|
Úřední věstník |
CS Řada C |
|
C/2025/1026 |
27.2.2025 |
P9_TA(2024)0134
Evropská agentura pro námořní bezpečnost a zrušení nařízení (ES) č. 1406/2002
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2024 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropské agentuře pro námořní bezpečnost a o zrušení nařízení (ES) č. 1406/2002 (COM(2023)0269 – C9-0190/2023 – 2023/0163(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(C/2025/1026)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2023)0269), |
|
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 100 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0190/2023), |
|
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
|
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. září 2023 (1), |
|
— |
po konzultaci s Výborem regionů, |
|
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro rybolov, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A9-0423/2023), |
|
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
|
3. |
pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
(1) Úř. věst. C, C/2023/873, 8.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/873/oj.
P9_TC1-COD(2023)0163
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. března 2024 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/... o Evropské agentuře pro námořní bezpečnost a o zrušení nařízení (ES) č. 1406/2002
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 100 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
V Unii byla přijata řada legislativních opatření, které mají posílit námořní bezpečnost a ochranu před protiprávními činy, podpořit udržitelnost, mimo jiné předcházením znečištění, a dekarbonizaci lodní dopravy a usnadnit výměnu informací a digitalizaci námořního odvětví. Aby tyto právní předpisy byly účinné, měly by být v celé Unii řádně a jednotně uplatňovány. Tím by se zajistily rovné podmínky pro všechny, snížilo narušení hospodářské soutěže vyplývající z hospodářských výhod pro ty, kdo provozují nevyhovující lodě, a seriózní provozovatelé námořní dopravy by byli odměněni. |
|
(1a) |
Odvětví rybolovu se vyznačuje vysokou mírou nehodovosti, která se projevuje i vysokou úmrtností, a významnou úlohu v oblasti bezpečnosti práce sehrává výcvik rybářů. [pozm. návrh 1] |
|
(2) |
Dosažení těchto cílů vyžaduje zásadní odbornou činnost řízenou specializovaným orgánem. Proto bylo v rámci druhého „balíčku Erika“ v roce 2002 nezbytné, v rámci stávajícího institucionálního rámce a s ohledem na povinnosti a práva členských států jakožto států vlajky, států přístavu a pobřežních států, zřídit evropskou agenturu za účelem zajištění vysoké, jednotné a účinné úrovně námořní bezpečnosti a zabránění znečištění z lodí. |
|
(3) |
Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 (3) byla zřízena Evropská agentura pro námořní bezpečnost (dále jen „agentura“), aby byla Komisi a členským státům na úrovni Unie nápomocna při provádění právních předpisů v oblasti námořní bezpečnosti a zabránění znečištění prostřednictvím vhodných návštěv v členských státech za účelem monitorování příslušných právních předpisů, poskytování vzdělávání a budování kapacit. |
|
(4) |
V návaznosti na zřízení agentury v roce 2002 se právní předpisy Unie v oblasti námořní bezpečnosti, udržitelnosti, prevence znečištění a ochrany před protiprávními akty výrazně rozšířily, což vedlo k pěti změnám mandátu agentury. |
|
(5) |
Od roku 2013 agentura dále významně rozšiřovala své úkoly jednak prostřednictvím aktivace příslušných doplňkových úkolů stanovených v článku 2a nařízení (ES) č. 1406/2002, a jednak v reakci na žádosti o technickou pomoc Komisi a členským státům, zejména v oblasti dekarbonizace a digitalizace námořního odvětví. Přímý dopad na úkoly agentury mají rovněž změny směrnic Evropského parlamentu a Rady 2005/35/ES (4), 2009/16/ES (5), 2009/18/ES (6) a 2009/21/ES (7). Uvedené směrnice upravují zejména plnění úkolů agentury v souvislosti se znečištěním z lodí, režimem státní přístavní inspekce na úrovni Unie, činnostmi členských států v souvislosti s vyšetřováním námořních nehod ve vodách Unie a povinnostmi členských států jakožto států vlajky. |
|
(6) |
Kromě toho musí být správní a finanční řízení agentury sladěno s interinstitucionální dohodou o řízení decentralizovaných agentur (8) a s rámcovým finančním nařízením pro decentralizované subjekty Unie (9). |
|
(7) |
Vzhledem k značnému počtu změn zohledňujících na výše uvedený vývoj je vhodné nařízení (ES) č. 1406/2002 zrušit a nahradit je novým právním aktem. |
|
(8) |
Agentura byla původně zřízena s cílem přispívat k zajištění vysoké úrovně námořní bezpečnosti v Unii a zároveň napomáhat předcházení znečištění z lodí a později i ze zařízení pro těžbu ropy nebo plynu. Zatímco byly tyto cíle dále posíleny novými úkoly při prosazování ochrany před protiprávními činy, zaměření agentury v posledních letech na podporu vývoje právních předpisů v oblasti dekarbonizace a digitalizace námořní dopravy , včetně přístavních oblastí, zasluhuje, aby byly tyto oblasti zahrnuty mezi celkové cíle agentury, což jí umožní přispívat k cílům souběžné ekologické a digitální transformace tohoto odvětví. Stejně tak klíčová úloha agentury při zajišťování informovanosti o situaci na moři prostřednictvím družicových snímků a provozování dálkově řízených letadlových systémů je důvodem k doplnění příslušného obecného cíle pro agenturu. [pozm. návrh 2] |
|
(9) |
Tyto cíle by měly vymezit oblasti, v nichž se agentura zapojuje do podpory Komise a členských států prostřednictvím technické a operativní pomoci zaměřené na provádění politik Unie v námořní oblasti. |
|
(10) |
Pro řádné dosažení těchto cílů je vhodné, aby agentura plnila specifické úkoly v oblasti námořní bezpečnosti , předcházení znečištění z lodí , udržitelnosti, dekarbonizace námořního odvětví, ochrany před protiprávními činy a kybernetické bezpečnosti, námořního dohledu a řešení námořních krizí, podpory digitalizace a usnadnění výměny údajů v námořní oblasti. Při plnění těchto úkolů by agentura měla věnovat pozornost specifickým vlastnostem jednotlivých druhů námořních činností se zvláštním zřetelem na podmínky vztahující se na odvětví rybolovu. [pozm. návrh 3] |
|
(11) |
Kromě těchto specifických úkolů by agentura měla na žádost Komise nebo členských států poskytovat horizontální technickou podporu při plnění jakéhokoli úkolu, který spadá do oblasti jejích pravomocí a cílů a který vyplývá z budoucích potřeb a vývoje na úrovni Unie v rámci oblasti působnosti právních předpisů týkajících se námořní dopravy . Tyto další úkoly vyžadují posouzení dostupných lidských a finančních zdrojů, které by správní rada agentury měla zohlednit dříve, než rozhodne o jejich zařazení do jednotného programového dokumentu agentury jako součásti jejího ročního nebo víceletého pracovního programu. Nové dodatečné úkoly by proto měly být doprovázeny legislativním finančním výkazem předloženým legislativním a rozpočtovým orgánům. To je nezbytné k zajištění toho, aby určité úkoly, které představují hlavní činnosti agentury, mohly být v případě potřeby upřednostněny. [pozm. návrh 4] |
|
(11a) |
Agentura by měla při plnění svých úkolů věnovat zvláštní pozornost odvětví rybolovu, jelikož má v EU značný ekonomický a sociální dopad. Z hlediska námořní bezpečnosti jsou velmi zranitelná zejména rybářská plavidla a pracovníci na nich, která současně plní významnou úlohu v ekologické transformaci. [pozm. návrh 5] |
|
(12) |
Agentura stojí v čele technické odbornosti v oblastech své působnosti, a měla by proto pro členské státy zajišťovat vzdělávání a činnosti zaměřené na budování kapacit při rozvoji společných základních studijních programů a s využitím technologicky nejvyspělejších nástrojů pro jejich poskytování. Agentura by měla mimo jiné podporovat odbornou přípravu inspektorů státní přístavní inspekce členských států a úředníků státní správy státu vlajky, aby mohli provádět cílené inspekce, pokud jde o provádění a prosazování Úmluvy o práci na moři z roku 2006 ve vztahu k uplatňování práv námořníků a pracovních a životních podmínek na palubě lodí. Za účelem zvýšení atraktivity námořních povolání by agentura měla posoudit vytvoření sítě zahrnující vysoké školy a další instituce poskytující odpovídající kvalifikace za účelem podpory potřeb celoživotního učení. [pozm. návrh 6] |
|
(13) |
Tato technická odbornost agentury by měla být dále rozvíjena prováděním výzkumu v námořní oblasti a přispíváním k příslušným činnostem Unie v této oblasti. Agentura by měla proaktivně přispívat k dosažení cílů zvýšení námořní bezpečnosti, ochrany před protiprávními činy, dekarbonizace námořní dopravy a námořních přístavů a prevence znečištění z lodí. V souvislosti s tím by agentura mohla vydávat příslušné nezávazné pokyny, doporučení nebo příručky, které by mohly být Komisi, členským státům a/nebo námořnímu odvětví nápomocny při dosahování těchto cílů. [pozm. návrh 7] |
|
(14) |
Pokud jde o námořní bezpečnost, agentura by měla rozvíjet proaktivní přístup k určování bezpečnostních rizik a výzev, na jehož základě by měla každé tři roky předkládat Komisi zprávu o pokroku v oblasti námořní bezpečnosti. Kromě toho by agentura měla být Komisi a členským státům i nadále nápomocna při provádění příslušných právních předpisů Unie, zejména právních předpisů týkajících se povinností státu vlajky a státu přístavu, přímé podpory vyšetřování námořních nehod, bezpečnosti osobních lodí, uznaných subjektů a lodní výstroje. V neposlední řadě by pak agentura měla hrát proaktivní úlohu a napomáhat zavádění námořních autonomních a automatizovaných lodí a je rovněž důležité, aby shromažďovala další údaje v oblasti výcviku a osvědčování námořníků a Úmluvy o práci na moři (MLC, 2006). [pozm. návrh 8] |
|
(14a) |
Vyzývá Komisi, aby provedla Mezinárodní úmluvu IMO o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby pracovníků na rybářských plavidlech (STCW-F 1995) do práva EU s cílem dosáhnout harmonizovaného rámce pro minimální úroveň výcviku rybářů v Evropě. [pozm. návrh 9] |
|
(15) |
Od poslední podstatné změny nařízení v roce 2013 došlo v odvětví námořní dopravy k významnému legislativnímu vývoji, pokud jde o udržitelnost. Kromě úkolů, na které se mandát agentury dosud vztahoval, jako je prevence znečištění z lodí a ze zařízení pro těžbu ropy nebo plynu, zejména provozováním sítě CleanSeaNet, by agentura měla být Komisi i nadále nápomocna při provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883 (10) a tento úkol by měl být zohledněn v jejím aktualizovaném mandátu. Kromě toho existuje zvýšená potřeba, aby agentura nadále pomáhala při provádění těch prvků směrnic Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES (11) a (EU) 2016/802 (12), které se týkají námořní dopravy. Tyto dvě oblasti spolu se zapojením agentury do sběru, analýzy a sdílení údajů o emisích oxidů dusíku (NOx) z lodí jsou důležité pro podporu udržitelnosti v námořním odvětví, kde by agentura měla každé tři roky předkládat zprávu o dosaženém pokroku. |
|
(16) |
V oblasti dekarbonizace odvětví lodní dopravy probíhá úsilí o omezení celosvětových námořních emisí prostřednictvím Mezinárodní námořní organizace (IMO), které by mělo být podporováno, včetně rychlého provádění původní strategie IMO pro snižování emisí skleníkových plynů z lodí přijaté v roce 2018. Probíhají diskuse o způsobech, jak tyto ambice realizovat v praxi, včetně . Tyto diskuze zahrnují možnost revize původní strategie a poskytují příležitost zamyslet se nad ambicemi Unie na mezinárodní úrovni a nad důležitostí toho, aby byly celosvětově zajištěny rovné podmínky, což by vedlo posílení konkurenceschopnosti EU v námořní oblasti . Na úrovni Unie byl vypracován soubor politik a legislativních návrhů na podporu dekarbonizace a další podporu udržitelnosti námořního odvětví, jež se odráží zejména v Zelené dohodě pro Evropu, ve strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu, v balíčku „Fit for 55“ a ve strategii pro nulové znečištění. Potřeba snížit emise skleníkových plynů z námořního odvětví by se proto měla odrazit v mandátu agentury. [pozm. návrh 10] |
|
(17) |
V této souvislosti by agentura měla být Komisi a členským státům i nadále nápomocna při provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 (13), měla by dále přispívat k provádění nových regulačních opatření zaměřených na dekarbonizaci odvětví námořní dopravy, jak vyplývá z legislativního balíčku „Fit for 55“, jako např. nařízení [..] o používání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě a prvky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (14) o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, které se týkají námořní dopravy. To zahrnuje monitorování a podávání zpráv o dopadech systému EU ETS pro námořní dopravu a Iniciativy pro námořní paliva FuelEU na přístavní dopravu, vyhýbání se zastávkám v přístavu a přesun do překladišť ve třetích zemích na úkor přístavů EU. Agentura by měla i nadále stát v čele odbornosti na úrovni Unie, aby mohla pomáhat při přechodu tohoto odvětví na obnovitelná a nízkouhlíková paliva prováděním výzkumu a poskytováním pokynů týkajících se zavádění udržitelných alternativních zdrojů energie pro lodě, včetně a související infrastrukturu v přístavních oblastech, dodávky elektřiny lodím z pevniny, a v souvislosti se zaváděním řešení založených na energetické účinnosti a na řešení pohonu s pomocí větru , solární energie a kinetických vln. To zahrnuje také nové technologie ke snižování emisí skleníkových plynů, jako je zachycování uhlíku na palubě, a postupy účinného využívání energie, jako je pomalá plavba. Kromě toho by měla také sdílet své odborné znalosti týkající se bezpečnostních rizik přístavů, doplňování paliva a skladování při zavádění udržitelných alternativních paliv a technologických a regulačních překážek . Za účelem monitorování pokroku v oblasti dekarbonizace odvětví námořní dopravy a v přístavních oblastech a vytvoření podmínek pro jeho dosažení by agentura měla Komisi a Parlamentu každé tři roky podávat zprávy o výsledcích úsilí o snižování emisí skleníkových plynů a případná doporučení. Agentura by rovněž měla podávat zprávy o všech administrativních a praktických obtížích, s nimiž se členské státy potýkají při provádění souvisejících legislativních aktů. [pozm. návrh 11] |
|
(18) |
V oblasti ochrany před protiprávními činy by agentura měla nadále poskytovat technickou pomoc inspekcím Komise v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 725/2004 (15) o zvýšení bezpečnosti lodí a přístavních zařízení. Vzhledem k tomu, že v posledních letech výrazně vzrostl počet kybernetických bezpečnostních incidentů v námořním odvětví, měla by agentura přispívat k úsilí Unie zaměřenému na zvýšení odolnosti vůči o předcházení kybernetickým bezpečnostním incidentům a ke zvyšování kybernetické odolnosti v námořním odvětví usnadněním přípravou pokynů a usnadňováním výměny osvědčených postupů a informací o kybernetických bezpečnostních incidentech mezi členskými státy. [pozm. návrh 12] |
|
(19) |
Agentura by měla i nadále provozovat kontrolní a informační systém pro provoz plavidel zřízený podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES (16) spolu s dalšími systémy, na nichž je založeno zajištění informovanosti o situaci na moři. V tomto ohledu by agentura měla i nadále hrát zásadní úlohu při řízení složky programu Copernicus týkající se bezpečnosti námořní dopravy a měla by i nadále využívat dostupné nejmodernější technologie, jako jsou dálkově řízené letadlové systémy, které členským státům a dalším subjektům Unie poskytují užitečný nástroj pro dohled a monitorování. Kromě těchto služeb prokázala agentura svou strategickou úlohu při zajišťování informovanosti o situaci na moři na podporu zvládání různých krizí, jako je pandemie COVID-19 a ruská agresivní válka proti Ukrajině. V důsledku toho by agentura měla provozovat středisko fungující 24 hodin denně a 7 dní v týdnu, které by mělo být Komisi a členským státům nápomocno v takových a poskytovat informace o potenciálních a mimořádných situacích. Na podporu důrazné a jednotné reakce Unie a jejích členských států na útočnou válku Ruska proti Ukrajině by agentura měla mimo jiné monitorovat podezřelé chování kolem ropovodů a odhalovat obcházení sankcí na moři. [pozm. návrh 13] |
|
(20) |
Digitalizace údajů je součástí technologického vývoje v oblasti shromažďování a předávání údajů a jejím cílem je přispět k úspoře nákladů , snížení administrativní zátěže a účinnému využívání lidských zdrojů. Zavádění a provoz námořních autonomních lodí (MASS) a digitální a technologický rozvoj poskytují širokou škálu nových příležitostí, pokud jde o shromažďování údajů a správu integrovaných systémů. To vytváří příležitosti pro možnou digitalizaci, automatizaci a standardizaci některých procesů, což by umožnilo lépe zajistit bezpečnost, ochranu před protiprávními činy, udržitelnost a efektivnost námořních operací, včetně mechanismů dohledu, na úrovni Unie a zároveň snížit administrativní zátěž pro členské státy. V souvislosti s tím by agentura měla mimo jiné usnadňovat a podporovat používání elektronických osvědčení, shromažďování, zaznamenávání a vyhodnocování technických údajů, systematické využívání stávajících databází, včetně jejich vzájemného obohacování pomocí inovativních nástrojů IT a umělé inteligence a případně rozvoj dalších interoperabilních databází. [pozm. návrh 14] |
|
(21) |
V zájmu řádného výkonu úkolů svěřených agentuře je vhodné, aby její pracovníci navštěvovali členské státy a sledovali všeobecné fungování systému námořní bezpečnosti a prevence znečištění v Unii. Agentura by rovněž měla provádět inspekce, a být tak Komisi nápomocna při posuzování účinného provádění práva Unie. |
|
(22) |
V souvislosti s IMO, Mezinárodní organizací práce (MOP) a Pařížským memorandem o porozumění o státní přístavní inspekci, podepsaným v Paříži dne 26. ledna 1982 (dále jen „Pařížské memorandum o porozumění“), mohou Komise a členské státy potřebovat technickou pomoc a odborné znalosti , proto by měla být role agentury EMSA posílena, zejména v rámci Mezinárodní námořní organizace, v níž by se EMSA měla účastnit diskuzí . Stejně tak může Komise potřebovat technickou pomoc agentury při podpoře třetích zemí v námořní oblasti, zejména pokud jde o budování kapacit a prostředky pro předcházení znečištění a reakci na něj. Správní radě agentury by mělo být uloženo, aby jako součást jednotného programového dokumentu přijala strategii pro mezinárodní vztahy agentury, pokud jde o záležitosti spadající do její pravomoci. [pozm. návrh 15] |
|
(23) |
Vnitrostátní orgány, které plní funkci pobřežní stráže, odpovídají za širokou škálu úkolů, které mohou zahrnovat námořní bezpečnost, ochranu před protiprávními činy, pátrání a záchranu na moři, ochranu hranic, kontrolu rybolovu, celní kontrolu, obecné vymáhání práva a ochranu životního prostředí. Agentura, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 (17), a Evropská agentura pro kontrolu rybolovu, zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/473 (18), by proto v rámci svých mandátů měly posílit svou vzájemnou spolupráci a také spolupráci s vnitrostátními orgány, které plní funkce pobřežní stráže, aby se zvýšila informovanost o situaci na moři a podpořila soudržná a nákladově efektivní opatření poskytováním služeb, informací, technologií, vybavení a výcviku, jakož i koordinací víceúčelových operací, shromažďováním údajů pro vědecký výzkum, monitorováním evropských vod a prováděním programů spolupráce se třetími zeměmi . [pozm. návrh 16] |
|
(24) |
Prováděním tohoto nařízení není dotčeno rozdělení pravomocí mezi Unií a členskými státy ani závazky členských států vyplývající z mezinárodních úmluv, jako je Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu, Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři, Mezinárodní úmluva o pátrání a záchraně na moři, Mezinárodní úmluva o zamezení znečištění moří z lodí, Mezinárodní úmluva o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků, a dalších příslušných mezinárodních aktů v námořní oblasti. |
|
(25) |
S cílem zpřehlednit rozhodovací postup v agentuře a přispět ke zlepšení účinnosti a efektivity by měla být zavedena dvoustupňová struktura řízení. Za tím účelem by měly být členské státy a Komise zastoupeny ve správní radě vybavené nezbytnými pravomocemi, včetně pravomoci stanovit rozpočet a schválit programový dokument . Evropský parlament by měl být zastoupen v roli pozorovatele . Správní rada by měla určovat obecné směřování činností agentury, těsněji se podílet na monitorování činnosti agentury a posílit dohled nad správními a rozpočtovými záležitostmi. Měla by být zřízena menší výkonná rada, jejímž úkolem by bylo náležitě připravovat zasedání správní rady a poskytovat podporu jejímu rozhodovacímu postupu. Pravomoci výkonné rady by měly být vymezeny v pověření, které má být přijato správní radou, a tam, kde je to nezbytné, by mělo zahrnovat i stanoviska a prozatímní rozhodnutí, s výhradou jejich konečného potvrzení správní radou. V čele agentury by měl být výkonný ředitel. [pozm. návrh 17] |
|
(26) |
Aby byla zaručena transparentnost rozhodnutí správní rady, měli by se jejích zasedání účastnit i zástupci dotčených odvětví, avšak bez hlasovacího práva. Zástupce různých zúčastněných subjektů by měla jmenovat Komise na základě míry jejich reprezentativnosti na úrovni Unie. |
|
(27) |
Aby agentura řádně plnila své úkoly, měla by mít právní subjektivitu a samostatný rozpočet financovaný převážně z příspěvku Unie a z proporcionálních plateb a poplatků hrazených třetími zeměmi nebo jinými subjekty. Nezávislost a nestrannost agentury by neměla být ohrožena jakýmkoli finančním příspěvkem, který obdrží od členských států, třetích zemí nebo jiných subjektů. K zajištění nezávislosti jejího každodenního řízení a vydávaných stanovisek, doporučení a rozhodnutí by organizace agentury měla být transparentní a výkonný ředitel agentury by měl nést plnou odpovědnost. Zaměstnanci agentury by měli být nezávislí a být zaměstnáváni na krátkodobé i dlouhodobé úvazky, aby byla zachována znalost její organizace a kontinuita činností a zároveň nezbytná a nepřetržitá výměna odborných znalostí s námořním odvětvím. Výdaje agentury by měly zahrnovat výdaje na zaměstnance, správu, infrastrukturu a provoz. [pozm. návrh 18] |
|
(28) |
V souvislosti s předcházením střetům zájmů a s jejich řešením je nezbytné, aby agentura jednala nestranně, prokazovala věrohodnost a zavedla vysoké standardy profesionality. Nikdy by neměl vzniknout opodstatněný důvod k podezření, že by na její rozhodnutí mohly mít vliv zájmy, které jsou v rozporu s úlohou agentury jakožto subjektu sloužícího Unii jako celku, nebo soukromé zájmy či vazby kteréhokoli z členů správní rady, které by byly nebo mohly být v rozporu s řádným plněním úředních povinností dotyčné osoby. Správní rada by tudíž měla přijmout a zveřejnit komplexní pravidla o střetu zájmů , přičemž náležitě zohlední doporučení evropského veřejného ochránce práv . [pozm. návrh 19] |
|
(29) |
Širší strategický pohled na činnost agentury by umožnil efektivněji plánovat a řídit její zdroje a přispěl by ke zvýšení kvality jejích výsledků. To je potvrzeno a posíleno nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715. Správní rada by proto měla po řádné konzultaci příslušných zúčastněných stran přijmout a pravidelně aktualizovat jednotný programový dokument obsahující roční a víceleté pracovní programy. |
|
(30) |
Je-li agentura požádána, aby provedla nový úkol, který není výslovně stanoven v jejím mandátu, nebo určité úkoly, u nichž je v souladu s jejím mandátem nutné zvážit a analyzovat dopad na její lidské a rozpočtové zdroje, měla by správní rada tyto úkoly zahrnout do programového dokumentu až po provedení takové analýzy. Tato analýza by měla určit nezbytné zdroje, s nimiž by agentura mohla tyto nové úkoly plnit, a zda nejsou nepříznivě ovlivněny stávající úkoly agentury. |
|
(31) |
Agentura by měla mít k plnění svých úkolů dostatečné zdroje a měla by mít samostatný rozpočet. Měla by být financována především z příspěvku ze souhrnného rozpočtu Unie. Na příspěvek Unie a veškeré další subvence ze souhrnného rozpočtu Unie by se měl vztahovat rozpočtový proces Unie. Kontrolu účtů by měl provádět Účetní dvůr Unie. |
|
(32) |
Poplatky zlepšují financování agentury a mohou být zvažovány za zvláštní služby spadající do oblasti její působnosti, které agentura poskytuje třetím zemím nebo odvětví. Veškeré poplatky vybírané agenturou by měly pokrývat její náklady za poskytování příslušných služeb. |
|
(33) |
Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení, pokud jde o poplatky a platby, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci , pokud jde o stanovení poplatků a plateb za poskytování služeb . Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (19). [pozm. návrh 20] |
|
(33a) |
Za účelem upřesnění metodiky výpočtu těchto poplatků a plateb by měla být Komisi v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie svěřena pravomoc přijímat akty týkající se … [obsah a rozsah]. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (20) . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 21] |
|
(34) |
V minulých letech byl vytvořen větší počet decentralizovaných agentur, přičemž se zlepšila transparentnost a kontrola správy finančních prostředků Unie přidělených těmto agenturám, zejména pokud jde o zahrnutí poplatků do rozpočtu, finanční kontrolu, pravomoc udělování absolutoria, příspěvky v systému sociálního zabezpečení a vnitřní rozpočtový proces (kodex chování). Obdobně by se na agenturu mělo bez výjimky vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (21), přičemž agentura by měla přistoupit k interinstitucionální dohodě mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (22). |
|
(34a) |
Navrhované navýšení zdrojů agentury EMSA je nedostatečné vzhledem k rozsahu navrhovaného zvýšení úkolů agentury a rozsahu ambicí EU v oblasti námořní politiky. Finanční zdroje vyčleněné na tento návrh by měly být tedy čerpány z nepřidělených rozpětí v rámci stropů VFR nebo uvolněny prostřednictvím netematických zvláštních nástrojů VFR. Vzhledem k tomu, že návrh Komise na revizi víceletého finančního rámce nezvýšil rozpočet agentury EMSA, nemůže být navýšení prostředků pro EMSA vyváženo kompenzačním snížením plánovaných výdajů v rámci Nástroje pro propojení Evropy – Doprava, ani vést ke snížení financování jiných programů Unie. [pozm. návrh 22] |
|
(35) |
Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zřízení specializovaného orgánu, který by mohl pomáhat Komisi a členským státům při uplatňování a sledování právních předpisů Unie v oblasti námořní bezpečnosti, jakož i vyhodnocování jejich účinnosti, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich z důvodu spolupráce může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. |
|
(36) |
Pro řádné fungování agentury je nezbytné uplatňovat určité zásady týkající se řízení agentury, aby bylo dosaženo souladu se společným prohlášením a společným přístupem, na nichž se v červenci 2012 dohodla interinstitucionální pracovní skupina pro decentralizované agentury EU, jejichž účelem je zjednodušit činnost agentur a zlepšit jejich výkonnost. |
|
(37) |
Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. |
|
(38) |
Evropská agentura pro námořní bezpečnost zřízená nařízením (ES) č. 1406/2022 zůstává toutéž právnickou osobou a bude pokračovat ve všech svých činnostech a postupech, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A CÍLE
Článek 1
Zřízení, předmět a oblast působnosti
1. Toto nařízení stanoví komplexní pravidla týkající se úkolů, fungování a správy Evropské agentury pro námořní bezpečnost zřízené nařízením (ES) č. 1406/2002 (dále jen „agentura“).
2. Agentura je členským státům a Komisi nápomocna v účinném uplatňování a provádění práva Unie v oblasti námořní dopravy v celé Unii. Za tímto účelem agentura spolupracuje s členskými státy a Komisí a poskytuje jim technickou, operační a vědeckou pomoc v rámci cílů a úkolů agentury stanovených v článku 2 a v kapitolách II a III.
3. Poskytováním pomoci podle odstavce 2 agentura zejména podporuje členské státy a Komisi v řádném uplatňování příslušných právních aktů Unie a zároveň přispívá k celkové účinnosti námořní dopravy a přepravy, jak stanovuje toto nařízení, aby tak usnadnila dosažení cílů Unie v oblasti námořní dopravy.
4. Pomocí poskytovanou agenturou nejsou dotčena práva a povinností členských států jakožto států vlajky, států přístavu a pobřežních států.
Článek 2
Cíle agentury
1. Cílem agentury je podpora a zavedení vysoké, jednotné a účinné úrovně námořní bezpečnosti s cílem dosáhnout nulového co největšího snížení počtu nehod, bezpečnosti námořní dopravy, snížení emisí skleníkových plynů z lodí a udržitelnosti námořního odvětví, jakož i zabránění znečištění z lodí a reakce na ně a reakce na znečištění moře způsobené zařízeními pro těžbu ropy nebo plynu. [pozm. návrh 23]
2. Dalšími cíli agentury je podporovat digitalizaci námořního odvětví usnadněním elektronického přenosu údajů podporujících zjednodušení , snížit administrativní zátěž a poskytovat Komisi a členským státům integrované systémy a služby námořního dohledu a informovanosti o situaci na moři. [pozm. návrh 24]
KAPITOLA II
ÚKOLY AGENTURY
Článek 3
Horizontální technická podpora
1. Agentura je Komisi a členským státům nápomocna: [pozm. návrh 25]
|
a) |
v kontrole účinného provádění příslušných závazných právních aktů Unie, které spadají mezi cíle agentury, zejména prováděním návštěv a inspekcí podle článku 10. V tomto ohledu může agentura předkládat Komisi návrhy na možná zlepšení; |
|
b) |
v přípravných pracích na aktualizaci a vypracování příslušných právních aktů Unie, které spadají mezi cíle agentury, zejména v souladu s vývojem mezinárodního práva; |
|
c) |
v plnění jakéhokoli jiného úkolu, jímž je v legislativních aktech Unie v souvislosti s cíli agentury pověřena Komise. |
2. Agentura spolupracuje s členskými státy na:
|
a) |
případném organizování příslušných činností v oblasti budování kapacit a odborné přípravy v oblastech, které spadají mezi cíle agentury a za něž jsou odpovědné členské státy. V tomto ohledu zřídí agentura vhodné kapacity s cílem rozvíjet, provádět a koordinovat vzdělávací činnosti vztahující se k cílům agentury, mimo jiné prostřednictvím rozvoje společných hlavních osnov, kurzů, seminářů, konferencí, workshopů, jakož i internetových nástrojů, elektronického učení a jiných inovativních a pokročilých nástrojů vzdělávání. Podrobnosti týkající se těchto činností v oblasti vzdělávání prováděných mimo rámec formálního vzdělávání se vypracovávají v úzké spolupráci s členskými státy a Komisí a jsou schvalovány správní radou v souladu s článkem 17 tohoto nařízení za plného dodržení článku 166 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“); |
|
b) |
zpracování technických řešení, včetně poskytování příslušných operačních služeb, a poskytování technické pomoci v souvislosti s vytvářením nezbytné kapacity členských států k provádění příslušných právních aktů Unie vztahujících se k cílům agentury. |
3. Agentura podporuje a usnadňuje spolupráci mezi členskými státy a mezi členskými státy a Komisí při provádění právních předpisů Unie tím, že podporuje výměnu a šíření zkušeností a osvědčených postupů.
4. Agentura na žádost Komise nebo z vlastního podnětu a se souhlasem správní rady v souladu s článkem 17 přispívá k činnostem námořního výzkumu na úrovni Unie, které jsou v souladu s cíli agentury.V tomto ohledu je agentura Komisi a členským státům nápomocna při určování klíčových výzkumných témat, aniž jsou dotčeny jiné výzkumné činnosti na úrovni Unie, a při analýze probíhajících a dokončených výzkumných projektů, které jsou v souladu s cíli agentury. S výhradou platných pravidel týkajících se duševního vlastnictví a bezpečnostních aspektů může případně agentura po schválení Komisí šířit případně šíří výsledky svých výzkumných a inovačních činností v rámci svého příspěvku k vytváření synergií mezi výzkumnými a inovačními činnostmi jiných subjektů Unie a členských států. [pozm. návrh 26]
5. Pokud to vyžaduje plnění jejích úkolů, provádí agentura studie, do nichž je zapojena Komise, popřípadě, prostřednictvím konzultačních řídících skupin, členské státy a případně sociální partneři a zástupci odvětví s odbornými znalostmi v příslušných oborech.
6. Na základě výzkumu a studií provedených agenturou, ale také na základě zkušeností získaných při jejích vlastních činnostech, zejména návštěvách a inspekcích, a výměny informací a osvědčených postupů s členskými státy a Komisí může agentura po předchozí konzultaci s Komisí vydat příslušná nezávazná doporučení, pokyny nebo příručky na podporu a k usnadnění provádění právních předpisů Unie členskými státy a případně průmyslovými podniky.
Článek 4
Úkoly související s námořní bezpečností
1. Agentura sleduje pokrok v oblasti bezpečnosti námořní dopravy v Unii, provádí analýzu rizik na základě dostupných údajů a vypracovává modely hodnocení bezpečnostních rizik k určení bezpečnostních výzev a rizik. Každé tři roky předloží Komisi zprávu o pokroku v oblasti námořní bezpečnosti s případnými technickými doporučeními, která by mohla být řešena na úrovni Unie nebo na mezinárodní úrovni. V této souvislosti agentura zejména analyzuje a navrhuje příslušné pokyny nebo doporučení týkající se potenciálních bezpečnostních rizik vyplývajících z využívání a zavádění udržitelných alternativních zdrojů energie pro lodě, včetně dodávky elektřiny z pevniny lodím kotvícím v přístavu a bateriových technologií používaných k pohonu nebo „technologií s nulovými emisemi“, jak jsou vymezeny v [nařízení o využívání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě], nebo jiných budoucích technologií na palubách lodí nebo v přístavních oblastech . [pozm. návrh 27]
2. Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při provádění směrnice 2009/21/ES. Agentura zejména rozvíjí a udržuje inspekční databázi v souladu s [článkem 6a] uvedené směrnice, zřídí nástroj pro elektronické podávání zpráv podle [článku 9b] uvedené směrnice, vede veřejné internetové stránky podle čl. 8 odst. 2c a na základě shromážděných údajů poskytuje Komisi doporučení.
Agentura je Komisi nápomocna při účasti jakožto pozorovatel v auditech Mezinárodní námořní organizace podle [článku 7] směrnice 2009/21/ES. Agentura rovněž vyvíjí příslušné nástroje a služby, které členským státům na jejich žádost pomáhají při plnění jejich povinností podle směrnice 2009/21/ES.
Agentura rovněž stanoví společný systém budování kapacit pro vyšetřovatele a inspektory státu vlajky z členských států podle [článku 4c] výše uvedené směrnice.
3. Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při rozvoji a udržování databází stanovených v článcích 24 a 24a směrnice 2009/16/ES. Na základě shromážděných údajů je Komisi nápomocna při analýze příslušných informací a zveřejňování informací o lodích a společnostech s nízkou a velmi nízkou výkonností podle směrnice 2009/16/ES. [pozm. návrh 28]
Agentura vyvíjí příslušné nástroje a služby, které jsou členským státům na jejich žádost nápomocny při plnění jejich povinností podle směrnice 2009/16/ES.
Agentura rovněž poskytne inspektorům státní přístavní inspekce z členských států program profesního rozvoje a vzdělávání, jak je stanoveno v [čl. 22 odst. 7] výše uvedené směrnice 2009/16/ES.
4. Agentura je Komisi nápomocna při rozvoji a udržování databáze podle článku 17 směrnice 2009/18/ES. Na základě shromážděných údajů agentura každoročně sestavuje přehled námořních nehod a mimořádných událostí. Na žádost dotčených členských států a v případě, že nedojde ke střetu zájmů, poskytuje těmto členským státům operativní podporu Členské státy mohou agenturu vyzvat, aby jim v souvislosti s bezpečnostním vyšetřováním poskytla operativní a technickou podporu. Agentura těmto žádostem vyhoví, pokud tím nedojde z její strany ke střetu zájmů . Agentura rovněž provede analýzu zpráv o bezpečnostním vyšetřování s cílem určit přidanou hodnotu na úrovni Unie, pokud jde o veškerá relevantní ponaučení, která je třeba vyvodit. [pozm. návrh 29]
Agentura poskytne příslušným orgánům pro vyšetřování námořních bezpečnostních nehod program profesního rozvoje a vzdělávání.
5. Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při provádění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2009/45/ES (23) a 2003/25/ES (24) a směrnice Rady 98/41/ES (25). Agentura zejména rozvíjí a udržuje databázi pro záznam opatření podle článku 9 směrnice 2009/45/ES a článku 9 směrnice 98/41/ES a je Komisi nápomocna při posuzování těchto opatření.
6. Agentura usnadňuje spolupráci a výměnu informací mezi Komisí a členskými státy za účelem posouzení uznaných subjektů, které provádějí úkoly v oblasti prohlídek a vydávání osvědčení v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 391/2009 (26). Agentura zejména:
|
a) |
poskytne Komisi stanovisko ke svému posouzení uznaných subjektů podle čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 391/2009; |
|
b) |
poskytne členským státům vhodné informace v souvislosti s inspekcemi provedenými na podporu hodnocení Komise podle čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 391/2009 s cílem podpořit sledování uznaných subjektů a dohled nad nimi podle článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/15/ES (27), jež podporují členské státy při plnění jejich závazků v rámci Unie a mezinárodních závazků jakožto států vlajky. V souvislosti s tím je agentura Komisi nápomocna v řízení skupiny na vysoké úrovni pro záležitosti států vlajky podle [čl. 9 odst. 1] směrnice 2009/21/ES; |
|
c) |
z vlastního podnětu nebo na žádost Komise poskytne Komisi doporučení a technickou pomoc ohledně možných nápravných opatření nebo uložení pokut uznaným subjektům v souladu s články 5 a 6 nařízení (ES) č. 391/2009. |
7. Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU 39 tím, že poskytne technické posouzení bezpečnostních aspektů, poskytne doporučení se seznamy příslušných požadavků na návrh, zhotovení a funkčnost a zkušebních norem, rozvíjí a udržuje databázi podle čl. 35 odst. 4 uvedené směrnice a usnadňuje spolupráci mezi oznámenými subjekty pro posuzování, přičemž působí jako technický sekretariát pro jejich koordinační skupinu. (28) [pozm. návrh 30]
8. Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při určování bezpečnostních rizik souvisejících s vývojem námořních autonomních a automatizovaných hladinových lodí (MASS) a členským státům je nápomocna tím, že prostřednictvím výzkumu a vývoje příslušných digitálních nástrojů usnadňuje vydávání pokynů a příruček pro schvalování projektů a/nebo operací MASS.
9. Agentura shromažďuje a analyzuje údaje o námořnících, které jsou poskytovány a používány v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/993 (29). Může rovněž shromažďovat a analyzovat údaje o provádění Úmluvy o práci na moři z roku 2006 (MLC, 2006) s cílem pomoci zlepšit pracovní a životní podmínky námořníků na palubě. Komise použije tyto údaje společně s údaji získanými z informačního systému Mezinárodní úmluvy o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků k vypracování vhodných strategických opatření pro nábor a udržení námořníků v odvětví. [pozm. návrh 31]
Článek 5
Úkoly související s udržitelností
1. Agentura nákladově efektivním způsobem podporuje členské státy dodatečnými prostředky pro zasahování v případě znečištění z lodí a v případě znečištění moře způsobeného zařízeními pro těžbu ropy nebo plynu. Agentura tak činí na žádost postiženého členského státu, v jehož působnosti jsou prováděny čisticí práce. Touto pomocí není dotčena odpovědnost pobřežních států za zavedení vhodných mechanismů zásahu proti znečištění, při respektování stávající spolupráce mezi členskými státy v této oblasti. Operační prostředky, které agentura členským státům poskytuje, zohlední přechod odvětví na využívání udržitelných alternativních zdrojů energie pro lodě a zajistí jej. Žádosti o spuštění činností v rámci boje proti znečištění by měly být v příslušných případech podávány prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie zavedeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU (30).
2. Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při zjišťování možného znečištění a při stíhání lodí, které nezákonně vypouštějí nečistoty, v souladu se směrnicí 2005/35/ES. Je zejména nápomocna při provádění článků [10, 10a, 10b, 10c a 10d] uvedené směrnice:
|
a) |
vývojem a udržováním nezbytného informačního systému (CleanSeaNet) v rámci systému Unie pro výměnu informací na moři (SafeSeaNet) a příslušných databází; |
|
b) |
shromažďováním analýzou a šířením příslušných informací o provádění a prosazování směrnice 2005/35/ES; |
|
c) |
zajišťováním budování kapacit pro příslušné vnitrostátní orgány a usnadňováním výměny osvědčených postupů; |
|
d) |
vytvořením a udržováním on-line externího ohlašovacího kanálu pro přijímání a zpracovávání informací o možném nezákonném vypouštění nečistot, sdělených posádkou, a předáváním těchto informací dotčenému členskému státu nebo dotčeným členským státům. |
|
da) |
sdílením a získáváním relevantních informací od jiných agentur EU, jako je agentura EFCA, zejména pokud jde o ztracená lovná zařízení. [pozm. návrh 32] |
3. Agentura poskytuje službu CleanSeaNet a veškeré další nástroje, které Komisi a členským státům na jejich žádost pomáhají monitorovat rozsah ropného znečištění moří způsobeného zařízeními pro těžbu ropy nebo plynu a jeho dopad na životní prostředí.
4. Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při provádění směrnice (EU) 2019/883 o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí. Je zejména nápomocna Komisi při rozvoji a udržování inspekční databáze podle článku 14 uvedené směrnice.
5. Agentura je Komisi a členským státům nápomocna v souvislosti s prováděním směrnice 2008/56/ES tak, že přispívá k dosažení cíle v podobě dobrého environmentálního stavu mořských vod, pokud jde o prvky uvedené směrnice související s lodní plavbou, a při využívání výsledků stávajících nástrojů, například integrovaných námořních služeb. V této souvislosti agentura provádí další výzkum v záležitostech týkajících se ztracených kontejnerů, včetně plastových pelet, a hluku pod mořskou hladinou a poskytuje Komisi a členským státům svá doporučení.
Pokud jde o kontejnery ztracené na moři, agentura poskytne zúčastněným stranám z odvětví a státu vlajky pokyny ohledně požadavků dohodnutých v IMO na povinné hlášení ztracených kontejnerů. Měla by být rovněž přezkoumána možnost společných a koordinovaných mechanismů reakce na úrovni EU a na mezinárodní úrovni. [pozm. návrh 33]
6. Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při provádění prvků směrnice (EU) 2016/802 týkajících se námořní dopravy, a to i s využitím operačních nástrojů a služeb. V této souvislosti agentura rovněž zkvalitňuje a udržuje databázi poskytující členským státům pomoc, pokud jde o výběr lodí pro inspekce a vhodné stanovení jejich priority na základě rizika nesouladu s uvedenou směrnicí.
7. Agentura je Komisi a členským státům na jejich žádost nápomocna vhodnými operačními nástroji a službami pro monitorování a shromažďování údajů v souvislosti s emisemi oxidů dusíku (NOx) z lodí.
8. Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 (31) vydáváním vhodných pokynů a shromažďováním a analýzou údajů o dodržování ustanovení uvedeného nařízení.
9. Agentura předkládá každé tři roky Komisi zprávu o pokroku dosaženém při snižování dopadu námořní dopravy na životní prostředí na úrovni Unie.
Článek 6
Úkoly související s dekarbonizací
1. Agentura sleduje pokrok v oblasti operačních a technických opatření přijatých za účelem zvýšení energetické účinnosti lodí a přístavů a zavádění udržitelných alternativních paliv, energetických systémů a zdrojů energie pro lodě, včetně dodávky elektřiny z pevniny a pohonu s pomocí větru a zachycování uhlíku na palubě , s cílem snížit emise skleníkových plynů z lodí. [pozm. návrh 34]
1a. Agentura rovněž posoudí potřebu zavést dodatečné moduly odborné přípravy pro odborníky v námořní dopravě, kteří řídí nové a často složité hybridní systémy a systémy s nulovými emisemi. [pozm. návrh 35]
2. Agentura poskytuje Komisi a členským státům na jejich žádost technickou pomoc v souvislosti s regulačním úsilím o snížení emisí skleníkových plynů z lodí a přístavů . V tomto ohledu může agentura využívat jakékoli operační nástroje nebo služby vztahující se k tomuto úkolu. Agentura zejména zkoumá, analyzuje a navrhuje příslušné pokyny nebo doporučení v souvislosti se zaváděním a využíváním udržitelných alternativních paliv, energetických systémů a zdrojů energie pro lodě, včetně dodávky elektřiny z pevniny a , pohonu s pomocí větru , solární energie a kinetických vln a zachycování uhlíku na palubě, a to při zajištění technologické neutrality , a v souvislosti s opatřeními v oblasti energetické účinnosti , jako je pomalá plavba a optimalizace rychlosti . [pozm. návrh 36]
3. Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při provádění nařízení (EU) [.. o používání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě]. Agentura je Komisi nápomocna zejména při vytváření a udržování databáze námořních paliv a jiných příslušných nástrojů IT uvedených v [článku 16] uvedeného nařízení, při vývoji vhodných nástrojů pro monitorování, pokynů a nástrojů pro výběr založený na posouzení rizik s cílem usnadnit činnosti ověřování a prosazování podle [článku 15b] uvedeného nařízení a při analýze příslušných údajů a přípravě zpráv podle [článku 28] uvedeného nařízení.
4. Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při provádění nařízení (EU) 2015/757. Je zejména nápomocna Komisi při vývoji, aktualizaci a udržování příslušných nástrojů IT, databází a pokynů pro účely provádění uvedeného nařízení a usnadňování činností v oblasti prosazování, při analýze příslušných údajů vykazovaných podle uvedeného nařízení a při podpoře Komise v jejích činnostech při plnění povinností podle článku 21 uvedeného nařízení.
5. Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při provádění směrnice 2003/87/ES, pokud jde o námořní odvětví. Je zejména nápomocna Komisi při vývoji vhodných prováděcích nástrojů IT, nástrojů pro monitorování, pokynů a nástrojů pro výběr založený na posouzení rizik, jež usnadní činnosti ověřování, prosazování a provádění v souvislosti se směrnicí 2003/87/ES, které jsou relevantní pro námořní odvětví, a zároveň při využívání výsledků příslušných stávajících nástrojů, služeb a databází.
Tato pomoc zahrnuje rovněž sledování a podávání zpráv o dopadech na přístavní dopravu, vyhýbání se zastávkám v přístavu a přesun do překladišť kontejnerů v sousedních zemích na úkor přístavů EU. [pozm. návrh 37]
6. Agentura předkládá každé tři roky Komisi zprávu o pokroku dosaženém při snižování emisí uhlíku v námořní dopravě na úrovni Unie. Kde je to možné, obsahuje zpráva technickou analýzu zjištěných problémů, které by mohly být řešeny na úrovni Unie. Zpráva se zveřejní na internetových stránkách agentury ve formátu s možností vyhledávání a rozčlenění. [pozm. návrh 38]
Článek 7
Úkoly související s ochranou před protiprávními činy a s kybernetickou bezpečností
1. Agentura poskytuje Komisi a členským státům technickou pomoc při provádění inspekčních plnění úkolů, které jí jim byly svěřeny podle čl. 9 odst. 4 článku 9 nařízení (ES) č. 725/2004. [pozm. návrh 39]
2. Agentura je Komisi a členským státům spolu s dalšími příslušnými subjekty Unie nápomocna při vytváření odolnosti vůči kybernetickým bezpečnostním incidentům v námořním odvětví, zejména poskytováním pokynů, usnadněním výměny osvědčených postupů a informací mezi členskými státy o kybernetických bezpečnostních incidentech. [pozm. návrh 40]
Článek 8
Úkoly související s námořním dohledem a řešením námořních krizí
1. Agentura poskytuje Komisi a členským státům na jejich žádost služby v oblasti námořního dohledu a komunikace založené na nejmodernějších technologiích včetně vesmírné a pozemní infrastruktury a čidel upevněných na jakémkoli typu platformy, a zlepšuje tak informovanost o situaci na moři , a to i pokud jde o nové geopolitické výzvy, jako je útočná válka Ruska proti Ukrajině a související bezpečnostní hrozby pro konkrétní členské státy a celou Unii . [pozm. návrh 41]
2. V oblasti monitorování dopravy, na niž se vztahuje směrnice 2002/59/ES, agentura podporuje zejména spolupráci mezi pobřežními státy v příslušných oblastech námořní dopravy a rozvíjí, udržuje a provozuje datové centrum Evropské unie pro identifikaci a sledování lodí na velké vzdálenosti a systém Unie pro výměnu informací na moři (SafeSeaNet), uvedené v článcích 6b a 22a uvedené směrnice, jakož i mezinárodní systém výměny informací pro identifikaci a sledování lodí na velké vzdálenosti v souladu se závazky přijatými v rámci IMO;
3. Agentura na požádání, a aniž je dotčeno vnitrostátní právo a právo Unie, poskytuje Komisi, příslušným vnitrostátním orgánům a příslušným subjektům Unie v rámci jejich mandátu relevantní informace o poloze plavidel a údaje z pozorování Země s cílem usnadnit opatření proti hrozbám pirátství a úmyslných protiprávních činů, jak stanoví platné právo Unie, nebo na základě mezinárodně schválených právních nástrojů v oblasti námořní dopravy, přičemž se uplatňují příslušná pravidla o ochraně údajů a dodržují správní postupy, které v případě potřeby vypracuje řídící skupina na vysoké úrovni zřízená podle směrnice 2002/59/ES. Poskytování údajů pro identifikaci a sledování lodí na velké vzdálenosti by mělo podléhat souhlasu dotčeného státu vlajky.
4. Agentura provozuje středisko, které je k dispozici 24 hodin denně a 7 dní v týdnu a které na žádost, a aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy a právní předpisy Unie, poskytuje Komisi, příslušným vnitrostátním orgánům, aniž jsou dotčena jejich práva a povinnosti jakožto států vlajky, pobřežních států a států přístavu, a příslušným subjektům Unie v rámci jejich mandátu informace o situaci na moři a případně analytické údaje, které je podporují v oblasti: [pozm. návrh 42]
|
a) |
bezpečnosti, ochrany před protiprávními činy a znečištění moře; |
|
b) |
nouzových situací na moři; |
|
c) |
provádění veškerých právních předpisů Unie vyžadujících monitorování pohybu lodí a kontejnerů ztracených na moři ; [pozm. návrh 43] |
|
d) |
opatření proti hrozbám pirátství a úmyslných protiprávních činů, jak je stanoví platné právo Unie nebo mezinárodně dohodnuté právní nástroje v oblasti námořní dopravy; |
|
e) |
zavádění autonomních námořních hladinových lodí (MASS) a jejich interakce s konvenčními loděmi. |
Poskytování těchto informací podléhá platným pravidlům pro ochranu údajů a správním postupům, které případně stanoví řídící skupina na vysoké úrovni zřízená podle směrnice 2002/59/ES. Poskytování údajů pro identifikaci a sledování lodí na velké vzdálenosti by mělo podléhat souhlasu dotčeného státu vlajky.
5. Agentura v rámci své působnosti přispívá k včasné reakci na krizové situace a jejich zmírňování tím, že je členským státům a Komisi na jejich žádost nápomocna při provádění pohotovostních plánů a usnadňuje výměnu informací a osvědčených postupů.
6. Agentura je Komisi nápomocna při provozování složky námořního dohledu bezpečnostních služeb Copernicus v rámci správy a finančního rámce programu Copernicus.
7. Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při vytváření a udržování společného prostředí pro sdílení informací (CISE) založeného na dobrovolné účasti, což je řešení v oblasti interoperability s cílem usnadnit výměnu informací mezi různými systémy používanými civilními a vojenskými orgány odpovědnými za námořní prostor, které doplňují informace již dostupné prostřednictvím povinných informačních systémů.
Článek 9
Úkoly související s digitalizací a zjednodušením
1. Agentura podle potřeby shromažďuje a poskytuje objektivní, spolehlivé a srovnatelné statistiky, informace a údaje v oblastech upravených právními předpisy Unie, které spadají do působnosti agentury, s cílem umožnit Komisi a členským státům učinit potřebné kroky ke zlepšení jejich opatření a vyhodnotit účinnost a nákladovou efektivnost stávajících opatření. Tyto úkoly zahrnují usnadňování a podporu používání elektronických osvědčení, shromažďování, zaznamenávání a vyhodnocování technických údajů, systematické využívání stávajících databází, včetně jejich vzájemného obohacování pomocí inovativních nástrojů IT a umělé inteligence, a případně rozvoj dalších interoperabilních databází. V souvislosti s tím agentura rovněž přispívá k námořní oblasti společného evropského datového prostoru pro mobilitu tím, že zkoumá vazby se systémy jiných druhů dopravy.
2. Agentura je Komisi nápomocna při provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1239 (32), přičemž plní tyto úkoly:
|
a) |
vyvíjet, zpřístupňovat a udržovat společné složky informačních technologií a služby evropského prostředí jednotného námořního portálu, za něž odpovídá Komise; |
|
b) |
udržovat soubor údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu, příručku pro zavedení zpráv a šablony digitálních tabulek; |
|
c) |
poskytovat členským státům technické pokyny k provádění evropského prostředí jednotného námořního portálu; |
|
d) |
usnadnit opakované použití a sdílení údajů vyměňovaných v rámci evropského prostředí jednotného námořního portálu pomocí systému SafeSeaNet. [pozm. návrh 44] |
3. Agentura poskytuje členským státům na jejich žádost, a aniž jsou dotčena jejich práva a povinnosti jakožto států vlajky, technickou a operativní pomoc , jakož i pravidelné programy odborné přípravy a vydávání osvědčení, při digitalizaci jejich registrů a postupů usnadňujících zavádění elektronických osvědčení a při digitalizaci jakýchkoli jiných postupů, což může mít příznivý dopad na snížení administrativní zátěže orgánů státu vlajky, přístavu nebo pobřežního státu . [pozm. návrh 45]
Článek 10
Návštěvy členských států a inspekce
1. S cílem pomoci Komisi v plnění jejích povinností podle Smlouvy o fungování EU, a zejména v hodnocení účinného provádění příslušného práva Unie, agentura provádí návštěvy členských států v souladu s metodikou definovanou správní radou. Tato metodika zohlední při každé návštěvě integrovaný přístup, jehož cílem je během návštěvy pokaždé ověřit více než jeden právní předpis, který souvisí s funkcí zkoumaného členského státu jakožto státu vlajky, státu přístavu nebo pobřežního státu.
2. Agentura s dostatečným předstihem informuje daný členský stát o plánované návštěvě, o jménech zmocněných úředníků, o dni zahájení návštěvy a o jejím předpokládaném trvání. Úředníci agentury pověření provedením těchto návštěv předloží písemné rozhodnutí výkonného ředitele agentury upřesňující účel a cíle návštěvy.
3. Agentura může vykonávat inspekce jménem Komise podle požadavků závazných právních aktů Unie, pokud jde o subjekty uznané Unií v souladu s nařízením (ES) č. 391/2009 a pokud jde o výcvik a osvědčování námořníků ve třetích zemích v souladu se směrnicí (EU) 2022/993.
4. Agentura může rovněž vykonávat inspekce jménem Komise podle požadavků jakéhokoli jiného závazného právního aktu Unie, pokud se Komise rozhodne přenést tento úkol na agenturu.
5. Na konci každé návštěvy nebo inspekce agentura vypracuje zprávu a zašle ji Komisi a danému členskému státu. Zpráva by se měla řídit šablonou, kterou dříve stanovila Komise.
6. Je-li to vhodné, a v každém případě když je uzavřen cyklus návštěv nebo inspekcí, analyzuje agentura zprávy z tohoto cyklu za účelem určení horizontálních zjištění a obecných závěrů o účinnosti a nákladové efektivnosti zavedených opatření. Agentura předloží tuto analýzu Komisi k dalšímu projednání s členskými státy, aby byly vyvozeny příslušné závěry a usnadnilo se šíření osvědčených pracovních postupů , zejména pokud jde o provádění práva Unie . [pozm. návrh 46]
KAPITOLA III
DALŠÍ ÚKOLY AGENTURY TÝKAJÍCÍ SE MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ A SPOLUPRÁCE EVROPSKÉ POBŘEŽNÍ STRÁŽE
Článek 11
Mezinárodní vztahy
1. Agentura poskytuje členským státům a Komisi na jejich žádost technickou pomoc, která je nezbytná k tomu, aby se podílely na příslušných činnostech technických orgánů IMO, kde by se agentura EMSA měla v rámci delegace Komise účastnit diskuzí, Mezinárodní organizace práce v souvislosti s námořní dopravou, Pařížského memoranda a příslušných memorand o porozumění o státní přístavní inspekci (dále jen „Pařížské memorandum o porozumění“) a příslušných regionálních organizací, jichž je Unie členem, pokud jde o záležitosti spadající do pravomoci Unie. [pozm. návrh 47]
Za účelem účinného a efektivního plnění těchto úkolů může výkonný ředitel rozhodnout o umístění pracovníků do delegací Unie ve třetích zemích, s výhradou příslušných dohod s Evropskou službou pro vnější činnost. Takové rozhodnutí vyžaduje předchozí souhlas Komise a správní rady. Tímto rozhodnutím se určí rozsah činností, jež mají umístění pracovníci provádět, a to způsobem, který zabrání zbytečným nákladům a zdvojování administrativních funkcí agentury.
2. Agentura může na žádost Komise po konzultaci s Komisí poskytnout technickou pomoc včetně organizace příslušných vzdělávacích činností, pokud jde o příslušné právní akty Unie, státům, které žádají o přistoupení k Unii, a případně partnerským zemím v rámci evropského sousedství a zemím, které se účastní Pařížského memoranda o porozumění. [pozm. návrh 48]
3. Agentura může na žádost Komise nebo Evropské služby po konzultaci s Komisí nebo Evropskou službou pro vnější činnost, případně obou s oběma , poskytnout pomoc v případě znečištění z lodí či znečištění moře způsobeného zařízeními pro těžbu ropy nebo plynu, jež postihuje třetí země mající společné regionální moře s Unií. Agentura poskytuje tuto pomoc v souladu s mechanismem civilní ochrany Unie zřízeným rozhodnutím č. 1313/2013/EU a s podmínkami platnými pro členské státy podle čl. 5 odst. 1 tohoto nařízení, které se obdobně vztahují na třetí země. Tyto úkoly jsou koordinovány s existujícími regionálními ujednáními o spolupráci, jež se týkají znečištění moře. [pozm. návrh 49]
4. Aniž je dotčen článek 24, může agentura na žádost Komise po konzultaci s Komisí poskytovat technickou pomoc třetím zemím v záležitostech spadajících do oblasti její působnosti. [pozm. návrh 50]
5. Po schválení Komisí může Agentura může uzavřít správní ujednání a spolupracovat s dalšími subjekty Unie působícími v záležitostech spadajících do oblasti působnosti agentury. Tato ujednání a spolupráci je nutné nejprve projednat s Komisí a musí o nich být Komisi pravidelně podávány zprávy. [pozm. návrh 51]
6. Správní rada přijme strategii pro mezinárodní vztahy agentury v otázkách, které spadají do její oblasti působnosti. Tato Cílem této strategie musí být v souladu s politickými prioritami Komise a jejím cílem je pomáhat Komisi a Evropské službě pro vnější činnost při plnění těchto priorit Unie . Tato strategie se zahrne do programového dokumentu agentury, v němž se zároveň upřesní související zdroje. [pozm. návrh 52]
Článek 12
Evropská spolupráce při výkonu funkcí pobřežní stráže
1. Agentura ve spolupráci s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, zřízenou nařízením (EU) 2019/1896, a s Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu, zřízenou nařízením (EU) 2019/473, přičemž každá z těchto agentur jedná v rámci svého mandátu, podporuje vnitrostátní orgány, které plní funkce pobřežní stráže na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie, a případně i na mezinárodní úrovni:
|
a) |
sdílením, slučováním a analýzou informací, které jsou k dispozici v systémech hlášení lodí a jiných informačních systémech, jež tyto agentury provozují nebo k nimž mají přístup, v souladu s jejich právními základy, a aniž je tím dotčeno vlastnictví údajů členskými státy; |
|
b) |
poskytováním služeb v oblasti ostrahy a komunikace pomocí nejmodernějších technologií včetně vesmírné a pozemní infrastruktury a čidel upevněných na jakémkoli typu platformy; |
|
c) |
budováním kapacit tvorbou pokynů a doporučení a určováním osvědčených postupů, jakož i poskytováním odborné přípravy a výměny pracovníků; |
|
d) |
posílením výměny informací a spolupráce v souvislosti s výkonem funkcí pobřežní stráže, včetně analýzy operačních problémů a nově se vyvíjejících rizik v námořní oblasti , mimo jiné pomocí digitálních simulačních nástrojů ke studiu následků nehod ; [pozm. návrh 53] |
|
e) |
sdílením kapacit prostřednictvím plánování a provádění víceúčelových operací a sdílením prostředků a jiných schopností, a to v takovém rozsahu, v jakém jsou tyto činnosti koordinovány těmito agenturami a prováděny se souhlasem příslušných orgánů dotčených členských států. |
|
ea) |
sdílení příslušného výzkumu, vývoje a technologií, včetně umělé inteligence, kooperativním a flexibilním způsobem s cílem nalézt řešení výzev, jimž čelí jednotlivé oblasti; [pozm. návrh 54] |
|
eb) |
posílení spolupráce za účelem shromažďování údajů pro účely vědeckého výzkumu moří týkajících se mořských ekosystémů, fyzické oceánografie, mořské chemie, mořské biologie, rybolovu, vědeckých vrtů a kroužkování oceánů, geologického a geofyzikálního výzkumu a dalších činností; [pozm. návrh 55] |
|
ec) |
provádění projektů spolupráce se třetími zeměmi za účelem zlepšení námořní bezpečnosti, prevence znečištění z lodí, námořní bezpečnosti a ochrany mořského prostředí; [pozm. návrh 56] |
2. Aniž jsou dotčeny pravomoci správní rady agentury uvedené v článku 15, přesné formy spolupráce agentury s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a s Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu při výkonu funkcí pobřežní stráže se určí v pracovním ujednání v souladu s mandáty těchto agentur a s finančními pravidly, která se na tyto agentury vztahují. Toto ujednání schválí správní rada agentury, správní rada Evropské agentury pro kontrolu rybolovu a správní rada Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž.
3. Komise v úzké spolupráci s členskými státy, agenturou, Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu vypracuje praktickou příručku o evropské spolupráci při výkonu funkcí pobřežní stráže. Tato příručka obsahuje pokyny, doporučení a osvědčené postupy pro výměnu informací. Komise ji přijme ve formě doporučení.
4. Úkoly uvedené v tomto článku nesmí mít nepříznivý dopad na úkoly agentury uvedené v článcích 4 až 12 a nesmí zasáhnout do práv a povinností členských států, zejména pokud jde o státy vlajky, státy přístavu nebo pobřežní státy.
Článek 13
Komunikace a šíření informací
Agentura může z vlastního podnětu vykonávat komunikační činnost v oblastech spadajících do jejího mandátu. Komunikační činnost nesmí být na újmu plnění ostatních úkolů uvedených v článcích 4 až 13 a provádí se v souladu s příslušnými plány pro komunikaci a šíření informací přijatými správní radou. Tyto plány jsou založeny na analýze potřeb a správní rada je pravidelně aktualizuje.
KAPITOLA IV
ORGANIZACE AGENTURY
Článek 14
Správní a řídicí struktura
Správní a řídicí struktura Agentury se skládá z(e):
|
a) |
správní rady, která plní funkce stanovené v článku 16; |
|
b) |
výkonné rady, která plní funkce stanovené v článku 21; |
|
c) |
výkonného ředitele, který plní povinnosti stanovené v článku 23. |
Článek 15
Složení správní rady
1. Správní rada je složena z jednoho zástupce každého členského státu a čtyř zástupců Komise, přičemž všichni mají hlasovací právo.
Správní rada zahrnuje rovněž čtyři odborníky z nejvíce dotčených odvětví uvedených v článku 2, které jmenuje Komise, a to bez hlasovacího práva. [pozm. návrh 57]
Správní rada zahrnuje rovněž dva zástupce Evropského parlamentu v úloze pozorovatele bez hlasovacího práva. [pozm. návrh 58]
Členové správní rady jsou jmenováni na základě stupně své zkušenosti a odbornosti v oblastech uvedených v článku 2. Členské státy a Komise usilují o to, aby ve správní radě panovala rovnováha v zastoupení žen a mužů. Jeden ze čtyř odborníků je zástupcem rámce stálé spolupráce orgánů pro vyšetřování nehod v souladu s článkem 10 směrnice 2009/18/ES.
2. Každý členský stát , Evropský Parlament a Komise jmenuje jmenují své členy správní rady a náhradníky zastupující tyto členy v jejich nepřítomnosti. [pozm. návrh 59]
3. Funkční období je čtyřleté. Členové mohou být jmenováni opakovaně.
4. Každý člen a náhradník podepíše při nástupu do funkce písemné prohlášení o tom, že se nenachází ve střetu zájmů. Každý člen a náhradník toto prohlášení aktualizuje, pokud dojde ke změně okolností v souvislosti s případným střetem zájmů. Agentura tato prohlášení a jejich aktualizace zveřejní na svých internetových stránkách.
Článek 16
Funkce správní rady
1. Aby bylo zajištěno, že agentura plní své úkoly, správní rada:
|
a) |
určuje celkové a strategické zaměření činnosti agentury; |
|
b) |
poté, co obdrží stanovisko Komise, a v souladu s článkem 17 přijímá každý rok dvoutřetinovou většinou členů s hlasovacím právem jednotný programový dokument agentury; |
|
c) |
dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem přijímá roční rozpočet a plán pracovních míst agentury a vykonává další funkce ve vztahu k rozpočtu agentury podle kapitoly VI; |
|
d) |
přijímá dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem konsolidovanou výroční zprávu o činnosti agentury a každý rok ji do 1. července předkládá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a členským státům. Tato zpráva se zveřejní; |
|
e) |
přijímá finanční pravidla použitelná na agenturu v souladu s článkem 25; |
|
f) |
vydává stanovisko ke konečné účetní závěrce agentury; |
|
g) |
stanoví metodiku návštěv, které mají být vykonány podle článku 10. Pokud s touto metodikou Komise do 15 dnů ode dne schválení vyjádří nesouhlas, správní rada ji znovu posoudí a schválí s případnými změnami ve druhém čtení buď dvoutřetinovou většinou zahrnující zástupce Komise, nebo jednomyslně zástupci členských států; [pozm. návrh 60] |
|
h) |
projednává a schvaluje správní ujednání podle čl. 11 odst. 5; |
|
i) |
přijímá strategii boje proti podvodům přiměřenou riziku podvodů s ohledem na náklady a přínosy opatření, jež mají být provedena; |
|
j) |
přijímá a zveřejňuje pravidla pro předcházení střetům zájmů a řešením těchto střetů u svých členů a každoročně zveřejňuje na svých internetových stránkách prohlášení o zájmech členů správní rady; [pozm. návrh 61] |
|
k) |
na základě analýzy potřeb přijímá a pravidelně aktualizuje plány pro sdělování a šíření informací uvedené v článku 13; |
|
l) |
přijímá a zveřejňuje svůj jednací řád; [pozm. návrh 62] |
|
m) |
jmenuje členy výkonné rady dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem v souladu s článkem 21; |
|
n) |
přijímá pověření pro úkoly správní rady uvedené v článku 21; |
|
o) |
v souladu s odstavcem 2 vykonává ve vztahu k zaměstnancům agentury pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád ostatních zaměstnanců svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy (33); |
|
p) |
přijímá prováděcí pravidla k provedení služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců v souladu s čl. 110 odst. 2 služebního řádu; |
|
q) |
v souladu s článkem 22 jmenuje výkonného ředitele, vydává mu pokyny a sleduje jeho činnost a případně prodlužuje jeho funkční období nebo ho odvolává z funkce; |
|
r) |
stanoví rozhodovací postupy výkonného ředitele; |
|
s) |
podle potřeby jmenuje účetního, na něhož se vztahuje služební řád a pracovní řád ostatních zaměstnanců a který je při výkonu svých povinností zcela nezávislý; |
|
t) |
přijímá vhodná opatření v návaznosti na zjištění a doporučení vyplývající z interních nebo externích auditních zpráv a hodnocení a z vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) nebo Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO); |
|
u) |
přijímá veškerá rozhodnutí o zřizování vnitřních struktur agentury, včetně zřizování poradních nebo pracovních skupin, a o jejich případných změnách , přičemž bere ohled na potřeby činností agentury a na řádné rozpočtové řízení ; [pozm. návrh 63] |
|
v) |
rozhoduje o službách, které může agentura nabízet za poplatky a platby, a přijímá rámcový model pro finanční rozdělení poplatků a plateb, jak je uvedeno v čl. 26 odst. 3 písm. c). Pokud s rozhodnutím správní rady o službách, jež mají být nabízeny za poplatky, nebo s rámcovým modelem Komise do 15 dnů ode dne přijetí vyjádří nesouhlas, správní rada je znovu posoudí a schválí s případnými změnami ve druhém čtení buď dvoutřetinovou většinou zahrnující zástupce Komise, nebo jednomyslně zástupci členských států; [pozm. návrh 64] |
|
w) |
přijímá strategii pro dosahování vyšší účinnosti a synergií; |
|
x) |
přijímá strategii spolupráce se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi podle čl. 11 odst. 6. Pokud s touto strategií Komise do 15 dnů ode dne schválení vyjádří nesouhlas, správní rada ji znovu posoudí a schválí s případnými změnami ve druhém čtení buď dvoutřetinovou většinou zahrnující zástupce Komise, nebo jednomyslně zástupci členských států; [pozm. návrh 65] |
|
y) |
přijímá vnitřní bezpečnostní předpisy agentury podle článku 41; |
|
z) |
jmenuje pověřence agentury pro ochranu osobních údajů. |
2. Správní rada v souladu s čl. 110 odst. 2 služebního řádu přijímá rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, kterým přenáší příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn tyto pravomoci přenést na jiné osoby.
Vyžadují-li to mimořádné okolnosti, může správní rada prostřednictvím rozhodnutí dočasně pozastavit přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí jím přenesených na další osoby a vykonávat je sama, případně je přenést na některého ze svých členů nebo na zaměstnance jiného, než je výkonný ředitel.
Článek 17
Roční a víceleté programy
1. Do 30. listopadu každého roku správní rada přijme jednotný programový dokument, který obsahuje víceleté a roční programování, na základě návrhu předloženého výkonným ředitelem a s přihlédnutím ke stanovisku Komise , a v případě víceletých programů po konzultaci s Evropským parlamentem . Rozhodne-li se správní rada nezohlednit některé prvky stanoviska Komise, důkladně to odůvodní. Povinnost poskytnout důkladné odůvodnění se vztahuje i na prvky vznesené Evropským parlamentem během konzultace. Správní rada předá jej tento jednotný programový dokument Evropskému parlamentu, Radě a Komisi do 31 . ledna následujícího roku. [pozm. návrh 66]
Pokud s jednotným programovým dokumentem Komise do 15 dnů ode dne schválení vyjádří nesouhlas, správní rada jej znovu posoudí a schválí s případnými změnami ve lhůtě dvou měsíců ve druhém čtení buď dvoutřetinovou většinou, včetně zástupců Komise, nebo jednomyslně zástupci členských států. [pozm. návrh 67]
2. Za konečný se jednotný programový dokument považuje po konečném přijetí souhrnného rozpočtu a v případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.
3. Roční pracovní program obsahuje podrobné cíle a předpokládané výsledky, včetně ukazatelů výkonnosti. Obsahuje rovněž popis opatření, která mají být financována, a stanovení finančních a lidských zdrojů, které jsou na jednotlivá opatření přiděleny, v souladu se zásadami sestavování rozpočtu a řízení podle činností. Roční pracovní program musí být v souladu s víceletým pracovním programem uvedeným v odstavci 7. Musí v něm být jasně uvedeno, jaké úkoly byly ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem přidány, změněny nebo zrušeny. Součástí ročního nebo víceletého programu je strategie vztahů se třetími zeměmi či mezinárodními organizacemi podle článku 11 a činnosti založené na této strategii.
4. Je-li agentuře svěřen nový úkol, správní rada přijatý roční pracovní program změní. Začlenění takovéhoto nového úkolu je předmětem analýzy důsledků pro lidské a rozpočtové zdroje a může být spojeno s rozhodnutím odložit úkoly jiné.
5. Správní rada v rámci přípravy jednotného programového dokumentu posoudí a schválí žádosti Komise nebo členských států o technickou pomoc podle čl. 3 odst. 1 písm. c), čl. 3 odst. 2 písm. b), čl. 5 odst. 5 až 8, čl. 8 odst. 6 a 7, čl. 9 odst. 3, čl. 10 odst. 4 a čl. 11 odst. 2 a 4. Schválení těchto žádostí:
|
a) |
nesmí být na úkor ostatních úkolů agentury; |
|
b) |
brání duplicitnímu vynakládání úsilí; |
|
c) |
podléhá analýze důsledků pro lidské a rozpočtové zdroje a |
|
d) |
může být spojeno s rozhodnutím o odložení jiných úkolů. |
6. Jakákoli podstatná změna ročního pracovního programu se přijímá stejným postupem jako původní roční pracovní program. Správní rada může přenést pravomoc k provádění nepodstatných změn ročního pracovního programu na výkonného ředitele.
7. Víceletý pracovní program udává celkové strategické programování včetně cílů, předpokládaných výsledků a ukazatelů výkonnosti. Stanoví rovněž programování zdrojů, včetně víceletého rozpočtu a zaměstnanců.
8. Programování zdrojů se každoročně aktualizuje. Strategické programování se v případě potřeby aktualizuje, zejména za účelem zohlednění výsledku hodnocení uvedeného v článku 41.
Článek 18
Předseda správní rady
1. Správní rada volí ze svých členů s hlasovacím právem předsedu a místopředsedu. Předseda a místopředseda jsou voleni dvoutřetinovou většinou členů správní rady, kteří mají hlasovací právo.
2. Nemůže-li předseda vykonávat své povinnosti, zaujme jeho místo automaticky místopředseda.
3. Funkční období předsedy a místopředsedy činí čtyři roky. Mohou být jmenováni jednou opětovně. Skončí-li však jejich členství ve správní radě v průběhu jejich funkčního období, zaniká týmž dnem automaticky jejich funkce předsedy či místopředsedy.
Článek 19
Zasedání správní rady
1. Zasedání správní rady probíhají v souladu s jejím jednacím řádem a svolává je její předseda.
2. Zasedání se účastní výkonný ředitel agentury, ledaže předseda rozhodne, že jeho účast může vést ke střetu zájmů nebo že má správní rada přijmout rozhodnutí v souladu s článkem 35.
3. Řádné zasedání správní rady se koná dvakrát ročně. Navíc se schází z podnětu předsedy nebo na žádost Komise nebo jedné třetiny členských států členů správní rady . [pozm. návrh 68]
4. Jedná-li se o důvěrnou záležitost nebo střet zájmů, může správní rada rozhodnout o projednání určitých bodů pořadu jednání v nepřítomnosti dotčených členů. Není tím dotčeno právo členských států a Komise na zastoupení náhradníkem nebo jinou osobou. Podrobná prováděcí pravidla k tomuto ustanovení stanoví jednací řád správní rady.
5. Správní rada může přizvat jakoukoli osobu, jejíž stanovisko může být důležité, aby se zúčastnila jejích schůzí jako pozorovatel.
6. Členům správní rady mohou být v souladu s příslušnými ustanoveními jednacího řádu nápomocni poradci nebo odborníci.
7. Sekretariát správní rady zabezpečuje agentura.
Článek 20
Pravidla hlasování ve správní radě
1. Správní rada přijímá rozhodnutí nadpoloviční většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem, není-li v tomto nařízení stanoveno jinak.
2. Rozhodnutí uvedená v čl. 16 odst. 1 písm. c) až e) a písm. i), j), n), o), p), q), t) a u) a v čl. 16 odst. 2 mohou být přijata pouze tehdy, pokud zástupci Komise hlasovali kladně. Pro účely přijímání rozhodnutí uvedených v čl. 16 odst. 1 písm. b) se souhlas zástupce Komise vyžaduje pouze u těch prvků rozhodnutí, které se netýkají ročního a víceletého pracovního programu agentury. [pozm. návrh 69]
3. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas. Výkonný ředitel agentury nehlasuje. [pozm. návrh 70]
4. V nepřítomnosti hlasujícího člena je k výkonu jeho hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník.
5. Jednací řád stanoví podrobnější úpravu hlasování, včetně podmínek, za kterých může člen jednat v zastoupení jiného člena.
Článek 21
Výkonná rada
1. Správní radě je nápomocna výkonná rada.
2. Výkonná rada:
|
a) |
dohlíží na provádění rozhodnutí správní rady o správním a rozpočtovém řízení; |
|
aa) |
rozhoduje o záležitostech stanovených finančními předpisy přijatými podle článku 25, které nejsou tímto nařízením svěřeny výhradně správní radě; [pozm. návrh 71] |
|
b) |
připravuje rozhodnutí přijímaná správní radou; |
|
c) |
v součinnosti se správní radou zajišťuje vhodná následná opatření na základě zjištění a doporučení plynoucích z interních či externích auditních zpráv a hodnocení, jakož i z vyšetřování, které provádí úřady OLAF a EPPO. |
3. Je-li to z naléhavých důvodů nezbytné, může výkonná rada přijmout určitá prozatímní rozhodnutí jménem správní rady, zejména ve věcech správního řízení, včetně pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování, a v rozpočtových záležitostech.
4. Výkonnou radu tvoří předseda a místopředseda výkonné rady, jeden zástupce Komise ve správní radě a tři další členové jmenovaní správní radou z jejích členů s hlasovacím právem. Předseda správní rady je zároveň předsedou výkonné rady. Výkonný ředitel se účastní zasedání výkonné rady, avšak nemá hlasovací právo. Výkonná rada může přizvat k účasti na svých zasedáních další pozorovatele. [pozm. návrh 72]
5. Funkční období členů výkonné rady je čtyři roky s možností prodloužení. Funkční období členů výkonné rady skončí v okamžiku, kdy skončí jejich členství ve správní radě.
6. Řádná zasedání výkonné rady se konají alespoň jednou za tři měsíce. Kromě toho se schází z podnětu předsedy nebo na žádost svých členů.
6a. Výkonná rada přijímá rozhodnutí vzájemnou shodou. Není-li výkonná rada schopna přijmout rozhodnutí na základě shody, postoupí se záležitost správní radě. [pozm. návrh 73]
7. Jednací řád výkonné rady stanoví správní rada.
KAPITOLA V
VÝKONNÝ ŘEDITEL
Článek 22
Jmenování, prodloužení funkčního období a odvolání
1. Výkonného ředitele jmenuje správní rada na základě zásluh a , dovedností , odborných znalostí, prokázaných schopnosti a zkušeností z námořního odvětví , a to ze seznamu uchazečů navrženého Komisí na základě otevřeného a transparentního výběrového řízení, které respektuje zásadu vyváženého zastoupení žen a mužů. [pozm. návrh 74]
1a. Před jmenováním je uchazeč vybraný správní radou vyzván, aby vystoupil před příslušným výborem Evropského parlamentu a zodpověděl otázky jeho členů. [pozm. návrh 75]
2. Pro účely uzavření smlouvy s výkonným ředitelem je agentura zastoupena předsedou správní rady.
3. Funkční období výkonného ředitele je pětileté. V dostatečném předstihu před koncem tohoto období provede Komise posouzení, které zohlední hodnocení činnosti výkonného ředitele a budoucí úkoly a výzvy agentury.
4. Správní rada může na návrh Komise, který zohledňuje posouzení uvedené v odstavci 3, funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit, a to na dobu nepřesahující pět let. Správní rada o svém záměru prodloužit funkční období výkonného ředitele vyrozumí Evropský parlament a Radu Evropské unie. Než správní rada přijme rozhodnutí o prodloužení mandátu, může být výkonný ředitel vyzván, aby učinil prohlášení před příslušným výborem Evropského parlamentu a odpověděl na otázky jeho členů. [pozm. návrh 76]
5. Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se nesmí účastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.
6. Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze na základě rozhodnutí správní rady jednající na návrh Komise. Evropský parlament a Rada jsou o důvodech tohoto rozhodnutí informovány způsobem, který je v souladu s platnými požadavky na zachování důvěrnosti. [pozm. návrh 77]
6a. Správní rada přijímá rozhodnutí o jmenování, prodloužení funkčního období nebo odvolání výkonného ředitele dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem. [pozm. návrh 78]
7. Výkonný ředitel je zaměstnán jako dočasný zaměstnanec agentury podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců.
Článek 23
Úkoly a povinnosti výkonného ředitele
1. Výkonný ředitel řídí agenturu v souladu s rozhodnutími správní rady a zodpovídá se správní radě.
2. Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise, správní rady a výkonné rady, je výkonný ředitel při výkonu své funkce nezávislý a nežádá ani nepřijímá pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu.
3. Výkonný ředitel předkládá Evropskému parlamentu na jeho žádost zprávy o plnění svých úkolů. Rada může výkonného ředitele vyzvat, aby o plnění svých povinností předložil zprávu.
4. Výkonný ředitel je zákonným zástupcem agentury. Výkonný ředitel proto: [pozm. návrh 79]
|
a) |
poskytuje Komisi a členským státům technickou pomoc a odborné znalosti v rámci zasedání IMO; [pozm. návrh 80] |
|
b) |
je odpovědný správní radě agentury při přijímání politicky citlivých rozhodnutí v zájmu Unie. [pozm. návrh 81] |
5. Výkonný ředitel odpovídá za plnění úkolů svěřených agentuře tímto nařízením. Výkonný ředitel zejména:
|
a) |
zajišťuje udržitelnou a účinnou běžnou správu agentury; [pozm. návrh 82] |
|
b) |
organizuje a řídí činnost a zaměstnance agentury a dohlíží na ně v mezích rozhodnutí správní rady; |
|
c) |
připravuje a provádí rozhodnutí přijatá správní radou; |
|
d) |
připravuje návrh finančních pravidel použitelných pro agenturu k přijetí správní radou; |
|
e) |
sestavuje odhady příjmů a výdajů agentury v souladu s článkem 27 a plní rozpočet v souladu s článkem 28; |
|
f) |
vypracovává návrh jednotného programového dokumentu a předkládá jej správní radě k přijetí po konzultaci s Komisí nejméně čtyři týdny před příslušným zasedáním správní rady; |
|
g) |
provádí jednotný programový dokument, posuzuje pokrok ve srovnání s příslušnými ukazateli a podává zprávy o jeho provádění správní radě; |
|
h) |
připravuje souhrnnou výroční zprávu o činnosti agentury a předkládá ji správní radě k posouzení a přijetí; |
|
i) |
vyřizuje každou žádost o pomoc v souladu s čl. 17 odst. 5; |
|
j) |
po konzultaci s Komisí a na základě metodiky návštěv stanovené správní radou v souladu s čl. 16 odst. 1 písm. g) rozhoduje o provedení návštěv a inspekcí stanovených v článku 10; |
|
k) |
uzavírá správní ujednání s jinými subjekty Unie, které pracují v oblasti činností agentury, pokud byl návrh ujednání předložen ke konzultaci nejprve Komisi a správní radě v souladu s čl. 11 odst. 5 a správní rada vůči němu během čtyř týdnů nevznesla námitky; |
|
l) |
přijímá veškerá opatření nezbytná k zajištění chodu agentury v souladu s tímto nařízením, včetně přijímání vnitřních správních pokynů a zveřejňování oznámení; |
|
m) |
organizuje účinný systém kontroly s cílem umožnit srovnání výsledků agentury s jejími cíli a úkoly stanovenými v tomto nařízení. K tomuto účelu vytvoří po dohodě s Komisí a správní radou specificky koncipované ukazatele výkonnosti, které umožní efektivní posouzení dosažených výsledků. Zajistí, aby se organizační struktura agentury v rámci dostupných finančních a lidských zdrojů pravidelně přizpůsobovala vznikajícím potřebám. V souvislosti s tím zavede postupy pravidelného hodnocení, které splňují všeobecně uznávané profesní normy; |
|
n) |
zavede efektivní a účinný systém vnitřní kontroly, zajišťuje jeho fungování a informuje správní radu o veškerých jeho podstatných změnách; |
|
o) |
zajišťuje provádění posouzení a řízení rizik pro agenturu; |
|
p) |
připravuje akční plán v návaznosti na závěry zpráv o interním nebo externím auditu a hodnocení, jakož i vyšetřování vedených úřadem OLAF a Úřadem evropského veřejného žalobce podle článku 38, a podává zprávy o pokroku dvakrát ročně Komisi a pravidelně správní radě; |
|
q) |
chrání finanční zájmy Unie uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání, aniž by byla dotčena vyšetřovací pravomoc úřadu OLAF a Úřadu evropského veřejného žalobce, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně uložením účinných, přiměřených a odrazujících správních sankcí, včetně finančních sankcí; |
|
r) |
vypracovává strategii agentury pro boj proti podvodům, strategii pro dosahování úspor z důvodu zvýšení efektivity a synergie, strategii pro spolupráci se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi a strategii pro organizační řízení a systémy vnitřní kontroly a předkládá je správní radě ke schválení; |
|
s) |
podporuje rozmanitost a zajišťuje vyvážené zastoupení žen a mužů, pokud jde o přijímání zaměstnanců agentury; |
|
t) |
přijímá zaměstnance z co nejširší zeměpisné základny; |
|
u) |
navrhuje a provádí komunikační politiku agentury; |
|
v) |
plní veškeré další úkoly, které mu svěřila nebo které na něj přenesla správní rada nebo které se vyžadují podle tohoto nařízení. |
Článek 24
Účast třetích zemí
1. Agentura je otevřená účasti třetích zemí, které uzavřely dohody s Unií, na jejichž základě přijaly a uplatňují právo Unie v oblasti námořní bezpečnosti, bezpečnosti námořní dopravy a zabránění znečištění z lodí a zasahování při něm.
2. Podle odpovídajících ustanovení těchto dohod agentura po obdržení stanoviska Komise uzavírá ujednání, která upřesňují povahu a rozsah podrobných pravidel účasti těchto zemí na práci agentury, včetně ustanovení o finančních příspěvcích a zaměstnancích.
KAPITOLA VI
FINANČNÍ USTANOVENÍ
Článek 25
Finanční předpisy
Správní rada přijme po konzultaci s Komisí finanční předpisy použitelné na agenturu. Tyto finanční předpisy se mohou odchýlit od nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715, pouze pokud je to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti agentury a s předchozím souhlasem Komise.
Článek 26
Rozpočet
1. Odhady všech příjmů a výdajů agentury se vypracovávají na každý rozpočtový rok, jenž odpovídá kalendářnímu roku, a uvedou se v rozpočtu agentury.
2. Rozpočet agentury musí být vyrovnaný co do příjmů a výdajů.
3. Aniž jsou dotčeny jiné zdroje, příjmy agentury zahrnují:
|
a) |
příspěvek Unie zanesený do souhrnného rozpočtu Evropské unie a granty od subjektů Unie; |
|
b) |
možné příspěvky od kterékoli třetí země, která se účastní práce agentury v souladu s článkem 24; |
|
c) |
veškeré poplatky a platby za infrastrukturu, publikace, odbornou přípravu nebo jakékoli jiné služby spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení poskytované agenturou v souladu s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými podle uvedenými v článku 33; [pozm. návrh 83] |
|
d) |
jakékoli dobrovolné finanční příspěvky členských států, třetích zemí nebo jiných subjektů, pokud jsou tyto příspěvky transparentní, jsou v rozpočtu jasně určeny a neohrožují nezávislost a nestrannost agentury. |
4. Výdaje agentury zahrnují odměny zaměstnanců, správní výdaje, výdaje na infrastrukturu a provozní náklady.
Článek 27
Sestavování rozpočtu
1. Výkonný ředitel vypracuje každoročně návrh odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok, včetně plánu pracovních míst, a zašle jej správní radě.
2. Správní rada na základě tohoto návrhu přijme předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok.
3. Tento předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů agentury se do 31. ledna každého roku zašle Komisi. Konečnou verzi tohoto odhadu předloží správní rada Komisi do 31. března.
4. Komise předkládá odhad příjmů a výdajů rozpočtovému orgánu společně s návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie.
5. Na základě předložených odhadů Komise zapracuje ty odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši dotace, která má být poskytnuta ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, do návrhu tohoto souhrnného rozpočtu, který předloží rozpočtovému orgánu v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování EU.
6. Rozpočtový orgán schvaluje prostředky na příspěvek pro agenturu.
7. Rozpočtový orgán přijímá plán pracovních míst agentury.
8. Rozpočet agentury přijímá správní rada dvoutřetinovou většinou členů s hlasovacím právem . Rozpočet se stává konečným po konečném schválení souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví. [pozm. návrh 84]
9. Na jakékoli stavební projekty, jež by mohly mít významný dopad na rozpočet agentury, se vztahují ustanovení nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 2019/715.
Článek 28
Plnění rozpočtu
1. Rozpočet agentury plní výkonný ředitel.
2. Výkonný ředitel předkládá každoročně rozpočtovému orgánu veškeré informace týkající se výsledku hodnotících postupů.
Článek 29
Předkládání účetní závěrky a udělení absolutoria
1. Účetní agentury předá do 1. března následujícího rozpočtového roku předběžnou účetní závěrku účetnímu Komise a Účetnímu dvoru.
2. Agentura zašle do 31. března následujícího rozpočtového roku zprávu o rozpočtovém a finančním řízení Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.
3. Účetní Komise zasílá Účetnímu dvoru do 31. března následujícího rozpočtového roku předběžnou účetní závěrku agentury konsolidovanou se závěrkou Komise.
4. Po obdržení připomínek Účetního dvora k předběžné účetní závěrce agentury podle článku 246 finančního nařízení vypracuje výkonný ředitel na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku agentury a předloží ji správní radě k vyjádření.
5. Správní rada vydá stanovisko ke konečné účetní závěrce agentury.
6. Účetní konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady zašle do 1. července následujícího rozpočtového roku Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.
7. Do 15. listopadu následujícího rozpočtového roku se konečná účetní závěrka zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.
8. Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho vyjádření do 30. září. Tuto odpověď zašle též správní radě.
9. Výkonný ředitel předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro hladký průběh udílení absolutoria pro příslušný rozpočtový rok v souladu s čl. 261 odst. 3 finančního nařízení.
10. Na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament před 15. květnem roku N+2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.
KAPITOLA VII
ZAMĚSTNANCI
Článek 30
Obecná ustanovení
Na zaměstnance agentury se vztahuje služební řád a pracovní řád ostatních zaměstnanců a pravidla přijatá na základě dohody mezi orgány Unie k provedení tohoto služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců.
Článek 31
Vyslaní národní odborníci a jiní zaměstnanci
1. Agentura může využívat i vyslané národní odborníky nebo jiné zaměstnance, kteří nejsou zaměstnáni agenturou.
2. Správní rada přijme rozhodnutí, kterým stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do agentury.
KAPITOLA VIII
OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 32
Právní postavení a sídlo
1. Agentura je subjektem Unie a má právní subjektivitu.
2. V každém členském státě požívá agentura nejrozsáhlejší způsobilosti k právním úkonům, jakou přiznávají právní předpisy tohoto členského státu právnickým osobám. Zejména může nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.
3. Agenturu zastupuje její výkonný ředitel.
4. Sídlo agentury je v Lisabonu v Portugalsku.
4a. Za účelem finančních úspor agentura ve vhodných případech úzce spolupracuje s jinými orgány, institucemi a subjekty Unie, zejména s těmi, které mají sídlo v tomtéž členském státu. [pozm. návrh 85]
5. Na požádání Komise může správní rada , poté co informuje příslušný výbor Evropského parlamentu, se souhlasem daných členských států a ve spolupráci s nimi a s náležitým přihlédnutím k rozpočtovým důsledkům, včetně jakéhokoli případného příspěvku ze strany daných členských států, rozhodnout o zřízení regionálních středisek nezbytných k plnění některých úkolů agentury co nejúčinnějším a nejefektivnějším způsobem. Při přijímání takového rozhodnutí správní rada přesně vymezí rozsah činností regionálního střediska, přičemž se vyhýbá nadbytečným finančním výdajům a posiluje spolupráci se stávajícími regionálními a vnitrostátními sítěmi. [pozm. návrh 86]
Článek 33
Prováděcí akty týkající se poplatků a plateb Poplatky a platby [pozm. návrh 87]
1. Komise přijme v souladu se zásadami stanovenými v odstavcích 2, 3 a 4 prováděcí akty, jimiž stanoví:
|
a) |
poplatky a platby hrazené agentuře zejména v souladu s čl. 26 odst. 3 písm. c) a |
|
b) |
podmínky úhrady. |
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2. [pozm. návrh 88]
2. Poplatky a platby jsou vybírány za případné služby poskytované agenturou, zejména třetím zemím a průmyslu za úkoly spadající do jejích pravomocí.
3. Všechny poplatky a platby jsou vyjádřeny a hrazeny v eurech. Poplatky a platby se stanoví transparentně, spravedlivě a jednotně. Podle potřeby se zohlední zvláštní potřeby malých a středních podniků, včetně možnosti rozdělení plateb do několika splátek a etap. Rozdělení poplatků musí být v účtech jasně označeno. Pro úhradu poplatků a plateb se stanoví přiměřené lhůty.
4. Výše poplatků a plateb je určena na úrovni zajišťující, že jim odpovídající příjmy dostačují ke krytí celkových nákladů na poskytnuté služby. V těchto nákladech se zejména zohledňují veškeré výdaje agentury na zaměstnance podílející se na činnostech uvedených v odstavci 2 včetně poměrného příspěvku zaměstnavatele do systému důchodového pojištění. Pokud opakovaně vznikne zásadní nerovnováha plynoucí z poskytování služeb, za které se hradí poplatky a platby, musí být výše těchto poplatků a plateb upravena. Tyto poplatky a platby jsou příjmy účelově vázanými na agenturu.
4a. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 33a, kterými doplní toto nařízení stanovením metodiky pro výpočet poplatků a plateb uvedených v odstavci 2. Tato metodika vychází ze zásad stanovených v odstavcích 3 a 4. [pozm. návrh 89]
4b. Na základě metodiky stanovené podle odstavce 4a přijme Komise prováděcí akty, kterými stanoví poplatky a platby za poskytování služeb. Tyto akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2. [pozm. návrh 90]
Článek 33a
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 33 odst. 4a je svěřena Komisi na dobu neurčitou od … [den použitelnosti nařízení] / na dobu … let od …
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci podle čl. 33 odst. 4a kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádných již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 33 odst. 4a vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. [pozm. návrh 91]
Článek 34
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 (34). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 35
Výsady a imunity
Na agenturu a její zaměstnance se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie.
Článek 36
Jazyková ujednání
1. Na agenturu se vztahují ustanovení nařízení Rady č. 1 (35).
2. Překladatelské služby potřebné pro fungování agentury zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.
Článek 37
Transparentnost
1. Na dokumenty, které má agentura v držení, se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (36).
2. Do šesti měsíců ode dne prvního zasedání přijme správní rada podrobná pravidla pro uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001.
3. Proti rozhodnutím přijatým agenturou úřadem podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost k veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie, za podmínek stanovených v článcích 228 a 263 Smlouvy o fungování EU.
4. Zpracování osobních údajů agenturou se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (37).
Článek 38
Boj proti podvodům
1. Za účelem usnadnění boje proti podvodům, úplatkářství , zneužití funkce a jiným protiprávním jednáním podle nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 agentura přijme vhodné předpisy vztahující se na všechny zaměstnance agentury. [pozm. návrh 92]
2. Evropský účetní dvůr má pravomoc provádět audit na základě dokumentů a inspekcí na místě u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří od agentury obdrželi finanční prostředky Unie.
3. Úřad OLAF může provádět vyšetřování včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 s cílem stanovit, zda v souvislosti s grantem nebo zakázkou financovanou agenturou nedošlo k podvodu, korupci , zneužití funkce nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. [pozm. návrh 93]
4. Aniž jsou dotčena ustanovení odstavců 1, 2 a 3, obsahují dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu, které agentura uzavře nebo přijme, ustanovení, která Evropský účetní dvůr a úřady OLAF a EPPO výslovně zmocňují k provádění těchto auditů či vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.
Článek 39
Bezpečnostní pravidla týkající se ochrany utajovaných informací a citlivých neutajovaných informací
Agentura přijme bezpečnostní pravidla rovnocenná bezpečnostním pravidlům Komise na ochranu utajovaných informací Evropské unie a citlivých neutajovaných informací, jak je stanoveno v rozhodnutích Komise (EU, Euratom) 2015/443 (38) a 2015/444 (39). Bezpečnostní pravidla agentury zahrnují mimo jiné ustanovení o výměně, zpracovávání a uchovávání těchto informací.
Článek 40
Odpovědnost
1. Smluvní odpovědnost agentury je upravena právními předpisy platnými pro dotyčnou smlouvu.
2. Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat na základě rozhodčí doložky ve smlouvě uzavřené agenturou.
3. V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí agentura v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států veškerou škodu způsobenou jejími útvary nebo jejími zaměstnanci při výkonu jejich povinností.
4. Soudní dvůr Evropské unie je příslušný pro spory vztahující se k náhradě škody podle odstavce 3.
5. Osobní odpovědnost zaměstnanců vůči agentuře se řídí služebním řádem nebo pracovním řádem vztahujícím se na tyto zaměstnance.
Článek 41
Hodnocení a přezkum
1. Do pěti let po... [vstupu vstup v platnost] a poté každých pět let provede Komise hodnocení, které posoudí zejména dopad, efektivitu a účinnost, účelnost a analýzu nákladů a přínosů agentury a jejích pracovních postupů. Hodnocení se zejména zaměří na případnou potřebu upravit mandát agentury a finanční dopady jakékoli takové úpravy. [pozm. návrh 94]
2. Komise předá hodnotící zprávu spolu se svými závěry ohledně této zprávy Evropskému parlamentu, Radě a správní radě. Závěry hodnocení se zveřejní.
3. Při každém druhém hodnocení se rovněž posuzují výsledky, jichž agentura dosáhla z hlediska svých cílů, mandátu a úkolů. Pokud Komise dospěje k názoru, že zachování agentury již není s ohledem na cíle, mandát a úkoly, které jí byly svěřeny, odůvodněné, může navrhnout, aby bylo toto nařízení odpovídajícím způsobem změněno nebo zrušeno.
Článek 42
Správní šetření evropského veřejného ochránce práv
Činnost agentury podléhá šetřením evropského veřejného ochránce práv podle článku 228 Smlouvy o fungování EU.
Článek 43
Přechodná ustanovení
1. Odchylně od článku 15 tohoto nařízení zůstávají členové správní rady, kteří byli jmenováni podle nařízení (ES) č. 1406/2002 před [dnem vstupu tohoto nařízení v platnost], ve funkci jako členové správní rady, dokud neskončí jejich funkční období, aniž je tím dotčeno právo členských států jmenovat nového zástupce.
2. Výkonný ředitel agentury, který je jmenován na základě článku 16 nařízení (EU) č. 1406/2002, zůstává na místě výkonného ředitele, jehož úkoly a povinnosti jsou stanoveny v článku 23 tohoto nařízení. Pokud je rozhodnutí o prodloužení funkčního období výkonného ředitele v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1406/2002 přijato před vstupem tohoto nařízení v platnost, trvá prodloužení funkčního období o pět let. Ostatní podmínky jeho smlouvy zůstávají beze změny.
3. Vstupem tohoto nařízení v platnost nejsou dotčeny všechny pracovní smlouvy platné ke dni [vstupu tohoto nařízení v platnost]
Článek 44
Zrušení
Nařízení (ES) č. 1406/2002 se zrušuje.
Článek 45
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V … dne...
Za Evropský parlament
předsedkyně
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C,, s..
(2) Úř. věst. C,, s..
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 ze dne 27. června 2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 1).
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/35/ES ze dne 7. září 2005 o znečištění z lodí a o zavedení sankcí, včetně trestních sankcí, za protiprávní jednání v oblasti znečišťování (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 11).
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 57).
(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/18/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy a kterou se mění směrnice Rady 1999/35/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 114).
(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/21/ES ze dne 23. dubna 2009 o souladu s požadavky na stát vlajky (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 132).
(8) https://european-union.europa.eu/system/files/2022-06/joint_statement_on_decentralised_agencies_en.pdf.
(9) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (Úř. věst. L 122, 10.5.2019, s. 1).
(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883 ze dne 17. dubna 2019 o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí, kterou se mění směrnice 2010/65/EU a zrušuje směrnice 2000/59/ES (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 116).
(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).
(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/802 ze dne 11. května 2016 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 58).
(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 ze dne 29. dubna 2015 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy a o změně směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 55).
(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).
(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 725/2004 ze dne 31. března 2004 o zvýšení bezpečnosti lodí a přístavních zařízení (Úř. věst. L 129, 29.4.2004, s. 6).
(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel a kterou se zrušuje směrnice Rady 93/75/EHS (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 10).
(17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1).
(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/473 ze dne 19. března 2019 o Evropské agentuře pro kontrolu rybolovu (Úř. věst. L 83, 25.3.2019, s. 18).
(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(20) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(22) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.
(23) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/45/ES ze dne 6. května 2009 o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě (Úř. věst. L 163, 25.6.2009, s. 1).
(24) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/25/ES ze dne 14. dubna 2003 o zvláštních požadavcích na stabilitu osobních lodí typu ro-ro (Úř. věst. L 123, 17.5.2003, s. 22).
(25) Směrnice Rady 98/41/ES ze dne 18. června 1998 o registraci osob na palubách osobních lodí provozujících dopravu do přístavů členských států Společenství nebo z nich (Úř. věst. L 188, 2.7.1998, s. 35).
(26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 11).
(27) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/15/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 47).
(28) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU ze dne 23. července 2014 o lodní výstroji a o zrušení směrnice Rady 96/98/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 146).
(29) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/993 ze dne 8. června 2022 o minimální úrovni výcviku námořníků (Úř. věst. L 169, 27.6.2022, s. 45).
(30) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924).
(31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 330, 10.12.2013, s. 1).
(32) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1239 ze dne 20. června 2019, kterým se zřizuje evropské prostředí jednotného námořního portálu a zrušuje směrnice 2010/65/EU (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 64).
(33) Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a kterým se zavádějí zvláštní opatření dočasně použitelná na úředníky Komise (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1).
(34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se zřizuje Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) a kterým se mění nařízení o námořní bezpečnosti a zabránění znečištění z lodí (Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 1).
(35) Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385/58. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 ze dne 20. listopadu 2006, kterým se v důsledku přistoupení Bulharska a Rumunska přizpůsobují některá nařízení a rozhodnutí.
(36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).
(37) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
(38) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).
(39) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).
ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/1026/oj
ISSN 1977-0863 (electronic edition)