(1)

Dne 30. dubna 2024 vstoupil v platnost reformovaný rámec EU pro správu ekonomických záležitostí. Základními prvky reformovaného rámce EU pro správu ekonomických záležitostí jsou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu (1) spolu s pozměněným nařízením (ES) č. 1467/97 o postupu při nadměrném schodku (2) a pozměněnou směrnicí Rady 2011/85/EU o rozpočtových rámcích členských států (3). Tento rámec má za cíl podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance, udržitelný a inkluzivní růst a odolnost prostřednictvím reforem a investic a bránit nadměrným schodkům veřejných financí. Prosazuje také odpovědnost členských států, více se zaměřuje na střednědobý horizont a stanoví rovněž účinnější a soudržnější vymáhání pravidel.

(2)

Ústředním bodem nového rámce správy ekonomických záležitostí jsou národní střednědobé fiskálně-strukturální plány, které členské státy předkládají Radě a Komisi. Tyto plány mají plnit dva cíle: i) zajistit, aby byl mimo jiné do konce období korekce veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí snížen pod referenční hodnotu 3 % HDP a ve střednědobém horizontu pod touto hodnotou setrval, a ii) zajistit realizaci reforem a investic, které reagují na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řeší společné priority EU. Za tímto účelem má každý plán obsahovat střednědobý závazek týkající se dráhy čistých výdajů (4), jež účinně stanoví rozpočtové omezení po dobu trvání plánu, který se vztahuje na období čtyř nebo pěti let (v závislosti na řádné délce volebního období v členském státě). Kromě toho má plán vysvětlit, jakým způsobem členský stát zajistí realizaci reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi (včetně případných doporučení v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze), a jakým způsobem bude členský stát řešit společné priority Unie. Období fiskální korekce představuje období čtyř let, které může být prodlouženo až o tři roky, pokud se členský stát zaváže provést soubor relevantních reforem a investic, který splňuje kritéria stanovená v nařízení (EU) 2024/1263.

(3)

Po předložení plánu Komise posoudí, zda plán splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.

(4)

Na doporučení Komise má Rada přijmout doporučení, kterým stanoví dráhu čistých výdajů dotčeného členského státu a v příslušném případě schválí soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období fiskální korekce.

(5)

Dne 15. října 2024 předložil Kypr Radě a Komisi svůj národní střednědobý fiskálně-strukturální plán. Plán byl předložen po prodloužení lhůty stanovené v článku 36 nařízení (EU) 2024/1263, které bylo dohodnuto s Komisí s ohledem na důvody uvedené Kyprem. Dne 15. listopadu 2024 předložil Kypr dodatek, který reviduje vývoj čistých výdajů tak, aby odrážel novější údaje. Tato revize byla nutná vzhledem ke změně statistického záznamu významné transakce, která byla zpřístupněna až po předložení plánu a měla významný dopad na úroveň výdajů v roce 2023 a následně i na zamýšlenou míru a úroveň růstu výdajů v roce 2024 a v období korekce 2025–2028.

(6)

Za účelem vytvoření rámce pro dialog vedoucí k předložení národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů zaslala Komise dne 21. června 2024 Kypru podle článku 9 nařízení (EU) 2024/1263 referenční trajektorii (5). Dne 15. října 2024 Komise tuto referenční trajektorii zveřejnila (6). Referenční trajektorie je založena na posouzení rizik a zajišťuje, aby byl do konce období fiskální korekce za předpokladu, že nejsou po tomto období přijata žádná další rozpočtová opatření, veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo ve střednědobém horizontu zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí během období korekce snížen pod 3 % HDP a ve střednědobém horizontu pod touto referenční hodnotou setrval. Střednědobý horizont je definován jako období deseti let po skončení období korekce. V souladu s články 7 a 8 nařízení (EU) 2024/1263 je referenční trajektorie rovněž v souladu s ochranným opatřením pro udržitelnost dluhu a s ochranným opatřením pro odolnost schodku. Referenční trajektorie Kypru stanoví, že na základě předpokladů Komise, z nichž vycházejí předběžné pokyny předané v červnu 2024, a za předpokladu čtyřletého období korekce by čisté výdaje neměly růst více než o hodnoty uvedené v tabulce 1. To odpovídá průměrnému růstu čistých výdajů během období korekce (2025–2028) o 4,9 %.

Tabulka 1: Referenční trajektorie, kterou Komise poskytla Kypru dne 21. června 2024

(7)

V souladu s článkem 12 nařízení (EU) 2024/1263 vedly Kypr a Komise od července do září 2024 technický dialog. Dialog se zaměřoval na dráhu čistých výdajů, kterou Kypr plánuje, a související makroekonomické předpoklady, které se týkají zejména potenciálního produktu a produkční mezery. Technické dialogy navíc zkoumaly plánované provádění reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řešících společné priority Unie týkající se spravedlivé ekologické a digitální transformace, sociální a hospodářské odolnosti, energetické bezpečnosti a budování obranných schopností.

(8)

Podle informací, které Kypr poskytl ve svém plánu, neproběhl před jeho předložením proces konzultací s příslušnými vnitrostátními zúčastněnými stranami (včetně sociálních partnerů), jak je stanoveno v čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) 2024/1263, a to v souladu s přechodnými ustanoveními stanovenými v čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263. Podle plánu již byly klíčové reformy a investice se sociálními partnery a občanskou společností konzultovány již v souvislosti s přípravou kyperského plánu pro oživení a odolnost.

(9)

Kyperská fiskální rada vydala stanovisko k makroekonomické prognóze a makroekonomickým předpokladům, které jsou podkladem pro návrh rozpočtu na rok 2025 a pro střednědobý rozpočtový rámec na období 2025–2027 v kontextu rozpočtového procesu na rok 2025. Rada považuje tyto předpoklady za věrohodné a má za to, že růst čistých primárních výdajů odpovídá závazkům Kypru v rámci nového rámce správy ekonomických záležitostí EU.

(10)

Dne 15. října 2024 předložil Kypr svůj návrh rozpočtového plánu na rok 2025. Komise přijala stanovisko k tomuto návrhu rozpočtového plánu dne 26. listopadu 2024 (7).

(11)

Dne 19. června 2024 dospěla Komise k závěru, že se Kypr potýká s makroekonomickými nerovnováhami. Kypr se potýká zejména se zranitelností v souvislosti se soukromým, veřejným a vnějším dluhem, která se sice celkově snížila, ale zůstává i nadále významná, zatímco vysoký schodek běžného účtu se dále prohloubil.

(12)

Dne 21. října 2024 vydala Rada sérii doporučení pro Kypr v rámci evropského semestru (8).

(13)

V souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2024/1263 posoudila Komise plán takto:

(14)

Hospodářská činnost na Kypru vzrostla v roce 2023 o 2,6 %, a to díky domácí poptávce, zejména soukromé spotřebě podporované oživením reálných mezd. Podle prognózy Evropské komise z podzimu 2024 se v roce 2024 očekává růst ekonomiky o 3,6 % díky investicím a silnému vývozu, zejména v důsledku cestovního ruchu, a také v odvětví informačních a komunikačních technologií a přepravních služeb. Očekává se, že k růstu přispějí i výdaje domácností, i když pomalejším tempem. V letech 2025 a 2026 by měl růst reálného HDP zůstat dynamický na úrovni 2,8 %, resp. 2,5 %, a to díky podobným faktorům. Očekává se také, že růst potenciálního HDP zůstane v uvedených letech stabilní, a to díky prohlubování kapitálu a příznivé dynamice trhu práce. Míra nezaměstnanosti v roce 2023 činila 5,9 % a podle prognózy Komise poklesne v roce 2024 na 4,9 %, v roce 2025 na 4,7 % a v roce 2026 na 4,5 %. Předpokládá se, že inflace (růst deflátoru HDP) mírně poklesne z 3,8 % v roce 2023 na 3,5 % v roce 2024 a dosáhne 2,3 % v roce 2025 a 2,2 % v roce 2026.

(15)

Pokud jde o fiskální vývoj, přebytek veřejných financí Kypru v roce 2023 činil 2,0 % HDP. Prognóza Komise z podzimu 2024 očekává, že v roce 2024 dosáhne 3,5 % HDP, v roce 2025 klesne na 2,7 % HDP, a v roce 2026 se za předpokladu nezměněné politiky udrží na 2,7 % HDP. Prognóza Komise z podzimu 2024 zahrnuje návrh rozpočtu Kypru na rok 2025, který vláda přijala v říjnu 2024 a o němž má v prosinci 2024 hlasovat národní parlament. Veřejný dluh na konci roku 2023 představoval 73,6 % HDP. Na základě prognózy Komise z podzimu 2024 se předpokládá, že poměr dluhu k HDP se na konci roku 2024 sníží na 66,4 % HDP. Na konci roku 2025 by měl poklesnout na 61,4 % HDP a na konci roku 2026 na 56,7 % HDP. Fiskální prognóza Komise nezohledňuje politické závazky ve střednědobých plánech jako takové, dokud nejsou podloženy důvěryhodně oznámenými a dostatečně specifikovanými konkrétními politickými opatřeními.

(16)

Národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Kypru se vztahuje na roky 2025–2028 a zahrnuje fiskální korekci v délce čtyř let.

(17)

Plán obsahuje veškeré informace požadované v článku 13 nařízení (EU) 2024/1263.

(18)

Plán představuje závazek k dráze čistých výdajů uvedené v tabulce 2, která odpovídá průměrnému růstu čistých výdajů v období 2025–2028 ve výši 5,2 %. Průměrný růst čistých výdajů uvedený v plánu na celé období korekce (2025–2028) převyšuje referenční trajektorii, kterou Komise předala dne 21. června 2024. Plán předpokládá postupné snižování růstu potenciálního HDP z 3,9 % v roce 2024 na 3,1 % do roku 2028. Kromě toho plán očekává, že míra růstu deflátoru HDP zůstane v roce 2024 zvýšená, a to především v důsledku předpokládaného vysokého deflátoru veřejných financí, který odráží očekávané plné zavedení mechanismu automatické indexace. V následujících letech se očekává postupné přibližování deflátoru HDP ke 2 %.

Tabulka 2: Dráha čistých výdajů a hlavní předpoklady v plánu Kypru

(19)

Pokud by se naplnila dráha čistých výdajů stanovená v plánu a výchozí předpoklady, veřejný dluh by se podle plánu postupně snižoval z 66 % v roce 2024 na 47,4 % HDP na konci období korekce (2028), jak je uvedeno v následující tabulce. Předpokládá se, že poměr dluhu k HDP se během období korekce do roku 2028 sníží téměř o 19 procentních bodů. Po skončení období korekce se předpokládá, že ve střednědobém horizontu (tj. do roku 2038) bude poměr veřejného dluhu k HDP podle plánu nadále klesat a v roce 2038 dosáhne 27,9 % HDP (9).

Tabulka 3: Vývoj veřejného dluhu a salda veřejných financí v plánu Kypru

Podle plánu a jeho dodatku se tedy veřejný dluh do konce roku 2026 sníží pod referenční hodnotu 60 % HDP uvedenou ve Smlouvě. To se na základě předpokladů plánu jeví jako věrohodné, a podle všech deterministických zátěžových testů v rámci analýzy udržitelnosti dluhu provedené Evropskou komisí by dluh měl být do roku 2038 nižší než 60 % HDP. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu je v souladu s požadavky na dluh stanovenými v čl. 6 písm. a) a čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.

(20)

Na základě dráhy čistých výdajů a předpokladů plánu by přebytek veřejných financí činil 2,7 % HDP v roce 2025, 2,6 % v roce 2026 a 2,1 % v letech 2027 a 2028. Podle plánu tedy schodek veřejných financí na konci období korekce (2028) nepřekročí referenční hodnotu 3 % HDP. Kromě toho schodek veřejných financí nepřekročí 3 % HDP v průběhu deseti let po období korekce (tj. do roku 2038). Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavky na schodek stanovenými v čl. 6 písm. b) a čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.

(21)

Jestliže se předpoklady a závazky plánu naplní, setrvá strukturální schodek po celé období korekce pod hodnotou 1,5 % HDP. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu tudíž bude i nadále dodržována společná rezerva pro odolnost uvedená v čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1263, a proto není nutné dodatečné zlepšení strukturálního primárního salda uvedené v čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.

(22)

Vzhledem k tomu, že hrubý veřejný dluh bude podle plánu v letech 2024 a 2025 dosahovat úrovně mezi 60 % a 90 % HDP, poměr dluhu k HDP se musí v souladu s článkem 7 nařízení (EU) 2024/1263 snižovat ročně v průměru nejméně o 0,5 procentního bodu, dokud neklesne pod 60 %. Toto průměrné snížení se vypočítá za období 2024–2026 a činí 5,1 procentního bodu (viz tabulka 3). Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s ochranným opatřením pro udržitelnost dluhu.

(23)

Plán vychází ze souboru předpokladů, který se liší od předpokladů Komise, jež byly Kypru předány dne 21. června 2024. Plán konkrétně používá různé předpoklady pro šest proměnných, jako je například výchozí bod strukturálního primárního salda v roce 2024, elasticita příjmů vůči HDP a předpoklady růstu (pokud jde o reálný a potenciální růst, jakož i uzavření produkční mezery). Posouzení těchto rozdílů v předpokladech je uvedeno níže. Níže jsou uvedeny rozdíly v předpokladech s největším dopadem na průměrný růst čistých výdajů spolu s posouzením každého předpokladu samostatně.

Zbývající rozdíl v předpokladech nemá ve srovnání s předpoklady Komise významný dopad na průměrný růst čistých výdajů. Celkově by všechny rozdíly v předpokladech dohromady mohly vést k vyššímu průměrnému růstu čistých výdajů, než je uveden v referenční trajektorii, aniž by to mělo dopad na soulad plánu s požadavkem nařízení (EU) 2024/1263. Kypr se však rozhodl pro dráhu výdajů v souladu s referenční trajektorií předanou Evropskou komisí dne 21. června 2024, upravenou pouze o dopad změny statistického zpracování významné transakce, tj. platby státu do nového důchodového systému státních zaměstnanců. To vedlo k průměrnému růstu čistých výdajů, který je přibližně o 0,3 procentního bodu vyšší než referenční trajektorie Komise, a to v důsledku nového výchozího bodu v roce 2024. Komise zohlední výše uvedené posouzení předpokladů plánu při budoucím posuzování souladu s tímto doporučením.

(24)

Podle orientační fiskální strategie uvedené v plánu budou závazky týkající se čistých výdajů realizovány především prostřednictvím stávajících politik. Plán zohledňuje dopad přijatých opatření na straně příjmů a výdajů, jako jsou zvýšení mezd ve veřejném sektoru schválená v roce 2024, opatření na podporu bytových potřeb zranitelných domácností, postupné ukončování snižování daňových sazeb a nulová indexace pásem daně z příjmu fyzických osob. Plán nepředpokládá žádné dodatečné příjmy z nevyřízených daňových případů, které mohou i nadále pozitivně přispívat k růstu příjmů v souladu s vývojem v posledních letech. Plán zdůrazňuje, že stanovených cílů bude dosaženo bez nutnosti dalších rozpočtových opatření. Návrh rozpočtového plánu na rok 2025 tento postoj znovu utvrzuje a potvrzuje, že závazku plánu týkajícího se čistých výdajů na rok 2025 bude dosaženo, aniž by bylo nutné přijmout další rozpočtová opatření (10).

(25)

Plán popisuje politické záměry týkající se reforem a investic, jejichž cílem je reagovat na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru (zejména v doporučeních pro danou zemi, včetně doporučení týkajících se postupu při makroekonomické nerovnováze), a řešit společné priority EU. Plán obsahuje rozsáhlý seznam přibližně 50 reforem a investic zaměřených na společné priority EU, z nichž 26 je finančně podporováno z Nástroje pro oživení a odolnost a 24 z fondů politiky soudržnosti.

(26)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je spravedlivá ekologická a digitální transformace, včetně klimatických cílů stanovených v nařízení (EU) 2021/1119, zahrnuje plán reformy a investice financované z vnitrostátních fondů a fondů EU. Většina opatření ekologické transformace uvedených v plánu je začleněna rovněž do vnitrostátního plánu Kypru v oblasti energetiky a klimatu. Pro řešení doporučení pro danou zemi z roku 2024 týkajícího se posilování přizpůsobování se změně klimatu zahrnuje plán reformu, která reviduje a aktualizuje vnitrostátní strategii Kypru pro přizpůsobování se změně klimatu. V zájmu řešení doporučení pro danou zemi z roku 2023 týkajícího se urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů a zlepšení energetické infrastruktury a sítí zahrnuje plán digitalizaci elektrické sítě s cílem posílit další pronikání energie z obnovitelných zdrojů (fondy politiky soudržnosti) a projekt „Great Sea Interconnector“ (zahrnutý v plánu pro oživení a odolnost). Pro řešení doporučení pro danou zemi z roku 2023 týkající se energetické účinnosti zahrnuje plán investice do zlepšení energetické účinnosti škol (fondy politiky soudržnosti) a podporu obnovitelných zdrojů energie a individuálních opatření v oblasti energetické účinnosti v obytných domech (zahrnuto v plánu pro oživení a odolnost). Pro řešení doporučení pro danou zemi z roku 2023 v souvislosti s přechodem na udržitelnou dopravu zahrnuje plán podporu nákupu elektrických vozidel (zahrnuto v plánu pro oživení a odolnost) a infrastrukturních projektů v oblasti plánů udržitelné městské mobility (zahrnuto v plánu pro oživení a odolnost a ve fondech politiky soudržnosti). Pro řešení doporučení pro danou zemi z roku 2020 v souvislosti se zlepšením vodního a odpadového hospodářství zahrnuje plán celostátní systém tříděného sběru komunálního odpadu (fondy politiky soudržnosti) a vnitrostátní akční plán pro oběhové hospodářství (zahrnut do plánu pro oživení a odolnost a do fondů politiky soudržnosti). Pro řešení doporučení pro danou zemi z roku 2019 týkajících se usnadnění zvyšování digitálních dovedností obsahuje plán akční plán E-Skills (zahrnutý v plánu pro oživení a odolnost). V zájmu řešení doporučení pro danou zemi z roku 2020 v souvislosti s digitalizací veřejného sektoru zahrnuje plán digitalizaci veřejných služeb (zahrnutou do plánu pro oživení a odolnost a do fondů politiky soudržnosti) a zavedení elektronické identity. Pro řešení doporučení pro danou zemi z roku 2020, která se týkají zlepšení výzkumu a inovací, zahrnuje plán fungování kyperského fondu soukromého kapitálu (zahrnutého do plánu pro oživení a odolnost), který zvyšuje dostupnost alternativních zdrojů financování, zejména pro inovativní společnosti a začínající podniky.

(27)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je sociální a hospodářská odolnost, včetně evropského pilíře sociálních práv, zahrnuje plán reformy a investice financované z vnitrostátních fondů a fondů EU. Pro řešení doporučení pro danou zemi z roku 2024 týkající se zlepšení správy a řízení subjektů ve vlastnictví státu v souladu s mezinárodními standardy obsahuje plán akční plán, který stanoví čtyři pilíře opatření. V zájmu řešení doporučení pro danou zemi z let 2019 a 2020 týkajících se zlepšení podnikatelského prostředí a přístupu k financování zahrnuje plán zjednodušení postupů pro strategické projekty rozvoje (zahrnuto v plánu pro oživení a odolnost), zřízení Národní podpůrné agentury (zahrnuto v plánu pro oživení a odolnost) a fungování kyperského fondu soukromého kapitálu (zahrnuto v plánu pro oživení a odolnost). V zájmu řešení doporučení pro danou zemi z roku 2020, které se týká zvýšení účinnosti, efektivity a spravedlnosti daňového systému, obsahuje plán soubor reforem týkajících se agresivního daňového plánování (zahrnuto v plánu pro oživení a odolnost). V zájmu řešení doporučení pro danou zemi z roku 2020 v souvislosti s předsunutím veřejných investičních projektů ve vyšší fázi připravenosti zahrnuje plán infrastrukturní projekty v oblasti udržitelné městské mobility, rekonstrukce čistíren odpadních vod a instalace a provozování inteligentní měřicí infrastruktury (zahrnuto v plánu pro oživení a odolnost). V zájmu řešení doporučení pro danou zemi z roku 2024 týkající se posílení vzdělávání, odborného vzdělávání a přípravy a vzdělávání dospělých zahrnuje plán nový systém hodnocení vzdělávací práce a pedagogů (zahrnuto v plánu pro oživení a odolnost), reformu učebních osnov ve středním odborném a všeobecném vzdělávání (zahrnuto v plánu pro oživení a odolnost), rozvojová opatření technického odborného vzdělávání a přípravy (fondy politiky soudržnosti), digitalizaci a zefektivnění služeb poskytovaných veřejnými službami zaměstnanosti (zahrnuto v plánu pro oživení a odolnost), provádění kyperské strategie celoživotního učení 2021–2027 a rozvoj individuálních vzdělávacích účtů (fondy politiky soudržnosti). V zájmu řešení doporučení pro danou zemi z roku 2020 vztahujících se k podpoře pružného uspořádání práce zahrnuje plán také různé programy (fondy politiky soudržnosti). V zájmu řešení doporučení pro danou zemi z roku 2019 a 2020, která se týkají zajištění dostupného předškolního vzdělávání a péče a přiměřené náhrady příjmu a přístupu k sociální ochraně pro všechny, zahrnuje plán opatření, jako je například reforma předškolního vzdělávání, opatření pro školní a sociální začleňování (DRA.S.E.+) a zřízení domácích struktur pro děti, dospívající s poruchami chování, osoby se zdravotním postižením a osoby vyžadující dlouhodobou péči (zahrnuto v plánu pro oživení a odolnost a ve fondech politiky soudržnosti) a minimální zaručený příjem (fondy politiky soudržnosti). V zájmu řešení doporučení pro danou zemi z roku 2020 týkajícího se zvýšení odolnosti a kapacity systému zdravotní péče zahrnuje plán investice do rozšíření, modernizace nebo výstavby nemocnic (zahrnuto v plánu pro oživení a odolnost).

(28)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je energetická bezpečnost, zahrnuje plán opatření k modernizaci a rozšíření sítě a skladování energie, aby bylo možné přizpůsobit se rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů, snížit závislost na fosilních palivech a rozšířit a urychlit opatření v oblasti energetické účinnosti. V rámci rozvoje energetických propojení se sousedními zeměmi zahrnuje plán i projekt energetické infrastruktury „Great Sea Interconnector“, jehož cílem je propojit elektrickou síť Kypru a Řecka a později i Izraele.

(29)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž jsou obranné schopnosti, nezahrnuje plán žádná opatření.

(30)

Plán podává přehled potřeb Kypru v oblasti veřejných investic souvisejících se společnými prioritami EU. Pokud jde o společnou prioritu, jíž je spravedlivá ekologická a digitální transformace včetně klimatických cílů stanovených v nařízení (EU) 2021/1119, zahrnuje plán potřeby veřejných a soukromých investic ve výši 21,6 miliardy EUR, jak je uvedeno ve vnitrostátním plánu Kypru v oblasti energetiky a klimatu, jejichž účelem je dosažení nových cílů v oblasti snižování emisí, modernizace energetické účinnosti ve veřejných nemocnicích a zavedení nového systému elektronického zadávání veřejných zakázek. Pokud jde o společnou prioritu, jíž je sociální a hospodářská odolnost, zahrnuje plán investice potřebné ke zlepšení systému zdravotní péče, jako je například vytvoření jednotné databanky elektronických souborů Národním úřadem pro elektronické zdravotnictví. Pokud jde o společnou prioritu, jíž jsou obranné schopnosti, zahrnuje plán investiční potřeby pro účely rozšíření a modernizace stávajících infrastrukturních jednotek, spolufinancování společných evropských projektů výzkumu a vývoje a financování národních projektů výzkumu a vývoje v oblasti obrany.

(31)

Rada vítá střednědobý fiskálně-strukturální plán Kypru a má za to, že jeho plné provedení by přispělo k zajištění zdravých veřejných financí a k podpoře udržitelnosti veřejného dluhu, jakož i udržitelného a inkluzivního růstu.

(32)

Rada bere na vědomí posouzení plánu ze strany Komise. Vyzývá ji však, aby posouzení budoucích plánů předložila v samostatném dokumentu, mimo doporučení Komise pro doporučení Rady.

(33)

Rada bere na vědomí posouzení Komise týkající se dráhy čistých výdajů a hlavních makroekonomických předpokladů v plánu, a to i ve vztahu k předběžným pokynům Komise, jakož i dopadů dráhy čistých výdajů plánu na schodek veřejných financí a veřejný dluh. Bere na vědomí posouzení Komise, že makroekonomické a fiskální předpoklady, ačkoli se v některých případech liší od jejích předpokladů, a to i pokud jde o zohlednění aktualizovaných makroekonomických a fiskálních dat, jsou celkově řádně odůvodněny a podloženy řádnými ekonomickými argumenty. Rada bere na vědomí obecnou fiskální strategii plánu a rizika spojená s výhledem, která by mohla ovlivnit naplnění makroekonomického scénáře a výchozích předpokladů a realizaci dráhy čistých výdajů plánu. Rada rovněž konstatuje, že geopolitická rizika mohou vyvíjet tlak na výdaje na obranu.

(34)

Rada očekává, že bude Kypr připraven svou fiskální strategii podle potřeby upravit, aby byla zajištěna realizace dráhy čistých výdajů. Je odhodlána pozorně sledovat hospodářský a fiskální vývoj, včetně vývoje, z něhož scénář plánu vychází.

(35)

Rada má za to, že před příštím kolem fiskálního dohledu jsou zapotřebí další jednání s cílem dospět ke společnému porozumění, pokud jde o důsledky kumulativního tempa růstu čistých výdajů pro roční dohled.

(36)

Rada bere na vědomí popis Komise týkající se reforem a investičních potřeb a záměrů reagujících na hlavní výzvy zjištěné v kontextu evropského semestru a zdůrazňuje, že je důležité zajistit realizaci těchto reforem a investic. Na základě zpráv předložených Komisí Rada tyto reformy a investice posoudí a v rámci evropského semestru bude sledovat jejich provádění.

(37)

Rada se zájmem očekává roční zprávy Kypru o pokroku, které budou obsahovat zejména informace o pokroku při plnění dráhy čistých výdajů stanovené Radou a provádění širších reforem a investic v rámci evropského semestru.

(38)

Na základě posouzení Komise by Rada v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2024/1263 měla doporučit Kypru dráhu čistých výdajů stanovenou v plánu,

1.