(1a)

Oblast působnosti směrnice (EU) 2015/637 by měla být rozšířena nad rámec občanů Unie i na všechny ostatní osoby, které mají zákonný nárok na konzulární ochranu členského státu, aby tyto osoby mohly konzulární ochranu získat od jiného členského státu za stejných podmínek jako nezastoupení občané. Tato kategorie osob může zahrnovat osoby s přiznaným postavením uprchlíka, osoby bez státní příslušnosti a jiné osoby, které nemají státní příslušnost žádné země, osoby oprávněně pobývající v členském státě, které jsou držiteli cestovního dokladu vydaného tímto členským státem, a osoby požívající dočasné ochrany.

(2)

Četnost a rozsah krizí, které vedou k žádostem o konzulární ochranu, narůstá. Pandemie COVID-19, krize v Afghánistánu, ruská útočná válka proti Ukrajině, konflikt v Súdánu, repatriace z Izraele a Gazy a další podobné krize poskytly kontext pro zjištění nedostatků a zamyšlení se nad tím, jak dále usnadnit výkon práva na konzulární ochranu. Na základě těchto zkušeností a s cílem zjednodušit postupy pro občany a konzulární úřady by měla být pravidla a postupy směrnice (EU) 2015/637 vyjasněny a zefektivněny, aby se zvýšila účinnost poskytování konzulární ochrany nezastoupeným občanům Unie, zejména v krizových situacích. Měly by být co nejlépe využity dostupné zdroje na úrovni členských států a Unie, a to jak na místní úrovni v třetích zemích, tak na úrovni hlavních měst.

(2)

Četnost a rozsah krizí, které vedou k žádostem o konzulární ochranu, narůstá. Pandemie COVID-19, krize v Afghánistánu v roce 2021 , ruská útočná válka proti Ukrajině, konflikt v Súdánu, repatriace z Izraele a Gazy , množící se humanitární krize, stejně jako přírodní a lidmi způsobené katastrofy a další podobné krize poskytly kontext pro zjištění nedostatků a zamyšlení se nad tím, jak dále usnadnit výkon práva na konzulární ochranu . Měla by být posílena schopnost Unie reagovat na tyto množící se krize, řešit veškeré nedostatky a zlepšit svou připravenost, získávání informací a rozhodovací kapacitu před vypuknutím krize a v jejím průběhu . Na základě těchto zkušeností a s cílem zjednodušit postupy pro občany a konzulární úřady by měla být pravidla a postupy směrnice (EU) 2015/637 vyjasněny a zefektivněny, aby se zvýšila účinnost poskytování konzulární ochrany nezastoupeným občanům Unie, zejména v krizových situacích. Měly by být co nejlépe využity dostupné zdroje na úrovni členských států a Unie, a to jak na místní úrovni v třetích zemích, tak na úrovni hlavních měst.

(4)

Pro zvýšení právní jistoty konzulárních úřadů a občanů je vhodné stanovit podrobnější kritéria, která pomohou posoudit, zda má být občan Unie považován za nezastoupeného, a tudíž způsobilého k získání konzulární ochrany od členského státu, na jehož konzulární úřady se obrátil. Tato kritéria by měla být dostatečně pružná a měla by se uplatňovat s ohledem na místní podmínky, jako je snadnost cestování nebo bezpečnostní situace v dotčené třetí zemi. V tomto kontextu by měla být i nadále důležitým hlediskem dostupnost a  blízkost .

(4)

Pro zvýšení právní jistoty konzulárních úřadů a občanů je vhodné stanovit podrobnější kritéria, která pomohou posoudit, zda má být občan Unie považován za nezastoupeného, a tudíž způsobilého k získání konzulární ochrany od členského státu, na jehož konzulární úřady se obrátil. Tato kritéria by měla být dostatečně pragmatická a pružná a měla by se uplatňovat s ohledem na místní podmínky, jako je snadnost cestování nebo bezpečnostní situace v dotčené třetí zemi. V tomto kontextu by měla být i nadále důležitým hlediskem dostupnost , blízkost a  bezpečnost .

(5)

Jako první kritérium by konzulární úřady měly zohlednit obtížnost, s jakou mohou občané v přiměřené době bezpečně dosáhnout velvyslanectví nebo konzulátu členského státu, jehož jsou státními příslušníky, nebo jimi být dosaženi, a to s přihlédnutím k povaze a naléhavosti požadované pomoci a prostředkům, zejména finančním, které mají k dispozici. Pokud by například občan potřeboval náhradní cestovní doklad EU v důsledku ztráty cestovních dokladů, měl by být v zásadě považován za nezastoupeného, pokud by dosažení velvyslanectví nebo konzulátu členského státu, jehož je státním příslušníkem, vyžadovalo cestování přes noc či letecky, neboť nelze očekávat, že by za takových okolností mohl cestovat.

(5)

Jako první kritérium by konzulární úřady měly zohlednit obtížnost, s jakou mohou občané během 48 hodin bezpečně dosáhnout velvyslanectví nebo konzulátu členského státu, jehož jsou státními příslušníky, nebo jimi být dosaženi, a to s přihlédnutím k povaze a naléhavosti požadované pomoci a prostředkům, zejména finančním, které mají k dispozici . I když přiměřená lhůta bude záviset na okolnostech každé žádosti o pomoc, lhůta, během níž občané mohou bezpečně dosáhnout velvyslanectví nebo konzulátu svého členského státu nebo jimi být dosaženi, by v žádném případě neměla přesáhnout 48 hodin . Pokud by například občan potřeboval náhradní cestovní doklad EU v důsledku ztráty cestovních dokladů, měl by být v zásadě považován za nezastoupeného, pokud by dosažení velvyslanectví nebo konzulátu členského státu, jehož je státním příslušníkem, vyžadovalo cestování přes noc či letecky, neboť nelze očekávat, že by za takových okolností mohl cestovat.

(7)

Pojem neexistence zastoupení je třeba vykládat s ohledem na zajištění účinnosti práva na konzulární ochranu. Pokud by odkázáním občana na velvyslanectví nebo konzulát členského státu, jehož je státním příslušníkem, mohlo dojít k ohrožení konzulární ochrany, zejména pokud naléhavost záležitosti vyžaduje okamžité opatření dožádaného velvyslanectví či konzulátu, měl by být občan rovněž považován za nezastoupeného. To je důležité zejména v krizových situacích, kdy může mít nedostatek včasné pomoci na občany obzvláště negativní dopady.

(7)

Pojem neexistence zastoupení je třeba vykládat s ohledem na zajištění účinnosti práva na konzulární ochranu. Pokud by odkázáním občana na velvyslanectví nebo konzulát členského státu, jehož je státním příslušníkem, mohlo dojít k ohrožení konzulární ochrany, zejména pokud naléhavost záležitosti vyžaduje okamžité opatření dožádaného velvyslanectví či konzulátu, měl by být občan rovněž považován za nezastoupeného. To je důležité zejména v krizových situacích, kdy může mít nedostatek včasné pomoci na občany obzvláště negativní dopady. Kromě toho by mělo být vzato v úvahu významné snížení počtu zaměstnanců velvyslanectví nebo konzulátu, které může významně ovlivnit účinnost a efektivitu jejich činnosti a které by mohlo dále zhoršit problémy, s nimiž se občané žádající o konzulární pomoc potýkají.

(11)

Žádosti by neměly být předávány, pokud by tím byla ohrožena konzulární ochrana, zejména pokud naléhavost záležitosti vyžaduje okamžité opatření velvyslanectví či konzulátu dožádaného členského státu. Tak tomu může být například v případech vážných zdravotních potíží nebo zjevně svévolného zatčení. Kromě toho by nezastoupení občané měli být o každém takovém předání informováni.

(11)

Žádosti by neměly být předávány, pokud by tím byla ohrožena konzulární ochrana, zejména pokud naléhavost záležitosti vyžaduje okamžité opatření velvyslanectví či konzulátu dožádaného členského státu. Tak tomu může být například v případech vážných zdravotních potíží nebo zjevně svévolného nebo politicky motivovaného zatčení. Kromě toho by nezastoupení občané měli být o každém takovém předání informováni.

(13)

Při poskytování konzulární ochrany nezastoupeným občanům by členské státy měly zohlednit zvláštní potřeby zranitelných skupin, jako jsou nezletilé osoby bez doprovodu, těhotné ženy, osoby se sníženou pohyblivostí, osoby se zdravotním postižením nebo osoby ohrožené diskriminací z jakéhokoli důvodu, například z důvodů uvedených v článku 21 Listiny.

(13)

Při poskytování konzulární ochrany nezastoupeným občanům by členské státy měly zohlednit mezioborový přístup ke zvláštním potřebám zranitelných skupin, jako jsou nezletilé osoby bez doprovodu, oběti nucených sňatků nebo osoby, jimž není umožněno opustit manželství, kterým by měla být poskytnuta právní a psychologická pomoc, těhotné ženy, osoby se sníženou pohyblivostí , starší osoby , osoby se zdravotním postižením nebo osoby ohrožené diskriminací z jakéhokoli důvodu, například z důvodů uvedených v článku 21 Listiny.

(19)

S cílem zajistit připravenost na případné konzulární krize vyžadující poskytnutí pomoci nezastoupeným občanům by místní konzulární spolupráce mezi členskými státy a delegacemi Unie ve třetích zemích měla zahrnovat výměnu informací o záležitostech týkajících se těchto občanů, včetně jejich bezpečnosti a ochrany, vypracování společných konzulárních plánů pro nepředvídané události a organizaci konzulárních cvičení. V této souvislosti může být obzvláště důležité, aby se do takové místní konzulární spolupráce v rámci koordinace připravenosti a reakce na konzulární krize zapojily i konzulární úřady nezastoupených členských států.

(19)

S cílem zajistit připravenost na případné konzulární krize vyžadující poskytnutí pomoci nezastoupeným občanům , včetně přírodních katastrof, politických nepokojů nebo teroristických útoků, by místní konzulární spolupráce mezi členskými státy a delegacemi Unie ve třetích zemích měla zahrnovat výměnu informací o záležitostech týkajících se těchto občanů, včetně jejich bezpečnosti a ochrany, vypracování společných konzulárních plánů pro nepředvídané události , mechanismů pro rychlou reakci a organizaci konzulárních cvičení. V této souvislosti může být obzvláště důležité, aby se do takové místní konzulární spolupráce v rámci koordinace připravenosti a reakce na konzulární krize zapojily i konzulární úřady nezastoupených členských států.

(23)

S cílem zajistit účinnou koordinaci konzulární pomoci by společné konzulární plány pro nepředvídané události měly případně zohlednit také úlohy a povinnosti vedoucích států, tj. členských států zastoupených v dané třetí zemi, které jsou pověřeny koordinací a vedením pomoci nezastoupeným občanům během krizí. Kromě toho by měly být společné konzulární plány pro nepředvídané události každoročně vyhodnocovány v rámci konzulárních cvičení, aby se zajistilo, že jsou stále relevantní. Společné konzulární plány pro nepředvídané události by zároveň neměly být chápány tak, že nahrazují stávající vnitrostátní krizové plány členských států nebo že ovlivňují odpovědnost členských států za poskytování konzulární pomoci vlastním státním příslušníkům.

(23)

S cílem zajistit účinnou koordinaci konzulární pomoci by společné konzulární plány pro nepředvídané události měly případně zohlednit také úlohy a povinnosti vedoucích států, tj. členských států zastoupených v dané třetí zemi, které jsou pověřeny koordinací a vedením pomoci nezastoupeným občanům během krizí. Kromě toho by měly být společné konzulární plány pro nepředvídané události každoročně nebo častěji, pokud to vyžadují mimořádné okolnosti, vyhodnocovány v rámci konzulárních cvičení, aby se zajistilo, že jsou stále relevantní. Společné konzulární plány pro nepředvídané události by zároveň neměly být chápány tak, že nahrazují stávající vnitrostátní krizové plány členských států nebo že ovlivňují odpovědnost členských států za poskytování konzulární pomoci vlastním státním příslušníkům , nýbrž jako soudržný přístup, který může přispět k lepší koordinaci úsilí zastoupených členských států .

(25)

Doporučení ohledně cestování, tj. informace vydané členskými státy o relativní bezpečnosti cestování do konkrétních třetích zemí, umožňuje cestujícím učinit informované rozhodnutí o konkrétní destinaci, včetně třetích zemí, ve kterých členský stát, jehož jsou státními příslušníky, není zastoupen. Vydávání doporučení ohledně cestování je sice v pravomoci členských států, je však vhodné, aby svou činnost v této oblasti koordinovaly, zejména v souvislosti s  krizovými situacemi , s cílem zajistit v co největší míře jednotnost úrovně poskytovaných doporučení. Součástí toho by mohla být dohoda o společné struktuře úrovní rizika uvedených v doporučeních ohledně cestování s využitím zabezpečené platformy ESVČ. Pokud je to možné, měla by tato koordinace probíhat v rané fázi, kdy členské státy plánují změnu úrovně svých doporučení ohledně cestování.

(25)

Doporučení ohledně cestování, tj. informace vydané členskými státy o relativní bezpečnosti cestování do konkrétních třetích zemí, by měla být pravidelně aktualizována, aby mohli cestující učinit informované rozhodnutí o konkrétní destinaci, včetně třetích zemí, ve kterých členský stát, jehož jsou státními příslušníky, není zastoupen. Vydávání doporučení ohledně cestování je sice v pravomoci členských států, je však vhodné, aby svou činnost v této oblasti koordinovaly, zejména v souvislosti s  krizemi , s cílem zajistit jednotnost úrovně poskytovaných doporučení. Součástí toho by mohla být dohoda o společné struktuře úrovní rizika uvedených v doporučeních ohledně cestování s využitím zabezpečené platformy ESVČ. Tato koordinace by měla probíhat v rané fázi, kdy členské státy plánují změnu úrovně svých doporučení ohledně cestování.

(26)

Pro zajištění účinné reakce na krizi je nezbytná účinná koordinace. Při zajišťování této koordinace by členské státy měly být podporovány Střediskem ESVČ pro reakci na krize a Střediskem Komise pro koordinaci odezvy na mimořádné události. Koordinovaná reakce Unie na krize je obzvláště důležitá v případech vyžadujících evakuaci, aby se zajistilo, že dostupná podpora bude poskytována účinně a že budou co nejlépe využity dostupné evakuační kapacity. Z tohoto důvodu by měly být včas sdíleny informace o dostupných evakuačních kapacitách, a to i v případě záchranných a evakuačních operací s využitím vojenských prostředků.

(26)

Pro zajištění účinné reakce na krizi je nezbytná účinná koordinace. Při zajišťování této koordinace musí být členské státy podporovány Střediskem ESVČ pro reakci na krize a Střediskem Komise pro koordinaci odezvy na mimořádné události a musí od nich včas dostávat informace . Koordinovaná reakce Unie na krize je obzvláště důležitá v případech vyžadujících evakuaci, aby se zajistilo, že dostupná podpora bude poskytována rychle a účinně a že budou co nejlépe využity dostupné evakuační kapacity. Z tohoto důvodu by měly být včas sdíleny bezprostřední a relevantní informace , například o dostupných evakuačních kapacitách, aby bylo možné reagovat rychle a účinně, a to i v případě záchranných a evakuačních operací s využitím vojenských prostředků. V této souvislosti by ESVČ měla mít možnost získávat od členských států automatické průběžné informace o situaci ve třetích zemích.

(28)

Společné konzulární týmy by měly být založeny na zásadách dobrovolné účasti, solidarity se zastoupenými členskými státy, rovnosti, pokud jde o rozhodování o vnitřních pracovních strukturách, jednoduchosti, pokud jde o složení týmů, sdílení nákladů, kdy každý členský stát, orgán nebo instituce Unie hradí své vlastní provozní náklady, flexibility, viditelnosti koordinované reakce Unie a otevřenosti vůči příslušným třetím zemím.

(28)

Společné konzulární týmy by měly být založeny na zásadách solidarity se zastoupenými členskými státy, rovnosti, pokud jde o rozhodování o vnitřních pracovních strukturách, jednoduchosti, pokud jde o složení týmů, sdílení nákladů, kdy každý členský stát, orgán nebo instituce Unie hradí své vlastní provozní náklady, flexibility, viditelnosti koordinované reakce Unie a otevřenosti vůči příslušným třetím zemím.

(30)

V zájmu podpory občanů Unie v nouzi je důležité poskytnout jim spolehlivé informace o tom, jak využít konzulární pomoc ve třetích zemích. K naplnění tohoto cíle by měly útvary Komise a ESVČ přispět šířením příslušných informací , včetně informací, které mají poskytovat členské státy o svých konzulárních sítích a třetích zemích, v nichž uzavřely praktická ujednání o sdílení odpovědnosti za poskytování konzulární ochrany nezastoupeným občanům. Tyto informace by měly být poskytovány ve strojově čitelném formátu, což usnadní jejich zpracování.

(30)

V zájmu podpory občanů Unie v nouzi je důležité poskytnout jim spolehlivé a snadno dostupné informace o tom, jak využít konzulární pomoc ve třetích zemích , včetně možností digitálního kontaktu . K naplnění tohoto cíle by měly útvary Komise a ESVČ v úzké koordinaci s členskými státy šířit příslušné informace , včetně informací, které mají poskytovat členské státy o svých konzulárních sítích a třetích zemích, v nichž uzavřely praktická ujednání o sdílení odpovědnosti za poskytování konzulární ochrany nezastoupeným občanům. Tyto informace by měly být poskytovány ve strojově čitelném formátu, což usnadní jejich zpracování.

(30a)

Členské státy by měly zajistit snadný přístup občanů k aktuálním informacím o konzulární ochraně. V tomto ohledu by měli občané EU během pobytu ve třetích zemích, zejména v krizových situacích, dostávat okamžitá oznámení o svých právech a postupech pro jejich uplatňování.

(31)

Členské státy by měly přijmout další opatření, která by dále přispěla ke zvýšení povědomí občanů Unie o jejich právu na konzulární ochranu, a to i s ohledem na specifické potřeby osob se zdravotním postižením. Jednou z možností, jak toho dosáhnout, by vzhledem k omezeným nákladům pro členské státy bylo uvést znění článku 23 SFEU v cestovních pasech vydávaných členskými státy jako způsob, jak zvýšit informovanost občanů o právu na ochranu diplomatickými a konzulárními úřady, jak již bylo doporučeno v doporučení Komise K(2007)5841. Členské státy by mohly informace o právu nezastoupených občanů na konzulární ochranu uvádět také v doporučeních ohledně cestování a v kampaních týkajících se konzulární pomoci. Rovněž by mohly spolupracovat s poskytovateli služeb přepravy cestujících a dopravními uzly nabízejícími cesty do třetích zemí, například tak, že je vyzvou, aby do informačních materiálů poskytovaných zákazníkům přidali příslušné informace o právu na konzulární ochranu. (5)

(31)

Členské státy by měly přijmout další opatření, která by dále přispěla ke zvýšení povědomí občanů Unie o jejich právu na konzulární ochranu, a to i s ohledem na specifické potřeby osob se zdravotním postižením. Členské státy by vzhledem k omezeným nákladům měly uvést znění článku 23 SFEU v cestovních pasech vydávaných členskými státy jako způsob, jak zvýšit informovanost občanů o právu na ochranu diplomatickými a konzulárními úřady, jak již bylo doporučeno v doporučení Komise K(2007)5841. Členské státy by měly informace o právu nezastoupených občanů na konzulární ochranu uvádět také v doporučeních ohledně cestování a v kampaních týkajících se konzulární pomoci. Rovněž by měly spolupracovat s poskytovateli služeb přepravy cestujících a dopravními uzly nabízejícími cesty do třetích zemí, například tak, že je vyzvou, aby do informačních materiálů poskytovaných zákazníkům přidali příslušné informace o právu na konzulární ochranu. (5)

(32)

Finanční ustanovení směrnice (EU) 2015/637 by měla být upravena tak, aby se zjednodušila náhrada nákladů a aby bylo i nadále zajištěno sdílení finanční zátěže. Zejména by mělo být možné, aby nezastoupení občané mohli náklady za službu poskytnutou členským státem poskytujícím pomoc uhradit přímo, a to za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto členského státu, aby se předešlo administrativní zátěži vyplývající z požadování úhrady od členského státu, jehož je občan státním příslušníkem. Kromě toho by členské státy měly mít možnost od účtování těchto nákladů upustit. Vzhledem k tomu, že v některých situacích nemusí být nezastoupení občané při podání žádosti o pomoc schopni zaplatit, zejména pokud jim byla odcizena hotovost a prostředky pro přístup k financím, je nezbytné stanovit, že konzulární úřady členského státu poskytujícího pomoc od nich mohou požadovat, aby podepsali závazek k úhradě nákladů. Na základě tohoto závazku mohou úřady členského státu poskytujícího pomoc požádat o náhradu nákladů po uplynutí čtyř týdnů od poskytnutí pomoci.

(32)

Finanční ustanovení směrnice (EU) 2015/637 by měla být upravena tak, aby se zjednodušila náhrada nákladů a aby bylo i nadále zajištěno sdílení finanční zátěže. Zejména by mělo být možné, aby nezastoupení občané mohli náklady za službu poskytnutou členským státem poskytujícím pomoc uhradit přímo, a to za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto členského státu, aby se předešlo administrativní zátěži vyplývající z požadování úhrady od členského státu, jehož je občan státním příslušníkem. Kromě toho by členské státy měly mít možnost od účtování těchto nákladů upustit. Vzhledem k tomu, že v některých situacích nemusí být nezastoupení občané při podání žádosti o pomoc schopni zaplatit, zejména pokud jim byla odcizena hotovost a prostředky pro přístup k financím, je nezbytné stanovit, že konzulární úřady členského státu poskytujícího pomoc od nich mohou požadovat, aby podepsali závazek k úhradě nákladů. Na základě tohoto závazku mohou úřady členského státu poskytujícího pomoc požádat o náhradu nákladů po uplynutí tří měsíců od poskytnutí pomoci.

(33)

V případech, kdy náklady nebyly uhrazeny přímo občanem, tj. ani bezprostředně při podání žádosti, ani později, když byl o to požádán členským státem poskytujícím pomoc na základě závazku k úhradě, by měl být členský stát poskytující pomoc oprávněn požádat o úhradu dlužných nákladů členský stát, jehož je nezastoupený občan státním příslušníkem. Aby nedocházelo k žádostem o náhradu s velkými časovými odstupy, měla by být členskému státu poskytujícímu pomoc a členskému státu státní příslušnosti poskytnuta přiměřená lhůta jak pro podání žádosti, tak pro náhradu.

(33)

V případech, kdy náklady nebyly uhrazeny přímo občanem, tj. ani bezprostředně při podání žádosti, ani později, když byl o to požádán členským státem poskytujícím pomoc na základě závazku k úhradě, by měl být členský stát poskytující pomoc oprávněn požádat o úhradu dlužných nákladů členský stát, jehož je nezastoupený občan státním příslušníkem. Aby nedocházelo k žádostem o náhradu s velkými časovými odstupy, měla by být členskému státu poskytujícímu pomoc a členskému státu státní příslušnosti poskytnuta přiměřená lhůta jak pro podání žádosti, tak pro náhradu. Lhůta by měla zohledňovat složitost problému, zapojení zaměstnanců úřadu a dobu trvání pomoci.

(34a)

ESVČ by měl mít k dispozici nejen příjmy, které mu plynou z úhrady nákladů členskými státy, ale měl by mu být i odpovídajícím způsobem navýšen rozpočet a lidské zdroje, aby mohl řádně plnit povinnosti při poskytování pomoci a/nebo ochrany občanům EU.

(41)

Při zpracování těchto zvláštních kategorií osobních údajů by příslušné orgány členských států a orgány a instituce Unie měly zajistit vhodná a zvláštní opatření na ochranu zájmů subjektů údajů. Ta by měla pokud možno zahrnovat šifrování těchto osobních údajů a zvláštní přidělení přístupových práv pracovníkům, kteří mají přístup k uvedeným typům zvláštních kategorií osobních údajů.

(41)

Při zpracování těchto zvláštních kategorií osobních údajů by příslušné orgány členských států a orgány a instituce Unie měly zajistit vhodná a zvláštní opatření na ochranu zájmů a práv subjektů údajů. Ta by měla pokud možno zahrnovat šifrování těchto osobních údajů a zvláštní přidělení přístupových práv pracovníkům, kteří mají přístup k uvedeným typům zvláštních kategorií osobních údajů.

(-1)

V článku 4 se doplňuje nový pododstavec 1a, který zní:

a)

obtížnost, s jakou může dotyčný občan v přiměřené době bezpečně dosáhnout velvyslanectví nebo konzulátu členského státu, jehož je státním příslušníkem, nebo jimi být dosažen, a to s přihlédnutím k povaze a naléhavosti požadované pomoci a k prostředkům, které má občan k dispozici;

a)

obtížnost, s jakou může dotyčný občan v přiměřené době bezpečně dosáhnout velvyslanectví nebo konzulátu členského státu, jehož je státním příslušníkem, nebo jimi být dosažen, a to s přihlédnutím k povaze a naléhavosti požadované pomoci a k prostředkům, které má občan k dispozici; i když přiměřená doba bude záviset na okolnostech každé žádosti o pomoc, lhůta, během níž občané mohou bezpečně dosáhnout velvyslanectví nebo konzulátu svého členského státu nebo jimi být dosaženi, by v žádném případě neměla přesáhnout 48 hodin;

2)

V článku 9 se písmena e) a f) nahrazují tímto :

2)

V článku 9 se doplňuje nové písmeno, které zní :

„e)

pomoc, evakuace a repatriace v případě nouze;

f)

vystavení náhradního cestovního dokladu EU zavedeného směrnicí (EU) 2019/997 (*).

‚fa)

soudní řízení v naléhavých případech, které vyžadují okamžitou pozornost.‘

a)

analýzu konzulární situace v dané zemi, včetně přehledu velvyslanectví nebo konzulátů členských států, odhadu počtu a umístění občanů Unie a posouzení rizik nejpravděpodobnějších scénářů, které se týkají občanů Unie;

a)

analýzu konzulární situace v dané zemi, včetně přehledu velvyslanectví nebo konzulátů členských států, odhadu počtu a umístění občanů Unie a posouzení rizik nejpravděpodobnějších scénářů, které se týkají občanů Unie, jako jsou mimo jiné vojenská, politická a zdravotní rizika, hrozba trestné činnosti a přírodní katastrofy;

a)

uvedení první věty článku 23 Smlouvy o fungování EU v cestovních pasech;

ca)

zavedením digitálních technologií a automatizovaných systémů oznamování, jako jsou SMS prostřednictvím telefonních sítí, s cílem poskytnout občanům EU základní kontaktní údaje pro konzulární ochranu při vstupu do třetí země, jakož i varovné zprávy během krizových situací.

fa)

zajištění souladu s ustanoveními čl. 13 odst. 4, pokud jde o registraci a oznamování cest občanů do třetích zemí nebo pobytu ve třetích zemích.

fb)

poskytování informací a varování podle čl. 13c odst. 1 písm. -a);

fc)

zpracovávání informací a registrace cest nebo pobytu poskytnuté v souladu s čl. 13 odst. 4.