Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 5 odst. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2025/27 (1).

OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ STANDARDNÍ ZMĚNY

(článek 24 nařízení (EU) 2024/1143)

„Castaña de Galicia“

EU č.: PGI-ES-0609-AM02 – 29.1.2025

1.   Název produktu

„Castaña de Galicia“

2.   Druh zeměpisného označení

☐	chráněné označení původu (CHOP)

X	chráněné zeměpisné označení (CHZO)

☐	zeměpisné označení (ZO)

3.   Odvětví

X	Zemědělské produkty

☐

Víno

☐

Lihoviny

4.   Země, ke které zeměpisná oblast patří

Španělsko

5.   Důvod pro standardní změnu

Vysvětlení, že daná změna (dané změny) spadá (spadají) pod definici standardní změny stanovenou v čl. 24 odst. 4 nařízení (EU) 2024/1143: Změny se považují za „standardní změny“, neboť není splněn žádný z předpokladů uvedených v nařízení (EU) 2024/1143, aby byla změna považována za „změnu na úrovni Unie“.

6.   Popis schválené standardní změny (standardních změn)

1.   Změna znění týkající se povoleného obsahu vody

Touto změnou se mění bod 3.2 jednotného dokumentu („Popis produktu“).

V odstavci týkajícím se základních vlastností, kterými se kaštany Castaña de Galicia vyznačují, se věta:

nahrazuje tímto:

V odstavci obsahujícím požadované vlastnosti plodů, které mají být po sklizni chráněny CHZO „Castaña de Galicia“, se jako nadbytečný vypouští tento text:

Odůvodnění: Tento údaj je nadbytečný vzhledem k tomu, co již bylo uvedeno výše v souvislosti s obsahem vody v plodu.

Změna má vliv na jednotný dokument.

2.   Zahrnutí loga CHZO

Tato změna se týká bodu 3.6 jednotného dokumentu a oddílu H specifikace produktu „Zvláštní pravidla pro označování“:

Doplňuje se logo označující CHZO Castaña de Galicia.

Odůvodnění: Od svého vzniku byl tento produkt na trhu označen zvláštním logem, jak je již uvedeno ve stávající specifikaci produktu, ale ve specifikaci produktu nebyl uveden obrázek tohoto loga, který je zajímavý proto, aby spotřebitelé a příslušné orgány provádějící úřední kontrolu mohli chráněný produkt na trhu snadno odlišit.

Změna má vliv na jednotný dokument.

3.   Změna zeměpisné oblasti pěstování

Tato změna se týká bodu 4 jednotného dokumentu a oddílu C specifikace produktu – „Stručné vymezení zeměpisné oblasti“.

V jednotném dokumentu:

Text:

„Zeměpisná oblast, ze které pochází kaštany s CHZO ‚Castaña de Galicia‘, zahrnuje část území autonomní oblasti Galicie, která je na západě ohraničena pahorkatinou Dorsal Gallega a na severu pohořím Sierra del Xistral.

Ze správního hlediska do oblasti pěstování patří:

—	v provincii A Coruña: okres Terra de Melide a obce Arzúa a Boimorto (okres Arzúa),

—	území provincie Lugo, s výjimkou obcí O Vicedo, Viveiro, Xove a Cervo (okres Mariña Occidental), Burela a Foz (okres Mariña Central) a Barreiros a Ribadeo (okres Mariña Oriental),

—	všechny obce provincie Ourense,

—	provincie Pontevedra: okresy Tabeirós-Terra de Montes a Deza, obce Cotobade, A Lama a Campo Lameiro (okres Pontevedra) a obec Cuntis (okres Caldas).

Uvedená oblast produkce je vymezena na základě určitých srážkových a teplotních podmínek, podmínek daných vztahem mezi srážkami a teplotou, výškových a půdních podmínek, které jsou optimální pro pěstování jakostních kaštanů.“

se nahrazuje tímto:

Ve specifikaci produktu:

Text:

„Zeměpisná oblast, ze které pochází kaštany s CHZO ‚Castaña de Galicia‘, zahrnuje území autonomní oblasti Galicie, která je na západě ohraničena pahorkatinou Dorsal Gallega a na severu pohořím Sierra del Xistral. Ze správního hlediska do oblasti pěstování a sklizně patří:

—	Provincie A Coruña: okres Terra de Melide a obce Arzúa a Boimorto (okres Arzúa).

—	Území provincie Lugo, s výjimkou obcí O Vicedo, Viveiro, Xove a Cervo (okres Mariña Occidental), Burela a Foz (okres Mariña Central) a Barreiros a Ribadeo (okres Mariña Oriental).

—	Všechny obce provincie Ourense.

—	Provincie Pontevedra: okresy Tabeirós-Terra de Montes a Deza, obce Cotobade, A Lama a Campo Lameiro (okres Pontevedra) a obec Cuntis (okres Caldas).“

se nahrazuje tímto:

Text:

se nahrazuje tímto:

Vypouští se rovněž přílohy týkající se určení zeměpisné oblasti, neboť v souvislosti s navrhovanou změnou nejsou nezbytné.

Změna má vliv na jednotný dokument.

4.   Změna vztahu tak, aby byl v souladu s navrhovanými změnami

Tato změna se týká bodu 5 jednotného dokumentu a oddílu F specifikace produktu (Souvislost).

V jednotném dokumentu:

5.1 Specifičnost zeměpisné oblasti

Provádějí se níže uvedené změny, aby text tohoto bodu odpovídal nově popsané zeměpisné oblasti.

—

Srážky:

Vypouští se věta:

—	Podmínky dané vztahem mezi srážkami a teplotou:

Odstavec:

se nahrazuje tímto:

—

Výškopis:

Odstavec:

se nahrazuje tímto:

Kromě toho se v závěrečné části tohoto bodu 5.1 odstavec:

nahrazuje tímto:

Ve specifikaci produktu:

Historický aspekt

Vypouští se odstavec 10:

V bodě 4.4 se vkládá nový odstavec, který zní:

Přírodní aspekt

a)   Srážky

Vypouští se poslední věta:

b)   Teplota

Odstavec:

se nahrazuje tímto:

c)   Podmínky dané vztahem mezi srážkami a teplotou

Věta:

se nahrazuje tímto:

d)   Výškopis

Věta:

se nahrazuje tímto:

Odůvodnění: všechny změny znění v tomto oddílu F týkajícím se souvislosti jsou odůvodněny nezbytnou úpravou podle nově vymezené oblasti produkce.

Změna má vliv na jednotný dokument.

5.   Vypuštění nadbytečných informací

Tato změna se týká oddílu E specifikace produktu „Metoda produkce“.

Zcela se vypouští podnadpis „Pěstební péče o kaštanovník“ až po podnadpis „Sklizeň“ (který zůstává zachován), neboť se má za to, že by neměl být součástí specifikace produktu, jelikož neposkytuje informace, které by se lišily od informací o produkcích, na něž se specifikace nevztahuje. Proto se vypouští tento text:

Obdělávání půdy:

Ve výsadbách, kde to topografie a vzorce výsadby dovolují, se půda běžně obdělává (vláčením) jednou nebo dvakrát ročně. Tyto práce se provádějí velmi povrchově (4–8 cm), aby nedošlo k poškození horních kořenů kaštanu, přičemž je třeba dbát na to, aby byl kolem kmene ponechán prostor jeden metr, aby nedošlo k poškození kořenového krčku, který je u tohoto druhu velmi citlivou oblastí.

Mezi příznivé účinky obdělávání patří:

—	Pomáhá udržovat čistší půdu, což usnadňuje sklizeň.

—	Snižuje evapotranspiraci v letních měsících.

—	Částečně zahrnuje zbytky listí a slupky předchozí sklizně spolu s náletovou vegetací, čímž urychluje jejich rozklad.

—	Ničí mnoho larev Cydia fagiglandana a Laspeyresia Splendana, které se v druhé části svého biologického cyklu vyvíjejí v půdě, a kontroluje tak jejich populaci v následujícím roce.

—	Zlepšuje fyzikálně-chemické podmínky půdy.

—	Snižuje riziko šíření požáru v případě vzniku ohniska.

Ve výsadbách, kde topografie nebo vzorce výsady obdělávání půdy neumožňují, se pouze odstraňuje vegetace, která by se svým vzrůstem nebo invazním chováním mohla nadměrně rozvinout.

Hnojení:

Při výsadbě se provádí startovací hnojení, které se může v následujících letech opakovat nebo udržovat, aby se zrychlilo uchycení rostliny v půdě.

Kromě spodního nebo startovacího hnojení by se každoročně měla používat udržovací hnojiva, aby se zajistila produkce a zlepšila její kvalita.

Udržovací hnojení je vhodné pro udržení rovnováhy a úrovně živin v půdě a v rostlině. Dávkování musí zohledňovat úroveň úrodnosti půdy, předpokládaný odběr živin a nutriční stav výsadby.

Mezi kaštany se tradičně pěstovaly obiloviny. Použité hnojivo i zbytky strniště představovaly důležitý zdroj organické hmoty. Vedle těchto postupů se hojně choval také dobytek, jejichž výkaly představovaly další, nikoli nevýznamný zdroj živin. Vzhledem k ústupu těchto tradičních praktik se v současnosti stále častěji využívají převážně organická hnojiva různého původu v závislosti na dostupnosti.

Zavlažování:

V klimatických a půdních podmínkách oblasti produkce není zavlažování běžné, s výjimkou počátečních fází výsadby.

Pokud letní srážky nedosahují 150 mm, lze použít zavlažování, které se provádí v době maximálního růstu plodů, aby se zajistil jejich dostatečný vývoj.“

Změna nemá dopad na jednotný dokument.

6.   Úprava týkající se kontrolního subjektu

Odkaz na Instituto Gallego de la Calidad Alimentaria (Galicijský institut pro jakost potravin) se nahrazuje odkazem na Agencia Gallega de la Calidad Alimentaria (Galicijská agentura pro jakost potravin) a uvádějí se příslušné kontaktní údaje.

Změna nemá dopad na jednotný dokument.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

Označení původu a zeměpisná označení zemědělských produktů

1.   Název (názvy)

„Castaña de Galicia“

2.   Druh zeměpisného označení

CHOP ☐ CHZO X

3.   Země, ke které vymezená zeměpisná oblast patří

Španělsko

4.   Popis zemědělského produktu

4.1   Klasifikace zemědělského produktu podle čísla a kódu kombinované nomenklatury, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1143

—	07 – JEDLÁ ZELENINA A NĚKTERÉ KOŘENY A HLÍZY

—	08 – JEDLÉ OVOCE A OŘECHY; KŮRA CITRUSOVÝCH PLODŮ NEBO MELOUNŮ

—	10 – OBILOVINY

—	11 – MLÝNSKÉ VÝROBKY; SLAD; ŠKROBY; INULIN; PŠENIČNÝ LEPEK

—	20 – PŘÍPRAVKY ZE ZELENINY, OVOCE, OŘECHŮ NEBO JINÝCH ČÁSTÍ ROSTLIN

4.2   Popis zemědělského produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Chráněné zeměpisné označení Castaña de Galicia je vyhrazeno pro plody pocházející z místních galicijských kultivarů kaštanovníku jedlého (Castanea sativa, Mill.), určené k lidské spotřebě a uváděné na trh v čerstvém či zmrazeném stavu.

K uvedeným kultivarům patří skupina ekotypů místního původu pocházejících ze selekce, kterou zemědělci po staletí prováděli za účelem zlepšení jejich produktivních a jakostních vlastností. Tyto kultivary jsou velmi dobře popsané a zdokumentované z hlediska morfologie a genetické jedinečnosti, kterými se odlišují od kultivarů z ostatních oblastí produkce ve Španělsku, Portugalsku a Francii. Pro zachování biologické a genetické rozmanitosti jsou tyto kultivary považovány za nenahraditelné dědictví fytogenetických zdrojů a na základě právní definice byly klasifikovány jako „odrůdy určené pro zachování“.

Díky zachování tradičních způsobů pěstování kaštanů v Galicii tak mohlo dojít k selekci homogenního souboru místních kultivarů, na kterém se zakládá dobré jméno a proslulost galicijských kaštanů.

Základní vlastnosti, kterými se kaštany Castaña de Galicia vyznačují, jsou:

1.	jemné oplodí hnědé zářivé barvy;

2.	jemné osemení (membrána), které lehce proniká do semene a po odloupnutí se snadno oddělí;

3.	sladká chuť a pevná nemoučná struktura;

4.	50 až 60 % obsah vody v plodu v okamžiku sklizně;

5.	ve slupce se běžně nachází nejvýše tři plody;

6.	průměrný procentuální podíl uhlovodíků ve výši 59,5 % (měřeno v sušině), což přesahuje podíl v plodech ze všech ostatních oblastí produkce na území Španělska;

7.	velmi nízký průměrný procentuální podíl puklých (4,5 %) a přepažených plodů (2,1 %). V případě obou parametrů mají galicijské kaštany ve srovnání s ostatními oblastmi produkce ve Španělsku nejnižší hodnotu.

Po udání průměrných hodnot, kterými se galicijské kaštany vyznačují, následují kritéria, která plody musí splňovat, aby mohly být po sklizni označeny CHZO Castaña de Galicia:

1.	maximální podíl přepažených plodů: 12 %;

2.	minimální podíl uhlovodíků: 55 %;

3.	maximální počet plodů na kilogram nepřesahuje 120 kusů u čerstvých produktů a 200 kusů u zmražených produktů.

V každém balení kaštanů s CHZO Castaña de Galicia se připouští nejvýše 5 % plodů, které nesplňují uvedené požadavky specifikace.

Zmrazování se provádí výlučně pro účely prodloužení období konzervace produktu, aniž by se v přesném slova smyslu jednalo o proces zpracování. Čerstvé i zmrazené plody tak vykazují stejné výše uvedené fyzické, chemické a organoleptické vlastnosti.

4.3   Odchylky týkající se získávání krmiva (pouze u produktů živočišného původu označených chráněným označením původu) a omezení týkající se získávání surovin (pouze u zpracovaných produktů označených chráněným zeměpisným označením)

—

4.4   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

S výjimkou vlastního pěstování se v označené územní oblasti neprovádějí specifické postupy.

4.5   Zvláštní pravidla pro balení, krájení, strouhání atd. zemědělského produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Čerstvé kaštany s CHZO Castaña de Galicia se uvádějí na trh v síťovém balení, balení z rafie nebo pytloviny. Zmrazené produkty jsou na trh uváděny v obalech vyrobených z materiálů, které jsou podle platných právních předpisů v potravinářském průmyslu povoleny k balení potravin. V obou případech jsou povoleny hmotnosti 500 g, 1 kg, 2,5 kg, 5 kg, 10 kg, 15 kg, 20 kg a 25 kg. Možné jsou i jiné formáty balení za předpokladu, že se nezhorší jakost produktu.

4.6   Zvláštní pravidla pro označování zemědělského produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Kaštany uváděné na trh pod chráněným zeměpisným označením Castaña de Galicia musejí být na obalu označeny obchodní etiketou, která odpovídá vlastní značce každého producenta/každé balírny, a etiketou s CHZO s níže uvedeným úředním logem chráněného zeměpisného označení:

Na obchodní etiketě, jakož i na etiketě s CHZO se musí povinně uvést chráněné zeměpisné označení Castaña de Galicia.

Na etiketách u zpracovaných produktů (jako např. u kaštanového protlaku, kaštanové pasty, kaštanového sirupu, kaštanů v alkoholu, ledových kaštanů, cukrovinek z ledových kaštanů…) se může uvést, že kaštany použité při jejich zpracování jsou kaštany s CHZO Castaña de Galicia za předpokladu, že surovina splňuje požadavky specifikace produktu.

5.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Zeměpisná oblast, ze které pochází kaštany s CHZO Castaña de Galicia, zahrnuje celé území autonomní oblasti Galicie.

Uvedená oblast produkce je obecně vymezena na základě určitých srážkových a teplotních podmínek, podmínek daných vztahem mezi srážkami a teplotou, výškových a půdních podmínek, které jsou optimální pro pěstování jakostních kaštanů, a zároveň představuje historické území využívání této produkce.

5.1   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Vymezená zeměpisná oblast se vyznačuje klimatickými podmínkami, jež jsou příznivé pro úspěšné pěstování a díky nimž mají galicijské kaštany vyšší jakost. K uvedeným podmínkám patří mírné teploty při růstu a zrání plodu a vlhkost prostředí, díky níž se plody vyznačují zvýšeným procentuálním podílem vody.

V důsledku těchto podmínek mají produkty vysokou jakost. Následuje podrobný popis charakteristických vlastností zeměpisné oblasti CZHO v přímé souvislosti s vlastnostmi považovanými za optimální pro pěstování kaštanů:

—	Srážky: oblast produkce se vyznačuje zvýšenými srážkami, celkové roční množství srážek se pohybuje v řádech tisíců mm. V létě se však vyskytuje i období sucha, které končí v září. Tyto podmínky příznivě ovlivňují jakost kaštanů.

—	Teplota: průměrné roční teploty v oblasti se pohybují od 6 do 14o C, což je v rozmezí teplot doporučených pro pěstování kaštanů (3 až 16o C). Zvýšené letní teploty příznivě ovlivňují zrání a růst plodů.

—

Podmínky dané vztahem mezi srážkami a teplotou: Galicie se vyznačuje příznivými srážkově-teplotními podmínkami pro pěstování kaštanu, rostliny, které se nejlépe daří v prostředí s určitou vlhkostí, v žádném případě však s nadměrnou vlhkostí, která by způsobovala choroby jako např. inkoustovou chorobu a rakovinu kůry kaštanovníku.

—	Výškopis: významná část galicijského území se nachází v nadmořské výšce, kde se kaštan nejlépe přizpůsobí (v rozmezí 400 až 900 m, ne však výše než 1 200m).

—	Půdy a horniny: většinu povrchu tvoří kypré žulovité půdy a půdy složené z metamorfovaných hornin (různých druhů břidlic), bohaté na organickou hmotu, s nízkými hodnotami pH a nízkým obsahem aktivního vápence. Tento typ půdy se považuje za nejvhodnější pro pěstování kaštanu.

Pěstování kaštanu je ekologicky prospěšné a dokonale přizpůsobené půdním a klimatickým podmínkám, které panují v Galicii.

5.2   Specifičnost produktu

Vedle specifických vlastností, které plynou z vhodných půdních a klimatických podmínek oblasti produkce, uvedených v předchozím bodu, a díky nimž plody optimálně rostou, spočívá produkce galicijských kaštanů na intenzivní selekci, kterou po staletí prováděli galicijští zemědělci v tzv. „soutos“, (výraz „soutos“ označuje plantáže, které sestávají ze stromů stejného či podobného věku a u kterých se používají stejné způsoby obdělávání). Lidský faktor tak díky tradičním a pečlivým způsobům obdělávání působil jako hnací síla neustálé selekce odrůd (s ohledem na produktivní vlastnosti a jakost) s cílem vytvořit řadu místních ekotypů, ze kterých se vyvinuly dnešní jakostní galicijské kaštany. Spojením těchto prvků dosáhly kaštany věhlasu a proslulosti, které si uchovávají dodnes.

I dnes používaný produkční model plantáží „soutos“ je nejen důkazem vazby mezi kulturou a tradicí produkce kaštanů v Galicii, ale je i významným zdrojem rostlinného materiálu, který se používá na nových plantážích kaštanovníků, jež jsou vhodné k používání moderních způsobů obdělávání.

Mezi vlastnostmi, kterými se galicijské kaštany odlišují od kaštanů pocházejících z ostatních oblastí produkce, lze jmenovat:

—	jemné osemení, což do značné míry usnadňuje vyloupnutí plodu,

—	nízký průměrný podíl přepažení, což – stejně jako v předchozím bodu – významně usnadňuje vyloupnutí plodu,

—	zvýšený procentuální podíl vody, což je velmi cenná vlastnost jak pro spotřebu čerstvých kaštanů, tak pro úpravu zpracovaných kaštanů,

—	nízký procentuální podíl puklin, což významně snižuje vyřazování při selekci,

—	velmi vysoký procentuální podíl škrobu, což po jeho přeměně na cukr (způsobenou přírodní hydrolýzou v průběhu zrání či hydrolýzou vyvolanou teplotními procesy) kaštanům propůjčuje výrazně sladkou chuť.

5.3   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu

Kaštanovník se v lesích Galicie vyskytuje již od pleistocénu, ale až v římském období započalo jeho zdomácnění a hospodářské pěstování. Později, ve středověku, podnítila pěstování kaštanů církev a šlechta díky podpoře, kterou mu poskytovala. Tak se pěstování kaštanů, těsně spjaté s pěstováním vinné révy, rozšířilo.

Od pradávna tak docházelo k selekci a šíření místních odrůd kaštanovníku vysoké jakosti, obecně vhodných k využití dřeva i plodů. Na druhou stranu přispělo výrazné rozptýlení obyvatel (pro Galicii vždy typické), kteří žijí prakticky na celém jejím území (pobřeží, náhorních plošinách ve vnitrozemí, údolích a horách), k selekci četných odrůd, jež se v různé míře přizpůsobily prostředí a vykazují velmi dobrou adaptaci na půdní podmínky, jakož i nízkou tvorbu přepážek, vhodnou velikost, nízký počet puklin atd.

Díky optimální přizpůsobivosti kaštanovníku přírodním podmínkám vymezené zeměpisné oblasti (specifický charakter zeměpisné oblasti) má tak produkt zvýšenou jakost, která souvisí s logickým vztahem mezi dobrým růstem stromu a získáváním jakostních plodů. Kromě toho mají plody v důsledku mírných teplot v období růstu a zrání kaštanovníku, jakož i díky zvýšené vlhkosti prostředí v oblasti produkce zvýšený procentuální podíl vody, což je velmi ceněná vlastnost jak pro spotřebu v čerstvém stavu, tak pro použití kaštanů jako suroviny při zpracování na jiné produkty.

Na druhé straně představoval tradičně způsob pěstování na plantážích soutos základní produktivní model pěstování kaštanovníku v Galicii. Toto produktivní prostředí umožnilo zemědělcům díky produktivitě a jakosti provést pozvolnou selekci, a došlo tak ke zdomácnění kaštanovníku. Díky tomu vznikly skupiny místních ekotypů, z nichž pocházejí současné místní kultivary používané v produkci, které daly vzniknout jakosti a proslulosti galicijských kaštanů.

Prestiž galicijských kaštanů potvrzuje i jejich tržní postavení. Na španělském trhu bylo vždy obvyklé, že pod označením galicijské kaštany se prodávaly i kaštany jiného původu, což dokazuje jejich proslulost. Historickou proslulost galicijských kaštanů dokumentují tyto bibliografické odkazy:

—

Četné dokumenty zachované v galicijských klášterech, které odkazují na význam kaštanovníku v Galicii ve středověku. Jedná se o odkazy v různých dílech, mezi nimiž vynikají spisy El priorato benedictino de San Vicenzo de Pombeiro y su colección diplomática en la Edad Media a El monasterio de S. Clodio do Ribeiro en la Edad Media: Estudio y Documentos, jejichž autory jsou M. Lucas Álvarez a P. Lucas Domínguez, či spis Colección Diplomática do mosteiro cisterciense de Sta. María de Oseira od M. Romaní Martíneze.

—	Alexandre Dumas učinil zmínku o kvalitě galicijských kaštanů ve svém románu „Z Paříže do Cádizu“ z roku 1847.

—	Úvaha o kaštanovníkových hájích jako o jednom z nejdůležitějších prvků zemědělské krajiny v Galicii, zaznamenaná Abelem Bouhierem v díle La Galice. Essai geographique d’analyse et d’interpretation d’un vieux complexe agraire.

—	Četné odkazy na slavnosti „magosto“ (lidová slavnost pořádaná na mnoha místech v Galicii, kde ve středu zájmu je kaštanovník), jako příklad lze uvést zmínku, kterou Manuel Murguía učinil ve svém díle Historia de Galicia (1865).

—	Důležitou roli hrají galicijské kaštany v receptech, například v receptech, které sebral Manuel Puga y Parga (1874–1917) ve své knize La cocina práctica (1905), či v četných pokrmech, které popsal Álvaro Cunqueiro v knize A cociña galega (1973).

Dalším nepřímým důkazem hojného rozšíření a značného věhlasu a proslulosti galicijských kaštanů jsou časté odkazy na internetu související s galicijskou kuchyní a kuchyní jiného původu. Tak například při vyhledávání přes službu Google s datem 20. listopadu 2008 bylo nalezeno přibližně 5 600 výsledků odkazujících na „castaña/s gallega/s“ (galicijský/é kaštan/y) a „castaña/s galega/s“ (stejný výraz v galicijštině), zatímco při zadání výrazu „castaña/s española/s“ (španělský/é kaštan/y) tento počet nepřekročí 200. U kaštanů jiného původu (Asturie, Andalusie či Extremadura) počet v žádném z těchto případů nepřekročil dvacítku.

Odkaz na zveřejnění specifikace

https://agacal.xunta.gal/sites/default/files/calidade-alimentaria/orixe-vexetal/IGP-Castana-de-Galicia-Pliego-de-condiciones_diciembre_2024_ES.pdf

---

(1)   Úř. věst. L, 2025/27, 15.1.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2025/27/oj.