(1)

Půda je životně důležitý, omezený, neobnovitelný a nenahraditelný zdroj, který má zásadní význam pro hospodářství, životní prostředí a společnost.

(2)

Zdravá půda je v dobrém chemickém, biologickém a fyzikálním stavu, takže může poskytovat ekosystémové služby, které jsou životně důležité pro člověka a životní prostředí, jako jsou dostatečné množství bezpečných a výživných potravin, biomasa, čistá voda, koloběh živin, ukládání uhlíku a prostředí pro biologickou rozmanitost. Půda je nezbytná pro zajištění potravinového zabezpečení. Odhaduje se nicméně , že 60 % až 70 % půdy v Unii je znehodnoceno a její stav se nadále zhoršuje. [Pozm. návrh 1]

(3)

Degradace půdy stojí Unii každoročně několik desítek miliard eur. Zdraví půdy ovlivňuje poskytování ekosystémových služeb, které mají významnou ekonomickou návratnost. Udržitelné obhospodařování a obnova půdy jsou proto Jeho zlepšování je ekonomicky smysluplné a mohou výrazně zvýšit cenu a hodnotu půdy v Unii. Navíc vytvoření pouhého 1 cm svrchní vrstvy půdy může trvat až 1 000 let, zatímco proces degradace a úplného úbytku půdy může probíhat rychle. [Pozm. návrh 2]

(4)

Zelená dohoda pro Evropu (3) stanovuje ambiciózní plán transformace Unie na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, jejímž cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů. V rámci Zelené dohody pro Evropu přijala Komise Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (4), strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ (5), akční plán pro nulové znečištění (6), strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu (7) a Strategii EU pro půdu do roku 2030 (8).

(5)

Unie se zavázala provádět Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 a její cíle udržitelného rozvoje (9). Zdravá půda přímo přispívá k dosažení několika cílů udržitelného rozvoje, zejména cíle č. 2 (konec hladu), cíle č. 3 (zdraví a kvalitní život), cíle č. 6 (pitná voda a kanalizace), cíle č. 11 (udržitelná města a obce), cíle č. 12 (odpovědná spotřeba a výroba), cíle č. 13 (klimatická opatření) a cíle č. 15 (život na souši). Cíl 15.3 se zaměřuje na boj proti dezertifikaci, obnovu degradované půdy, včetně ploch postižených dezertifikací, suchem a záplavami, a usiluje o zastavení degradace půdy, do roku 2030.

(6)

Unie a její členské státy se jako smluvní strany Úmluvy o biologické rozmanitosti, schválené rozhodnutím Rady 93/626/EHS (10), na 15. konferenci smluvních stran dohodly na „celosvětovém rámci pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu“ (11), který pro rok 2030 stanoví několik celosvětových cílů zaměřených na konkrétní kroky, jež mají význam pro zdraví půdy. Přínos přírody pro člověka, včetně zdraví půdy, by měl být obnoven, zachován a posílen.

(7)

Unie a její členské státy se jako smluvní strany Úmluvy OSN o boji proti dezertifikaci (UNCCD), schválené rozhodnutím Rady 98/216/ES (12), zavázaly bojovat proti dezertifikaci a zmírňovat následky sucha v postižených zemích. Třináct členských států (13) se prohlásilo za strany postižené dezertifikací podle UNCCD.

(8)

V kontextu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) jsou pevninská plocha a půda považovány současně za zdroj i propad uhlíku. Unie a členské státy se jako smluvní strany zavázaly podporovat udržitelné řízení, zachování a zvyšování propadů a zásobníků uhlíku.

(9)

Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 uvádí, že je zásadní zvýšit úsilí o ochranu úrodnosti půdy, snížení eroze půdy a zvýšení obsahu organické složky v půdě zavedením postupů udržitelného hospodaření s půdou. Rovněž uvádí, že značný pokrok je potřeba při určení kontaminovaných půdních stanovišť, obnově degradovaných půd, stanovení podmínek pro dobrý ekologický stav půdy, zavedení cílů v oblasti obnovy a zlepšení monitorování zdraví půdy.

(10)

Strategie EU pro půdu do roku 2030 stanoví dlouhodobou vizi, že do roku 2050 budou všechny půdní ekosystémy v EU ve zdravém stavu, a budou tak odolnější. Klíčové je, že zdravá půda přispívá k cílům EU, kterými jsou dosažení klimatické neutrality a odolnost vůči změně klimatu, rozvoj čistého a oběhového (bio)hospodářství, zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, ochrana lidského zdraví, zastavení dezertifikace a zvrácení degradace půdy.

(11)

Financování je nezbytné pro umožnění přechodu na zdravou půdu. Víceletý finanční rámec nabízí několik možností financování ochrany půdy, udržitelného hospodaření s půdou a obnovy půdy. Jednou z pěti misí EU v rámci programu Horizont Evropa, která se věnuje právě podpoře zdraví půdy, je „Dohoda o půdě pro Evropu“. Mise pro půdu je klíčovým nástrojem pro provádění této směrnice. Jejím cílem je vést přechod na zdravou půdu prostřednictvím financování ambiciózního výzkumného a inovačního programu, vytvoření sítě 100 živých laboratoří a majákových projektů ve venkovských a městských oblastech, podpory rozvoje harmonizovaného rámce pro monitorování půdy a zvyšování povědomí o významu půdy. Dalšími programy Unie, které zahrnují cíle přispívající ke zdravé půdě, jsou společná zemědělská politika, fondy politiky soudržnosti, Program pro životní prostředí a oblast klimatu, pracovní program Horizont Evropa, Nástroj pro technickou podporu, Nástroj pro oživení a odolnost a program InvestEU. Vzhledem k tomu, že cíl, aby veškerá půda v Unii byla zdravá, je v obecném zájmu, je třeba zvýšit mobilizaci zdrojů na podporu zavádění udržitelného hospodaření s půdou a regeneračních postupů, a to i prostřednictvím podpory Evropské investiční banky prostřednictvím mechanismů snižování rizika. Komise by měla posoudit celkové finanční potřeby a nedostatky a v případě potřeby zřídit pro období po roce 2027 dodatečné finanční zdroje v rámci víceletého finančního rámce a přijmout opatření k zajištění soudržnosti politik ve vztahu k cílům této směrnice. [Pozm. návrh 3]

(12)

Ve Strategii pro půdu do roku 2030 bylo oznámeno, že Komise předloží legislativní návrh týkající se zdraví půdy, který umožní dosažení cílů strategie pro půdu a dobrého zdraví půdy v celé EU do roku 2050. Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 28. dubna 2021 o ochraně půdy (14) ; zdůraznil význam ochrany půdy a podpory zdravé půdy v Unii vzhledem k tomu, že degradace půdy pokračuje, a to i přes omezená a nerovnoměrná opatření přijímaná v některých členských státech. Evropský parlament vyzval Komisi, aby při plném respektování zásady subsidiarity vytvořila společný právní rámec pro ochranu a udržitelné využívání půdy v celé Unii, který by se zabýval všemi hlavními hrozbami pro půdu. Důležité je, že Evropský parlament zdůraznil rizika vyplývající z neexistence rovných podmínek mezi členskými státy a jejich rozdílných režimů ochrany půdy pro fungování vnitřního trhu a silný potenciál stimulovat spravedlivou hospodářskou soutěž v soukromém sektoru, rozvíjet inovativní řešení a know-how a posilovat vývoz technologií mimo Unii. [Pozm. návrh 4]

(13)

Rada ve svých závěrech ze dne 23. října 2020 (15) podpořila Komisi ve zintenzivnění úsilí o lepší ochranu půdy a biologické rozmanitosti půdy jakožto neobnovitelného zdroje zásadního významu.

(14)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (16) stanoví závazný cíl dosáhnout v Unii do roku 2050 klimatické neutrality a poté usilovat o dosažení negativních emisí a upřednostňovat rychlé a předvídatelné snižování emisí a zároveň podporovat pohlcování pomocí přirozených propadů. Udržitelné hospodaření s půdou vede ke zvýšenému ukládání uhlíku a ve většině případů i k vedlejším přínosům pro ekosystémy a biologickou rozmanitost. Sdělení Komise o udržitelných uhlíkových cyklech (17) zdůraznilo potřebu jasného a transparentního určení činností, které jednoznačně pohlcují uhlík z atmosféry, jako je například vytvoření rámce EU pro certifikaci pohlcování uhlíku přírodními ekosystémy, včetně půdy. Revidované nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví navíc nejenže staví uhlík v půdě do centra pozornosti při dosahování cílů na cestě ke klimaticky neutrální Evropě, ale také vyzývá členské státy, aby připravily systém monitorování zásob uhlíku v půdě, mimo jiné s využitím souboru údajů z průzkumu využívání půdy / krajinného pokryvu (LUCAS).

(15)

Sdělení Komise o přizpůsobení se změně klimatu (18) zdůraznilo, že využívání přírodě blízkých řešení ve vnitrozemí, včetně obnovy fungování půdy jako houby, zvýší zásobování čistou a sladkou vodou, sníží dopady záplav a zmírní dopady sucha. Je důležité co nejvíce zvýšit schopnost půd zachovat a čistit vodu a snižovat znečištění.

(16)

Akční plán pro nulové znečištění přijatý Komisí stanoví vizi, že do roku 2050 bude znečištění ovzduší, vod a půdy sníženo na úrovně, které již nejsou považovány za škodlivé pro zdraví a přírodní ekosystémy a které respektují hranice, s nimiž se naše planeta může vyrovnat, čímž se vytvoří prostředí bez toxických látek.

(17)

Ve sdělení Komise o zajištění potravinového zabezpečení a posílení odolnosti potravinových systémů (19) se zdůrazňuje, že udržitelnost potravin je pro potravinové zabezpečení zásadní. Zdravá půda zvyšuje odolnost potravinového systému Unie tím, že je základem pro dostupnost dostatečného množství výživných potravin.

(18)

Aby bylo možné do roku 2050 dosáhnout zdravých půd, udržet je ve zdravém stavu a splnit cíle Unie v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti, předcházet suchu a přírodním katastrofám a reagovat na ně, chránit lidské zdraví a zajistit zabezpečení a bezpečnost potravin, je nutné velmi důležité stanovit vhodná opatření pro celounijní harmonizované monitorování a hodnocení zdraví půdy, udržitelné hospodaření s půdou a řešení problematiky kontaminovaných lokalit. [Pozm. návrh 5]

(19)

V půdě se nachází více než 25 % veškeré biologické rozmanitosti a půda je druhou největší zásobárnou uhlíku na planetě. Zdravá půda díky své schopnosti zachycovat a ukládat uhlík přispívá k dosažení cílů Unie v oblasti změny klimatu . Biologická rozmanitost půdy zahrnuje mikroorganismy, včetně bakterií, hub, prvoků a hlístic, a také větší organismy, jako jsou žížaly, hmyz a kořeny rostlin, které společně přispívají k ekologické a funkční rozmanitosti půdních ekosystémů . Zdravá půda je také příznivým prostředím pro rozvoj organismů a má zásadní význam pro zvýšení biologické rozmanitosti a stability ekosystémů. Podzemní a nadzemní biologická rozmanitost jsou úzce propojeny a vzájemně se ovlivňují prostřednictvím vzájemných vztahů (např. mykorhizní houby, které propojují kořeny rostlin). [Pozm. návrh 6]

(19a)

Organická složka v půdě má zásadní význam pro zajišťování ekosystémových služeb a funkcí půdy, neboť omezuje její degradaci, erozi a zhutnění a současně zvyšuje rezervní, retenční a kationtovou výměnnou kapacitu půdy a množství organického uhlíku v půdě, což by v konečném důsledku mohlo zvýšit výnosy plodin. Kromě toho organická složka v půdě pozitivně ovlivňuje její biologickou rozmanitost a mohla by zvýšit množství uhlíku sekvestrovaného v půdě, a přispět tak ke zmírňování změny klimatu. [Pozm. návrh 7]

(20)

Co se týče rizik přírodních katastrof, vyvolávají největší obavy v Evropě povodně, požáry a extrémní povětrnostní události. Obavy ze sucha a nedostatku vody v celé Unii rychle rostou. V roce 2020 považovalo sucho a nedostatek vody za klíčová vznikající rizika nebo rizika katastrof související s klimatem 24 členských států, zatímco v roce 2015 to bylo pouze 11 členských států. Zásadní význam pro odolnost vůči suchu a přírodním katastrofám má zdravá půda. Postupy, které zlepšují zadržování vody a dostupnost živin v půdě, půdní strukturu, biologickou rozmanitost půdy a ukládání uhlíku, zvyšují odolnost ekosystémů, rostlin a plodin vůči suchu, přírodním katastrofám, vlnám veder a extrémním povětrnostním událostem, které budou v budoucnu v důsledku změny klimatu stále častější, a umožňují jejich obnovu po těchto jevech. Bez řádného hospodaření s půdou sucho a přírodní katastrofy způsobují její degradaci a znehodnocují ji. Zlepšení zdraví půdy pomáhá zmírnit hospodářské ztráty i ztráty životů související s klimatickými extrémy, které lze v letech 1980–2021 v Unii vyčíslit na přibližně 560 miliard EUR a více než 182 000 obětí.

(21)

Zdraví půdy přímo přispívá k lidskému zdraví a blahobytu. Zdravá půda poskytuje bezpečné a výživné potraviny a má schopnost filtrovat kontaminující látky, čímž zachovává kvalitu pitné vody. Kontaminace půdy může poškodit lidské zdraví požitím, vdechnutím nebo kontaktem s kůží. Působení zdravé populace půdních mikroorganismů na člověka je prospěšné pro rozvoj imunitního systému a odolnosti vůči některým nemocem a alergiím. Zdravá půda podporuje růst stromů, květin a travin a vytváří zelenou infrastrukturu, která nabízí estetickou hodnotu, pohodu a kvalitu života.

(21a)

Je pozorováno, že podzemní vody, povrchové vody a půda jsou často kontaminovány per- a polyfluoralkylovými látkami (PFAS). Mohou měnit vlastnosti a strukturu půdy, což vede k některým hlášeným účinkům, včetně snížení respirace půdy a stabilních vodních agregátů a zvýšení pH půdy. [Pozm. návrh 8]

(22)

Degradace půdy ovlivňuje úrodnost, výnosy, odolnost škůdců vůči pesticidům a nutriční kvalitu potravin. Vzhledem k tomu, že 95 % našich potravin se přímo či nepřímo vyrábí na půdě a celosvětová populace se neustále zvyšuje, je pro zajištění dlouhodobého potravinového zabezpečení a zajištění produktivity a ziskovosti zemědělství Unie klíčové, aby tento omezený přírodní zdroj zůstal zdravý. Postupy udržitelného hospodaření s půdou , včetně těch, které jsou stanoveny společnou zemědělskou politikou, udržují nebo zlepšují její zdraví a přispívají k udržitelnosti a odolnosti potravinového systému. V tomto ohledu má zásadní význam omezení ztrát živin a reziduí pesticidů. [Pozm. návrh 9]

(23)

Dlouhodobým cílem směrnice je dosažení zdravé půdy v celé Unii do roku 2050. Vzhledem k omezeným znalostem o stavu půdy a o účinnosti opatření k obnově jejího zdraví i o nákladech na ně je směrnice dílčím krokem a je v ní navržen postupný přístup. V první fázi bude pozornost zaměřena na vytvoření rámce pro monitorování půdy a posouzení stavu půdy v celé EU. Zahrnuty jsou také požadavky na stanovení opatření pro udržitelné Členské státy by měly stanovit postupy udržitelného hospodaření s půdou a obnovu nezdravých půd, jakmile se zjistí s přihlédnutím k nezávazným zásadám uvedeným v příloze III této směrnice. Členským státům je ponechána flexibilita při rozhodování o konkrétních postupech, které mají být zavedeny, pokud je to vhodné, s ohledem na místní podmínky a jejich stav, ale není uložena povinnost dosáhnout do roku 2050 proveditelnost, s cílem usnadnit dosažení zdravých půd ani nejsou vymezeny průběžné cíle do roku 2050 . Tento přiměřený přístup umožní udržitelné hospodaření s půdou a obnovu nezdravých půd , které nejsou zdravé, dobře připravit, motivovat a uvést do praxe. Ve druhé fázi, jakmile budou k dispozici výsledky prvního posouzení půd a analýzy trendů, Komise zhodnotí pokrok při plnění cíle stanoveného pro rok 2050 a nabyté zkušenosti a v případě potřeby navrhne revizi směrnice, aby se pokrok do roku 2050 urychlil splnil cíl stanovený pro rok 2050 . [Pozm. návrh 10]

(24)

Řešení tlaku na půdu a určení vhodných opatření k zachování nebo obnově zdraví půdy vyžaduje, aby byla zohledněna rozmanitost půdních typů, specifické místní a klimatické podmínky a využívání půdy nebo krajinný pokryv. Je proto vhodné, aby členské státy zřídily půdní okrsky , které by byly schopny odpovídajícím způsobem odrážet pedoklimatické podmínky a půdní rozmanitost na celém jejich území . Půdní okrsky by měly být základními řídícími jednotkami pro hospodaření s půdou a pro přijímání opatření ke splnění požadavků stanovených v této směrnici, zejména pokud jde o monitorování a hodnocení zdraví půdy. Počet, zeměpisný rozsah a hranice půdních okrsků pro každý členský stát by měly být stanoveny tak, aby se usnadnilo provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… (+) . V každém členském státě by měl být stanoven minimální počet půdních okrsků s ohledem na velikost členského státu. Tento minimální počet půdních okrsků pro každý členský stát odpovídá počtu územních jednotek NUTS 1 stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (20). Členské státy mohou rozhodnout o vytvoření svých půdních okrsků podle počtu územních jednotek NUTS 2, aby lépe odrážely jejich místní podmínky a pravomoci jejich vnitrostátních orgánů. [Pozm. návrh 11]

(24a)

Půdní okrsky jsou nejvhodnější úrovní pro přijetí programů opatření a případně i průběžných cílů, mimo jiné prostřednictvím místních plánů půdních okrsků, které zohlední místní podmínky a názory místních zúčastněných stran a zajistí zlepšení klasifikace příslušných půd. Vzhledem k tomu, že obnova kriticky degradovaných půd trvá delší dobu, měla by být poskytnuta dostatečná lhůta až 10 let, aby se zajistilo zlepšení jejich ekologické klasifikace. Na půdy evidované jako kontaminované, na které se vztahují specifické plány řízení a zmírňování dopadů, by se mohl vztahovat jiný časový harmonogram. [Pozm. návrh 12]

(25)

V zájmu zajištění odpovídajícího řízení v oblasti půdy by členské státy měly být povinny jmenovat příslušný orgán pro každý půdní okrsek. Členské státy by měly mít možnost jmenovat jakýkoli další příslušný orgán na příslušné úrovni, včetně vnitrostátní nebo regionální úrovně , a to i napříč územími členských států . V zájmu minimalizace nákladů by členské státy měly primárně jmenovat orgány, které jsou již zřízené. Jeden orgán by mohl být zodpovědný za několik oblastí, což by mohlo zlepšit soudržnost při provádění této směrnice. V případě, že členské státy změní rozdělení pravomocí mezi příslušné orgány, měly by o těchto změnách informovat Komisi, aby byly informace aktuální. [Pozm. návrh 13]

(26)

Aby bylo možné zavést společnou definici zdravého stavu půdy, je třeba definovat minimální společný soubor měřitelných kritérií, jejichž nedodržení vede ke kritické ztrátě schopnosti půdy fungovat jako vitální živý systém a poskytovat ekosystémové služby. Tato kritéria by měla odrážet stávající úroveň věd o půdě a vycházet z ní.

(27)

K popisu degradace půdy je nutné stanovit deskriptory půdy, které lze měřit nebo odhadovat. I když mezi půdními typy, klimatickými podmínkami a využitím půdy existuje značná variabilita, současné Ke stanovení společného rámce a umožnění srovnatelnosti údajů by Komise měla prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout metodiku pro stanovení prahových hodnot deskriptorů půdy pro každý ekologický stav půdy. Je důležité, aby tato metodika zohledňovala nejnovější vědecké poznatky umožňují stanovit pro některé z těchto půdních deskriptorů kritéria na úrovni Unie. a poskytovala prostředky pro zohlednění různých klimatických podmínek a typů půdy. Pomocí této metodiky by členské státy by však měly mít možnost upravit kritéria pro některé z těchto měly určit návrhy prahových hodnot deskriptorů půdy na základě specifických vnitrostátních nebo místních podmínek a definovat kritéria pro další deskriptory pro každý ekologický stav půdy s ohledem na klimatické podmínky, typ půdy, typ půdní plochy a vědecké důkazy a předložit je Komisi. Aby byly zajištěny rovné podmínky pro všechny členské státy a aby se předešlo tomu, že členské státy přijmou prahové hodnoty, pro které nelze v této fázi stanovit společná kritéria na úrovni EU. U těch deskriptorů, u nichž nyní nelze určit jasná kritéria, která by rozlišovala mezi zdravým a nezdravým stavem, je vyžadováno pouze monitorování a hodnocení. To usnadní vývoj těchto kritérií v budoucnu umožní, aby podobná půda byla zařazena do velmi odlišné kategorie, což ovlivní úsilí potřebné ke zlepšení ekologického stavu půdy, měla by Komise posoudit návrhy prahových hodnot a jejich vědecké zdůvodnění. Komise by měla mít možnost požádat členské státy o doplňující informace nebo o revizi jejich návrhů prahových hodnot . Komise by měla prahové hodnoty schválit za předpokladu, že její připomínky byly náležitě zohledněny. [Pozm. návrh 14]

(27a)

Je zapotřebí integrovaný pohled na hodnocení zdraví půdy, který jde nad rámec pouhého zkoumání faktorů rozkladu a poskytuje jasnou cestu k jeho zlepšení. Celkové hodnocení ekologického stavu půdy by proto mělo být rozděleno do pěti tříd od „velmi dobrého ekologického stavu půdy“, „dobrého ekologického stavu“, „středního ekologického stavu“, „degradované půdy“ až po „kriticky degradovanou půdu“, přičemž by se měla mimo jiné zohlednit přítomnost faktorů rozkladu a funkce půdy. [Pozm. návrh 15]

(27b)

V zájmu respektování autonomie členských států, které jsou ochotny provádět komplexnější monitorovací systémy, by členské státy měly mít možnost vybrat si mezi třemi úrovněmi monitorování. Úroveň 1 poskytuje minimální soubor deskriptorů půdy. V úrovni 2 je 20 % míst odběru vzorků určeno podle programu LUCAS a jsou z nich odebírány dvojí vzorky pro průběžné monitorování a stanovení přenosových funkcí, zatímco zbývajících 80 % míst odběru vzorků určuje členský stát rovněž pro průběžné monitorování a podle kritérií stanovených v přílohách této směrnice. V úrovni 1 a 2 je 20 % míst odběru vzorku vyhrazeno pro cílené monitorování, což členským státům umožňuje rozšířit posouzení na základě rizik, provádět průzkum nebo se zaměřovat na oblasti zvláštního zájmu. Zavedení přístupu založeného na úrovních zvyšuje počet posuzovaných deskriptorů půdy, ale také míru autonomie, kterou mají členské státy při určování prahových hodnot souvisejících s ekologickým stavem půdy. Hlavním cílem tohoto přístupu založeného na úrovních je umožnit všem členským státům provádět své monitorovací systémy a využít jakékoliv stávající vnitrostátní systémy, které již půdu monitorují. Úroveň 2 umožní zaplnit mezery v oblasti působnosti a rozsahu posuzovaných deskriptorů půdy. V úrovni 3 se počet deskriptorů půdy dále rozšíří, aby se upřesnily konkrétní aspekty systémů monitorování půdy. [Pozm. návrh 16]

(28)

Za účelem vytvoření pobídek by členské státy měly zavést mechanismy pro uznání úsilí vlastníků a správců půdy o udržení půdy ve zdravém stavu, a to i formou certifikace zdraví půdy doplňující regulační rámec Unie pro pohlcování uhlíku a podporující provádění kritérií udržitelnosti energie z obnovitelných zdrojů stanovených v článku 29 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (21). Komise by měla usnadnit certifikaci zdraví půdy mimo jiné výměnou informací a podporou osvědčených postupů, zvyšováním povědomí a posuzováním proveditelnosti rozvoje uznávání systémů certifikace na úrovni Unie. Aby se snížila administrativní zátěž žadatelů o příslušnou certifikaci, je třeba co nejvíce využívat synergií mezi různými certifikačními systémy. [Pozm. návrh 17]

(29)

Některé půdy mají zvláštní vlastnosti buď proto, že jsou atypické povahy a představují vzácná stanoviště pro biologickou rozmanitost nebo jedinečnou krajinu, nebo proto, že byly silně pozměněny lidmi. Tyto vlastnosti by měly být zohledněny v kontextu definice zdravé půdy a požadavků na dosažení zdravého stavu půdy.

(30)

Půda je omezeným zdrojem, který je předmětem stále větší konkurence pro různé způsoby využití. Zábor půdy je proces, který často vychází z potřeb hospodářského rozvoje a který mění přírodní a polopřírodní oblasti (včetně zemědělské a lesní půdy, zahrad a parků) v umělý půdní povrch, přičemž půdu využívá jako platformu pro stavby a infrastrukturu, jako přímý zdroj surovin nebo jako archiv historického dědictví. Tato přeměna může způsobit ztrátu, často nevratnou, schopnosti půdy poskytovat další ekosystémové služby (poskytování potravin a biomasy, koloběh vody a živin, základ pro biologickou rozmanitost a ukládání uhlíku). Zábor půdy často postihuje zejména nejúrodnější zemědělskou půdu, což ohrožuje potravinové zabezpečení. Zakrytá půda také vystavuje lidská sídla vyšším povodňovým vlnám a intenzivnějším efektům tepelných ostrovů. Proto je nutné sledovat zábory a zakrývání půdy a jejich vliv na schopnost půdy poskytovat ekosystémové služby. V rámci Pro doplnění udržitelného hospodaření s půdou je rovněž vhodné stanovit určité zásady pro zmírnění dopadů záboru půdy. [Pozm. návrh 18]

(31)

Hodnocení zdraví půdy na základě monitorovací sítě by mělo být přesné a zároveň by se náklady na toto monitorování měly udržet na přiměřené úrovni. Je proto vhodné stanovit kritéria pro místa odběru vzorků, která jsou reprezentativní pro stav půdy s ohledem na různé půdní typy, klimatické podmínky a využití půdy. Síť míst odběru vzorků by měla být určena pomocí geostatistických metod a měla by být dostatečně hustá, aby poskytla odhad plochy zdravých půd na vnitrostátní úrovni, přičemž nejistota nepřesáhne 5 %. Tato hodnota se běžně považuje za statisticky spolehlivý odhad a přiměřenou jistotu, že cíle bylo dosaženo. Je důležité, aby metodika a rámec pro monitorování půdy obsahovaly harmonizovaná kritéria pro odběr vzorků, včetně hloubky odběru vzorků. [Pozm. návrh 19]

(31a)

Půdní archivy uchovávají obraz půdy z určitého času a místa, což členským státům umožňuje použít jeden vzorek pro různé účely a zefektivnit odběr vzorků v terénu, a tím snížit dlouhodobé náklady na monitorování in situ. Kromě toho půdní archivy umožňují výzkumným pracovníkům přehodnotit půdy minulosti v kontextu současnosti, aby lépe porozuměli dlouhodobým změnám půdy, nebo pro jiné výzkumné účely, včetně lékařského výzkumu. Je proto nezbytné, aby Komise, včetně útvarů, jako je Společné výzkumné středisko, společně s členskými státy a Observatoří EU pro půdu zajistila, aby vzorky, extrahovaná DNA a nezpracované údaje odebrané za účelem dodržování právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů v oblasti životního prostředí byly uchovávány ve fyzických archivech a aby jejich vzorky a nezpracované údaje z těchto archivů zůstaly přístupné pro další výzkum a inovace. [Pozm. návrh 20]

(32)

V rámci doplnění už existujících inventářů členských států by Komise by měla členským státům pomáhat a podporovat je při monitorování zdraví půdy pokračováním v pravidelném odběru půdních vzorků in situ a souvisejících měřeních půdy (iniciativa LUCAS pro půdu) v rámci průzkumu využívání půdy / krajinného pokryvu (LUCAS). Za tímto účelem bude by měl být program LUCAS vylepšen a modernizován, aby byl plně v souladu se zvláštními požadavky na kvalitu a se všemi deskriptory , které je třeba splnit pro účely této směrnice. V zájmu zmírnění zátěže by členské státy měly mít možnost zohlednit údaje o zdraví půdy zjišťované v rámci rozšířené iniciativy LUCAS pro půdu . Šetření LUCAS odebere a zanalyzuje nejméně 20 % vzorků z jednotlivých států, čímž přispěje k monitorování prováděnému členskými státy. Analýza provedená iniciativou LUCAS má zásadní význam pro to, aby členské státy mohly vypočítat a kalibrovat validované přenosové funkce, a mohly tak nadále používat alternativní způsob monitorování v souladu s úrovní 2. Komise by měla na žádost členského státu poskytnout další pomoc s až 50 % odběrů vzorků během prvního vnitrostátního monitorovacího kola . Takto podporované členské státy by proto měly přijmout nezbytná právní opatření s cílem zajistit, aby Komise mohla provádět odběry vzorků půdy in situ, a to i na polích v soukromém vlastnictví se souhlasem vlastníků a v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy nebo právními předpisy Unie. [Pozm. návrh 21]

(33)

Komise rozvíjí služby dálkového průzkumu v rámci programu Copernicus jako programu řízeného uživateli, čímž podporuje i členské státy. V zájmu zvýšení včasnosti a účinnosti monitorování zdraví půdy by členské státy měly v příslušných případech využívat data z dálkového průzkumu včetně výstupů ze služeb programu Copernicus pro monitorování příslušných deskriptorů půdy a pro hodnocení zdraví půdy. Komise a Evropská agentura pro životní prostředí by měly podpořit zkoumání a vývoj produktů dálkového průzkumu půdy, aby členským státům pomohly při monitorování příslušných deskriptorů půdy. Komise a členské státy by měly dále podporovat využívání spolehlivých a dostupných digitálních technologií, jako jsou elektronické databáze, geografické informační systémy, automatizovaná identifikace snímků nebo e-DNA, aby se zlepšilo sdílení znalostí a transparentnost v oblasti zdraví půdy a snížily náklady na měření a monitorování půdy. [Pozm. návrh 22]

(34)

V návaznosti na stávající Observatoř EU pro půdu a na její modernizaci by Komise měla zřídit digitální portál s údaji o zdraví půdy, který by měl být kompatibilní s evropskou strategií pro data (22) a datovými prostory EU a který by měl být centrem poskytujícím přístup k údajům o půdě pocházejícím z různých zdrojů. Údaje o zdraví půdy by měly být zveřejněny ve formátu, který může používat výzkumná komunita, vlastníci a správci půdy, poradci pracující v rámci zemědělského poradenského systému a veřejnost, a to při zajištění souladu s právními předpisy Unie o ochraně osobních údajů. Tento portál by měl především obsahovat všechny příslušné údaje shromážděné členskými státy a Komisí podle požadavků této směrnice a sloužit jako platforma pro vytvoření souboru nástrojů pro udržitelné hospodaření s půdou, který bude poskytovat aktuální informace o udržitelných postupech hospodaření s půdou v závislosti na různých typech půdy, využití půdy a klimatických podmínkách . Do portálu by mělo být možné dobrovolně začlenit i další relevantní údaje o půdě shromážděné členskými státy nebo jakoukoli jinou stranou (a zejména údaje vyplývající z projektů v rámci programu Horizont Evropa a mise „Dohoda o půdě pro Evropu“), pokud tyto údaje splňují určité požadavky na formát a specifikace. Tyto požadavky by měla upřesnit Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Členské státy a Komise by měly zajistit, aby výzkumné instituce měly na vyžádání snadný a bezplatný přístup k těmto údajům. [Pozm. návrh 23]

(35)

Je rovněž nezbytné zlepšit harmonizaci systémů monitorování půdy používaných v členských státech a , využít synergií mezi unijními a vnitrostátními systémy monitorování a naplno využívat stávající harmonizované nástroje pro monitorování, jako je například šetření LUCAS , aby bylo možné získat srovnatelnější údaje v celé Unii. Harmonizace systémů monitorování v členských státech by navíc pomohla zvýšit investice do pokročilých technik a technologií monitorování půdy. [Pozm. návrh 24]

(36)

V zájmu co nejširšího využití údajů o zdraví půdy získaných z monitorování prováděného podle této směrnice by členské státy měly být povinny usnadnit přístup k těmto údajům příslušným zúčastněným stranám, jako jsou zemědělci, lesníci, vlastníci půdy a místní orgány. [Pozm. návrh 25]

(37)

K zachování nebo zlepšení zdraví půdy je třeba s ní hospodařit udržitelným způsobem. Udržitelné hospodaření s půdou umožní dlouhodobé poskytování půdních služeb, včetně zlepšení kvality ovzduší a vody a potravinového zabezpečení. Je proto vhodné stanovit a zavést nezávazné zásady udržitelného hospodaření s půdou, kterými jimiž se budou řídit postupy hospodaření s půdou. [Pozm. návrh 26]

(38)

Při přechodu na udržitelné hospodaření se zemědělskou půdou a v menší míře i s lesní půdou hrají zásadní roli ekonomické nástroje, včetně nástrojů společné zemědělské politiky (SZP), které poskytují podporu zemědělcům. Cílem SZP je podporovat zdraví půdy prostřednictvím uplatňování podmíněnosti, ekoschémat a opatření pro rozvoj venkova. Finanční podporu pro zemědělce a lesníky, kteří uplatňují postupy udržitelného hospodaření s půdou, může poskytovat i soukromý sektor. Dobrovolné značky udržitelnosti například v potravinářském, dřevozpracujícím, biologickém a energetickém průmyslu, které zavádějí soukromé subjekty, mohou zohledňovat zásady udržitelného hospodaření s půdou stanovené v této směrnici přínos ke zlepšování zdraví půdy v souladu s touto směrnicí . To může umožnit výrobcům potravin, dřeva a další biomasy, kteří se těmito zásadami při výrobě řídí, aby je zohlednili v hodnotě svých produktů. Prostřednictvím živých laboratoří a majákových projektů mise pro půdu budou poskytnuty další finanční prostředky na síť reálných míst pro testování, demonstraci a rozšiřování řešení, včetně uhlíkového zemědělství. Aniž je dotčena zásada „znečišťovatel platí“, měly by členské státy poskytovat podporu a poradenství na pomoc vlastníkům a uživatelům půdy, kterých se dotýkají opatření přijatá podle této směrnice, zejména s ohledem na potřeby a omezené možnosti malých a středních podniků. [Pozm. návrh 27]

(39)

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 (23) musí členské státy ve svých strategických plánech SZP popsat, jak má struktura těchto plánů v oblasti životního prostředí a klimatu přispívat k dosažení dlouhodobých vnitrostátních cílů stanovených v legislativních aktech uvedených v příloze XIII uvedeného nařízení nebo z nich vycházejících a jak má být s těmito cíli v souladu.

(39a)

Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) 5, 6 a 7 stanovené v nařízení (EU) 2021/2115 zahrnují standardy pro zlepšení obdělávání půdy, aby se snížilo riziko degradace a eroze půdy, včetně zohlednění sklonu svahu a minimálního obhospodařování půdy odrážejícího specifické podmínky dané lokality, aby se omezila eroze, minimálního pokrytí půdy, aby se zabránilo obnažení půdy, ochrany půdy v nejcitlivějších obdobích, jakož i střídání plodin na orné půdě. Kromě toho jsou pro ochranu půdy důležité standardy DZES 1 o ochraně trvalých pastvin a DZES 2 o ochraně mokřadů a rašelinišť a půd s vysokým obsahem organické hmoty. [Pozm. návrh 28]

(40)

Aby se zajistilo provádění nejlepších postupů udržitelného hospodaření s půdou, měly by být Členské státy by měly být povinny pečlivě sledovat dopad postupů hospodaření s půdou a podle potřeby upravovat postupy a doporučení s ohledem na nové poznatky z výzkumu a inovací. V tomto ohledu se očekává cenný přínos mise programu Horizont Evropa „Dohoda o půdě pro Evropu“, a zejména jejích živých laboratoří a činností na podporu monitorování půdy, vzdělávání o půdě a zapojení občanů. [Pozm. návrh 29]

(41)

Obnova navrací degradovanou půdu do zdravého stavu. Při definování opatření pro obnovu půdy by členské státy měly být povinny zohlednit výsledek posouzení zdraví půdy a přizpůsobit tato opatření specifickým charakteristikám situace, typu, využití a stavu půdy a místním, klimatickým a environmentálním podmínkám.

(42)

K zajištění součinnosti mezi různými opatřeními přijatými podle jiných právních předpisů Unie, která mohou mít dopad na zdraví půdy, a opatřeními, která mají být zavedena za účelem udržitelného obhospodařování a obnovy půdy v Unii, by členské státy měly zajistit, aby postupy udržitelného obhospodařování a obnovy půdy byly v souladu s národními plány na obnovu přírody přijatými v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… (24) ; , národními strategiemi a akčními plány pro biologickou rozmanitost vytvořenými v souladu s článkem 6 Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, strategickými plány, které mají členské státy vypracovat v rámci společné zemědělské politiky v souladu s nařízením (EU) 2021/2115, zásadami správné zemědělské praxe a akčními programy pro vymezené zranitelné oblasti přijaté v souladu se směrnicí Rady 91/676/EHS (25), ochrannými opatřeními a prioritním akčním rámcem stanovenými pro lokality Natura 2000 v souladu se směrnicí Rady 92/43/EHS (26), opatřeními pro dosažení dobrého ekologického a chemického stavu vodních útvarů zahrnutými do plánů povodí vypracovaných v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (27), opatřeními pro zvládání povodňových rizik stanovenými v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES (28), plány řízení sucha podporovanými ve strategii Unie pro přizpůsobení se změně klimatu (29), národními akčními programy stanovenými v souladu s článkem 10 Úmluvy OSN o boji proti dezertifikaci, cíli stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 (30) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 (31), integrovanými vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu stanovenými v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (32), národními programy omezování znečištění ovzduší vypracovanými podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 (33), posouzením rizik a plánováním zvládání rizik katastrof vypracovanými v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU (34) a národními akčními plány vypracovanými v souladu s nařízením se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… (35) 2009/128/ES . Postupy udržitelného hospodaření s půdou a její obnovy by měly být v co největší míře začleněny do těchto programů, plánů a opatření v rozsahu, v jakém přispívají k dosažení jejich cílů. Příslušné ukazatele a údaje, jako jsou ukazatele výsledků v oblasti půdy podle nařízení o SZP a statistické údaje o zemědělských vstupech a výstupech vykazované podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2379 (36), by proto měly být přístupné příslušným orgánům odpovědným za udržitelné hospodaření s půdou a postupy obnovy a posouzení zdraví půdy, aby bylo možné tyto údaje a ukazatele vzájemně propojit a umožnit tak co nejpřesnější posouzení účinnosti zvolených opatření. [Pozm. návrh 30]

(43)

Kontaminované lokality jsou dědictvím několika desetiletí průmyslové činnosti v EU a mohou v současnosti i v budoucnosti představovat riziko pro lidské zdraví i zdraví zvířat a pro a životní prostředí. Na základě stávajících poznatků je proto je nutné nejprve identifikovat a prozkoumat potenciálně kontaminované lokality a poté, v případě potvrzené kontaminace, posoudit rizika a přijmout opatření k  jejich řešení nepřijatelných rizik. Průzkum půdy může prokázat, že potenciálně kontaminovaná lokalita ve skutečnosti kontaminována není. V takovém případě by členský stát již neměl lokalitu označovat jako potenciálně kontaminovanou, pokud se podezření na kontaminaci nezakládá na nových důkazech. [Pozm. návrh 31]

(44)

K identifikaci potenciálně kontaminovaných lokalit by členské státy měly shromažďovat důkazy mimo jiné prostřednictvím historického výzkumu, informací o minulých průmyslových haváriích a katastrofách, v souvislosti s povoleními v oblasti životního prostředí , zdravotními průzkumy a na základě oznámení od veřejnosti nebo orgánů. [Pozm. návrh 32]

(45)

Aby bylo zajištěno, že průzkumy půdy v potenciálně kontaminovaných lokalitách budou prováděny včas a účinně , jak požaduje Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 28. dubna 2021 o ochraně půdy , měly by být členské státy kromě povinnosti stanovit lhůtu, do které by tyto průzkumy měly být provedeny, povinny stanovit také konkrétní události, které toto šetření spustí. Mezi tyto spouštěcí události mohou patřit žádost nebo přezkum povolení v oblasti životního prostředí nebo stavebního povolení nebo povolení vyžadovaného podle právních předpisů Unie či vnitr ostátních vnitrostátních právních předpisů, činnosti zahrnující těžbu půdy, změny ve využití půdy nebo transakce s pozemky či nemovitostmi. Průzkum půdy může probíhat v různých fázích, jako je dokumentární studie, návštěva lokality, předběžné nebo průzkumné šetření, podrobnější nebo popisné šetření a terénní nebo laboratorní testování. Základní zprávy a monitorovací opatření prováděná v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (37) by mohly být v případě potřeby rovněž považovány za průzkum půdy. [Pozm. návrh 33]

(46)

Při nakládání s potenciálně kontaminovanými lokalitami a kontaminovanými lokalitami je zapotřebí pružnosti, aby se zohlednily náklady, přínosy a místní specifika. Členské státy by proto měly při nakládání s potenciálně kontaminovanými lokalitami a kontaminovanými lokalitami přijmout přinejmenším přístup založený na rizicích, který by zohledňoval rozdíly mezi těmito dvěma kategoriemi a který by umožňoval přidělovat zdroje s ohledem na konkrétní environmentální, ekonomické a sociální souvislosti. Rozhodnutí by měla být přijímána ve spolupráci s místními zdravotníky, zdravotnickými orgány a vědeckou obcí na základě povahy a rozsahu možných rizik pro lidské zdraví a životní prostředí vyplývajících z expozice kontaminujícím látkám v půdě (např. expozice zranitelných skupin obyvatelstva, jako jsou těhotné ženy, osoby se zdravotním postižením, starší lidé a děti) , včetně expozice, kumulativních účinků na lidské zdraví, půdních ekosystémů a souvisejících ekosystémových služeb . Analýza nákladů a přínosů sanace by měla být pozitivní vyvážená s přihlédnutím k výhodám pro budoucí generace . Optimální sanační řešení by mělo být udržitelné a mělo by být vybráno na základě vyváženého rozhodovacího procesu, který zohledňuje environmentální, ekonomické a sociální dopady. Při nakládání s potenciálně kontaminovanými lokalitami a kontaminovanými lokalitami by měly být dodržovány zásady „znečišťovatel platí“, předběžné opatrnosti a proporcionality. Členské státy by měly stanovit zvláštní metodiku pro určování rizik kontaminovaných lokalit specifických pro danou lokalitu. Členské státy by také měly definovat, co představuje nepřijatelné riziko z kontaminované lokality, a to na základě vědeckých poznatků, zásady předběžné opatrnosti, stanoviska zdravotnických orgánů a zdravotníků, místních specifik a současného a budoucího využívání půdy. V zájmu snížení rizik kontaminovaných lokalit na přijatelnou úroveň pro lidské zdraví a  zdraví zvířat a pro životní prostředí by členské státy měly přijmout odpovídající opatření ke snížení rizik včetně sanace a současně upřednostnit sanaci in situ nebo ex situ . Mělo by být možné kvalifikovat opatření přijatá podle jiných právních předpisů Unie jako opatření ke snížení rizik podle této směrnice, pokud tato opatření účinně snižují rizika, která kontaminované lokality představují. [Pozm. návrh 34]

(46a)

Zásady pro zmírňování záboru půdy by měly napomoci potravinovému zabezpečení Unie a současně zohledňovat projekty udržitelného bydlení, základní infrastruktury a energie z obnovitelných zdrojů. [Pozm. návrh 35]

(47)

Opatření přijatá podle této směrnice by měla rovněž zohledňovat další cíle politiky EU, jako jsou cíle sledované [nařízením (EU) xxxx/xxxx (38)+], které mají zajistit bezpečné a udržitelné dodávky kritických surovin pro evropský průmysl.

(48)

Transparentnost je zásadní součástí politiky v oblasti půdy a zajišťuje odpovědnost a informovanost veřejnosti, spravedlivé tržní podmínky a sledování pokroku. Členské státy by proto měly zřídit a vést národní registr kontaminovaných lokalit a potenciálně kontaminovaných lokalit, který by obsahoval informace o konkrétních lokalitách a který by měl být veřejně přístupný v online databázi georeferenčních prostorových dat. Registr by měl obsahovat informace, které jsou nezbytné pro informování veřejnosti o existenci potenciálně kontaminovaných lokalit a kontaminovaných lokalit a o nakládání s nimi. Vzhledem k tomu, že v případě potenciálně kontaminovaných lokalit není přítomnost kontaminace půdy potvrzena, ale existuje na ni pouze podezření, je třeba veřejnosti sdělit a vysvětlit rozdíl mezi kontaminovanými a potenciálně kontaminovanými lokalitami, aby se předešlo zbytečným obavám.

(48a)

V zájmu ochrany půdy před znečištěním novými chemickými látkami, které mohou způsobit významná rizika pro lidské zdraví a zdraví zvířat a kontaminovat okolní ovzduší, povrchové vody, podzemní vody a následně oceány, měly by být zavedeny politické mechanismy pro odhalování a hodnocení těchto nově se objevujících látek. V tomto ohledu by měl být pro účely kontaminace půdy vypracován přístup, který umožňuje monitorování a analýzu těchto látek nebo skupin látek prostřednictvím seznamů sledovaných látek, jako je tomu již v případě povrchových a podzemních vod. Látky nebo skupiny látek, které mají být zařazeny na seznam sledovaných látek, by měly být vybrány z těch látek, u nichž dostupné informace naznačují, že by mohly na úrovni Unie představovat významné riziko pro půdní prostředí nebo se stát rizikem jeho prostřednictvím, a u nichž jsou údaje z monitorování nedostatečné. Počet těchto látek nebo skupin látek, které mají být monitorovány a analyzovány na základě seznamů sledovaných látek, by neměl být omezen. [Pozm. návrh 37]

(48b)

Látky, jako jsou perzistentní organické znečišťující látky, materiály a částice, včetně mikroplastů nebo nanoplastů, představují jasné riziko pro zdraví půdy, ale také pro základní činnosti, jako je rozvoj zemědělství. Jejich přítomnost v půdě může mít dopad na úrodnost půdy, a tím ohrozit zdraví a zdravý rozvoj plodin. Je proto nezbytné, aby tato směrnice stanovila rámec pro látky i materiály, které mají být zahrnuty do monitorování kontaminujících látek v půdě, a pro stanovení norem environmentální kvality a případně souboru opatření k prevenci a nápravě kontaminace půdy před známými a nově vznikajícími hrozbami. [Pozm. návrh 38]

(49)

Ustanovení čl. 19 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii vyžaduje, aby členské státy poskytly prostředky nezbytné k zajištění účinné soudní ochrany v oblastech pokrytých právem Unie. Kromě toho by v souladu s Úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (39) (Aarhuská úmluva) měli mít příslušníci dotčené veřejnosti přístup ke spravedlnosti, aby přispěli k ochraně práva na život v prostředí přiměřeném zdraví a blahobytu člověka.

(50)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 (40) nařizuje zveřejňování údajů veřejného sektoru v bezplatných a otevřených formátech. Celkovým cílem je pokračovat v posilování ekonomiky EU založené na datech tím, že se zvýší množství interoperabilních údajů veřejného sektoru dostupných pro opakované použití, zajistí se spravedlivá hospodářská soutěž a snadný přístup k informacím veřejného sektoru a posílí se přeshraniční inovace založené na datech. Hlavní zásadou je, že vládní data by měla být záměrně a standardně otevřená. Cílem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES (41) je zaručit právo na přístup k informacím o životním prostředí v členských státech v souladu s Aarhuskou úmluvou. Aarhuská úmluva a směrnice 2003/4/ES obsahují rozsáhlé povinnosti, které se týkají zpřístupňování informací o životním prostředí na vyžádání i aktivního šíření těchto informací. Širokou oblast působnosti má i směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (42) má také široký rozsah činnosti, který se týká , do níž patří sdílení prostorových informací, včetně datových souborů o různých environmentálních tématech dat k různým tématům z oblasti životního prostředí . Je důležité, aby ustanovení této směrnice týkající se přístupu k informacím a ujednání o sdílení údajů doplňovala uvedené směrnice a nevytvářela zvláštní právní režim. Proto by ustanoveními této směrnice o informování veřejnosti a o informacích o sledování jeho provádění neměly být dotčeny směrnice (EU) 2019/1024, 2003/4/ES a 2007/2/ES. [Pozm. návrh 39]

(51)

Za účelem zajištění nezbytného přizpůsobení pravidel pro monitorování zdraví půdy, udržitelné hospodaření s půdou hodnocení kontaminovaných lokalit a nakládání s kontaminovanými lokalitami nimi by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změnu nebo doplnění této směrnice s cílem přijmout metodiku pro stanovení prahových hodnot pro půdní deskriptory, které mají stanovit členské státy, a přizpůsobit metodiky monitorování zdraví půdy, seznam zásad udržitelného hospodaření s půdou, orientační seznam opatření ke snížení rizik, fáze a požadavky na posouzení rizik pro konkrétní lokalitu a obsah registru kontaminovaných a potenciálně stanovení minimálních přípustných hodnot v souvislosti s definicí nepřijatelného rizika pro zdraví a životní prostředí vyplývajícího z kontaminovaných lokalit technickému a vědeckému pokroku. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (43). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. [Pozm. návrh 40]

(52)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, aby stanovila formát, strukturu a podrobná opatření pro elektronické podávání dat a informací Komisi. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (44).

(53)

Komise by měla po šesti letech od vstupu této směrnice v platnost provést fakticky podložené hodnocení a případně směrnici revidovat na základě výsledků hodnocení zdraví půdy. Hodnocení by mělo posoudit zejména potřebu stanovit konkrétnější požadavky, aby se zajistila obnova nezdravých půd a nedostatky a potřebná opatření k dosažení cíle, kterým je zajištění zdravých půd do roku 2050. Hodnocení by mělo rovněž posoudit, zda je potřeba přizpůsobit definici zdravé půdy vědeckému a technickému pokroku doplněním ustanovení o určitých deskriptorech nebo kritériích na základě nových vědeckých poznatků týkajících se ochrany půdy nebo na základě problému specifického pro členský stát, který vyplývá z nových environmentálních či klimatických okolností. Podle bodu 22 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů by toto hodnocení mělo být založeno na kritériích účinnosti, účelnosti, relevance, soudržnosti a přidané hodnoty EU a mělo by sloužit jako základ pro posouzení dopadů možných dalších opatření. [Pozm. návrh 41]

(54)

K dosažení vize, že do roku 2050 budou všechny půdy zdravé, a k zajištění dlouhodobého poskytování ekosystémových služeb prostřednictvím půdy v celé Unii jsou nezbytná koordinovaná opatření všech členských států. Jednotlivá opatření členských států se ukázala jako nedostatečná, protože degradace půdy pokračuje a dokonce se zhoršuje. Jelikož cílů této směrnice nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků opatření, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 SEU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(55)

Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech (45) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(55a)

Cílem této směrnice je splnit dlouhodobý cíl zdravé půdy v Unii do roku 2050 na základě soudržného rámce pro monitorování půdy a zlepšovat zdraví půdy. Vzhledem ke své povaze směrnice je v souladu s článkem 288 Smlouvy o fungování Evropské unie závazná, pokud jde o výsledek, kterého má být dosaženo v členských státech, jimž je určena, přičemž vnitrostátním orgánům ponechává pravomoc zvolit formu a metody k dosažení výsledku. Bude tedy na členských státech, aby navrhly své vlastní právní předpisy k dosažení cílů stanovených v této směrnici. Navrhovaný nástroj v podobě směrnice ponechává členským státům při určování nejvhodnějších opatření a při přizpůsobování přístupu místním podmínkám velkou míru flexibility. To je zásadní pro zohlednění regionálních a místních specifik, pokud jde o variabilitu půdy, využití půdy, klimatické podmínky a socioekonomické aspekty. Z podstaty tohoto nástroje vyplývá, že ze zásad stanovených v této směrnici nevyplývají přímé povinnosti pro jednotlivce. [Pozm. návrh 42]