	–	166	166
	Pronájmy a nákupy	7	(0 )	(7 )	–	639	(608 )	–	31	31
	Vedlejší náklady na budovy	63	(5 )	(58 )	–	129	(80 )	–	49	49
	Bezpečnost	38	(3 )	(36 )	–	83	(51 )	–	32	32
	Cestovní služby a reprezentace	11	(3 )	(8 )	–	55	(45 )	–	10	10
	Schůze, výbory, konference	7	(3 )	(3 )	–	16	(10 )	–	6	6
	Úřední věstník	1	(0 )	(1 )	–	3	(2 )	–	1	1
	Publikace	6	(0 )	(6 )	–	14	(8 )	–	7	7
	Získávání informací	2	(0 )	(2 )	–	7	(5 )	–	2	2
	Studie a vyšetřování	5	(0 )	(5 )	–	6	(1 )	–	5	5
	Zařízení obecně, vozidla, nábytek	12	(0 )	(12 )	–	23	(12 )	–	11	11
	Externí jazykové služby	2	(0 )	(2 )	–	63	(61 )	–	2	2
	Ostatní správní výdaje	10	(1 )	(9 )	–	41	(29 )	–	12	12
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	0	0	0	0	0	0	0	0
	Správní výdaje ostatních orgánů	608	(51 )	(557 )	–	5 291	(4 668 )	(1 )	623	623
	Okruh 7 celkem: Evropská veřejná správa	1 004	(76 )	(927 )	0	13 351	(12 339 )	(2 )	1 011	1 011
O	Inovační fond (IF)	6 443	(111 )	(261 )	6 071	603	(31 )	–	572	6 643
	Nástroj pro Ukrajinu	–	–	–	–	4 887	(3 637 )	(0 )	1 250	1 250
	Další akce	4	(3 )	(0 )	1	62	(57 )	–	5	6
	Okruh O celkem: Mimo VFR	6 447	(114 )	(261 )	6 072	5 552	(3 726 )	(0 )	1 827	7 899
S	Rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech (SEAR)	0	0	0	0	0	0	0	0	0
	Rezerva evropské solidarity	–	–	–	–	1 234	(1 234 )	–	–	–
	Rezerva na pomoc při mimořádných událostech	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF)	0	(0 )	(0 )	–	8	(8 )	–	0	0
	Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu	482	–	(429 )	53	304	(304 )	–	–	53
	Okruh S celkem: Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje)	482	(0 )	(429 )	53	1 546	(1 546 )	–	0	53
	Celkem	543 003	(2 288 )	(159 765 )	380 950	213 661	(87 223 )	(10 )	126 428	507 378

6.11. PODROBNÝ VFR: ZBÝVAJÍCÍ ZÁVAZKY PODLE ROKU PŮVODU

v milionech EUR
	Program	<2018	2018	2019	2020	2021	2022	2023	2024	Celkem
1	Horizont Evropa	346	434	880	1 964	2 704	3 826	5 777	12 715	28 646
	Euratom	24	5	6	14	16	17	21	131	234
	Termonukleární experimentální reaktor (ITER)	–	–	–	–	–	610	482	356	1 449
	Další akce	–	–	0	2	5	4	61	191	263
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	1	0	0	2	9	18	20	50
	Fond InvestEU	182	74	102	133	60	1 203	2 571	337	4 663
	Nástroj pro propojení Evropy – doprava	83	71	984	1 289	696	403	797	1 767	6 089
	Nástroj pro propojení Evropy – energetika	274	43	659	902	381	551	242	881	3 934
	Nástroj pro propojení Evropy – digitální technologie	1	0	1	7	102	175	188	83	556
	Digitální Evropa	–	–	–	0	281	356	429	1 285	2 351
	Decentralizované agentury	–	–	–	–	–	–	–	36	36
	Další akce	–	–	–	–	–	–	1	60	61
	Pilotní projekty a přípravné akce	–	–	0	10	5	4	3	4	26
	Akce v rámci výsadních práv Komise	–	–	–	0	1	2	9	23	36
	Jednotný trh	49	9	25	27	32	97	169	506	914
	EU boj proti podvodům	0	–	0	1	5	5	7	16	34
	Daně	–	–	0	0	3	4	7	30	44
	Cla	–	0	0	0	3	13	31	101	148
	Decentralizované agentury	–	–	–	–	–	–	–	0	0
	Další akce	–	–	–	–	0	–	0	5	5
	Pilotní projekty a přípravné akce	–	–	–	1	0	8	5	11	25
	Evropský kosmický program	0	2	5	144	12	28	267	1 026	1 483
	Decentralizované agentury	–	–	–	–	–	–	–	17	17
	Pilotní projekty a přípravné akce	–	–	–	–	–	–	–	17	17
	Bezpečná konektivita Unie	–	–	–	–	–	–	–	83	83
	Okruh 1 celkem: Jednotný trh, inovace a digitální agenda	957	639	2 663	4 496	4 309	7 314	11 086	19 700	51 164
2	Regionální rozvoj (EFRR)	686	1	0	26	77	506	159	103 733	105 188
	Fond soudržnosti	84	0	0	0	0	17	18	15 928	16 048
	Přísp. z FS na Nástroj pro propojení Evropy – doprava	523	261	547	1 163	450	462	401	1 596	5 402
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	1	–	0	0	1	–	1	4
	Evropský sociální fond plus (ESF+)	279	0	2	1	6	15	45	47 180	47 528
	Podpora tureckého společenství na Kypru	0	0	1	5	9	16	27	36	95
	Nástroj pro oživení a odolnost EU	–	–	0	0	2 298	39 792	51 627	67 853	161 570
	Perikles IV	–	–	–	–	–	–	0	0	0
	Podpora oživení EU	–	–	–	–	–	–	–	1 865	1 865
	RescEU	–	–	3	98	75	264	595	157	1 193
	EU4Health	1	0	5	6	122	346	366	661	1 507
	Nástroj pro mimořádnou podporu (ESI)	–	–	–	0	9	19	–	–	28
	Decentralizované agentury	0	0	0	0	2	11	16	19	50
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	–	–	–	–	–	–	–	0
	Akce v rámci výsadních práv Komise	–	–	–	–	–	0	1	9	10
	Zaměstnanost a sociální inovace	3	1	8	10	12	22	52	78	185
	Erasmus+	0	1	3	115	216	439	584	893	2 251
	Evropský sbor solidarity	0	–	5	33	21	20	18	52	149
	Kreativní Evropa	–	0	2	5	18	75	101	153	354
	Spravedlnost	4	2	3	2	5	10	10	18	53
	Práva a hodnoty	5	3	3	3	9	45	74	145	288
	Decentralizované agentury	–	–	–	0	19	9	13	12	53
	Další akce	0	–	0	0	–	2	3	7	13
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	1	1	4	3	8	15	26	58
	Akce v rámci výsadních práv Komise	1	3	5	6	6	15	33	128	197
	Okruh 2 celkem: Soudržnost, odolnost a hodnoty	1 587	273	588	1 478	3 357	42 094	54 161	240 550	344 088
3	Záruky pro zemědělství	–	8	13	18	31	59	91	150	371
	Další programy v oblasti přírodních zdrojů a životního prostředí	0	0	0	0	0	0	0	0	0
	Zemědělský fond pro rozvoj venkova	0	–	0	6	0	2 995	9	32 507	35 517
	Námořní a rybářský fond	22	0	1	3	11	19	42	3 242	3 341
	Rybolov (dohody o partnerství v odvětví rybolovu a regionální organizace pro řízení rybolovu)	–	–	–	–	–	0	8	30	38
	Decentralizované agentury	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	Další akce	0	0	0	0	0	0	0	0	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	–	–	–	–	–	1	1	8	10
	Životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)	113	193	164	194	329	457	489	753	2 691
	Fond pro spravedlivou transformaci	–	–	–	–	0	1	4	8 760	8 765
	Úvěrový nástroj v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci	–	–	–	–	–	10	11	83	104
	Decentralizované agentury	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	0	–	1	0	3	4	6	15
	Konkrétní opatření	–	–	–	–	–	–	3	13	16
	Okruh 3 celkem: Přírodní zdroje a životní prostředí	136	201	178	222	372	3 544	663	45 551	50 867
4	Azylový, migrační a integrační fond	20	2	18	235	21	95	725	1 746	2 862
	Decentralizované agentury	–	–	–	–	–	13	–	–	13
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	0	0	0	0	0	0	0	0
	Správa hranic (IBMF) – Správa hranic a víza	20	0	0	186	46	140	655	1 168	2 215
	Správa hranic (IBMF) – Vybavení pro celní kontroly	–	–	–	–	72	64	70	98	305
	Decentralizované agentury	–	–	–	–	–	–	130	230	359
	Okruh 4 celkem: Migrace a správa hranic	40	3	18	421	139	313	1 580	3 241	5 754
5	Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF)	5	5	3	32	8	27	171	385	636
	Vyřazování jaderných zařízení z provozu	3	1	13	65	42	99	41	67	331
	Jaderná bezpečnost a vyřazování zařízení z provozu	10	39	44	74	39	12	27	50	296
	Decentralizované agentury	–	–	–	–	–	–	–	6	6
	Pilotní projekty a přípravné akce	–	–	–	1	–	–	–	–	1
	Akce v rámci výsadních práv Komise	0	–	0	1	1	2	5	13	22
	Evropská obrana (výzkum)	–	–	–	–	110	160	178	339	788
	Evropská obrana (jiné než výzkum)	–	–	14	14	232	286	322	589	1 458
	Vojenská mobilita	–	–	–	–	74	26	57	134	291
	Nástroj na kolaborativní zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany	–	–	–	–	–	–	–	259	259
	Nástroj na posílení obranného průmyslu	–	–	–	–	–	–	107	235	343
	Evropský program pro obranný průmysl	0	0	0	0	0	0	0	0	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	–	0	–	–	–	–	–	–	0
	Bezpečná konektivita Unie	–	–	–	–	–	–	–	16	16
	Okruh 5 celkem: Bezpečnost a obrana	18	46	74	188	506	612	909	2 094	4 445
6	Sousedství a rozvoj. a mezinárodní spolupráce	1 044	825	993	1 407	2 985	6 785	8 133	10 224	32 397
	Nástroj pro jadernou bezpečnost (EINS)	2	4	8	11	23	20	34	34	137
	Humanitární pomoc (HUMA)	–	–	6	7	28	127	333	627	1 127
	Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP)	1	–	12	0	7	6	18	54	96
	Zámořské země a území (ZZÚ)	–	–	1	–	2	46	53	44	147
	MFA+	–	–	–	–	–	–	–	153	153
	Další akce	–	–	–	–	–	–	0	57	57
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	–	–	–	–	–	–	–	0
	Akce v rámci výsadních práv Komise	–	0	0	4	13	26	42	66	151
	Předvstupní pomoc (IPA III)	290	320	630	519	998	1 342	1 266	2 069	7 434
	Nástroj pro západní Balkán	–	–	–	–	–	–	–	399	399
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	0	0	0	0	0	0	0	0
	Okruh 6 celkem: Sousedství a svět	1 336	1 149	1 651	1 948	4 056	8 352	9 878	13 726	42 097
7	Důchody zaměstnanců	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) EP	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) Evropské rady a Rady	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) Komise	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) SDEU	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) EÚD	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) veřejný ochránce práv	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) EIOÚ	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	Evropské školy	–	–	–	–	–	–	–	4	4
	Odměny statutárních zaměstnanců	–	–	–	–	–	–	–	0	0
	Odměny externích pracovníků	–	–	–	–	–	–	0	23	23
	Členové – Platy a příspěvky	–	–	–	–	–	–	–	1	1
	Členové – Dočasné příspěvky	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	Náklady na nábor pracovníků	–	–	–	–	–	–	–	3	3
	Skončení služebního poměru	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	Náklady na odbornou přípravu	–	–	–	–	–	–	–	12	12
	Sociální záležitosti a mobilita	–	–	–	–	–	0	0	12	12
	Informační a komunikační technologie	–	–	–	–	–	–	–	166	166
	Pronájmy a nákupy	–	–	–	–	–	–	–	31	31
	Vedlejší náklady na budovy	–	–	–	–	–	–	–	49	49
	Bezpečnost	–	–	–	–	–	–	–	32	32
	Cestovní služby a reprezentace	–	–	–	–	–	–	–	10	10
	Schůze, výbory, konference	–	–	–	–	–	–	–	6	6
	Úřední věstník	–	–	–	–	–	–	–	1	1
	Publikace	–	–	–	–	–	–	–	7	7
	Získávání informací	–	–	–	–	–	–	–	2	2
	Studie a vyšetřování	–	–	–	–	–	–	–	5	5
	Zařízení obecně, vozidla, nábytek	–	–	–	–	–	–	–	11	11
	Externí jazykové služby	–	–	–	–	–	–	–	2	2
	Ostatní správní výdaje	–	–	–	–	–	–	–	12	12
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	0	0	0	0	0	0	0	0
	Správní výdaje ostatních orgánů	0	0	0	0	0	0	0	623	623
	Okruh 7 celkem: Evropská veřejná správa	–	–	–	–	–	0	0	1 011	1 011
O	Inovační fond (IF)	–	–	–	–	65	2 586	3 420	572	6 643
	Nástroj pro Ukrajinu	–	–	–	–	–	–	–	1 250	1 250
	Další akce	–	–	–	–	–	–	1	5	6
	Okruh O celkem: Mimo VFR	–	–	–	–	65	2 586	3 421	1 827	7 899
S	Rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech (SEAR)	0	0	0	0	0	0	0	0	0
	Rezerva evropské solidarity	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	Rezerva na pomoc při mimořádných událostech	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF)	–	–	–	–	–	–	–	0	0
	Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu	–	–	–	–	–	–	53	–	53
	Okruh S celkem: Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje)	–	–	–	–	–	–	53	0	53
	Celkem	4 074	2 312	5 172	8 752	12 804	64 814	81 750	327 700	507 378

6.12. PODROBNÝ VFR: ZBÝVAJÍCÍ ZÁVAZKY PODLE TYPU PROSTŘEDKŮ

v milionech EUR
		Z prostředků rozpočtu					Z účelově vázaných příjmů					Zbývající závazky ke konci roku 2024 celkem
	Okruh	Závazky přenesené z roku 2023	Úpravy	Přijaté závazky	Provedené platby	Neuzavřená částka	Závazky přenesené z roku 2023	Úpravy	Přijaté závazky	Provedené platby	Neuzavřená částka	Zbývající závazky ke konci roku 2024 celkem
		1	2	3	4	5=1+2+3-4	6	7	8	9	10=6+7+8-9	11=5+10
1	Horizont Evropa	23 506	(367 )	12 994	12 039	24 094	4 433	(204 )	2 087	1 765	4 551	28 646
	Euratom	304	(1 )	280	369	214	54	(4 )	7	36	21	234
	Termonukleární experimentální reaktor (ITER)	1 570	(2 )	436	562	1 443	6	–	1	1	6	1 449
	Další akce	0	0	–	–	–	135	(8 )	222	86	263	263
	Pilotní projekty a přípravné akce	48	(1 )	24	21	50	0	0	0	0	0	50
	Fond InvestEU	2 253	(31 )	348	256	2 314	3 582	(0 )	1 603	2 834	2 350	4 663
	Nástroj pro propojení Evropy – doprava	6 442	(85 )	1 758	2 087	6 028	61	(3 )	23	20	61	6 089
	Nástroj pro propojení Evropy – energetika	3 819	(42 )	885	775	3 886	54	–	–	6	48	3 934
	Nástroj pro propojení Evropy – digitální technologie	647	(39 )	87	142	553	3	(0 )	1	1	3	556
	Digitální Evropa	2 070	4	1 264	1 042	2 296	46	(7 )	49	33	55	2 351
	Decentralizované agentury	39	–	217	220	36	–	–	9	9	–	36
	Další akce	2	(0 )	1	1	1	–	–	69	10	60	61
	Pilotní projekty a přípravné akce	34	(2 )	14	20	26	0	0	0	0	0	26
	Akce v rámci výsadních práv Komise	31	(1 )	24	23	31	5	(0 )	4	4	5	36
	Jednotný trh	917	(55 )	604	583	882	32	(3 )	22	20	32	914
	EU boj proti podvodům	29	(0 )	24	20	33	0	(0 )	1	0	1	34
	Daně	40	(1 )	38	35	43	2	–	0	0	1	44
	Cla	141	(2 )	136	129	146	4	(0 )	1	4	1	148
	Decentralizované agentury	0	(0 )	132	132	0	–	–	10	10	0	0
	Další akce	7	(0 )	6	8	5	0	–	0	0	–	5
	Pilotní projekty a přípravné akce	21	(1 )	12	7	25	0	0	0	0	0	25
	Evropský kosmický program	1 223	(2 )	2 088	2 226	1 083	190	(2 )	265	54	399	1 483
	Decentralizované agentury	18	–	79	84	14	2	–	3	2	3	17
	Pilotní projekty a přípravné akce	–	–	17	–	17	0	0	0	0	0	17
	Bezpečná konektivita Unie	156	(0 )	117	190	83	0	0	0	0	0	83
	Okruh 1 celkem: Jednotný trh, inovace a digitální agenda	43 318	(629 )	21 584	20 969	43 304	8 608	(230 )	4 378	4 895	7 860	51 164
2	Regionální rozvoj (EFRR)	74 573	443	38 668	13 263	100 420	16 496	(530 )	4 798	15 997	4 768	105 188
	Fond soudržnosti	11 413	(3 )	6 600	2 352	15 658	1 048	(17 )	1 095	1 736	390	16 048
	Přísp. z FS na Nástroj pro propojení Evropy – doprava	6 066	(40 )	1 606	2 246	5 387	13	(0 )	2	0	15	5 402
	Pilotní projekty a přípravné akce	3	(0 )	4	3	4	0	0	0	0	0	4
	Evropský sociální fond plus (ESF+)	31 288	582	16 731	4 887	43 714	13 963	(597 )	1 913	11 465	3 814	47 528
	Podpora tureckého společenství na Kypru	99	(3 )	34	40	91	1	(0 )	7	3	5	95
	Nástroj pro oživení a odolnost EU	157	(10 )	123	101	169	214 361	(3 )	2 230	55 187	161 401	161 570
	Perikles IV	1	(0 )	1	1	0	–	–	0	0	0	0
	Podpora oživení EU	649	(0 )	3 340	2 125	1 863	2	(0 )	2	3	2	1 865
	RescEU	540	(10 )	240	355	415	1 166	(1 )	14	402	778	1 193
	EU4Health	1 274	(15 )	753	546	1 466	27	(1 )	41	27	41	1 507
	Nástroj pro mimořádnou podporu (ESI)	21	(3 )	–	8	9	19	–	–	0	19	28
	Decentralizované agentury	42	(0 )	263	256	49	0	–	38	38	1	50
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	–	–	–	0	0	0	0	0	0	0
	Akce v rámci výsadních práv Komise	10	(1 )	12	12	10	0	(0 )	0	0	0	10
	Zaměstnanost a sociální inovace	174	(11 )	93	83	173	9	(0 )	7	4	12	185
	Erasmus+	1 863	(55 )	3 796	3 532	2 072	221	(9 )	477	509	179	2 251
	Evropský sbor solidarity	153	(23 )	144	135	138	14	(4 )	16	15	10	149
	Kreativní Evropa	414	(6 )	335	402	341	14	(1 )	15	15	13	354
	Spravedlnost	63	(7 )	42	47	51	4	(0 )	1	1	3	53
	Práva a hodnoty	271	(5 )	219	198	286	1	(0 )	1	0	1	288
	Decentralizované agentury	48	(0 )	303	299	52	1	(0 )	5	5	1	53
	Další akce	13	(2 )	8	8	11	2	(0 )	0	1	1	13
	Pilotní projekty a přípravné akce	65	(2 )	26	31	58	0	–	0	0	0	58
	Akce v rámci výsadních práv Komise	192	(4 )	183	181	190	3	(0 )	6	3	7	197
	Okruh 2 celkem: Soudržnost, odolnost a hodnoty	129 392	825	73 525	31 113	172 629	247 365	(1 163 )	10 668	85 412	171 459	344 088
3	Záruky pro zemědělství	358	(35 )	40 465	40 420	368	0	–	345	342	3	371
	Zemědělský fond pro rozvoj venkova	33 157	(61 )	13 155	13 997	32 254	4 734	(0 )	1	1 471	3 263	35 517
	Námořní a rybářský fond	2 692	231	1 070	760	3 233	607	(234 )	127	392	108	3 341
	Rybolov (dohody o partnerství v odvětví rybolovu a regionální organizace pro řízení rybolovu)	23	(1 )	130	114	38	0	0	0	0	0	38
	Decentralizované agentury	–	–	30	30	–	–	–	1	1	–	–
	Pilotní projekty a přípravné akce	4	(0 )	8	3	10	0	0	0	0	0	10
	Životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)	2 538	(24 )	768	597	2 684	9	(0 )	4	6	7	2 691
	Fond pro spravedlivou transformaci	2 773	(0 )	1 479	6	4 245	10 504	(0 )	160	6 144	4 520	8 765
	Úvěrový nástroj v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci	40	–	50	60	29	17	–	76	19	75	104
	Decentralizované agentury	–	–	66	66	–	–	–	8	8	–	–
	Pilotní projekty a přípravné akce	18	(0 )	6	9	15	0	0	0	0	0	15
	Konkrétní opatření	4	(0 )	16	4	16	0	0	0	0	0	16
	Okruh 3 celkem: Přírodní zdroje a životní prostředí	41 606	109	57 243	56 066	42 891	15 871	(234 )	721	8 382	7 976	50 867
4	Azylový, migrační a integrační fond	2 709	8	1 502	1 363	2 856	11	(8 )	6	3	6	2 862
	Decentralizované agentury	13	–	152	152	13	–	–	13	13	–	13
	Správa hranic (IBMF) – Správa hranic a víza	1 637	17	1 004	564	2 094	161	(17 )	53	75	121	2 215
	Správa hranic (IBMF) – Vybavení pro celní kontroly	278	(0 )	144	117	305	0	0	0	0	0	305
	Decentralizované agentury	312	–	1 090	1 043	359	–	–	76	76	–	359
	Okruh 4 celkem: Migrace a správa hranic	4 949	24	3 892	3 239	5 627	172	(25 )	147	166	127	5 754
5	Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF)	518	2	323	208	635	6	(2 )	1	3	1	636
	Vyřazování jaderných zařízení z provozu	405	(0 )	67	142	331	0	0	0	0	0	331
	Jaderná bezpečnost a vyřazování zařízení z provozu	312	(1 )	60	76	296	0	–	0	0	0	296
	Decentralizované agentury	–	–	252	247	6	–	–	11	11	–	6
	Pilotní projekty a přípravné akce	1	–	–	–	1	0	0	0	0	0	1
	Akce v rámci výsadních práv Komise	26	(2 )	32	35	22	0	–	–	0	–	22
	Evropská obrana (výzkum)	631	(0 )	344	212	763	15	(0 )	12	2	25	788
	Evropská obrana (jiné než výzkum)	1 290	(0 )	680	529	1 441	33	–	23	39	16	1 458
	Vojenská mobilita	376	(1 )	251	335	291	0	0	0	0	0	291
	Nástroj na kolaborativní zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany	–	–	250	–	250	–	–	9	0	9	259
	Nástroj na posílení obranného průmyslu	157	(0 )	343	172	327	–	–	16	1	15	343
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	–	–	–	0	0	0	0	0	0	0
	Bezpečná konektivita Unie	30	–	96	110	16	0	0	0	0	0	16
	Okruh 5 celkem: Bezpečnost a obrana	3 748	(2 )	2 699	2 066	4 379	55	(2 )	71	57	66	4 445
6	Sousedství a rozvoj. a mezinárodní spolupráce	30 342	(610 )	11 432	9 352	31 811	340	(29 )	525	250	586	32 397
	Nástroj pro jadernou bezpečnost (EINS)	137	(5 )	42	40	133	4	–	1	1	3	137
	Humanitární pomoc (HUMA)	1 047	(6 )	2 495	2 422	1 115	15	(0 )	17	20	12	1 127
	Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP)	94	(23 )	385	379	78	13	(2 )	21	14	19	96
	Zámořské země a území (ZZÚ)	129	(0 )	72	55	147	0	0	0	0	0	147
	MFA+	–	–	5	5	–	–	–	569	416	153	153
	Další akce	28	(0 )	79	50	57	–	–	0	0	–	57
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	(0 )	–	0	0	0	0	0	0	0	0
	Akce v rámci výsadních práv Komise	152	(9 )	95	88	151	0	(0 )	0	0	0	151
	Předvstupní pomoc (IPA III)	7 415	(48 )	2 063	2 227	7 203	269	(47 )	83	74	231	7 434
	Nástroj pro západní Balkán	–	–	400	1	399	0	0	0	0	0	399
	Okruh 6 celkem: Sousedství a svět	39 345	(701 )	17 067	14 618	41 093	642	(78 )	1 217	777	1 004	42 097
7	Důchody zaměstnanců	–	–	2 589	2 589	(0 )	–	–	273	273	0	(0 )
	(Důchody bývalých členů) EP	–	–	15	15	0	0	0	0	0	0	0
	(Důchody bývalých členů) Evropské rady a Rady	–	–	1	1	(0 )	0	0	0	0	0	(0 )
	(Důchody bývalých členů) Komise	–	–	9	9	(0 )	0	0	0	0	0	(0 )
	(Důchody bývalých členů) SDEU	–	–	15	15	–	0	0	0	0	0	–
	(Důchody bývalých členů) EÚD	–	–	7	7	0	0	0	0	0	0	0
	(Důchody bývalých členů) veřejný ochránce práv	–	–	0	0	–	0	0	0	0	0	–
	(Důchody bývalých členů) EIOÚ	–	–	0	0	–	0	0	0	0	0	–
	Evropské školy	0	(0 )	246	246	0	1	(0 )	23	20	4	4
	Odměny statutárních zaměstnanců	0	(0 )	2 897	2 897	0	–	–	60	60	–	0
	Odměny externích pracovníků	32	(4 )	265	272	21	1	(0 )	45	44	2	23
	Členové – Platy a příspěvky	0	(0 )	17	16	1	–	–	0	0	0	1
	Členové – Dočasné příspěvky	–	(0 )	1	0	0	0	0	0	0	0	0
	Náklady na nábor pracovníků	2	(0 )	30	28	3	0	(0 )	0	0	0	3
	Skončení služebního poměru	–	(0 )	7	7	–	0	0	0	0	0	–
	Náklady na odbornou přípravu	8	(1 )	17	15	10	3	(0 )	4	4	2	12
	Sociální záležitosti a mobilita	7	(1 )	23	22	7	6	(2 )	15	14	5	12
	Informační a komunikační technologie	129	(1 )	287	295	120	42	(0 )	134	130	46	166
	Pronájmy a nákupy	5	(0 )	326	300	30	2	(0 )	314	315	1	31
	Vedlejší náklady na budovy	57	(5 )	107	115	44	6	(0 )	22	23	5	49
	Bezpečnost	32	(2 )	74	79	25	6	(0 )	9	8	7	32
	Cestovní služby a reprezentace	11	(3 )	54	52	10	0	(0 )	2	2	0	10
	Schůze, výbory, konference	6	(3 )	15	13	5	1	(0 )	1	1	1	6
	Úřední věstník	1	(0 )	3	2	1	–	–	0	–	0	1
	Publikace	5	(0 )	12	11	5	2	(0 )	3	3	1	7
	Získávání informací	2	(0 )	7	6	2	0	–	0	0	–	2
	Studie a vyšetřování	5	(0 )	6	5	5	0	–	0	0	0	5
	Zařízení obecně, vozidla, nábytek	11	(0 )	16	18	9	1	(0 )	6	6	2	11
	Externí jazykové služby	2	(0 )	27	27	2	1	(0 )	36	36	1	2
	Ostatní správní výdaje	4	(0 )	19	18	5	6	(0 )	21	20	7	12
	Správní výdaje ostatních orgánů	567	(10 )	4 912	4 886	582	42	(42 )	379	338	40	623
	Okruh 7 celkem: Evropská veřejná správa	886	(32 )	12 004	11 969	888	118	(46 )	1 348	1 297	123	1 011
O	Inovační fond (IF)	0	0	–	–	–	6 443	(111 )	603	292	6 643	6 643
	Nástroj pro Ukrajinu	–	(0 )	4 737	3 634	1 103	–	–	150	3	147	1 250
	Další akce	0	0	–	–	–	4	(3 )	62	57	6	6
	Okruh O celkem: Mimo VFR	–	(0 )	4 737	3 634	1 103	6 447	(114 )	815	353	6 795	7 899
S	Rezerva evropské solidarity	–	–	1 234	1 234	–	0	0	0	0	0	–
	Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF)	0	(0 )	8	8	0	0	0	0	0	0	0
	Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu	321	–	7	275	53	161	–	297	458	–	53
	Okruh S celkem: Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje)	321	(0 )	1 249	1 517	53	161	–	297	458	–	53
	Celkem	263 564	(405 )	194 000	145 192	311 967	279 440	(1 893 )	19 661	101 797	195 410	507 378

7. PLNĚNÍ ROZPOČTU V ČLENĚNÍ PODLE ORGÁNŮ

7.1. PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU

v milionech EUR
	Prostředky na příjmové straně		Stanovené nároky			Výnosy			Příjmy jako % z rozpočtu	Zbývá vybrat
Orgán	Původní přijatý rozpočet	Konečný přijatý rozpočet	Běžný rok	Přeneseno	Celkem	Z přenesených za běžný rok	Z přenesených přenesené	Celkem	Příjmy jako % z rozpočtu	Zbývá vybrat
	1	2	3	4	5=3+4	6	7	8=6+7	9=8/2	10=5-8
Evropský parlament	222	222	281	12	293	279	3	282	127 %	11
Evropská rada a Rada	72	72	99	1	100	98	1	99	137 %	1
Komisí	142 141	149 255	246 702	19 281	265 983	239 802	9 925	249 727	167 %	16 256
Soudní dvůr	73	73	74	0	74	74	0	74	101 %	0
Účetní dvůr	31	31	30	0	30	30	0	30	97 %	0
Hospodářský a sociální výbor	17	17	22	0	22	22	0	22	134 %	0
Výbor regionů	14	14	16	0	16	16	0	16	117 %	0
Veřejný ochránce práv	2	2	2	0	2	2	0	2	107 %	0
Evropský inspektor ochrany údajů	2	2	2	0	2	2	0	2	102 %	–
Evropská služba pro vnější činnost	57	57	356	0	356	356	0	356	626 %	0
Celkem	142 630	149 744	247 584	19 295	266 879	240 680	9 929	250 609	167 %	16 270

Konsolidované zprávy o plnění souhrnného rozpočtu EU zahrnují stejně jako v předchozích letech plnění rozpočtu všech orgánů, neboť v rámci rozpočtu EU je pro každý orgán stanoven samostatný rozpočet.

Rozpočet agentur a jeho plnění nejsou v rámci rozpočtu EU konsolidovány a nejsou zahrnuty do zpráv o rozpočtu EU. Do rozpočtu EU jsou nicméně zahrnuty dotace vyplacené agenturám Komisí. V této rozpočtové části roční účetní závěrky jsou zohledněny pouze dotace vyplacené agenturám z rozpočtu Komise.

Pokud jde o ESVČ, je nutné upozornit, že tato služba dostává nad rámec svého rozpočtového přídělu i další příspěvky, a to od Komise ve výši 236,1 milionu EUR (2023: 240,5 milionu EUR) a z ERF a svěřenských fondů ve výši 19,3 milionu EUR (2023: 18,7 milionů EUR). Tyto příspěvky pokrývají náklady na zaměstnance Komise v delegacích financovaných z ERF a svěřenských fondů včetně účelově vázaných příjmů generovaných v daném roce z těchto příspěvků.

7.2. ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY

v milionech EUR
	Celkem prostředky k dispozici	Přijaté závazky					Prostředky přenesené do roku 2025			Prostředky pozbývající platnosti
Orgán	Celkem prostředky k dispozici	z konečného přijatého rozpočtu	z přenes. prostř.	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	z konečného přijatého rozpočtu	z účelově vázaných příjmů	Celkem	z konečného přijatého rozpočtu	z přenes. prostř.	z účelově vázaných příjmů	Celkem
	1	2	3	4	5=2+3+4	6=5/1	7	8	9=7+8	10	11	12	13=10+ 11+12
Evropský parlament	2 469	2 375	0	49	2 424	98 %	0	37	37	8	0	0	8
Evropská rada a Rada	732	653	0	32	684	93 %	0	23	23	24	0	0	24
Komisí	222 217	188 153	936	19 282	208 370	94 %	1 365	10 969	12 334	1 121	62	330	1 513
Soudní dvůr	506	499	0	1	500	99 %	0	1	1	5	0	0	5
Účetní dvůr	186	181	0	0	182	98 %	0	0	0	4	–	0	4
Hospodářský a sociální výbor	172	164	0	5	169	98 %	0	2	2	1	0	0	1
Výbor regionů	126	123	0	1	124	99 %	0	1	1	0	0	–	0
Veřejný ochránce práv	14	14	0	–	14	98 %	0	–	–	0	0	–	0
Evropský inspektor ochrany údajů	24	23	0	–	23	96 %	0	0	0	1	0	–	1
Evropská služba pro vnější činnost	1 240	880	1	290	1 171	94 %	0	68	68	0	–	0	0
Celkem	227 687	193 064	937	19 661	213 661	94 %	1 365	11 103	12 468	1 166	62	330	1 558

7.3. PLNĚNÍ U PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

v milionech EUR
	Celkem prostředky k dispozici	Provedené platby					Prostředky přenesené do roku 2025			Prostředky pozbývající platnosti
Orgán	Celkem prostředky k dispozici	z konečného přijatého rozpočtu	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	z konečného přijatého rozpočtu	z účelově vázaných příjmů	Celkem	z konečného přijatého rozpočtu	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem
	1	2	3	4	5=2+3+4	6=5/1	7	8	9=7+8	10	11	12	13
Evropský parlament	2 825	2 038	322	47	2 407	85 %	337	46	383	8	26	1	35
Evropská rada a Rada	819	574	78	32	684	84 %	79	24	103	24	8	–	32
Komisí	269 678	141 805	2 122	97 837	241 764	90 %	3 266	24 509	27 775	33	99	7	140
Soudní dvůr	537	467	27	1	494	92 %	32	1	33	5	4	–	9
Účetní dvůr	196	171	9	0	181	92 %	10	0	10	4	0	–	5
Hospodářský a sociální výbor	186	153	12	4	168	90 %	10	4	14	1	2	–	3
Výbor regionů	137	113	10	1	124	91 %	10	2	11	0	1	–	1
Veřejný ochránce práv	14	13	0	–	13	94 %	0	–	0	0	0	–	0
Evropský inspektor ochrany údajů	27	21	2	–	23	84 %	3	0	3	1	1	–	2
Evropská služba pro vnější činnost	1 350	778	98	253	1 129	84 %	102	106	208	0	13	–	13
Celkem	275 769	146 134	2 680	98 175	246 988	90 %	3 848	24 692	28 540	78	154	8	240

8. PLNĚNÍ ROZPOČTŮ AGENTUR

Závěrečný účet agentur, obsažený níže ve výkazech 8.1 a 8.2, není v rámci rozpočtu EU konsolidován. V této rozpočtové části roční účetní závěrky jsou zohledněny pouze dotace vyplacené agenturám z rozpočtu Komise.

Ve zprávách o plnění rozpočtu EU jsou dotace vyplacené z rozpočtu EU agenturám zahrnuty jako prostředky na závazky, případně na platby.

Výkazy agentur podávají přehled o výnosech (výkaz 8.1) a nákladech (výkaz 8.2) agentur jak decentralizovaných (také nazývaných tradiční agentury), tak výkonných.

Další zdroje výnosů a související náklady agentur se do rozpočtových účtů EU nezahrnují. Každá agentura předkládá své vlastní roční účetní závěrky.

8.1. PŘÍJMY ROZPOČTU

v milionech EUR
Agentura	Financovaný okruh VFR	Konečný přijatý rozpočet	Obdržené příjmy
Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů	1	35	35
Agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů	4	257	287
Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací	1	8	8
Odrůdový úřad Společenství	Nezařazeno	23	21
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci	2b	18	17
Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu	4	182	185
Evropská agentura pro bezpečnost letectví	1	243	217
Evropský orgán pro bankovnictví	1	56	57
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž	4	922	927
Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí	2b	93	102
Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání	2b	20	21
Evropská agentura pro chemické látky	1	127	131
Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí	1, 2a, 3, 5	69	70
Evropská výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu	2b, 6	70	70
Evropská agentura pro životní prostředí	3	103	98
Evropská agentura pro kontrolu rybolovu	3	31	32
Evropský úřad pro bezpečnost potravin	2b	157	155
Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek	2b	24	25
Evropská výkonná agentura pro zdraví a digitální oblast	1, 2b	56	56
Výkonná agentura Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky	1, 2a	50	49
Evropský institut pro rovnost žen a mužů	2b	9	9
Evropský inovační a technologický institut	1	418	466
Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění	1	37	38
Evropský orgán pro pracovní záležitosti	2b	40	39
Evropská agentura pro námořní bezpečnost	1	93	122
Evropská agentura pro léčivé přípravky	2b	481	492
Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost	5	35	30
Úřad evropského veřejného žalobce	2b	76	76
Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum	1	67	67
Evropská výkonná agentura pro výzkum	1, 3	112	112
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy	1	75	76
Evropská nadace odborného vzdělávání	2b	28	29
Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech	2b	65	71
Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost	1	26	45
Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva	5	222	232
Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva	5	13	32
Agentura Evropské unie pro železnice	1	32	44
Agentura Evropské unie pro kosmický program	1	85	1 342
Agentura Evropské unie pro základní práva	2b	27	28
Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví	Nezařazeno	315	323
Společný podnik Fusion for Energy	1	625	662
Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie	7	45	37
Celkem		5 470	6 937

v milionech EUR
Druh příjmů agentur			Obdržené částky
Dotace od Komise			4 854
Příjmy z poplatků			984
Ostatní příjmy			1 098
Celkem			6 937

8.2. PROSTŘEDKY NA ZÁVAZKY A NA PLATBY PODLE AGENTUR

v milionech EUR
	Prostředky na závazky		Prostředky na platby
Agentura	Disponibilní prostředky celkem	Přijaté závazky	Disponibilní prostředky celkem	Provedené platby
Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů	35	35	43	33
Agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů	407	365	380	277
Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací	8	8	9	8
Odrůdový úřad Společenství	21	20	24	21
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci	18	17	23	18
Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu	224	174	242	173
Evropská agentura pro bezpečnost letectví	335	259	348	221
Evropský orgán pro bankovnictví	58	57	61	57
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž	957	936	1 323	873
Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí	110	100	134	96
Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání	20	20	22	21
Evropská agentura pro chemické látky	135	130	150	128
Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí	69	68	72	68
Evropská výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu	70	69	75	68
Evropská agentura pro životní prostředí	116	104	140	86
Evropská agentura pro kontrolu rybolovu	35	32	43	33
Evropský úřad pro bezpečnost potravin	164	163	170	154
Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek	26	26	30	26
Evropská výkonná agentura pro zdraví a digitální oblast	56	55	57	54
Výkonná agentura Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky	48	48	52	48
Evropský institut pro rovnost žen a mužů	9	9	11	9
Evropský inovační a technologický institut	454	432	495	433
Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění	38	38	40	37
Evropský orgán pro pracovní záležitosti	49	46	45	41
Evropská agentura pro námořní bezpečnost	134	122	146	115
Evropská agentura pro léčivé přípravky	516	503	601	515
Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost	34	33	35	27
Úřad evropského veřejného žalobce	76	75	86	75
Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum	67	67	69	68
Evropská výkonná agentura pro výzkum	112	111	118	112
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy	77	76	83	78
Evropská nadace odborného vzdělávání	33	30	35	28
Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech	84	71	94	69
Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost	43	32	47	30
Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva	240	233	263	228
Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva	39	20	42	20
Agentura Evropské unie pro železnice	62	46	49	44
Agentura Evropské unie pro kosmický program	2 779	580	2 173	971
Agentura Evropské unie pro základní práva	29	28	35	29
Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví	483	321	483	318
Společný podnik Fusion for Energy	812	746	694	642
Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie	45	42	48	43
Celkem	9 123	6 348	9 091	6 393

v milionech EUR
	Prostředky na závazky		Prostředky na platby
Druh výdajů	Disponibilní prostředky celkem	Přijaté závazky	Disponibilní prostředky celkem	Provedené platby
Správní výdaje	569	546	694	536
Operační výdaje	6 334	3 735	6 147	3 794
Zaměstnanci	2 221	2 067	2 250	2 063
Celkem	9 123	6 348	9 091	6 393

GLOSÁŘ

Částky k vyžádání od členských států

Náklady vzniklé ve sledovaném období, jež bude nutno financovat z budoucích rozpočtů, tj. členskými státy EU. Jedná se o důsledek toho, že vedle sebe existují finanční výkazy, jež jsou sestavovány podle zásad akruálního účetnictví, a rozpočet, který je sestavován podle zásad účetnictví hotovostního.

Dávkově definovaný systém

Důchodový či jiný dávkově definovaný penzijní systém, jehož pravidla vymezují dávky nezávisle na splatných příspěvcích a v němž dávky nejsou přímo vázány na investice systému. Systém může být financován průběžně nebo fondově.

Deriváty

Finanční nástroje, jejichž hodnota je vázána na změny hodnoty jiného finančního nástroje, ukazatele či komodity. Na rozdíl od držitele primárního finančního nástroje (např. vládního dluhopisu), který má bezpodmínečné právo obdržet v budoucnu peníze (nebo jiný ekonomický prospěch), má držitel derivátu právo na takový prospěch pouze podmínečné. Příkladem derivátu je měnový forward.

Diskontní sazba

Sazba, jež se používá k úpravě zohledňující časovou hodnotu peněz. Diskontování je technika porovnávání nákladů a přínosů, jež vznikají v různých obdobích.

Efektivní úroková sazba

Sazba, kterou se diskontují odhadované budoucí peněžní příjmy či platby za očekávanou dobu trvání finančního aktiva či finančního závazku. Výsledkem je čistá účetní hodnota tohoto aktiva či závazku.

Finanční aktiva a závazky v naběhlé hodnotě

Všechna finanční aktiva a závazky, které jsou podle mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor oceňovány naběhlou hodnotou.

Finanční aktiva či závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

Veškerá finanční aktiva či závazky, která jsou podle Mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor oceňována reálnou hodnotou a jejichž změny v reálné hodnotě jsou vykazovány výsledkově do zisku či ztráty účetního období (tj. deriváty).

Finanční oprava

Účelem finančních oprav je chránit rozpočet EU před zátěží v podobě výdajů provedených na základě nesrovnalosti. U výdajů, které spadají do režimu sdíleného řízení, nesou za inkaso neoprávněně vyplacených prostředků primární odpovědnost členské státy.

„Potvrzená“ finanční oprava je finanční oprava, kterou dotčený členský stát akceptoval. „Vyměřená“ finanční oprava je finanční oprava, o níž rozhodla Komise. Jedná se vždy o čistou opravu, v jejímž rámci je členský stát povinen neoprávněně získané prostředky vrátit do rozpočtu EU. Uvedené v důsledku znamená, že se přidělené finanční krytí pro tento členský stát s konečnou platností sníží. V této publikaci jsou potvrzené a vyměřené finanční opravy vykazovány ve společné kategorii.

„Provedená“ finanční oprava znamená, že byla zjištěná nesrovnalost napravena.

Náklady na služební poměry v běžném období

Navýšení závazků systému důchodového zabezpečení, jež plyne ze služebních poměrů v běžném rozpočtovém roce.

Nepřímé řízení

Způsob plnění rozpočtu. V rámci nepřímého řízení svěřuje Komise úkoly spojené s plněním rozpočtu subjektům práva EU či práva vnitrostátního.

Nesrovnalost

Nesrovnalost je akt, který je v rozporu s platnými pravidly EU nebo vnitrostátními pravidly a má potenciálně nepříznivý dopad na finanční zájmy EU. Nesrovnalosti, které mohou být důsledkem jednání příjemců, kteří žádají o finanční prostředky, nebo orgánů odpovědných za provádění plateb. Pojem „nesrovnalost“ je širší než pojem „podvod“, který odkazuje na jednání, jež může být kvalifikováno jako trestný čin.

Opravný rozpočet

Rozhodnutí změnit (navýšit, snížit, či převést) určité částky v přijatém rozpočtu na daný rok. Toto rozhodnutí je přijímáno v průběhu daného roku.

Pojistněmatematické předpoklady

Předpoklady používané k výpočtu nákladů na budoucí události, jež ovlivňují důchodové závazky.

Pojistněmatematické zisky a ztráty

Změny pojistněmatematického schodku či přebytku v případě dávkově definovaného systému. Vznikají jednak v důsledku rozdílů mezi předchozími pojistněmatematickými předpoklady a skutečností, jednak v důsledku změn samotných těchto předpokladů.

Předběžné financování

Platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci počáteční hotovost. V souladu s příslušnou smlouvou, rozhodnutím, dohodou nebo základním právním aktem může být rozdělena na několik splátek. Počáteční hotovost nebo zálohu je v dohodnuté lhůtě nutno buď použít k účelu, na nějž byla poskytnuta, nebo ji vrátit.

Přenos prostředků

Výjimka ze zásady ročního rozpočtu, podle níž prostředky, které nebylo možno vyčerpat v daném rozpočtovém roce, lze při splnění přísných podmínek výjimečně přenést do roku následujícího a čerpat v tomto následujícím roce.

Přerušení a pozastavení

Komise může přerušit nebo pozastavit platby, jestliže na základě vlastní činnosti nebo informací od auditních orgánů shledá, že některý členský stát nenapravil závažné nedostatky řídicího a kontrolního systému a/nebo neopravil výdaje, které byly vykázány a schváleny, avšak byly uskutečněny na základě nesrovnalosti.

Přijatý rozpočet

Návrh rozpočtu je přijat v okamžiku, kdy jej schválí rozpočtový orgán a předseda Evropského parlamentu jej prohlásí za definitivně přijatý.

Přímé řízení

Způsob plnění rozpočtu. V rámci přímého řízení je rozpočet plněn přímo útvary Komise, výkonnými agenturami nebo svěřenskými fondy.

Preventivní opatření

Preventivní opatření používá Komise k ochraně rozpočtu EU, jestliže jsou jí známy případné nedostatky, mj. k nim patří pozastavení či přerušení plateb z rozpočtu EU na operační programy.

Převody (mezi rozpočtovými položkami)

Převodem mezi rozpočtovými položkami se rozumí přesun prostředků z jedné rozpočtové položky do druhé v průběhu rozpočtového roku. Převody tedy představují výjimku z rozpočtové zásady specifikace. Výslovně jsou však povoleny Smlouvou o fungování Evropské unie, a to za podmínek, jež stanoví finanční nařízení. Finanční nařízení vymezuje různé druhy převodů v závislosti na tom, zda k nim dochází buď mezi rozpočtovými hlavami, kapitolami, články a body, anebo v rámci těchto částí rozpočtu. Tyto převody vyžadují schválení na různé úrovni.

Prostředky

Financování rozpočtu. Rozpočet obsahuje prognózy závazků a plateb (výplat hotovosti a bankovních převodů příjemcům). Prostředky na závazky a prostředky na platby se nezřídka liší (rozlišené prostředky). Prostředky pro víceleté programy a projekty jsou totiž zpravidla na závazky přiděleny v plném rozsahu již v roce, v němž je o nich rozhodnuto, ale vypláceny jsou v průběhu několika let, v nichž jsou tyto programy a projekty realizovány. Z nerozlišených prostředků jsou financovány správní výdaje, podpora zemědělských trhů a přímé platby; prostředky na závazky a prostředky na platby se v těchto případech rovnají.

Prostředky na platby

Z prostředků na platby jsou financovány výdaje, jež se stávají splatnými v běžném roce a plynou z právních závazků přijatých v běžném roce anebo letech předchozích.

Prostředky na závazky

Z prostředků na závazky jsou financovány celkové náklady na právní závazky (veřejné zakázky, grantové dohody a rozhodnutí o grantu), jež bylo možno schválit v běžném rozpočtovém roce.

Prostředky pozbývající platnosti

Nevyužité prostředky, jež se na konci rozpočtového roku zruší. Pozbytím platnosti se rozumí, že se ruší alespoň část povolení vynaložit výdaje nebo přijmout závazky. Toto povolení je vyjádřeno právě vyčleněním prostředků. Pouze u společných podniků lze nevyčerpané prostředky podle jejich finančních pravidel vykázat v odhadu příjmů a výdajů za až tři následující rozpočtové roky (tzv. pravidlo „N+3“). Prostředky pozbývající platnosti tak lze u společných podniků znovu aktivovat až do rozpočtového roku „N+3“.

Realizovatelná finanční aktiva

Veškerá finanční aktiva (s výjimkou derivátů), která jsou podle Mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor oceňována reálnou hodnotou a jejichž změny v reálné hodnotě musí být až do vyřazení (nebo znehodnocení) vykazovány v rezervním fondu mezi čistými aktivy.

Reste à liquider (RAL)

Stejně jako zbývající závazky představují RAL částku, v jejíž výši je přijat rozpočtový závazek, ale dosud neproběhla následná platba. Jedná se o platební závazek EU na příští roky, který plyne přímo z existence víceletých programů a rozdílu mezi prostředky na závazky a prostředky na platby.

Rozpočtová položka

Pokud jde o strukturu rozpočtu, jsou rozpočtové příjmy a výdaje prezentovány v souladu se závaznou nomenklaturou, která vyjadřuje povahu a účel jednotlivých položek, jež určí rozpočtový orgán. Formální nomenklaturní popis má podobu označení části rozpočtu (hlava, kapitola, článek či položka).

Sdílené řízení

Způsob plnění rozpočtu. V rámci sdíleného řízení jsou úkoly související s plněním rozpočtu svěřeny členským státům. Do tohoto způsobu plnění rozpočtu spadají zhruba tři čtvrtiny výdajů EU.

Správní prostředky

Ze správních prostředků jsou hrazeny běžné náklady orgánů a subjektů (zaměstnanci, budovy a kancelářské vybavení).

Tradiční vlastní zdroje

Tradiční vlastní zdroje jsou definovány v příslušném rozhodnutí o vlastních zdrojích (rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053) a především jde o cla a dávky z cukru.

Účelově vázané příjmy

Vyhrazené příjmy, které jsou určeny na financování specifických výdajových položek. Hlavním zdrojem vnějších účelově vázaných příjmů jsou finanční příspěvky, jež na programy financované Unií poskytují třetí země. V případě vnitřních účelově vázaných příjmů jsou jejich hlavní zdroje tyto: příjmy, jež plynou od třetích stran jako protiplnění za zboží, služby či stavební práce dodané na jejich žádost; dále příjmy z vrácení neoprávněně vyplacených částek a konečně příjmy z prodeje publikací a filmů.

Vlastní zdroje

Hlavní zdroj příjmů pro rozpočet EU. Jednotlivé vlastní zdroje jsou uvedeny v příslušném rozhodnutí o vlastních zdrojích (rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053) a jedná se o tradiční vlastní zdroje, vlastní zdroj z DPH, zdroj z HND a vlastní zdroj z nerecyklovaných plastových obalových odpadů.

Výroční zpráva o činnosti

Výroční zprávy o činnosti prezentují výsledky operací, mj. se zabývají stanovenými cíli, souvisejícími riziky či strukturou vnitřních kontrol. „Pověřená schvalující osoba“ musí svému orgánu počínaje rozpočtovým rokem 2001 (v případě Komise) a počínaje rokem 2003 (v případě všech ostatních orgánů EU) předkládat výroční zprávu o činnosti týkající se plnění jejích povinností, jakož i finanční informace a informace o správě finančních prostředků.

Závazek

Právní závazek poskytnout při splnění určitých podmínek finanční prostředky. EU se zavazuje proplatit svůj díl nákladů na projekt financovaný z jejích prostředků. Dnešní závazky jsou budoucí platby. Dnešní platby jsou závazky přijaté v minulosti.

Zbývající závazky

Stejné jako reste à liquider (RAL). Částka, v jejíž výši je přijat rozpočtový závazek, ale dosud neproběhla následná platba. Jedná se o platební závazek EU na příští roky, který plyne přímo z existence víceletých programů a rozdílu mezi prostředky na závazky a prostředky na platby.

Zrušení přidělení prostředků na závazek

Akt, kterým se ruší předchozí závazek (nebo jeho část).

Zrušení prostředků

Zrušení nepoužitých prostředků, které již nelze použít.

SEZNAM ZKRATEK

AC	Naběhlá hodnota
AFS	Realizovatelná aktiva
AMIF	Azylový, migrační a integrační fond
ATM BAR	Uspořádání letového provozu Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu
BOP	Platební bilance
CCS LGF	Záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví
CEF DI	Dluhový nástroj v rámci Nástroje pro propojení Evropy
CEF2	Nástroj pro propojení Evropy
CIP	Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace
COM	Evropská komise
COSME	Program pro konkurenceschopnost podniků a malé a střední podniky
COSO	Výbor sponzorských organizací Treadwayovy komise
CPF	Společný rezervní fond (CPF)
CPR CRII+ CRO	Nařízení o společných ustanoveních Investiční iniciativa pro reakci na koronavirus plus Ředitel pro řízení rizik
D&WM	Vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady
DPH	Daň z přidané hodnoty
EAD	Expozice v selhání
EAR	Účetní pravidlo EU
EaSI	Zaměstnanost a sociální inovace
EBRD	Evropská banka pro obnovu a rozvoj
ECB	Evropská centrální banka
ECL	Očekávané úvěrové ztráty
ECOFIN	Rada pro hospodářské a finanční věci
EDIF	Záruční nástroj v rámci nástroje pro rozvoj podniků a inovace v zemích západního Balkánu
EFRR	Evropský fond pro regionální rozvoj
EFSD	Evropský fond pro udržitelný rozvoj
EFSE	Evropský fond pro jihovýchodní Evropu
EFSF	Evropský nástroj finanční stability
EFSI	Evropský fond pro strategické investice
EFSM	Evropský mechanismus finanční stabilizace
EGNOS	Evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací
EHP	Evropský hospodářský prostor
EIB	Evropská investiční banka
EIF	Evropský investiční fond
ElectriFI	Iniciativa pro financování elektrifikace
ELM ENRF	Vnější úvěrový mandát Evropský námořní a rybářský fond
ENEF	Fond pro rozšiřování podniků
ENIF	Fond pro inovaci podniků
ENPI	Evropský nástroj sousedství a partnerství
EP	Evropský parlament
ERF	Evropský rozvojový fond
ERI ESA	Iniciativa EIB na posílení odolnosti Evropská kosmická agentura
ESF	Evropský sociální fond
ESIF	Evropské strukturální a investiční fondy
ESM	Evropský mechanismus stability
ESUO v likvidaci	Evropské společenství uhlí a oceli v likvidaci
ESVČ	Evropská služba pro vnější činnost
ESVO	Evropské sdružení volného obchodu
ETF	Fond obchodovaný v obchodním systému
ETS EU	Systém obchodování s emisemi Evropská unie
EÚD	Evropský účetní dvůr
EUMETSAT	Evropská organizace pro využívání meteorologických družic
Euratom	Evropské společenství pro atomovou energii
EUSF FGC	Fond solidarity Evropské unie Smlouva o finanční záruce
EZFRV	Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova
EZZF	Evropský zemědělský záruční fond
FIFO	„First in, first out“
Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty	Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty
FN	Finanční nařízení EU
Fond BUFI	Fond pokut
FS	Fond soudržnosti
FSDA	Finanční výkazy – diskuse a analýza
FVNA	Reálná hodnota vykazovaná do čistých aktiv / vlastního kapitálu
GNSS	Globální družicový navigační systém
H2020	Horizont 2020
HDP	Hrubý domácí produkt
HLRCP	Politika na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů
HMU	Hospodářská a měnová unie
HND	Hrubý národní důchod
IBMF IF	Fond pro integrovanou správu hranic Inovační fond
IIW	Okno pro infrastrukturu a inovace
IPSAS	Mezinárodní účetní standardy pro veřejný sektor
IT	Informační technologie
ITER	Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor
JRC	Společné výzkumné středisko
JSIS JU	Společný systém zdravotního pojištění Společný podnik
LGD	Míra ztrátovosti ze selhání
LGF	Nástroj pro úvěrové záruky
LGTT	Nástroj záruk za úvěry pro projekty TEN-T
MAP	Víceletý program finanční inkluze středních podniků
MEP	Poslanec Evropského parlamentu
MFA	Makrofinanční pomoc
MIM MMF	Vzájemný pojišťovací mechanismus Mezinárodní měnový fond
MMF	Mezinárodní měnový fond
MSME	Mikropodniky a malé a střední podniky
MSP	Malé a střední podniky
NDICI	Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci
NGEU	NextGenerationEU
PBI	Iniciativa projektových dluhopisů
PD	Pravděpodobnost selhání
PF4EE	Soukromé financování pro nástroj pro energetickou účinnost
PGF	Účastnický záruční fond
POCI PPP	Nakoupená nebo vzniklá úvěrově znehodnocená aktiva Partnerství veřejného a soukromého sektoru
PSEO	Důchodový systém evropských úředníků
PSO	Pověřená schvalující osoba
RAL	„Reste à Liquider“ (zbývající závazky)
RP7	Sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj
RRF	Nástroj pro oživení a odolnost
RSFF	Finanční nástroj pro sdílení rizik
RTD	Výzkum, technologický rozvoj a demonstrace
RVZ	Rozhodnutí o vlastních zdrojích
S&P	Standard & Poor's Financial Services LLC
SANAD	MENA Fond pro mikropodniky, malé a střední podniky
SAPARD	Zvláštní přístupový program pro zemědělství a rozvoj venkova
SEMED	Program finanční inkluze mikropodniků a malých a středních podniků v jižním a východním Středomoří
SFEU	Smlouva o fungování Evropské unie
SICR	Významné zvýšení úvěrového rizika
SIUGI	Nástroj pro neomezené záruky iniciativy na podporu malých a středních podniků
SMEW	Specializovaný nástroj pro malé a střední podniky
STEP SURE	Platforma strategických technologií pro Evropu Podpora na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci
SZP	Společná zemědělská politika
TRDI ULCM	Přechodný nástroj pro financování rozvoje venkova Mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu
TVZ	Tradiční vlastní zdroje
VFR	Víceletý finanční rámec
VZČ	Výroční zpráva o činnosti

(*1) Rozpočtové závazky zohledňují všechna zrušení závazků včetně těch, která se týkají závazků přijatých před rokem 2024. Z celkové výše rozpočtových závazků bylo v roce 2024 přiděleno na závazky 2,5 miliardy EUR.

(1) S výjimkou některých záruk poskytnutých v rámci programů finančních nástrojů předchozích VFR, které byly plně financovány nebo dotovány z rozpočtu EU.

(2) Viz „Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o finančních nástrojích, rozpočtových zárukách, finanční pomoci a podmíněných závazcích“, kterou každoročně vydává Komise.

(3) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/9701.

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2022/2434 ze dne 6. prosince 2022, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, pokud jde o zavedení diverzifikované strategie financování jako obecné výpůjční metody (Úř. věst. L 319, 13.12.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2434/oj).

(5) Evropská komise, Generální ředitelství pro rozpočet, Zelené dluhopisy – zpráva o dopadu a alokaci – zpráva NGEU 2023, Úřad pro publikace Evropské unie, 2023, https://data.europa.eu/doi/10.2761/302803.

(6) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/313 ze dne 24. února 2022 o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině (Úř. věst. L 55, 28.2.2022, s. 4, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2022/313/oj) ve výši 1,2 miliardy EUR, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1201 ze dne 12. července 2022 o poskytnutí mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině (Úř. věst. L 186, 13.7.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2022/1201/oj) ve výši 1,0 miliardy EUR, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1628 ze dne 20. září 2022 o poskytnutí mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině, navýšení společného rezervního fondu o záruky ze strany členských států a zvláštní rezervy na některé finanční závazky týkající se Ukrajiny, na které se poskytuje záruka podle rozhodnutí č. 466/2014/EU, a o změně rozhodnutí (EU) 2022/1201 (Úř. věst. L 245, 22.9.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2022/1628/oj) ve výši 5,0 miliardy EUR.

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2463 ze dne 14. prosince 2022, kterým se zřizuje nástroj pro poskytování podpory Ukrajině na rok 2023 (makrofinanční pomoc +) (Úř. věst. L 322, 16.12.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2463/oj).

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2773 ze dne 24. října 2024, kterým se zřizuje mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu a poskytuje mimořádná makrofinanční pomoc Ukrajině (Úř. věst. L 2024/2773, 28.10.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2773/oj).

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/792 ze dne 29. února 2024 o zřízení Nástroje pro Ukrajinu (Úř. věst. L, 2024/792, 29.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/792/oj).

(10) Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 ze dne 26. května 2014 o metodách a postupu pro poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH a HND a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků (přepracované znění) (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 39, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/609/oj).

(11) Nařízení Rady (EU, Euratom) 2021/770 ze dne 30. dubna 2021 o výpočtu vlastního zdroje z plastových obalových odpadů, které nejsou recyklovány, o metodách a postupu pro poskytování tohoto vlastního zdroje, o opatřeních ke krytí hotovostních nároků a o některých aspektech vlastního zdroje z hrubého národního důchodu (Úř. věst. L 165, 11.5.2021, s. 15, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/770/oj).

(12) Komplexní přehled týkající se nástroje NextGenerationEU (NGEU) naleznete také v oddílech 2.2 a 2.3 výše.

(13) Podle zásady subsidiarity jedná Unie pouze v případě a do té míry, pokud cílů zamýšlené činnosti nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být z důvodu jejich rozsahu či účinků lépe dosaženo na úrovni Unie. Podle zásady proporcionality obsah ani forma činnosti Unie nesmí překročit rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Smluv (viz článek 5 SEU).

(14) Dne 1. února 2024 se Evropská rada v návaznosti na návrhy Komise dohodla na revizi stropů VFR na období 2021–2027 v polovině období COM(2023) 336.

(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (přepracované znění) (Úř. věst. L 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj).

(16) Viz článek 317 SFEU.

(17) C(2020) 4240 ze dne 24. června 2020.

(18) Pojem „Evropská komise“ tak slouží k označení jak orgánu (sboru komisařů), jejž tvoří členové Komise, tak jeho administrativy. Administrativu řídí generální ředitelé organizačních jednotek Komise (a vedoucí dalších správních struktur, tedy útvarů, kanceláří a výkonných agentur).

(19) Od poloviny roku 2019 (podle revidovaného článku 12 interního předpisu) je řízení Evropského rozvojového fondu (ERF) rozděleno mezi pět útvarů (GŘ pro mezinárodní partnerství (GŘ pro mezinárodní spolupráci a rozvoj), úřad ECHO, GŘ pro vzdělávání, mládež, sport a kulturu, agentura EACEA a středisko JRC).

(20) https://ec.europa.eu/info/publications/integrated-financial-and-accountability-reporting_en.

(21) Upozorňujeme, že vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v níže uvedených tabulkách nemusí přesně odpovídat.

(22) Dne 27. listopadu 2024 schválil Evropský parlament rozpočet, který předpokládá úhradu krátkodobých závazků EU z vlastních zdrojů, jež mají v následujícím roce vybrat členské státy nebo jež mají být od členských států vyžádány. Členské státy dále společně ručí za důchodové závazky podle článku 83 služebního řádu (nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1) ze dne 29. února 1968 v platném znění).

(23) Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024 ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj).

(24) Systém PSEO je fiktivní (virtuální) fond definovaných požitků, v němž příspěvky zaměstnanců slouží k financování jejich budoucích penzí. Přestože skutečný investiční fond neexistuje, má se za to, že částky, které by takový fond vybral, se investují do dlouhodobých dluhopisů členských států, a odráží se v důchodových závazcích vykázaných v roční účetní závěrce Evropské unie. Za vyplácení těchto dávek v souladu s článkem 83 služebního řádu a čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii společně ručí členské státy (podrobný popis systému viz COM(2018) 829).

(25) Nařízení (EU) 2024/792.

(26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění nařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/1316/oj).

(27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/435 ze dne 27. února 2023, kterým se mění nařízení (EU) 2021/241, pokud jde o kapitoly REPowerEU v plánech pro oživení a odolnost, a nařízení (EU) č. 1303/2013, (EU) 2021/1060 a (EU) 2021/1755 a směrnice 2003/87/ES (Úř. věst. L 63, 28.2.2023, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/435/oj).

(28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/1303/oj).

(29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/1303/oj).

(30) Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2020/2053/oj).

(31) Položka „Nepřiřazeno k žádnému okruhu VFR“ zahrnuje výsledek plnění rozpočtu a položky vyloučené z konsolidace u konsolidovaných účetních jednotek, mimorozpočtové operace a finančně nevýznamné nepřiřazené programy.

(32) 1 Aktiva ve výši 3,4 miliardy EUR, na která byly vytvořeny rezervy v rámci záruk EIB a ELM, pokrývají také půjčky a související výpůjčky v rámci starší MFA a Euratomu (viz poznámka 2.4.1.1).

(33) 1 Aktiva ve výši 3,0 miliardy EUR, na která byly vytvořeny rezervy v rámci záruk EIB a ELM, pokrývají také půjčky a související výpůjčky v rámci starší MFA a Euratomu (viz poznámka 2.4.1.1).

(34) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/412 ze dne 14. března 2018, kterým se mění rozhodnutí č. 466/2014/EU, kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii (Úř. věst. L 76, 19.3.2018, s. 30, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2018/412/oj).

(35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/947/oj).

(36) Od roku 2023 jsou částky týkající se bezpečnosti a obrany (včetně srovnávacích údajů) uváděny odděleně od migrace a správy hranic.

(37) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014 (Úř. věst. L 249, 14.7.2021, s. 38, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/1153/oj).

(38) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí Kosmický program Unie a zřizuje Agentura Evropské unie pro Kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 69, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/696/oj).

(39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/588 ze dne 15. března 2023, kterým se zavádí Program Unie pro bezpečnou konektivitu na období 2023–2027 (Úř. věst. L 179, 17.3.2023, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/588/oj).

(40) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/241/oj).

(41) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959 ze dne 10. května 2023, kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a rozhodnutí (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (Úř. věst. L 130, 16.5.2023, s. 134, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2023/959/oj).

(42) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/695/oj).

(43) Rozhodnutí Rady (EU) 2024/3202 ze dne 5. prosince 2024 o podpisu jménem Unie a prozatímním provádění Protokolu o provádění Dohody mezi Evropskou unií na jedné straně a vládou Grónska a vládou Dánska na straně druhé o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu (2025–2030) (Úř. věst. L, 2024/3202, 30.12.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2024/3202/oj).

(44) Protokol o provádění Dohody mezi Evropskou unií na jedné straně a vládou Grónska a vládou Dánska na straně druhé o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu (2025–2030) (Úř. věst. L, 2024/3203, 30.12.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/prot/2024/3203/oj).

(45) Nařízení Rady (Euratom) 2021/765 ze dne 10. května 2021, kterým se zavádí Program Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu na období 2021–2025, doplňující rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, a zrušuje nařízení (Euratom) 2018/1563 (Úř. věst. L 167I, 12.5.2021, s. 81, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/765/oj).

(46) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2013/1313/oj).

(47) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1718 ze dne 14. listopadu 2018 o změně nařízení (ES) č. 726/2004, pokud jde o umístění sídla Evropské agentury pro léčivé přípravky (Úř. věst. L 291, 16.11.2018, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1718/oj).

(48) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2022/2544 ze dne 19. prosince 2022, kterým se stanoví opatření pro správu a provádění výpůjčních operací a operací řízení dluhu EU v rámci diverzifikované strategie financování a souvisejících úvěrových operací (Úř. věst. L 328, 22.12.2022, s. 109, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2022/2544/oj).

(49) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2023/2825 ze dne 12. prosince 2023, kterým se stanoví opatření pro správu a provádění výpůjčních operací a operací řízení dluhu Unie v rámci diverzifikované strategie financování a souvisejících úvěrových operací (Úř. věst. L, 2023/2825, 18.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2023/2825/oj).

(50) Nařízení Rady (EU, Euratom) 2016/804 ze dne 17. května 2016, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014 o metodách a postupu pro poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH a HND a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 85, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/804/oj).

(51) Nařízení Rady (EU, Euratom) 2022/615 ze dne 5. dubna 2022, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014 s cílem zvýšit předvídatelnost pro členské státy a vyjasnit postupy pro řešení neshod při poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH a HND (Úř. věst. L 115, 13.4.2022, s. 51, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/615/oj).

(52) Rozhodnutí Komise ze dne 25. března 2020 o pokynech pro správu aktiv společného rezervního fondu 2020/C 131/03 (Úř. věst. C 131, 22.4.2020, s. 3).

(53) S výjimkou úvěrů v rámci RRF (NGEU) a v rámci finanční pomoci.

(54) 2 S výjimkou nákladů příštích období.

(55) Riziko záruk na vlastní kapitál vychází z pomyslné částky, na kterou se záruka vztahuje.

(56) 1 S výjimkou nákladů příštích období.

(57) 1 Převody mezi fází 1 a fází 2 se oceňují opravnou položkou ze snížení hodnoty počátečního zůstatku, zatímco změny částky vyplývající ze změny fáze (tj. ocenění výší 12měsíční očekávané úvěrové ztráty nebo očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání) jsou součástí přecenění.

(58) 1 S uplatněním opravného koeficientu („oprav. koef.“).

(59) 2 Vyplácí se první tři roky po odchodu.

(60) Upozorňujeme, že vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v níže uvedených tabulkách nemusí přesně odpovídat.

(61) Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2020/2093/oj).

(62) Technická úprava víceletého finančního rámce pro rok 2025 v souladu s článkem 4 nařízení Rady (EU, Euratom) 2021/365, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027, COM(2024) 320 final ze dne 18. června 2024.

(63) Naposledy pozměněné nařízením Rady (EU, Euratom) 2024/765 ze dne 29. února 2024, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) 2020/2093, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L, 2024/765, 29.2.2024, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/765/oj).

(64) Konečné přijetí (EU, Euratom) 2024/1430 opravného rozpočtu Evropské unie č. 1 na rozpočtový rok 2024 (Úř. věst. L, 2024/1430, 5.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/budget_suppl_amend/2024/1430/oj).

(65) Nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 23, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2020/2094/oj).