European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada C


C/2025/4212

20.8.2025

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2006/43/ES, 2013/34/EU, (EU) 2022/2464 a (EU) 2024/1760, pokud jde o některé požadavky na podávání zpráv podniků o udržitelnosti a náležitou péči podniků v oblasti udržitelnosti

(COM(2025) 81 final – 2025/0045 (COD))

(C/2025/4212)

Zpravodaj:

Matteo Carlo BORSANI

Poradkyně

Eleonora MARINO (pro zpravodaje)

Legislativní postup

EU Law Tracker

Žádosti o vypracování stanoviska

Evropský parlament, 31. 3. 2025

Rada Evropské unie, 3. 4. 2025

Právní základ

1)

články 50 a 114 Smlouvy o fungování Evropské unie

2)

články 173 a 175 Smlouvy o fungování Evropské unie

3)

čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie

Dokumenty Evropské komise

COM(2025) 81 final – 2025/0045 (COD)

Shrnutí

Příslušné cíle udržitelného rozvoje

cíl č. 9 – Průmysl, inovace a infrastruktura

cíl č. 12 – Odpovědná spotřeba a výroba

cíl č. 13 – Klimatická opatření

Odpovědná sekce

Jednotný trh, výroba a spotřeba

Přijato v sekci

23. 5. 2025

Přijato na plenárním zasedání

18. 6. 2025

Plenární zasedání č.

597

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

166/4/8

1.   DOPORUČENÍ

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) bere na vědomí návrhy Evropské komise a vyjadřuje obavy jak ohledně toho, že lhůta vyhrazená na konzultaci je krátká, tak z důvodu omezeného zapojení důležitých zúčastněných stran do diskuse o návrzích. Překládá následující doporučení:

1.1

EHSV bere na vědomí souhrnný návrh, který má být prvním krokem ke zjednodušení právních předpisů. Poukazuje na to, že je důležité zajistit, aby byly v rámci opatření vedoucích ke zjednodušení dodržovány vysoké environmentální a sociální normy i normy v oblasti lidských práv a práv žen v Unii a bylo dosaženo vyváženého přístupu, jenž bude podporovat podniky a investory, chránit pracovníky a sloužit širším zájmům společnosti;

1.2

naléhavě vyzývá Komisi, aby konzultovala EHSV ohledně evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS), které umožní navrhované zjednodušení realizovat;

1.3

EHSV rovněž zdůrazňuje, že je důležité zlepšit kvalitu udržitelného řízení podniků, včetně případného zapojení pracovníků, podnikatelů a dalších příslušných zúčastněných stran;

1.4

EHSV vyzývá spolunormotvůrce, aby vyhradili dostatek času na inkluzivní konzultace se zúčastněnými stranami a sociálními partnery. Podniky potřebují právní jistotu a možnost dlouhodobě předvídat;

1.5

stávající oblast působnosti směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti způsobila zátěž spojenou s dodržováním předpisů, zejména pro malé a střední podniky. EHSV uznává, že zejména pro malé a střední podniky je obtížné dodržovat procesy týkající se udržitelnosti a transparentnosti. Malé a střední podniky a auditoři potřebují více pomoci, aby dosáhli souladu s předpisy, což je zásadní, protože ochrana evropských hodnot a sociálních modelů má prvořadou důležitost;

1.6

uplatňování náležité péče podniků má zásadní význam pro zajištění odpovědného chování podniků a podporu udržitelných hodnotových řetězců. EHSV požaduje, aby byla stanovena jasná a přiměřená pravidla a sankce, která jsou klíčová pro to, aby podniky mohly účinně plnit své povinnosti;

1.7

EHSV zdůrazňuje, že v oblasti náležité péče je důležité vytvořit rovné podmínky a zajistit, aby se na všechny podniky vztahovala tatáž jasná a spravedlivá pravidla. To má zásadní význam pro to, aby se zabránilo roztříštěnosti na jednotném trhu a podpořilo se odpovědné chování podniků;

1.8

EHSV tedy konstatuje, že záměrem Komise je nově zaměřit některé povinnosti náležité péče na vlastní provoz společností, provoz jejich dceřiných společností a provoz přímých obchodních partnerů, ale žádá, aby byla zvážena výjimka pro společnosti s méně než 500 zaměstnanci, které působí ve vysoce rizikových odvětvích, přičemž poukazuje na to, že všechny společnosti mají povinnost dodržovat lidská práva. EHSV rovněž vyzývá normotvůrce, aby vyjasnili, že podniky by měly přijmout vhodná opatření k provádění hloubkových posouzení prostřednictvím přístupu založeného na posuzování rizik a měly by při tom vycházet z vlastního mapování. Dále vyzývá spolunormotvůrce, aby přehodnotili použití pojmu „věrohodné informace“ s cílem zajistit větší právní jistotu;

1.9

EHSV s politováním konstatuje, že byla zrušena možnost, aby nevládní či odborové organizace zastupovaly oběti v soudních řízeních, a vyjadřuje znepokojení nad tím, že tak může být omezen přístup dotčených osob ke spravedlnosti. EHSV vybízí k tomu, aby se ještě zvážilo, jak zajistit účinnou právní podporu obětem, zejména pokud čelí strukturálním překážkám v přístupu k opravným prostředkům;

1.10

EHSV bere na vědomí návrh týkající se zavedení výjimky z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích pro malé dovozce pod prahovou hodnotou 50 tun čisté hmotnosti. Doporučuje však, aby tato výjimka byla vyvážena vhodnými kompenzačními opatřeními pro výrobce v EU, zejména vynětím rovnocenného zboží vyrobeného v EU z postupného ukončení přidělování bezplatných povolenek v rámci systému obchodování s emisemi nebo případně omezením rozsahu této výjimky v případech, kdy vede k jasnému narušení hospodářské soutěže;

1.11

EHSV doporučuje, aby Komise zavedla mechanismus každoročního přezkumu standardních hodnot cen uhlíku používaných v rámci dodržování mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích. Tyto hodnoty by měly být podle údajů třetích zemí o stanovení cen uhlíku každoročně aktualizovány, aby se zabránilo systematickému podhodnocování a byl zajištěn soulad s referenčními hodnotami ETS EU.

2.   VYSVĚTLUJÍCÍ POZNÁMKY

Důvody podporující doporučení 1.1

2.1

EU zaujímá vedoucí postavení, co se týče právních předpisů v oblasti udržitelnosti, a uplatňuje vysoké standardy. Klíčový význam pro zachování tohoto vedoucího postavení a našich vysokých standardů má zajištění konkurenceschopnosti podniků, které jsou hnací silou transformace. Regulace podávání zpráv o udržitelnosti zvyšuje transparentnost a podporuje investory, přičemž pomáhá odstranit mezery v informační asymetrii.

2.2

Pro posílení konkurenceschopnosti EU a dosažení jejích cílů v oblasti klimatu a udržitelnosti je zásadně důležitý regulační rámec, který podporuje růst, usnadňuje podnikání a současně chrání a posiluje postavení jednotlivců. Jak však bylo zdůrazněno ve zprávě Maria Draghiho Budoucnost evropské konkurenceschopnosti (1), vysoký regulační tok je klíčovým faktorem (mimo jiné) prohlubování rozdílů týkajících se konkurenceschopnosti mezi EU a dalšími velkými ekonomikami, jako jsou Spojené státy. EHSV se však domnívá, že konkurenceschopnost jde ruku v ruce s inovacemi a ekologickou transformací.

2.3

EHSV poukazuje na význam požadavků na podávání zpráv o udržitelnosti a pravidel náležité péče v oblasti lidských práv pro podniky, pracovníky, podnikatelské svazy, odborové organizace, hospodářství a společnost jako celek.

2.4

Evropská unie dosáhla v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti a náležité péče podniků v oblasti udržitelnosti významného pokroku. Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti a směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnost tvoří novátorský regulační rámec, který převádí cíle Zelené dohody pro Evropu a agendy EU pro udržitelné financování do konkrétních povinností pro podniky. Informace o udržitelnosti jsou obzvláště důležité pro zúčastněné strany z oblasti podniků, jako jsou investoři, pracovníci, nevládní organizace, sociální partneři a spotřebitelé. Je třeba zaručit zapojení zúčastněných stran a organizací občanské společnosti (jako jsou sociální partneři) do analýz významnosti a do postupů náležité péče (jako jsou analýzy rizik), přičemž je třeba překonat omezení stanovená v definici a zajistit zapojení těchto zúčastněných stran do celého procesu náležité péče.

2.5

Jedním ze zásadních prvků Zelené dohody pro Evropu je řešení úniku uhlíku a zajištění spravedlivé hospodářské soutěže prostřednictvím mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích. Ačkoli je tento mechanismus klíčovým nástrojem pro dosažení cílů EU v oblasti klimatu, způsobil také značnou regulační a administrativní zátěž, zejména podnikům působícím v komplexních mezinárodních dodavatelských řetězcích (2).

2.6

V této souvislosti je souhrnný návrh prvním krokem ke snížení byrokracie, který zajišťuje právní jistotu a umožňuje podnikům efektivně dodržovat realistické a přiměřené právní požadavky. Nicméně neřeší problém týkající se pomoci ze strany Komise a členských států, kterou podniky požadují, jež však není dostatečná. Tato iniciativa by měla usilovat o více, než jen o pouhou pomoc podnikům při plnění jejich povinností. Měla by rovněž posílit jejich úlohu při plnění širších cílů EU v oblasti udržitelnosti a zároveň zajistit dodržování nejvyšších norem v oblasti ochrany životního prostředí, sociální odpovědnosti a lidských práv.

Důvody podporující doporučení 1.2

2.7

EHSV jakožto institucionální zástupce organizované občanské společnosti, zaměstnavatelů a pracovníků má jedinečné postavení, které mu umožňuje zprostředkovávat vyváženou a vícerozměrnou perspektivu ohledně důsledků evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti. Konzultace s EHSV by zajistila, že zjednodušující opatření budou nejen technicky správná, ale i sociálně a ekonomicky přiměřená a budou odrážet realitu, jíž v praxi čelí podniky a zúčastněné strany.

2.8

Zapojení EHSV do tohoto procesu by navíc přispělo k větší transparentnosti a inkluzivnosti a přezkum by získal větší legitimitu. Vzhledem k poradní úloze EHSV stanovené ve Smlouvách a k jeho osvědčeným odborným znalostem v oblasti udržitelnosti a podávání zpráv podniků by jeho příspěvek tento proces obohatil a pomohl zajistit, aby revidované standardy byly i nadále v souladu s širšími cíli EU v oblasti udržitelnosti a konkurenceschopnosti.

Důvody podporující doporučení 1.3

2.9

Je zásadně důležité zavčas dosáhnout pokroku v oblasti provádění souhrnného návrhu, neboť včasná opatření poskytnou podnikům působícím v EU potřebnou právní jistotu. Jasné a předvídatelné regulační rámce jsou nezbytné pro vytvoření prostředí příznivého pro investice a růst, zejména v kontextu rychle se vyvíjející globální ekonomiky. Je však zásadně důležité, aby spolutvůrci právních předpisů věnovali dostatek času konzultacím se zúčastněnými stranami, jako jsou podniky, nevládní a odborové organizace a občanská společnost, a aby tyto konzultace řádně uznali jako klíčový prvek demokratického procesu. Ačkoli jsou důležitá včasná legislativní opatření, EHSV vyzývá spolunormotvůrce, aby v průběhu celého legislativního procesu upřednostňovali uplatňování zásad zdokonalení tvorby právních předpisů ex ante. EHSV zdůrazňuje, že využívání souhrnných postupů by mělo zůstat výjimkou a nesmí narušovat standardní legislativní postupy, které zajišťují transparentnost, konzultace se zúčastněnými stranami a demokratickou legitimitu.

2.10

Je rovněž nutné, aby veškerá zjednodušení právních předpisů dodržovala vysoké standardy EU v oblasti lidských práv, pracovních práv, práv žen a ochrany životního prostředí a chránila pracovníky a komunity v EU i mimo ni. Každý podnik – bez ohledu na svou velikost, obrat nebo počet zaměstnanců – nese vůči svým pracovníkům a životnímu prostředí celkovou odpovědnost.

Důvody podporující doporučení 1.4

2.11

Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti slouží jako klíčový nástroj pro usnadnění ekologické transformace, který podnikům umožňuje měřit, posuzovat a formulovat jejich iniciativy v oblasti udržitelnosti a zároveň poskytovat důležité informace pro účely hodnocení environmentálních a sociálních rizik. Je třeba, aby tyto povinnosti týkající se podávání zpráv byly i nadále proveditelné, a bylo tak zajištěno jejich účinné provádění v rámci činností podniků.

2.12

Malým a středním podnikům se musí dostávat větší pomoci s dodržováním požadavků na podávání zpráv stanovených ve směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, aby si udržely svou schopnost inovovat a aktivně se podílet na širší ekologické transformaci a řešit regulační požadavky, které mohou omezit jejich flexibilitu a zdroje, jež potřebují k tomu, aby uplatňovaly udržitelné postupy a zlepšovaly svou schopnost růstu a konkurenceschopnosti na světovém trhu (3). Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti poskytuje malým a středním podnikům příležitosti, aby s náležitou podporou a vedením prezentovaly své udržitelné postupy, a tak na světovém trhu zlepšily svou schopnost růstu a konkurenceschopnosti (4).

Důvody podporující doporučení 1.5

2.13

EHSV ve svém stanovisku ke směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (5) zdůraznil, že jsou zapotřebí jasná a přiměřená pravidla, která zajistí, aby podniky mohly plnit své povinnosti v oblasti náležité péče, a poukázal na to, že útok Ruska proti Ukrajině změnil globální geopolitiku a přiměl Evropu ke snížení závislosti ve strategických odvětvích. V této souvislosti a vzhledem k dalšímu rostoucímu napětí v oblasti obchodu EHSV vyzývá k přijetí přístupu, který by tyto nové výzvy uznával a podnikům poskytoval podporu a pokyny, které potřebují k tomu, aby se mohly v tomto měnícím prostředí orientovat.

Důvody podporující doporučení 1.6

2.14

Vytvoření harmonizovaného rámce náležité péče má zásadní význam pro zajištění právní jistoty a rovných podmínek v celé EU. Jednotný přístup nejen sníží náklady na dodržování předpisů, ale také soudržným a účinným způsobem posílí odpovědnost podniků a cíle EU v oblasti udržitelnosti, i když je nadále zapotřebí vytvořit harmonizované definice.

2.15

Fungující postup náležité péče v podnicích se řídí přístupem založeným na posouzení rizik a zajišťuje, aby podniky zavedly systém řízení rizik, který by měl předcházet systémovému porušování lidských a environmentálních práv.

Důvody podporující doporučení 1.7

2.16

Účinnost směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti závisí na tom, zda bude zajištěno, že požadavky náležité péče zůstanou praktické, zaměří se na rizika a budou odpovídat skutečné situaci komplexních globálních hodnotových řetězců. Podniky, zejména ty s rozsáhlými dodavatelskými sítěmi, potřebují být flexibilní, aby se mohly soustředit na největší rizika. Pokud normotvůrci vyjasní, že hloubková posouzení by měla prováděna v souladu s mapováním a stanovením priorit na základě rizik, které budou provádět samy podniky, mohou zajistit, že úsilí v oblasti náležité péče zůstane cílené, přiměřené a účinné. Pokud tak neučiní, podniky by mohly čelit nerealizovatelným povinnostem, které nejen zvyšují náklady, ale také snižují celkový dopad směrnice tím, že odvádějí pozornost od nejnaléhavějších rizik.

2.17

Dále je třeba uvést, že pojmem „věrohodné informace“, jímž se řídí posuzování nepřímých obchodních partnerů, se zavádí značná právní nejistota, která by bránila účinnému provádění. Nahrazení „věrohodných informací“ jasnějším termínem, jako jsou „relevantní, faktické a ověřitelné informace“, by bylo v souladu se zavedenými regulačními rámci EU, jako je nařízení o nucené práci. Správně definovaná právní terminologie by podnikům pomohla zaměřit se na věrohodná rizika a zároveň by zabránila nezvládnutelnému nárůstu povinností týkajících se náležité péče, které by v konečném důsledku mohly zatěžovat malé a střední podniky a narušit vztahy v dodavatelském řetězci.

2.18

EHSV se domnívá, že je třeba zvážit zavedení výjimky pro vysoce riziková odvětví. Členské státy se vyzývají, aby tuto výjimku zvážily pro účely mapování, na něž se odkazuje v odst. 2 písm. a). Společnosti požadují od přímých obchodních partnerů s méně než 500 zaměstnanci informace, které přesahují rámec informací stanovených ve standardech pro dobrovolné použití uvedených v článku 29a směrnice 2013/34/EU (6).

Důvody podporující doporučení 1.8

2.19

EHSV rovněž vyjadřuje znepokojení ohledně zrušení ustanovení, které nevládním a odborovým organizacím umožňuje podporovat oběti v soudních řízeních. Uznává, že právní rámec je komplexní, avšak poukazuje na to, že subjekty občanské společnosti mohou poskytovat cennou pomoc jednotlivcům, kteří by v opačném případě mohli při přístupu ke spravedlnosti čelit překážkám.

Důvody podporující doporučení 1.9

2.20

Navrhovaná prahová hodnota může způsobit, že dovážené zboží bude mít ve srovnání s rovnocennými produkty vyrobenými v EU, na něž se i nadále plně vztahují povinnosti ETS a postupné snižování bezplatných povolenek, konkurenční výhodu. Toto riziko je patrné zejména v odvětvích, kde lze jednotlivé konečné výrobky o hmotnosti nižší než 50 tun dovážet v rámci mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích bez nákladů, zatímco výrobci v EU čelí zvyšujícím se uhlíkovým nákladům. Aby se zabránilo takovému narušení, měly by tuto výjimku doprovázet kompenzační mechanismy určené podnikům a pracovníkům, jako je zachování úplného přidělování bezplatných povolenek pro srovnatelné zboží vyrobené v EU nebo úprava prahové hodnoty, je-li to nutné k tomu, aby na trhu nedošlo k nerovnováze.

Důvody podporující doporučení 1.10

2.21

Standardní hodnoty cen uhlíku pomáhají zjednodušit dodržování předpisů. Jsou-li však příliš nízké, oslabují účinnost mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích tím, že dovozcům umožňují platit uměle nízké náklady ve srovnání s výrobci v EU. To by mohlo vést ke vzniku nespravedlivých výhod, co se týče nákladů konkurentů ze třetích zemí, a k oslabení účelu mechanismu, jímž je zabránit úniku uhlíku. Pokud by byl každoročně prováděn přezkum na základě údajů o cenách uhlíku odpovídajících reálné situaci, bylo by zajištěno, že hodnoty zůstanou přesné a spravedlivé a zabrání narušení trhu. Posílení celního dohledu nad těmito odpočty by dále chránilo před manipulacemi s prohlášeními o nákladech na emise uhlíku.

3.   POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PŘEDLOŽENÉ K LEGISLATIVNÍMU NÁVRHU EVROPSKÉ KOMISE – COM(2025) 81 final – 2025/0045 (COD)

Pozměňovací návrh 1

souvisí s doporučením 1.7

Vložit nové písmeno w) do čl. 3 odst. 1 směrnice (EU) 2024/1760 (7)

Text navržený Evropskou komisí

Pozměňovací návrh EHSV

 

(w)

„věrohodnými informacemi“ objektivní, věcné a ověřitelné informace podle nařízení (EU) 2024/3015.

Odůvodnění

Pojmem „věrohodné informace“, jímž se řídí posuzování nepřímých obchodních partnerů, se zavádí značná právní nejistota, která by bránila účinnému provádění. Nahrazení „věrohodných informací“ jasnějším termínem, jako jsou „relevantní, faktické a ověřitelné informace“, by bylo v souladu se zavedenými regulačními rámci EU, jako je nařízení o nucené práci. Správně definovaná právní terminologie by podnikům pomohla zaměřit se na věrohodná rizika a zároveň by zabránila nezvládnutelnému nárůstu povinností týkajících se náležité péče, které by v konečném důsledku mohly zatěžovat malé a střední podniky a narušit vztahy v dodavatelském řetězci.

Pozměňovací návrh 2

souvisí s doporučením 1.7

21. bod odůvodnění

Text navržený Evropskou komisí

Pozměňovací návrh EHSV

(21)

Článek 5 směrnice (EU) 2024/1760 ukládá členským státům povinnost zajistit, aby velké společnosti nad určitou velikost uplatňovaly náležitou péči v oblasti lidských práv a životního prostředí založenou na rizicích. Aby se snížila zátěž společností, které musí tuto povinnost dodržovat, měla by být požadovaná náležitá péče obecně omezena na vlastní provoz společnosti, provoz jejích dceřiných společností a jejích přímých obchodních partnerů („úroveň 1“). Pokud tedy jde o obchodní vztahy, měly by být společnosti poté, co zmapovaly své řetězce činností, povinny provádět hloubková posouzení pouze v souvislosti s přímými obchodními partnery. Společnosti by však měly jít nad rámec svých přímých obchodních vztahů, pokud mají věrohodné informace, jež naznačují nepříznivý dopad na úrovni nepřímého obchodního partnera. Věrohodnými informacemi se rozumí informace objektivní povahy, které společnosti umožňují dospět k závěru, že existuje přiměřená pravděpodobnost, že tyto informace jsou pravdivé . Tak tomu může být v případě, kdy dotčená společnost obdržela stížnost nebo má k dispozici informace – například prostřednictvím důvěryhodných zpráv sdělovacích prostředků nebo nevládních organizací, zpráv o nedávných incidentech nebo na základě opakujících se problémů na určitých místech – o pravděpodobných nebo skutečných škodlivých činnostech na úrovni nepřímého obchodního partnera. Pokud má společnost takové informace, měla by provést hloubkové posouzení. Společnosti by rovněž měly provádět hloubková posouzení, pokud jde o nepříznivé dopady, které vznikají nad rámec jejich přímého obchodního partnera, pokud struktura daného obchodního vztahu postrádá ekonomické opodstatnění a naznačuje, že byla zvolena s cílem odstranit z oblasti působnosti společnosti jinak přímého dodavatele se škodlivými činnostmi. Pokud hloubkové posouzení potvrdí pravděpodobnost nebo existenci nepříznivého dopadu, mělo by se mít za to, že tento dopad byl identifikován. Společnosti by se kromě toho měly snažit zajistit, aby jejich kodex chování – který je součástí jejich politiky náležité péče a stanoví očekávání, pokud jde o způsob ochrany lidských práv, včetně pracovních práv, a životního prostředí v rámci obchodních operací – byl dodržován v celém řetězci činností v souladu se vzájemně navazujícími smlouvami a podporou malých a středních podniků.

(21)

Článek 5 směrnice (EU) 2024/1760 ukládá členským státům povinnost zajistit, aby velké společnosti nad určitou velikost uplatňovaly náležitou péči v oblasti lidských práv a životního prostředí založenou na rizicích. Aby se snížila zátěž společností, které musí tuto povinnost dodržovat, měla by být požadovaná náležitá péče obecně omezena na vlastní provoz společnosti, provoz jejích dceřiných společností a jejích přímých obchodních partnerů („úroveň 1“). Pokud tedy jde o obchodní vztahy, měly by být společnosti poté, co zmapovaly své řetězce činností, povinny provádět hloubková posouzení pouze v souvislosti s přímými obchodními partnery. Společnosti by však měly jít nad rámec svých přímých obchodních vztahů, pokud mají věrohodné informace, jež naznačují nepříznivý dopad na úrovni nepřímého obchodního partnera. Věrohodnými informacemi se rozumí objektivní, věcné a ověřitelné informace podle nařízení (EU) 2024/3015 . Tak tomu může být v případě, kdy dotčená společnost obdržela stížnost nebo má k dispozici informace – například prostřednictvím důvěryhodných zpráv sdělovacích prostředků nebo nevládních organizací, zpráv o nedávných incidentech nebo na základě opakujících se problémů na určitých místech – o pravděpodobných nebo skutečných škodlivých činnostech na úrovni nepřímého obchodního partnera. Pokud má společnost takové informace, měla by provést hloubkové posouzení. Společnosti by rovněž měly provádět hloubková posouzení, pokud jde o nepříznivé dopady, které vznikají nad rámec jejich přímého obchodního partnera, pokud struktura daného obchodního vztahu postrádá ekonomické opodstatnění a naznačuje, že byla zvolena s cílem odstranit z oblasti působnosti společnosti jinak přímého dodavatele se škodlivými činnostmi. Pokud hloubkové posouzení potvrdí pravděpodobnost nebo existenci nepříznivého dopadu, mělo by se mít za to, že tento dopad byl identifikován. Společnosti by se kromě toho měly snažit zajistit, aby jejich kodex chování – který je součástí jejich politiky náležité péče a stanoví očekávání, pokud jde o způsob ochrany lidských práv, včetně pracovních práv, a životního prostředí v rámci obchodních operací – byl dodržován v celém řetězci činností v souladu se vzájemně navazujícími smlouvami a podporou malých a středních podniků.

Odůvodnění

Pojmem „věrohodné informace“, jímž se řídí posuzování nepřímých obchodních partnerů, se zavádí značná právní nejistota, která by bránila účinnému provádění. Nahrazení „věrohodných informací“ jasnějším termínem, jako jsou „relevantní, faktické a ověřitelné informace“, by bylo v souladu se zavedenými regulačními rámci EU, jako je nařízení o nucené práci. Správně definovaná právní terminologie by podnikům pomohla zaměřit se na věrohodná rizika a zároveň by zabránila nezvládnutelnému nárůstu povinností týkajících se náležité péče, které by v konečném důsledku mohly zatěžovat malé a střední podniky a narušit vztahy v dodavatelském řetězci.

Pozměňovací návrh 3

souvisí s doporučením 1.2

3. bod odůvodnění

Text navržený Evropskou komisí

Pozměňovací návrh EHSV

(3)

Ustanovení čl. 26a odst. 1 směrnice 2006/43/ES vyžaduje, aby členské státy zajistily, aby statutární auditoři a auditorské společnosti ověřovali zprávy o udržitelnosti v souladu se standardy pro ověření s omezenou jistotou, jež má Komise přijmout. Ustanovení čl. 26a odst. 3 uvedené směrnice vyžaduje, aby Komise tyto standardy přijala do 1. října 2026. Podniky vyjádřily obavy, pokud jde o práci prováděnou poskytovateli ověření, a poukázaly na potřebu flexibility při řešení konkrétních rizik a kritických problémů zjištěných v oblastech ověřování udržitelnosti. Aby mohla Komise tyto obavy zohlednit, měla by mít při přijímání těchto standardů větší flexibilitu. Komise v každém případě do roku 2026 vydá cílené pokyny pro ověřování, v nichž objasní nezbytné postupy, které mají poskytovatelé ověření provádět v rámci ověřovací zakázky poskytující omezenou jistotu před přijetím standardů prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci.

(3)

Ustanovení čl. 26a odst. 1 směrnice 2006/43/ES vyžaduje, aby členské státy zajistily, aby statutární auditoři a auditorské společnosti ověřovali zprávy o udržitelnosti v souladu se standardy pro ověření s omezenou jistotou, jež má Komise přijmout. Ustanovení čl. 26a odst. 3 uvedené směrnice vyžaduje, aby Komise tyto standardy přijala do 1. října 2026. Podniky vyjádřily obavy, pokud jde o práci prováděnou poskytovateli ověření, a poukázaly na potřebu flexibility při řešení konkrétních rizik a kritických problémů zjištěných v oblastech ověřování udržitelnosti. Aby mohla Komise tyto obavy zohlednit, měla by mít při přijímání těchto standardů větší flexibilitu. Komise v každém případě do roku 2026 vydá cílené pokyny pro ověřování, v nichž objasní nezbytné postupy, které mají poskytovatelé ověření provádět v rámci ověřovací zakázky poskytující omezenou jistotu před přijetím standardů prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci.

 

V souvislosti se závazkem Komise provést přezkum evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti je nezbytné zajistit spravedlivý a inkluzivní konzultační proces, jehož se budou účastnit všechny příslušné zúčastněné strany a orgány, včetně Evropského hospodářského a sociálního výboru, který má jako instituce zastupující organizovanou občanskou společnost, zaměstnavatele a pracovníky dobré předpoklady k tomu, aby konstruktivně přispěl ke snahám o zjednodušení tím, že bude poskytovat vyvážené a fakticky podložené podklady.

Odůvodnění

EHSV jakožto institucionální zástupce organizované občanské společnosti, zaměstnavatelů a pracovníků má jedinečné postavení, které mu umožňuje zprostředkovávat vyváženou a vícerozměrnou perspektivu ohledně důsledků evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti. Konzultace s EHSV by zajistila, že zjednodušující opatření budou nejen technicky správná, ale i sociálně a ekonomicky přiměřená a budou odrážet realitu, jíž v praxi čelí podniky a zúčastněné strany.

V Bruselu dne 18. června 2025.

předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Oliver RÖPKE


(1)   Mario Draghi, Budoucnost evropské konkurenceschopnosti – hloubková analýza a doporučení, s. 318.

(2)   Mario Draghi, Budoucnost evropské konkurenceschopnosti – hloubková analýza a doporučení, s. 110.

(3)   Evropský parlament, The impact of EU legislation in the area of digital and green transition, particularly on SMEs (Dopad právních předpisů EU v oblasti digitální a ekologické transformace, zejména na malé a střední podniky).

(4)   Evropský parlament, The impact of EU legislation in the area of digital and green transition, particularly on SMEs (Dopad právních předpisů EU v oblasti digitální a ekologické transformace, zejména na malé a střední podniky).

(5)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937 [COM(2022) 71 final] ( Úř. věst. C 443, 22.11.2022, s. 81).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS Text s významem pro EHP ( Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1760 ze dne 13. června 2024 o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937 a nařízení (EU) 2023/2859 (Text s významem pro EHP) ( Úř. věst. L, 2024/1760, 5.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1760/oj).


ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/4212/oj

ISSN 1977-0863 (electronic edition)