|
Úřední věstník |
CS Řada C |
|
C/2025/2093 |
14.4.2025 |
Žaloba podaná dne 5. února 2025 – Tiktok Technology v. Komise
(Věc T-88/25)
(C/2025/2093)
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Tiktok Technology Ltd (Dublin, Irsko) (zástupci: E. Batchelor a M. Frese, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
|
— |
zrušil prováděcí rozhodnutí Komise C(2024) 8465 ze dne 27. listopadu 2024 o stanovení poplatku za dohled společnosti TikTok podle čl. 43 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 (1) v celém rozsahu; a |
|
— |
uložil Komisi, že ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vzniklé žalobkyni v tomto řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně šest žalobních důvodů.
|
1. |
První žalobní důvod vycházející z toho, že napadené rozhodnutí porušuje čl. 43 odst. 5 písm. b) nařízení o digitálních službách tím, že používá průměrný měsíční počet aktivních příjemců, který není v souladu s právní definicí aktivních příjemců v bodě 77 odůvodnění a čl. 3 písm. p) nařízení o digitálních službách, a namísto toho uplatňuje metodu odhadu bez platného právního základu podle článku 43 nařízení o digitálních službách. |
|
— |
Rozhodnutí protiprávně používá odhady měsíčního počtu aktivních příjemců, které nesplňují právní definici měsíčního počtu aktivních příjemců podle nařízení o digitálních službách. Rozhodnutí rovněž porušuje zásadu rovného zacházení tím, že uplatňuje stejný přístup k různě situovaným poskytovatelům. |
|
— |
Neexistuje právní základ, na základě kterého by Komise mohla přijmout metodu odhadu měsíčního počtu aktivních příjemců podle článku 43 nařízení o digitálních službách, a to buď prostřednictvím nařízení v přenesené pravomoci, nebo prostřednictvím jednoduchého prováděcího aktu, jako je rozhodnutí. Rozhodnutí porušuje čl. 43 odst. 5 písm. b) nařízení o digitálních službách tím, že má za cíl přijmout metodu odhadu měsíčního počtu aktivních příjemců a používá údaje třetích stran. Článek 4 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (2), ze kterého vychází rozhodnutí přijmout metodu, je na základě článku 277 SFEU nepoužitelný. |
|
2. |
Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že napadené rozhodnutí porušuje čl. 43 odst. 5 písm. c) nařízení o digitálních službách tím, že vůči žalobkyni neuplatňuje horní hranici poplatku ve výši 0,05 % čistého příjmu poskytovatele (dále jen „maximální výše poplatku“). |
|
— |
Rozhodnutí porušuje čl. 43 odst. 5 písm. c) nařízení o digitálních službách tím, že vůči žalobkyni neuplatňuje maximální výši poplatku. V rozhodnutí se protiprávně uvádí, že se maximální výše poplatku uplatní na skupinu společností poskytovatele v rozporu s čl. 43 odst. 5 písm. c) nařízení o digitálních službách, který uvádí, že se maximální výše poplatku vztahuje na právní subjekt poskytující služby, a nikoliv na jeho skupinu. |
|
— |
Článek 5 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci, ze kterého vychází rozhodnutí, je na základě článku 277 SFEU nepoužitelný. |
|
3. |
Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že napadené rozhodnutí porušuje čl. 43 odst. 5 písm. b) nařízení o digitálních službách tím, že vůči žalobkyni uplatňuje zbytkové poplatky. |
|
— |
Rozhodnutí porušuje požadavek, aby byl poplatek za dohled úměrný měsíčnímu počtu aktivních příjemců každého poskytovatele podle čl. 43 odst. 5 písm. b) nařízení o digitálních službách tím, že vůči žalobkyni uplatňuje zbytkové poplatky. |
|
— |
Článek 5 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci, ze kterého vychází rozhodnutí, je na základě článku 277 SFEU nepoužitelný. |
|
4. |
Čtvrtý žalobní důvod vycházející z toho, že napadené rozhodnutí porušuje čl. 45 odst. 2 nařízení o digitálních službách tím, že ukládá poplatek za dohled na základě nákladů, které nespadají do oblasti působnosti čl. 45 odst. 2 nařízení o digitálních službách. |
|
— |
Rozhodnutí porušuje čl. 43 odst. 2 nařízení o digitálních službách tím, že ukládá poplatek za dohled na základě celkových nákladů Komise podle nařízení o digitálních službách. Náklady nezbytné k provádění úkolů nesouvisejících s dohledem nemohou být financovány z prostředků z poplatků za dohled. |
|
— |
Rozhodnutí porušuje čl. 43 odst. 2 nařízení o digitálních službách tím, že ukládá poplatek za dohled na základě veškerých personálních nákladů Komise, včetně stálých zaměstnanců. Článek 2 odst. 2 písm. a) nařízení v přenesené pravomoci, ze kterého vychází rozhodnutí, je na základě článku 277 SFEU nepoužitelný. |
|
5. |
Pátý žalobní důvod vycházející z toho, že napadené rozhodnutí porušuje právo žalobkyně být vyslechnuta. Předběžné stanovení výše ročního poplatku za dohled a přístup ke spisu neposkytly žalobkyni vhodnou příležitost předložit své připomínky k údajům o počtu aktivních příjemců, které použila Komise, nebo k výpočtu poplatku. |
|
6. |
Šestý žalobní důvod vycházející z toho, že napadené rozhodnutí porušuje povinnost uvést odůvodnění. Rozhodnutí není dostatečně odůvodněno, pokud jde o odhady měsíčního počtu aktivních příjemců společnosti TikTok provedené Komisí, metodologii použitou k odhadu měsíčního počtu aktivních příjemců ostatních poskytovatelů, její rozhodnutí nezahrnout finanční informace společnosti TikTok, identifikaci poskytovatelů, kteří dosáhli maximální výše poplatku, a náklady Komise kryté poplatky za dohled. Výpočty provedené Komisí se rovněž odchylují od toho, co je popsáno v rozhodnutí. |
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (dále jen „nařízení o digitálních službách“) (Úř. věst. 2022, L 277, s. 1).
(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1127 ze dne 2. března 2023, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 o podrobné metodiky a postupy týkající se poplatků za dohled, které Komise účtuje poskytovatelům velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů (Úř. věst. 2023, L 149, s. 16).
ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/2093/oj
ISSN 1977-0863 (electronic edition)