Zpravodajka:

Violeta JELIĆ

Spoluzpravodaj:

Gaetano STELLA

Poradci	Vladimíra DRBALOVÁ (pro zpravodajku skupiny I) Alessio D’AMATO (pro spoluzpravodaje skupiny III)
Rozhodnutí plenárního shromáždění	18. 1. 2024
Právní základ	čl. 52 odst. 2 jednacího řádu
Odpovědná sekce	Poradní komise pro průmyslové změny
Přijato v sekci	5. 11. 2024
Přijato na plenárním zasedání	4. 12. 2024
Plenární zasedání č.	592
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	197/0/5

1.   Závěry a doporučení

1.1

EHSV vítá odhodlání Evropské komise vyjádřené v nových politických směrech na období 2024–2029 vytvořit plán pro udržitelnou prosperitu a konkurenceschopnost Evropy založený na nové „dohodě o čistém průmyslu“ a dobře fungujícím jednotném trhu EU, které jsou nezbytné pro hladkou ekologickou a digitální transformaci.

1.2

EHSV si uvědomuje zásadní úlohu, kterou v rámci ekologické transformace hrají odborné služby a která je v „dohodě o čistém průmyslu“ implicitně daná a představuje potenciální zdroj příležitostí i výzev, zejména pokud jde o potřeby v oblasti dovedností.

1.3

EHSV vyzývá orgány EU, aby vytvořily opatření, která podnikům umožní přizpůsobit se změnám, jež přináší tak složitý proces, jako je ekologická transformace, s cílem udržet podniky v Evropě a čelit náročným cílům v oblasti udržitelnosti v rámci EU. Zvláštní pozornost by měla být věnována rodinným podnikům, mikropodnikům a malým a středním podnikům a dosažení cílů v oblasti konkurenceschopnosti.

1.4

EHSV se obává, že proces ekologizace se může zastavit v důsledku nedostatku pracovních sil a kvalifikovaných pracovníků, nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a stále větší zátěže v oblasti regulace, administrativy a nákladů, jakož i nových výzev způsobených rychlými změnami v dodavatelských řetězcích.

1.5

Je třeba realizovat novou vizi unie dovedností. Ve vzdělávacích systémech je třeba provést důsledné reformy s cílem přizpůsobit vzdělávací programy změnám ve světě práce, podpořit všechny příslušné vzdělávací programy (včetně programů v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky), zavést novou strategii pro odborné vzdělávání a přípravu a podpořit učitele a zlepšit koordinaci na úrovni EU.

1.6

Orgány EU a členské státy by si měly uvědomit zásadní úlohu, kterou hrají odborné služby, ať regulované či neregulované, při ambiciózním návratu Evropy k prosperitě. Tento návrat však musí být v souladu s cíli v oblasti životního prostředí a udržitelnosti a musí podporovat rozvoj dovedností v součinnosti s hospodářskými odvětvími a výslovně zohledňovat vyvíjející se struktury hodnotových řetězců.

1.7

EHSV si rovněž uvědomuje, že je třeba podporovat vzdělávací iniciativy jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států. To by mohlo zahrnovat zvláštní finanční pobídky pro kurzy odborného vzdělávání a přípravy zaměřené na ekologizaci odborných služeb. Rovněž by to mohlo zahrnovat zřizování akademických kurzů na úrovni EU, jejichž účelem by bylo přivádět nové odborníky nebo proškolovat stávající odborníky v problematice cílů v oblasti udržitelnosti a podporovat jak přizpůsobování stávajících dovedností a pracovních míst, tak jejich zlepšování (programy prohlubování dovedností a změny kvalifikace). Z těchto iniciativ by rovněž mohly vzejít nové dovednosti pro ekologickou a digitální transformaci.

1.8

EHSV navrhuje zaměřit politiky na podporu vytváření sítí odborných služeb, aby se zlepšil provozní rozsah souvisejících činností, a to s náležitým zohledněním specifických rysů jednotlivých členských států.

1.9

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků by bylo možné odstranit na základě výše uvedených návrhů a vyškolením kvalifikovaných odborníků v Evropě nebo přilákáním odborníků ze zemí mimo EU prostřednictvím politik a iniciativ (např. iniciativa „rezervoár talentů“, která by mohla pomoci přilákat odborníky ze třetích zemí a zároveň rozšířit trh pro odborníky z EU).

1.10

EHSV zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou v úspěšných a spravedlivých procesech ekologické transformace hrají sociální partneři, organizace poskytující odborné služby a další příslušné organizace občanské společnosti.

1.11

EHSV rovněž upozorňuje na další problémy v širokém kontextu poskytování odborných služeb, včetně překážek v uznávání kvalifikací, které bude třeba odstranit, aby bylo možné využívat profesní mobilitu a řešit nedostatek kvalifikovaných pracovníků. EHSV doporučuje, aby bylo v této oblasti vyvíjeno trvalé úsilí, a to i prostřednictvím návazných stanovisek k této problematice.

2.   Politické souvislosti

2.1

Na mimořádném zasedání Rady EU ve dnech 17.–18. dubna 2024 se vedoucí představitelé EU zavázali k uzavření nové dohody pro konkurenceschopnost Evropy, která bude založena na plně integrovaném jednotném trhu. Dohoda musí být zaměřena na posílení evropské hospodářské, výrobní, průmyslové a technologické základny, a tím na zajištění hospodářské odolnosti a průmyslové obnovy Unie, její globální konkurenceschopnosti, vedoucího postavení v oblasti technologií i její atraktivity jako místa k podnikání. Součástí nových politických směrů předsedkyně Evropské komise na období 2024–2029 jsou nyní konkrétní opatření, přičemž dlouhodobé cíle EU jsou jasně zdůrazněny v nedávné Draghiho zprávě (1).

2.2

Ekologická transformace probíhá, nicméně v několika odvětvích je ještě třeba podniknout zásadní kroky. Důkazy skutečně naznačují, že některé dopady evropských činností na životní prostředí se v průběhu času snižují, jak ukazují statistiky týkající se emisí CO2 a účinného využívání materiálů, nicméně, aby transformace mohla být stabilní, je nutno podniknout další kroky (2).

2.3

Hlavní důraz by měl být kladen na uplatňování stávajícího právního rámce do roku 2030 co nejjednodušším, nejspravedlivějším a nákladově nejefektivnějším způsobem. Ohlášená dohoda o čistém průmyslu – podpořená aktem o akcelerátoru dekarbonizace průmyslu na podporu průmyslových odvětví a podniků během přechodného období – však s sebou přináší i několik výzev a příležitostí.

2.4

Je třeba udržet průmysl v Evropě (3) , protože průmysl přinese řešení v oblasti klimatu, která Evropa potřebuje. Vedoucí představitelé EU jsou odhodláni spolupracovat se zúčastněnými stranami při vypracovávání a provádění účinné průmyslové politiky (4), která by konkurenceschopným způsobem dekarbonizovala náš průmysl (a zároveň snížila administrativní a regulační překážky), rozvíjela konkurenční výhodu Unie v oblasti digitálních a čistých technologií, diverzifikovala a zabezpečila strategické dodavatelské řetězce, přeorientovala hodnotové řetězce a posílila evropskou technologickou a průmyslovou základnu.

2.5

Ekologická transformace znamená také změny v jednotlivých odvětvích a rostoucí význam odvětví environmentálních výrobků a služeb. Důkazy naznačují, že zaměstnanost a přidaná hodnota v odvětví environmentálních výrobků a služeb rostou rychleji než celé hospodářství EU (5), a tak připravují půdu pro nové odborné služby (např. environmentální audity).

2.6

Zelená dohoda pro Evropu musí být především spravedlivá a musí zohledňovat možná rizika a náklady spojené s klimatickou a energetickou transformací. Jedině se silnou průmyslovou strukturou a posíleným a dobře strukturovaným nepřetržitým sociálním dialogem mezi sociálními partnery (zaměstnavateli a zaměstnanci) na všech úrovních budeme moci zajistit spravedlivou ekologickou transformaci. Do procesu transformace se musí zapojit organizace a sdružení zastupující profese, které mají zásadní význam pro dosažení cílů ekologické a digitální transformace.

3.   Malý pokrok ve strukturálních reformách v odvětví služeb

3.1

Nebývalý otřes hospodářství EU způsobený pandemií COVID-19 vyžaduje reakci na všech frontách, má-li být dosaženo úspěšného hospodářského oživení. Účinné strukturální reformy v odvětví služeb by spolu s dalšími opatřeními mohly podpořit hospodářské oživení a přispět k jeho udržitelnosti. Služby hrají v hospodářství EU významnou úlohu, a to nejen z hlediska jejich přímého přínosu pro přidanou hodnotu a zaměstnanost, ale také z hlediska jejich úlohy coby propojení v rámci hodnotových řetězců a jejich zásadní úlohy v průmyslových ekosystémech (6) a při vývoji inovativních ekologických řešení.

3.2

Novým impulsem pro odborné služby je Antverpské prohlášení (7) o Průmyslové dohodě pro Evropu. Evropa a její průmyslová politika naléhavě potřebují jasnost, předvídatelnost a důvěru. Signatáři vyzývají k vypracování komplexního akčního plánu, který by povýšil konkurenceschopnost na strategickou prioritu a vytvořil podmínky pro větší podporu podnikání v Evropě.

3.3

Odborné služby hrají v energetické a ekologické transformaci klíčovou úlohu, neboť zajišťují specializované dovednosti a vysoké standardy bezpečnosti a kvality při vývoji a zavádění udržitelných technologií. Jejich etické hodnoty, odborné znalosti a závazek k neustálému vzdělávání mají zásadní význam při koncipování a budování účinných infrastruktur s nízkým dopadem, takže podporují inovace a integritu výrobních procesů a pomáhají podnikům (zejména mikropodnikům a malým a středním podnikům) s regulačními a administrativními výzvami, které vznikly v důsledku nových definic udržitelných hospodářských činností, a při určování dostupných možností financování těchto činností.

4.   Klíčová úloha odvětví služeb při vytváření ekologických dodavatelských řetězců a změně orientace hodnotových řetězců

4.1

V současném evropském hospodářském prostředí můžeme pozorovat významné změny v dynamice výrobních dodavatelských řetězců. Očekává se, že tyto změny pomohou přeorientovat hodnotové řetězce a podpoří relokalizaci, přičemž mnoho podniků zvažuje přesunout zpět výrobu a služby, které byly dříve přesunuty do zemí mimo EU. Odborné služby (8) poskytují podnikům nezbytnou podporu při řešení těchto výzev.

4.2

Probíhající transformace může být navíc obzvláště významná pro mikropodniky a malé a střední podniky, které musí kvůli výzvám spojeným s ekologickou transformací, včetně dodržování povinností koncipovaných s ohledem na větší podniky, budovat kapacity pro řešení ekologických otázek a otázek udržitelnosti. Tato interakce mezi malými a středními podniky a odborníky může podnikům umožnit, aby se staly konkurenceschopnějšími, inovativnějšími a odolnějšími. Zásadní význam pro přechod k budoucnosti účinně využívající zdroje má dostupnost zdrojů financování, finanční pobídky/granty, pomoc při identifikaci potenciálních trhů a podpora při vývoji nových výrobků, služeb nebo procesů a při jejich uvádění na trh nebo distribuci (9). Tyto ekologické poradenské služby jsou založeny na odborných znalostech a poskytují malým a středním podnikům důležitý trh pro nové odborné služby a je třeba je rozvíjet a podporovat.

4.3

Dosažení pokroku v oblasti služeb by tak přineslo významné pozitivní vedlejší účinky i pro průmysl EU (10). Služby vytvářejí přibližně 38 % celkové přidané hodnoty obsažené v poptávce zpracovatelského průmyslu v EU (11). S těmito službami se také obchoduje v rámci EU i mimo ni (12), což může mít následně dopad na zaměstnanost a ztrátu pracovních míst. Je třeba vzít v úvahu i specifika jednotlivých členských států, neboť pro malé podniky a mikropodniky je blízkost poskytovatelů odborných služeb klíčovým faktorem při určování poptávky. O to naléhavější je potřeba prohlubování dovedností a změny kvalifikace, které by byly zaměřené také na menší poskytovatele odborných služeb.

4.4

Z uvedených důkazů se zdá, že odborníci v technických a právně-ekonomických oblastech mají významné možnosti, jak posílit růst a konkurenceschopnost udržitelných dodavatelských řetězců. To je součástí potenciální (nehmotné) přidané hodnoty profesí pro ekologickou transformaci. Ke snižování emisí může přímo přispět i sám sektor odborných služeb. Emise je možné snížit přibližně o 10 % omezením služebních cest, o 30 až 40 % díky využívání obnovitelné energie a tepla v kancelářích a o dalších 15 % volbou ekologičtějších druhů dopravy (obnovitelných paliv, elektrických vozidel atd.) (13).

5.   Budování dovedností pro ekologickou a digitální transformaci

5.1

Zaměstnanost a dovednosti jsou dva rozměry ekologizace hospodářství, které jsou společné pro všechny zásadní transformace. Tyto transformace vyvolávají potřebu pozorovat, předvídat, zvyšovat povědomí, přizpůsobovat nabídku vzdělávání, usnadňovat transformace a jednat na místní úrovni.

5.2

Ambiciózní evropské cíle v oblasti životního prostředí a udržitelnosti povedou k vytvoření nových a změně stávajících profesí. Tento proces jistě ovlivní podmínky pro další rozvoj odborných služeb. Pro zajištění toho, aby podniky měly k dispozici dostatečně kvalifikovanou pracovní sílu, která by reagovala na jejich vyvíjející se potřeby, jsou klíčové prohlubování dovedností a změna kvalifikace, celoživotní učení a interpersonální a multidisciplinární dovednosti. Je nutné se zabývat rolemi stávajících odborníků a vývojem požadovaných dovedností. Revize evropské klasifikace dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolání (klasifikace ESCO) zahrnuje 571 zelených dovedností, průřezových dovedností a znalostních konceptů, které jsou v souladu s definicí zelených dovedností uvedenou střediskem Cedefop (14). Je zapotřebí cíleně usilovat o vytvoření „shody“ mezi stávajícími požadavky na udržitelnost a odbornými dovednostmi a pracovními místy, což nebude snadné.

5.3

Digitalizace může rozšířit stávající profesní profily, posílit mezioborovou spolupráci s jinými profesemi a podporovat na základě kritérií uvedených v Římském manifestu (15) vznik nových profesí ve smyslu dále se vyvíjejícího systému. Kromě toho digitalizace posílí pokračující komercializaci odborných služeb a promění tradiční profesní profily. Nejdůležitější je to, že digitální a ekologickou transformaci lze považovat za „souběžnou transformaci“ , neboť jdou ruku v ruce a mohou se vzájemně posilovat.

5.4

Účinnější a koordinované využívání finančních prostředků EU a investování do vzdělávání a dovedností na úrovni jednotlivých států (16) (například k podpoře opatření v rámci Paktu pro dovednosti, akademií dovedností pro nulové čisté emise a rozsáhlých partnerství v oblasti dovedností) může pomoci sladit vzdělávání a odbornou přípravu s poptávkou po dovednostech. Je důležité nadále posilovat úlohu a profil odborného vzdělávání a přípravy, aby se lidé již od raného věku vzdělávali v základních, manažerských a průřezových dovednostech a dovednostech v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky. Odborné vzdělávání a příprava musí mít rovněž lepší postavení a být uznáváno jako hnací síla produktivity a inovací.

5.5

Podpora partnerství může vést k úsporám z rozsahu, které by zvýšily konkurenceschopnost poskytovatelů odborných služeb. Očekává se, že to bude obzvláště důležité v souvislostech, kde působí malé a střední podniky, rodinné podniky a mikropodniky a kde může automatizace některých pracovních úkolů bránit rozvoji určitých dovedností. Při koncipování a poskytování odborného vzdělávání a přípravy mají zásadní význam sociální partneři a profesní organizace (zejména zaměstnavatelé). Mezi mladými lidmi, zejména mezi ženami a dívkami, by měly být rovněž propagovány profese a obory v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky a podnikatelství. Obecně by vnitrostátní tvůrci politik na všech úrovních měli přikládat význam investicím do účinného poradenství pro volbu povolání. Pro některé profese a obory, jako je například inženýrství, by mohly být velmi užitečné i nástroje na úrovni EU, jako jsou společné rámce odborné přípravy.

5.6

Je nezbytné nově vymezit kurzy vysokoškolského vzdělávání zaměřené na dosažení odborných kvalifikací, aby se tak posílilo propojení mezi odbornými dovednostmi a výukovými programy. Tyto vzdělávací kurzy by se díky zapojení odborníků do vymezování jejich obsahu staly více interdisciplinárními a otevřenějšími sociální a tržní dynamice. Kromě toho je nezbytné podporovat aplikovaný výzkum, například prostřednictvím průmyslových doktorátů, za účelem vytváření vysoce specializovaných pracovních profilů. Sladění programů vysokoškolského vzdělávání mezi členskými státy a jejich koordinace na evropské úrovni by mohly přispět ke zlepšení znalostí, vzdělání a kvalifikací mladých odborníků, podobně jako iniciativy Evropské komise, které byly představeny v březnu 2024 (17). Přínosné by v tomto ohledu mohlo být také vytvoření evropské sítě vysokých škol. Zvláštní pozornost, konkrétně zaměřená na rovné příležitosti, by měla být věnována také osobám se zdravotním postižením a zvláštními potřebami, aby nikdo nebyl opomenut.

6.   Potýkání se s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků

6.1

Přetváření dovedností pro ekologickou transformaci je systémovou výzvou. Důkazy (18) naznačují, že ekologická transformace bude vyžadovat podstatnou změnu kvalifikace, a to bez ohledu na technologické vlastnosti příslušných odvětví. Celkově to souvisí s potřebou jasně identifikovat „zelené“ profese a zajistit vzdělávání na různých úrovních (např. akademické, na pracovišti, celoživotní učení), aby se odstranil nedostatek kvalifikovaných pracovníků a usnadnilo úsilí o rozšíření požadovaných dovedností, a to jak na straně nabídky (úroveň EU nebo místní profesní partnerství), tak na straně poptávky (např. malé podniky, síťová nebo regionální partnerství). U některých druhů profesí, včetně profesí v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky, se očekává, že při tvorbě politik bude obzvláště důležitý rozměr genderové rovnosti. Ekologická transformace s sebou rovněž nese vytvoření nových povolání (specialisté na uhlíkové účetnictví, specialisté na zachycování, využití a ukládání uhlíku, právníci specializující se na klimatické právo, odborníci v oblasti environmentální, sociální a správní certifikace a auditu apod.). Odvětví vzdělávání musí odrážet poptávku po těchto nových profesích a mělo by být povzbuzováno k tomu, aby v zájmu uspokojení této poptávky vytvářelo nové nebo inovovalo stávající vzdělávací programy. Celkově by se nedostatek kvalifikovaných pracovníků měl řešit spíše prostřednictvím specificky koncipovaných politik než plošnými univerzálními řešeními.

6.2

Evropa musí být atraktivní a otevřená pro talenty a poskytovatele odborných služeb, a to jak ze svého území, tak ze zemí mimo EU. Dobrým nástrojem pro přilákání poskytovatelů odborných služeb ze zemí mimo EU může být také návrh nařízení o Rezervoáru talentů EU (19) (vytvoření první společné platformy IT pro zaměstnavatele a uchazeče o zaměstnání ze třetích zemí), který předložila Komise. Při uspokojování rostoucí poptávky po rekvalifikovaných pracovnících a „nových“ dovednostech je však nutné přihlédnout ke kvalitě odborné přípravy a vzdělávání a změně orientace strategických hodnotových řetězců v souladu s ekologickou transformací.

6.3

Probíhající transformace s sebou přináší další výzvy, které mohou zahrnovat i stávající problémy v souvislosti s poskytováním odborných služeb. Patří mezi ně překážky v uznávání kvalifikací, které je třeba odstranit, aby bylo možné využívat profesní mobilitu a omezit nedostatek kvalifikovaných pracovníků (20). Touto problematikou se zabývá revize směrnice o uznávání odborných kvalifikací z roku 2013 (21) a zvláštní zpráva Evropského účetního dvora o uznávání odborných kvalifikací (2024) (22). Zdůrazňuje to nové otázky, jimiž je třeba se v souvislosti s ekologickou transformací dále zabývat.

7.   Návaznost na jiná připravovaná stanoviska

Toto stanovisko bylo vypracováno v úzké koordinaci se stanoviskem TEN/836 – Nedostatek pracovních sil a dovedností v dopravě, energetice, infrastruktuře a digitálních technologiích. Tato dvě stanoviska se vzájemně doplňují, zejména pokud jde o jejich společné cíle podporovat provádění akčního plánu týkajícího se řešení nedostatku pracovních sil (23) a přispívat k němu a řešit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi v procesu souběžné transformace.

---

(1)  Draghi, M., Zpráva o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti, 2024.

(2)  Viz údaje dostupné na: https://ec.europa.eu/eurostat/web/sdi.

(3)   Signatáři Antverpského prohlášení. Připojíte se i Vy?

(4)  Závěry Evropské rady, 18.4.2024: https://www.consilium.europa.eu/media/21jlsgmc/euco-conclusions-20240417-18-cs.pdf.

(5)  Údaje Eurostatu za období 2000–2021: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Environmental_economy_%E2%80%93_statistics_on_employment_and_growth.

(6)   COM (2021) 385 final – Zhodnocení a aktualizace doporučení k reformám v oblasti regulace odborných služeb z roku 2017.

(7)  Průmyslový summit EU, 20.2.2024: https://antwerp-declaration.eu/pdf/declaration.pdf.

(8)  Jedná se mimo jiné o sociálně-zdravotní, technické, ekonomicko-právní i průřezové profese.

(9)  Bleskový průzkum Eurobarometr 498, březen 2022, dostupné z: https://europa.eu/eurobarometer/surveys/detail/2287.

(10)   COM(2021) 385 final – Zhodnocení a aktualizace doporučení k reformám v oblasti regulace odborných služeb z roku 2017.

(11)   COMMISSION STAFF WORKING DOCUMENT 2023 Annual Single Market Report: Single Market at 30 (Pracovní dokument útvarů Komise – Roční zpráva o jednotném trhu 2023: 30. výročí jednotného trhu).

(12)  Zdroj údajů, pokud jde o obchod mimo EU: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=EU_international_trade_in_other_business_services. Zdroj údajů, pokud jde o obchod uvnitř EU: na základě databáze Eurostatu týkající se mezinárodního obchodu se zbožím. Zohledňované kategorie jsou: „Services: Financial services“ (Služby: Finanční služby), „Services: Professional and management consulting services“ (Služby: Odborné služby a poradenské služby v oblasti řízení), „Services: Technical, trade-related, and other business services“ (Služby: Technické služby, služby související s obchodem a ostatní podnikatelské služby), dostupné z: https://ec.europa.eu/eurostat/web/international-trade-in-goods/database.

(13)  Světové ekonomické fórum, Net-Zero Challenge: The Supply Chain Opportunity (Výzva v souvislosti s čistými nulovými emisemi: příležitost v dodavatelském řetězci), leden 2021, s. 39, dostupné z: https://www.weforum.org/publications/net-zero-challenge-the-supply-chain-opportunity/.

(14)  Cedefop (2012), Green skills and environmental awareness in vocational education and training (Zelené dovednosti a environmentální povědomí v odborném vzdělávání a přípravě), Úřad pro publikace, Lucemburk: https://www.cedefop.europa.eu/files/5524_en.pdf. Zelené dovednosti lze definovat jako „znalosti, schopnosti, hodnoty a postoje potřebné k životu ve společnosti, která snižuje dopad lidské činnosti na životní prostředí, a k rozvoji a podpoře této společnosti“. Mezi zelené dovednosti patří dovednosti v oblasti energetického auditu (v kontextu informačních dovedností) a dovednosti související se školením zaměstnanců o recyklačních programech nebo o nebezpečném odpadu (v kontextu komunikace, spolupráce a kreativity). Zelené znalosti zahrnují udržitelné instalační materiály a emisní normy (v kontextu inženýrství, výroby a stavebnictví). Viz (mimo jiné metodika klasifikace): https://esco.ec.europa.eu/cs/about-esco/publications/publication/green-skills-and-knowledge-concepts-labelling-esco.

(15)  A new vision for Europe (Nová vize pro Evropu): https://www.romemanifesto.eu/.

(16)   Výroční zpráva o jednotném trhu a konkurenceschopnosti pro rok 2024.

(17)  Universities package (Balíček pro univerzity): https://education.ec.europa.eu/news/commission-presents-a-blueprint-for-a-european-degree.

(18)   https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/2f2543c2-c4b5-11ee-95d9-01aa75ed71a1/language-en/format-PDF/source-304842685.

(19)  Návrh nařízení, kterým se vytváří Rezervoár talentů EU: https://home-affairs.ec.europa.eu/regulation-establishing-eu-talent-pool_en.

(20)   Projev předsedkyně Komise Ursuly von der Leyen o stavu Unie z roku 2022.

(21)  Směrnice 2013/55/EU – Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 132, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=OJ:L:2013:354:TOC.

(22)   https://www.eca.europa.eu/ECAPublications/SR-2024-10/SR-2024-10_CS.pdf.

(23)   Komise vytyčuje opatření v zájmu řešení nedostatku pracovních sil a dovedností. Zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, Evropská komise.