Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru

Hodnocení výročních zpráv Evropské komise o právním státu v Evropské unii

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(C/2025/1184)

Zpravodajka:

Ozlem YILDIRIM

Spoluzpravodaj:

Christian MOOS

Poradci	Viktor Zoltán KAZAI (poradce zpravodajky, skupina II) Julian PLOTTKA (poradce spoluzpravodaje, skupina III)
Rozhodnutí plenárního shromáždění	18. 1. 2024
Právní základ	čl. 52 odst. 2 jednacího řádu
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato v sekci	17. 12. 2024
Přijato na plenárním zasedání	22. 1. 2025
Plenární zasedání č.	593
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	215/4/12

1. Závěry a doporučení

1.1

EHSV by chtěl zdůraznit, nakolik je důležité prosazovat hodnoty zakotvené v článku 2 Smlouvy o Evropské unii, k nimž náleží právní stát, demokracie a základní práva. S rostoucím znepokojením sleduje, jak se v členských státech soustavně zhoršuje situace v oblasti lidských práv, sílí autoritářství a rozsáhlým a systémovým způsobem jsou porušovány zásady právního státu a demokracie.

1.2

EHSV již dlouho podporuje rozvíjení nástrojů na úrovni EU, jejichž prostřednictvím lze monitorovat a posilovat dodržování zásad právního státu v jednotlivých členských státech a mezi něž patří mj. výroční zprávy Komise o právním státu. EHSV tyto zprávy obecně vzato hodnotí kladně a je si vědom pokroku, který byl v tomto ohledu učiněn – má na mysli například skutečnost, že zprávy nyní obsahují konkrétní doporučení členským státům, která jim mají pomoci v realizaci reforem, a také nové kapitoly zaměřené na kandidátské země (1). Domnívá se však rovněž, že v ročním cyklu v oblasti právního státu i nadále přetrvávají určité nedostatky a že je třeba docílit dalšího zlepšení.

1.3

EHSV by chtěl zejména upozornit na to, že se vyskytují problémy, co se týče spolupráce Komise v rámci přípravy zpráv s nezávislými nestátními subjekty, a že je nutné zavést inkluzivnější, transparentnější a přístupnější postupy. Komise by měla zajistit, aby byla do přípravy zpráv i do návazných kroků na vnitrostátní úrovni patřičně zapojena občanská společnost, což by umožnilo zaručit aktivní a spoluodpovědnou účast zainteresovaných stran. EHSV může nové Komisi s tímto úkolem pomoci, poněvadž je schopen zprostředkovat strukturovanou diskusi mezi orgány EU a zástupci organizací zaměstnanců a zaměstnavatelů a dalších zájmových skupin.

1.4

EHSV vyjadřuje politování nad tím, že se prostřednictvím analýz Komise nepodařilo identifikovat cílené snahy narušit právní stát v některých členských státech, a to z důvodu nedostatečného proniknutí do pohnutek politických aktérů a do kontextu zkoumaných okolností. Doporučuje Komisi, aby v zájmu odstranění tohoto nedostatku při svých analýzách postupovala detailněji a aby do nich za tímto účelem zapojovala nezávislé experty, ověřovala situaci přímo na místě a formulovala svá konstatování přímočařeji. EHSV jí může díky svým kontaktům s občanskou společností pro tyto podrobné analýzy poskytnout vhodný institucionální rámec, což je dobře patrné z činnosti jeho skupiny ad hoc Základní práva a právní stát.

1.5

EHSV vyzdvihuje stěžejní úlohu, kterou při prosazování demokracie a základních práv hrají organizace občanské společnosti a obránci lidských práv, a odsuzuje veškeré útoky, které jim mohou bránit v tom, aby tuto činnost vykonávali pokojným a účinným způsobem. Doporučuje rozšířit kapitolu věnovanou ve výročních zprávách o právním státu organizacím občanské společnosti, aby tak bylo možné provádět komplexní hodnocení, které bude vycházet z objektivních kritérií a transparentního dialogu se subjekty občanské společnosti. Porušování práv žen, dětí, etnických menšin a osob LGBTIQ+ by navíc mělo být bráno jako náznak toho, že v budoucnu mohou přijít represivnější kroky a konflikty.

1.6

EHSV soudí, že doporučení pro jednotlivé země, která jsou součástí výročních zpráv o právním státu, bývají mnohdy málo konkrétní a málo rozvedená. Vybízí proto Komisi, aby do zpráv zahrnovala přesněji formulovaná doporučení, jejichž uskutečňování bude možné měřit, a připojovala k nim jasná kritéria, ukazatele a lhůty. Žádá, aby bylo převádění těchto doporučení do praxe pečlivěji posuzováno a aby o něm byly podávány transparentní informace, včetně informací o tom, které členské státy daná kritéria a dané lhůty nesplnily.

1.7

EHSV zdůrazňuje, že je nutné reagovat na systematické porušování zásad právního státu všemi dostupnými nástroji EU, a vyzývá Komisi, aby své výroční zprávě o právním státu dodala důraznější účinek v podobě možné aktivace jiných mechanismů právního státu, především pak v případě, kdy určitá země neprovede kroky, které jí byly ve zprávě doporučeny.

1.8

EHSV poukazuje na to, že způsob, jakým Komise seznamuje veřejnost se svými zprávami, je neefektivní. Je to dáno příliš odborným vyjadřováním, načasováním zveřejňování zpráv a tím, že se v této souvislosti pořádá málo doprovodných akcí. EHSV proto Komisi doporučuje, aby zprávy o právním státu formulovala jednodušším způsobem a přiblížila je tak široké veřejnosti a novinářům, dále pak aby do pořádání doprovodných akcí ke zviditelnění těchto zpráv aktivněji zapojila organizace občanské společnosti a vnitrostátní instituce pro lidská práva a aby navrhla komplexní komunikační strategii, jejímž cílem bude zvýšit povědomí o základních právech a právním státu.

1.9

EHSV od roku 2016 opakovaně vyzývá ke zřízení fóra či platformy pro organizace občanské společnosti. Bere proto se zájmem na vědomí skutečnost, že si předsedkyně Komise dle pověřovacího dopisu, který zaslala kandidátovi na komisaře pro demokracii, spravedlnost a právní stát, přeje posílit v oblasti demokracie, spravedlnosti a právního státu spolupráci s občanskou společností a vytvořit za tímto účelem platformu občanské společnosti, která bude prosazovat systematičtější občanský dialog a usilovat o to, aby se občanské společnosti, aktivistům a obráncům lidských práv dostávalo v rámci jejich činnosti větší ochrany.

1.10

V první řadě je třeba poukázat na to, že se kvalitativní dialog neomezuje na pouhou konzultaci. EHSV musí být zapojen do řízení platforem tohoto typu a musí v nich hrát zásadní roli, neboť je institucí, jíž byl ve Smlouvě svěřen úkol informovat o názorech podnikatelských sdružení, odborových svazů a organizované občanské společnosti. Má tedy ty nejlepší předpoklady pro to, aby tlumočil postoje organizované občanské společnosti k těmto otázkám.

2. Obecné připomínky

2.1 Výroční zprávy Komise o právním státu

2.1.1

EHSV zdůrazňuje, že se Evropská unie opírá o hodnoty, které jsou zakotveny v článku 2 Smlouvy o Evropské unii a zahrnují právní stát, demokracii a také práva, svobody a zásady stanovené v Listině základních práv EU. EU bude moci respektování těchto hodnot dosáhnout jedině tehdy, budou-li všechny členské státy plnit uložené požadavky.

2.1.2

EHSV v roce 2016 v souvislosti se svým tehdy prvně vzneseným návrhem na zřízení evropského kontrolního mechanismu v oblasti právního státu a základních práv prohlásil, že je „znepokojen zhoršením situace v oblasti lidských práv, populistickým a autoritářským směřováním a rizikem, které to představuje pro kvalitu demokracie a ochranu základních práv“ (2). V návaznosti na citované stanovisko pak v roce 2018 začal pořádat pracovní cesty své skupiny Základní práva a právní stát do jednotlivých členských států, aby mohl tlumočit názory vnitrostátních organizací občanské společnosti v otázkách týkajících se právního státu a základních práv v dané zemi (3). Od té doby se situace ve většině členských států nezměnila, resp. se zhoršila a zcela zjevně v nich nyní dochází k rozsáhlému a systémovému porušování zásad právního státu a demokracie a základních práv a oslabování souvisejícího institucionálního rámce (4).

2.1.3

V zájmu zajištění toho, aby se všechny členské státy řídily zásadami právního státu, byla v uplynulých letech zavedena řada nástrojů. EHSV se důrazně zasazoval o vytvoření a zdokonalení těchto nástrojů, které jsou označovány jako soubor nástrojů EU na podporu právního státu (jde o výroční zprávy o právním státu (5), mechanismus podmíněnosti dodržováním zásad právního státu (6) a další nástroje). Vyzval při tom EU, aby je strategicky kombinovala s cílem učinit přítrž případnému negativnímu vývoji v oblasti základních práv a zásad právního státu a posílit jejich respektování na celém svém území.

2.1.4

EHSV s potěšením konstatuje, že se výroční zprávy o právním státu staly jednou z hlavních složek tohoto souboru nástrojů a že z nich orgány, instituce, agentury a další subjekty EU čerpají při své činnosti týkající se otázek právního státu. Oceňuje skutečnost, že jsou zprávy Komise o situaci v oblasti právního státu v jednotlivých členských státech vždy velmi kvalitní a že se Komise neustále snaží vylepšit proces přípravy těchto zpráv. Za tímto účelem by měly být Komisi, která má tento úkol na starosti, přiděleny odpovídající finanční zdroje.

2.1.5

EHSV upozorňuje, že i přes značný pokrok, který byl v tomto ohledu učiněn, je možné docílit v oblasti zpráv o právním státu dalšího zlepšení. Chtěl by tudíž poukázat na několik nedostatků, které v těchto výročních zprávách přetrvávají.

2.2 Inkluzivnost procesu přípravy zpráv

2.2.1

EHSV je spolu s různými organizacemi občanské společnosti toho názoru, že se Komise sice snaží zapojovat do přípravy těchto zpráv zainteresované strany na vnitrostátní úrovni, včetně organizací občanské společnosti, stále ještě se však vyskytují určité problémy ohledně spolupráce s nezávislými nestátními subjekty. Jde zejména o problémy týkající se transparentnosti, účasti a času, který je k dispozici na dodání příspěvků. Kromě toho byly vyjádřeny výhrady, co se týče proaktivního předávání jasných a relevantních informací v rámci konzultací a také toho, že se organizace občanské společnosti nemohou vyjádřit k dotazníku Komise a že je nutné rozsáhleji tyto organizace zapojit do kroků, které v souvislosti s přípravou zpráv provádějí jednotlivé členské státy na vnitrostátní úrovni.

2.2.2

EHSV by chtěl stejně jako Evropský parlament v příslušném usnesení (7) zdůraznit, že je nezbytné, aby Komise zajistila „smysluplné zapojení občanské společnosti jak do přípravy, tak do prosazování opatření v návaznosti na zprávu na vnitrostátní úrovni“. Dále pak by chtěl upozornit, že je nutné zavést v rámci tohoto procesu inkluzivnější, transparentnější a přístupnější postupy, aby tak byla zaručena aktivní a spoluodpovědná účast zainteresovaných stran. Vyslovuje se rovněž pro to, aby byly informace poskytované vládami členských států a kandidátských zemí systematičtěji doplňovány příspěvky ze strany občanské společnosti a profesních organizací.

2.2.3

EHSV v roce 2016 navrhl, aby bylo každoročně pořádáno fórum, na němž by organizace občanské společnosti mohly diskutovat o otázkách týkajících se demokracie, základních práv a právního státu. Ke zřízení tohoto fóra či platformy pak několikrát vyzval i v dalších svých stanoviscích. Bere proto se zájmem na vědomí skutečnost, že si předsedkyně Komise dle pověřovacího dopisu, který zaslala kandidátovi na komisaře pro demokracii, spravedlnost a právní stát, přeje posílit v oblasti demokracie, právního státu a souvisejících otázek spolupráci s občanskou společností a vytvořit za tímto účelem platformu občanské společnosti, která bude prosazovat systematičtější občanský dialog a usilovat o to, aby se občanské společnosti, aktivistům a obráncům lidských práv dostávalo v rámci jejich činnosti větší ochrany.

2.2.4

2.2.5

EHSV má jakožto poradní instituce EU, kterou tvoří zástupci organizací zaměstnanců a zaměstnavatelů a dalších zájmových skupin, rovněž vhodné předpoklady pro to, aby nové Komisi pomohl výrazněji ve věci zpráv o právním státu zapojit subjekty občanské společnosti. EHSV může podpořit strukturovanou diskusi mezi orgány EU a občany o systémových výzvách v oblasti základních práv, demokracie a právního státu. Intenzivnější spolupráce EHSV a Komise na přípravě zpráv o právním státu by umožnila ještě více posílit inkluzivní dialog a prosazování základních hodnot EU.

2.3 Metodika hodnocení

2.3.1

EHSV již v minulosti upozornil, že v některých členských státech jsou nejzávažnějším problémem z hlediska právního státu mocní političtí činitelé, kteří se cíleně staví zejména proti nezávislosti soudnictví a proti dalším základním prvkům ústavní demokracie (8). Bohužel je však třeba konstatovat, že Komise ve svých analýzách a reakcích na potíže členských států v oblasti právního státu téměř vůbec nebere v potaz pohnutky politických aktérů a kontext zkoumaných okolností.

2.3.2

Organizace občanské společnosti rovněž poukázaly na to, že zprávy Komise nezahrnují kontextuální a průřezovou analýzu tendencí v oblasti právního státu a většinou až příliš optimisticky hodnotí snahy o provádění reforem, aniž by byl v této věci náležitě doložen reálný pokrok. I Evropský parlament vyjádřil znepokojení nad tím, že se Komise vyjadřuje diplomaticky a neurčitě a že pro všechny členské státy formuluje stejný počet závěrů a doporučení, což zastírá rozdíly, jež mezi nimi ve skutečnosti v tomto ohledu existují (9).

2.3.3

EHSV tedy Komisi doporučuje, aby zvážila, zda by při svých analýzách neměla uplatňovat komplexnější a zároveň detailnější postup se zapojením nezávislých expertů a častěji ověřovat situaci přímo na místě s cílem lépe poznat okolnosti zkoumaných problémů v oblasti právního státu, a aby svá konstatování formulovala přímočařeji a přesněji.

2.4 Obsah zpráv

2.4.1 Právní stát, demokracie a základní práva

2.4.1.1

EHSV opětovně zdůrazňuje, že právní stát je podle něj neoddělitelně vzájemně spjat se zárukami, které chrání existenci pluralitní demokracie a respektování základních práv (10). Je hluboce znepokojen tím, že v řadě členských států jsou tyto základní hodnoty soustavně oslabovány (11).

2.4.1.2

EHSV oceňuje skutečnost, že EU produkuje řadu materiálů souvisejících s právním státem. Patří k nim výroční zprávy Komise o uplatňování listiny, zprávy o základních právech, které vypracovává Agentura Evropské unie pro základní práva, srovnávací přehled EU o soudnictví a průzkumy Eurobarometr zabývající se vnímáním nezávislosti soudnictví a korupce. EHSV rovněž oceňuje, že Komise využívá množství podkladů, které pocházejí ze zdrojů Rady Evropy, nezávislých výzkumných středisek a organizací provádějících monitorování a týkají se nejrůznějších aspektů právního státu, základních práv a demokracie. Ztotožňuje se však s názorem organizací občanské společnosti, podle něhož není ve zprávách Komise o právním státu dostatečně zohledňována provázanost právního státu a ostatních hodnot zakotvených v článku 2 Smlouvy o Evropské unii. Vyzývá Komisi, aby rozšířila záběr svého hodnocení a zahrnula do něj analýzu systémového porušování základních práv (například pokud jde o diskriminaci a nevyhovující podmínky v místech výkonu trestu odnětí svobody) a analýzu institucionálních rámců na ochranu těchto práv. Dále pak Komisi vybízí, aby zajistila, že budou její zprávy o právním státu a ostatní materiály EU související s právním státem transparentně provázány a budou se vzájemně posilovat.

2.4.1.3

EHSV zdůrazňuje, že všechna lidská práva zakotvená v listině EU jsou nedělitelná a vzájemně propojená a že sociálně-ekonomická práva mají stejnou váhu jako práva občanská a politická (12). Systémovému porušování sociálně-ekonomických práv by tedy měla být přisuzována stejná závažnost jako porušování jiných práv. Porušování práv žen, dětí, etnických menšin a osob LGBTIQ+ by navíc mělo být bráno jako náznak toho, že v budoucnu mohou přijít represivnější kroky a konflikty.

2.4.2 Rozšíření kapitoly věnované občanskému prostoru

2.4.2.1

EHSV opětovně zdůrazňuje, že organizace občanské společnosti a obránci lidských práv hrají stěžejní úlohu při hájení hodnot právního státu, demokracie a základních práv před autoritářskými tendencemi (13). EHSV již v minulosti upozornil na to, že autoritářské vlády ohrožují organizace občanské společnosti nejen tím, že zmenšují a různým způsobem omezují prostor pro jejich činnost, ale také prostřednictvím osobních výhrůžek a perzekuce, finančních omezení nebo nedostatečné ochrany před fyzickými či verbálními útoky na internetu i v reálném životě (14).

2.4.2.2

EHSV podporuje veškeré snahy vysunout do popředí problémy, s nimiž se organizace občanské společnosti a obránci lidských práv potýkají. Prostřednictvím transparentnosti lze zlepšit podmínky, v nichž tyto subjekty působí, a vyvinout politický tlak na vlády jednotlivých zemí, aby je výrazněji chránily (15). EHSV tudíž opakuje, že je podle něj nezbytné rozšířit a do větších podrobností propracovat kapitolu, která je ve výročních zprávách o právním státu věnována organizacím občanské společnosti (16).

2.4.2.3

EHSV plně podporuje požadavek organizací občanské společnosti, aby byla do zpráv zahrnuta samostatná kapitola věnovaná občanskému prostoru. V této kapitole by měly být komplexně zhodnoceny všechny faktory, které se pozitivně či negativně promítají do občanského prostoru v Evropě, přičemž by se vycházelo z jednotné metodiky, souboru objektivních kritérií a transparentního dialogu se subjekty občanské společnosti. EHSV se rovněž připojuje k výzvě Evropské sítě národních institucí pro lidská práva (ENNHRI), podle níž by měli příslušní evropští aktéři rozsáhleji monitorovat problémy dotýkající se občanského prostoru a rozsáhleji o nich také informovat.

2.4.3 Neprovádění rozhodnutí soudů

2.4.3.1

EHSV poukazuje na to, že v členských státech se rozmáhá negativní jev, kdy národní vlády odmítají provést rozhodnutí svých vlastních vnitrostátních soudů, Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva. Vítá skutečnost, že je tomuto problému ve zprávách o právním státu věnována pozornost v kapitolách týkajících se jednotlivých zemí. Žádá nicméně, aby Komise u těchto závažných případů porušení zásad právního státu zjednala nápravu a podnikla další kroky s cílem přinutit členské státy k dodržování rozhodnutí soudů.

2.4.4 Svoboda sdělovacích prostředků

2.4.4.1

EHSV by chtěl znovu vyjádřit znepokojení nad tím, že se Komise při hodnocení plurality sdělovacích prostředků přílišně zaměřuje na trh a mnohdy nevěnuje náležitou pozornost oslabování svobody a plurality sdělovacích prostředků politickými faktory, které nelze napravit pouhým zlepšením fungování trhu mediálních služeb (17). Konstatuje nicméně, že i tržní procesy mohou narušit svobodu a pluralitu médií. Doporučuje tedy, aby tyto aspekty začaly být ve zprávách o právním státu hodnoceny novým způsobem, který umožní lépe postihnout tato rizika.

2.4.4.2

EHSV má za to, že Komise ve svých zprávách nevěnuje dostatek prostoru problematice přibývajících verbálních a fyzických útoků na novináře (které mají mnohdy podobu genderově podmíněného násilí a nenávistných výroků) a překážek, jež omezují právo na přístup k informacím. Navrhuje proto, aby se těmito otázkami v příštích zprávách zabývala detailněji.

2.4.4.3

Dále pak EHSV žádá, aby zpráva zahrnovala i posouzení evropského aktu o svobodě médií a provádění směrnice týkající se strategických soudních řízení proti účasti veřejnosti (18), neboť se množí pokusy umlčet novináře zastrašováním a sledováním.

2.4.5 Vnitrostátní instituce pro lidská práva

2.4.5.1

EHSV Komisi vyzývá, aby věnovala bližší pozornost určitým tendencím v členských státech, které ustavičně ztěžují činnost vnitrostátním institucím pro lidská práva – jde například o omezování přístupu k procesům přípravy právních předpisů a politik, problémy při spolupráci se státními orgány, nedostatečné zohledňování doporučení vnitrostátních institucí pro lidská práva ze strany státních orgánů, nedostatek finančních a lidských zdrojů a omezování přístupu k informacím zpracovávaným státními orgány.

2.4.6 Sociálně-ekonomické aspekty právního státu

2.4.6.1

EHSV již v minulosti zdůraznil, že je nutné náležitě se zaměřit na sociálně-ekonomické aspekty právního státu, poněvadž má zcela zásadní význam zejména z hlediska zajištění dodržování pravidel hospodářské soutěže a dalších hospodářských předpisů a také důvěry v celkový právní systém (19). Oceňuje skutečnost, že Komise ve své poslední výroční zprávě o právním státu uvedla, že má v úmyslu v budoucnu do svých zpráv zahrnout klíčové otázky týkající se jednotného trhu, včetně problémů, které mají dopad na podniky působící přeshraničně, zejména pak na podniky malé a střední. Podle EHSV je stejně tak důležité, aby Komise v rámci těchto zpráv posuzovala rovněž to, jaký vliv mají na právní stát, demokracii a základní práva velké korporace a jaká opatření v tomto ohledu členské státy zavedly s cílem napravit či zmírnit případné nepříznivé účinky. Dále pak je třeba věnovat pozornost tomu, jak se vnitřního trhu dotýká působení zahraničních podniků, které nedodržují základní práva.

2.4.6.2

EHSV Komisi vyzývá, aby položila větší důraz na to, jaké důsledky by měl zánik právního státu pro všechny zainteresované strany, včetně odborových svazů a podnikatelského sektoru, jež soustavně narážejí na závažné problémy, jako je právní nejistota daná nepředvídatelností provádění právních předpisů, netransparentní a neinkluzivní legislativní proces a pokles nezávislosti a integrity veřejných orgánů (20). Z hlediska uplatňování lidských práv a zásad právního státu v praxi má rovněž zásadní význam silný a účinný sociální dialog.

2.5 Účinná a efektivní realizace závěrů zpráv v praxi

2.5.1 Odpovědnost členských států vycházející z přesně formulovaných doporučení

2.5.1.1

EHSV upozorňuje, že doporučení, která Komise adresuje jednotlivým členským státům, jsou mnohdy málo rozvedená a že se v nich tudíž odpovídajícím způsobem neodrážejí problémy, které byly v dané zemi zjištěny. Stejné znepokojení vyjádřil i Evropský parlament (21), podle nějž nejsou doporučení dostatečně konkrétní a není u nich jasně uvedeno, v jaké lhůtě je mají členské státy uskutečnit a co bude následovat, jestliže tak neučiní. Tato konstatování byla potvrzena i v nedávné zprávě Evropského účetního dvora (22), který shledal, že se formulovaná doporučení jasně neodvíjí od stupně závažnosti zjištěných problémů a že u nich chybí konkrétní lhůty realizace a kvantitativní cíle. I Evropská síť národních institucí pro lidská práva vyzvala, aby byla v rámci evropských mechanismů v oblasti právního státu, jako jsou mechanismy Komise, formulována konkrétnější doporučení, z nichž se bude moci snáze vycházet v praxi, a aby k nim byly připojeny lhůty pro realizaci doporučení státními orgány.

2.5.1.2

EHSV Komisi doporučuje, aby do zpráv zahrnovala přesněji formulovaná doporučení, jejichž uskutečňování bude možné měřit. Opětovně by chtěl zdůraznit, že je podle něj zapotřebí stanovit jasná srovnávací kritéria, ukazatele a lhůty umožňující řádně posoudit, nakolik se vnitrostátní orgány řídí požadavky EU (23).

2.5.1.3

Je naprosto nezbytné transparentně informovat o tom, které členské státy neplní své povinnosti v oblasti právního státu, a pomoci organizované občanské společnosti vyvíjet tlak na vládu dané země, aby tuto situaci napravila.

2.5.2 Přímé provázání výročních zpráv o právním státu a jiných mechanismů v oblasti právního státu

2.5.2.1

EHSV znovu zdůrazňuje, že by Komise, Rada Evropské unie a Evropský parlament měly v případě systematického porušování zásad právního státu použít veškeré sankční prostředky, které mají k dispozici. Evropské orgány by rovněž měly dbát na to, aby byly tyto postupy uplatněny rychle a měly odrazující účinek (24).

2.5.2.2

EHSV se jednoznačně ztotožňuje s postojem, který zastávají i organizace občanské společnosti a Evropský parlament (25), a sice že je mimořádně důležité, aby Komise své výroční zprávy o právním státu přímo provázala s ostatními nástroji na podporu právního státu a aby byla těmto zprávám přiřazena zásadní role při aktivaci jiných mechanismů v oblasti právního státu (mj. řízení o nesplnění povinnosti, různé mechanismy podmíněnosti v souvislosti s rozpočtem a postup podle článku 7), především pak v případě, kdy určitá země neprovede kroky, které jí byly ve zprávě doporučeny.

2.5.2.3

EHSV vítá skutečnost, že dle nejnovější zprávy a pověřovacího dopisu adresovaného kandidátovi na komisaře pro demokracii, spravedlnost a právní stát má Komise v úmyslu úžeji provázat doporučení, která formuluje ve svých zprávách o právním státu, a poskytování prostředků z rozpočtu EU a také se zasadit o důraznější uplatňování mechanismu podle článku 7. Vyzývá ji však, aby tento záměr co nejdříve uskutečnila, a zamezila tak dalšímu zhoršování situace v oblasti právního státu v členských státech.

2.5.2.4

Bude-li to za tímto účelem považováno za nutné, pak bude podle EHSV třeba upravit nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu, aby mělo širší využití a nevztahovalo se pouze na ty případy porušení zásad právního státu, které mají dopad na řádné finanční řízení rozpočtu EU, a aby bylo jasněji provázáno s jinými právními základy umožňujícími pozastavit čerpání finančních prostředků EU.

2.6 Šíření informací a povědomí o otázkách právního státu

2.6.1

Pokud jde o názor, který v tomto smyslu vyjádřily organizace občanské společnosti, EHSV se domnívá, že obecně vzato není způsob, jakým Komise seznamuje veřejnost se svými výročními zprávami o právním státu, dostatečně efektivní, a Komisi se nedaří vzbudit zájem veřejnosti, a to především ze tří důvodů. Prvním z nich je to, že jsou tyto zprávy psány příliš odborným a složitým jazykem, jemuž široká veřejnost a novináři nemohou porozumět. Dalším důvodem je zveřejňování těchto zpráv v období, kdy je menší šance, že se jim dostane pozornosti v médiích. A zatřetí pak je zde skutečnost, že Komise proaktivně nepořádá dostatečný počet doprovodných akcí, aby své zprávy zviditelnila, a v patřičné míře nezapojuje organizace občanské společnosti a vnitrostátní instituce pro lidská práva. EHSV proto v zájmu nápravy těchto nedostatků navrhuje, aby Komise své zprávy o právním státu formulovala jednodušším způsobem a přiblížila je tak široké veřejnosti a novinářům, dále pak aby zvážila, zda je nezveřejňovat v okamžiku, kdy je větší šance, že se jim dostane pozornosti v médiích, a aby proaktivně pořádala více doprovodných akcí ke zviditelnění těchto zpráv a aktivně při tom zapojovala organizace občanské společnosti a vnitrostátní instituce pro lidská práva. EHSV je připraven poskytnout jí v souvislosti s těmito akcemi a propagací zpráv svou pomoc.

2.6.2

EHSV již v minulosti uvedl, že je třeba srozumitelně informovat o hodnotách právního státu (26), a vyzval Komisi, aby navrhla ambiciózní strategii v oblasti komunikace, vzdělávání a osvěty občanů zaměřenou na základní práva, právní stát a demokracii (27). Mimoto by chtěl spolu s organizacemi občanské společnosti a Evropským parlamentem (28) Komisi vyzvat, aby občanskou společnost důsledně a náležitě zapojila do celého procesu, který výroční zprávy o právním státu provází. EHSV znovu zdůrazňuje, že má jakožto instituce, kterou tvoří zástupci organizací zaměstnanců a zaměstnavatelů a dalších zájmových skupin, vhodné předpoklady pro to, aby nové Komisi pomohl výrazněji ve věci zpráv o právním státu zapojit občanskou společnost. Je schopen zprostředkovat koordinovanou diskusi mezi orgány EU a občany o strukturálních překážkách v oblasti základních práv, demokracie a právního státu.

V Bruselu dne 22. ledna 2025.

předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Oliver RÖPKE

(1) Jde o Albánii, Černou Horu, Severní Makedonii a Srbsko, přičemž se doufá, že tyto země zintenzivní své úsilí o provádění reforem.

(2) Úř. věst. C 34, 2.2.2017, s. 8.

(3) https://www.eesc.europa.eu/cs/sections-other-bodies/other/ad-hoc-group-fundamental-rights-and-rule-law/frrl-group-country-visits-reports.

(4) World Justice Project, Rule of Law Index 2021 (Index právního státu za rok 2021), s. 24; World Justice Project, Rule of Law Index 2022 (Index právního státu za rok 2022), s. 24; World Justice Project, Rule of Law Index 2023 (Index právního státu za rok 2023), s. 24.

(5) Úř. věst. C 282, 20.8.2019, s. 39.

(6) Úř. věst. C 194, 12.5.2022, s. 27.

(7) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. března 2023 o zprávě o právním státu 2022 – stavu právního státu v Evropské unii (2022/2898(RSP)), odstavec 15.

(8) Úř. věst. C 282, 20.8.2019, s. 39, odstavec 3.7.

(9) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. března 2023 o zprávě o právním státu 2022 – stavu právního státu v Evropské unii (2022/2898(RSP)), odstavec 26, a usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. února 2024 o zprávě Komise o právním státu za rok 2023 (2023/2113(INI)), odstavce 83–85.

(10) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 173, odstavec 3.3. Tento postoj byl zopakován i v dalším stanovisku, viz Úř. věst. C 282, 20.8.2019, s. 39.

(11) Viz též usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. února 2024 o zprávě Komise o právním státu za rok 2023 (2023/2113(INI)), odstavec 73.

(12) Úř. věst. C 341, 24.8.2021, s. 50.

(13) Úř. věst. C 282, 20.8.2019, s. 39.

(14) Úř. věst. C 97, 24.3.2020, s. 53, odstavec 1.6.

(15) Úř. věst. C 282, 20.8.2019, s. 39, Úř. věst. C 282, 20.8.2019, s. 39Úř. věst. C 282, 20.8.2019.

(16) Úř. věst. C, C/2023/861, 8.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/861/oj, odstavec 2.5.3.

(17) Úř. věst. C 100, 16.3.2023, s. 111.

(18) Úř. věst. C 75, 28.2.2023, s. 143.

(19) Úř. věst. C 194, 12.5.2022, s. 27, odstavec 2.4.

(20) Úř. věst. C 282, 20.8.2019, s. 39, Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Korupce při zadávání veřejných zakázek a její dopad na vnitřní trh (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C, C/2024/2095, 26.3.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/2095/oj).

(21) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. května 2022 o zprávě Komise o právním státu za rok 2021, odstavce 8 a 9, a usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. března 2023 o zprávě o právním státu 2022 – stavu právního státu v Evropské unii (2022/2898(RSP)), odstavce 8–13.

(22) Evropský účetní dvůr, Přezkum 02/2024: Zprávy Komise o právním státu, odstavce 70 a 71.

(23) Úř. věst. C 282, 20.8.2019, s. 39.

(24) Úř. věst. C 194, 12.5.2022, s. 27, odstavec 3.5.

(25) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. března 2023 o zprávě o právním státu 2022 – stavu právního státu v Evropské unii (2022/2898(RSP)), odstavec 28.

(26) Úř. věst. C 100, 16.3.2023, s. 24.

(27) Úř. věst. C 282, 20.8.2019, s. 39.

(28) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. března 2023 o zprávě o právním státu 2022 – stavu právního státu v Evropské unii (2022/2898(RSP)), odstavec 15.