Zpravodajky : Joe HEALY

Piroska KÁLLAY

Arnold PUECH d’ALISSAC

Poradci	Amaryllis BLIN (pro zpravodaje skupiny I) Atilla KUNSZABO (pro zpravodajku skupiny II)
	Kevin KINSELLA (pro zpravodaje skupiny III)
Žádost o vypracování stanoviska	dopis polského předsednictví Rady EU, 6. 9. 2024
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato v sekci	29. 1. 2025
Přijato na plenárním zasedání	27. 2. 2025
Plenární zasedání č.	594
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	186/0/1

1.   Závěry a doporučení

EHSV předkládá následující doporučení:

1.1

vypracovat a zavést krátkodobé a dlouhodobé nástroje na podporu příjmů zemědělců, které by jim umožnily se pojistit proti výkyvům v rámci SZP i mimo ni;

1.2

rozvíjet na úrovni EU model záruk partnerství veřejného a soukromého sektoru, který by doplnil nástroje SZP a odpovídal potřebám všech zemědělců s ohledem na velikost a zaměření zemědělských podniků;

1.3

prozkoumat možnosti a přínosy rozvoje inovativních nástrojů, jako je parametrické pojištění a nástroj ke stabilizaci příjmu, a také překážky, jež tomuto rozvoji brání, a upravit předpisy stanovující výpočet upraveného průměru, do nějž by se nezapočítávaly dva nejhorší výsledky za posledních pět let;

1.4

začlenit do nástrojů SZP po roce 2027 proticyklické prvky, aby tak bylo možné reagovat na značný tlak, kterému je zemědělství vystaveno ze strany trhů, často v podobě nízkých nebo silně kolísajících cen;

1.5

zlepšit a podporovat na úrovni členských států využívání 3 % z přímých plateb, které mohou být použity jako příspěvek pro zemědělce na nástroj řízení rizik. Tento krok by měl zlepšit bilanci vzájemných zemědělských fondů zaměřených na iniciativy v oblasti zdravotních a environmentálních rizik;

1.6

na úrovni EU přepracovat a výrazně navýšit rezervu pro případ krizí v odvětví zemědělství jakožto ucelený evropský nástroj pro řešení krizí;

1.7

Podporovat investiční kapacitu zemědělců pomocí jednoduchých, vhodných a nebyrokratických finančních nástrojů, a to v návaznosti na finanční produkty nabízené bankami, ale i jinými subjekty (granty, investiční fondy, výzvy k vyjádření zájmu, výzvy k předkládání projektů atd.);

1.8

zvážit možnost zapracovat do směrnice o nekalých obchodních praktikách zákaz prodeje pod cenou, a po vzoru španělských právních předpisů týkajících se potravinového řetězce tak kupujícím znemožnit, aby nakupovali za cenu nepokrývající náklady, a to po pečlivém prozkoumání dopadů tohoto zákazu na všechny hospodářské subjekty v potravinovém řetězci;

1.9

zřídit digitální centrum EU, které by poskytovalo informace o tržních cenách, nákladech a maržích v celém potravinovém řetězci;

1.10

zavést novou politiku EU, která by zemědělcům umožnila kolektivně vyjednávat o cenách;

1.11

zvýšit podporu určenou pro družstva a také na založení a pokrytí provozních nákladů organizací producentů;

1.12

zachovat a zvýšit přímé platby v rámci příští SZP a lépe je zacílit na aktivní zemědělce;

1.13

připomíná, že je nutné ještě více podporovat prvovýrobce při přechodu na klimaticky neutrální produkci, a to buď prostřednictvím SZP, nebo jiných finančních prostředků získaných například díky zavedení příspěvku na udržitelnost v zájmu dosažení transformace;

1.14

obnovit v příštím víceletém finančním rámci (VFR) rozpočet SZP na úrovni 0,5 % HDP EU, aby mohly být uspokojeny požadavky společnosti EU a zachovány hlavní cíle, jako je potravinové zabezpečení a potravinová suverenita EU, přiměřené a ekonomicky udržitelné příjmy v zemědělství, cíle v oblasti změny klimatu, biologická rozmanitost a další veřejné služby netržní povahy;

1.15

zajistit, aby byly systémy a země, které produkují potraviny s nízkou uhlíkovou stopou, podporovány a podněcovány k tomu, aby i nadále produkovaly potraviny, a minimalizovaly se tak emise a zabránilo se úniku uhlíku;

1.16

ve všech obchodních dohodách zajistit rovnocennost norem upravujících produkci potravin;

1.17

zjednodušit pravidla pro poskytování dotací v rámci SZP a snížit administrativní zátěž zemědělců, zejména v souvislosti se žádostmi o různá povolení;

1.18

podporovat participativní řízení v jednotlivých odvětvích, a to mimo jiné zřízením Evropské rady pro politiku v oblasti potravin a posílením sociálního dialogu v zemědělsko-potravinářském odvětví;

1.19

umožnit ekologickou a zároveň spravedlivou transformaci evropského zemědělství stimulací udržitelnějších výrobních postupů, včetně možnosti využívat sezónní pracovníky (1) a cenově dostupnou zelenou energii, aniž by došlo ke znevýhodnění z hlediska hospodářské soutěže;

1.20

chránit zemědělce před konkurenčními nevýhodami plynoucími z mezinárodních obchodních dohod se třetími zeměmi, které vedou k nerovným podmínkám.

1.21

špičkový zemědělský výzkum a investice do vzdělávání mohou pomoci řešit problémy, kterým odvětví zemědělství čelí, a zvýšit jeho konkurenceschopnost. Je proto nezbytné výrazně navýšit financování zemědělského výzkumu v rámci rozpočtu EU určeného na politiku v oblasti výzkumu;

1.22

je důležité zachovat perspektivní zemědělskou produkci v celé Evropě, a to i v méně příznivých oblastech. Představuje totiž nezbytný předpoklad pro zajištění bezpečnosti dodávek v EU a musí zůstat jednou ze základních zásad společné zemědělské politiky EU;

1.23

živoucí, prosperující, přístupné a odolné venkovské oblasti v EU mají z hlediska úspěšného provozování zemědělství rozhodující význam. Je proto důležité, aby rozvoj venkova představoval i nadále jeden z hlavních cílů společné zemědělské politiky a aby na něj byly vyčleněny dostatečné finanční prostředky.

2.   Úvod

2.1

Toto průzkumné stanovisko, které si vyžádalo polské předsednictví, doplňuje předchozí stanoviska, zejména stanovisko Podpora udržitelných a odolných potravinových systémů v době množících se krizí vypracované na žádost maďarského předsednictví.

2.2

Polské předsednictví plánuje vypracovat řadu nástrojů a mechanismů s cílem podpořit zemědělce v době krize, zabezpečit jejich příjmy a zlepšit jejich vyjednávací pozici i uplatňování legislativního rámce EU. Zástupci polského předsednictví zdůrazňují, že je třeba posílit stávající opatření určená k řešení krizí, aby bylo možné čelit dopadům množících se krizových situací, jako jsou extrémní povětrnostní podmínky, geopolitická nestabilita a napětí na mezinárodních trzích. Je třeba se zaměřit také na společnou zemědělskou politiku a posoudit, jak je ve světle nových výzev a krizí účinná z hlediska rozpočtu, nástrojů na podporu příjmů a požadavků Zelené dohody.

2.3

Zmíněny a prozkoumány byly praktické příklady z různých zemí s cílem upozornit na to, jak by EU mohla v řadě oblastí přijmout a provádět stávající i nové politické iniciativy, které by pomohly podpořit příjmy zemědělských podniků a zlepšit vyjednávací pozici zemědělců v potravinovém řetězci. EHSV navrhuje, aby Evropská komise prozkoumala, jak by tyto návrhy mohly být přijaty a uplatňovány na celém jednotném trhu.

3.   Nástroje na podporu zemědělců v době krize

3.1

Všichni se shodují na tom, že je třeba zachovat a zajistit příjmy evropských producentů, neboť zemědělská produkce je ze své podstaty nejistá. Výnosy, kvalita produktů a ceny mohou být ovlivněny několika faktory: změnou klimatu, která se projevuje nárůstem extrémních jevů, což zvyšuje kolísavost zemědělských výnosů, environmentálními a zdravotními aspekty, trendy na zemědělských trzích, obchodním napětím a geopolitickými událostmi.

3.2

EHSV proto doporučuje vypracovat a zavést nástroje na podporu příjmů zemědělců, které by jim zároveň umožnily se pojistit proti výkyvům v souvislosti s rostoucími, častějšími a závažnějšími riziky. Většina nástrojů je určena k řešení klimatických rizik, EHSV však považuje za důležité zdůraznit a vytvořit nástroje pokrývající tržní rizika, jejichž dopad může být stejně velký. Některé modely jsou určeny ke zvládání krátkodobých výzev, neboť umožňují rychle reagovat na otřesy, jiné pak slouží ke zvládání dlouhodobých výzev a mají zlepšit odolnost zemědělců. Podle EHSV je naprosto nezbytné, aby mezi těmito dvěma vzájemně se doplňujícími rozměry byl na evropské úrovni zajištěn soulad.

3.3

EHSV poukazuje na to, že tyto režimy podpory příjmů sehrávají určitou úlohu i při podpoře evropských producentů, aby s ohledem na nové tržní, sociální, environmentální a klimatické výzvy rozvíjeli své zemědělské postupy, a připomíná, že je důležité kombinovat hospodářskou výkonnost s výkonností environmentální. EHSV považuje za nezbytné, aby rizika nenesl pouze producent, ale aby byla rozložena do celého potravinového řetězce.

Systémy pojištění určené pro případ klimatické a environmentální katastrofy

3.4

Využívání systému soukromého pojištění v zemědělství je v jednotlivých zemích po celém světě nerovnoměrné. Z celosvětového trhu v hodnotě 30 miliard USD připadá 10 miliard USD na Severní Ameriku, 10 miliard USD na Čínu a 5 miliard USD na Indii. V Evropě je pojistný trh menší – 0,7 miliardy USD připadá na Španělsko a 0,6 miliardy USD na Francii a Itálii. Ve většině těchto zemí je pojistné výrazně dotováno vládami, což odpovídá prudkému nárůstu rizik v posledních 15 letech (2).

3.5

Na evropské úrovni je z hlediska řízení rizik v zemědělství každý model jedinečný a přizpůsobený specifické situaci v jednotlivých státech. EHSV vyzdvihuje účinnost španělského systému vytvořeného koncem 70. let, jenž dodnes představuje hlavní nástroj tamní zemědělské veřejné politiky a který navíc výrazně inspiroval reformu pojištění úrody ve Francii v roce 2022.

3.6

Španělský systém je průřezový a přizpůsobuje se nejrůznějším oblastem a klimatickým podmínkám, díky čemuž je konkurenceschopný a účinný. Je založen na partnerství veřejného a soukromého sektoru v podobě hybridního uspořádání: rizika přecházejí na soukromé pojišťovny, zemědělci platí část pojistného a zbytek nákladů hradí stát (3) .

3.7

Úspěšnému zavedení systémů pojištění však brání jedna překážka: nutnost změnit metodu používanou pro stanovení referenčních historických výnosů. Kumulace klimatických rizik snižuje průměrné výnosy, a vede tak ke stanovení nízkých referenčních hodnot. Nařízení, které stanoví upravený a tříletý průměr (4), je nadnárodní povahy a jeho obsah závisí nejen na EU, ale i na WTO (5). EHSV proto doporučuje, aby byla v souvislosti s touto otázkou co nejdříve konzultována WTO s cílem navrhnout nový výpočet tříletého průměrného výnosu, do nějž by se nezapočítávaly dva nejhorší roky za posledních pět let, ale pouze ostatní tři.

Systémy pojištění určené pro případ napětí na trhu

3.8

EHSV zdůrazňuje výhody parametrického pojištění, pokud jde o překonání omezení tradičního pojištění a pohotovou ochranu zemědělců před výkyvy na trhu. V případě překročení prahové hodnoty uvedené na stupnici určitého indexu (srážky, množství bílkovin atd.) je automaticky vyplacena kompenzace. Díky přesnějšímu modelování rizik se toto pojištění vyznačuje rychlostí, transparentností a spravedlivějšími cenami, je však stále složité, je zapotřebí mít k dispozici data za období deseti let a často je nákladné. EHSV požaduje, aby se tento typ pojištění pro zemědělce dále rozvíjel a byl odpovídajícím způsobem upraven.

3.9

V roce 2014 byla v USA zákonem o zemědělství zrušena vazba mezi podporou a produkcí. Od té doby se místo toho používá proticyklická podpora (6). V rámci tohoto systému je podpora federální vlády na pojištění úrody (pojištěno je 85 % hlavních obdělávaných ploch) kombinována s proticyklickou podporou založenou na upraveném průměru. Pokud je předpokládaná tržní cena v době výsevu nízká, pojištění účinně neochrání příjmy zemědělských podniků v době sklizně. Proticyklická podpora však může dlouhodobě zaručit cenu, odbyt, a dokonce i marži. V letech 2019 až 2023 dosáhla výše krizové pomoci v USA celkem 77 miliard EUR (7).

3.10

EHSV připomíná význam silné, odolné a udržitelné produkce potravin v Evropě, která bude schopna čelit budoucím krizím, což by však v případě jejího externího zajištění nebylo možné. EHSV se domnívá, že pouze tržní cestou se takto na budoucnost nelze připravit. Zaujetí proticyklického přístupu může podle EHSV podpořit strategickou autonomii Evropy. To jde ruku v ruce s vytvářením strategických rezerv, které jsou nezbytné k 1) pokrytí základních potřeb evropského obyvatelstva z hlediska potravin, 2) zajištění průmyslových dodávek díky vysoké úrovni produkce a 3) podpoře sousedních zemí v případě hospodářské či geopolitické krize (např. Ukrajiny). EHSV proto navrhuje, aby Komise zvážila, zda do nástrojů SZP po roce 2027 nezačlenit proticyklické prvky, aby tak bylo možné reagovat na značný tlak, kterému je zemědělství vystaveno ze strany trhů, často v podobě nízkých nebo silně kolísajících cen.

3.11

Zároveň EHSV podporuje zřízení fondu určeného k prevenci jakožto „nástroje ke stabilizaci příjmů“ (8), který se již osvědčil v Itálii a ve Francii. Tento vzájemný fond může kompenzovat vážné ztráty příjmů způsobené rizikem na trhu (směnné kurzy, ceny vstupů). Doplňuje další režimy a může být společně financován zemědělci, hospodářskými subjekty v navazujících odvětvích, regiony členských států a EU. V Itálii (9) může být až ze 70 % financován z veřejných prostředků (SZP/EZFRV nebo z domácích fondů).

SZP: potřeba zlepšit nástroje pro řízení rizik a řešení krizí

3.12

EHSV znovu zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby systémy pojištění doplňovaly nástroje SZP a posilovaly její nástroje pro řešení krizí. Přímé platby sice představují první stupeň stabilizace příjmu, nejsou však určeny k řešení náhlých klimatických nebo tržních krizí. SZP sice určitým způsobem podporuje nástroje na pojištění proti rizikům plynoucím ze změny klimatu a nástroje ke stabilizaci příjmu, jejich zavádění je však v EU příliš omezené a nerovnoměrné. V letech 2014–2017 bylo v rámci SZP vyplaceno na podporu nástrojů určených k řízení rizik pouze 380 milionů EUR, tj. méně než 1 % rozpočtu SZP (10).

3.13

Podle článku 19 SZP může členský stát rozhodnout, že až 3 % přímých plateb, které mají být zemědělci vyplaceny, budou věnovány na příspěvek tohoto zemědělce k nástroji řízení rizik. Členské státy však tuto možnost využívají jen zřídka. EHSV považuje za důležité zvýšit a podporovat využívání této možnosti ze strany členských států, aby se zlepšilo provádění některých nástrojů, zejména zřizování vzájemných fondů.

3.14

Ze strategického dialogu o budoucnosti zemědělství v EU (11), jenž byl zahájen v lednu 2024, vzešlo doporučení zreformovat stávající zemědělskou rezervu a více ji zaměřit na mimořádná a katastrofická rizika. Vytvoření tohoto fondu s odhadovaným kapitálem 2 miliardy EUR je podle společnosti Farm Europe v souladu s potřebou rozvíjet nové praktické metody řízení rizik a zároveň zachovat dostatečnou úroveň přímého financování. Reformovaná SZP zatím zahrnuje novou finanční rezervu ve výši nejméně 450 milionů EUR ročně. V zájmu zabezpečení účinné cenové podpory a nástrojů krizového řízení by tato zemědělská rezerva měla být podle EHSV výrazně navýšena (12).

Vzájemné fondy

3.15

EHSV připomíná, že je důležité vnímat zdravotní rizika, která mají dopad na zemědělskou produkci, spíše jako skutečné společné riziko, které může mít dopad na společnost a hospodářství, a nikoli jen jako riziko individuální. EHSV rovněž zdůrazňuje význam preventivních opatření, která jsou nezbytná k zabránění šíření a ztrátě kontroly nad šířením, což je mnohem nákladnější než prevence. EHSV navrhuje, aby EU po vzoru francouzského fondu FMSE (Fonds national Agricole de mutualisation du risque sanitaire et environnemental) zvážila a navrhla vytvoření vnitrostátních zemědělských vzájemných fondů určených ke krytí zdravotních a environmentálních rizik. Fond FMSE představuje v Evropě jedinečný model řízení rizik, který se ve Francii stal základním nástrojem na podporu politik v oblasti zdraví zvířat a rostlin. Je zaměřený na řešení problémů týkajících se zdraví a životního prostředí a financují jej zemědělci, stát a EU.

3.16

Fond FMSE lze využít rovněž v rámci zdravotních programů obecného zájmu. Tyto programy jsou podporovány a řízeny odborníky a mohou být vytvářeny na podporu prevence, průzkumů a ochrany proti škodlivým organismům či nemocem. Zahrnují analýzu zdravotní situace, podrobnosti o předpokládaných opatřeních, náklady a mechanismy financování. Opatření mohou být financována z příspěvků členů s možností financování ze strany státu nebo místních orgánů.

Finanční nástroje poskytované v rámci SZP a bankami

3.17

Přístup k finančním prostředkům je nezbytnou podmínkou pro to, aby se zemědělství mohlo přizpůsobit změně klimatu a být vůči ní odolné a aby se zároveň v celé Evropě řešila otázka generační obměny. EHSV doporučuje podpořit investiční kapacitu zemědělců pomocí jednoduchých a nebyrokratických finančních nástrojů. EHSV by chtěl v první řadě poukázat na to, že finanční nástroje sdíleného řízení, jež existují v rámci dobrovolných a flexibilních nástrojů SZP (EZFRV, EFRR, ESF+), mohou zlepšit přístup zemědělců k financování prostřednictvím úvěrů, záruk a kapitálu, které jsou poskytovány za lepších podmínek než na trhu (nižší úroková sazba, lepší zajištění atd.).

3.18

Pokud jde o finanční nástroje poskytované bankami, ve Francii vytvářejí některé banky inovativní nástroje na podporu investiční kapacity zemědělců, jako např. banka Crédit Agricole, která nabízí „pilotní úvěry“ a „bezúročné úvěry“.

3.19

Tyto pilotní úvěry poskytují větší flexibilitu z hlediska financování, neboť zemědělci, který se ocitl v obtížné situaci, umožňují smluvně upravit výši jeho bankovních splátek až do výše 30 %. Další modalita umožňuje pozastavit splácení úvěru na dobu maximálně 12 měsíců, a to prostřednictvím dvou bankovních technik: odkladu splátek po uplynutí prvního roku nebo zvýšení měsíční splátky beze změny doby trvání úvěru. Bezúročné úvěry jsou naopak určeny ke zmírnění problémů s peněžními toky a usnadnění financování, zejména s ohledem na začínající podniky. U úvěrů ve výši 150 000 EUR a více lze z bezúročného úvěru pokrýt 50 000 EUR.

3.20

Mladí zemědělci se stále potýkají se značnými překážkami při získávání finančních prostředků potřebných k založení a provozování zemědělského podniku. Banky se obecně zdráhají půjčovat peníze mladým lidem, kteří začínají podnikat v tomto oboru, a to především proto, že s tímto typem investice je spojeno mnoho rizik, návratnost se často projeví až po letech a není dostatečně vysoká na to, aby byla příliš atraktivní.

3.21

Banka Crédit Mutuel Alliance Fédérale nabízí začínajícím zemědělským podnikům úvěr se zvýhodněnou úrokovou sazbou 2 %, který je vyhrazen pro manažery projektů, kteří provozují zemědělství, jehož postupy jsou v rámci SZP na období 2023–2027 uznány jako přispívající k agroenvironmentální transformaci. Kromě toho tato banka nabízí také zvláštní dotace na environmentální diagnostiku a certifikaci.

3.22

EHSV by chtěl mimoto vyzdvihnout a podpořit několik doporučení, jež vzešla ze strategického dialogu o budoucnosti zemědělství v EU (13) a z nichž vyplývá, jak důležité je: 1) stanovit jasné ukazatele transformace a referenční kritéria v rámci soudržného a zjednodušeného regulačního rámce (bankovní operace musí zohledňovat dlouhodobý rozměr zemědělství a jeho investic, což vyžaduje vymezení jasného a dosažitelného průběhu transformace podloženého spolehlivými údaji), 2) posílit spolupráci mezi veřejnými (EIB, EIF, BPI) a soukromými finančními subjekty v členských státech EU, 3) zvážit nový rámec, který by lépe zohlednil rizika spojená s transformací a 4) podporovat přístup k zemědělskému pojištění. Za tímto účelem je třeba zahájit dialog mezi Komisí a pojišťovnami.

4.   Nástroje pro zajištění příjmu zemědělců a zlepšení jejich vyjednávací síly

4.1

Nové právní předpisy ve Španělsku týkající se potravinového řetězce, které jdou nad rámec předpisů EU o nekalých obchodních praktikách, výrazně zlepší fungování potravinového řetězce. Španělské předpisy zakazují prodej pod cenou a vyžadují, aby každý článek potravinového řetězce pokryl výrobní náklady. Kromě toho musí být u všech transakcí nad 1 000 EUR vyhotovena písemná smlouva a všechny smlouvy musí být zaneseny v digitálním rejstříku. Agentura pro informace o potravinách a kontrolu potravin (AICA) shromažďuje stížnosti, sleduje dodržování předpisů a zveřejňuje sankce za jejich porušení. Kromě toho existuje Středisko pro sledování řetězce, které má na starosti analýzu nákladů a cen. Pokuty za porušení právních předpisů se zveřejňují poté, co byly vyčerpány všechny možné opravné prostředky, aby se zabránilo poškození dobré pověsti v případě údajných nekalých praktik, u nichž se nakonec prokáže, že k nim nedošlo.

4.2

Klíčovým prvkem španělských právních předpisů týkajících se potravinového řetězce je zákaz prodeje pod cenou. Kupující tak nesmí kupovat se ztrátou nebo za cenu nižší, než kolik činily náklady předchozího subjektu. Stanovení výrobních nákladů pro různé výrobky, odrůdy, kalibry, plemena zvířat a odvětví je náročné a španělské právní předpisy jej zatím neupravují.

4.3

EHSV se domnívá, že španělský i francouzský model je třeba důkladně prozkoumat, aby se zjistilo, zda tyto modely účinně řeší hlavní problémy v potravinovém řetězci, a zejména zda posilují postavení zemědělců a zajišťují v celém potravinovém řetězci spravedlivé ceny. Na základě návrhů, jež vzešly ze strategického dialogu o budoucnosti zemědělství v EU, EHSV vyzývá Komisi, aby posoudila, jak tyto vnitrostátní předpisy upravující zemědělské ceny ovlivňují postavení zemědělců a dalších subjektů v řetězci, jejich konkurenceschopnost, hospodářskou soutěž v rámci dodavatelského řetězce a jaký vliv mají na spotřebitele.

4.4

EHSV navrhuje, aby Komise prozkoumala, jakým způsobem by zapracování celounijního zákazu prodeje pod cenou (14) do směrnice o nekalých obchodních praktikách mohlo ovlivnit konkurenceschopnost a právní jistotu různých subjektů v rámci potravinového řetězce. Tento krok by zajistil spravedlivější a reálnější ceny, a prvovýrobci by tak měli z trhu přiměřený příjem a dokázali by pokrýt dodatečné náklady na dodržování právních předpisů a vyšších norem stanovených v EU. Je však zapotřebí důkladně posoudit jeho dopad na celý potravinový řetězec, včetně spotřebitelů. Bylo by to v souladu s cílem stanoveným v rámci strategického dialogu o budoucnosti zemědělství v EU, podle nějž by hlavní příjmy v zemědělství měly plynout z trhu a měly by být podporovány udržitelné metody produkce (15).

4.5

Příkladem ucelenějšího přístupu ke smlouvám v udržitelném dodavatelském řetězci je dobrovolný model sdružení Coldiretti v Itálii, které uplatňuje širší integrovaný celosystémový přístup k hodnotovému řetězci od výrobce až po spotřebitele. Tento model podporuje transparentnost a dobré obchodní vztahy v celém řetězci, což na oplátku zvyšuje ziskovost a zaručuje minimální cenu pro zemědělce.

4.6

Znalost skutečných výrobních nákladů, cen a marží ve všech článcích potravinového řetězce je nezbytná pro transparentnost, provádění směrnice o nekalých obchodních praktikách a uplatňování nástrojů pro řešení krize na trhu. EHSV vítá návrh Komise na zřízení střediska pro sledování výrobních nákladů, marží a obchodních praktik v potravinovém řetězci (16).

4.7

EHSV navrhuje, aby Komise s ohledem na pravidla týkající se důvěrnosti a pravidla hospodářské soutěže EU zlepšila fungování svého již existujícího digitálního centra pro shromažďování informací o tržních cenách a maržích v celém potravinovém řetězci a aby při tom vzala v potaz i další mezinárodní příklady, jako je Zemědělská marketingová služba (Agricultural Marketing Service) v USA (17).

4.8

V zájmu zajištění spravedlivějších cen a udržitelných příjmů pro prvovýrobce je nezbytné posílit postavení zemědělců ve strukturách, jako jsou organizace producentů, družstva a mezioborové organizace, a zlepšit tak jejich vyjednávací pozici v rámci potravinového řetězce. Jednotliví zemědělci jsou příjemci ceny a při prodeji svých produktů mnohem větším zpracovatelům nebo maloobchodníkům mají omezenou vyjednávací pozici, s výjimkou těch zemědělců, kteří působí v družstvech nebo organizacích producentů.

4.9

Jedním z příkladů je francouzský zákon Egalim (18), jehož cílem je zajistit prostřednictvím spravedlivějších cen pro zemědělce vyváženější obchodní vztahy v zemědělském potravinovém řetězci. Zároveň má také zvýšit kvalitu a udržitelnost potravin. Dále by měl tento zákon rovněž posílit postavení zemědělců při obchodních jednáních tím, že obrací proces tvorby cen a umožňuje prvovýrobcům prostřednictvím jejich zastupitelských orgánů sjednávat smlouvy s odběrateli na základě výrobních nákladů.

4.10

EHSV navrhuje, aby Komise zavedla nový model politiky, v rámci nějž by byla formálně uznána a posílena vyjednávací pozice zemědělského odvětví v potravinovém řetězci, neboť by umožnil zapojit i družstva, mezioborové organizace a organizace producentů. Dále EHSV navrhuje zavést postup pro řešení sporů (19). EHSV vítá návrh Komise upravit nařízení o společné organizaci trhů tak, aby členské státy byly povinny poskytnout dotčených stranám mechanismus mediace pro řešení sporů, k nimž může dojít při uzavírání písemných smluv, domnívá se však, že nejdůležitější je rozhodovací mechanismus. Díky vyjednávání družstev a organizací producentů o cenách lze do smluv o cenách zahrnout dodatečné náklady na dodržování přísných norem EU v oblasti životního prostředí, práce a dobrých životních podmínek zvířat (20).

4.11

V EU působí 22 000 zemědělských družstev, která vlastní sedm milionů zemědělců (21). Posílení postavení těchto družstev a zvýšení podpory na zakládání a fungování organizací producentů rovněž pomůže zlepšit vyjednávací pozici zemědělců v potravinovém řetězci.

4.12

Další rozvoj mechanismů týkajících se stanovování smluvních cen, budoucí tvorby cen a zajištění může hrát pozitivní úlohu při snižování rizik a zvyšování jistoty ohledně spravedlivých cen a udržitelných příjmů pro zemědělce.

4.13

Mezi další nástroje, které mohou pomoci zlepšit vyjednávací pozici a zvýšit příjmy zemědělských podniků, patří: — pobídky k vyhrazení místa v regálech supermarketů pro místní produkty s cílem podpořit krátký dodavatelský řetězec a místní produkty, — EU by měla prošetřit dopad obchodních značek na snižování cen a přenos vyšších nákladů na primární dodavatele, — prodejní automaty v zemědělských podnicích umožňující přímý prodej, — snížení DPH na podporu zemědělsko-potravinářských produktů malého rozsahu a udržitelných zemědělsko-potravinářských produktů, — veřejná podpora zdravých a udržitelných systémů vztahů mezi výrobci a spotřebiteli.

4.14

Zvýšit příjmy zemědělců mohou pomoci partnerství měst a venkovských oblastí v oblasti potravinové udržitelnosti, jako jsou například iniciativy místních orgánů v rámci programů ICLEI (22). Klíčovými aspekty jsou přístup, zapojení a příležitosti. Je zapotřebí podporovat a prosazovat modely založené na krátkých potravinových řetězcích a biodistriktech a také komunitou podporované zemědělství. Výborným příkladem pokroku v této oblasti jsou závazné právní předpisy upravující udržitelné zadávání veřejných zakázek na potraviny a výrobky na vaření v Itálii nebo přístup Gentu coby fairtradového města.

4.15

EHSV připomíná, že prvovýrobce je zapotřebí při přechodu na klimaticky neutrální produkci ještě více podporovat (23). Toho lze dosáhnout různými způsoby, například tím, že se od daňových poplatníků v EU bude požadovat spravedlivý dodatečný příspěvek na cennou environmentální službu, která by jinak nebyla poskytována, nebo zavedením příspěvku na udržitelnost v zájmu dosažení transformace, který samozřejmě nebude plně financován z příští SZP. Kromě toho se EHSV domnívá, že udržitelnost by měly podporovat a financovat také trhy, aby dodatečné náklady nemuseli nést prvovýrobci coby nejslabší článek řetězce.

4.16

Je nezbytné zajistiti vzdělávání v oblasti potravin, aby si spotřebitelé dokázali vybrat zdravé a udržitelné potraviny. Ve školách je třeba prosazovat vzdělávací programy o potravinách zaměřené na zajištění vzdělání a gramotnosti v oblasti výživy a bezpečnosti potravin. Tyto programy by měly vycházet z vědeckých poznatků a měly by objasňovat, co se rozumí místními a sezónními produkty a jak se při nákupu odpovědně rozhodovat. Nezbytné je také zavést na celounijní úrovni důvěryhodné, komplexní, vědecky podložené, srovnatelné a transparentní označování potravin. V zájmu zdůraznění úlohy spotřebitelů a potřeb trhu při podpoře produktů pocházejících od evropských zemědělců je nutné prozkoumat preference spotřebitelů, a zejména jejich očekávání a požadavky na označování těchto potravin. Mimo jiné je tak zapotřebí stanovit vlastnosti, které by se měly zdůraznit, účinné marketingové strategie pro tyto produkty a vhodné postupy označování. Rovněž by bylo třeba určit spotřebitelské segmenty a specifické rysy jednotlivých zemí. Mohlo by tak být například provedeno průzkumné šetření v celé EU, které by bylo založené na kvalitativním přístupu a dotazníku pro spotřebitele a jehož cílem by bylo určit potřeby jednotlivých zemí a jejich spotřebitelské segmenty. Měly by být zmapovány stávající osvědčené postupy pro obchodní modely založené na krátkých potravinových dodavatelských řetězcích v EU a určeny spotřebitelské segmenty, které by mohly být do těchto iniciativ potenciálně zapojeny (např. biodistrikty (24), komunitou podporované zemědělství a smlouvy týkající se krátkého dodavatelského řetězce (25)).

4.17

Podle článku 39 Římské smlouvy je jedním z klíčových cílů SZP zajistit odpovídající životní úroveň zemědělců. Příjmy zemědělských podniků v EU jsou ve srovnání s příjmy z nezemědělské činnosti přibližně o 40 % nižší (26). Nejdůležitějším nástrojem SZP na podporu příjmů zemědělských podniků jsou přímé platby. Průměrný podíl přímých plateb v EU na příjmech ze zemědělské činnosti na výrobní faktor v letech 2017–21 činil 23 %.

4.18

EHSV má za to, že přímé platby v rámci SZP jsou pro podporu příjmů zemědělských podniků v EU nepostradatelné a že je nutné je v rámci příští reformy SZP zachovat a zvýšit (27). Podle EHSV by přímé platby měly být lépe zacíleny na aktivní zemědělce. EHSV se rovněž domnívá, že značné přímé platby jsou nezbytné pro zachování modelu rodinných zemědělských podniků v EU a multifunkční úlohy zemědělství v EU.

4.19

Podíl SZP na výdajích EU dramaticky klesl ze 73 % v roce 1980 na pouhých 23,6 % v roce 2022 (28). Mezi lety 1990 a 2021–2027 se rozpočtové náklady na SZP ve srovnání s hrubým národním důchodem EU snížily z 0,54 % na 0,32 % (29). Aby měl stávající rozpočet SZP na období 2021–2027 stejnou hodnotu jako v roce 2020, kdy byl stanoven, musel by být navýšen na 481 miliard EUR. Do konce příštího víceletého finančního rámce v roce 2034 by musel být navýšen o 166 miliard EUR v porovnání s rozpočtem na období 2021–2027, aby byla zachována jeho hodnota z roku 2020 (30).

4.20

EHSV navrhuje, aby rozpočet SZP opět představoval 0,5 % HDP EU, a bylo tak možné naplnit očekávání, jež jsou se SZP spojena, a dosáhnout jejích stávajících i nových dodatečných cílů, jak požaduje společnost v EU. Odolný a udržitelný potravinový systém EU je společně s náležitě vysokým rozpočtem SZP naprosto odůvodněný a přináší společnosti v EU značné výhody. Například tak umožňuje: — chránit potravinové zabezpečení a potravinovou suverenitu EU, — zajistit stabilní dodávky vysoce kvalitních a cenově dostupných potravin, — zachovat venkovské oblasti a venkovské hospodářství prostřednictvím zemědělství, pracovních míst v zemědělsko-potravinářském průmyslu a v souvisejících odvětví, jako je cestovní ruch, — zachovat rodinné zemědělské podniky a umožnit jim dosáhnout přiměřeného a udržitelného příjmu, — dosáhnout cílů v oblasti změny klimatu, — zachovat biologickou rozmanitost, — obnovu přírody, — udržovat krajinu, — ukládání uhlíku, — uplatňovat přísné normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, — omezit používání pesticidů a hnojiv, — zachovat zdraví půdy a biologickou rozmanitost, — motivovat mladé lidi k tomu, aby se věnovali zemědělství, a zachovat počet zemědělců, — poskytovat veřejné služby netržní povahy.

4.21

EHSV je přesvědčen, že nedílnou součástí všech jednání a dohod v rámci obchodní politiky EU musí být reciprocita, pokud jde o rovnocennost norem a rovné podmínky v oblasti zemědělské produkce a norem týkajících se udržitelnosti (31). Obchodní dohody, které jsou nevyvážené a nesplňují normy EU v oblasti produkce a udržitelnosti, jako je dohoda s Mercosurem, podkopávají důvěryhodnost a způsobují únik uhlíku a neměly by být podporovány.

4.22

EHSV je přesvědčen, že přistoupení různých dalších zemí je možné pouze v případě, že bude navýšen rozpočet SZP a budou vyřešeny problémy, s nimiž se potýká zemědělsko-potravinářské odvětví, včetně nižších výrobních nákladů některých nových zemí (32).

4.23

EHSV podporuje zřízení fondu pro spravedlivou transformaci zemědělsko-potravinářského průmyslu (33) mimo rámec SZP, který by během transformace poskytoval zemědělcům a zemědělsko-potravinářskému odvětví investiční podporu ve formě úvěrů a grantů. Mladí zemědělci mají nejomezenější možnosti, jak zavádět udržitelné zemědělství, a proto by měli být podporováni nejvíce.

5.   Nástroje pro zlepšení uplatňování legislativního rámce EU (správa a řízení, komunikace a financování)

5.1

Evropští zemědělci poskytují základní veřejné statky všem evropským občanům, neboť zaručují potravinové zabezpečení – zaručená dlouhodobá potravinová suverenita a potravinové zabezpečení by proto rozhodně měly být součástí strategické autonomie Evropské unie. Při tvorbě politik je opět zapotřebí klást na zájmy zemědělců prvořadý důraz.

5.2

Zvláštní pozornost je třeba věnovat dalšímu zjednodušení pravidel uplatňovaných v novém modelu poskytování dotací v rámci SZP a zajištění jejich větší příznivosti pro zemědělce. V tomto ohledu mají zásadní význam různé politické diskuse o jednotlivých odvětvích zemědělství zaměřené na jejich specifické potřeby – bez zemědělců a jejich zapojení nebude ekologická transformace fungovat.

5.3

Zemědělci potřebují pobídky, aby se zapojili do ekologické transformace a osvojili si udržitelnější výrobní postupy a přizpůsobili se jim. Přijetí norem týkajících se udržitelnosti by mělo zlepšit konkurenceschopnost evropských zemědělců na trhu. Je třeba nalézt rovnováhu mezi stabilitou příjmů zemědělců, zmírňováním změny klimatu a konkurenceschopností, aby se usnadnila realizace pro všechny zúčastněné strany. Tento přístup by měl být prosazován v celém potravinovém řetězci, neboť Zelená dohoda byla realizována pouze na straně výroby. Zelená dohoda musí být v potravinovém řetězci uplatňována rovnoměrněji a je třeba obnovit rovnováhu mezi konkurenceschopností a udržitelností, která se zdá být narušena. K řešení těchto problémů je stále zapotřebí jasný a transparentní legislativní rámec pro udržitelné potravinové systémy.

5.4

Rozhodující význam má spolupráce, odborný dialog a lepší komunikace napříč potravinovými systémy. Vzhledem k naléhavé potřebě změn ve správě a řízení vyzval EHSV ke zřízení Evropské rady pro politiku v oblasti potravin (34) s cílem dosáhnout integrovanějšího a participativnějšího přístupu k tvorbě potravinové politiky. EHSV vítá oznámení o zahájení strategického dialogu v rámci Evropského výboru pro zemědělství a potraviny (EBAF), který se v mnohém podobá jeho vlastnímu návrhu. Komise by měla vzít na vědomí, že EHSV jako zástupce organizované občanské společnosti je připraven poskytnout prostor pro schůze výboru EBAF.

Posílení otevřeného sociálního dialogu v zemědělsko-potravinářském odvětví

5.5

Nejdůležitějším východiskem, pokud jde o sociální podmíněnost (35) a politické pokyny MOP (36) pro podporu důstojné práce v zemědělsko-potravinářském odvětví, je podpora transparentního třístranného dialogu za účasti pracovníků, zaměstnavatelů a zástupců vlády.

5.6

Odstranění legislativních či administrativních překážek, které mohou pracovníkům a zaměstnavatelům v zemědělsko-potravinářském odvětví bránit v zakládání organizací dle svého výběru nebo vstupu do nich, a řešení problémů, kvůli nimž se nemohou podílet na procesech sociálního dialogu na všech úrovních, jsou nezbytné k zajištění toho, aby byl jejich společný hlas v těchto procesech slyšet. Bez zapojení zemědělců o nich totiž nelze rozhodovat.

5.7

Do SZP by měla být účinněji začleněna úloha sociálních partnerů v rámci sociálního dialogu, a to případně vyčleněním finančních prostředků na podporu jejich práce týkající se těchto otázek. Je také důležité zajistit, aby pracovníci byli náležitě informováni o svých právech. Úspěšné uplatňování sociální podmíněnosti vyžaduje, aby se sociální partneři v EU i v jednotlivých státech plně přizpůsobili stanoveným cílům a zavázali se je naplnit.

---

(1)  Studie EHSV Collecting data on the situation of social protection of seasonal workers in the agriculture and food sectors in EU Member States after COVID-19 (Sběr údajů o situaci v oblasti sociální ochrany sezónních pracovníků v zemědělství a potravinářství v členských státech EU po pandemii COVID-19).

(2)   Ailleurs dans le monde, ça se passe comment? (Jaká je situace jinde ve světě?) – Pleinchamp.

(3)   La couverture des risques en agriculture et les assurances agricoles (Krytí a pojištění zemědělských rizik).

(4)  Dosavadní tříletý průměr se stanovuje na základě předchozích pěti let bez započtení nejvyšší a nejnižší hodnoty.

(5)  Dohoda z Marrákeše z roku 1994, druhá příloha, odstavec 7.a, WTO.

(6)   Les aides contracycliques américaines, plus efficaces que les prix planchers? (Je americká proticyklická podpora účinnější než minimální ceny?), Agriculture Stratégies.

(7)   Explosion des dépenses du Farm Bill pour faire face à 3 ans de crises (Prudké zvýšení výdajů v rámci zemědělského zákona s cílem vypořádat se s tříletou krizí).

(8)   Instrument de stabilisation des revenus (Nástroj ke stabilizaci příjmu).

(9)   L’Italie a mis en place un ISR pour sécuriser le revenu des betteraviers (Itálie zavedla nástroj ke stabilizaci příjmu s cílem zabezpečit příjem pěstitelů řepy).

(10)   New European agriculture crisis fund (Nový evropský zemědělský krizový fond).

(11)   Strategický dialog o budoucnosti zemědělství v EU.

(12)   Úř. věst. C, C/2025/117, 10.1.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/117/oj.

(13)   Strategický dialog o budoucnosti zemědělství v EU (Evropská komise).

(14)   Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 165 a  Úř. věst. C 517, 22.12.2021, s. 38.

(15)   Strategický dialog o budoucnosti zemědělství v EU.

(16)   Úř. věst. C, C/2025/117, 10.1.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/117/oj.

(17)   Úř. věst. C, C/2025/117, 10.1.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/117/oj.

(18)  Egalim 3: Vers un équilibre dans les relations commerciales entre l’agroalimentaire et la grande distribution (Nastolování rovnováhy v obchodních vztazích mezi zemědělsko-potravinářskými podniky a velkými maloobchodními prodejci).

(19)   Úř. věst. C, C/2025/117, 10.1.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/117/oj.

(20)   Strategický dialog o budoucnosti zemědělství v EU.

(21)   Oblasti politiky – Copa Cogeca.

(22)   Equity served: How local governments can ensure a just transition for sustainable food systems (Rovnost na talíři: Jak mohou místní orgány zajistit spravedlivý přechod k udržitelným potravinovým systémům?).

(23)   Úř. věst. C, C/2024/2099, 26.3.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/2099/oj.

(24)   Biodistrikty neboli ekoregiony, které zahrnují celý ekologický ekosystém se všemi zúčastněnými stranami, mohou být pro komunitu, a hlavně pro zemědělce, zdrojem větší sociální a ekonomické návratnosti investic. Dobrými příklady takových iniciativ jsou případové studie biodistriktu Cilento a sdružení ICLEI v Bergamu (biodistrikty, které zásobují školy).

(25)  Řada takovýchto iniciativ byla zahájena v Itálii. Například alternativní model nákupu pšenice „Grani Antichi di Montespertoli“ (Toskánsko) nebo pekárna Calzolari (Emilia Romagna), přičemž obě tyto iniciativy jsou spojeny s hnutím „Slow Food“ a zaručují zemědělcům spravedlivou odměnu.

(26)   Stručný přehled společné zemědělské politiky.

(27)   Úř. věst. C, C/2024/2099, 26.3.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/2099/oj.

(28)   Úř. věst. C, C/2024/2099, 26.3.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/2099/oj.

(29)   Financování společné zemědělské politiky: fakta a čísla.

(30)  Zdroj: Farm Europe.

(31)   Úř. věst. C 517, 22.12.2021, s. 38.

(32)   Úř. věst. C, C/2024/6021, 23.10.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/6021/oj.

(33)   Úř. věst. C, C/2024/6878, 28.11.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/6878/oj.

(34)   Úř. věst. C 293, 18.8.2023, s. 1.

(35)  Podstatou sociální podmíněnosti je, že zemědělcům, kteří nedodržují základní pracovní normy, hrozí snížení dotací v rámci SZP. Členské státy mají na zavedení pravidel této nové podmíněnosti čas do 1. ledna 2025.

(36)   Draft policy guidelines for the promotion of decent work in the agri-food sector (Návrh politických pokynů pro podporu důstojné práce v zemědělsko-potravinářském odvětví), www.ilo.org.