European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada C


C/2024/6908

25.11.2024

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, kterou podal Sąd Dyscyplinarny przy Sądzie Apelacyjnym w Gdańsku (Polsko) dne 26. července 2024 – VG

(Věc C-517/24, Broski  (1) )

(C/2024/6908)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Dyscyplinarny przy Sądzie Apelacyjnym w Gdańsku

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: VG

Za účasti: Zastępcy Rzecznika Dyscyplinarnego przy Sądzie Okręgowym w Gdańsku

Předběžné otázky

1)

Je třeba článek 2 a čl. 19 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „SEU“) a čl. 6 odst. 1 až 3 SEU ve spojení s čl. 47 první a druhou větou Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) vykládat v tom smyslu, že: soudem zřízeným zákonem ve smyslu unijního práva není soud, v jehož senátu zasedají členové Kolegia pro služební odpovědnost Nejvyššího soudu (Izba Odpowiedzialności Zawodowej Sądu Najwyższego, Polsko), které bylo zřízeno namísto Kárného kolegia Nejvyššího soudu (Izba Dyscyplinarna Sądu Najwyższego, Polsko) zákonem o novelizaci zákona o Nejvyšším soudu z roku 2017 [zákon o novelizaci zákona o Nejvyšším soudu a některých dalších zákonů ze dne 9. června 2022 (ustawa z 9 czerwca 2022 r. o zmianie ustawy o Sądzie Najwyższym oraz niektórych innych ustaw), Dz. U. z roku 2022, č. 1259], do jehož pravomoci patří přezkum rozhodnutí vydaných v kárných řízeních vedených mimo jiné proti soudcům [čl. 3 bod 4a, článek 27a a čl. 73 § 1 zákona o Nejvyšším soudu ze dne 8. prosince 2017, v konsolidovaném znění ze dne 23. dubna 2024 (ustawa z dnia 8 grudnia 201 7 r. o Sądzie Najwyższym, w brzmieniu wynikającym z tekstu jednolitego z dnia 23 kwietnia 2024 roku (Dz. U. z roku 2024, č. 622)]?

2)

Je třeba ustanovení uvedená v první otázce a zásadu přednosti a zásadu efektivity ve spojení s čl. 4 odst. 1 a 2, s čl. 10 odst. 1 a s první větou bodu 16 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem (2), vykládat v tom smyslu, že – pokud jde o rozsudky vydané soudy prvního stupně, které přezkoumával Nejvyšší soud v Kolegiu pro služební odpovědnost – ukládají (nebo umožňují) vnitrostátnímu soudu, který rozhoduje o vydání souhrnného rozsudku (souhrnného rozhodnutí) vůči soudci, aby vycházel z toho, že v tomto ohledu nebyla pravomocně a právoplatně prokázána a stanovena vina, a tedy že výše uvedená ustanovení vnitrostátnímu soudu ukládají (nebo umožňují) nepřihlížet k těmto rozhodnutím při uložení souhrnného trestu (vydání souhrnného rozhodnutí), v rámci uplatnění prostředku právní ochrany, v jehož důsledku se soudce, který podal návrh na vydání takového rozhodnutí, dostane do stejného postavení, v jakém by se nacházel, pokud by k daným porušením nedošlo?


(1)  Název projednávané věci je fiktivní. Neodpovídá skutečnému jménu žádného z účastníků řízení.

(2)   Úř. věst. 2016, L 65, s. 1.


ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/6908/oj

ISSN 1977-0863 (electronic edition)