(1)

Evropské statistiky o obyvatelstvu, domech a bytech plní klíčovou úlohu v procesech tvorby politik a rozhodování, a proto jsou nezbytné pro navrhování, naplňování a hodnocení politik Unie, zejména těch, které se zabývají demografickými změnami, zelenou a digitální transformací, rámcem pro podporu energetické účinnosti, hospodářskou, sociální a územní soudržností, prováděním zásad evropského pilíře sociálních práv a plněním cílů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 Organizace spojených národů, pokud spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení .

(2)

Statistiky o obyvatelstvu jsou důležitým společným jmenovatelem celé řady ukazatelů týkajících se politik a používají se jako referenční údaje v rámci celé evropské statistiky, zejména pro účely poskytování opor výběru pro provádění reprezentativních zjišťování o osobách a domácnostech podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700 (3).

(3)

Rada pro hospodářské a finanční věci pravidelně pověřuje Výbor pro hospodářskou politiku, aby vyhodnotil dlouhodobou udržitelnost a kvalitu veřejných financí na základě projekcí počtu obyvatel vypracovaných Eurostatem. Projekce počtu obyvatel se rovněž používají pro účely analýzy politik v souvislosti s evropským semestrem. Komise (Eurostat) by měla mít k dispozici veškeré statistické údaje potřebné k vypracování a zveřejnění projekcí počtu obyvatel podle informačních potřeb Unie.

(4)

Podle čl. 175 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) by Komise měla každé tři roky předkládat Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o pokroku dosaženém při upevňování hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Příprava těchto zpráv a pravidelné monitorování demografického vývoje a možných budoucích demografických výzev na území Unie vyžadují regionální a místní údaje, včetně údajů pro různé typy území, jako jsou pohraniční regiony, města a jejich funkční městské oblasti, metropolitní regiony, venkovské regiony, horské a ostrovní regiony.

(5)

Podle čl. 16 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) má být kvalifikovaná většina členů Rady vymezena mimo jiné na základě počtu obyvatel v členských státech. Za tímto účelem jsou členské státy podle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1260/2013 (4) v současné době povinny poskytovat Komisi (Eurostatu) údaje o celkovém počtu obyvatel na národní úrovni.

(6)

V roce 2017 Výbor pro evropský statistický systém (ESSC) schválil Budapešťské memorandum, v němž se uvádí potřeba každoroční statistiky o počtu a některých sociálních, hospodářských a demografických charakteristikách obyvatel a zlepšení statistik týkajících se migrace. Za účelem dodržování zásad rovnosti a nediskriminace svých občanů při všech činnostech a práv občanů zakotvených v Listině základních práv Evropské unie a v článcích 10 a 19 Smlouvy o fungování EU a za účelem sledování pokroku při provádění zásad evropského pilíře sociálních práv potřebuje Unie spolehlivé a srovnatelné statistiky. Nařízení (EU) 2019/1700 stanoví rámec pro sběr údajů na základě výběrových souborů, které umožňují sběr údajů o rovnosti a nediskriminaci, pokud je to u výběrových souborů možné, a analyzovat některé aspekty rovnosti a diskriminace prostřednictvím ekonomických a sociálních ukazatelů a informací o zkušenostech s diskriminací. Kromě toho Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) a Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE) provádějí zvláštní studie a specializované průzkumy, které mohou dále rozšířit dostupnost statistik týkajících se rovnosti na úrovni Unie. Kromě toho Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) poskytuje údaje a informace shromážděné prostřednictvím průzkumů životních a pracovních podmínek. Spolupráce a koordinace mezi členskými státy, Komisí (Eurostatem) a uvedenými subjekty by měla být dále posílena, aby se vyhovělo rostoucím požadavkům uživatelů na spolehlivé a komplexní údaje o rovnosti a rozmanitosti v Unii.

(6a)

Budapešťské memorandum rovněž vyzvalo ke zlepšení statistik o migraci a k vypracování a zavedení společných definic týkajících se obyvatelstva a migrace s přihlédnutím k potřebě stanovit pojmy a definice, které jsou statisticky spolehlivé, relevantní a použitelné s ohledem na nově se objevující druhy migrace. Minulé i současné události, jako je vystoupení Spojeného království z Unie a důsledky ruské útočné války proti Ukrajině a dalších humanitárních krizí, zdůrazňují význam včasných a podrobných statistik o migraci a mezinárodní ochraně, které jsou pro vytvoření přehledu migračních toků do Unie, v rámci Unie a z Unie zásadní.

(7)

Aby bylo možné dosáhnout cílů Zelené dohody pro Evropu, je pro rozvoj a hodnocení účinných politik zapotřebí rozšířit statistiky týkající se spotřeby energie a energetické účinnosti v oblasti bydlení, podrobných geografických údajů o rozložení obyvatelstva a rovněž prohloubit studie o vztahu mezi obyvatelstvem a bydlením. V souvislosti s pandemií COVID-19 vyplynula potřeba spolehlivých, četných a včasných statistik úmrtí v Unii. Ačkoliv potřeby údajů byly uspokojeny dobrovolným sběrem údajů členskými státy pro Komisi (Eurostat), Unie potřebuje odpovídající mechanismus pro povinný sběr takových údajů v rámci Evropského statistického systému (ESS), který se bude vyznačovat potřebnou četností, včasností a mírou podrobnosti.

(7a)

Aby bylo možné sledovat pokrok v provádění zásad evropského pilíře sociálních práv, hlavních cílů souvisejícího akčního plánu a evropské záruky pro děti na vnitrostátní úrovni a posoudit distribuční dopad změny klimatu a politik obecně, potřebuje Unie vhodný mechanismus pro povinný sběr těchto údajů v rámci Evropského statistického systému, který se bude vyznačovat potřebnou četností, včasností a mírou podrobnosti.

(8)

Každých deset let přijímá Hospodářská a sociální rada OSN na návrh Statistické komise OSN rezoluce týkající se světového sčítání lidu, domů a bytů a vyzývá členské státy OSN, aby prováděly sčítání lidu, domů a bytů v souladu s mezinárodními a regionálními doporučeními a aby dodržovaly integritu, spolehlivost, přesnost a hodnotu výsledků sčítání lidu, domů a bytů. Evropská statistika o obyvatelstvu, domech a bytech by měla uvedená doporučení zohlednit.

(9)

Hlavním cílem Komise je zjednodušení oznamovacích povinností a snížení administrativní zátěže. Sdělení Komise ze dne 16. března 2023 nazvané „Dlouhodobá konkurenceschopnost EU: výhled po roce 2030“ si klade za cíl racionalizovat a zjednodušit požadavky na podávání zpráv pro podniky a správní orgány o 25 %, aniž by byly ohroženy související politické cíle. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (5) stanovilo právní rámec pro rozvoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky založený na společných statistických zásadách. Uvedené nařízení zavádí kritéria kvality a poukazuje na potřebu snížit zátěž respondentů při plnění zpravodajské povinnosti a přispívat k obecnějšímu cíli snižování administrativní zátěže. Nový právní rámec pro evropskou statistiku o obyvatelstvu, domech a bytech by měl zavést kritéria kvality stanovená v uvedeném nařízení a vycházet z nich a  snížit administrativní zátěž tím, že bude účinně a efektivně znovu využívat dostupné zdroje údajů, včetně administrativních údajů.

(10)

Hodnocení stávajících statistik (6) o sčítání lidu, domů a bytů v Unii, statistik o mezinárodních migračních tocích, stavech migrantů a nabývání státního občanství a demografických statistik ukázalo, že současný právní rámec zahrnující nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 (7), (ES) č. 763/2008 (8) a (EU) č. 1260/2013 vedl k výraznému celkovému zlepšení statistik ve srovnání se situací v roce 2005, kdy tento právní rámec nebyl v platnosti. Tomuto rámci však může hrozit nedostatek konzistentnosti a srovnatelnosti, což je třeba řešit.

(11)

V důsledku změny klimatu, digitalizace, vývoje demografické situace a nedávných migračních trendů vznikly požadavky na včasnější, četnější a podrobnější evropskou statistiku o obyvatelstvu, socioekonomickém vývoji, událostech přirozené měny, domech a bytech, včetně podrobných údajů o tématech nebo skupinách, které se v posledním desetiletí staly politicky a společensky důležitými. Stávající právní rámec navíc není dostatečně pružný, aby se přizpůsobil vyvíjejícím se politickým potřebám a umožnil využívání nových zdrojů na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie. Struktura stávajícího právního rámce v podobě tří samostatných nařízení přijatých v různých obdobích navíc vedla k vnitřní nejednotnosti statistik. Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. 1260/2013 se přestane používat dne 31. srpna 2028, je pro demografické statistiky shromažďované podle tohoto nařízení nutný nový právní základ. Je proto nezbytné nahradit stávající právní rámec novým, soudržnějším a pružnějším rámcem, který by měl změnit příslušné části nařízení (ES) č. 862/2007 a zrušit nařízení (ES) č. 763/2008 a (EU) č. 1260/2013.

(12)

Článek 3 nařízení (ES) č. 862/2007 upravuje statistiky o zemi státního občanství a místě narození obyvatel s místem pobytu (stavy migrantů), o změnách pobytu mezi zeměmi (mezinárodní migrační toky) a o nabývání státního občanství u obyvatel s místem pobytu, zatímco ostatní statistiky podle uvedeného nařízení se týkají správních a soudních postupů souvisejících s právními předpisy v oblasti přistěhovalectví a s mezinárodní ochranou. Statistiky uvedené v článku 3 tohoto nařízení jsou proto úzce propojeny a měly by být v souladu se statistikami o obyvatelích s místem obvyklého pobytu a demografických změnách u těchto obyvatel, které se poskytují podle nařízení (ES) č. 763/2008 a (EU) č. 1260/2013. V zájmu zajištění vnitřní jednotnosti by proto měly být uvedené statistiky začleněny do jediného právního základu a zároveň by měl být v nařízení (ES) č. 862/2007 zrušen článek 3.

(13)

Rychle se měnící povaha některých charakteristik obyvatelstva, domů a bytů, zejména v souvislosti s demografickými, socioekonomickými a migračními jevy, a odpovídající potřeba rychlého zacílení a přizpůsobení politik znamená, že je třeba, aby statistiky byly k dispozici včas, brzy po referenčním období. Periodicita a včasnost statistik by proto měla být hmatatelně posílena , pokud možno pomocí administrativních údajů a administrativních záznamů . Za tímto účelem by členské státy měly svým národním statistickým úřadům poskytovat odpovídající zdroje.

(14)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (9) zavádí metodiku využívající statistickou síť pro definici územních typologií na základě rozložení obyvatelstva v buňkách sítě o ploše 1 km2. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1799 (10) jakožto přechodná přímá statistická akce upravující sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 stanoví klíčové výstupy sčítání v celoevropské souřadnicové síti s buňkou o ploše 1 km2. Právní rámec by měl zajistit další šíření georeferenčních statistik o obyvatelstvu založených na souřadnicových sítích a jejich rozšíření na statistiky o domech a bytech.

(15)

Územní jednotky a statistické sítě by měly být definovány v souladu s nařízením (ES) č. 1059/2003.

(16)

Pro geokódování místa je třeba použít téma Statistické jednotky v souladu s přílohou III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (11).

(17)

Současný právní rámec pro evropskou statistiku o obyvatelstvu, domech a bytech je třeba aktualizovat, aby se zajistilo, že v současnosti oddělené statistické procesy budou vhodně začleněny do společného rámce, jenž Evropskému statistickému systému umožní účinně reagovat na nové informační potřeby Unie a podpoří statistické inovace. Statistické výstupy musí být rozšířeny , aby zůstaly relevantní vzhledem k demografickým, migračním, sociálním a ekonomickým změnám a výzvám a aby poskytovaly podporu pro politiku a rozhodování .

(18)

Rozšířené pravidelné (roční a krátkodobé do jednoho roku) statistiky o obyvatelstvu, domech a bytech založené na administrativních zdrojích by měly být doplněny informacemi z koordinovaných sčítání lidu, domů a bytů v Unii prováděných každých deset let v souladu se zásadami a doporučeními OSN. Stejně důležité je, že sčítání lidu, domů a bytů poskytuje jedinečnou příležitost pro zviditelnění oficiálních statistik, a to jak z hlediska operací, tak i výsledků.

(19)

Sčítání lidu v Unii by měla být nákladově efektivnější díky plnému využití bohatého souboru administrativních údajů dostupných v členských státech nebo kombinace různých zdrojů, včetně zdrojů souvisejících s internetem věcí a poskytováním digitálních služeb , a to na základě uzavírání protokolů mezi národními statistickými úřady členských států a poskytovateli údajů ze soukromých databází . Měla by dodržovat ochranu osobních údajů tím, že stanoví potřebné záruky pro shromažďování osobních údajů, aby se zabránilo jakémukoli možnému zneužití a zaručila základní práva. Měla by být rovněž použita k obnovení demografické základny a zahrnovat průzkumy pokrytí zdrojů administrativních údajů.

(20)

Členské státy a Komise (Eurostat) by měly mít udržitelný přístup k co nejširšímu spektru zdrojů údajů, aby mohly vytvořit kvalitní a nákladově efektivní evropskou statistiku o obyvatelstvu, domech a bytech. V tomto ohledu je zásadní, aby národní statistické úřady mohly v souladu s článkem 17a nařízení (ES) č. 223/2009 včas získat přístup a mohly neprodleně využívat administrativní údaje, které vlastní orgány veřejné správy na národní, regionální a místní úrovni. Například statistiky o energetické účinnosti budov mohou vycházet z administrativních údajů týkajících se vydávání certifikátů energetické náročnosti budov podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (12). Národní statistické úřady by měly mít možnost pravidelně, včas a v plném rozsahu opětovně využívat administrativní údaje z interoperabilních databází energetické náročnosti budov, které jsou k dispozici na vnitrostátní úrovni podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1275 (13). Národní statistické úřady musí být rovněž zapojeny do rozhodování o podobě a úpravě příslušných zdrojů administrativních údajů, aby bylo zajištěno jejich další využití pro sestavování oficiálních statistik.

(21)

V posledních letech byly vybudovány komplexní databáze a systémy interoperability na úrovni Unie týkající se místa pobytu, událostí přirozené měny, státního občanství a migračního a přeshraničního pohybu obyvatelstva, jako jsou databáze a systémy vytvořené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (14), (EU) 2018/1724 (15), (EU) 2019/817 (16) a (EU) 2019/818 (17). Poskytují cenné informace, které lze opakovaně využít při sestavování a zajišťování kvality evropské statistiky o obyvatelstvu, domech a bytech.

(22)

V tomto ohledu je nezbytné umožnit Komisi (Eurostatu) opakované využití uvedených údajů výhradně pro statistické účely za přísného uplatňování pravidel, která se týkají ochrany osobních údajů a soukromí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (18). To by se mělo vztahovat zejména na statistické údaje uložené v centrálním úložišti pro podávání zpráv a statistiky (CRRS) v souladu s účelem tohoto úložiště stanoveným v čl. 39 odst. 1 nařízení (EU) 2019/817, jakož i v čl. 39 odst. 1 nařízení (EU) 2019/818 a v souladu s nařízeními, kterými se zřizují systémy, jejichž statistické údaje jsou v CRRS uloženy. Zejména vzhledem k tomu, že CRRS má vytvářet mezisystémové statistické údaje a analytické zprávy pro účely politiky, provozu a kvality údajů, měla by Komise (Eurostat) v co největší míře spolupracovat s Agenturou Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) s cílem poskytovat požadovanou evropskou statistiku.

(23)

Údaji v držení soukromých subjektů se rozumí velké množství údajů, které soukromé subjekty získaly svou činností a které by statistické úřady a Komise (Eurostat) mohly použít k vypracování oficiálních statistik. Tyto údaje mohou u evropské statistiky o obyvatelstvu, domech a bytech zlepšit pokrytí, včasnost a schopnost reagovat na krize nebo umožnit statistické inovace. Takové údaje mají potenciál doplnit stávající demografické a migrační statistiky, přinést statistické inovace a dokonce sloužit k vypracování předběžných odhadů , a to při současné ochraně práv a svobod držitelů údajů . Národní statistické úřady a další příslušné vnitrostátní orgány a Komise (Eurostat) by měly mít k těmto údajům přístup a spolupracovat se soukromými držiteli údajů v souladu s nařízením (ES) č. 223/2009 .

(24)

Aby byla na úrovni Unie zajištěna srovnatelnost evropských statistik o obyvatelstvu, domech a bytech, je nezbytně nutné používat a harmonizovaným způsobem zavádět společné definice obyvatelstva. Aby bylo možné zavést jednotnou harmonizovanou populační základnu důsledným, spolehlivým a nákladově efektivním způsobem a zároveň zajistit včasné výsledky, mělo by být případně možné použít vědecky podložené metody modelování a statistické metody, jako jsou „známky života“.

(25)

Členské státy by měly poskytovat své údaje a metadata v elektronické formě, ve vhodném technickém formátu, který stanoví Komise (Eurostat). Mezinárodní standardy, jako je iniciativa pro výměnu statistických údajů a metadat, a statistické nebo technické normy vypracované v rámci Unie, jako jsou standardy pro metadata a ověřování nebo zásady Evropského rámce interoperability, by se měly používat v příslušném rozsahu pro evropské statistiky o obyvatelstvu, domech a bytech. Výbor pro Evropský statistický systém schválil standardy Evropského statistického systému pro metadata a zprávy o kvalitě v souladu s článkem 12 nařízení (ES) č. 223/2009. Tyto standardy mají přispět k harmonizaci zajišťování kvality a podávání zpráv podle tohoto nařízení, a proto by měly být zavedeny.

(26)

Evropská statistika o obyvatelstvu, domech a bytech by měla splňovat kritéria kvality týkající se relevance, přesnosti, včasnosti a dochvilnosti, dostupnosti a srozumitelnosti, srovnatelnosti a soudržnosti stanovená v nařízení (ES) č. 223/2009. Její kvalita by se měla zvyšovat v závislosti na vývoji potřeb Unie a pro řešení možných situací, kdy není zaručena kvalita údajů, by měly být zavedeny patřičné mechanismy . Příslušné výsledky hodnocení kvality prováděného Komisí (Eurostatem) by měly být veřejně dostupné uživatelům statistik zajištěním volného a snadného přístupu k těmto statistikám prostřednictvím databází Komise (Eurostatu) na jejích internetových stránkách a v jejích publikacích.

(26a)

Evropské statistiky o obyvatelstvu, domech a bytech by měly řešit přetrvávající nedostatek údajů o zranitelných skupinách, zejména obtížně dosažitelných skupinách obyvatelstva, jako jsou osoby pobývající v ústavech (např. vojenských zařízeních, nápravných ústavech a věznicích, internátech škol a univerzitních kolejích, náboženských zařízeních, nemocnicích, zařízeních ústavní péče, zařízeních pro osoby se zdravotním postižením a dětských domovech), osoby starší 75 let, osoby se zdravotním postižením, osoby bez domova, osoby z řad migrantů či osoby bez státní příslušnosti. S cílem překlenout tuto datovou propast a zabránit sociálním a ekonomickým nerovnostem, které z ní vyplývají, by členské státy měly vypracovat strategie a cílená řešení pro sběr údajů o obtížně dosažitelných skupinách obyvatelstva, zejména pokud jde o vyhledávání těchto skupin obyvatelstva, jejich kontaktování, přesvědčování a provádění dotazování.

(26b)

Předpokladem přiměřených, včasných a účinných politik jsou spolehlivé a srovnatelné údaje rozčleněné podle pohlaví, věku a případně státní příslušnosti, socioekonomického postavení, zeměpisné oblasti a dalších charakteristik v souladu se statistickými zásadami stanovenými v čl. 338 odst. 1 Smlouvy o fungování EU a v Kodexu evropské statistiky a v rámci pro zajišťování kvality ESS. Tyto údaje jsou důležité pro získání lepší představy o trendech v oblasti obyvatelstva, domů a bytů, pro boj proti diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám a pro provádění a hodnocení politik, politických cílů a opatření Unie, jako jsou zásady evropského pilíře sociálních práv, evropská záruka pro děti, Evropská strategie v oblasti péče, evropská strategie práv osob se zdravotním postižením a Evropská platforma pro boj proti bezdomovectví, které do značné míry vycházejí z údajů o domácnostech a rodinách. Členění statistik podle zdravotního postižení by mělo být podporováno využitím stávajících a nových administrativních zdrojů údajů, které by měly být využity k prozkoumání možností zachycení zdravotního postižení. Při sběru a používání těchto údajů musí být plně dodržovány unijní a vnitrostátní normy ochrany soukromí a základních práv, zejména pokud jde o údaje nezletilých osob. Členění podle pohlaví by mělo odrážet dostupné údaje v členských státech. V některých členských státech je v současné době možné, aby se osoby právně zaregistrovaly jako osoby s třetím, často neutrálním genderem. Tímto nařízením nejsou dotčena příslušná vnitrostátní pravidla provádějící takovou registraci.

(27)

V nařízení (ES) č. 223/2009 jsou obsažena pravidla pro poskytování údajů členskými státy Komisi (Eurostatu) a jejich využívání, včetně pravidel pro předávání a ochranu důvěrných údajů. Opatření přijatá podle tohoto nařízení by měla zajistit, aby byly důvěrné údaje předkládány a využívány výhradně pro statistické účely v souladu s články 21 a 22 tohoto nařízení.

(28)

Komise (Eurostat) má povinnost dodržovat statistickou důvěrnost údajů poskytnutých členskými státy podle nařízení (ES) č. 223/2009. Pokud jde o statistické údaje o obyvatelstvu sbírané podle tohoto nařízení, měl by být vypracován harmonizovaný přístup k zajištění vysoké kvality evropských souhrnných ukazatelů a k zamezení zveřejnění důvěrných údajů ve statistických výstupech, aby se pokud možno zabránilo supresi údajů.

(29)

Zdroje údajů dostupné na národní úrovni nejsou vždy schopny přesně zachytit jevy související s volným pohybem osob v Unii, přístupem osob k přeshraničním službám v oblasti demografických událostí přirozené měny a výkonem práv osob na koupi a vlastnictví nemovitostí, jež jsou využívány k bydlení nebo k rekreačním a sekundárním účelům v celé Unii. Také se vyskytují nesrovnalosti v bilaterálních migračních tocích a potíže s měřením skupin obyvatelstva, například u migrantů, osob bez domova nebo bez státní příslušnosti. Proto by mělo být pro účely sestavování statistiky o obyvatelstvu a migraci a zajištění její kvality posíleno sdílení údajů a považováno za další zdroj údajů. Takto posílené sdílení údajů se může dotýkat široké řady relevantních údajů, od údajů, které zjevně neumožňují přímou či nepřímou identifikaci statistických jednotek, až po údaje, na které se potenciálně vztahují požadavky na statistickou důvěrnost. Členské státy by se měly ve svém vlastním zájmu i v zájmu ostatních členských států podílet na činnostech v oblasti sdílení údajů, včetně pilotních projektů hodnotících inovativní bezpečná řešení. Komise (Eurostat) by rovněž měla vytvořit bezpečnou infrastrukturu, která by usnadnila sdílení takových údajů a zároveň zajistila všechna nezbytná ochranná opatření pro ochranu údajů .

▌

(31)

Ke sdílení důvěrných údajů by mělo docházet pouze na základě žádosti odůvodňující nezbytnost sdílení těchto údajů v souladu s kapitolou V nařízení (ES) č. 223/2009.

(32)

Z dlouhodobého hlediska by úsilí o spolupráci v rámci ESS s cílem zmírnit problémy s kvalitou přeshraničních statistik, jako je dvojí započtení rezidentů Unie, kteří využívají svobody pohybu, mělo být usnadněno například zavedením jednotných digitálních identifikátorů stanovených na úrovni Unie nařízením (EU) č. 910/2014.

(33)

Tímto nařízením nejsou dotčena nařízení (EU) 2016/679 (19) a (EU) 2018/1725 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (20). Poslední dvě jmenovaná nařízení se v rámci své oblasti působnosti vztahují na zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení , a to i s ohledem na skutečnost, že osobní údaje zpracovávané pro statistické účely ve veřejném zájmu jsou důvěrnými statistickými údaji, s výhradou zásady statistické důvěrnosti . Tyto údaje by proto měly být používány pouze pro statistické účely a nikdy by neměly být používány pro opatření nebo rozhodnutí týkající se jakékoli konkrétní fyzické osoby. Pro zpracování, sdílení a archivaci osobních údajů pro statistické účely podle tohtoto nařízení by se měly přednostně používat anonymizované nebo pseudonymizované údaje, aby se zajistily záruky přijaté podle článku 89 nařízení (EU) 2016/679 a článku 13 nařízení (EU) 2018/1725. Pokud jsou osobní údaje zpracovávány podle nařízení (EU) 2016/679 nebo nařízení (EU) 2018/1725, měly by být plně uplatňovány zásady zákonnosti, spravedlnosti, transparentnosti a přesnosti, účelového omezení, minimalizace údajů, omezení uchovávání a integrity a důvěrnosti. Obdobně by se měly používat i statistické zásady stanovené v článku 2 nařízení (ES) č. 223/2009 a dále rozpracované v Kodexu evropské statistiky.

(34)

Evropská statistika o obyvatelstvu, domech a bytech by se měla vyvíjet tak, aby zohledňovala nové potřeby údajů vyplývající z měnících se politických priorit, jakož i změny demografické, migrační, sociální nebo hospodářské situace v Unii. Komise (Eurostat) by měla provést pilotní studie a studie proveditelnosti, které by podle potřeby posoudily proveditelnost příslušných úprav, a měla by zohlednit aspekty, jako jsou náklady a administrativní zátěž členských států a dostupnost vhodných zdrojů údajů. Při přípravě těchto studií by Komise měla zajistit jejich reprezentativnost na úrovni Unie, která bude odrážet různorodost jednotlivých členských států. Komise by měla výsledky studií vyhodnotit ve spolupráci s členskými státy.

(35)

S cílem zohlednit demografické, hospodářské a sociální trendy , technologický vývoj a potřebu včas navrhnout dobře cílené politiky by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU za účelem změny seznamu, popisu, periodicity a referenčních období dílčích témat, na něž se vztahuje evropská statistika o obyvatelstvu, domech a bytech; aktualizovat periodicitu a referenční období v příloze tohoto nařízení a upřesnit informace, které mají členské státy předkládat ad hoc. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (21). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(35a)

Význam evropské statistiky jako nezbytné součásti rozhodování založeného na faktech se odráží v rámci pro plánování a financování stanoveném v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 (22) pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky (Program pro jednotný trh). Členské státy by měly mít možnost požádat o finanční podporu z Programu pro jednotný trh, jakož i z Nástroje pro technickou podporu zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 (23) v souladu s cíli a pravidly těchto nástrojů za účelem přizpůsobení svých vnitrostátních statistických systémů, zlepšení metodiky a kvality údajů ve statistikách a plánování a provádění sběru údajů ad hoc podle tohoto nařízení.

(36)

V souladu s nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (24) a (EU, Euratom) č. 883/2013 (25) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (26), (Euratom, ES) č. 2185/96 (27) a (EU) 2017/1939 (28) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se předcházení, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí, včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného uložení správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (29). V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046 má jakákoli osoba nebo subjekt, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit nezbytná práva a přístup Komisi, úřadu OLAF, Účetnímu dvoru a, v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939, Úřadu evropského veřejného žalobce a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(37)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení, pokud jde o specifikaci požadavků na údaje a metadata, technické formáty a postupy pro poskytování údajů a metadat, obsah a strukturu zpráv o kvalitě, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (30).

(38)

Pokud by provádění tohoto nařízení nebo aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě vyžadovalo rozsáhlé úpravy národního statistického systému členského státu, pokud jde o poskytování údajů s periodicitou kratší než deset let, mělo by být Komisi umožněno udělit dotčenému členskému státu v řádně odůvodněných případech a na omezenou dobu výjimky.

(39)

Jelikož cíle tohoto nařízení, kterým je systematická tvorba evropské statistiky o obyvatelstvu, domech a bytech, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale lze jej z důvodu konzistentnosti a srovnatelnosti lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku, nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(40)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 a dne 16. března 2023 vydal své stanovisko.

(41)

Byl konzultován Výbor pro ESS,