|
Úřední věstník |
CS Řada C |
|
C/2025/406 |
27.1.2025 |
Žaloba podaná dne 25. listopadu 2024 – Ignatova v. Rada
(Věc T-601/24)
(C/2025/406)
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Anastasia Ignatova (Moskva, Rusko) (zástupce: C. Zatschler, Senior Counsel)
Žalovaná: Rada Evropské unie
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
|
— |
zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2024/2456 ze dne 12. září 2024, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (1), a to v rozsahu, v němž bylo jméno žalobkyně zařazeno na seznam osob, subjektů a orgánů, na které se tato omezující opatření vztahují; |
|
— |
zrušil prováděcí nařízení Rady (EU) 2024/2455 ze dne 12. září 2024, kterým se provádí nařízení Rady (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (2), a to v rozsahu, v němž bylo jméno žalobkyně zařazeno na seznam osob, subjektů a orgánů, na které se tato omezující opatření vztahují; (dále společně jako „napadené akty“) a |
|
— |
uložil žalované, aby nesla vlastní náklady a nahradila náklady řízení vynaložené žalobkyní. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.
|
1. |
První žalobní důvod vychází z toho, že se žalovaná dopustila nesprávného posouzení tím, že na žalobkyni uplatnila „kritérium nejbližšího rodinného příslušníka“ stanovené v druhé hypotéze uvedené v bodě čl. 2 odst. 1 písm. g) rozhodnutí Rady (EU) 2014/145/SZBP, ve znění pozdějších předpisů, a v druhé hypotéze uvedené v bodě čl. 3 odst. 1 písm. g) nařízení Rady (EU) č. 269/2014, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „druhá hypotéza kritéria podle písm. g)“). |
|
2. |
Druhý žalobní důvod vychází z protiprávnosti druhé hypotézy kritéria podle písm. g). Tento druhý žalobní důvod je rozdělen do pěti částí: první část vychází z toho, že druhá hypotéza kritéria podle písm. g) postrádá právní základ stanovený článkem 215 SFEU. Druhá část vychází z toho, že první hypotéza kritéria podle písm. g) je protiprávní, a proto je druhá hypotéza, která je s ním neoddělitelně spjata, protiprávní a fortiori. Třetí část vychází z toho, že druhou hypotézou kritéria podle písm. g) je porušeno právo na rodinný život stanovené v článku 7 Listiny základních práv EU a zásada proporcionality. Čtvrtá část vychází z toho, že druhá hypotéza kritéria podle písm. g) je zjevně nevhodná k dosažení sledovaných cílů, a je proto jako taková nepřiměřená. Pátá část vychází z toho, že druhou hypotézou kritéria podle písm. g) je porušena zásada právní jistoty v rozsahu, v němž se žalovaná snaží přiznat pojmu „nejbližší rodinný příslušník“ širší význam, než jaký vychází z běžného výkladu tohoto výrazu. Za tímto účelem je v souladu s výše zmíněnými zásadami vyžadován restriktivní výklad tohoto pojmu „nejbližší rodinný příslušník“. |
|
3. |
Třetí žalobní důvod vychází z toho, že žalovaná přijetím napadených aktů v rozsahu, v němž se týkají žalobkyně, porušila povinnost uvést odůvodnění. |
(1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2024/2456 ze dne 12. září 2024, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. L, 2024/2456).
(2) Prováděcí nařízení Rady (EU) 2024/2455 ze dne 12. září 2024, kterým se mění nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. L, 2024/2455).
ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/406/oj
ISSN 1977-0863 (electronic edition)