Žaloba podaná dne 29. ledna 2025 – Evropská komise v. Estonská republika

(Věc C-57/25)

(C/2025/1533)

Jednací jazyk: estonština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: F. Blanc a E. Randvere, zmocněnci)

Žalovaná: Estonská republika

Návrhová žádání

Komise navrhuje, aby

—

Soudní dvůr určil, že Estonsko nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 19 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii, článku 47 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 32 odst. 3, čl. 34 odst. 7 a čl. 35 odst. 7 nařízení (ES) č. 810/2009 (vízový kodex) tím, že ve svém právním řádu nestanovilo, že státní příslušník třetí země může proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení víza, o prohlášení víza za neplatné nebo o zrušení víza podat opravný prostředek u soudu ve smyslu unijního práva;

—	uložil Estonské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Podle čl. 32 odst. 3, čl. 34 odst. 7 a čl. 35 odst. 7 nařízení (ES) č. 810/2009 (1) o vízovém kodexu mají cizí státní příslušníci, jejichž žádost o udělení víza byla zamítnuta, nebo jejichž vízum bylo prohlášeno za neplatné či zrušeno, právo podat odvolání. Článek 32 odst. 3 je nutné vykládat ve spojení s článkem 47 Charty tak, že členské státy jsou povinny přijmout postup, v rámci něhož lze napadnout rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení víza a stanovit podrobnosti tohoto postupu v právním řádu každého členského státu. Tento postup musí v každém stádiu postupu umožnit podání účinného prostředku nápravy před soudem.

Prostřednictvím § 1001 až § 10019 estonského cizineckého zákona byl zaveden systém, podle něhož se cizí státní příslušník může u orgánu, který vydal rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení víza, o prohlášení víza za neplatné nebo o zrušení víza domáhat přezkumu rozhodnutí; proti tomuto rozhodnutí může prostřednictvím návrhu podat také opravný prostředek u ministerstva zahraničních věcí nebo ministerstva vnitra. V § 10018 cizineckého zákona je přímo stanoven zákaz napadení takového rozhodnutí u soudu. Komise zastává názor, že napadení rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení víza, o prohlášení víza za neplatné nebo o zrušení víza u správního orgánu, například ministerstva, který není ani nezávislý, ani nestranný, nelze považovat za účinný prostředek nápravy ve smyslu článku 47 Listiny základních práv, jakož i čl. 32 odst. 3, čl. 34 odst. 7 a čl. 35 odst. 7 uvedeného nařízení.

(1) Úř. věst. 2009, C 243, s. 1.