a)

sám činí kroky směřující k potvrzení správnosti postupu svého jmenování a vydává rozhodnutí o nedostatku nezávislosti soudu pouze z důvodu jmenování jiného soudce v rámci postupu za účasti soudcovské rady, jejíž složení veřejně zpochybňuje a označuje ji za zkompromitovanou – když podle vnitrostátního práva mají členové této rady požadovanou demokratickou legitimitu – což je podle názoru tohoto soudce nesprávným složením této rady, které vede k její závislosti na politické moci a nezaručuje nezávislost budoucího složení soudu;

b)

v rozporu se zásadou nemo iudex in causa sua rozhoduje o platnosti rozhodnutí dříve vydaných za jeho účasti, v nichž se zpochybňuje složení soudcovské rady a poukazuje na nedostatek nezávislosti soudu s účastí soudce, jenž byl jmenován postupem za účasti rady, jejíž složení zpochybňuje;

c)

odvolává se na kritéria, jež byla údajně „vypracována“ v rozhodnutích vnitrostátních soudů, Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva, která mají dokazovat nedostatek nestrannosti a nezávislosti jiných soudců, přičemž tato kritéria sám nedodržuje, a otázku nestrannosti a nezávislosti posuzuje u jiných soudců, kteří v rámci kariérního postupu prošli všemi stupni soudnictví, získali požadovaný akademický titul nebo praxi požadovanou vnitrostátním právem v jiném právnickém povolání a byli kladně hodnoceni soudcovskými radami v různých obdobích a složeních;

d)

veřejně se vyjadřuje k otázce postavení soudců jmenovaných postupem za účasti soudcovské rady, jejíž složení zpochybňuje, přičemž upírá těmto soudcům jako celku nestrannost a nezávislost, označuje je mimo jiné za ignoranty, kariéristy a cyniky, za osoby, které nejsou soudci a které by měly být odstraněny ze soudnictví, a to s odvoláním na údajnou judikaturu Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva, aniž by vůči nim uvedl jakékoli konkrétní výtky, ať už ohledně jejich jednání před, nebo po jmenování do funkce soudce;

e)

veřejně podporuje návrhy na reformu vnitrostátního práva, které připravili a předložili představitelé politické moci, a které se týkají budoucí právní úpravy postavení soudců jmenovaných za účasti soudcovské rady, jejíž složení zpochybňuje, přičemž výsledkem návrhů má být odvolání všech soudců z funkcí, do nichž byli jmenováni postupem za účasti této soudcovské rady, a to v rozporu s vnitrostátními ústavními předpisy, a dále také disciplinární řízení směřující k odvolání z funkce soudce za jejich účast v tomto kariérním postupu;

f)

získává různé výhody ze změny politické moci, včetně účasti na činnosti orgánů závislých na této moci.

g)

coby osoba vykonávající funkci předsedy vnitrostátního soudu posledního stupně (Nejvyššího soudu) přijímá mimo jakékoli postupy stanovené právními předpisy představitele politické moci za účelem zahájení řízení u Nejvyššího soudu v konkrétní věci, na jejímž výsledku má tato moc zájem, čímž nedodržuje mimo jiné platné vnitrostátní právní předpisy týkající se pořadí, v němž se věci podávají k tomuto soudu, a jeho příslušnosti.

h)

coby osoba vykonávající funkci předsedy vnitrostátního soudu posledního stupně (Nejvyššího soudu) odmítá v souvislosti s uplynutím doby výkonu této funkce svolat shromáždění soudců za účelem volby nástupce v této funkci v souladu s vnitrostátním právem, přičemž zpochybňuje legitimitu účasti soudců, jejichž postavení zpochybňuje, na tomto shromáždění a poukazuje na naléhavou potřebu vyloučit je ze soudnictví a tím obnovit právní stát.