—

zrušil čl. 3 odst. 1 směrnice Rady (EU) 2025/516 ze dne 11. března 2025, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o pravidla DPH pro digitální věk, v rozsahu, v němž do směrnice 2006/112/ES vkládá čl. 28a odst. 1;

—

zrušil čl. 3 odst. 3 písm. a) směrnice Rady (EU) 2025/516 ze dne 11. března 2025, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o pravidla DPH pro digitální věk v rozsahu, v němž mění čl. 135 odst. 2 směrnice 2006/112/ES vložením pododstavce za první pododstavec, který služby v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování považuje za službu s funkcí podobnou hotelovému odvětví;

—

zrušil čl. 1 odst. 8 prováděcí nařízení (EU) 2025/518 ze dne 11. března 2025, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 282/2011 v rozsahu, v němž mění článek 30 prováděcího nařízení (EU) č. 282/2011 vložením nového druhého pododstavce (dále jen „napadená ustanovení“);

—

rozhodl, že Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené žalobkyní.

1.

První žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení – napadená ustanovení vycházejí z řady nesprávných předpokladů, konkrétně z toho, že krátkodobé pronájmy ubytování a hotelové odvětví jsou v přímé hospodářské soutěži a že dochází k narušení hospodářské soutěže mezi nimi, jakož i z nespolehlivých údajů a nepodložených tvrzení.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality – napadená ustanovení ukládají nepřiměřená opatření, ačkoli existují méně zatěžující opatření k dosažení stejných cílů. Režim domnělého dodavatele znevýhodní odvětví krátkodobých pronájmů ubytování.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásad daňové neutrality a rovného zacházení – napadená ustanovení vedou k nerovnému zacházení mezi srovnatelnými a nesrovnatelnými službami v oblasti DPH a diskriminují mezi prodejními kanály a účastníky trhu.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení zásad právní jistoty a řádné správy – napadená ustanovení neobjasňují řadu obav ohledně jejich konkrétního uplatňování a povedou k rozdílnému provádění v jednotlivých členských státech.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z porušení daňové autonomie členských států a zásady subsidiarity – napadená ustanovení zavádějí harmonizovaný režim DPH v oblastech, které je možné lépe řešit na vnitrostátní úrovni bez prokázání nutnosti opatření na úrovni Unie.

6.

Šestý žalobní důvod vycházející z porušení svobody podnikání a práva na vlastnictví – napadená ustanovení ukládají regulační a finanční zátěž, která ohrožuje ekonomickou životaschopnost malých aktérů, v rozporu s články 16 a 17 Listiny.

7.

Sedmý žalobní důvod vycházející z toho, že Rada překročila své prováděcí pravomoci přiznané článkem 397 směrnice 2006/112/ES podle čl. 291 odst. 2 SFEU tím, že do prováděcího nařízení č. 282/2011 namísto směrnice 2006/112/ES vložila definici „zprostředkovatelských služeb“.