Zpravodajka:

Maria NIKOLOPOULOU

Poradkyně	Laura KAUN (pro zpravodajku, skupina II)
Rozhodnutí plenárního shromáždění EHSV	24. 10. 2024
Právní základ	čl. 52 odst. 2 jednacího řádu
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato v sekci	4. 2. 2025
Přijato na plenárním zasedání	26. 2. 2025
Plenární zasedání č.	594
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	167/03/01

1.   Závěry a doporučení

1.1

EHSV oceňuje pozitivní vývoj v oblasti genderové rovnosti, jenž byl v posledních desetiletích v Evropě zaznamenán, a naléhavě vyzývá EU a členské státy, aby se urychleně snažily dosáhnout pokroku, byly ambicióznější, otevřeně varovaly před omezováním prostoru pro občanskou společnost a zamezily jakémukoli zpochybňování práv žen, která jsou napadána zejména krajně pravicovými politickými stranami.

1.2

EHSV navrhuje, aby se EU, členské státy a politické strany snažily přilákat ženy do politiky tím, že budou bojovat proti stereotypům, budou nabízet školení a zajistí bezpečný prostor na internetu i mimo něj, a aby zvážily opatření na podporu volení a jmenování žen do klíčových funkcí, jako jsou kvóty, zipové seznamy (1), spolupředsednictví, rozdělení funkčních období a navrhování ženských a mužských kandidátů.

1.3

EHSV naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby vyčlenily dostatečné prostředky na své vnitrostátní akční plány pro ukončení násilí páchaného na ženách a aby je vypracovaly po poradě s organizacemi občanské společnosti. K tomu, abychom vraždám žen a násilí páchanému na ženách dokázali předejít, je nutné vypracovat odpovídající právní předpisy, vést informační kampaně, nabízet v tomto směru vzdělávání ve školách a zajistit finanční nezávislost žen. Všichni pracovníci, kteří přicházejí do styku se ženami, jež se staly obětí násilí (policie, služby zdravotní péče, sociální pracovníci, právníci a soudci), musí být speciálně vyškoleni, a ve všech regionech by měla být zřízena pečovatelská zařízení a azylové domy.

1.4

EHSV je přesvědčen, že rámec EU pro zajištění spravedlivé transformace by měl zahrnovat strategii v oblasti dovedností, která by se zabývala již existujícími genderovými nerovnostmi. Tato strategie musí vést ke zmapování potřeb v oblasti dovedností, vypracování vhodných vzdělávacích programů, podpoře podnikání žen v ekologických odvětvích a odstranění genderových rozdílů na pracovním trhu. Zvláštní pozornost by měla být věnována ženám a dívkám žijícím v zemích globálního Jihu a ve venkovských oblastech, na které trojí krize, jíž prochází naše planeta, doléhá neúměrně více.

1.5

V zájmu odstranění digitální propasti mezi ženami a muži navrhuje EHSV investovat do odborné přípravy v oblasti digitální gramotnosti, cenově dostupného přístupu k internetu, digitálních zařízení a technologických projektů vedených ženami a podporovat vzdělávání a profesní uplatnění žen a dívek v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM). Ženské hledisko je třeba brát v potaz také při koncipování, vývoji a zavádění umělé inteligence (AI) a algoritmů, aby se zajistilo, že AI bude sociálně citlivá a inkluzivní.

1.6

EHSV opakuje, že v zájmu odstranění genderových rozdílů v oblasti neplacené péče a pomoci ženám setrvat na trhu práce, je nezbytné zavést evropskou záruku v oblasti péče, jež by se vztahovala i na péči o děti, aby lidé v EU měli zajištěnou cenově dostupnou, přístupnou a kvalitní zdravotní péči a pečovatelské služby. Pečující osoby, které opustí trh práce, by měly mít v souladu s vnitrostátními předpisy přinejmenším možnost využít záchranné sociální sítě, například v podobě delšího placeného pracovního volna z rodinných důvodů, systémů základního nepodmíněného příjmu a zápočtu doby věnované péči pro výměr důchodu.

1.7

EHSV žádá, aby byla posílena původní vize Pekingské deklarace týkající se nenásilného řešení konfliktů a budování míru na místní úrovni a aby byla vytvořena silná a ambiciózní dlouhodobá strategie EU pro inkluzivní zahraniční politiku, která by kladla důraz na genderovou rovnost, lidská práva, feministickou diplomacii a sociální spravedlnost.

1.8

EHSV zdůrazňuje, že je zapotřebí mít k dispozici více průřezových údajů rozčleněných podle pohlaví, aby bylo možné vypracovat vhodné strategie a sledovat jejich uplatňování, využívat nástroje genderového rozpočtování a brát genderové hledisko v potaz i ve fiskální politice.

1.9

EHSV požaduje, aby byla přijata další opatření k boji proti násilí páchanému na ženách na internetu (zejména s ohledem na rostoucí množství sexuálně laděných digitálních padělků v pornografii), aby se dbalo na tělesné i duševní zdraví žen, byla zavedena opatření k řešení ekonomického násilí a aby byly respektovány sexuální a reprodukční zdraví a práva žen.

2.   Obecné připomínky

2.1

Vzhledem ke svým odborným znalostem, rozmanitosti a pevnému odhodlání urychlit změny potřebné k zajištění míru a spravedlivosti ve světě, kde bude s každým zacházeno důstojně a s úctou, by EHSV rád přispěl z evropského hlediska k prioritám 69. zasedání Komise OSN pro postavení žen a navrhl opatření, která by měla být přijata na úrovni EU a členských států.

2.2

Toto 69. zasedání Komise OSN pro postavení žen se zaměří na přezkum a vyhodnocení provádění Pekingské deklarace a akční platformy z roku 1995 (2) a na výsledky 23. mimořádného zasedání Valného shromáždění (3).

2.3

Orgán OSN pro rovnost žen a mužů a pro posílení postavení žen (UN Women) určil šest prioritních oblastí činnosti (uvedených v pořadí bez ohledu na jejich prioritu) (4): — urychlit dosažení parity mezi ženami a muži v rámci správy věcí veřejných na celostátní i místní úrovni, — přijmout a financovat vnitrostátní akční plány pro ukončení násilí páchaného na ženách, — zajistit ústřední postavení žen a dívek v rámci globálního spravedlivého přechodu na zelenou ekonomiku, — odstranit genderovou digitální propast, — změnit sociální služby tak, aby podporovaly zlepšení ekonomické situace žen, — podněcovat odpovědnost za prosazování agendy žen, míru a bezpečnosti.

3.   Aktuální situace v EU

3.1

Díky aktivní činnosti organizované občanské společnosti a odhodlání EU prosazovat rovnost žen a mužů bylo během několika posledních desítek let zejména ve srovnání s ostatními částmi světa dosaženo pokroku v začleňování genderového hlediska na společenské i legislativní úrovni. Podle Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) (5) jsme sice pomalu, ale jistě dosáhli zlepšení situace v oblasti práce, příjmů, vzdělávání, politického zastoupení a veřejných funkcí.

3.2

Zároveň je třeba uvést (6), že snahy o zlepšení situace žen a dívek sice měly pozitivní dopad, i nadále však přetrvávají značné genderové rozdíly a pokrok členských států je nerovnoměrný. Přestože v některých zemích má vysokoškolský titul víc žen než mužů (7), řada dlouhodobých problémů, jako je vyšší míra chudoby žen, nižší úroveň zaměstnanosti a odměňování, nedostatečný přístup ke zdrojům a kapitálu, nedostatečné zastoupení v rozhodovacích funkcích, nedostatečné vzdělání v oblasti STEM – což jsou všechno faktory, které brání v zajištění rovných příležitostí na trhu práce –, nebo vystavení násilí na základě pohlaví, je i dnes stále aktuální. Kromě toho se objevují nové výzvy, které je třeba řešit v důsledku digitalizace, změny klimatu, migrace nebo zpochybňování genderové rovnosti a práv žen.

4.   Prioritní oblasti činnosti v EU podle orgánu UN Women

4.1    Parita mezi ženami a muži v rámci správy věcí veřejných

4.1.1

Ženy tvoří přibližně 51 % obyvatelstva EU. Po volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 představují 39 % poslanců Evropského parlamentu (8) a zastávají také několik nejvyšších vedoucích pozic v orgánech EU. V celostátních a místních orgánech členských států EU jsou zastoupeny méně (9). Dosažení vyváženého podílu žen v rozhodovacích orgánech představuje spravedlivý přístup z hlediska zastoupení a také nejlepší způsob, jak zajistit, aby všechny politiky zohledňovaly problematiku žen a dívek.

4.1.2

EHSV naléhavě vyzývá členské státy, politické strany a Evropskou unii, aby usilovaly o co nejrychlejší dosažení parity ve správních orgánech a přijaly za tímto účelem opatření, která považují za nejvhodnější. Předpokladem pro přilákání většího počtu žen do politiky je boj proti stereotypům, vyzdvihování stávajících vzorů hodných následování, vzdělávání a odborné vedení žen v oblasti tvorby politiky a politického zastoupení, zajištění rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a vytvoření plně demokratického prostoru (na internetu i mimo něj), kde by ženy a muži mohli vést dialog a činit rozhodnutí, aniž by se jakkoli tolerovala neúcta či nevhodné chování. Případná opatření by mohla zahrnovat zavedení kvót pro kandidátní listiny, vytváření zipových seznamů, zavedení spolupředsednictví v případě klíčových pozic, rozdělení funkčních období a navrhování ženského a mužského kandidáta při výběrových řízeních na klíčové pozice.

4.2    Vnitrostátní akční plány pro ukončení násilí páchaného na ženách

4.2.1

Fyzické a psychické násilí páchané na ženách a dívkách na internetu i mimo něj představuje porušování lidských práv a odrazuje ženy od práce na určitých pozicích, ve veřejném prostoru a v politice, omezuje je a brání jim v plném využití jejich potenciálu, a v konečném důsledku tak ohrožuje naše demokratické systémy. Zlepšení ekonomické situace žen (10) má zásadní význam pro omezení ekonomického násilí, jako je ovládání finančních příjmů, vykořisťování a sabotáž (11).

4.2.2

EHSV vítá regulatorní novinku, kterou díky svému průřezovému přístupu představuje směrnice o potírání násilí vůči ženám (12). Řádné provedení a uplatňování této směrnice poskytne členským státům legislativní nástroje na ochranu žen.

4.2.3

EHSV důrazně vyzývá všechny členské státy EU, aby ratifikovaly a provedly Úmluvu MOP č. 190 o násilí a obtěžování (13) a Istanbulskou úmluvu (14), a požaduje, aby k tomuto kroky byly nabádány i země, jež v budoucnu přistoupí k EU.

4.2.4

Sociální partneři mohou hrát při řešení případů násilí a obtěžování na pracovišti klíčovou úlohu. S ohledem na přijatou směrnici (EU) 2024/1385 (15) a úmluvu MOP č. 190 by sociální partneři EU mohli projednat možnost aktualizace evropské autonomní rámcové dohody o obtěžování a násilí na pracovišti z roku 2007, která by měla být provedena ve všech členských státech.

4.2.5

Vnitrostátní a regionální plány musí být dostatečně financovány, musí obsahovat jasné cíle, ukazatele a monitorovací mechanismy a musí být vypracovány za účasti občanské společnosti, aby byl zajištěn komplexní a interdisciplinární přístup.

4.2.6

V rámci boje proti vraždám žen, násilí páchanému na ženách a škodlivým genderovým stereotypům v každodenním životě a také v médiích a na sociálních sítích by měly být pro rodiče, pečující osoby a učitele pořádány informační kampaně a školení a ve školách by měla být propagována sexuální výchova. Příslušníci policie, zdravotnický personál, sociální pracovníci, právníci a soudci by měli povinně absolvovat školení o tom, co toto trauma obnáší a jak přistupovat k jeho obětem.

4.2.7

Je nezbytné zajistit financování, aby ve všech regionech mohly působit kvalitní místní služby pro ženy, které se staly obětí násilí, a mít k dispozici také azylové domy s dostatečným počtem míst a různé specializované týmy, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat dětem. Je nanejvýš důležité vytvořit pro oběti násilí bezpečný prostor, který jim dodá odvahu zneužívání oznámit, a vypracovat strategii pro boj proti chudobě, která jim pomůže nalézt uplatnění na trhu práce a získat finanční nezávislost.

4.2.8

Je třeba přijmout opatření na ochranu týraných dětí před pachateli a oddělit je od násilníků, přiznat migrantkám, které se staly oběťmi zneužívání, postavení uprchlíka, aby nebyly deportovány, uznat všechny druhy násilí včetně násilí partnerského a vypracovat definici znásilnění jako nesouhlasného pohlavního styku.

4.3    Spravedlivá transformace

4.3.1

Na ženy a dívky neúměrně doléhá změna klimatu, znečištění a úbytek biologické rozmanitosti, neboť tyto faktory prohlubují a udržují již existující nerovnosti, zejména ve venkovských oblastech a v zemích globálního Jihu (16). Ve většině odvětví, která jsou ovlivněna ekologickou transformací, jako je doprava, energetika, správa měst, bydlení a zemědělství, zároveň dominují muži.

4.3.2

Balíček politických opatření EU pro zajištění spravedlivé transformace by měl zahrnovat strategii v oblasti dovedností, která by řešila již existující genderové nerovnosti a zajistila, aby opatření podporující spravedlivou transformaci aktivně přispěla ke zlepšení genderové rovnosti. Je nezbytné zmapovat potřeby v oblasti dovedností, vytvořit vhodné programy odborné přípravy a zavést smysluplný a vymahatelný přístup k plně hrazeným hodinám odborné přípravy (17).

4.3.3

Podpora podnikání žen obecně, a zejména v ekologických odvětvích, povede společně s odstraněním genderových rozdílů na pracovním trhu ke zvýšení konkurenceschopnosti EU. Přístup k půdě a financování by urychlil transformaci pro ženy ve venkovských oblastech. Ženy musí mít stejné příležitosti, zdroje, dovednosti a odborné znalosti jako muži, aby mohly ovlivňovat ekologickou transformaci, přispět k ní a plně z ní těžit.

4.4    Genderová digitální propast

4.4.1

Digitální propast se z hlediska přístupu domácností k internetu v členských státech EU zmenšila, nicméně ve venkovských oblastech je tento problém i nadále naléhavější. Nutno však rovněž podotknout, že pouze 19 % odborníků na informační a komunikační technologie a třetinu absolventů oborů v oblasti STEM tvoří ženy (18).

4.4.2

Digitální propast mezi ženami a muži má vícero příčin, takže opatření, která je mají řešit, musí být zaměřena na různé oblasti: vzdělávací systém od dětství po dospělost, trh práce, rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, veřejné služby a digitální propast jako takovou. EHSV doporučuje zaujmout multidisciplinární přístup, který umožní propojit různé aspekty inovací (technologický, sociální, kulturní atd.) (19). Je zapotřebí vyhradit finanční prostředky, mimo jiné z Evropského sociálního fondu plus (ESF+), a navázat spolupráci s podniky, aby bylo možné realizovat programy zaměřené na zajištění přístupu k internetu a digitální gramotnosti, vytvářet místa umožňující společné připojení, poskytovat digitální zařízení a investovat do technologických projektů vedených ženami.

4.4.3

Vzhledem k tomu, že v důsledku digitalizace se mění stávající pracovní místa a vznikají nová, je nezbytné podporovat vzdělávání a pracovní uplatnění žen a dívek v oblasti STEM, aby se zvýšil počet žen působících v těchto oborech, neboť to povede ke zlepšení jejich postavení, ekonomiky i společnosti.

4.4.4

EHSV nabádá Evropskou komisi, aby posílila pracovní skupinu „Women in Digital“, Radu působící v rámci iniciativy „Women4Cyber“ a iniciativu „Digital4Her“. Evropské sítě sdružující ženy činné v digitální oblasti je potřeba dále rozvíjet a podporovat.

4.4.5

Zvláštní pozornost je třeba věnovat projektování, vývoji a zavádění umělé inteligence a algoritmů, neboť hrozí, že budou kopírovat a umocňovat stávající genderové předsudky a stereotypy odrážející se v datech, která používají, například v oblasti náboru, mediální komunikace, reklamy, zábavy atd. Ženy tvoří v odvětví umělé inteligence 30 % pracovníků (20). Tato nedostatečná rozmanitost vede k tomu, že zmíněné nástroje odrážejí existující předsudky, zatímco pohled žen a dalších marginalizovaných skupin může být přehlížen nebo nesprávně pochopen. Pokud se nám nepodaří vyvinout sociálně citlivou a inkluzivní umělou inteligenci, která by změnila náš svět, bude to promarněná příležitost.

4.5    Genderové rozdíly v poskytování péče

4.5.1

Přestože je mezi pracujícími stále více mužů než žen a jejich podíl se v jednotlivých členských státech liší, na trh práce vstupuje čím dál více žen. V našem současném rozdělení dne na hodiny spánku, práce a volného času, se nepočítá s časem, který musíme věnovat povinnostem souvisejícím s péčí. Tento systém tak spolu s genderovými stereotypy klade nadměrnou zátěž na ženy, které buď pracují na částečný úvazek, aby mohly pečovat o svou rodinu, nebo méně spí a nebo mají méně volného času. Přemíra neplacených pečovatelských povinností má na ženy negativní dopady, protože buď podkopává jejich profesní kariéru a oslabuje ekonomickou situaci, čímž přispívá k rozdílům v odměňování a ve výši důchodů, nebo vede k tělesnému a duševnímu vyčerpání a časové chudobě.

4.5.2

Pečovatelská práce podporuje naši ekonomiku, neboť zajišťuje kvalitní život pracujících dospělých a rozvoj budoucích generací. Zajištění sociálních služeb, které zahrnují také neplacenou práci, by proto mělo být považováno za kolektivní povinnost, aby bylo možné lépe vyhovět potřebám jednotlivců i společnosti a bojovat proti systémovým formám nerovnosti. Vzhledem k tomu, že v odvětví péče je zaměstnáno více žen, které pobírají nižší mzdu, je důležité ocenit hodnotu jejich práce tím, že dojede zvýšení mezd a zlepšení pracovních podmínek, a přilákat na tato pracovní místa více mužů.

4.5.3

EHSV opakovaně navrhuje zavést evropskou záruku v oblasti péče, a podpořit tak nabídku cenově dostupné, přístupné a kvalitní zdravotní péče a pečovatelských služeb pro lidi v EU. Tento krok by pomohl řešit nedostatky v oblasti péče a prosazovat důstojné pracovní podmínky pro pečovatele, včetně neformálních pečujících. Stárnutí obyvatelstva a další potřeba specializovaných pečovatelských služeb se projeví na trhu práce a ovlivní systémy sociální ochrany. EHSV vyzývá k vypracování evropské strategie pro starší osoby a ke zřízení genderově vyvážené odborné skupiny na vysoké úrovni pro dlouhodobou péči, která by se podílela na vytváření pečovatelských služeb zítřka (21).

4.5.4

Mladí rodiče naléhavě potřebují cenově dostupnou, přístupnou a kvalitní péči o děti, která by jim umožnila setrvat na trhu práce. Po návratu do pracovního procesu musí mít možnost pokračovat ve své kariéře.

4.5.5

Ženy a muži, kteří opustí trh práce, aby mohli pečovat o své rodinné příslušníky, by měli mít v souladu s vnitrostátními předpisy přinejmenším možnost využít podpory, kterou nabízí záchranná sociální síť, například v podobě delšího placeného pracovního volna z rodinných důvodů, systémů základního nepodmíněného příjmu a zápočtu doby věnované péči pro výměr důchodu.

4.6    Agenda žen, míru a bezpečnosti

4.6.1

EHSV vítá práci Evropské služby pro vnější činnost a Komise v oblasti začleňování genderového hlediska. Musíme sladit základní hodnoty, které prosazujeme v rámci všech našich opatření, vnitřních i vnějších, v různých oblastech politiky, jako je zahraniční politika, bezpečnost, obrana, obchod, rozvoj a opatření v oblasti klimatu, a posílit původní vizi Pekingské deklarace týkající se nenásilného řešení konfliktů a budování míru na místní úrovni.

4.6.2

Sociální hnutí žen se velmi hlasitě angažují v boji proti válce, konfliktům a nespravedlnosti, zajišťují rovné a spravedlivé zastoupení v rozhodovacích orgánech a zvyšují povědomí o zneužívání žen v oblastech konfliktu. Zohlednění postoje žen při řešení konfliktů tak přispěje k deeskalaci a podpoří mírové procesy. Ukázalo se, že mírová jednání vedená ženami mají větší šanci vést k dlouhodobému míru (22).

4.6.3

EHSV doporučuje, aby se začala urychleně uplatňovat důrazná a ambiciózní dlouhodobá strategie EU v oblasti inkluzivní zahraniční politiky, která by byla zaměřená na genderovou rovnost, feministickou diplomacii a sociální spravedlnost. Problematika genderové rovnosti by tak s ohledem na její vzájemné propojení s jinými formami diskriminace mohla být považována za otázku lidských práv. Tato strategie by mohla také pomoci přesunout důraz z militarizované bezpečnosti na bezpečnost lidí a přírody a více investovat do ochrany, předcházení konfliktům a posilování postavení civilistů.

4.6.4

EHSV vyzývá EU, aby rozhodně podporovala boj proti genderovému apartheidu v oblastech konfliktů, jako je Afghánistán, Írán, Irák, Súdán a Jemen.

4.7    Výhled do budoucna

4.7.1

V zájmu dosažení dalšího pokroku při zajišťování skutečné genderové rovnosti se musíme zabývat vzájemnými souvislostmi s jinými formami diskriminace (např. diskriminace na základě sexuální orientace, rasy, původu, zdravotního postižení, socioekonomického zázemí nebo věku). Je zapotřebí mít k dispozici více průřezových údajů rozčleněných podle pohlaví, aby bylo možné vypracovat vhodné strategie a sledovat jejich uplatňování a přimět správní orgány a instituce, aby za ně nesly odpovědnost.

4.7.2

Naše systémy zdravotní péče a farmaceutické a lékařské postupy by měly více zohledňovat biologická specifika mužů a žen. Ke zlepšení tělesného a duševního zdraví žen je zapotřebí dalšího výzkumu a údajů. Ve všech členských státech je stále zapotřebí posílit sexuální a reprodukční zdraví a práva, aby všechny ženy, které potřebují preventivní péči nebo léčbu, k nim měly skutečně přístup.

4.7.3

EHSV bere na vědomí evropskou občanskou iniciativu s názvem „My Voice, My Choice“ (23), v níže se navrhují alternativy pro případ, že členské státy nezajišťují bezpečný a legální přístup k umělému přerušení těhotenství.

4.7.4

Je zapotřebí dále prozkoumat, jak ke zlepšení genderové rovnosti využít rozpočty jednotlivých zemí a EU. EHSV doporučuje, aby EU a členské státy využívaly nástroje genderového rozpočtování na všech úrovních rozpočtového procesu a aby ve fiskální politice braly v potaz genderovou perspektivu. Zásadní význam pro určení oblastí, které je třeba řešit, má rovněž zapojení občanské společnosti a sociální dialog (24).

4.7.5

EHSV vítá, že EU systematicky zapojuje zástupce mládeže do přípravy na zasedání Komise pro postavení žen, a vyzývá všechny členské státy, aby postupovaly stejně a umožnily mladým lidem hrát aktivní úlohu.

4.7.6

Je důležité, aby EU dala najevo svou politickou vůli, byla ambiciózní, otevřeně varovala před omezováním prostoru pro občanskou společnost a zamezila zpochybňování práv žen, mimo jiné práv sexuálních a reprodukčních, která jsou napadána zejména krajně pravicovými politickými stranami.

4.7.7

EHSV již od přijetí Agendy 2030 OSN požaduje zastřešující strategii EU pro udržitelný rozvoj a dlouhodobý závazek týkající se i období po roce 2030 (25). Cíle udržitelného rozvoje je třeba plnit jako celek, nikoli jednotlivě, aby bylo možné začlenit genderové hledisko do všech oblastí politiky.

4.7.8

Nový jev představuje násilí páchané na ženách na internetu, které je nutné řešit pomocí preventivních a osvětových opatření a přísného právního rámce, který by upravoval postihování pachatelů a otázku odpovědnosti on-line platforem. Zvláštní pozornost je třeba věnovat sexuálně laděným digitálním padělkům, kdy jsou snímky žen zneužívány v pornografii.

4.7.9

Genderové rovnosti nelze dosáhnout bez aktivního působení organizací občanské společnosti, a zejména organizací bojujících za práva žen, včetně těch, které poskytují právní služby. Mládežnické organizace hrají klíčovou úlohu, pokud jde o podporu angažovanosti prostřednictvím mobilizace komunit a dobrovolnické práce, a usnadňují mezigenerační dialog. Za tímto účelem je třeba je náležitě zapojit do jednání a legislativních procesů a finančně je podporovat, aby mohly ve své práci pokračovat.

---

(1)  Volební seznamy, na kterých jsou střídavě uvedeni kandidáti z řad žen a mužů.

(2)   https://www.unwomen.org/en/digital-library/publications/2015/01/beijing-declaration.

(3)   https://www.un.org/womenwatch/daw/followup/beijing+5.htm.

(4)   https://www.unwomen.org/en/digital-library/publications/2024/09/brochure-equal-is-greater-time-to-act-for-gender-equality-and-womens-empowerment-and-rights.

(5)   https://eige.europa.eu/gender-equality-index/2024.

(6)   https://eige.europa.eu/publications-resources/publications/beijing-25-fifth-review-implementation-beijing-platform-action-eu-member-states.

(7)   https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/w/ddn-20230530-3.

(8)   https://results.elections.europa.eu/cs/zastoupeni-muzu-a-zen-v-ep/2024-2029/.

(9)   https://eige.europa.eu/gender-equality-index/2023/domain/power.

(10)   https://www.unwomen.org/en/what-we-do/economic-empowerment/facts-and-figures#87144.

(11)   https://eige.europa.eu/sites/default/files/documents/EIGE_Factsheet_EconomicViolence.pdf.

(12)   Úř. věst. C 443, 22.11.2022, s. 93.

(13)   https://normlex.ilo.org/dyn/nrmlx_en/f?p=NORMLEXPUB:12100:0::NO::P12100_ILO_CODE:C190.

(14)   https://www.coe.int/en/web/istanbul-convention.

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1385. ze dne 14. května 2024 o potírání násilí na ženách a domácího násilí (Úř. věst. L, 2024/1385, 24.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1385/oj).

(16)   https://www.fao.org/socioeconomic-research-analysis/resources/unjust-climate/the-unjust-climate/en.

(17)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru – Vypracování legislativního návrhu a politických nástrojů EU v oblasti spravedlivé transformace s cílem posílit sociální rozměr Zelené dohody pro Evropu (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C, C/2025/772, 11.2.2025, ELI: https://eur-lex.europa.eu/eli/C/2025/772/oj).

(18)  Index digitální ekonomiky a společnosti z roku 2022: https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/desi.

(19)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Propast v digitálních dovednostech žen a mužů (průzkumné stanovisko na žádost Evropského parlamentu) ( Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 37).

(20)   https://www.weforum.org/publications/global-gender-gap-report-2023/.

(21)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Evropská strategie v oblasti péče (COM(2022) 440 final) ( Úř. věst. C 140, 21.4.2023, s. 39).

(22)   https://wps.unwomen.org/participation.

(23)   https://eci.ec.europa.eu/044/public/#/screen/home.

(24)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Zohledňování genderového hlediska v rámci investic jakožto prostředek k posílení genderové rovnosti v Evropské unii (stanovisko z vlastní iniciativy) ( Úř. věst. C 100, 16.3.2023, s. 16).

(25)   Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 14.