Zpravodajové: Elena-Alexandra CALISTRU

Konstantinos DIAMANTOUROS

Stefano PALMIERI

Poradce	Samuel CORNELLA (pro zpravodaje)
Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 5. 3. 2025
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	15. 4. 2025
Přijato na plenárním zasedání	30. 4. 2025
Plenární zasedání č.	596
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	202/4/5

1.   Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) zdůrazňuje strategický význam příštího víceletého finančního rámce (VFR), neboť nadcházející jednání o dlouhodobém rozpočtu EU na období po roce 2027 se budou konat v rozhodující době, kdy dochází k bezprecedentnímu souběhu několika krizí, což vytváří silné napětí mezi strategickými cíli EU a objemem a rozdělením jejího rozpočtu.

1.2

EHSV upozorňuje, že je nutné zajistit, aby víceletý finanční rámec byl i nadále silný a ambiciózní, a sdílí názor Enrica Letty, že bez jednotného finančního rámce, který podporuje tok investic do udržitelných a inovativních odvětví reálné ekonomiky, jsou ambice ekologické, digitální a spravedlivé transformace nedosažitelné. Vyžaduje to nejen postupné úpravy, ale i zásadní změnu pojetí rozpočtu EU coby investičního nástroje, který je schopen zprostředkovat své priority a zajistit evropské veřejné statky.

1.3

Ze všech těchto důvodů se EHSV domnívá, že úroveň příštího VFR – vyjádřená jako procentní podíl HND – by se neměla v reálných hodnotách snižovat a že se naopak musí výrazně zvýšit, aby bylo možné čelit rostoucím výzvám na úrovni EU. Mimoto je rovněž nezbytné přezkoumat stávající pravidla pro její přizpůsobení budoucím inflačním tlakům.

1.4

EHSV proto vyzývá k významnému navýšení VFR v reálných hodnotách s cílem řešit obrovské výzvy, před nimiž EU stojí. Kromě toho by se měl změnit mechanismus pro přizpůsobení VFR inflaci, který tradičně omezuje roční nárůst příspěvků do rozpočtu na 2 %, aby byla zachována reálná výdajová síla VFR.

1.5

EHSV navrhuje zjednodušení stávajících pravidel, jakož i zefektivnění stávajícího uspořádání, kdy souběžně existuje příliš mnoho programů s překrývajícími se cíli, které veřejné správě, občanské společnosti a podnikům způsobují značnou byrokratickou zátěž, což komplikuje rozvoj a dosahování dobře zacílených priorit, jak se uvádí v Draghiho zprávě. Pokud jde o organizace provádějící projekty na místní úrovni, je třeba, aby se finanční prostředky využívaly účinněji.

1.6

Financování by mělo být zaměřeno na rozsáhlejší programy s větším dopadem na rozvoj, přičemž investice musí rovněž přispívat k integraci okrajových, ostrovních a nejvzdálenějších regionů do celoevropských průmyslových hodnotových řetězců. Současně by neměl být opomíjen Evropský sociální fond (ESF), Evropský sociální fond plus a Fond pro spravedlivou transformaci, ale naopak je třeba je v zájmu provádění Akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv posílit a zefektivnit.

1.7

EHSV navrhuje postupný přechod od současného převládajícího modelu, podle něhož je financování důsledně provázáno s výdaji, k novému modelu založenému na očekávané výkonnosti a dopadu programů. Výbor proto vyzývá, aby byl proveden ucelený přezkum správních postupů, který by se zaměřil na skutečné zjednodušení, nikoliv na pouhé sjednocení stávajících pravidel, a zároveň zajistil náležité využívání finančních prostředků.

1.8

EHSV vybízí k přehodnocení přístupu k evropské obranné politice v rámci víceletého finančního rámce s ohledem na závěry Evropské rady o evropské obraně zveřejněné dne 6. března 2025. Po ruské invazi na Ukrajinu a v souvislosti s rostoucí neochotou USA zaručit bezpečnost Evropy je ještě důležitější zvýšit investice do obrany a zamyslet se nad skutečnou společnou evropskou obranou, a to i prostřednictvím nových finančních nástrojů, které mohou zlepšit úroveň technologického rozvoje ve vojenském odvětví.

1.9

EHSV zároveň považuje za důležité, aby se nový víceletý finanční rámec plně zabýval otázkou evropských veřejných statků a významem, který mohou mít pro budoucnost EU a její sociální soudržnost. Je důležité, aby se EU aktivně podílela na vytváření a zachování evropských veřejných statků, aby tak její zapojení přineslo úspory z rozsahu, pozitivní externality a evropskou přidanou hodnotu.

1.10

Inovační fond, který je financován z příjmů ze systému obchodování s emisemi (ETS), poskytl tolik potřebné finanční prostředky na podporu dekarbonizace průmyslové výroby v EU. Výzvy v rámci Inovačního fondu však přitahují obrovské množství přihlášek, a panuje tak velký rozdíl mezi nabídkou a poptávkou. EHSV proto žádá, aby byl Inovační fond financován více zdroji, protože do něj ve skutečnosti plyne jen velmi malé procento příjmů z ETS.

1.11

EHSV vyzývá, aby byl v příštím víceletém finančním rámci zaveden prvek spolufinancování významných projektů společného evropského zájmu na podporu průmyslového rozvoje v celé EU pro všechny členské státy. EHSV se navíc domnívá, že je třeba navýšit zdroje na výzkum a vývoj (Horizont Evropa) a dopravní a energetické propojení (TEN-T a TEN-E).

1.12

EHSV uznává, že společná emise dluhopisů EU byla úspěšně vyzkoušena jako inovativní nástroj během pandemie a mohla by být zopakována k financování udržitelné konkurenceschopnosti a odolnosti jednotného trhu v budoucnu. Výbor konstatuje, že oblasti jasného společného evropského zájmu, jako je zdravotní bezpečnost, obranné schopnosti a kritická přeshraniční infrastruktura, mohou občas vyžadovat taková řešení pro financování, která optimalizují společnou úvěrovou kapacitu EU. Všechny tyto mechanismy by měly být zvažovány případ od případu s vhodnými zárukami, rámci řízení a jasným zaměřením na investice s prokazatelnou evropskou přidanou hodnotou, které nelze efektivně poskytovat běžnými způsoby financování.

1.13

EHSV zdůrazňuje, že je v rámci nového VFR důležité náležitě podporovat společnou zemědělskou politiku s cílem zajistit potravinové zabezpečení a kvalitu potravin, jakož i ekonomicky udržitelné příjmy v zemědělství, a to v zájmu jak společnosti, tak zemědělců v EU.

1.14

Výbor uznává, že je zapotřebí investovat do vodohospodářské odolnosti ve všech oblastech života společnosti, a naléhavě vyzývá EU, aby v příštím VFR považovala vodohospodářství za strategickou prioritu. Měl by být zřízen fond pro modrou transformaci coby ústřední kontaktní místo EU pro investice do vodního hospodářství, který by kombinoval veřejné investice s inovativními formami financování.

1.15

EHSV zdůrazňuje, že úspěšné provádění příštího víceletého finančního rámce bude vyžadovat zásadně odlišný přístup k výkonnosti a odpovědnosti, který bude vycházet ze zkušeností získaných z tradičních programů i z Nástroje pro oživení a odolnost. Ze zkušeností v posledních letech vyplývá, že financování založené na dosažených výsledcích sice nabízí nové příležitosti, ale musí být doprovázeno odpovídající administrativní kapacitou a smysluplným zapojením zúčastněných stran.

1.16

EHSV se domnívá, že přístup založený na začleňování je pro stanovení priorit v příštím víceletém finančním rámci zásadní, protože začleňování souvisí se společenskou transformací. Pro příští víceletý finanční rámec je třeba navrhnout povinnost vynakládat určitou minimální část rozpočtu na hlavní cíle (např. konkurenceschopnost, změna klimatu, zachování biologické rozmanitosti, vodohospodářská odolnost, genderová rovnost, mladí lidé, cíle udržitelného rozvoje). Hodnocení začleňování znamená sledovat dlouhodobější výsledky a dopady na společnost, což by vyžadovalo lepší monitorování.

1.17

EHSV pak také vyzývá, aby příští víceletý finanční rámec posílil úlohu EU coby strážkyně demokratických hodnot prostřednictvím konsolidovaného rámce „štítu pro demokracii“ se třemi pilíři: i) větší financování organizací občanské společnosti prosazujících právní stát, lidská práva a sociální ochranu prostřednictvím zjednodušeného přístupu k programům Občané, rovnost, práva a hodnoty (CERV), ESF+ a Kreativní Evropa; ii) zvláštní podpora nezávislých médií, organizací, které dohlížejí na dodržování demokratických principů, a občanských iniciativ, zejména v reakci na snižující se globální financování v této oblasti; iii) rozšíření těchto zdrojů na členské státy i kandidátské země s dostatečnou úrovní financování.

1.18

EHSV zdůrazňuje, že je třeba provést komplexní balíček týkající se nové generace vlastních zdrojů předložený Evropskou komisí v roce 2021 a upravený v roce 2023, a připojuje se k žádosti Komise, která vyzývá Radu, „aby v souladu s interinstitucionální dohodou z roku 2020 a Budapešťským prohlášením o Nové dohodě pro konkurenceschopnost Evropy urychleně obnovila práci na otázce nových vlastních zdrojů“. EHSV se rovněž domnívá, že by vlastní zdroje neměly podkopávat konkurenceschopnost.

2.   Dosavadní vývoj a kontext

2.1

Dne 11. února Komise zveřejnila sdělení Cesta k příštímu víceletému finančnímu rámci (VFR), v němž zdůraznila politické výzvy pro příští VFR a oznámila „jednodušší, cílenější a účinnější rozpočet“. Ve sdělení se rovněž zaměřuje na možné způsoby financování nového rozpočtu a nastiňuje další kroky k předložení nadcházejícího víceletého finančního rámce v červenci 2025.

2.2

Při představování svého ročního pracovního programu Komise rovněž vyzvala k vytvoření nového dlouhodobého rozpočtu, který „bude lépe sladěn s prioritami a cíli EU a bude pružně cílit na oblasti, v nichž je činnost EU nejpotřebnější. Jeho fungování bude jednodušší, bude mít větší dopad a lépe využije náš rozpočet k podnícení dalšího vnitrostátního, soukromého a institucionálního financování.“

2.3

V tomto stanovisku předloží EHSV jménem podniků, pracovníků a občanské společnosti v EU připomínky a návrhy a zdůrazní některé nejdůležitější a strategické otázky související s příštím víceletým finančním rámcem.

3.   Potřeba silného VFR v rozhodující době

3.1

EHSV zdůrazňuje strategický význam příštího VFR, neboť nadcházející jednání o dlouhodobém rozpočtu EU na období po roce 2027 se budou konat v rozhodující době, kdy panuje zvýšené napětí mezi strategickými cíli EU a objemem a rozdělením jejího rozpočtu.

3.2

Kromě obrovských výzev spojených se spravedlivou souběžnou ekologickou a digitální transformací a geopolitickým napětím se EU navíc potýká s dalším tlakem na financování EU, spolu s nutností splácet dluhopisy vydané v rámci nástroje na podporu oživení (NGEU).

3.3

K řešení současných krizí je nezbytné přispět odpovídajícími hospodářskými zdroji, které v současné době nejsou k dispozici v rozpětí VFR, jenž je neustále založen na „jedna celá něco“ HND 27 členských států a v němž převládá jalová a malicherná logika „spravedlivého výnosu“.

3.4

EHSV proto upozorňuje, že je nutné zajistit, aby víceletý finanční rámec byl i nadále silný a ambiciózní, a sdílí názor Enrica Letty, že bez jednotného finančního rámce, který podporuje tok investic do udržitelných a inovativních odvětví reálné ekonomiky, jsou ambice ekologické, digitální a spravedlivé transformace nedosažitelné (1).

3.5

EHSV se domnívá, že příští VFR musí být významně navýšen v reálných hodnotách, aby bylo možné řešit rozsah problémů, kterým EU čelí, přičemž je třeba vzít v úvahu nové priority a skutečnost, že nadcházející VFR by měl pokrýt taktéž splácení půjček v rámci NGEU. Ze všech těchto důvodů se EHSV domnívá, že úroveň příštího VFR – vyjádřená jako procentní podíl HND – by se neměla v reálných hodnotách snižovat a že se naopak musí výrazně zvýšit, aby bylo možné čelit rostoucím výzvám na úrovni EU. Mimoto je nezbytné přezkoumat stávající pravidla pro její přizpůsobení budoucím inflačním tlakům.

3.6

Stávající část rozpočtu EU vyčleněná na politiku soudržnosti by neměla být v příštím VFR snížena, ale naopak zvýšena, neboť politika soudržnosti EU, a zejména Evropský sociální fond plus se ukázaly jako zcela rozhodující pro investice do lidí, vytváření pracovních míst a posilování evropského modelu sociálně tržního hospodářství.

3.7

V zájmu zaměření pozornosti na konkrétní způsoby financování nového VFR EHSV zdůrazňuje, že je třeba vzít patřičně v potaz komplexní balíček týkající se nové generace vlastních zdrojů prvně předložený Evropskou komisí v roce 2021 a poté upravený v roce 2023, v němž byla Rada vyzvána, „aby v souladu s interinstitucionální dohodou z roku 2020 a Budapešťským prohlášením o Nové dohodě pro konkurenceschopnost Evropy urychleně obnovila práci na otázce nových vlastních zdrojů“ (2). EHSV se rovněž domnívá, že by vlastní zdroje neměly podkopávat konkurenceschopnost.

4.   Obecné připomínky

4.1   Cílenější a zjednodušený VFR

4.1.1

EHSV podporuje větší zjednodušení stávajících pravidel v souladu s obecnými cíli Komise týkajícími se zjednodušování, a konstatuje, že v současné době existuje příliš mnoho programů s překrývajícími se cíli. Tato situace způsobuje veřejné správě, občanské společnosti a podnikům značnou byrokratickou zátěž, což komplikuje jejich rozvoj a dosahování dobře zacílených priorit. Jak se uvádí v Draghiho zprávě (3), rozpočet EU je roztříštěn mezi téměř 50 výdajových programů, v důsledku čehož financování EU nemůže dosáhnout dostatečného rozsahu pro větší celoevropské projekty.

4.1.2

EHSV konstatuje, že předchozí snahy o zjednodušení administrativních postupů pro podniky, organizace občanské společnosti a orgány nepřinesly žádné hmatatelné výsledky. Zjednodušení neznamená, že stávající pravidla mají být zařazena do jediného dokumentu, ale že mají být zjednodušeny pokyny a kontrolní systémy a zmírněna zátěž pro příjemce a současně mají být zajištěny vhodné brzdy a protiváhy, aby všichni příjemci byli chráněni před podvody a zneužitími.

4.1.3

Je třeba se více zaměřit na rozsáhlejší programy s větším dopadem na rozvoj, aniž by byly dotčeny menší programy, jako je Erasmus+, které jsou obzvláště účinné při oslovování subjektů občanské společnosti na místní úrovni. Investice musí rovněž přispívat k integraci okrajových, ostrovních a nejvzdálenějších regionů do celoevropských průmyslových hodnotových řetězců.

4.1.4

Současně by neměly být opomíjeny ESF a Fond pro spravedlivou transformaci, nýbrž by měly být v příštím VFR zachovány jako samostatné nástroje se zvýšeným financováním, zejména s ohledem na probíhající zásadní změny, kdy se prohlubují nerovnosti a sílí dopad vysokých životních nákladů – především výdajů za energie a bydlení – na nejzranitelnější skupiny obyvatelstva, jako jsou osoby se zdravotním postižením. V tomto ohledu by měly být náležitě uváženy možnosti odborné přípravy pro pracovníky v upadajících průmyslových odvětvích, aby se minimalizoval nedostatek kvalifikovaných pracovníků v odvětvích, která nově vznikají.

4.1.5

V tomto ohledu EHSV navrhuje postupný přechod od současného převládajícího modelu, podle něhož je financování důsledně provázáno s výdaji, k novému modelu založenému na očekávané výkonnosti a dopadu programů. Tento přechod musí pečlivě vyvažovat potřebu předvídatelnosti a úsilí o dosažení výsledků. EHSV zdůrazňuje, že tyto rámce musí zohledňovat potřebu vytvořit specifické nástroje ve prospěch malých a středních podniků a malých společností se střední tržní kapitalizací a zajistit, aby nebyly vyloučeny na základě příliš složitých požadavků.

4.1.6

Flexibilnější a zjednodušenější rozpočet EU je třeba využívat ke zvýšení konkurenceschopnosti a posílení spravedlivé ekologické transformace a sociální spravedlnosti, neměl by však ohrozit předvídatelnost. VFR, návrhy fondů a pravidla státní podpory by proto měly být řádně sladěny, aby byla zajištěna jistota a celková soudržnost systému.

4.1.7

Výbor proto vyzývá, aby byl proveden ucelený přezkum správních postupů, který by se zaměřil na skutečné zjednodušení, nikoliv na pouhé sjednocení stávajících pravidel, a zároveň zajistil náležité využívání finančních prostředků. Mělo by se pokud možno jednat o harmonizovaná prováděcí pravidla pro všechny fondy, standardizované požadavky na údaje a integrované informační systémy, které sníží zátěž příjemců a zároveň zachovají řádnou kontrolu a nabídnou daňovým poplatníkům transparentnost.

4.1.8

EHSV konstatuje, že Nástroj pro oživení a odolnost sice zavedl inovativní přístupy k financování založenému na dosažených výsledcích, ale jeho provádění odhalilo zásadní omezení. Výbor konstatuje, že vyplácení prostředků založené na dosažení milníků často vede k tomu, že se klade důraz spíše na dodržování postupů než na podstatné změny.

4.2   Politika soudržnosti je stále základním prvkem EU a jejího VFR

4.2.1

Podle Jacquesa Delorse nemá evropský projekt šanci získat podporu evropských občanů, jestliže budou evropské politiky ohrožovat soudržnost a obětují sociální standardy (4).

4.2.2

V tomto smyslu EHSV připomíná, že politika soudržnosti je a musí i nadále být základním prvkem poslání EU a kapitol VFR a musí vyvažovat potřebu sociální, hospodářské a územní konvergence s konkurenceschopností, a to v zájmu spravedlivého rozdělení příjmů a bohatství mezi regiony i v jejich rámci a mezi členskými státy i uvnitř nich. V této souvislosti EHSV rovněž zdůrazňuje klíčovou úlohu podniků sociální ekonomiky při posilování územní a sociální soudržnosti, zvyšování regionální konkurenceschopnosti a prosazování inkluzivního a udržitelného hospodářského rozvoje.

4.2.3

EHSV považuje za zásadní, aby politika soudržnosti zůstala ústředním prvkem VFR, neboť pomáhá zajistit, aby výhody vnitřního trhu byly plně využívány všemi občany a různými regiony EU (tzv. svoboda setrvat v místě, kde se člověk rozhodne žít). Začíná být jasné, že má-li být zajištěna skutečná soudržnost v celé EU, mají při zajišťování svobody setrvat hlavní význam služby obecného hospodářského zájmu (5), jak se zdůrazňuje v Lettově zprávě.

4.2.4

EHSV se domnívá, že hlavním kritériem pro rozdělení regionů do kategorií musí zůstat regionální HDP na obyvatele, a zasazuje se o větší zapojení sociálních partnerů a občanské společnosti, aby byly lépe zohledněny priority a potřeby soukromého sektoru a zároveň byl zajištěn soulad s vnitrostátními rozpočty a fiskální konsolidace. Výbor však důrazně varuje před centralizací a zdůrazňuje, že posílené sledování výkonnosti musí respektovat zásadu subsidiarity a zachovat primární úlohu regionů, pokud jde o provádění.

4.2.5

Vzhledem k tomu, že je třeba zvýšit celkovou konkurenceschopnost EU, vyzývá EHSV také k zamyšlení nad územním rozměrem konkurenceschopnosti, jak je podrobně popsáno v indexu regionální konkurenceschopnosti EU 2.0, který loni zveřejnila Evropská komise (6). Tento index se zaměřuje na potřebu analyzovat konkurenceschopnost EU na územní úrovni, což bude mít zásadní význam pro realizaci mnoha opatření navržených ve zprávě Enrica Letty a ve zprávě Maria Draghiho a pro jejich financování v rámci VFR.

5.   Konkrétní připomínky

5.1   VFR a obrana

5.1.1

Vycházeje z nedávného geopolitického vývoje, EHSV zdůrazňuje, že je důležité prostřednictvím příštího VFR provádět skutečnou evropskou obrannou strategii, a to i pomocí nových finančních nástrojů, které mohou zlepšit úroveň technologického rozvoje ve vojenském odvětví.

5.1.2

Komise ve svém pracovním programu správně poukázala na to, že „posílení krizové připravenosti a obranyschopnosti Evropy proto představuje naléhavý problém, neboť EU a její členské státy stojí tváří v tvář vícerozměrným, komplexním a přeshraničním hrozbám a krizím“. Výbor konstatuje, že dosažení výrazně vyšší strategické autonomie vyžaduje koordinovaný přístup, který propojí obranu EU se zahraniční, obchodní a průmyslovou politikou Unie, výzkumem a inovacemi, plnou interoperabilitou mezi členskými státy a společným nebo koordinovaným zadáváním veřejných zakázek v oblasti obrany.

5.1.3

Nový VFR by měl také poskytovat finanční prostředky na obranu a připravenost s poukazem na dvojí užití mnoha kritických technologií. Výbor vyzývá k přijetí integrovaného přístupu, který: i) lépe sdružuje a koordinuje poptávku na úrovni EU, aby se zvýšily úspory z rozsahu, a to i prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek; ii) okamžitě provádí Strategii pro evropský obranný průmysl (EDIS); iii) urychleně přijímá Program pro evropský obranný průmysl (EDIP); iv) vytváří synergie mezi civilním a vojenským výzkumem a inovacemi; v) zajišťuje uznání a podporu úlohy občanské společnosti ve „Strategii unie připravenosti“.

5.1.4

EHSV zdůrazňuje, že investice do obrany musí být doprovázeny spolehlivými mechanismy dohledu a transparentním podáváním zpráv, které zajistí odpovědnost a zároveň ochrání legitimní bezpečnostní zájmy. Výbor vyzývá ke strukturovanému zapojení sociálních partnerů a občanské společnosti do sledování socioekonomických dopadů investic do obrany.

5.2   VFR a veřejné statky

5.2.1

EHSV považuje za důležité, aby se nový VFR plně zabýval otázkou evropských veřejných statků a významem, který mohou mít pro budoucnost EU a její sociální soudržnost. Jestliže se s ohledem na geopolitickou situaci stalo důležitým požadavkem investovat do obrany a bezpečnosti, odolnosti a připravenosti, je rovněž důležité, aby EU hrála aktivní roli při vytváření a zachování evropských veřejných statků, a svým zapojením tak dosáhla úspor z rozsahu, pozitivních externalit a evropské přidané hodnoty.

5.2.2

Víceletý finanční rámec na období 2028–2034 by proto měl zahrnovat zvláštní finanční prostředky zaměřené na zajištění přiměřených investic do evropských veřejných statků. EHSV proto doufá, že kvantitativní příděly v příštím VFR umožní EU realizovat strategické priority v oblastech, jako je vzdělávání, doprava, veřejné zdraví, společenský pokrok, strategická autonomie, ochrana životního prostředí a změna klimatu.

5.2.3

Vzhledem k pozitivním výsledkům dosaženým během krize COVID-19 je vhodné vytvořit nástroj EU podobný nástroji SURE, který by umožnil zvládnout případné otřesy a poskytl podporu na prohlubování dovedností a změnu kvalifikace a umožnil sociálně udržitelnou a spravedlivou souběžnou ekologickou a digitální transformaci.

5.2.4

Příští VFR by měl rovněž zajistit efektivní provádění evropského pilíře sociálních práv a naplňování rovnosti všech lidí v podobě rovných práv a příležitostí pro všechny, jak ve svých závěrech ze dne 21. července 2020 žádá Evropská rada. Bude-li využíván strategicky, může silnější Evropský sociální fond prosazovat lidská práva, posilovat sociální soudržnost, budovat kvalifikovanější pracovní sílu, zlepšovat dlouhodobou hospodářskou udržitelnost a podporovat produktivitu a inovace. Zajistí tak prosperitu regionů a posílí globální konkurenceschopnost Evropy.

5.3   Inovace a výzkum, průmyslová spolupráce a sítě

5.3.1

EHSV konstatuje, že energeticky náročná průmyslová odvětví v EU se ve srovnání se svými mezinárodními protějšky potýkají s trvalým rozdílem v nákladech, a to v důsledku vysokých cen energií a politik EU v oblasti klimatu (systém obchodování s emisemi (ETS)). Inovační fond, který je financován z příjmů ze systému ETS, poskytl tolik potřebné finanční prostředky na podporu dekarbonizace průmyslové výroby v EU. Výzvy v rámci Inovačního fondu však přitahují obrovské množství přihlášek, a panuje tak velký rozdíl mezi nabídkou a poptávkou (7).

5.3.2

EHSV žádá, aby byl Inovační fond financován více zdroji, protože do něj ve skutečnosti plyne jen velmi malé procento příjmů ze systému ETS. Do budoucna by bylo možné navýšit rozpočet dvojím způsobem: i) členské státy by měly vyčlenit vyšší procento těchto příjmů do Inovačního fondu a ii) v rámci VFR by se měl vyčlenit zvláštní rozpočet na činnosti v rámci Inovačního fondu.

5.3.3

Předsedkyně Evropské komise v pověřovacím dopise komisaři Piotru Serafinovi uvedla, že příští VFR by měl zahrnovat Evropský fond pro konkurenceschopnost s investiční kapacitou, která bude podporovat strategická odvětví, jež mají zásadní význam pro konkurenceschopnost EU, včetně výzkumu a inovací, a významné projekty společného evropského zájmu. V této souvislosti EHSV znovu zdůrazňuje význam nových vlastních zdrojů, které ovšem nepodkopávají konkurenceschopnost.

5.3.4

EHSV uznává, že společná emise dluhopisů EU byla úspěšně vyzkoušena jako inovativní nástroj během pandemie a mohla by být zopakována k financování udržitelné konkurenceschopnosti a odolnosti jednotného trhu (8).

5.3.5

EHSV připomíná, že Draghiho zpráva označuje posílení soukromých a veřejných investic za jeden z hlavních nástrojů pro zvýšení konkurenceschopnosti EU. Příští VFR proto potřebuje silný fond pro konkurenceschopnost, který by posílením hodnotových řetězců v EU a otevřené strategické autonomie Evropy aktivoval investice do ekologické a digitální transformace. To by podpořilo všechny druhy podniků v EU, od velkých obchodních skupin až po malé a střední podniky a podniky sociální ekonomiky. Takový fond by měl být založen na nových veřejných zdrojích a neměl by pouze nově prezentovat stávající programy.

5.3.6

Zásadní význam pro podporu průmyslového rozvoje v EU mají významné projekty společného evropského zájmu.

5.3.7

Financování významných projektů společného evropského zájmu však dosud záviselo výhradně na vnitrostátním financování, což vytvářelo nesoulad a bránilo integraci mnoha zemí a regionů do průmyslových hodnotových řetězců EU. Orgány EU by proto měly stanovit strategické priority a dohodnout se na standardním vzorci spolufinancování nových významných projektů společného evropského zájmu, a to přinejmenším od roku 2028, což umožní rovnější a vyváženější účast podniků z celé EU.

5.3.8

Vzhledem k tomu, že EU stále nedosáhla cíle vynakládat 3 % svého HDP na výzkum a vývoj a její hlavní konkurenti ji předstihli, musí příští VFR zvýšit rozpočet určený na program Horizont Evropa.

5.3.9

V neposlední řadě by měly být v příštím VFR navýšeny zdroje na dokončení transevropské dopravní sítě (TEN-T) a transevropské energetické sítě (TEN-E) s cílem zajistit vysoce kvalitní, soudržnou a multimodální dopravní infrastrukturu a lepší propojení energetických soustav napříč EU.

5.4   Začleňování v příštím VFR

5.4.1

Začleňování má zajistit, aby hlavním politickým prioritám byla věnována náležitá pozornost a aby byly uplatňovány ve všech oblastech odvětvové politiky. Jeho účelem je klást důraz na dlouhodobé společenské transformace a začlenit tyto cíle do všech fází procesu rozpočtové politiky. Začleňování se v současnosti vztahuje na opatření v oblasti změny klimatu, ochrany biologické rozmanitosti, vodohospodářské odolnosti, rovnosti žen a mužů a cílů udržitelného rozvoje. Pro příští VFR je třeba navrhnout povinnost vynakládat určitá minimální procenta rozpočtu na cíle v tomto směru, přičemž musí být zahrnuta také konkurenceschopnost, demokracie a hodnoty EU.

5.4.2

Důležitým nástrojem pro ověření úspěšnosti začleňování je monitorování, ale je třeba mu věnovat pečlivou pozornost, zejména pokud je pokrok pomalý nebo roztříštěný nebo pokud jsou požadované změny měřitelné spíše kvalitativně – a vyžadují spíše kvalitativní ukazatele – než prostřednictvím kvantitativních ukazatelů.

5.5   VFR a příští společná zemědělská politika

5.5.1

EHSV zdůrazňuje, že v zájmu společnosti i zemědělců v EU je v rámci nového VFR důležité náležitě podporovat společnou zemědělskou politiku s cílem zajistit potravinové zabezpečení a kvalitu potravin, jakož i ekonomicky udržitelné příjmy v zemědělství.

5.5.2

Ve venkovských oblastech žije 30 % obyvatel EU, přesto se jim často věnuje méně pozornosti než městským oblastem, ačkoli hrají primární úlohu v ekologické a digitální transformaci EU, potravinovém zabezpečení a sociální soudržnosti. Příští VFR proto musí zajistit, aby venkovské oblasti dostávaly odpovídající finanční prostředky, a zabránilo se tak rozdílům a podpořila se hospodářská soudržnost (9).

5.6   Vodohospodářská odolnost jako strategická priorita financování pro Evropu

5.6.1

Výbor uznává, že je zapotřebí investovat do vodohospodářské odolnosti ve všech oblastech života společnosti, a naléhavě vyzývá EU, aby v příštím VFR považovala vodohospodářství za strategickou prioritu.

5.6.2

Měl by být zřízen fond pro modrou transformaci coby ústřední kontaktní místo EU pro investice do vodního hospodářství, který by kombinoval veřejné investice s inovativními formami financování.

5.7   Transparentnost a demokratická odpovědnost

5.7.1

EHSV zdůrazňuje, že úspěšné provádění příštího VFR bude vyžadovat zásadně odlišný přístup k výkonnosti a odpovědnosti, který bude vycházet ze zkušeností získaných z tradičních programů i z Nástroje pro oživení a odolnost. Ze zkušeností v posledních letech vyplývá, že financování založené na dosažených výsledcích sice nabízí nové příležitosti, ale musí být doprovázeno odpovídající administrativní kapacitou a smysluplným zapojením zúčastněných stran.

5.7.2

EHSV proto zdůrazňuje, že smysluplné zapojení občanské společnosti a sociálních a obchodních partnerů musí jít nad rámec konzultací. Jejich účast by měla být strukturovaná a měly by jim být poskytnuty vhodné zdroje od nejranějších fází plánování až po realizaci a monitorování. Jejich zapojení není pouze procesní, ale má zásadní význam pro to, aby financování účinně reagovalo na skutečné hospodářské a sociální potřeby v dané oblasti.

5.7.3

EHSV vyzývá k tomu, aby byly vyvinuty propracovanější metodiky hodnocení dopadů, které by dokázaly odpovídajícím způsobem zachytit komplexní dopady financování EU. Je nezbytné, aby se tradiční ukazatele rozšířily o kvalitativní i kvantitativní opatření dlouhodobého dopadu a zároveň se zajistilo, že požadavky na shromažďování údajů a podávání zpráv zůstanou pro příjemce přiměřené a zvládnutelné.

5.7.4

Výbor zdůrazňuje, že provádění příštího VFR je nezbytné podpořit spolehlivými mechanismy řízení, které spojují strategické směřování s provozní efektivností. Jedná se mimo jiné o posílenou koordinaci mezi orgány EU, vnitrostátními orgány a regionálními subjekty, kterou podpoří odpovídající technická pomoc a opatření k budování kapacit.

5.7.5

EHSV zdůrazňuje, že základními prvky nového VFR – a nikoliv jeho prvky doplňkovými – musí být účinné systémy monitorování a hodnocení. Tyto systémy by měly umožňovat průběžné učení a přizpůsobování a zároveň zajišťovat transparentnost provádění. Výbor zdůrazňuje, že tyto rámce musí pečlivě vyvažovat komplexní dohled a praktickou proveditelnost.

5.7.6

Dále zdůrazňuje, že transparentnost musí mít dvojí účel, a sice zajistit řádný dohled a zároveň prokázat konkrétní dopad financování EU na občany. K tomu je třeba přejít od formálního podávání zpráv k dostupným informacím o provádění a výsledcích v reálném čase. EHSV zdůrazňuje, že taková transparentnost má zásadní význam pro udržení důvěry občanů a vyvažování euroskeptické rétoriky.

5.7.7

Sociální partneři a organizace občanské společnosti musí mít při monitorování a dohledu jasně vymezenou úlohu. EHSV žádá, aby pro jejich zapojení byly zajištěny dostatečné zdroje prostřednictvím technické pomoci a aby získali přístup ke komplexním systémům údajů a monitorování. Výbor však zdůrazňuje, že zvýšení požadavků na transparentnost nesmí vytvářet další administrativní zátěž, která by mohla bránit účinnému provádění.

5.7.8

V zájmu dalšího zajištění tohoto smysluplného zapojení by se v příštím VFR mělo tam, kde je to relevantní, usilovat o lepší začlenění ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi do koncipování a provádění budoucích programů financování, aby se zajistilo, že názory občanské společnosti se zaměřením na zájmy mladých lidí budou vyslyšeny a že se při navrhování víceletého finančního rámce bude pamatovat na mladé lidi a budoucí generace.

5.7.9

Zdůrazňuje také zásadní úlohu organizací občanské společnosti při ochraně a prosazování evropských hodnot právního státu, demokracie, lidských práv a sociální ochrany. V zájmu posílení tohoto zásadního pilíře evropské demokracie Výbor požaduje výrazné navýšení finančních prostředků prostřednictvím programů, jako je program CERV, fond ESF+, evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR), program Erasmus+ a program Kreativní Evropa, s konkrétními cíli pro přidělování prostředků a zjednodušenými mechanismy přístupu pro menší organizace působící na místní úrovni.

5.7.10

S ohledem na klesající celosvětovou podporu demokratických institucí vyzývá EHSV Evropskou unii, aby výrazně rozšířila svou úlohu strážkyně demokratických hodnot a vytvořila spolehlivý rámec pro financování nezávislých sdělovacích prostředků, organizací, které dohlížejí na dodržování demokratických principů, a občanských iniciativ. Výbor souhlasí s navrhovanou iniciativou „štít pro demokracii“ a doporučuje, aby na ni byly poskytnuty dostatečné prostředky v zájmu účinné ochrany hodnot EU, přičemž ústřední úlohu v rámci této iniciativy by měly hrát organizace občanské společnosti.

---

(1)  Enrico Letta, zpráva Much more than a market (Mnohem více než jen trh), duben 2024.

(2)  Viz také Úř. věst. C 194, 12.5.2022, s. 7.

(3)  Mario Draghi, zpráva o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti , 2024.

(4)  Enrico Letta, zpráva Much more than a market (Mnohem více než jen trh), s. 101.

(5)  Viz článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie a protokol č. 26 připojený ke Smlouvě o Evropské unii.

(6)  Dijkstra, L., Papadimitriou, E., Cabeza Martinez, B., de Dominicis, L., Kovacic, M., (2023) Index regionální konkurenceschopnosti EU 2.0 – ročník 2022. Revidováno v květnu 2023. Working Papers 1/2023. Evropská komise – Regionální a městská politika.

(7)  Ve výzvě pro rok 2023 obdržel fond 337 žádostí v celkové výši přesahující 24 miliard EUR, která šestinásobně překračuje vyčleněný rozpočet ve výši 4 miliard EUR.

(8)  Stanoviska EHSV Plán na podporu oživení Evropy a víceletý finanční rámec na období 2021–2027 ( Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 124) a Nová pravidla správy ekonomických záležitostí odpovídající budoucím potřebám) (Úř. věst. C, C/2023/880, 8.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/880/oj).

(9)  Ve stanovisku EHSV Podpora udržitelných a odolných potravinových systémů v době množících se krizí (Úř. věst. C, C/2025/117, 10.1.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/117/oj) se uvádí: „EHSV vyjadřuje politování nad rozhodnutím EU snížit na období 2025–2027 prostředky ze stávajícího fondu ENRAF o 105 milionů EUR a požaduje, aby byly na příští finanční období zdroje navýšeny. V zájmu zabezpečení účinné cenové podpory a nástrojů krizového řízení je kromě toho třeba podstatně navýšit financování zemědělské rezervy (stanovené na 450 milionů EUR ročně) a zajistit její víceletou podobu.“ Viz také stanovisko EHSV Zajištění udržitelné produkce potravin a spravedlivého příjmu pro evropské zemědělské podniky tváří v tvář tržním, environmentálním a klimatickým výzvám (Úř. věst. C, C/2025/2016, 30.4.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/2016/oj) a stanovisko EHSV Směrem k většímu zapojení členských států, regionů a subjektů občanské společnosti do provádění Dlouhodobé vize EU pro venkovské oblasti (Úř. věst. C, C/2024/4055, 12.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/4055/oj).