1.   ÚVOD

(1)

Dne 26. února 2025 přijala Komise sdělení o Dohodě o čistém průmyslu: společný plán konkurenceschopnosti a dekarbonizace (dále jen „Dohoda o čistém průmyslu“) (1). Toto sdělení doplňuje Dohodu o čistém průmyslu tím, že stanoví, jak mohou členské státy navrhovat opatření státní podpory k dosažení svých cílů souvisejících s touto dohodou.

(2)

Dohoda o čistém průmyslu stanoví opatření ke zlepšení přístupu k cenově dostupné energii, ke zvýšení poptávky po produktech čistých technologií a jejich nabídky, k uvolnění veřejných a soukromých investic, k posílení oběhového hospodářství, k rozvoji mezinárodních partnerství a k zajištění dovedností a kvalitních pracovních míst pro zajištění sociální spravedlnosti. Vytyčuje komplexní strategii růstu pro konkurenceschopný, odolný a dekarbonizovaný průmysl v Unii, která nabízí příležitosti pro investory a přispívá k sociální soudržnosti a spravedlnosti ve všech regionech. Zároveň představuje závazek k urychlení dekarbonizace, reindustrializace a inovací, a to zároveň a napříč celým kontinentem, a současně k posílení odolnosti Evropy. Dohoda přesvědčuje evropský průmysl o tom, že je z hospodářského hlediska výhodné vynaložit rozsáhlé klimaticky neutrální investice do energeticky náročných průmyslových odvětví a čistých technologií. Zdůrazňuje potřebu uvolnit investice, aby bylo možné zajistit dostatečnou výrobní kapacitu v Unii, vytvořit rozhodující trhy pro čisté technologie, snížit vysoké ceny energií, poskytnout společnostem vhodné podmínky pro růst, konkurenceschopnost a globální vedoucí postavení, a zároveň řešit narušení způsobená zahraničními subvencemi.

1.1   Potřeba motivovat investice v Evropě

(3)

K dosažení ambicí stanovených Dohodou o čistém průmyslu budou zapotřebí rozsáhlé investice. Bude proto třeba mobilizovat finanční prostředky, především ze soukromých zdrojů, ale v případě potřeby je bude nutné motivovat nebo doplnit veřejnými prostředky.

(4)

Jak je uvedeno ve sdělení o Dohodě o čistém průmyslu, jsou zapotřebí investice k dalšímu urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů, zavádění dekarbonizace průmyslu a zajištění dostatečné výrobní kapacity čistých technologií. Toto sdělení upřesňuje kritéria, která bude Komise uplatňovat při posuzování opatření státní podpory, jež členské státy hodlají přijmout, aby přispěly k dosažení těchto cílů. Poskytuje členským státům delší horizont plánování a zajišťuje předvídatelnost a bezpečnost investic pro podniky, aniž by došlo k nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže a obchodu, a současně respektuje cíle soudržnosti.

(5)

Potřebu posílit evropskou výrobní kapacitu v oblasti technologií pro čisté nulové emise a jejich klíčových součástí uznává také akt o průmyslu pro nulové čisté emise (2), který již řeší určité překážky pro rozšíření výroby v Evropě. Členské státy se vyzývají, aby urychlily způsobilé investice do výroby čistých technologií tím, že je uznají za strategické projekty pro nulové čisté emise v souladu s podmínkami stanovenými v aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. Akt o průmyslu pro nulové čisté emise sice zvýší konkurenceschopnost odvětví technologií pro nulové čisté emise, přiláká investice a zlepší přístup čistých technologií na trh v EU, ale některé investice do čistých technologií mohou vyžadovat další podporu, aby se zajistilo, že se v Unii zvýší kapacita, což umožní urychlit přechod na čisté nulové technologie a zvýšit odolnost Evropy v této oblasti. V této souvislosti toto sdělení stanoví podmínky, za nichž lze poskytnout dodatečnou veřejnou podporu projektům, které zvyšují odolnost a zároveň minimalizují narušení hospodářské soutěže.

(6)

Aby členské státy poskytly podporu na straně poptávky a motivovaly k zavádění produktů čistých technologií, mohou navíc zavést daňové pobídky ve formě zrychlených odpisů, včetně okamžitého odepsání nákladů, na pořízení aktiv čistých technologií potřebných pro přechod na klimaticky neutrální hospodářství. Opatření, která nejsou určena k selektivnímu zvýhodnění určitého podniku nebo odvětví a jsou právně i fakticky otevřená všem skutečným i potenciálním hospodářským subjektům, se považují za opatření obecné povahy, a nepředstavují tedy státní podporu (3). To platí také pro produkty, na které se toto sdělení nevztahuje. Pokud jsou však pobídky k pořízení produktů čistých technologií selektivní, a tudíž zahrnují státní podporu, bude Komise takovou podporu považovat za slučitelnou s vnitřním trhem na základě podmínek stanovených v tomto sdělení.

(7)

Zásadní význam má přilákání soukromých investic prostřednictvím finančních nástrojů. Členské státy mohou například spoluinvestovat se soukromými investory za tržních podmínek (4). Zároveň některé skupiny soukromých investorů, jako jsou penzijní fondy a pojišťovny, se i přes svou obecnou schopnost investovat nadále vyhýbají riziku. Toto sdělení proto také stanoví podmínky, na jejichž základě mohou členské státy dále motivovat tyto soukromé investory prostřednictvím režimů zaměřených na snížení rizik investic do určitých portfolií projektů. Tyto režimy musí zajistit doplňkovost, což znamená, že snížením rizik spojených s investicemi přilákají soukromé investory, kteří by jinak do téhož typu projektů neinvestovali. Aby se zajistilo, že podpora bude v co největší míře převedena na příslušné projekty, měly by tyto režimy svou koncepcí omezit podporu poskytovanou investorům na nezbytné minimum. Členské státy mohou zvážit zavedení těchto režimů také prostřednictvím zřízení složky členského státu v rámci Programu InvestEU. Prováděcí partneři Programu InvestEU a jejich soukromí investoři mohou do těchto režimů investovat společně, pokud žádný prováděcí partner nebo soukromý investor nevyužívá dvojí záruky ze strany členského státu a jiných veřejných zdrojů (včetně fondů EU) na tutéž investici.

1.2   Zjednodušení nutné pro konkrétní opatření zajišťující urychlení a dostatečné investice

(8)

Pravidla Unie týkající se státní podpory přispívají k tomu, aby nedocházelo k roztříštění vnitřního trhu a aby byly zachovány rovné podmínky. Integrita vnitřního trhu je důležitá proto, aby bylo možné odolat vnějšímu tlaku a aby se zabránilo soupeření o dotace mezi členskými státy na úkor soudržnosti v rámci EU.

(9)

Tím, že toto sdělení stanoví podmínky slučitelnosti opatření zaměřených na rozvoj hospodářských činností prostřednictvím investic, doplňuje stávající pokyny pro státní podporu, které již obsahují možnosti, jak mohou členské státy podpořit mnoho hospodářských činností opatření navržených v Dohodě o čistém průmyslu.

(10)

Další opatření podporující Dohodu o čistém průmyslu, jako je podpora týkající se oběhového hospodářství a bioekonomiky, mohou být poskytnuta bez předchozího oznámení podle obecného nařízení o blokových výjimkách (5) nebo oznámena podle oddílu 4.4 Pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky (dále jen „pokyny CEEAG“) (6), i když nespadají do oblasti působnosti tohoto sdělení. Komise vybízí členské státy, aby plně využily stávajících možností k dosažení společných cílů Dohody o čistém průmyslu, a bude se těmito případy zabývat přednostně.

(11)

Zjednodušené podmínky slučitelnosti stanovené v tomto sdělení ve srovnání s jinými stávajícími pokyny pro státní podporu jsou odůvodněny potřebou umožnit a urychlit konkrétní investice a činnosti. Nástroje, které toto sdělení poskytuje, jsou dodatečné a doplňkové ve vztahu ke stávajícím pravidlům státní podpory, která zůstávají v platnosti, zejména k pokynům CEEAG, pokynům k regionální podpoře (7) nebo obecnému nařízení o blokových výjimkách. Opatření, která nesplňují zjednodušená kritéria stanovená v tomto sdělení, budou posuzována podle jiných pravidel státní podpory. Podpora pro nové účastníky na trhu, kteří investují do určitých špičkových dekarbonizovaných technologií, je možná podle oddílů 4 a 6 tohoto sdělení. Další podpora na vstup nových účastníků na trh je rovněž možná podle řady dalších stávajících pravidel státní podpory, která se nadále uplatňují (např. pokyny CEEAG, pokyny k regionální podpoře, jako podpora na zahájení činnosti a podpora v oblasti rizikového financování a podle obecného nařízení o blokových výjimkách). Komise vybízí členské státy, aby plně využívaly všechna dostupná pravidla státní podpory a aby zvolily vhodná pravidla státní podpory odpovídající povaze a koncepci jejich opatření. To platí zejména pro opatření v oblasti dekarbonizace a energetické účinnost zahrnující investice nových účastníků „na zelené louce“, která budou posuzována na základě dostupných ustanovení pokynů CEEAG, aby se zabránilo specifickým rizikům spojeným zejména s nadměrnou kapacitou a dalším narušením trhu. Vzhledem ke strategickému významu podpory konkurenceschopných výrobců, včetně nových účastníků na trhu, kteří podněcují dekarbonizaci prostřednictvím inovací, se Komise bude těmito případy zabývat přednostně a bude se snažit přijmout rozhodnutí do šesti týdnů od úplného oznámení.

(12)

Podmínky slučitelnosti uvedené v tomto sdělení vycházejí ze zavedené praxe a relevantních zkušeností, které Komise získala, mimo jiné při uplatňování dočasného krizového a transformačního rámce, což je dočasný rámec, který bude nahrazen tímto sdělením (8).

(13)

Komise plně uznává právo členských států určovat skladbu svých zdrojů energie a provede včasné posouzení případů státní podpory pro výrobu jaderné energie, včetně malých a pokročilých modulárních reaktorů, s cílem zajistit právní jistotu pro tuto podporu, a to v souladu se Smlouvou (9) nebo s platnými pokyny a při plném dodržování technologické neutrality.

(14)

V souladu s Dohodou o čistém průmyslu, a jak bylo oznámeno v Průmyslovém akčním plánu pro automobilový průmysl (10): „Komise […] ve spolupráci s členskými státy a průmyslem navrhne podmínky pro příchozí zahraniční investice do automobilového průmyslu, aby se dále zvýšila jejich přidaná hodnota pro EU. [...] Jednou z prioritních oblastí v tomto ohledu bude dodavatelský řetězec baterií. Zatímco práce na zahraničních investicích probíhá, Komise a členské státy zajistí, aby přímé zahraniční investice byly využívány k vytváření přidané hodnoty v Evropě, zejména v případě zapojení veřejného financování, a budou vyžadovat jasné podmínky, které pomohou překonat rozdíly ve výrobním know-how a odborných znalostech, mimo jiné prostřednictvím účinných mechanismů pro přenos duševního vlastnictví a dovedností, jakož i prostřednictvím náboru zaměstnanců v EU a místních dodavatelských řetězců.“

2.   DEFINICE

(15)

Pro všechny oddíly tohoto sdělení platí následující definice: (a) „podporovanou oblastí“ se rozumí oblast určená v mapě regionální podpory, kterou schválila Komise podle čl. 107 odst. 3 písm. a) nebo c) Smlouvy a která je platná v době udělení podpory; (b) „kapacitním mechanismem“ se rozumí kapacitní mechanismus definovaný v čl. 2 bodě 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 (11); (c) „mechanismem zpětného vyžádání“ se rozumí mechanismus, který řeší výskyt dodatečných zisků, jež nebyly předpokládány při stanovení výše podpory, a jehož prostřednictvím členský stát obdrží odpovídající podíl na veškerých dodatečných přebytcích vytvořených podporovaným projektem; (d) „soutěžním nabídkovým řízením“ se rozumí nabídkové řízení, které splňuje všechny následující podmínky: i) je otevřené, jasné, transparentní a nediskriminační, je založeno na objektivních kritériích, definovaných ex ante v souladu s cílem daného opatření, a minimalizuje riziko strategického podávání nabídek; ii) nejméně 70 % všech kritérií pro výběr použitých pro stanovení pořadí nabídek musí být definováno jako podpora na jednotku ochrany životního prostředí (například podpora na jednotku instalovaného referenčního energetického výkonu, instalované kapacity nebo poskytnuté služby flexibility podle oddílu 4 nebo EUR na tunu snížených emisí CO2 či jednotku uspořené energie podle oddílu 5); iii) aby se umožnila účinná hospodářská soutěž, jsou kritéria zveřejněna s dostatečným (12) předstihem před lhůtou pro podání přihlášek; iv) rozpočet či objem stanovený v souvislosti s nabídkovým řízením představuje závazné omezení v tom smyslu, že lze očekávat, že ne všichni uchazeči obdrží podporu (13); v) výše podpory se stanoví na základě původní nabídky nebo zúčtovací ceny; pro účely stanovení nákladů na projekt se k nabídce musí přičíst veškerá státní podpora nebo financování z centrálně řízených fondů EU poskytnuté na tentýž projekt, aby se stanovilo pořadí nabídek, a vi) zamezí se úpravám výsledků nabídkového řízení ex post (například následným jednáním o výsledcích nabídkového řízení nebo přidělováním), protože by mohly narušit účinnost výsledku procesu; (e) „pověřeným subjektem“ se rozumí Evropská investiční banka a Evropský investiční fond, mezinárodní finanční instituce, jejímž podílníkem je členský stát, nebo právnická osoba, která vykonává finanční činnosti na profesionálním základě a která byla pověřena členským státem nebo subjektem členského státu na ústřední, regionální nebo místní úrovni k provádění rozvojových nebo podpůrných činností (podpůrná banka nebo jiná podpůrná instituce). Pověřený subjekt může být vybrán nebo přímo jmenován v souladu s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (14) nebo v souladu s čl. 38 odst. 4 písm. b) bodem iii) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (15) nebo čl. 59 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (16), podle toho, co je použitelné; (f) „elektřinou vyrobenou zcela z obnovitelných zdrojů“ se rozumí elektřina vyrobená zcela z obnovitelných zdrojů ve smyslu pravidel stanovených v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1184 ze dne 10. února 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 stanovením unijní metodiky, v níž jsou vymezena podrobná pravidla pro výrobu kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy (17); (g) „mezerou ve financování“ se rozumí rozdíl mezi čistou současnou hodnotou projektu (faktický scénář), která zohledňuje všechny očekávané budoucí kladné i záporné peněžní toky včetně daní (18) generované investicí během její životnosti a její konečnou hodnotu diskontovanou za použití váženého průměru nákladů kapitálu příjemce, a čistou současnou hodnotou všech očekávaných peněžních toků souvisejících s hypotetickou srovnávací investicí (hypotetický srovnávací scénář); (h) „hrubým grantovým ekvivalentem“ se rozumí diskontovaná výše podpory odpovídající výši, jíž by bylo dosaženo, kdyby podpora byla příjemci poskytnuta formou dotace, a to před srážkou daně nebo jiných poplatků, vypočtená k datu udělení podpory na základě referenční sazby použitelné k uvedenému datu (19); (i) „vnitrostátním regulačním orgánem“ se rozumí regulační orgán určený každým členským státem podle čl. 57 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 (20); (j) „přemístěním“ se rozumí převedení stejné nebo podobné činnosti nebo její části z provozovny nacházející se v jedné smluvní straně Dohody o EHP (dále jen „původní provozovna“) do provozovny, ve které se podporovaná investice uskutečňuje, nacházející se v jiné smluvní straně Dohody o EHP (dále jen „podporovaná provozovna“). O převedení se jedná, jestliže výrobek nebo služba v původní a v podporované provozovně slouží alespoň částečně stejným účelům a splňuje požadavky nebo potřeby stejného druhu zákazníků a ve stejné nebo podobné činnosti v jedné z původních provozoven příjemce podpory v EHP dojde k úbytku pracovních míst; (k) „malým a středním podnikem“ se rozumí podnik, který splňuje podmínky stanovené v doporučení Komise o definici mikropodniků, malých a středních podniků (21); (l) „zahájením prací“ se rozumí buď zahájení stavebních prací souvisejících s investicí, nebo první právně vymahatelný závazek k objednání zařízení, nebo jiný závazek, v jehož důsledku se investice stává nezvratnou, podle toho, co nastane dříve. Za zahájení prací se nepovažují nákup pozemků a přípravné práce, jako je získání povolení a vypracování studií proveditelnosti; (m) „strategickou rezervou“ se rozumí kapacitní mechanismus, při kterém je kapacita v oblasti elektřiny, jako je výroba, skladování nebo odezva strany poptávky, držena mimo trh s elektřinou a nasazena pouze za určitých okolností; (n) „soukromými investory“ se rozumí investoři, kteří bez ohledu na svou vlastnickou strukturu sledují čistě obchodní zájmy, využívají vlastní zdroje a nesou plné riziko své investice, přičemž mezi ně patří zejména: úvěrové instituce investující na vlastní riziko a z vlastních zdrojů, soukromé nadace a nadační fondy, rodinné firmy a andělští investoři, korporátní investoři, fondy rizikového kapitálu, pojišťovny, penzijní fondy, akademické instituce, jakož i fyzické osoby vykonávající či nevykonávající hospodářskou činnost. Pro účely této definice nebudou za soukromé investory považovány právnické osoby, které vykonávají finanční činnosti na profesionálním základě a které členský stát nebo subjekt členského státu na ústřední, regionální nebo místní úrovni pověřil prováděním rozvojových nebo podpůrných činností (národní podpůrná banka nebo jiná podpůrná instituce); (o) „kvazikapitálovou investicí“ (případně „kvazivlastním kapitálem“) se rozumí takový typ financování, které stojí mezi kapitálovou investicí a dluhem, je rizikovější než přednostní dluh a méně rizikové než běžná kapitálová investice, jehož výnos pro držitele je založen především na ziscích nebo ztrátách cílového podniku a které není zajištěno pro případ selhání; kvazikapitálové investice mohou mít strukturu dluhu, nezajištěného a podřízeného (včetně mezaninového dluhu), který lze v některých případech převést na kapitál, nebo prioritních akcií.

3.   POSOUZENÍ SLUČITELNOSTI PODLE ČL. 107 ODST. 3 PÍSM. C) SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE: OBECNÉ ZÁSADY

(16)

Na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) může Komise považovat za slučitelnou s vnitřním trhem státní podporu, která má usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo určitých hospodářských oblastí (pozitivní podmínka), pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem (negativní podmínka).

3.1   Pozitivní podmínka: podpora usnadňuje rozvoj určité hospodářské činnosti

(17)

Pokud jde o pozitivní podmínku, že podpora usnadňuje rozvoj určitých hospodářských činností nebo oblastí, Komise se domnívá, že cílem podpory podle tohoto sdělení je motivovat investice a činnosti v určitých odvětvích, jež přispívají k dosažení cílů definovaných ve sdělení o Dohodě o čistém průmyslu, a tím usnadnit rozvoj některých hospodářských činností, konkrétně těch, které spadají do oblasti působnosti příslušných oddílů tohoto sdělení.

(18)

Státní podpora musí mít motivační účinek, což znamená, že musí motivovat příjemce k tomu, aby provedl investici nebo činnost, kterou by bez poskytnutí podpory jinak neprovedl nebo by ji provedl omezeným či odlišným způsobem. Není-li v tomto sdělení uvedeno jinak, motivační účinek se předpokládá v případě, že práce na projektu nebo činnosti byly zahájeny až poté, co příjemce podal písemnou žádost o podporu příslušným orgánům (22). Podporu však lze považovat za podporu s motivačním účinkem i přesto, že k zahájení prací došlo před podáním žádosti o podporu, pokud jsou splněna dvě kumulativní kritéria: i) podpora je udělována automaticky v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii a bez dalšího uplatnění rozhodovací pravomoci členského státu a ii) opatření bylo přijato a nabylo účinnosti před tím, než byly zahájeny práce na podporovaném projektu nebo činnosti, s výjimkou následných daňových režimů, kdy se na danou činnost vztahovaly již předchozí režimy v podobě daňových zvýhodnění. Podpora soukromým investorům podle oddílu 8 může být považována za podporu s motivačním účinkem, pokud je motivuje k tomu, aby poskytli financování portfoliu potenciálně životaschopných způsobilých projektů nad úroveň financování, jež by bylo poskytnuto bez takové podpory, nebo aby převzali dodatečné riziko, případně obojí. U režimů podpory nefosilní flexibility a kapacitních mechanismů existuje motivační účinek za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v pododdílech 4.3 a 4.4, bez ohledu na zahájení prací (23).

(19)

U investic a opatření uvedených v tomto sdělení Komise předpokládá, že v případě neposkytnutí podpory by příjemci pokračovali ve své činnosti beze změn, pokud by tím nedošlo k porušení práva Unie. Tento předpoklad neplatí v případech, kdy je třeba předložit konkrétní hypotetický srovnávací scénář na základě podmínek uvedených v příslušných oddílech tohoto sdělení. Podpora poskytnutá na investice, které pouze zajišťují soulad s normami Unie (24) platnými v okamžiku jejího poskytnutí, nemá motivační účinek.

(20)

Pokud podporovaný projekt nebo činnost nebo dané opatření státní podpory, případně podmínky, které jsou s nimi spojeny, včetně metody jejich financování, je-li nedílnou součástí daného opatření, vedou k porušení příslušného práva Unie, nelze uvedenou podporu prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

(21)

Při navrhování opatření státní podpory musí členské státy dodržovat příslušná ustanovení právních předpisů EU, zejména ustanovení zaměřená na posílení odolnosti hospodářství EU. Unie v rámci aktu o průmyslu pro nulové čisté emise vymezuje a předkládá opatření zaměřená na řešení selhání trhu v souvislosti se vzájemně propojenými otázkami odolnosti a dekarbonizace. Věcná působnost tohoto sdělení o investicích do výrobních kapacit čistých technologií je proto definována tak, aby byla plně v souladu s aktem o průmyslu pro nulové čisté emise a umožňovala opatření a režimy státní podpory, které splňují podmínky uvedeného aktu, včetně podpory na výrobu. Dále se členské státy vyzývají, aby zahrnovaly dodatečné podmínky zaměřené na řešení cílů v oblasti odolnosti, především za účelem posílení evropského hodnotového řetězce v oblasti čistých technologií, a přispěly tak k plnění referenční úrovně 40 % stanovené aktem o průmyslu pro nulové čisté emise, pokud tyto podmínky neporušují právo Unie, včetně mezinárodních závazků Unie, a nejsou v rozporu s konkrétnějšími podmínkami uvedenými v tomto sdělení. Členské státy by mohly zejména zohlednit požadavky na odolnost stanovené v nástrojích financování EU, jako je Inovační fond. V rámci těchto limitů se členské státy důrazně vyzývají, aby při používání soutěžních nabídkových řízení nebo jiných forem přidělování podpory, je-li to vhodné, zahrnuly kritéria upřednostňující evropské vstupy. Tato kritéria by měla zůstat transparentní, měla by být zveřejněna před zveřejněním výzev k podávání návrhů a být přiměřená, aby byla zajištěna účinná hospodářská soutěž a zároveň podpořen rozvoj a odolnost evropských hodnotových řetězců.

(22)

Podobně se členské státy rovněž vyzývají, aby zahrnovaly i další podmínky zaměřené na řešení širších cílů sociální politiky a politiky v oblasti životního prostředí. Komise je připravena pomoci členským státům při navrhování podmínek souvisejících se sociálními cíli. Členské státy se vyzývají, aby tyto podmínky vypracovaly společně se sociálními partnery. Toto sdělení podporuje rozvoj hospodářských činností a přispívá k cílům přechodu na čistou energii, čímž poskytuje členským státům nástroje, které přispějí k vytváření kvalitních pracovních míst a k jejich udržitelnosti, jakož i k dosažení cílů nulových čistých emisí.

(23)

Pokud členské státy podmíní udělení podpory podmínkami, a bez ohledu na to, zda tyto podmínky vyplývají z právních předpisů EU či nikoli, mohl by orgán poskytující podporu v případě nedodržení těchto podmínek požadovat navrácení podpory. Členské státy se vyzývají, aby předvídaly změny vyplývající z přechodu na klimaticky neutrální hospodářství a podporovaly spravedlivé výsledky trhu práce, jako jsou spravedlivé mzdy, důstojné pracovní podmínky, odborná příprava a spravedlivé přechody mezi zaměstnáními. Členské státy se rovněž vybízejí k tomu, aby vzaly v potaz hledisko daňové solidarity, a mohou z opatření státní podpory vyloučit subjekty, které využívají daňové ráje k tomu, aby se vyhnuly odvádění spravedlivého podílu na daních společnosti (25).

(24)

Komise dále upozorňuje na význam oběhového hospodářství a bioekonomiky pro dosažení dekarbonizace, snížení závislostí a zvýšení hospodářské konkurenceschopnosti. Členské státy se vyzývají, aby zajistily, že projekty a činnosti podporované státní podporou podle tohoto sdělení co nejvíce přispějí k oběhovému hospodářství.

3.2   Negativní podmínka: podpora neovlivňuje nadměrně podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem

(25)

Pokud jde o druhou (negativní) podmínku podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy zajistit, že podpora neovlivňuje nadměrně podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem, Komise posuzuje nezbytnost, vhodnost a přiměřenost podpory, ověřuje, zda nedochází k nežádoucím negativním účinkům na hospodářskou soutěž a obchod a zda jsou splněny podmínky pro sledování a podávání zpráv podle oddílu 9.

(26)

Každá státní podpora musí být nezbytná, což znamená, že musí být zaměřena na situaci, kdy podpora může vést k podstatnému zlepšení, jehož trh nemůže dosáhnout sám o sobě, např. napravením selhání trhu ve vztahu k projektům, na které je podpora udělena. Vzhledem k potřebě urychlit způsobilé investice a činnosti podle tohoto sdělení se Komise domnívá, že trh sám o sobě by nebyl schopen dostatečně zajistit potřebnou úroveň investic nebo činností ve lhůtě nezbytné pro dosažení čisté, spravedlivé a konkurenceschopné transformace. Komise proto předpokládá, že opatření, která spadají do oblasti působnosti tohoto sdělení a splňují všechny podmínky uvedené v příslušných oddílech, jsou nezbytná.

(27)

Komise ve sdělení o Dohodě o čistém průmyslu uznává, že k motivaci nezbytných dodatečných investic může být nutná veřejná finanční podpora a že samotné využívání jiných politických nástrojů nestačí k dosažení jejích cílů. Komise proto předpokládá, že státní podpora v rámci oblasti působnosti tohoto sdělení je v zásadě vhodným opatřením k motivaci investic a činností způsobilých pro podporu, pokud jsou splněny všechny platné podmínky v příslušných oddílech. Kromě toho by volba nástroje podpory měla být vhodná pro cíl, kterého má opatření podpory dosáhnout, a měla by co nejméně narušovat obchod a hospodářskou soutěž. Pokud členské státy splní podmínky stanovené v tomto sdělení, Komise předpokládá, že nástroj podpory je rovněž vhodný.

(28)

Podpora podle tohoto sdělení nebude v zásadě poskytována podnikům v obtížích, aby se zajistilo, že podporu obdrží pouze životaschopné podniky (26). Komise se však domnívá, že specifické záruky, které jsou vlastní struktuře investičního fondu podle oddílu 8 a které zahrnují zejména sladění finančních pobídek pro správce fondu a významné soukromé společné investování, sledují stejný cíl a představují přiměřený alternativní mechanismus k formálnímu vyloučení podniků v obtížích z projektů způsobilých pro investice podle uvedeného oddílu.

(29)

Podpora se považuje za přiměřenou, pokud je částka podpory na jednoho příjemce omezena na minimum nezbytné k provádění projektu nebo činnosti, na které je podpora poskytována. Přiměřenost je obecně zajištěna, pokud jsou částky podpory stanoveny soutěžním nabídkovým řízením, protože takové řízení poskytuje spolehlivý odhad minimální podpory požadované potenciálními příjemci. Komise se domnívá, že využití soutěžních nabídkových řízení je vhodné zejména u opatření zaměřených na velký počet dostatečně srovnatelných projektů, např. v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů u větších projektů s využitím vyspělých technologií. Vzhledem k tomu, že soutěžní nabídková řízení nejsou vždy vhodná, a to i s ohledem na potřebu urychlit konkrétní investice uvedené v bodě (4), příslušné oddíly tohoto sdělení umožňují členským státům stanovit částky podpory administrativně na základě maximálních intenzit podpory nebo s odkazem na mezeru ve financování v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v příslušném oddíle. V případech, kdy je výše podpory vypočítána na základě mezery ve financování, musí být scénáře použité při tomto výpočtu založeny na realistických předpokladech jako součást důvěryhodného podnikatelského plánu. Pokud hypotetický srovnávací scénář odpovídá tomu, že příjemce nevykonává žádnou činnost nebo vykonává svou činnost beze změn, čistá současná hodnota hypotetického srovnávacího scénáře odpovídá nule a mezera ve financování může aproximovat výši záporné čisté současné hodnoty investice ve faktickém scénáři. Toto sdělení uvádí v každém oddíle konkrétní použitelné limity podpory, které Komise považuje za přiměřené.

(30)

S celkovou výší poskytnuté státní podpory se zvyšují rizika narušení trhu. To platí zejména v případech, kdy je podpora poskytována bez soutěžního nabídkového řízení. Z tohoto důvodu jsou částky podpory na zřízení nových výrobních kapacit omezeny na projekt, zatímco u dekarbonizačních projektů vyžaduje podpora nad určitou prahovou hodnotou individuální posouzení mezery ve financování ze strany Komise.

(31)

Pokud není ve zvláštních oddílech stanoveno jinak, může být podpora podle tohoto sdělení poskytnuta v jakékoli formě, včetně přímých dotací, daňových zvýhodnění (27) včetně daňových dobropisů a zrychlených odpisů, subvencovaných úrokových sazeb u nových úvěrů nebo záruk za nové úvěry. Pokud je podpora poskytována jinou formou než formou dotací, je částka podpory vyjádřena v hrubém grantovém ekvivalentu a nominální výše daňového zvýhodnění nebo nominální výše podkladového finančního nástroje, jako je nový úvěr nebo záruka, nesmí překročit způsobilé náklady (je-li to použitelné).

(32)

Členské státy mohou pro výpočet hrubého grantového ekvivalentu ve veřejných zárukách použít prémie „safe-harbour“ stanovené ve sdělení Komise o státní podpoře ve formě záruk (28) (dále jen „sdělení o zárukách“) nebo použít metodiku, která byla před provedením schválena Komisí na základě sdělení o zárukách, a to za předpokladu, že se tato metodika výslovně zabývá typem záruky a typem příslušné transakce v kontextu uplatňování tohoto sdělení. Aby se usnadnilo poskytování podpory výhradně ve formě úvěrů nebo záruk malým a středním podnikům nebo velkým podnikům s ratingem alespoň B (nebo rovnocenným), mohou se členské státy místo výpočtu hrubého grantového ekvivalentu rozhodnout, že pro podporu poskytnutou na základě intenzity podpory, jakož i pro podporu poskytnutou na základě intenzity podpory i maximální výše podpory použijí následující zjednodušený přístup: (a) v případě úvěrů: nominální výše úvěru nepřesáhne dvojnásobek částky, která vyplývá z příslušné maximální intenzity podpory a v příslušných případech z maximální výše podpory; (b) v případě záruk: nominální výše záruky nepřesáhne trojnásobek částky, která vyplývá z příslušné maximální intenzity podpory a v příslušných případech z maximální výše podpory, a s výjimkou záruk poskytnutých podle oddílu 6.1 nepřesáhne záruka 80 % podkladového úvěru. V obou případech nesmí nominální výše (podkladového) úvěru překročit 100 % způsobilých nákladů a nadále podléhá případným dalším podmínkám podle příslušného oddílu.

(33)

Podle tohoto sdělení Komise při posuzování podpory poskytnuté příjemci, na něhož se vztahuje dosud neuhrazený příkaz k navrácení podpory na základě předchozího rozhodnutí Komise, jímž byla podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, zohlední částku podpory, která má být navrácena (29).

(34)

Pokud se členské státy rozhodnou poskytnout podporu ve formě záruk nebo úvěrů realizovaných prostřednictvím úvěrových institucí a jiných finančních institucí jako finančních zprostředkovatelů, a s cílem zajistit, aby poskytnutá podpora byla v co největší míře přímo převedena (30) na konečné příjemce, budou dodrženy následující podmínky (31): (a) pokud jsou záruky poskytovány úvěrovým a jiným finančním institucím jako finančním zprostředkovatelům, měli by tito finanční zprostředkovatelé v co největší možné míře přenést výhody veřejných záruk na konečné příjemce. Finanční zprostředkovatel musí být schopen prokázat, že provozuje mechanismus, který zajišťuje, aby výhody v podobě vyššího objemu financování, rizikovějších portfolií, méně přísných požadavků na zajištění, nižších prémií za záruky nebo nižších úrokových sazeb, než by tomu bylo bez těchto veřejných záruk, byly v co největším rozsahu přeneseny na konečné příjemce; (b) pokud jsou úvěry poskytovány úvěrovým a jiným finančním institucím jako finančním zprostředkovatelům, měli by tito finanční zprostředkovatelé v co největší možné míře přenést výhody subvencovaných úrokových sazeb úvěrů na konečné příjemce. Finanční zprostředkovatel musí být schopen prokázat, že provozuje mechanismus, který zajišťuje, aby byly výhody v co největším rozsahu přeneseny na konečné příjemce, aniž by to bylo podmíněno poskytnutím subvencovaných úvěrů podle tohoto sdělení k refinancování stávajících úvěrů.

(35)

Na základě relevantních zkušeností a s ohledem na cíle sledované opatřeními spadajícími do oblasti působnosti tohoto sdělení Komise předpokládá, že tato opatření nebudou mít zjevně negativní účinky na hospodářskou soutěž a obchod, pokud splňují všechny podmínky uvedené v příslušných oddílech.

(36)

Podpora poskytovaná podle tohoto sdělení nesmí být podmíněna přemístěním činnosti, protože takové podmínky by byly škodlivé pro vnitřní trh.

(37)

V posledním kroku podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy musí Komise vyvážit negativní účinky opatření podpory na hospodářskou soutěž a podmínky obchodu oproti pozitivním účinkům plánované podpory na podporované hospodářské činnosti, včetně jejího příspěvku k čisté, spravedlivé a konkurenceschopné transformaci a k cílům Dohody o čistém průmyslu. Pokud opatření spadající do oblasti působnosti tohoto sdělení splňují všechny podmínky uvedené v příslušných oddílech, Komise dojde k závěru, že pozitivní účinky plánované podpory převažují nad negativními účinky na podmínky hospodářské soutěže a obchodu.

3.3   Kumulace s jinou státní podporou a kombinace s centrálně řízenými fondy EU

(38)

Není-li v tomto sdělení stanoveno jinak: (a) podporu podle tohoto sdělení lze kumulovat s jakoukoli jinou státní podporou nebo podporou de minimis nebo kombinovat s centrálně řízenými fondy EU, pokud se tato opatření týkají různých identifikovatelných způsobilých nákladů; (b) podporu podle tohoto sdělení lze kumulovat s jakoukoli jinou státní podporou nebo podporou de minimis nebo kombinovat s centrálně řízenými fondy EU ve vztahu ke stejným způsobilým nákladům, které se částečně nebo zcela překrývají, pokud taková kumulace nevede k tomu, že by podpora překročila nejvyšší intenzitu nebo částku podpory použitelnou podle kterékoli z příslušných podmínek; (c) podporu podle tohoto sdělení lze kumulovat s jakoukoli jinou státní podporou bez identifikovatelných způsobilých nákladů (32).

4.   PODPORA NA URYCHLENÍ ZAVÁDĚNÍ ČISTÉ ENERGIE A NA PODPORU NÁKLADŮ NA ELEKTŘINU V SOULADU S CÍLI DOHODY O ČISTÉM PRŮMYSLU

(39)

Kromě stávajících možností, které jsou k dispozici v souladu s čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, včetně možností podle pokynů CEEAG, uznává Dohoda o čistém průmyslu potřebu urychlit zavádění obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie, a tím přispět k celkové globální konkurenceschopnosti, snížit závislost na dovozu fosilních paliv, urychlit transformaci energetiky a dosáhnout nižších a méně volatilních cen energie.

(40)

Dohoda o čistém průmyslu uznává ústřední roli, kterou hrají obnovitelná paliva nebiologického původu (dále jen „RFNBO“) (33), jako je obnovitelný vodík, v dekarbonizaci energetického systému EU. V souladu s Vodíkovou strategií EU je prioritou Unie rozvíjet vodík z obnovitelných zdrojů vyráběný zejména s využitím větrné a solární energie. Na podporu vytvoření trhu s vodíkem obsahuje směrnice (EU) 2018/2001 závazné cíle pro využití vodíku z obnovitelných zdrojů v průmyslu a dopravě do roku 2030.

(41)

Výroba vodíku z obnovitelných zdrojů bude hrát důležitou roli při vyrovnávání distribuční soustavy a propojování odvětví. V obdobích přebytku výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů může výroba vodíku zajistit flexibilní poptávku a stabilizovat tak rozvodnou síť. Výroba a využívání vodíku z obnovitelných zdrojů je však pomalejší, než se očekávalo.

(42)

Proto Dohoda o čistém průmyslu uznává, že nízkouhlíková paliva, jako je nízkouhlíkový vodík, budou muset v krátkodobém a střednědobém horizontu přispět k rychlému snížení emisí a k podpoře přechodu zákazníků Unie v obtížně dekarbonizovatelných odvětvích, v nichž nejsou snadno dostupné energeticky nebo nákladově efektivnější možnosti. Patří mezi ně odvětví dopravy, kde jsou nařízením o Iniciativě pro letecká paliva ReFuelEU (34) a nařízením o námořních palivech FuelEU (35) zavedeny specifické cíle pro udržitelná letecká a námořní paliva, konkrétně biopaliva, RFNBO a nízkouhlíková paliva, která mohou přispět ke snížení emisí z dopravy prostřednictvím těchto dopravců.

(43)

Od roku 2030 se, když jsou v provozu smluvní zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo když výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů převyšuje poptávku v soustavě, vyrábějí RFNBO. Zajišťují proto účinnější využívání stávajících kapacit na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jelikož poskytují řešení pro skladování a brání síťovému omezení. Tuto doplňkovou službu elektrizační soustavy by mohly podpořit členské státy, což by vedlo k vyšším intenzitám podpory pro RFNBO, a současně by bylo plně uznáno, že RFNBO i vodík z nízkouhlíkových zdrojů (pro nějž bude stanovena metodika v připravovaném aktu v přenesené pravomoci o nízkouhlíkovém vodíku) budou hrát roli při dosahování zastřešujících cílů v oblasti dekarbonizace.

(44)

Flexibilní výroba nízkouhlíkových paliv může snížit náklady na provoz energetického systému a usnadnit integraci levnějších a čistších zdrojů energie. V souladu s Akčním plánem pro cenově dostupnou energii (36) je nutné zachovat pobídky pro flexibilitu v celé soustavě s cílem snížit volatilitu a přispět k nižším a stabilnějším cenám elektřiny.

(45)

Na rozdíl od RFNBO lze nízkouhlíková paliva vyrábět z fosilních paliv nebo s využitím elektřiny, kterou nelze považovat za obnovitelnou. Je proto vhodné, aby veřejná podpora nestavěla RFNBO a nízkouhlíková paliva na stejnou úroveň a aby uznala větší přínos, který budou RFNBO mít pro dekarbonizaci a řízení systémových nákladů.

(46)

V této souvislosti je nezbytné usnadnit investice, aby se urychlila a rozšířila dostupnost čisté energie nákladově efektivním způsobem, přičemž je třeba uznat, že prioritou Unie je rozvoj vodíku z obnovitelných zdrojů vyráběného zejména pomocí větrné a solární energie, a zavést ochranná opatření, která zajistí, že nízkouhlíková paliva nepovedou ke zvýšení systémových nákladů.

(47)

Zvýšení podílu intermitentních obnovitelných zdrojů v energetickém systému může vést k větší variabilitě ve vzorcích výroby energie. Proto může být nezbytné doprovodné zavádění zdrojů flexibility a kapacitních mechanismů, aby se zajistilo, že stále více dekarbonizované elektrizační soustavy zůstanou bezpečné a budou poskytovat cenově dostupnou energii.

4.1   Režimy podpory na urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů

(48)

Komise bude považovat opatření podpory za slučitelná s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jsou-li v souladu s tímto oddílem a oddílem 3, pokud jde o podporu: (a) investic do výroby energie z obnovitelných zdrojů definované čl. 2 bodě 1 směrnice (EU) 2018/2001, včetně výroby RFNBO, avšak s výjimkou výroby elektřiny z RFNBO; (b) investic do skladování RFNBO, biopaliv, biokapalin, bioplynu (včetně biometanu) a paliv z biomasy, v rámci něhož se skladuje výhradně energie spadající do oblasti působnosti tohoto oddílu; (c) investic do skladování elektřiny (37) a skladování tepla (38).

(49)

Pokud je podpora poskytována na podporu skladování elektřiny, musí členské státy buď prokázat, že se na ně vztahuje výjimka z příslušných právních předpisů Unie, nebo potvrdit, že: (a) zařízení pro odezvu strany poptávky pro skladování, bez ohledu na úroveň napětí, ke kterému jsou připojena, měla možnost: (i) prodávat a nakupovat elektřinu na denním a vnitrodenním trhu; (ii) účastnit se všech frekvenčních a nefrekvenčních podpůrných služeb, kde by požadovanou službu mohla poskytovat zařízení pro odezvu strany poptávky a/nebo pro skladování; (iii) účastnit se tržního redispečinku a/nebo být způsobilá poskytovat služby v oblasti řízení přetížení pro provozovatele přenosové soustavy a/nebo provozovatele distribuční soustavy; (b) agregátoři, včetně nezávislých agregátorů, měli možnost účastnit se trhů a služeb uvedených v písmenu a).

(50)

V případě, že chybí potvrzení požadované v bodě (49), mohou být opatření na podporu skladování elektřiny podle tohoto oddílu schválena pouze na dobu nejvýše dvou let. Členský stát může požádat o nové schválení až poté, co budou všechna tato zlepšení trhu provedena. Kromě toho se členské státy vyzývají, aby při každém následném rozhodnutí o zavedení režimu investiční podpory pro skladování elektřiny zohlednily zjištění týkající se selhání trhu obsažená v posouzení potřeb flexibility ve smyslu článku 19e nařízení o elektřině, jakmile budou k dispozici. Opatření na podporu skladování elektřiny podle tohoto oddílu nelze v žádném případě schválit na dobu delší než 5 let.

(51)

Pokud je podpora poskytována na výrobu RFNBO, musí členské státy zajistit, aby podporovaná paliva byla vyráběna z obnovitelných zdrojů energie v souladu s metodikami stanovenými ve směrnici (EU) 2018/2001 a jejích prováděcích aktech nebo aktech v přenesené pravomoci (39).

(52)

Pokud je podpora poskytována na výrobu biopaliv, biokapalin, bioplynu (včetně biometanu) a paliv z biomasy, musí členské státy zajistit, aby podporovaná paliva byla v souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovenými ve směrnici (EU) 2018/2001 a jejích prováděcích aktech nebo aktech v přenesené pravomoci.

(53)

Podpora může být poskytnuta na nově instalovanou nebo modernizovanou kapacitu (40). V případě modernizované kapacity jsou pro podporu způsobilé pouze dodatečné náklady související s modernizovanou kapacitou.

(54)

S výjimkou větrných elektráren na moři, vodních elektráren (včetně přečerpávacích vodních elektráren) a zařízení na výrobu RFNBO musí být podporované projekty dokončeny a zprovozněny do 48 měsíců od data udělení podpory. Režim by měl obsahovat účinný systém sankcí pro případ nedodržení této lhůty (41).

(55)

Podpora musí být udělena na základě režimu s odhadovaným objemem kapacity a rozpočtem. Režimy mohou být omezeny na jednu nebo několik technologií uvedených v bodě (48), ale nesmí obsahovat omezení způsobilosti, která by vedla k nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže. Režimy nesmí mít za následek diskriminaci, a to ani při udělování licencí, povolení nebo koncesí, jsou-li vyžadovány. V případě, že členské státy zavedou minimální velikost požadovanou pro účast v režimech podle tohoto oddílu, nesmí tato velikost překročit 1 MW sníženého výkonu (výkonu po de-ratingu) a musí být možná agregace.

(56)

Členský stát musí zajistit dodržování zásady „významně nepoškozovat“.

4.1.1   Režimy investiční podpory

(57)

Investiční podpora na urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů může být poskytnuta na investice popsané v bodě (48) písm. (a) až (c).

(58)

Podpora může být poskytována prostřednictvím soutěžního nabídkového řízení (42) nebo administrativně.

(59)

Při poskytování podpory na investice do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů se vyžaduje soutěžní nabídkové řízení, s výjimkou podpory na demonstrační projekty (43) a na malé projekty definované takto: (a) projekty s instalovaným výkonem maximálně 1 MW nebo (b) projekty s instalovaným výkonem maximálně 6 MW, pokud jsou ve stoprocentním vlastnictví malých a středních podniků a/nebo společenství pro obnovitelné zdroje (44) a/nebo občanských energetických společenství (45), nebo (c) pouze v případě výroby větrné energie – projekty s instalovaným výkonem maximálně 18 MW, pokud jsou ve stoprocentním vlastnictví malých podniků a mikropodniků a/nebo společenství pro obnovitelné zdroje a/nebo občanských energetických společenství.

(60)

Způsobilými náklady jsou celkové investiční náklady.

(61)

Pokud se pro poskytování podpory použije soutěžní nabídkové řízení, musí výše podpory odpovídat jeho výsledku a nesmí překročit 100 % celkových způsobilých nákladů podporovaných projektů.

(62)

Pokud je podpora poskytována administrativně, musí být výše podpory stanovena na základě údajů o způsobilých nákladech každého podporovaného projektu a nesmí překročit 45 % uvedených nákladů. Intenzitu podpory lze zvýšit o 20 procentních bodů v případě podpory poskytované malým podnikům a o 10 procentních bodů v případě podpory poskytované středním podnikům.

(63)

Podporu podle tohoto oddílu lze kumulovat s podporou podle oddílu 4.1.2 tohoto sdělení pouze tehdy, pokud oznámený režim podpory tuto možnost předpokládá v době svého původního oznámení.

4.1.2   Režimy přímé podpory cen

(64)

Režimy přímé podpory cen (46) se mohou vztahovat na investice popsané v bodě (48) písm. (a) a (b).

(65)

Členské státy mohou poskytovat přímou podporu cen pomocí různých nástrojů, včetně rozdílových smluv a výkupních prémií.

(66)

Odchylně od bodu (65) musí mít podpora na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů formu dvousměrných rozdílových smluv (47) vypracovaných v souladu se zásadami čl. 19d odst. 2 nařízení o elektřině. Doba trvání smlouvy nesmí přesáhnout 25 let od zahájení provozu podporovaného zařízení (48).

(67)

Podpora může být poskytována prostřednictvím soutěžního nabídkového řízení (49) nebo administrativně.

(68)

Při poskytování podpory na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů se vyžaduje soutěžní nabídkové řízení, s výjimkou podpory na demonstrační projekty a na malé projekty definované v bodě (59).

(69)

Způsobilými náklady jsou očekávané čisté náklady odhadované s ohledem na všechny hlavní náklady a příjmy vzniklé za celou dobu trvání projektu a na již obdrženou podporu, diskontované pomocí váženého průměru nákladů kapitálu (WACC).

(70)

Pokud se pro poskytování podpory použije soutěžní nabídkové řízení, musí výše podpory odpovídat jeho výsledku a nesmí překročit 100 % celkových způsobilých nákladů podporovaných projektů.

(71)

Pokud je podpora poskytována administrativně, musí být výše podpory stanovena příslušným regulačním orgánem tak, aby pokryla způsobilé náklady (50). Pokud je podpora na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů poskytována administrativně, musí výši podpory stanovit vnitrostátní regulační orgán.

(72)

Podpora musí být navržena tak, aby zabránila veškerému nepatřičnému narušování účinného fungování trhů, a zejména aby zachovala účinné provozní pobídky a cenové signály. Příjemci by zejména neměli být motivováni k tomu, aby nabízeli svou produkci pod svými mezními náklady, a nesmí obdržet podporu na výrobu v obdobích, kdy je tržní hodnota této produkce záporná (51).

4.2   Režimy podpory na urychlení zavádění nízkouhlíkových paliv

(73)

Nad rámec stávajících možností, které jsou k dispozici v souladu s čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, včetně možností podle pokynů CEEAG, bude Komise považovat za slučitelné s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud jsou v souladu s tímto oddílem spolu s oddílem 3, opatření podpory na podporu: (a) investic do výroby nízkouhlíkových paliv definovaných v čl. 2 bodě 13 směrnice (EU) 2024/1788 (52), včetně recyklovaných paliv s obsahem uhlíku definovaných v čl. 2 bodě 35 směrnice (EU) 2018/2001, nízkouhlíkového vodíku a syntetických plynných a kapalných paliv, jejichž energetický obsah je odvozen od nízkouhlíkového vodíku; (b) investic do výroby RFNBO i nízkouhlíkových paliv, na něž se nevztahuje oddíl 4.1; (c) investic do skladování nízkouhlíkových paliv, v jehož rámci se skladují výhradně nízkouhlíková paliva nebo kombinace nízkouhlíkových paliv a RFNBO.

(74)

Aby byla opatření podpory způsobilá podle tohoto oddílu, musí být rovněž otevřená pro RFNBO. Aby byla zajištěna podpora pro RFNBO, musí být nejméně 30 % z rozpočtu těchto opatření vyhrazeno na investice do RFNBO, na něž se vztahuje oddíl 4.1 (53).

(75)

Pokud je podpora poskytována na výrobu RFNBO, musí členský stát zajistit, aby podporovaná paliva byla vyráběna z obnovitelných zdrojů energie v souladu s metodikami stanovenými ve směrnici (EU) 2018/2001 a jejích prováděcích aktech nebo aktech v přenesené pravomoci.

(76)

Pokud je podpora poskytována na výrobu nízkouhlíkových paliv, musí členské státy zajistit, aby podporovaná paliva splňovala prahovou hodnotu snížení emisí skleníkových plynů ve výši 70 % ve srovnání s hodnotou referenčního fosilního paliva v souladu s metodikami stanovenými ve směrnici (EU) 2024/1788 a jejích prováděcích aktech nebo aktech v přenesené pravomoci.

(77)

Podpora se poskytuje pouze na nově instalovanou kapacitu.

(78)

Projekty skladování podporované podle bodu (73) písm. (c) musí být dokončeny a zprovozněny do 48 měsíců od data udělení podpory. Režim by měl obsahovat účinný systém sankcí pro případ nedodržení této lhůty (54).

(79)

Podpora musí být udělena na základě režimu s odhadovaným objemem kapacity a rozpočtem. Režimy mohou být omezeny na jednu nebo několik technologií uvedených v bodě (73), ale nesmí obsahovat omezení způsobilosti, která by vedla k nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže. Režimy nesmí mít za následek diskriminaci, a to ani při udělování licencí, povolení nebo koncesí, jsou-li vyžadovány. V případě, že členské státy zavedou minimální velikost požadovanou pro účast v režimech podle tohoto oddílu, nesmí tato velikost překročit 1 MW sníženého výkonu a musí být možná agregace.

(80)

Členské státy mohou z oblasti působnosti režimu vyloučit investice do výroby nízkouhlíkových paliv z fosilních paliv, aniž by to bylo považováno za umělé omezení oblasti působnosti režimu. V případě režimů zahrnujících investice do výroby nízkouhlíkových paliv z fosilních paliv mohou členské státy vyhradit minimální podíl z rozpočtu režimu na nízkouhlíková paliva, která snižují riziko ustrnutí na fosilních palivech.

(81)

Členský stát musí zajistit dodržování zásady „významně nepoškozovat“.

4.2.1   Režimy investiční podpory

(82)

Podpora může být poskytována prostřednictvím soutěžního nabídkového řízení (55) nebo administrativně.

(83)

Způsobilými náklady jsou celkové investiční náklady.

(84)

Pokud se pro poskytování podpory použije soutěžní nabídkové řízení, musí výše podpory odpovídat jeho výsledku a nesmí překročit 100 % celkových způsobilých nákladů podporovaných projektů.

(85)

Pokud je podpora poskytována administrativně, musí být výše podpory stanovena na základě údajů o způsobilých nákladech každého podporovaného projektu a nesmí překročit 20 % uvedených nákladů. Intenzitu podpory lze zvýšit o 20 procentních bodů v případě podpory poskytované malým podnikům a o 10 procentních bodů v případě podpory poskytované středním podnikům.

(86)

Podporu podle tohoto oddílu lze kumulovat s podporou podle oddílu 4.1.2 tohoto sdělení pouze tehdy, pokud oznámený režim podpory tuto možnost předpokládá v době svého původního oznámení.

4.2.2   Režimy přímé podpory cen

(87)

Členské státy mohou poskytovat podporu pomocí různých nástrojů, včetně rozdílových smluv a výkupních prémií.

(88)

Podpora musí být udělena prostřednictvím soutěžního nabídkového řízení (56).

(89)

Způsobilým nákladem budou očekávané čisté náklady odhadované s ohledem na všechny hlavní náklady a příjmy vzniklé za celou dobu trvání projektu a na již obdrženou podporu, diskontované pomocí váženého průměru nákladů kapitálu (WACC).

(90)

Výše podpory musí odpovídat výsledku soutěžního výběrového řízení a nesmí přesáhnout 100 % celkových způsobilých nákladů podporovaných projektů.

(91)

Podpora musí být navržena tak, aby zabránila veškerému nepatřičnému narušování účinného fungování trhů, a zejména aby zachovala účinné provozní pobídky a cenové signály. Příjemci nesmí být motivováni k tomu, aby nabízeli svou produkci pod svými mezními náklady, a nesmí obdržet podporu na výrobu v obdobích, kdy je tržní hodnota této produkce záporná.

(92)

Podpora nesmí být vyplácena na výrobu nízkouhlíkových paliv (nebo v příslušném případě RFNBO) z elektřiny odebírané z distribuční soustavy po více než 80 % hodin (nebo obchodních intervalů) v každém roce (57).

4.3   Podpora pro režimy podpory nefosilní flexibility

(93)

Komise bude považovat podporu na nefosilní flexibilitu v odvětví elektřiny (58), jak je uvedeno v článcích 19g a 19h nařízení o elektřině, za slučitelnou s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy podle tohoto sdělení (59), pokud jsou splněny podmínky uvedené v oddíle 3 a v tomto pododdíle.

(94)

Opatření by mělo být navrženo tak, aby podporovalo nové investice do nefosilní flexibility. Nové investice zahrnují například: (a) investice do výstavby nové flexibilní kapacity. Přesun použité flexibilní kapacity z jednoho umístění do druhého nemůže být považován za novou investici; nebo (b) investice do zvýšení flexibility nebo instalovaného výkonu stávající kapacity. Za dodatečnou flexibilitu umožněnou novou investicí lze považovat pouze zvýšenou úroveň flexibility ve srovnání s úrovní flexibility před investicí; nebo (c) investice do prodloužení životnosti stávající kapacity. Za dodatečnou flexibilitu umožněnou novou investicí lze považovat pouze období, o něž byla životnost prodloužena ve srovnání s životností před investicí; nebo (d) investice do změny primárního zdroje energie flexibilního zařízení na výrobu energie, a to z fosilních na nefosilní vstupy. Za dodatečnou flexibilitu umožněnou novou investicí lze považovat pouze objem kapacity, u které se primární zdroj energie změnil na nefosilní, ve srovnání s primárními zdroji před investicí. V takových případech by měl vnitrostátní regulační orgán zkontrolovat, zda je zbývající fosilní kapacita zisková i bez podpory a zda nedochází ke křížovému subvencování výroby elektřiny z fosilních zdrojů.

(95)

Kromě toho, je-li to považováno za nezbytné k tomu, aby nebyla narušena hospodářská životaschopnost stávající kapacity, mohou členské státy rozšířit pravidla způsobilosti na širší škálu možností nefosilní flexibility přispívajících k řešení potřeby flexibility, která byla nedávno předmětem investic.

(96)

Opatření bude otevřené nefosilním technologiím schopným poskytovat služby flexibility, a to přinejmenším skladování elektřiny a odezvě strany poptávky. Režim nesmí zahrnovat žádné umělé omezení nebo diskriminaci (a to ani při udělování licencí, povolení nebo koncesí, jsou-li vyžadovány). Opatření může zahrnovat pouze dodatečné technické požadavky na základě zjištěných systémových potřeb v souladu s bodem (103). Minimální velikost požadovaná pro účast nesmí překročit 1 MW sníženého výkonu nebo 1 hodinu minimální doby trvání dodávky a musí být možná agregace.

(97)

Podpora podle tohoto oddílu musí být poskytnuta na základě režimu s odhadovaným objemem kapacity a rozpočtem.

(98)

Členské státy musí buď prokázat, že se na ně vztahuje výjimka z příslušných právních předpisů Unie, nebo potvrdit, že: (a) všechny nefosilní technologie zajišťující flexibilitu, včetně zařízení pro odezvu strany poptávky a pro skladování, bez ohledu na úroveň napětí, ke kterému jsou připojena, měly možnost: (i) prodávat a nakupovat elektřinu na denním a vnitrodenním trhu; (ii) účastnit se všech frekvenčních a nefrekvenčních podpůrných služeb, kde by požadovanou službu mohla poskytovat zařízení pro odezvu strany poptávky a/nebo pro skladování; (iii) účastnit se tržního redispečinku a/nebo být způsobilá poskytovat služby v oblasti řízení přetížení pro provozovatele přenosové soustavy a/nebo provozovatele distribuční soustavy; (b) agregátoři, včetně nezávislých agregátorů, měli možnost účastnit se trhů a služeb uvedených v písmenu a). Pokud takové potvrzení chybí, mohou být opatření podle tohoto oddílu schválena pouze na dobu nejvýše dvou let. Členský stát může požádat o nové schválení, jakmile budou všechna tato zlepšení trhu provedena.

(99)

Členské státy musí potvrdit, že veškerá zmírňující opatření zjištěná v posouzení potřeb flexibility v návaznosti na čl. 19e odst. 2 písm. c) nařízení o elektřině budou provedena do dvou let od zveřejnění zprávy uvedené v čl. 19e odst. 1 nařízení o elektřině.

(100)

Pokud je v daném členském státě zaveden kapacitní mechanismus, měl by být navržen tak, aby byl otevřen účasti forem nefosilní flexibility, jako jsou technologie pro odezvu strany poptávky a pro skladování. Kromě toho by kapacitní mechanismus a opatření na podporu nefosilní flexibility měly být koordinovány jedním z následujících způsobů, aby se zabránilo vzniku překážek na trhu a nadměrné kompenzaci: (a) by kapacita měla být pořizována společně (60), nebo (b) členské státy mohou do svých kapacitních mechanismů zahrnout požadavky na nefosilní flexibilitu zjištěné v posouzení potřeb flexibility, například požadavek na minimální objem nefosilní flexibilní kapacity poskytující služby krátkodobého zvyšování výkonu, nebo (c) zdroje si musí vybrat účast pouze v jednom opatření, a to buď v režimu podpory nefosilní flexibility, nebo v kapacitním mechanismu. Cílová poptávka v každém opatření by měla být upravena tak, aby zohledňovala účast v druhém opatření.

(101)

Cílová poptávka, kterou je třeba zadat v nabídkovém řízení, by měla být stanovena podle zprávy přijaté v návaznosti na evropskou metodiku a podle hlavních kritérií stanovených v článku 19e nařízení o elektřině s ohledem na potřebu nákladově efektivního zajištění bezpečnosti a spolehlivosti dodávek a dekarbonizace elektrizační soustavy.

(102)

Až do vypracování takové metodiky a kritérií by cílová poptávka neměla překročit předběžný orientační vnitrostátní cíl flexibility popsaný v článku 19f nařízení o elektřině. V případě, že se cílová poptávka neopírá o evropskou metodiku a hlavní kritéria zavedená v článku 19e nařízení o elektřině, musí vnitrostátní regulační orgán potvrdit, že cílová poptávka, kterou je třeba obstarat (61), odráží: (a) potřeby flexibility posuzované za předpokladu, že zlepšení trhu podrobně popsaná v bodech (98) a (99) byla provedena, a (b) tržní investici, která má být realizována, s přihlédnutím ke zlepšení trhu uvedenému v písmenu a).

(103)

Technické podmínky (např. požadavky na předběžné posouzení způsobilosti (62), povinnosti účastníků týkající se dostupnosti nebo dodávek) a jednotka služby flexibility použitá pro stanovení pořadí nabídek musí být jasně zdůvodněny na základě konkrétních potřeb zjištěných v posouzení potřeb popsaném v bodě (101).

(104)

Podpora je poskytována formou smluv zahrnujících přímou dotaci výměnou za dostupnou flexibilní kapacitu, kterou umožňují investice uvedené v bodech (94) a (95). U víceletých smluv musí být doba trvání smlouvy úměrná úrovni investice potřebné ke splnění smluvních závazků a nesmí v žádném případě překročit dobu amortizace investice.

(105)

Výše podpory se určuje na základě soutěžního nabídkového řízení, přičemž nabídky jsou seřazeny pouze podle nabízené ceny za jednotku dostupné flexibilní kapacity za rok a podpora je přidělena podle zúčtovací ceny za jednotku dostupné flexibilní kapacity za rok.

(106)

Ve smlouvě by měly být popsány metodiky používané ke kontrole dostupnosti podporované flexibility a k výpočtu příslušných odrazujících sankcí v případě její nedostupnosti nebo předčasného ukončení smlouvy. Všichni příjemci musí být aktivováni (v rámci dodávky nebo testu) alespoň jednou ročně s oznámením nejvýše 24 hodin předem. Sankce za nedostupnost musí být stejná pro všechny technologie a každý příjemce, jehož dostupnost za roční období klesne pod 50 %, musí čelit sankční platbě alespoň ve výši svých odpovídajících příjmů z flexibility za toto období.

(107)

Vnitrostátní regulační orgán musí potvrdit, že požadavky na dostupnost a sankce obsažené ve smlouvě o dostupnosti nebudou ve svém důsledku nepatřičně narušovat fungování trhů s elektřinou (63). Příjemci budou zejména motivováni k efektivní účasti na trzích s elektřinou a budou vystaveni cenovým výkyvům a tržním rizikům po celou dobu životnosti aktiva.

(108)

Dotčený členský stát musí potvrdit, že dané opatření podporuje otevření přeshraniční účasti v opatření pro ty zdroje, které mohou poskytnout požadovaný technický výkon, pokud má analýza nákladů a přínosů pozitivní výsledek.

(109)

V zájmu zajištění účinných pobídek k přizpůsobení spotřeby cenovým signálům by se spotřebitelé, kteří přispívají k vytvoření potřeby flexibility, měli podílet na nákladech opatření, a to na základě své spotřeby během nejméně 1 % a nejvýše 5 % hodin (nebo obchodních intervalů) s nejvyšší cenou (64) v každém roce, nebo případně během nejméně 1 % a nejvýše 20 % hodin (nebo obchodních intervalů) v každém roce, kdy je potřeba flexibility pravděpodobnější (například na základě očekávaných vzorců zvyšování výkonu) (65). Pokud se použijí lokalizační technická kritéria, měly by být dodatečné náklady na jejich uplatnění rozděleny mezi spotřebitele elektřiny v příslušných lokalitách. Komise se domnívá, že takový příspěvek lze považovat za přiměřený, pokud činí alespoň 90 % nákladů na opatření. Od subjektů zúčtování (např. dodavatelů) mohou být vybírány poplatky.

(110)

Opatření se schvaluje na dobu nejvýše 5 let.

4.4   Podpora pro kapacitní mechanismy podle cílového modelu

(111)

Komise bude považovat podporu na kapacitní mechanismy, jak jsou uvedeny v článcích 21 a 22 nařízení o elektřině, za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud jsou splněny následující podmínky a podmínky uvedené v oddíle 3: (a) opatření splňuje všechna kritéria buď pro strategickou rezervu, nebo pro cílový model kapacitních mechanismů pro celý trh stanovený v příloze I. (b) opatření se schvaluje na dobu nejvýše 10 let.

4.5   Dočasné snížení cen elektřiny pro energeticky náročné uživatele

4.5.1   Přechod na nízké náklady na elektřinu

(112)

Opatření uvedená v Dohodě o čistém průmyslu změní hospodářství Unie v souladu s ambiciózními cíli EU v oblasti klimatu. Dokud se dekarbonizace elektrizační soustavy Unie plně neprojeví v nižších cenách elektřiny, budou průmyslová odvětví v Unii i nadále čelit vyšším nákladům ve srovnání s konkurenty v jurisdikcích s méně ambiciózními politikami v oblasti klimatu.

(113)

Tato situace představuje obzvláštní výzvu pro odvětví, která jsou ve zvýšené míře vystavena mezinárodnímu obchodu a při tvorbě hodnot jsou silně závislá na elektřině. Vysoké ceny elektřiny zvyšují riziko, že se tato průmyslová odvětví přesunou mimo Unii do míst, kde předpisy v oblasti životního prostředí neexistují nebo jsou méně ambiciózní. Vysoké náklady na elektřinu navíc mohou odrazovat od elektrifikace výrobních procesů, která je pro úspěšnou dekarbonizaci hospodářství Unie zásadní. Pro zmírnění těchto rizik a nepříznivých dopadů na životní prostředí mohou členské státy umožnit společnostem působícím v dotčených hospodářských odvětvích dočasné snížení cen elektřiny.

4.5.2   Oblast působnosti a způsobilost

(114)

Komise bude za slučitelnou s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy považovat podporu ve formě dočasného snížení cen elektřiny pro činnosti v odvětvích, v nichž jsou tato rizika obzvláště vysoká. Pro dosažení trvalého dopadu se od příjemců vyžaduje, aby prováděli investice, které přispějí k ekologické transformaci a pomohou snížit náklady na energetický systém ve střednědobém až dlouhodobém horizontu (například nahrazením fosilních paliv energií z obnovitelných zdrojů).

(115)

Členské státy mohou poskytovat slevy z velkoobchodní ceny elektřiny na určitý podíl spotřeby elektřiny bez ohledu na zdroj dodávky elektřiny (vlastní výroba, smlouvy o dodávkách elektřiny nebo dodávky z distribuční soustavy). Tento oddíl se nezabývá snížením poplatků financujících podporu obnovitelných zdrojů nebo kombinované výroby tepla a elektřiny, které jsou nadále předmětem oddílu 4.11 pokynů CEEAG.

(116)

Riziko přesunu činností mimo Unii do míst, kde environmentální kázeň neexistuje nebo kde je méně ambiciózní, závisí na odvětvové úrovni do značné míry na náročnosti daného odvětví na elektrickou energii a na jeho otevřenosti vůči mezinárodnímu obchodu. Podporu lze proto poskytnout pouze podnikům z odvětví, v nichž jsou tato rizika významná. To se týká odvětví uvedených v příloze 1 pokynů CEEAG (66), u nichž násobek jejich intenzity obchodu a náročnosti na elektrickou energii na úrovni Unie dosahuje alespoň 2 % a jejichž intenzita obchodu a náročnost na elektrickou energii na úrovni Unie činí alespoň 5 % pro každý ukazatel.

(117)

Odvětví nebo pododvětví, které splňuje kritéria způsobilosti podle bodu (116), ale které není zahrnuto v seznamu uvedeném ve zmíněném bodě, bude rovněž považováno za způsobilé, pokud to členské státy prokáží údaji, které jsou reprezentativní pro dané odvětví nebo pododvětví na úrovni Unie, ověřené nezávislým odborníkem a založené na časovém období nejméně tří posledních let, za něž jsou údaje k dispozici.

(118)

Podpora se udělí na základě režimu s odhadovaným rozpočtem. Členské státy mohou omezit režim podpory na konkrétní hospodářská odvětví podle toho, do jaké míry jsou vystavena nákladům na elektřinu, nebo na odvětví se zvláštním významem pro hospodářství nebo pro bezpečnost a odolnost vnitřního trhu. Jakékoli takové omezení musí být koncipováno všeobecně a nesmí vést k umělému omezení potenciálních příjemců. Je třeba, aby členské státy zajistily, aby byli příjemci ve způsobilém odvětví vybíráni na základě objektivních, nediskriminačních a transparentních kritérií a aby byla podpora v zásadě poskytována stejným způsobem všem soutěžitelům v tomtéž odvětví, pokud jsou v podobné faktické situaci.

4.5.3   Motivační účinek a přiměřenost

(119)

Podpora je slučitelná s vnitřním trhem, pouze pokud má motivační účinek. Aby podpora měla motivační účinek a skutečně bránila rizikům popsaným v oddíle 4.5.1, musí být uplatněna a vyplacena příjemci v roce, ve kterém náklady vznikly, nebo v následujícím roce.

(120)

Komise bude považovat podporu pro příjemce z odvětví uvedených v bodech (116) a (117) za přiměřenou, pokud pokrývá nejvýše 50 % snížení průměrné roční velkoobchodní tržní ceny v nabídkové zóně, v níž je příjemce připojen, pro nejvýše 50 % jeho roční spotřeby elektřiny. Celkovou roční spotřebu elektřiny lze měřit buď v roce, kdy vznikly způsobilé náklady, nebo v roce předchozím. Komise se rovněž domnívá, že aby byla podpora přiměřená, nesmí taková snížení vést u způsobilé spotřeby ke snížení ceny pod 50 EUR/MWh.

4.5.4   Příspěvek k dekarbonizaci

(121)

Při zavádění režimů musí členské státy stanovit druhy investic, u nichž lze měřitelným způsobem prokázat, že přinášejí dodatečný příspěvek ke snížení nákladů na elektrizační soustavu, jenž odráží potřeby trhu a soustavy v daném členském státě, aniž by to vedlo ke zvýšení spotřeby fosilních paliv. Příjemci podpory musí být povinni přidělit alespoň 50 % částky podpory v rámci daného opatření na takovéto investice do nových nebo modernizovaných zařízení. Způsobilé investiční činnosti mohou zahrnovat například rozvoj kapacity pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, řešení pro skladování energie, opatření ke zvýšení flexibility na straně poptávky, zlepšení energetické účinnosti s dopadem na poptávku po elektřině a vývoj elektrolyzérů na výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů nebo nízkouhlíkového vodíku. Způsobilé jsou také investice zaměřené na elektrifikaci. Členské státy mohou stanovit omezenější seznam způsobilých investic, ale investice ke zvýšení flexibility na straně poptávky musí být způsobilé.

(122)

Na tyto investice se nesmí vztahovat žádné jiné opatření podpory. Způsobilá investiční činnost musí být zahájena do 48 měsíců od udělení podpory podle tohoto oddílu, ledaže příjemce může členskému státu prokázat, že z technických důvodů je vhodná delší lhůta. Podpora na jednotlivou investici může pokrývat několik let. Investice mohou být prováděny na místě příjemce nebo přeneseny na třetí strany. V druhém případě zůstává příjemce odpovědný za účinné provádění investic.

(123)

Členský stát může poskytnout dodatečnou podporu až do výše 10 % částky poskytnuté podle bodu (120). Příjemci musí přidělit alespoň 75 % této dodatečné podpory na investice uvedené v bodě (121). Členské státy mohou tuto dodatečnou podporu poskytnout pouze v případě, že příjemce může prokázat, že alespoň 80 % celkové výše investice je vynaloženo na investice ke zvýšení flexibility poptávky, včetně záložních dodávek z nefosilních zdrojů.

(124)

Členský stát je povinen tyto požadavky u každého příjemce ověřit a zveřejnit výroční zprávy o investičních opatřeních provedených podle tohoto oddílu.

4.5.5   Kumulace

(125)

Kromě obecných pravidel kumulace podle oddílu 3.3 lze podporu podle tohoto oddílu kumulovat s jakoukoli jinou veřejnou podporou či podporou de minimis nebo kombinovat s centrálně řízenými fondy EU ve vztahu ke stejným způsobilým nákladům (tj. velkoobchodní ceně elektřiny včetně nepřímých nákladů, které vznikají z nákladů na emise skleníkových plynů promítnutých do cen elektřiny), které se částečně nebo zcela překrývají, pokud taková kumulace nevede k tomu, že by podpora překročila nejvyšší intenzitu nebo částku podpory použitelnou podle kterékoli z příslušných podmínek. V případě kumulace s podporou kompenzující nepřímé náklady na emise podle Pokynů Komise k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021 (67) nesmí kombinovaná částka podpory překročit nejvyšší částku použitelnou podle kteréhokoli z těchto dvou dokumentů.

4.5.6   Doba trvání

(126)

Podpora podle tohoto oddílu může být příjemcům poskytnuta maximálně na dobu tří let. Platby nesmí být uskutečněny po dni 31. prosince 2030.

5.   PODPORA NA DEKARBONIZACI PRŮMYSLU

(127)

Kromě stávajících možností, které jsou k dispozici v souladu s čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, včetně možností podle pokynů CEEAG, bude Komise považovat za slučitelnou s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy také podporu na investice, které významně přispívají ke snížení emisí skleníkových plynů z průmyslových činností za účelem dosažení cílů Unie v oblasti klimatu nebo vedou k podstatnému snížení spotřeby energie v průmyslových činnostech prostřednictvím zvýšení energetické účinnosti, pokud jsou splněny podmínky uvedené v oddíle 3 a v tomto oddíle.

(128)

Zlepšením materiálové účinnosti se mohou rovněž snížit emise skleníkových plynů vznikající při průmyslových činnostech. Environmentální přínosy materiálové účinnosti přesahují pouhé snížení emisí skleníkových plynů. Podpora na materiálovou účinnost, oběhové hospodářství a bioekonomiku je proto upravena ve specifickém oddíle pokynů CEEAG (oddíl 4.4 pokynů CEEAG). Projekty v oblasti bioplynu a biometanu, jež jsou koncipovány pro společnou výrobu digestátu, který se následně zpracovává na živiny nebo hnojivé výrobky z biologického materiálu (jako jsou biohnojiva), mohou být již také podpořeny podle stávajících pravidel státní podpory. Právní základ poskytuje zejména oddíl 4.4 pokynů, a to včetně zhodnocení biologických reziduí a nahrazení primárních surovin druhotnými surovinami. Komise se bude těmito případy zabývat přednostně. Investice na podporu oběhového hospodářství mohou být také podpořeny bez předchozího oznámení podle obecného nařízení o blokových výjimkách.

5.1   Oblast působnosti a obecné podmínky

(129)

Tento oddíl se obecně vztahuje na investice snižující emise skleníkových plynů nebo zvyšující energetickou účinnost průmyslových činností. Pro účely tohoto oddílu jsou průmyslové činnosti definovány jako činnosti probíhající v průmyslových zařízeních (68), které zahrnují výrobu hmotných konečných produktů nebo meziproduktů ve velkém měřítku.

(130)

Tento oddíl se nevztahuje na: (a) státní podporu na zemědělskou prvovýrobu a na prvovýrobu produktů rybolovu a akvakultury (69); (b) státní podporu na výrobu, přepravu a skladování energie, aniž jsou dotčeny body (131) a (132) (70); (c) státní podporu na nové investice do průmyslové výroby, včetně investic uvedených v bodě (131), které jsou strukturálně založeny na fosilních palivech. Výjimečně mohou být do tohoto oddílu zahrnuty investice založené na zemním plynu, pokud splňují další podmínky uvedené v pododdíle 5.2.4.

(131)

Ačkoli se na podporu na výrobu energie jako takovou vztahuje oddíl 4 tohoto sdělení, mohou být tyto činnosti výjimečně zahrnuty i do tohoto oddílu 5, pokud: (a) jde o součást investice do snižování emisí skleníkových plynů nebo zvyšování energetické účinnosti průmyslových činností, jak je stanoveno v bodě (139); (b) je energie vyráběna z obnovitelných zdrojů (71). Pro výrobu tepla nebo kombinovanou výrobu tepla a elektřiny lze použít také zemní plyn za dalších podmínek stanovených v pododdíle 5.2.4. Lze zahrnout i výrobu nízkouhlíkových paliv uvedenou v bodě (73) písm. (a); (c) energie se vyrábí buď v místě, kde probíhá průmyslová činnost, nebo v průmyslovém parku (72), kde se průmyslová činnost provádí, pokud je energie dodávána průmyslovému uživateli prostřednictvím uzavřené sítě, aniž by procházela veřejnou sítí, a (d) buď i) je vyrobená energie alespoň z 80 % využita v rámci průmyslových činností v místě realizace projektu (73), nebo ii) je v případě investic do vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny vyrobené teplo plně využito samotným příjemcem (74).

(132)

Tento oddíl se vztahuje na podporu investic do podpůrné infrastruktury pro skladování nebo přepravu energie, pokud je tato investice nedílnou součástí investice podle bodu (139) nebo (131) a pokud: (a) v případě skladování je infrastruktura umístěna v místě projektu a dimenzována podle potřeb dané investice; (b) v případě dopravy je infrastruktura buď umístěna v místě projektu, nebo pouze spojuje toto místo s otevřenou infrastrukturou, která podléhá přístupu třetích stran v souladu s právním rámcem platným pro vnitřní trh s energií.

(133)

Podpora podle tohoto oddílu bude poskytnuta na základě režimu s odhadovaným rozpočtem. Členské státy musí poskytnout odhad celkových přímých emisí skleníkových plynů, které mají být uspořeny, nebo celkových úspor energie, kterých má být prostřednictvím režimu dosaženo. Podporu podle tohoto oddílu lze poskytnout pouze ve formě přímých dotací, vratných záloh, úvěrů, záruk nebo daňových zvýhodnění (75).

(134)

Režimy posuzované podle tohoto oddílu by měly v zásadě zahrnovat všechna odvětví, která mohou přispět k dosažení cíle stanoveného v bodě (127). Členské státy, které se snaží omezit způsobilost režimu na určitá odvětví, musí i) odůvodnit tuto omezenou způsobilost na základě objektivních hledisek a ii) prokázat, že omezená způsobilost režimu stále přispívá k plnění cílů EU a vnitrostátních cílů v oblasti klimatu a nepatřičně nevylučuje řešení, která jsou šetrnější ke klimatu a životnímu prostředí.

(135)

Jako pravidlo „bezpečného přístavu“, a aniž by byla dotčena alternativní odůvodnění předložená členskými státy, bude Komise předpokládat, že omezení způsobilosti režimu je pro účely bodu (134) oprávněné, pokud se režim vztahuje na všechna stacionární zařízení uvedená v kapitole III směrnice o ETS (76).

(136)

Aby se zajistilo, že projekty budou realizovány včas a přinesou očekávané úspory emisí skleníkových plynů nebo energie, musí členské státy zajistit, aby: (a) zařízení nebo vybavení, které má být financováno z podpory, bylo uvedeno do provozu do 60 měsíců od data jejího udělení a (b) projekt po plném zprovoznění nového zařízení nebo vybavení financovaného z podpory (77) přinášel snížení přímých emisí skleníkových plynů nebo úspory energie odpovídající alespoň 80 % předpokládaného snížení nebo úspor.

(137)

Systémy musí zahrnovat účinný systém sankcí pro případ, že kterákoliv z podmínek bodu (136) není splněna (78).

(138)

Členský stát musí prokázat, že podpora nefinancuje zvýšení celkové výrobní kapacity příjemce. Tím nejsou dotčena: (a) dočasná zvýšení výrobní kapacity během přechodného období, dokud nové zařízení nebo vybavení financované z podpory není plně zprovozněno a stávající zařízení ještě není zcela vyřazeno z provozu, nebo (b) omezená zvýšení kapacity vyplývající z technické nezbytnosti a nepřesahující 15 % ve srovnání se situací před investicí financovanou z podpory.

5.2   Minimální účinky dekarbonizace nebo energetické účinnosti

5.2.1   Obecné požadavky

(139)

Investice snižující emise skleníkových plynů ze zařízení nebo zvyšující energetickou účinnost průmyslových činností uvedených v bodech (129) až (132) jsou způsobilé bez ohledu na použité technologické řešení, pokud: (a) buď přinášejí snížení přímých emisí skleníkových plynů v důsledku dotčené činnosti, i) ke kterému by bez podpory nedošlo, s přihlédnutím k politickým opatřením a mechanismům zavedeným k nápravě téhož selhání trhu, včetně systému Unie pro obchodování s emisemi (ETS), a ii) které je v souladu s cíli stanovenými v právních předpisech EU v oblasti klimatu (79), nebo (b) přinášejí snížení spotřeby energie dané činnosti na jednotku výstupu v porovnání se situací bez podpory (80) a mají dobu návratnosti 5 let nebo delší. Snížení spotřeby energie na jednotku výstupu musí činit nejméně 10 % u již dekarbonizovaných procesů a nejméně 20 % ve všech ostatních případech (81).

(140)

Jako pravidlo „bezpečného přístavu“, a aniž by byla dotčena alternativní odůvodnění předložená členskými státy, bude Komise předpokládat, že podpora poskytnutá na investice do dekarbonizace je v souladu s bodem (139) písm. (a), pokud režim obsahuje tyto požadavky: (a) V souvislosti s investicemi snižujícími emise skleníkových plynů ze stávajících zařízení: i. investice sníží emise skleníkových plynů stávajícího zařízení alespoň o 40 % a v případě zařízení uvedených v kapitole III směrnice o ETS (82) je sníží pod úroveň průměrných emisí 10 % nejúčinnějších zařízení, jak je určuje prováděcí nařízení platné v době zveřejnění systému pro stanovení referenčních hodnot podle článku 10a směrnice 2003/87/ES (dále jen „nejúčinnější zařízení“), nebo ii. investice sníží emise skleníkových plynů technické jednotky (83) v rámci stávajícího zařízení alespoň o 90 % a nevede k ustrnutí na fosilních palivech; (b) pokud jde o investice snižující emise skleníkových plynů z nových zařízení, která nahrazují stávající zařízení, investice zajistí, že emise skleníkových plynů zařízení se sníží alespoň o 10 % pod úroveň nejúčinnějších zařízení nebo srovnatelné referenční hodnoty u zařízení neuvedených v kapitole III směrnice o ETS.

(141)

Projekty musí zajistit celkové snížení emisí skleníkových plynů. Nesmí vést pouze k přesunu emisí skleníkových plynů z příslušného průmyslového odvětví do odvětví energetiky nebo z jednoho průmyslového areálu do jiného.

(142)

Aby členské státy prokázaly, že emise nejsou pouze přesouvány, musí prokázat, že nepřímé emise skleníkových plynů spojené se způsobilými projekty zcela nekompenzují snížení přímých emisí skleníkových plynů dosažené prostřednictvím investice, takže čistá úspora emisí zůstává významná. Členské státy to mohou prokázat na základě návrhu režimu nebo na základě simulací předpokládaných úspor emisí skleníkových plynů a předpokládaných nepřímých emisí na referenční projekt za použití zavedených metodik. V případě elektřiny to lze rovněž prokázat doložením toho, i) že očekávaný nárůst poptávky po elektřině vyplývající z režimu lze zcela pokrýt zvýšením nabídky elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo nízkouhlíkové elektřiny, jak se předpokládá v nejnovějším vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu dotčeného členského státu nebo v aktualizovaných plánech na zvýšení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo nízkouhlíkové elektřiny přijatých po poslední aktualizaci tohoto plánu, a ii) že příjemci zůstávají vystaveni signálům o ceně elektřiny a že režim obsahuje dostatečné pobídky pro řešení flexibility.

(143)

Jako pravidlo „bezpečného přístavu“, a aniž by byla dotčena alternativní odůvodnění předložená členskými státy, bude Komise předpokládat, že jsou splněny podmínky bodu (142), v těchto scénářích: (a) nepřímé emise spojené s používáním vodíku v souladu s podmínkami stanovenými v bodě (146); (b) nepřímé emise spojené s projekty flexibilní elektrifikace (84), včetně používání tepelných čerpadel, jejichž konečný výkon výrazně převyšuje požadovaný primární příkon podle metodiky stanovené v příloze VII směrnice (EU) 2018/2001, nebo (c) nepřímé emise spojené s používáním biopaliv, biokapalin, bioplynu (včetně biometanu) a paliv z biomasy, v souladu s podmínkami stanovenými v bodě (145).

(144)

Členské státy musí zajistit, aby podpora na dekarbonizaci nežádoucím způsobem nevytěsňovala investice do čistších alternativ, které jsou již na trhu k dispozici, ani nevedla k ustrnutí na určitých technologiích, a nebránila tak širšímu rozvoji trhu s čistšími řešeními a jejich využíváním. Členské státy proto nesmějí nepřiměřeně omezovat technologický rozsah režimů. Zejména v případě dekarbonizace průmyslového tepla o teplotě nižší než 500 °C nesmí vyloučit technologie, které jsou nejšetrnější ke klimatu a životnímu prostředí, tj. teplo z obnovitelných zdrojů nezaložených na biomase, flexibilní elektrifikaci a opětovné využití odpadního tepla.

5.2.2   Další požadavky na podporu biopaliv, vodíku nebo paliv odvozených od vodíku

(145)

V případě režimů podpory, které zahrnují investice zcela nebo částečně založené na využívání biopaliv, biokapalin, bioplynu (včetně biometanu) a paliv z biomasy, musí členské státy stanovit podmínky, které vyžadují, aby tato paliva byla v souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovenými ve směrnici (EU) 2018/2001 a jejích prováděcích aktech nebo aktech v přenesené pravomoci.

(146)

V případě režimů podpory, které zahrnují investice zcela nebo částečně založené na využití vodíku nebo paliv odvozených z vodíku, musí členské státy stanovit podmínky, které zajistí, že vodík nebo paliva odvozená z vodíku používaná v projektech jsou buď RFNBO, nebo nízkouhlíková paliva (85). Tato paliva lze také kombinovat s vodíkem vyrobeným z biomasy, který splňuje kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů podle směrnice (EU) 2018/2001 a jejích prováděcích aktů nebo aktů v přenesené pravomoci.

5.2.3   Další požadavky na podporu projektů zachycování uhlíku

(147)

V případě režimů podpory, které zahrnují také investice do zavádění zařízení pro zachycování uhlíku (86), musí členské státy zajistit, aby projekty zahrnující investice do zařízení na zachycování uhlíku vedly po uvedení do provozu k zamezení přímým emisím skleníkových plynů s ohledem na celý řetězec zachycování a ukládání uhlíku (CCS) nebo zachycování a využívání uhlíku (CCU).

(148)

Jako pravidlo „bezpečného přístavu“, a aniž by byla dotčena alternativní odůvodnění předložená členskými státy, bude Komise předpokládat, že je dodržen bod (147), pokud režim stanoví, že způsobilé jsou pouze projekty, které: (a) se týkají instalace zařízení pro zachycování uhlíku v rozsahu, v němž je zachycený CO2 při uvedení zařízení do provozu i) využit tak, že je trvale chemicky vázaný v produktu, takže se při běžném používání, včetně jakékoli běžné činnosti probíhající po skončení životnosti produktu, nedostane do atmosféry, nebo ii) použit k výrobě syntetických paliv v souladu s platnými právními předpisy EU, a/nebo (b) se týkají instalace zařízení pro zachycování uhlíku s cílem jeho trvalého geologického uložení prostřednictvím řetězce zachycování a ukládání uhlíku na úložištích povolených podle směrnice 2009/31/ES (87), a to i na úložištích uznaných jako strategické projekty ukládání CO2 pro nulové čisté emise v souladu s aktem o průmyslu pro nulové čisté emise.

5.2.4   Další požadavky na podporu projektů založených na zemním plynu

(149)

V souladu se zásadami uvedenými v bodech (130) a (144) mohou režimy pouze výjimečně motivovat k novým investicím založeným na zemním plynu jako prostředku ke snížení emisí nebo zvýšení energetické účinnosti. Tento oddíl se na ně vztahuje pouze v případě, že členský stát prokáže, i) že k zemnímu plynu neexistuje žádná technologicky vyspělá alternativa, ii) že alternativy k zemnímu plynu zatím nejsou proveditelné z důvodu nedostatečné dostupnosti nebo infrastruktury, nebo iii) že dekarbonizace bude probíhat postupně. Ve všech těchto případech musí členské státy požadovat, aby příjemci předložili věrohodný a podrobný plán, který ukáže, jak bude využívání zemního plynu do roku 2040 postupně ukončeno; členský stát musí zajistit, aby toto postupné ukončování bylo provedeno.

(150)

Odchylně od bodu (139) písm. b) a bodu (140) písm. (a) podbodu i) a písm. (b) musí investice, které jsou z velké části založeny na zemním plynu jako prostředku dekarbonizace průmyslového tepla, při uvedení do provozu přinést úsporu alespoň 70 % přímých emisí skleníkových plynů nebo úsporu alespoň 40 % spotřeby energie na jednotku výstupu (88).

(151)

Výjimky umožňující omezená navýšení kapacity stanovená v bodě (138) písm. (a) a (b) se nevztahují na investice, které jsou založeny na zemním plynu, pokud investice není v souladu s nejlepšími dostupnými technikami definovanými ve směrnici 2010/75/EU (89).

5.3   Použitelné limity podpory

(152)

Při plánování režimu podpory podle tohoto oddílu musí členský stát za účelem zajištění přiměřenosti podpory zvolit jednu z alternativních metod popsaných v pododdílech 5.3.1, 5.3.2 nebo 5.3.3.

(153)

Pokud jednotlivé částky podpory podle pododdílu 5.3.1 přesáhnou 200 milionů EUR, musí být částka podpory stanovena v souladu s pododdílem 5.3.2.

5.3.1   Intenzita podpory

(154)

V případě částek podpory (90) do výše 200 milionů EUR lze maximální výši podpory v rámci režimu stanovit na základě způsobilých nákladů na investici, tj. celkových investičních nákladů přímo souvisejících s dosažením úspor emisí skleníkových plynů nebo zvýšením energetické účinnosti, a maximální intenzity podpory. Maximální intenzita podpory je přibližným vyjádřením dodatečných environmentálních nákladů spojených s použitím příslušných technologických řešení dekarbonizace. Maximální intenzita podpory nesmí přesáhnout: (a) 60 % v případě investic umožňujících využití vodíku nebo paliv odvozených od vodíku, přičemž podíl RFNBO (91) uvedený v bodě (146) činí alespoň 40 %; (b) 45 % v případě investic do výroby energie z obnovitelných zdrojů (92), skladování energie (93), investic do flexibilní elektrifikace uvedených v bodě (143) písm. (b), investic do zařízení na zachycování uhlíku, které jsou v souladu s bodem (147); (c) 35 % v případě investic umožňujících využívání nízkouhlíkových paliv uvedených v bodě (146); (d) 20 % na investice do výroby nízkouhlíkových paliv uvedených v bodě (146); (e) 30 % v případě všech ostatních technologií.

(155)

U investic uskutečněných malými podniky lze intenzitu podpory na základě bodu (154) zvýšit o 10 procentních bodů a u investic uskutečněných středními podniky lze intenzitu podpory zvýšit o 5 procentních bodů.

5.3.2   Mezera ve financování

(156)

Členské státy se rovněž mohou rozhodnout, že maximální výši podpory v rámci režimu podpory určí jako mezeru ve financování způsobilé investice. Žadatelé v rámci tohoto režimu musí pro výpočet mezery ve financování povinně používat jednotný vzor. Členské státy musí stanovit metodiku, podle které budou ověřovat, zda jsou projekce peněžních toků, na nichž jsou založeny výpočty čisté současné hodnoty, věrohodné a v souladu s projektem zaměřeným na dekarbonizaci. Jednotný vzor musí být v souladu se zásadami a hlavními rysy modelu, který zveřejní Komise.

(157)

Pokud podpora vypočtená na základě mezery ve financování projektu přesáhne vyšší hodnotu z částky 200 milionů EUR nebo 10 % rozpočtu režimu na podnik a projekt, musí být mezera ve financování posouzena Komisí na základě samostatného oznámení.

(158)

Pokud členské státy stanoví částku podpory na základě bodu (156) a tato částka podpory přesáhne 30 milionů EUR na podnik a projekt, musí být zaveden mechanismus zpětného vyžádání, který zajistí, že členský stát obdrží odpovídající podíl z jakýchkoli dodatečných přebytků vytvořených podpořeným projektem na základě porovnání předpokládaného podnikatelského plánu se skutečnými peněžními toky projektu. Mechanismus zpětného vyžádání musí zahrnovat všechny tyto prvky: (a) výpočet provedený v rámci mechanismu zpětného vyžádání musí být zkontrolován na základě odděleného účetnictví podporovaného projektu, které ověří nezávislý auditor; (b) mechanismus zpětného vyžádání musí platit po celou dobu trvání finančních projekcí, z nichž vychází posouzení mezery ve financování, a musí zahrnovat konečnou hodnotu projektu na konci horizontu plánování, stanovenou na základě standardních ekonomických metodik (94), a (c) mechanismus zpětného vyžádání musí zahrnovat pobídky pro příjemce, aby minimalizovali své náklady a realizovali projekt efektivně v průběhu času, přičemž podíl přebytku, který má být vrácen státu, musí zůstat významný.

5.3.3   Soutěžní nabídkové řízení

(159)

Alternativně k bodům (154) a (156) se členské státy mohou také rozhodnout, že maximální výši podpory v rámci režimu podpory určí na základě soutěžního nabídkového řízení, které splňuje následující dodatečné podmínky: (a) soutěžní nabídkové řízení musí být otevřené všem způsobilým projektům v rámci režimu, které stejným způsobem přispívají k environmentálním cílům opatření, tj. k zamezení emisím skleníkových plynů nebo ke zvýšení energetické účinnosti; (b) nesmí se použít rozdělení do košů podle technologií, pokud to není nutné pro zamezení tomu, aby technologie s vyššími náklady na snižování emisí, ale také s vysokým dekarbonizačním potenciálem byly de facto vyloučeny; (c) případné stropy nabídek, které by omezily maximální nabídku jednotlivých uchazečů v jednotlivých kategoriích a koších, musí být odůvodněny s odkazem na výpočty mezer ve financování referenčních projektů (95).

6.   PODPORA K ZAJIŠTĚNÍ DOSTATEČNÉ VÝROBNÍ KAPACITY V OBLASTI ČISTÝCH TECHNOLOGIÍ

(160)

Za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v oddíle 3 a v tomto oddíle, bude Komise považovat za slučitelnou s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy podporu poskytnutou na motivování investičních projektů, které přidávají výrobní kapacitu pro: (a) výrobu konečných produktů uvedených v příloze II, a to i z druhotných surovin, a/nebo (b) výrobu hlavních konkrétních součástí uvedených v příloze II, a to i z druhotných surovin, a/nebo (c) výrobu nových nebo zpětně získaných souvisejících kritických surovin nezbytných pro výrobu konečných produktů nebo hlavních konkrétních součástí definovaných v písmenech a) a b). Tato podpora může významně přispět k dosažení referenční hodnoty odolnosti 40 % uvedené v aktu o průmyslu pro nulové čisté emise, ve spojení s dalšími politikami zaměřenými na vytvoření vstřícného podnikatelského prostředí pro takové investice do výroby čistých technologií.

(161)

Tím není dotčena možnost členských států zavést režimy podpory určené na podporu investic posilujících oběhové hospodářství (např. příprava k opětovnému použití, recyklace atd.) podle oddílu 4.4 pokynů CEEAG až do maximální výše podpory stanovené v uvedeném oddíle. Komise se bude těmito případy zabývat přednostně. Zahrnuje to podporu na investice, které umožní náhradu primárních zdrojů druhotnými surovinami. Investice na podporu oběhového hospodářství mohou být také podpořeny bez předchozího oznámení podle obecného nařízení o blokových výjimkách.

(162)

Za normálních tržních podmínek by výrobci čistých technologií měli být schopni pokrýt své provozní náklady bez další veřejné podpory, a to tím spíše, pokud již byly subvencovány jejich investiční náklady. Provozní podpora má obzvláště narušující potenciál, neboť může přímo snížit náklady na zboží prodávané nebo služby poskytované na trhu a udržet na trhu dlouhodobě ztrátové hospodářské subjekty. Výrobci čistých technologií, jako jsou výrobci baterií, však mohou čelit nekalé soutěži na celosvětové úrovni, neočekávanému překročení nákladů nebo nejistotě ohledně budoucí poptávky, například (ale nejen) při zvyšování výkonu, které jsou nedílnou součástí jejich činnosti. Za těchto okolností mohou členské státy poskytovat financování, a to i ve formě kapitálových a kvazikapitálových nástrojů, za tržních podmínek společně se soukromými subjekty (viz bod (7)), a to za stejných podmínek, pokud jde o rizika a výnosy (pari passu). Takové financování může pokrýt investiční potřeby, ale také provozní náklady.

6.1   Režimy investiční podpory

(163)

Členské státy mohou poskytovat podporu na investiční projekty, které spadají do oblasti působnosti bodu (160).

(164)

Podpora na investiční projekty uvedená v bodě (163) může být poskytnuta na základě režimu s odhadovaným rozpočtem, za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v tomto pododdíle a v oddíle 3.

(165)

Příjemci musí o podporu požádat před zahájením prací a musí členskému státu poskytnout požadované informace uvedené v příloze III tohoto sdělení.

(166)

Způsobilé náklady investičního projektu, na který byla poskytnuta podpora, zahrnují veškeré investiční náklady na hmotná aktiva (např. pozemky, budovy, zařízení, vybavení, stroje) a nehmotná aktiva (např. patentová práva, licence, know-how nebo jiné formy duševního vlastnictví) nezbytná pro výrobu nebo zpětné získání statků uvedených v bodě (160). Nehmotná aktiva musí: i) zůstat spojena s dotčenou oblastí a nesmí být přesunuta do jiných oblastí; ii) být využívána výlučně v příslušném výrobním zařízení, jemuž je podpora poskytována; iii) podléhat odpisům; iv) být pořízena za tržních podmínek od třetích osob, které nemají vazbu na kupujícího; v) být součástí majetku podniku, jemuž je podpora poskytována, a vi) zůstat spojena s projektem, na který je podpora přidělena, po dobu nejméně pěti let (nebo v případě malých a středních podniků tři roky).

(167)

Pokud se investiční projekt uskutečňuje mimo podporované oblasti, nesmí intenzita podpory přesáhnout 15 % způsobilých nákladů a částka podpory (96) nesmí přesáhnout 150 milionů EUR na projekt. Pokud se investiční projekt uskutečňuje v podporované oblasti podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, nesmí intenzita podpory přesáhnout 20 % způsobilých nákladů a částka podpory nesmí přesáhnout 200 milionů EUR na projekt. Pokud se investiční projekt uskutečňuje v podporované oblasti podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, nesmí intenzita podpory přesáhnout 35 % způsobilých nákladů a částka podpory nesmí přesáhnout 350 milionů EUR na projekt (97).

(168)

U investic uskutečněných malými podniky lze intenzitu podpory stanovenou v bodě (167) dále zvýšit o 20 procentních bodů a u investic uskutečněných středními podniky lze intenzitu podpory zvýšit o 10 procentních bodů.

(169)

Aby byla zajištěna životaschopnost investice, musí členské státy zaručit, aby příjemce podpory poskytl finanční příspěvek ve výši alespoň 25 % způsobilých nákladů, a to z vlastních nebo externích zdrojů a způsobem, který nezahrnuje podporu z veřejných zdrojů (98).

(170)

Příjemce se musí zavázat, že po dokončení investice zachová investice v dané oblasti po dobu nejméně pěti let, nebo v případě malých a středních podniků po dobu tří let, v zájmu vytváření trvalých kvalitních pracovních míst v Evropské unii. Takový závazek by neměl bránit nahrazení zařízení nebo vybavení, které během tohoto období zastará nebo se porouchá, za podmínky, že dotčená hospodářská činnost zůstane v dané oblasti zachována po danou minimální dobu. Na výměnu tohoto zařízení nebo vybavení však nelze přidělit další podporu podle tohoto sdělení. Orgán poskytující podporu by v případě nedodržení tohoto závazku mohl požadovat navrácení podpory.

(171)

Před poskytnutím podpory a na základě informací poskytnutých příjemcem, jak je uvedeno v příloze III tohoto sdělení, musí orgán poskytující podporu ověřit konkrétní rizika investice, která se neuskutečňuje v rámci EHP (99).

(172)

Podporu nelze poskytnout na usnadnění přemístění výrobních činností v rámci EHP, zejména proto, aby se zabránilo ztrátě pracovních míst. Za tímto účelem musí příjemce: (a) potvrdit, že během dvou let předcházejících podání žádosti o podporu neprovedl přemístění do provozovny, ve které se má podporovaná investice uskutečnit, a (b) zavázat se, že toto přemístění neprovede minimálně po dobu dvou let po dokončení investice. Orgán poskytující podporu by v případě nedodržení tohoto závazku mohl požadovat navrácení podpory.

6.2   Podpora ad hoc

(173)

Komise může schválit individuálně oznámenou podporu na investiční projekty, které spadají do působnosti vymezené v bodě (160), za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v tomto pododdíle v bodech (165) a (170) a v oddíle 3.

(174)

Výše podpory nesmí překročit nižší z těchto částek: i) částku subvence (100), kterou by mohl příjemce prokazatelně obdržet na rovnocennou investici ve třetí zemi mimo EHP, a ii) minimální částku potřebnou k tomu, aby byl příjemce podpory motivován realizovat investici v dané oblasti v EHP, a nikoli v alternativním umístění mimo EHP (mezera ve financování) (101). Příjemce musí prokázat, že bez podpory by se plánovaná investice v EHP neuskutečnila (102). Komise se domnívá, že na trzích se zvýšeným rizikem budoucí volatility je nezbytné dodatečné ochranné opatření v podobě mechanismu zpětného vyžádání, aby bylo zajištěno spravedlivé rozdělení dodatečných zisků, které nebyly předpokládány v oznámené analýze mezery ve financování.

(175)

Pokud se investice uskutečňuje mimo podporované oblasti, musí členský stát prokázat, že v podporované oblasti by nebylo možné realizovat investici stejně efektivně, a že proto není rozumné, aby příjemce podpory umístil investici v takové podporované oblasti.

(176)

Je-li pro účely investice zvažováno více lokalit v EHP a má-li být státní podpora podle tohoto pododdílu poskytnuta za účelem přilákání investice do oblasti, jejíž intenzita regionální podpory uvedená v příslušné mapě regionální podpory je nižší než v alternativních zvažovaných oblastech EHP (nebo do oblasti, která není podporována), představovalo by to negativní účinek na hospodářskou soutěž a obchod, který pravděpodobně nebude kompenzován žádným pozitivním účinkem. V případech, kdy se ve zvažovaných lokalitách v EHP uplatňuje stejná intenzita regionální podpory, musí příjemce prokázat, že daná lokalita byla vybrána na základě objektivních kritérií bez ohledu na státní podporu. Naproti tomu takový zjevný negativní účinek na hospodářskou soutěž a obchod nenastává, pokud je příjemce schopen prokázat, že by se investice jinak v těchto alternativních oblastech EHP neuskutečnila, a namísto toho by byla přesměrována do třetí země mimo EHP.

(177)

Příjemce se musí zavázat, že pro výrobu statků definovaných v bodě (160) použije nejnovější komerčně dostupnou a z hlediska dopadu emisí na životní prostředí špičkovou výrobní technologii.

(178)

Členský stát by měl prokázat, že příjemce podpory díky dodatečné výrobní kapacitě vytvořené podporovanou investicí přispěje k posílení evropské autonomie tím, že se zaměří na existující rozdíl mezi poptávkou a nabídkou v Unii a nevytlačí výrobní kapacitu, která již existuje nebo jejíž vybudování je závazně plánováno.

(179)

Komise si při posuzování státní podpory podle tohoto pododdílu vyžádá veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohla posoudit, zda je pravděpodobné, že státní podpora povede k podstatnému úbytku pracovních míst ve stávajících lokalitách v rámci EHP. V této situaci a v případě, že investice umožňuje příjemci podpory přemístit činnost do cílové oblasti, pokud existuje příčinná souvislost mezi podporou a tímto přemístěním, jde o negativní účinek na hospodářskou soutěž a obchod, který pravděpodobně nebude kompenzován žádným pozitivním účinkem.

6.3   Podpora poptávky po zařízeních pro čisté technologie ve formě zrychlených odpisů

(180)

Komise bude považovat za slučitelné s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy režimy, které poskytují státní podporu ve formě zrychlených odpisů za účelem motivace k pořizování nebo pronájmu zařízení pro čisté technologie, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto pododdíle a v oddíle 3.

(181)

Podpora musí být poskytována ve formě režimů podpory spočívajících ve zrychlených odpisech nákladů vynaložených na pořízení nebo pronájem způsobilého majetku, a to až do výše jeho úplného a okamžitého odepsání (103).

(182)

Způsobilým majetkem jsou všechny konečné produkty uvedené v bodě (160) písm. (a).

(183)

Způsobilý majetek musí splňovat všechny tyto podmínky: (a) musí být nový; (b) musí být využíván především pro činnosti příjemce a zůstat s těmito činnostmi spojen po dobu nejméně pěti let (nebo tří let v případě malých a středních podniků) (104); (c) musí být odepisovatelný; (d) musí být pořízen nebo pronajat za tržních podmínek; (e) musí být součástí majetku příjemce.

(184)

K pořízení nebo pronájmu způsobilého majetku musí dojít a zrychlené odepisování musí být zahájeno nejpozději ke dni skončení platnosti tohoto sdělení, jak je definováno v bodě (216).

(185)

Bod (38) písm. (a) a (b) se nevztahuje na podporu podle tohoto pododdílu. Podpora ve formě zrychlených odpisů může být poskytnuta vedle jakékoli jiné státní podpory nebo podpory z centrálně řízených fondů EU vztahující se ke stejným způsobilým nákladům, aniž by bylo nutné vypočítat její hrubý grantový ekvivalent.

7.   REŽIMY PODPORY KONKRÉTNÍCH PROJEKTŮ Z INOVAČNÍHO FONDU

(186)

Navíc k ustanovením oddílů 4.1, 4.2, 5.1 až 5.3 a 6.1 obsahuje tento oddíl zvláštní podmínky slučitelnosti pro režimy podporující investice, které byly kladně posouzeny v rámci Inovačního fondu (105). Za předpokladu, že jsou v souladu s tímto oddílem a oddílem 3, bude Komise za slučitelná s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy považovat opatření podpory na podporu investic do výroby a skladování čisté energie stanovená v bodech (48) a (73), investice ke snižování emisí skleníkových plynů z průmyslových činností uvedené v bodech (129) až (132) a investice, které vytvářejí dodatečné výrobní kapacity spadající do oblasti působnosti bodu (160) u projektů, které uspěly v hodnocení Inovačního fondu a kterým byla udělena „pečeť suverenity“ uvedená v článku 4 nařízení (EU) 2024/795 (106).

(187)

V souvislosti s investicemi do výroby a skladování energie z obnovitelných zdrojů uvedenými v bodě (48) a posuzovanými podle tohoto oddílu se použijí body (49) až (52).

(188)

V souvislosti s investicemi do výroby a skladování nízkouhlíkových paliv uvedenými v bodě (73) a posuzovanými podle tohoto oddílu se použijí body (75) a (76).

(189)

V souvislosti s investicemi snižujícími emise skleníkových plynů z průmyslových činností uvedených v bodech (129) až (132) a posuzovanými podle tohoto oddílu se použijí body (138), (141) až (143) a (145) až (151).

(190)

V souvislosti s investicemi, které vytvářejí dodatečné výrobní kapacity pro produkty spadající do oblasti působnosti bodu (160) a které se posuzují podle tohoto oddílu, se použijí body (165), (166), (169), (170) a (172).

(191)

Podpora musí být udělena na základě režimu s odhadovaným rozpočtem.

(192)

Členské státy mohou zavést režimy, které zahrnují jednu nebo obě následující kategorie projektů: (a) projekty, které uspěly v hodnocení Inovačního fondu a kterým byla udělena pečeť suverenity, ale které nebyly vybrány k financování v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/856; (b) projekty, které uspěly v hodnocení Inovačního fondu a kterým byla udělena pečeť suverenity a které byly vybrány k financování v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/856.

(193)

Režimy musí být otevřeny všem projektům, které splňují podmínky stanovené v tomto oddíle a které spadají do jedné nebo obou kategorií uvedených v bodě (192) písm. a) a b). Členské státy mohou omezit oblast působnosti těchto režimů pouze na výrobu čisté energie, průmyslovou dekarbonizaci nebo výrobu čistých technologií. V zásadě nemohou režim dále omezovat na konkrétní odvětví nebo konkrétní technologii. Členské státy, které se snaží omezit způsobilost režimu na určitá odvětví nebo technologie, musí i) odůvodnit tuto omezenou způsobilost na základě objektivních hledisek a ii) prokázat, že režim nepatřičně nevylučuje řešení, která jsou šetrnější ke klimatu a životnímu prostředí.

(194)

Režimy se mohou vztahovat na projekty vyplývající z jedné nebo několika nadcházejících výzev. Pokud se režim vztahuje na projekty vzešlé z více než jedné nadcházející výzvy k podávání návrhů podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/856, může členský stát buď přidělit roční rozpočet na každou výzvu Inovačního fondu, nebo vyhradit podporu určitému procentu projektů z každé výzvy, které uspěly v hodnocení Inovačního fondu a kterým byla udělena pečeť suverenity. Při přidělování podpory způsobilým projektům v rámci režimu musí členské státy dodržet pořadí stanovené pro výběr projektů na základě výzvy k podávání návrhů podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/856.

(195)

Podporu lze poskytnout pouze ve formě přímých dotací, vratných záloh, úvěrů, záruk nebo daňových zvýhodnění.

(196)

Při zavádění režimu podpory podle tohoto oddílu musí členský stát i) v případě investic do výroby a skladování čisté energie uvedených v bodech (187) a (188), jakož i v případě investic ke snižování emisí skleníkových plynů z průmyslových činností uvedených v bodě (189) zvolit jednu z alternativních metod stanovení výše podpory popsaných v bodech (154) až (158); ii) v případě investic, které vytvářejí dodatečnou výrobní kapacitu uvedených v bodě (190), zajistit, aby byla dodržena maximální intenzita podpory a maximální výše podpory stanovené v bodech (167) a (168).

(197)

U projektů uvedených v bodě (192) písm. (a) mohou členské státy jako alternativu k bodu (196) rovněž stanovit výši podpory pro investice snižující emise skleníkových plynů z průmyslových činností a pro investice do výroby a skladování čisté energie v souladu s metodou výpočtu maximálního financování stanovenou v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/856 a doplněnou o účinný mechanismus zpětného vyžádání zahrnující prvky stanovené v bodě (199).

(198)

Pro investice, které vytvářejí dodatečnou výrobní kapacitu pro výrobky spadající do působnosti bodu (160), pokud je míra inovace projektu v rámci hodnocení Inovačního fondu vyhodnocena jako silná, a to až do výše maximálních stropů podpory stanovených v bodě (200), mohou členské státy jako alternativu k bodu (196) rovněž stanovit podporu v souladu s metodou výpočtu maximálního financování stanovenou v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/856 a doplněnou o účinný mechanismus zpětného vyžádání zahrnující prvky stanovené v bodě (199).

(199)

Mechanismus zpětného vyžádání musí zahrnovat všechny tyto prvky: (a) mechanismus zpětného vyžádání musí řešit výskyt dodatečných zisků stanovením a zpětným vyžádáním přebytku projektu v rozsahu, v jakém vnitřní míra návratnosti podpořených projektů přesahuje vážené průměrné náklady kapitálu přijaté v souladu s metodou stanovenou v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/856; (b) mechanismus zpětného vyžádání se poprvé použije nejméně po pěti letech a naposledy nejméně po deseti letech od uvedení projektu do provozu, jak je definováno v příslušné výzvě Inovačního fondu; (c) výpočet provedený v rámci mechanismu zpětného vyžádání musí být zkontrolován na základě odděleného účetnictví podporovaného projektu, které ověří nezávislý auditor; (d) při konečném použití mechanismu zpětného vyžádání musí být zohledněna konečná hodnota projektu; (e) mechanismus zpětného vyžádání musí být navržen tak, aby příjemce motivoval k minimalizaci nákladů a k dlouhodobě co nejefektivnějšímu provádění projektu, přičemž podíl státu na přebytku musí činit alespoň 70 %.

(200)

V případě použití bodu (198), pokud se investiční projekt uskutečňuje mimo podporované oblasti, nesmí intenzita podpory přesáhnout 25 % způsobilých nákladů a částka podpory nesmí přesáhnout 150 milionů EUR na projekt. Pokud se investiční projekt uskutečňuje v podporované oblasti podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, nesmí intenzita podpory přesáhnout 40 % způsobilých nákladů a částka podpory nesmí přesáhnout 200 milionů EUR na projekt. Pokud se investiční projekt uskutečňuje v podporované oblasti podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, nesmí intenzita podpory přesáhnout 55 % způsobilých nákladů a částka podpory nesmí přesáhnout 350 milionů EUR na projekt (107). U investic uskutečněných malými podniky lze tuto intenzitu podpory dále zvýšit o 20 procentních bodů a u investic uskutečněných středními podniky lze tuto intenzitu podpory dále zvýšit o 10 procentních bodů.

8.   PODPORA NA SNÍŽENÍ RIZIK SOUKROMÝCH INVESTIC SOUVISEJÍCÍCH S CÍLI DOHODY O ČISTÉM PRŮMYSLU

(201)

Kromě opatření popsaných v oddílech 4 až 7 se členské státy mohou rozhodnout, že budou soukromé investory motivovat k investicím do projektů (108) v oblasti působnosti oddílů 4.1, 4.2, 4.3, 5 a 6 (109), do energetické infrastruktury v rámci právního monopolu nebo provozované v rámci přirozeného monopolu (110) nebo do projektů podporujících oběhové hospodářství (111).

(202)

Komise bude považovat za slučitelné s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy režimy podpory na snížení rizik soukromých investic do portfolií způsobilých projektů, pokud jsou splněny podmínky slučitelnosti uvedené v tomto oddíle a v oddíle 3.

(203)

Podpora je poskytována na základě režimu, jehož cílem je motivovat soukromé investory k investicím do portfolií způsobilých projektů v rámci tohoto oddílu podle definice v bodě (201).

(204)

Podpora má formu vlastního kapitálu, úvěrů (včetně podřízených úvěrů) a/nebo záruk poskytnutých specializovanému fondu nebo zvláštní účelové jednotce, které budou držitelem portfolia způsobilých projektů. Cílem podpory je vytvořit pobídky související s rizikem a/nebo výnosností investice pro soukromé investory, aby investovali do tohoto fondu nebo této zvláštní účelové jednotky, například ve formě záruky pro případ první ztráty, protizáruky nebo kapitálových investic s různými druhy akcií, kdy jsou výnosy z investice nejprve přidělovány druhu akcií soukromých investorů a po dosažení stanovené úrovně výnosnosti i druhu akcií členského státu. Doba trvání úvěru nebo záruky za dluhové nástroje nesmí v souhrnu přesáhnout dvacet let a v případě záruk v žádném případě nesmí přesáhnout dobu splatnosti podkladového dluhového nástroje. Použití záruky je smluvně vázáno na zvláštní podmínky, které mohou sahat až po povinné vyhlášení úpadku podniku, který je příjemcem podpory, nebo jakékoli podobné řízení. Na těchto podmínkách se musí strany dohodnout již při prvním poskytnutí záruky. V případě záruk poskytnutých na kapitálové a/nebo kvazikapitálové investice z portfolia mohou být způsobilé ztráty kryty zárukou pouze v okamžiku, kdy je fond nebo zvláštní účelová jednotka zrušena a všechny portfoliové investice byly prodány za tržních podmínek.

(205)

Investice z fondu nebo zvláštní účelové jednotky do způsobilých projektů mohou mít formu nově upsaného vlastního kapitálu, kvazivlastního kapitálu, úvěrů (včetně podřízených úvěrů), jiných dluhových nástrojů a záruk. Maximální nominální výše investice do jednotlivého projektu nesmí přesáhnout 250 milionů EUR. Investice do jednotlivého projektu nesmí při ukončení představovat více než 25 % celkového objemu financování z fondu nebo zvláštní účelové jednotky. Podporu podle tohoto oddílu lze kumulovat s podporou podle jiných oddílů tohoto sdělení a s jakoukoli jinou státní podporou na tentýž projekt.

(206)

Členské státy musí provádět režimy podpory podle tohoto oddílu prostřednictvím finančního zprostředkovatele nebo pověřeného subjektu. Odměna finančního zprostředkovatele nebo pověřeného subjektu musí odpovídat tržní praxi. Tato podmínka se považuje za splněnou u finančních zprostředkovatelů vybraných v rámci otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení. Finanční zprostředkovatelé se musejí podílet na investičních rizicích tím, že buď dostatečně spoluinvestují vlastní zdroje, nebo je jimi pobíraná významná odměna vázána na výkon, aby bylo zajištěno, že jsou jejich zájmy trvale sladěny se zájmy členského státu.

(207)

Členské státy nebo jejich pověřený subjekt se musí zavázat k provedení procesu hloubkové kontroly s cílem stanovit solidní investiční strategii, která bude definována finančním zprostředkovatelem v mezích jeho pověření členským státem, pro investiční portfolio uvedené v bodě (204), doplněnou o náležitou strategii diverzifikace rizik, jejímž cílem je zajistit hospodářskou životaschopnost a nabídnout soukromým investorům dlouhodobé investiční příležitosti. Za provádění této strategie bude odpovědný finanční zprostředkovatel nebo pověřený subjekt, který bude vybírat způsobilé projekty a investory. U každé kapitálové a kvazikapitálové investice musí být tento výběr založen mimo jiné na jasném a realistickém scénáři ukončení. V případě kapitálových investic stanoví cílovou výnosnost portfoliové investice, která určuje alokaci výnosů (jak je stanoveno v bodě (209) písm. (b)), finanční zprostředkovatel nebo pověřený subjekt. Finanční zprostředkovatel nebo pověřený subjekt musí zajistit, aby financování poskytnuté investičním projektům nepřesáhlo náklady investičních projektů, a to s přihlédnutím k dalšímu přidělenému financování z jakéhokoli zdroje.

(208)

Komise považuje podporu poskytovanou soukromým investorům za omezenou na nezbytné minimum, pokud jsou tito investoři vybráni pro investice do portfolia v rámci otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení, které je uspořádáno v souladu s platnými právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy, jasně stanovuje cíle politiky sledované investicí a je zaměřeno na nastavení vhodných forem sdílení rizik a výnosů.

(209)

Pokud soukromí investoři nejsou vybráni v otevřeném, transparentním a nediskriminačním výběrovém řízení, Komise považuje podporu poskytovanou soukromým investorům za omezenou na nezbytné minimum v těchto případech: (a) u podpory ve formě (podřízených) úvěrů a záruk na portfolio projektů, pokud má podpora pro investora podobu ochrany před první ztrátou do maximální výše 20 % smluvně stanovených ztrát a riziko převzaté státem se odráží v prémii, která je nejvýše o 25 % nižší než odpovídající tržní odměna. Tato odměna musí být odhadnuta s ohledem na míru rizikovosti konečných příjemců, typy krytých nástrojů a dobu trvání poskytnuté ochrany; (b) u podpory ve formě kapitálových investic do portfolia projektů, kdy je jakékoli přednostní rozdělení výnosů z investic na druhy akcií držené soukromými investory omezeno fixní mírou výnosu, která nepřesahuje cílovou výnosnost portfoliové investice, a druhy akcií držené těmito investory představují více než 75 % objemu portfolia. Nejméně 75 % výnosů z investic nad rámec fixní míry výnosu je směrováno do druhu akcií ve vlastnictví členského státu, zatímco zbývající výnosy z investic nad rámec fixní míry výnosu ve výši maximálně 25 % jsou směrovány do druhů akcií držených soukromými investory.

(210)

Při podávání žádosti o podporu v rámci režimu zřízeného podle tohoto oddílu budou muset soukromí investoři předložit pověřenému subjektu nebo finančnímu zprostředkovateli svou investiční strategii, a to včetně i) profilu rizika a výnosnosti, který pro svou investici předpokládají, a ii) ochranných opatření, která mají zavedena k zamezení případným střetům zájmů (zejména pokud jde o investice do projektů společnostmi, v nichž již investor či investoři drží nezanedbatelný podíl nebo mají nezanedbatelnou předchozí účast). Soukromí investoři nesmějí na svou investici do fondu nebo zvláštní účelové jednotky využívat žádnou jinou státní podporu.

(211)

Vzhledem k funkčním zárukám obsaženým v tomto oddíle, a zejména v bodech (204), (206) a (207), aby bylo zajištěno, že budou podporovány pouze životaschopné projekty, se formální vyloučení podniků v obtížích v bodě (28) nevztahuje na podporu podle tohoto oddílu.

9.   TRANSPARENTNOST, MONITOROVÁNÍ A PODÁVÁNÍ ZPRÁV

(212)

Členské státy musí zveřejnit příslušné informace o každé jednotlivé podpoře vyšší než 100 000 EUR (112) poskytnuté podle tohoto sdělení na souhrnných internetových stránkách věnovaných státní podpoře nebo v IT nástroji Komise (113) do šesti měsíců od okamžiku poskytnutí podpory, nebo v případě podpory ve formě daňového zvýhodnění do jednoho roku ode dne splatnosti daňového přiznání.

(213)

Členské státy musí Komisi předkládat výroční zprávy (114).

(214)

Členské státy musí zajistit vedení podrobné evidence o podpoře poskytnuté na základě tohoto sdělení. Evidence musí obsahovat veškeré informace, na základě kterých lze dojít k závěru, že nezbytné podmínky byly dodrženy, musí být uchovávána po dobu 10 let od udělení podpory a musí být na vyžádání poskytnuta Komisi.

(215)

Komise si k poskytnuté podpoře může vyžádat další informace, zejména aby ověřila, zda byly dodrženy podmínky stanovené v jejím rozhodnutí o schválení daného opatření podpory.

10.   ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

(216)

Komise použije toto sdělení ode dne 25. června 2025. Komise použije toto sdělení na všechna opatření oznámená ode dne přijetí, jakož i na opatření oznámená před tímto dnem, a to i podle dočasného krizového a transformačního rámce. Komise použije toto sdělení do dne 31. prosince 2030.

(217)

V souladu s oznámením Komise o stanovení použitelných pravidel pro posuzování protiprávní státní podpory (115) použije Komise v případě neoznámené podpory toto sdělení, pokud byla podpora udělena dne 25. června 2025 nebo později, a ve všech ostatních případech použije pravidla platná v době udělení podpory.

(218)

Toto sdělení nahrazuje dočasný krizový a transformační rámec, který se s účinkem ode dne přijetí tohoto sdělení zrušuje.

---

(1)  COM(2025) 85 final.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735 ze dne 13. června 2024, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise (Úř. věst. L, 2024/1735, 28.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1735/oj).

(3)  Viz sdělení Komise o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. C 262, 19.7.2016, s. 1) (dále jen „sdělení o pojmu státní podpora“), oddíl 5.

(4)  Pokud orgán veřejné správy investuje za tržních podmínek (například na základě rovnocennosti (pari passu) se soukromými investory, nebo pokud je soulad investice s tržními podmínkami doložen jinými nástroji, jako je například referenční srovnávání), tyto nástroje nepředstavují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy. Viz sdělení o pojmu státní podpora, oddíl 4.2.3.

(5)  Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1) (dále jen „obecné nařízení o blokových výjimkách“).

(6)  Pokyny pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky 2022 (Úř. věst. C 80, 18.2.2022, s. 1).

(7)  Pokyny k regionální státní podpoře (Úř. věst. C 153, 29.4.2021, s. 1).

(8)  Sdělení Komise o dočasném krizovém a transformačním rámci pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině (Úř. věst. C 101, 17.3.2023, s. 3) ve znění sdělení Komise C(2023) 8045 (Úř. věst. C, C/1188, 21.11.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/1188/oj) a C(2024) 3123 (Úř. věst. C, C/3113, 2.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/3113/oj). Tento dočasný krizový a transformační rámec nahradil dočasný krizový rámec přijatý dne 28. října 2022 (Úř. věst. C 426, 9.11.2022, s. 1) (dále jen „dočasný krizový rámec“), který již nahradil předchozí dočasný krizový rámec přijatý dne 23. března 2022 (Úř. věst. C 131 I, 24.3.2022, s. 1) ve znění ze dne 20. července 2022 (Úř. věst. C 280, 21.7.2022, s. 1). Dočasný krizový rámec byl zrušen s účinkem ode dne 9. března 2023.

(9)  Viz například rozhodnutí přijatá Komisí ve věcech SA.58207 – Česko, Podpora pro Dukovany II (Úř. věst. L, 2025/429, 12.3.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2025/429/oj) a SA.106107 – Belgie, Prodloužení životnosti dvou jaderných reaktorů (dosud nezveřejněno).

(10)  Sdělení Komise o Průmyslovém akčním plánu pro evropský automobilový průmysl (COM(2025) 95 final), 5.3.2025.

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 54) (dále jen „nařízení o elektřině“).

(12)  Komise se domnívá, že to obvykle znamená alespoň šest týdnů předem, pokud nelze na základě konkrétních okolností opatření odůvodnit kratší lhůtu.

(13)  Rozpočet nebo objem zadávaný v nabídkovém řízení musí být stanoven tak, aby bylo zajištěno, že nabídkové řízení je soutěžní. Členský stát musí věrohodně prokázat, že rozpočet nebo objem zadávaný v nabídkovém řízení bude nižší než potenciální nabídka projektů. Toho lze dosáhnout tím, že odkáže na předchozí srovnatelná soutěžní nabídková řízení či na technologické cíle obsažené ve vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu, nebo tím, že zavede ochranný mechanismus pro zmírnění rizika nedostatečného počtu nabídek v případě, že je v rámci opatření plánováno více soutěžních nabídkových řízení. V případě opakovaného nedostatečného počtu nabídek v soutěžních nabídkových řízeních musí členský stát zavést nápravná opatření pro tytéž nebo jakékoli budoucí režimy, které Komisi oznámí pro stejnou technologii nebo stejné projekty.

(14)   Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.

(15)   Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.

(16)   Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159.

(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(18)  Je zapotřebí vzít v úvahu všechny příslušné náklady a přínosy, včetně například administrativních nákladů, nákladů na dopravu, nákladů na vzdělávání, na něž se nevztahuje podpora na vzdělávání, a rovněž mzdových rozdílů. Nachází-li se však alternativní umístění v EHP, nezohledňují se subvence poskytované v tomto jiném umístění.

(19)  Referenční sazba používaná jako diskontní sazba odpovídá základní sazbě navýšené o pevnou marži ve výši 100 bazických bodů. Viz sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (Úř. věst. C 14, 19.1.2008, s. 6).

(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (přepracované znění) (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125).

(21)   Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

(22)  Žádost o podporu může mít různé formy, které zahrnují například nabídku v soutěžním nabídkovém řízení. Každá žádost musí obsahovat alespoň název/jméno žadatele, popis projektu nebo činnosti, v příslušných případech včetně jejich umístění, a výši podpory potřebné k jejich provedení. Aby se předešlo pochybnostem, může taková žádost o podporu předcházet tomuto sdělení.

(23)  Aby bylo zachováno účinné fungování trhů s elektřinou, musí být tato opatření podpory poskytována prostřednictvím soutěžního nabídkového řízení, které zajistí, že podpora bude mít motivační účinek.

(24)   „Normou Unie“ se rozumí norma Unie ve smyslu bodu 19 podbodu 89 pokynů CEEAG.

(25)  Viz doporučení Komise (EU) 2020/1039 ze dne 14. července 2020 týkající se podmínění státní finanční podpory podnikům v Unii neexistencí vazeb na nespolupracující jurisdikce (Úř. věst. L 227, 16.7.2020, s. 76).

(26)  Ve smyslu Pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích (Úř. věst. C 249, 31.7.2014, s. 1).

(27)  Podpora se nemůže týkat snížení daní nebo poplatků, které odrážejí základní náklady na poskytování energie nebo souvisejících služeb (například síťové poplatky nebo poplatky financující kapacitní mechanismy).

(28)  Sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk (Úř. věst. C 155, 20.6.2008, s. 10).

(29)  Viz rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 13. září 1995, TWD Textilwerke Deggendorf GmbH v. Komise, spojené věci T-244/93 a T-486/93, ECLI:EU:T:1995:160.

(30)  Podpora poskytnutá členskými státy na základě tohoto sdělení podnikům, která je realizována prostřednictvím úvěrových institucí jakožto finančních zprostředkovatelů, musí tyto podniky přímo zvýhodňovat. Finančním zprostředkovatelům však může přinést nepřímou výhodu. Podle záruk poskytovaných na základě bodu (34) písm. a) a b) ale cílem těchto nepřímých výhod není zachovat nebo obnovit životaschopnost, likviditu nebo platební schopnost úvěrových institucí. V důsledku toho by taková podpora nebyla považována za mimořádnou veřejnou finanční podporu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank) ani podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 806/2014 (nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí) a nebyla by posuzována podle pravidel státní podpory vztahujících se na bankovní odvětví.

(31)  V případě podpory poskytnuté podle oddílu 8 podléhá tato podmínka zvláštním podmínkám stanoveným v uvedeném oddíle.

(32)  Státní podpora, u níž nelze identifikovat způsobilé náklady, zahrnuje státní podporu vyňatou podle článků 19b, 20a, 21, 21a, 22 nebo 23, čl. 56e odst. 5 písm. a) bodů ii), iii) nebo iv), čl. 56e odst. 10 a článku 56f obecného nařízení o blokových výjimkách.

(33)  Podle definice v čl. 2 bodě 36 směrnice (EU) 2018/2001.

(34)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2405 ze dne 18. října 2023 o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu (Iniciativa pro letecká paliva ReFuelEU) (Úř. věst. L, 2023/2405, 31.10.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2405/oj).

(35)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1805 ze dne 13. září 2023 o využívání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě a o změně směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 234, 22.9.2023, s. 48).

(36)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Akční plán pro cenově dostupnou energii – Odhalení skutečné hodnoty energetické unie s cílem zajistit cenově dostupnější, účinnější a čistší energii pro všechny Evropany (COM(2025) 79 final).

(37)   „Skladováním elektřiny“ se rozumí odložení konečné spotřeby elektrické energie na pozdější okamžik, než kdy byla vyrobena, nebo přeměna elektrické energie na takovou formu energie, kterou lze ukládat, ukládání takové energie a následná zpětná přeměna takové energie na elektrickou energii.

(38)   „Skladováním tepla“ se rozumí odložení konečné spotřeby tepelné energie na pozdější okamžik, než kdy byla vyrobena, nebo přeměna elektrické nebo tepelné energie na takovou formu energie, kterou lze ukládat, ukládání takové energie a v příslušných případech následná přeměna nebo zpětná přeměna takové energie na tepelnou energii pro konečné použití (např. vytápění nebo chlazení).

(39)  Investice, při nichž se produkují nízkouhlíková paliva spolu s RFNBO, mohou být zahrnuty podle tohoto oddílu, pokud podíl vyrobených nízkouhlíkových paliv nepřesahuje 20 % celkové produkce.

(40)   „Modernizací“ se rozumí obnova elektráren vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů a zařízení skladujících tuto energii, včetně úplného nebo částečného nahrazení zařízení nebo provozních systémů a vybavení za účelem náhrady kapacity či zvýšení účinnosti nebo kapacity zařízení.

(41)  Od sankcí lze upustit v případech, kdy je zpoždění způsobeno faktory, které příjemce podpory nemůže ovlivnit a které nemohl v okamžiku podání žádosti o podporu rozumně předvídat.

(42)  Soutěžní nabídkové řízení by mělo být v zásadě otevřené všem způsobilým příjemcům. Nabídkové řízení však může být omezeno na jednu nebo více konkrétních kategorií příjemců, pokud jsou předloženy důkazy, že se výše soutěžních nabídek, které mají různé kategorie příjemců nabídnout, budou dle očekávání lišit o více než 10 %; v takovém případě lze použít oddělená soutěžní nabídková řízení tak, aby si vzájemně konkurovaly kategorie příjemců s podobnými náklady.

(43)  Podle definice v čl. 2 bodě 24 nařízení o elektřině.

(44)  Podle definice v čl. 2 bodě 16 směrnice (EU) 2018/2001.

(45)  Podle definice v čl. 2 bodě 11 směrnice (EU) 2019/944.

(46)  Režimy přímé podpory cen podporují zavádění investic do výroby a skladování energie tím, že příjemcům podpory poskytují pevnou nebo proměnlivou peněžní platbu, která přímo závisí na množství vyrobené a/nebo skladované energie, které může být stanoveno na základě skutečného nebo referenčního výkonu.

(47)   „Dvousměrnou rozdílovou smlouvou“ se rozumí smlouva mezi provozovatelem výrobny elektřiny a protistranou, obvykle veřejným subjektem, která poskytuje záruku minimální odměny i omezení nadměrné odměny. Smlouva musí být vypracována tak, aby zachovávala pobídky pro výrobní zařízení v zájmu jeho fungování a účinné účasti na trzích s energií.

(48)  Platby podpory v rámci smlouvy musí být omezeny na 25 let, ale členské státy mohou požadovat, aby zařízení pokračovala ve splácení na základě smluv po dobu, po kterou bude podporované zařízení fungovat.

(49)  Viz poznámka pod čarou 42.

(50)  Například v případě, že je podpora poskytována formou dvousměrných rozdílových smluv, musí příslušný nezávislý regulační orgán stanovit realizační cenu tak, aby pokryla způsobilé náklady.

(51)  Malá zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů a demonstrační projekty mohou využívat přímou podporu cen, která pokrývá veškeré náklady na provoz a nevyžaduje, aby tato zařízení prodávala elektřinu na trhu, v souladu s výjimkou podle čl. 4 odst. 3 směrnice (EU) 2018/2001. Zařízení se budou považovat za malá, je-li jejich kapacita nižší než použitelná prahová hodnota podle článku 5 nařízení o elektřině. Demonstrační projekty jsou vymezeny v čl. 2 bodě 24 nařízení o elektřině.

(52)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1788 ze dne 13. června 2024 o společných pravidlech pro vnitřní trh s plynem z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem a o změně směrnice (EU) 2023/1791 a zrušení směrnice 2009/73/ES (přepracované znění) (Úř. věst. L, 2024/1788, 15.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1788/oj).

(53)  Viz také poznámka pod čarou 39.

(54)  Od sankcí lze upustit v případech, kdy je zpoždění způsobeno faktory, které příjemce podpory nemůže ovlivnit a které nemohl v okamžiku podání žádosti o podporu rozumně předvídat.

(55)  Viz poznámka pod čarou 42.

(56)  Viz poznámka pod čarou 42.

(57)  Je-li tato prahová hodnota překročena, nesmí být podpora vyplacena na procentní podíl objemu vyrobených nízkouhlíkových paliv, který se rovná procentnímu podílu hodin překračujících tuto prahovou hodnotu.

(58)  Nefosilní flexibilita, jako je odezva strany poptávky a skladování, která se neopírá o využívání fosilních paliv jako primárního zdroje energie a přispívá k řešení potřeb flexibility v odvětví elektřiny.

(59)  Tím není dotčeno posuzování dalších opatření na podporu flexibility podle pokynů CEEAG.

(60)  To znamená, že vnitrostátní orgány by měly stanovit cíl týkající se jak potřeb flexibility, tak potřeb kapacitního mechanismu, které mají být pořízeny během téže společně optimalizované aukce. Účastníci přispívají k pokrytí potřeb flexibility a kapacitnímu mechanismu a nabízejí celkovou cenu za poskytování obou služeb, případně soubor nabídek. Metodika výběru by měla být nastavena tak, aby minimalizovala celkové náklady na uspokojení potřeb flexibility i potřeb kapacitního mechanismu, tj. aby žádná alternativní kombinace příjemců nedokázala splnit obě potřeby za nižší náklady.

(61)  Tento objem flexibility může vycházet buď z orientačního vnitrostátního cíle v oblasti nefosilní flexibility, jak je definován v článku 19f nařízení o elektřině, nebo z předběžných orientačních vnitrostátních cílů, dokud nebude možné uplatnit cíl podle článku 19f nařízení o elektřině.

(62)  Preference týkající se lokality, minimální rychlost při zvyšování a/nebo snižování výkonu a minimální doba aktivace by měly být řešeny prostřednictvím faktorů snížení. Snížení (de-rating) představuje úpravu instalovaného výkonu kapacitního zdroje za účelem určení jeho příspěvku k potřebě flexibility (odráží různé příspěvky různých technologií ke zjištěné potřebě). Tento výpočet bude vycházet z údajů použitých ke stanovení potřeby flexibility a bude aktualizován alespoň jednou za 2 roky a schvalován vnitrostátním regulačním orgánem. Faktory snížení (de-rating faktory) se musí vypočítat pro každý zdroj, který je schopen nepřetržitě dodávat svůj výkon po dobu alespoň 1 hodiny.

(63)  Pod „nepatřičné narušování“ by nespadalo to, jak může opatření ovlivnit tvorbu tržních cen (ve srovnání s hypotetickou srovnávací situací bez opatření podpory), ani případný dopad na stávající zdroje, pokud je opatření omezeno pouze na nové investice, a na zahraniční zdroje, pokud je opatření omezeno pouze na vnitrostátní zdroje.

(64)  Cena se vztahuje buď k ceně na denním trhu, nebo k blíže reálnému času stanovené ceně na velkoobchodním trhu či zúčtovací ceně odchylky. Pokud se odezva strany poptávky a zdroje za měřidlem přímo účastní režimu nefosilní flexibility, musí jim být tyto poplatky naúčtovány i za veškerou elektřinu, která nebyla spotřebována v rámci povinností dodávek, aby se předešlo dvojímu započítání v režimu flexibility.

(65)  Pokud se odezva strany poptávky a zdroje za měřidlem přímo účastní režimu nefosilní flexibility, musí jim být tyto poplatky naúčtovány i za veškerou elektřinu, která nebyla spotřebována v rámci povinností dodávek, aby se předešlo dvojímu započítání v režimu flexibility.

(66)  Pokud byla statistická klasifikace konkrétní ekonomické činnosti do kódu NACE ovlivněna nejnovější změnou NACE (nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/137, Úř. věst. L 19, 20.1.2023, s. 5), mohou se členské státy rozhodnout, zda použijí pozměněnou klasifikaci, nebo se budou opírat o klasifikaci platnou v době přijetí pokynů CEEAG.

(67)   Úř. věst. C 317, 25.9.2020, s. 5.

(68)  Mezi ně mohou patřit i těžební zařízení, s výjimkou zařízení používaných k těžbě energetických produktů.

(69)   „Zemědělskou prvovýrobou“ se rozumí produkce produktů rostlinné a živočišné výroby uvedených v příloze I Smlouvy, u nichž není vyžadováno provedení jakýchkoli dalších operací měnících povahu těchto produktů. „Prvovýrobou produktů rybolovu a akvakultury“ se rozumí veškeré úkony související s lovem, pěstováním nebo chovem vodních organismů, jakož i činnosti probíhající v zemědělských podnicích nebo na plavidlech a potřebné pro přípravu živočišných nebo rostlinných produktů k prvnímu prodeji, včetně dělení, filetování nebo zmrazování, a první prodej dalším prodejcům nebo zpracovatelům.

(70)  Tento oddíl zahrnuje investice do průmyslových činností rafinerií zabývajících se výrobou petrochemických produktů, které neslouží jako paliva pro vytápění nebo motorovou dopravu.

(71)  jak je uvedeno v bodě (48) písm. a), což zahrnuje výrobu RFNBO.

(72)  Průmyslový park odpovídá geograficky ohraničenému průmyslovému areálu, kde jsou skupině podniků poskytovány určité veřejné služby.

(73)  Toto posouzení musí být založeno na věrohodných simulacích ex ante, pokud jde o očekávanou výrobu energie a poptávku po ní.

(74)  V případě uvedeném v písmenu c) musí být energie využita alespoň z 80 % v průmyslových činnostech v rámci průmyslového parku nebo musí být teplo plně využito v rámci průmyslového parku v případě investic do výroby tepla prostřednictvím vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny.

(75)  Jiné formy podpory, konkrétně přímá podpora na snižování emisí uhlíku, jako je podpora ve formě rozdílových smluv (o uhlíku) a výkupních prémií, jakož i obchodovatelných certifikátů, jsou podle tohoto oddílu vyloučeny. Podpora v těchto formách nebo jiné formy přímé podpory na snižování emisí uhlíku budou posuzovány podle pokynů CEEAG.

(76)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES.

(77)  Zpravidla se tak stane do dvou let od uvedení do provozu.

(78)  Od sankcí lze upustit v případech, kdy je nesplnění podmínek způsobeno faktory, které příjemce podpory nemůže ovlivnit a které nemohl v okamžiku podání žádosti o podporu rozumně předvídat.

(79)  U investic realizovaných společnostmi, které zveřejňují podnikové plány transformace, to zahrnuje požadavek, aby investice byly v souladu s plánem transformace podniku, jak je stanoveno ve směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (směrnice (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022).

(80)  Úroveň úspor energie se musí vypočítat na základě konečné spotřeby energie zařízení.

(81)  Investice zahrnující změnu zdroje nebo nosiče energie, například přechod z uhlí na plyn, se považují za dekarbonizační projekty a vztahují se na ně požadavky na dekarbonizaci, nikoli na energetickou účinnost.

(82)  Pro účely tohoto bodu musí být emise skleníkových plynů zařízení měřeny na úrovni příslušného dílčího zařízení pro referenční úroveň produktu podle systému EU pro obchodování s emisemi, jak je definováno v čl. 2 bodě 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 ze dne 19. prosince 2018, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 59, 27.2.2019, s. 8). Za účelem zajištění srovnatelnosti projektů musí členský stát vypracovat jednotnou metodiku pro výpočet úspor emisí skleníkových plynů u činností, na které se nevztahuje systém EU pro obchodování s emisemi.

(83)  Ve smyslu oddílu 4.4 Pokynů Komise k výkladu přílohy I směrnice o ETS zveřejněných dne 18. března 2010, k dispozici na adrese: https://climate.ec.europa.eu/system/files/2016-11/guidance_interpretation_en.pdf. Pro odvětví mimo systém ETS lze tento pojem použít analogicky.

(84)  Investice do elektrifikace lze považovat za flexibilní, například pokud lze spotřebu elektřiny přizpůsobit na základě cenových signálů nebo pokud jsou investice spojeny s požadavky na instalaci řešení flexibility, jako je například skladování energie.

(85)  Nízkouhlíková paliva podle definice uvedené v čl. 2 bodě 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1788 ze dne 13. června 2024 o společných pravidlech pro vnitřní trh s plynem z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem a v jejích prováděcích aktech nebo aktech v přenesené pravomoci.

(86)  Investice do zařízení pro dopravu, ukládání a využívání nejsou do tohoto oddílu zahrnuty. Výjimečně může být do tohoto oddílu zahrnuta propojující infrastruktura (k síti), pokud je v souladu s bodem (132).

(87)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006.

(88)  Těchto cílů lze dosáhnout kombinací zemního plynu s jinými dekarbonizačními řešeními. Připomíná se, že investice zahrnující změnu zdroje nebo nosiče energie se považují za dekarbonizační projekty a vztahují se na ně požadavky na dekarbonizaci, nikoli na energetickou účinnost (poznámka pod čarou 81).

(89)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

(90)  Částky podpory v rámci tohoto bodu se vypočítávají na základě hrubého grantového ekvivalentu.

(91)  Pokud přechod na využití vodíku zahrnuje přechod na jiné výrobní procesy ve stejném místě, vztahuje se intenzita podpory ve výši 60 % i na tyto dodatečné investice.

(92)  Jak je uvedeno v bodě (48) písm. a), což zahrnuje výrobu RFNBO.

(93)  V rozsahu, v jakém je v souladu s bodem (132).

(94)  Pro účely tohoto bodu může být mechanismus zpětného získání poprvé použit po pěti letech a naposledy po deseti letech od uvedení projektu do provozu za předpokladu, že při konečném použití mechanismu zpětného vyžádání bude zohledněna konečná hodnota projektu.

(95)   „Referenčním projektem“ se rozumí vzorový projekt, který je reprezentativní pro průměrný projekt v kategorii příjemců způsobilých pro daný režim podpory.

(96)  Částky podpory v rámci tohoto bodu se vypočítávají na základě hrubého grantového ekvivalentu.

(97)  Členské státy musí zajistit, aby nedocházelo k obcházení těchto maximálních částek podpory umělým rozdělováním podporovaných projektů.

(98)  To není případ např. dotovaných úvěrů, veřejných půjček vlastního kapitálu nebo veřejných podílů, které nesplňují zásadu tržního investora, ani státních záruk s prvky podpory, ani veřejné podpory poskytnuté v rámci pravidla de minimis. Financování investičního projektu ze strany EIB a/nebo EIF (na vlastní riziko a z vlastních zdrojů) až do výše 12,5 % způsobilých nákladů bude uznáno jako finanční příspěvek pro účely bodu (169).

(99)  U projektů, kterým byla udělena „pečeť suverenity“ podle článku 4 nařízení (EU) 2024/795 v rámci Inovačního fondu (viz poznámka pod čarou 106), se takové ověření nevyžaduje.

(100)  Oznámená podpora a subvence (v jakékoli formě), které by příjemce mohl prokazatelně získat v jurisdikci třetí země mimo EHP, budou porovnány v diskontované hodnotě.

(101)  V zásadě je nepravděpodobné, že by Komise považovala za slučitelné s čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy částky podpory přesahující náklady na kapitálové investice nezbytné k umístění projektu v dané oblasti, neboť taková podpora pravděpodobně nebude mít motivační účinek.

(102)  Související podkladové materiály na podporu hypotetického srovnávacího scénáře uvedeného v příloze III tohoto sdělení musí být věrohodné, tj. autentické a relevantní pro faktory rozhodovacího procesu převládající v době, kdy příjemce podpory rozhoduje o investici. Členské státy se vyzývají, aby vycházely z autentických a oficiálních dokumentů správní rady, posouzení rizik (včetně posouzení rizik specifických pro danou lokalitu), finančních zpráv, interních podnikatelských plánů, odborných posudků a dalších studií, které souvisejí s posuzovaným investičním projektem. Časově musí být tyto dokumenty souběžné s rozhodovacím procesem týkajícím se dané investice nebo jejího umístění. V tomto ohledu by rovněž mohly pomoci dokumenty obsahující informace o prognózách poptávky, prognózách nákladů, finančních prognózách, dokumenty, které jsou předkládány investičnímu výboru a které rozvíjejí různé investiční scénáře, nebo dokumenty předkládané finančním institucím.

(103)  Okamžité odepsání nákladů není povoleno u majetku, který se odepisuje po dobu delší než 15 let.

(104)  U majetku s běžnou dobou odpisování kratší než pět let se však minimální doba používání zkracuje na tři roky.

(105)  Inovační fond zřízený ustanovením čl. 10a odst. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(106)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/795 ze dne 29. února 2024, kterým se zřizuje Platforma strategických technologií pro Evropu (STEP). Tato pečeť se uděluje všem projektům z Inovačního fondu, které byly posouzeny v rámci tohoto fondu a splňují minimální požadavky na kvalitu stanovené v příslušné výzvě k podávání návrhů podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/856 ze dne 26. února 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o fungování Inovačního fondu ( Úř. věst. L 140, 28.5.2019, s. 6).

(107)  Členské státy musí zajistit, aby nedocházelo k obcházení těchto maximálních částek podpory umělým rozdělováním podporovaných projektů.

(108)  Alternativně lze investovat do podniku, je-li plánovaná výše investice v rámci způsobilého projektu vyšší než 80 % průměrného ročního obratu podniku za předchozích pět let a je-li podnik malým nebo středním podnikem. Pokud je podnik nově založeným podnikem, který nemá pět uzavřených ročních účetních závěrek, vypočítá se průměrný obrat podle doby uplynulé od založení podniku v okamžiku, kdy podnik požádal o podporu.

(109)  Kategorie projektů, které spadají do oblasti působnosti tohoto oddílu, jsou tyto: v případě oddílu 4.1: v bodech (48) písm. a) až c) a bodech (51) a (52); v případě oddílu 4.2: v bodě (73) písm. a) a b); V případě oddílu 4.3: v bodě (94) písm. a) až d); v případě oddílu 5: v bodech (129) až (132) a v bodech (138) až (140) písm. a) a b); a v případě oddílu 6: v bodě (160) písm. a) až c).

(110)  Jak je uvedeno v bodech 373 až 375 pokynů CEEAG.

(111)  To se týká projektů v oblasti působnosti bodu 220 pokynů CEEAG, s výjimkou projektů typu uvedeného v bodech 222–224 týchž pokynů.

(112)  S odkazem na informace požadované v příloze III nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014 a příloze III nařízení Komise (EU) č. 702/2014. U vratných záloh, záruk, úvěrů, podřízených úvěrů a jiných forem se nominální hodnota podkladového nástroje uvede podle jednotlivých příjemců. U daňových a platebních zvýhodnění může být výše jednotlivých podpor uvedena v rozpětích.

(113)  Stránka, na níž lze pro účely transparentnosti veřejně vyhledávat v databázi státních podpor, zpřístupňuje údaje o jednotlivých státních podporách, jejichž udělení členské státy oznámily v souladu s evropskými požadavky na transparentnost státní podpory, a je k dispozici na adrese: https://webgate.ec.europa.eu/competition/transparency/public?lang=cs.

(114)  Nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1).

(115)   Úř. věst. C 119, 22.5.2002, s. 22.