OZNÁMENÍ KOMISE

o výkladu a provádění některých právních ustanovení aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací podle článku 8 nařízení EU o taxonomii, pokud jde o vykazování hospodářských činností a aktiv způsobilých pro taxonomii a hospodářských činností a aktiv v souladu s taxonomií (třetí sdělení Komise)

(C/2024/6691)

Nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování (dále jen „nařízení o taxonomii“) vytvořilo jednotný klasifikační systém EU pro environmentálně udržitelné hospodářské činnosti (dále jen „činnosti v souladu s taxonomií“) a některým nefinančním i finančním podnikům uložilo v souvislosti s těmito činnostmi povinnosti v oblasti transparentnosti (1).

1. SOUVISLOSTI

V červnu 2021 přijala Komise akt v přenesené pravomoci o taxonomii EU pro oblast klimatu (dále jen „akt v přenesené pravomoci pro oblast klimatu“) (2), aby provedla nařízení o taxonomii, pokud jde o hospodářské činnosti, které významně přispívají k cílům zmírňování změny klimatu a k přizpůsobování se této změně. V březnu 2022 Komise akt v přenesené pravomoci pro oblast klimatu změnila doplněním kritérií pro některé nové energetické činnosti (3). V červnu 2023 Komise přijala akt v přenesené pravomoci o taxonomii EU pro oblast životního prostředí (dále jen „akt v přenesené pravomoci pro oblast životního prostředí“) pro zbývající environmentální cíle (4) a změnila akt v přenesené pravomoci pro oblast klimatu doplněním kritérií pro nové činnosti v odvětvích výroby a dopravy (5).

V červenci 2021 Komise přijala akt v přenesené pravomoci, kterým upřesnila povinnosti podniků v oblasti zveřejňování informací podle článku 8 nařízení o taxonomii, pokud jde o ty jejich činnosti, které jsou způsobilé pro taxonomii a jsou s ní v souladu (dále jen „akt v přenesené pravomoci o zveřejňování informací“) (6). Tento akt v přenesené pravomoci byl v červnu 2023 změněn aktem v přenesené pravomoci pro oblast životního prostředí aby se zajistil soulad požadavků na zveřejňování informací s aktem v přenesené pravomoci pro oblast životního prostředí.

Komise již k obsahu aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací zveřejnila čtyři soubory pokynů, a to:

—	dokument útvarů Komise „Často kladené dotazy“ na téma „Co je akt v přenesené pravomoci podle článku 8 taxonomie EU a jak bude fungovat v praxi?“ (7),

—	dokument útvarů Komise „Často kladené dotazy“ týkající se toho, jak by měly finanční a nefinanční podniky vykazovat své hospodářské činnosti a aktiva způsobilá pro taxonomii v souladu s aktem v přenesené pravomoci o zveřejňování informací (8),

—	sdělení Komise o výkladu některých právních ustanovení aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, pokud jde o vykazování hospodářských činností způsobilých pro taxonomii (9),

—	sdělení Komise o výkladu a provádění některých právních ustanovení aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, pokud jde o vykazování hospodářských činností způsobilých pro taxonomii a hospodářských činností v souladu s taxonomií nefinančními podniky (10).

Kromě toho Komise v zájmu usnadnění provádění taxonomie EU přijala sdělení Komise o právním výkladu a provádění ustanovení týkajících se technických screeningových kritérií pro hospodářské činnosti v souladu s taxonomií, která jsou stanovena v aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu (sdělení Komise o aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu (11)).

Nefinanční podniky začaly vykazovat své klíčové ukazatele výkonnosti (KPI) podle taxonomie od 1. ledna 2023. Akt v přenesené pravomoci o zveřejňování informací vyžaduje, aby finanční podniky při výpočtu svých vlastních klíčových ukazatelů výkonnosti, včetně ukazatele zelených aktiv (GAR), používaly klíčové ukazatele výkonnosti zveřejněné jejich protistranami (12). Kromě toho nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (13) vyžaduje, aby účastníci finančního trhu používali k posuzování úrovně environmentální výkonnosti finančních produktů (14) klíčové ukazatele výkonnosti zveřejňované podniky, do nichž se investuje.

Finanční podniky začínají vykazovat své klíčové ukazatele výkonnosti od 1. ledna 2024 (15). Vzhledem k tomu, že výpočet klíčových ukazatelů výkonnosti finančních podniků, včetně ukazatele zelených aktiv, závisí na toku informací a údajů od finančních a nefinančních protistran, které financují, Komise očekává, že spolehlivost a přesnost těchto klíčových ukazatelů výkonnosti se bude postupně zlepšovat s tím, jak budou příslušné podniky přijímat taxonomii EU a jak se bude zvyšovat tok údajů od nefinančních podniků směrem k finančním podnikům.

Předpokládá se, že u expozic financujících hospodářské činnosti a aktiva, které vznikly před zavedení taxonomie EU (tj. historické expozice), bude úroveň souladu s taxonomií nižší než u expozic financujících hospodářské činnosti a aktiva v budoucnosti (tj. tok nového financování). To odpovídá cíli taxonomie EU usnadnit financování nových environmentálně udržitelných činností a projektů.

Pravidla pro zveřejňování informací podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací pro finanční podniky se navíc nevztahují na specifické expozice uvedené v článku 9 tohoto aktu, jako jsou některé státní expozice a expozice vůči nekótovaným malým a středním podnikům a některým podnikům mimo EU. Článek 9 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací vyžaduje, aby Komise přezkoumala zacházení s těmito expozicemi posouzením dopadů, zejména na malé a střední podniky, a posoudila administrativní zátěž, přístup k financím a další dopady vyplývající z možného rozšíření klíčových ukazatelů výkonnosti na tyto expozice.

Vzhledem k tomu, že podle současných pravidel pro zveřejňování informací je rozsah pokrytí takto omezen, nemohou klíčové ukazatele výkonnosti v současné době odrážet veškeré hospodářské činnosti v souladu s taxonomií, které finanční podniky financují. Nicméně nejsou-li k dispozici dostatečné údaje a přiměřené důkazy, doporučuje se finančním podnikům, aby dobrovolně a odděleně od svých klíčových ukazatelů výkonnosti zveřejňovaly:

—	odhady souladu svých expozic s taxonomií v případě expozic, které jsou v současné době vyloučeny z jejich klíčových ukazatelů výkonnosti (např. expozice vůči nekótovaným malým a středním podnikům),

—	odhady souladu svých expozic s taxonomií v případě expozic, na které se vztahují klíčové ukazatele výkonnosti, ale kdy finanční podniky nemají dostatek údajů a přiměřených důkazů týkajících se jejich expozic, aby prokázaly soulad s taxonomií, nebo

—	informace týkající se částečného souladu jejich expozic s taxonomií EU (tj. pokud jsou splněna pouze některá kritéria taxonomie nebo je prokázáno splnění pouze některých kritérií taxonomie).

Klíčové ukazatele výkonnosti finančních podniků mají věrně zobrazovat rozsah, v jakém finanční podnik financuje hospodářské činnosti v souladu s taxonomií, neukládají však žádná omezení pro financování konkrétního odvětví, včetně odvětví strategických, ani konkrétních hospodářských subjektů, včetně malých a středních podniků. Proto by tato konkrétní odvětví a hospodářské subjekty měly být i nadále financovány. Klíčové ukazatele výkonnosti finančních podniků, včetně ukazatele zelených aktiv, je tedy třeba zasadit do širšího kontextu finančních a investičních operací finančních podniků, neboť tyto podniky financují nejen hospodářské činnosti, které jsou v souladu s taxonomií, nýbrž všechny hospodářské činnosti a subjekty, které jsou v souladu s právními předpisy.

2. ÚČEL SDĚLENÍ KOMISE

Zatímco předchozí sdělení a dokumenty útvarů Komise se zaměřovaly především na nefinanční podniky, účelem tohoto sdělení je poskytnout finančním podnikům další výkladové a prováděcí pokyny, a to ve formě odpovědí na často kladené dotazy týkající se vykazování klíčových ukazatelů výkonnosti podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací. Tyto často kladené dotazy pocházejí od zúčastněných stran, na které se vztahují požadavky na vykazování, od platformy pro udržitelné financování a od vnitrostátních a evropských orgánů dohledu. Komise chce tímto sdělením usnadnit zúčastněným stranám plnění regulačních požadavků nákladově efektivním způsobem a zajistit použitelnost a srovnatelnost vykazovaných informací, aby se udržitelné financování postupně rozšiřovalo. Komise může tyto často kladené dotazy v případě potřeby aktualizovat.

Odpovědi na často kladené dotazy uvedené v tomto sdělení objasňují pravidla, která jsou již obsažena v platných právních předpisech. Odpovědi nerozšiřují práva a povinnosti, které z těchto právních předpisů vyplývají, ani pro subjekty a příslušné orgány nezavádějí další požadavky. Odpovědi na často kladené dotazy mají pouze pomoci finančním podnikům při provádění příslušných právních předpisů. K závaznému výkladu práva Unie je příslušný pouze Soudní dvůr Evropské unie. Názory vyjádřené v tomto sdělení nemohou předjímat stanovisko, které Komise případně zaujme před unijními a vnitrostátními soudy.

Příslušné pojmy a platné právní předpisy

Pojem	Odkaz
Směrnice o účetnictví	Směrnice 2013/34/EU (16)
AIF	Alternativní investiční fond
Příloha I DDA	Příloha I aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
Příloha II DDA	Příloha II aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
Příloha III DDA	Příloha III aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
Příloha IV DDA	Příloha IV aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
Příloha V DDA	Příloha V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
Příloha VI DDA	Příloha VI aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
Příloha VII DDA	Příloha VII aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
Příloha VIII DDA	Příloha VIII aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
Příloha IX DDA	Příloha IX aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
Příloha X DDA	Příloha X aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
Příloha XI DDA	Příloha XI aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
Příloha XII DDA	Příloha XII aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
CapEx	Kapitálové výdaje
KPI pro kapitálové výdaje	Klíčový ukazatel výkonnosti související s kapitálovými výdaji uvedený v oddíle 1.1.2 přílohy I aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
CCP	Ústřední protistrana
Přizpůsobování se změně klimatu	Přizpůsobování se změně klimatu uvedené v čl. 9 písm. b) nařízení o taxonomii
Zmírňování změny klimatu	Zmírňování změny klimatu uvedené v čl. 9 písm. a) nařízení o taxonomii
Akt v přenesené pravomoci pro oblast klimatu	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 (17)
Sdělení Komise o aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu	Sdělení Komise o výkladu a provádění některých právních ustanovení aktu v přenesené pravomoci o taxonomii EU pro oblast klimatu (18)
CRR	Nařízení o kapitálových požadavcích (19)
CRD	Směrnice o kapitálových požadavcích (20)
CSD	Centrální depozitář cenných papírů
CSDR	Nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů (EU) č. 909/2014 (21)
CSRD	Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (22)
Akt v přenesené pravomoci o zveřejňování informací (DDA)	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 (23)
DNSH	Zásada „významně nepoškozovat“
EMIR	Nařízení o infrastruktuře evropských trhů (EU) č. 648/2012 (24)
Podpůrné činnosti	Hospodářské činnosti uvedené v článku 16 nařízení o taxonomii
EuGB	Evropský zelený dluhopis vydaný v souladu s nařízením (EU) 2023/2631 (25)
Akt v přenesené pravomoci pro oblast životního prostředí	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2486 (26)
GAR DS	Ukazatel zelených aktiv pro dluhové cenné papíry pro nefinanční podniky uvedený v oddíle 1.2.1.1 bodě ii) přílohy V
GAR EH	Ukazatel zelených aktiv pro kapitálové nástroje úvěrových institucí v nefinančních podnicích uvedený v oddíle 1.2.1.1. bodě iii) přílohy V
GAR L&A	Ukazatel zelených aktiv pro činnosti úvěrování pro nefinanční podniky (úvěry a jiné pohledávky) uvedený v oddíle 1.2.1.1 bodě i) přílohy V
IFRS	Mezinárodní standardy účetního výkaznictví
Klíčové ukazatele výkonnosti (KPI)	Klíčové ukazatele výkonnosti nefinančních podniků nebo finančních podniků uvedené v příslušné příloze aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
MiFID	Směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů (27)
OpEx	Provozní výdaje
KPI pro provozní výdaje	Klíčový ukazatel výkonnosti související s provozními výdaji uvedený v oddíle 1.1.3 přílohy I aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
Vykazující podnik	Nefinanční podnik, na který se vztahuje povinnost vykazování podle čl. 8 odst. 1 nařízení o taxonomii
Druhé sdělení Komise	Sdělení Komise o výkladu a provádění některých právních ustanovení aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací podle článku 8 nařízení EU o taxonomii, pokud jde o vykazování hospodářských činností a aktiv způsobilých pro taxonomii a hospodářských činností a aktiv v souladu s taxonomií (druhé sdělení Komise) (28)
Druhý dokument útvarů Komise	Dokument útvarů Komise „FAQs: Jak by finanční a nefinanční podniky měly vykazovat hospodářské činnosti a aktiva způsobilá pro taxonomii podle článku 8 nařízení o taxonomii v souladu s aktem v přenesené pravomoci o zveřejňování informací?“ (29)
Významný přínos	Významný přínos k jednomu nebo několika environmentálním cílům stanoveným v článku 9 v souladu s články 10 až 16 nařízení o taxonomii
Nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování	Nařízení (EU) 2019/2088 (30)
Hospodářská činnost v souladu s taxonomií	Hospodářská činnost definovaná v čl. 1 bodu 2 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
Hospodářská činnost způsobilá pro taxonomii	Hospodářská činnost definovaná v čl. 1 bodu 5 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
Hospodářská činnost nezpůsobilá pro taxonomii	Hospodářská činnost definovaná v čl. 1 bodu 6 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
Nařízení o taxonomii	Nařízení (EU) 2020/852 (31)
Přechodné činnosti	Hospodářské činnosti uvedené v čl. 10 odst. 2 nařízení o taxonomii
TSC	Technická screeningová kritéria
KPI pro obrat	Klíčový ukazatel výkonnosti související s obratem uvedený v oddíle 1.1.1 přílohy I aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
SKIPCP	Subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů

FINANČNÍ PODNIKY

1. OBECNÉ OTÁZKY

A. ROZSAH VYKAZOVÁNÍ ZAHRNUTÝCH SUBJEKTŮ

Jaké klíčové ukazatele výkonnosti by měly vykazovat podniky, jako jsou ústřední protistrany, centrální depozitáře cenných papírů, leasingové společnosti a platební instituce? Mělo by se s expozicemi vůči těmto subjektům zacházet jako s expozicemi vůči finančním podnikům nebo jako s expozicemi vůči nefinančním podnikům?

Pokud se na podniky vztahuje povinnost podávat zprávy o udržitelnosti podle článků 19a a 29a směrnice o účetnictví, musí tyto podniky posoudit, které klíčové ukazatele výkonnosti se na ně vztahují.

Podniky, které splňují definici finančních podniků podle čl. 1 bodu 8 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací (tj. správci aktiv, úvěrové instituce, investiční podniky, pojišťovny a zajišťovny), by měly vykazovat konkrétní klíčové ukazatele výkonnosti stanovené v aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací. Podniky, které definici finančních podniků podle čl. 1 bodu 8 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací nesplňují, ale které poskytují finanční služby, by měly být považovány za nefinanční podniky. Měly by vykazovat klíčové ukazatele výkonnosti nefinančních podniků v souladu s přílohami I a II aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

Kromě zveřejňování povinných klíčových ukazatelů výkonnosti pro nefinanční podniky se však těmto podnikům doporučuje, aby dobrovolně zveřejňovaly klíčové ukazatele výkonnosti pro finanční podniky, neboť tyto klíčové ukazatele výkonnosti by mohly být relevantnějším ukazatelem souladu jimi poskytovaných finančních služeb s taxonomií.

Pokud vykazující podnik vykonává funkčně stejné činnosti jako konkrétní finanční podnik definovaný v čl. 1 bodu 8 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, může rovněž dobrovolně použít klíčové ukazatele výkonnosti použitelnými pro tento finanční podnik. Například vykazující podnik, který poskytuje bankovní služby, jako jsou úvěry a financování, může pro účely zveřejňování informací o taxonomii dobrovolně uplatňovat ustanovení aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, která se týkají úvěrových institucí.

Také pokud právní předpisy členského státu vyžadují, aby ústřední protistrany, centrální depozitáře cenných papírů, leasingové společnosti nebo platební instituce vykonávaly své specifické činnosti na základě povolení vztahujícího se na finanční podnik, doporučuje se, aby tyto podniky uplatňovaly klíčové ukazatele výkonnosti platné pro danou kategorii finančních podniků. Například v případě, že členský stát vyžaduje pro výkon těchto činností povolení podle článku 8 směrnice o kapitálových požadavcích, může podnik dobrovolně zveřejnit klíčové ukazatele výkonnosti platné pro úvěrové instituce (přílohy V a VI aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací).

Další vysvětlení k tomu, jak by mohly subjekty poskytující finanční služby uplatňovat klíčové ukazatele výkonnosti pro finanční podniky, jsou uvedena v dodatku I k tomuto sdělení.

B. ROZSAH KONSOLIDACE ZVEŘEJŇOVANÝCH INFORMACÍ

Měly by vykazující finanční podniky, které vlastní jiné finanční podniky, zveřejňovat informace o taxonomii na základě regulační, nebo účetní úrovně konsolidace skupiny? Jaká je úroveň konsolidace skupiny vykazujícího subjektu pro účely zveřejňování informací o taxonomii?

V souladu s bodem 1.1.1. přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací týkajícím se konsolidace příslušných klíčových ukazatelů výkonnosti pro úvěrové instituce, tyto instituce „zveřejní příslušné klíčové ukazatele výkonnosti na základě rozsahu své obezřetnostní konsolidace určené v souladu s hlavou II kapitolou 2 oddílem 2 nařízení (EU) č. 575/2013“. Podobně pokud jsou mateřské podniky i jejich dceřiné podniky finančními podniky, které nejsou úvěrovými institucemi a podléhají obezřetnostní regulaci (32), měly by zveřejňovat informace na základě obezřetnostní konsolidace. Pokud jsou mateřské podniky i jejich dceřiné podniky finančními podniky, ale nepodléhají obezřetnostní regulaci, měly by zveřejňovat informace na základě účetní konsolidace v souladu s kapitolou 6 směrnice o účetnictví.

Odpovědi na otázky č. 9 až č. 12 druhého sdělení Komise týkající se úrovně konsolidace klíčových ukazatelů výkonnosti nefinančních podniků a na otázku č. 7 tohoto sdělení jsou relevantní i pro finanční podniky.

C. POSUZOVÁNÍ EXPOZIC VŮČI JEDNOTLIVÝM PODNIKŮM Z HLEDISKA TAXONOMIE

Měly by finanční podniky vypočítávat dva klíčové ukazatele výkonnosti pro investice nebo expozice, jeden na základě klíčových ukazatelů výkonnosti pro obrat a druhý na základě klíčových ukazatelů výkonnosti pro kapitálové výdaje podniků, do nichž se investuje, nebo protistran? Nebo by měly finanční podniky spojit hodnoty z klíčových ukazatelů výkonnosti pro obrat a pro kapitálové výdaje podniků, do nichž se investuje, nebo protistran do jednoho klíčového ukazatele výkonnosti?

Akt v přenesené pravomoci o zveřejňování informací stanoví metodiku pro posuzování expozic v klíčových ukazatelích výkonnosti, pokud je použití výnosů známé, nebo neznámé.

Ustanovení čl. 7 odst. 4 pododstavce 2 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací stanoví, že expozice vůči finančním nástrojům, jejichž účelem není financování konkrétních určených činností (neznámé použití výnosů), by měly být zahrnuty do čitatele příslušného klíčového ukazatele výkonnosti váženého klíčovým ukazatelem výkonnosti pro obrat a klíčovým ukazatelem výkonnosti pro kapitálové výdaje emitenta v souladu s metodikou stanovenou v přílohách III, V, VII a IX aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací. U některých klíčových ukazatelů výkonnosti úvěrových institucí a investičních podniků tato metodika stanoví použít namísto klíčového ukazatele výkonnosti emitenta klíčový ukazatel výkonnosti protistrany. Kromě toho by v souladu s oddílem 1.2.1 čtvrtým pododstavcem přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací měly být do čitatele příslušného klíčového ukazatele výkonnosti na základě klíčového ukazatele výkonnosti pro obrat a klíčového ukazatele výkonnosti pro kapitálové výdaje u podkladových aktiv zahrnuty expozice, které představují úvěry a jiné pohledávky, dluhové cenné papíry, kapitálové nástroje a zabavená zajištění financující hospodářské činnosti v souladu s taxonomií.

Finanční podniky by proto měly vypočítat a zveřejnit dva samostatné soubory klíčových ukazatelů výkonnosti:

—	klíčový ukazatel výkonnosti na základě obratu, kde váha expozic s neznámým použitím výnosů vychází z klíčových ukazatelů výkonnosti pro obrat příslušných emitentů/protistran, a

—	klíčový ukazatel výkonnosti na základě kapitálových výdajů, kde váha expozic s neznámým použitím výnosů vychází z klíčových ukazatelů výkonnosti pro kapitálové výdaje příslušných emitentů/protistran.

Expozice, jejichž účelem je financování konkrétních určených činností (známé použití výnosů), by měly být zahrnuty do čitatelů obou samostatných souborů klíčových ukazatelů výkonnosti finančního podniku, tj. na základě obratu, respektive na základě kapitálových výdajů, a to v rozsahu, v jakém tyto expozice financují činnosti v souladu s taxonomií, bez dalšího vážení klíčovým ukazatelem výkonnosti emitenta/protistrany (33).

Proto by měly finanční podniky do výpočtu čitatele svých klíčových ukazatelů výkonnosti zahrnout expozice následujícím způsobem:

—	čitatel klíčových ukazatelů výkonnosti na základě obratu by se měl rovnat i) objemu expozic se známým použitím výnosů financujících činnosti v souladu s taxonomií plus ii) objem expozic s neznámým použitím výnosů vážený klíčovými ukazateli výkonnosti pro obrat příslušných emitentů/protistran,

—

čitatel klíčových ukazatelů výkonnosti na základě kapitálových výdajů by se měl rovnat i) objemu expozic se známým použitím výnosů financujících činnosti v souladu s taxonomií plus ii) objem expozic s neznámým použitím výnosů vážený klíčovými ukazateli výkonnosti pro kapitálové výdaje příslušných emitentů/protistran.

Více informací podle jednotlivých typů finančních podniků je uvedeno níže.

Správci aktiv

V souladu s posledním pododstavcem oddílu 1.2 přílohy III aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací by správci aktiv měli zveřejnit dva samostatné klíčové ukazatele výkonnosti založené na klíčových ukazatelích výkonnosti pro obrat a pro kapitálové výdaje podniků, do nichž se investuje. Výpočty těchto klíčových ukazatelů výkonnosti na základě obratu a kapitálových výdajů jsou uvedeny podle typu podniku, do něhož se investuje, v oddíle 1.1 písmenech a) až e) přílohy III aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

To se odpovídajícím způsobem odráží v šabloně pro podávání zpráv uvedené v příloze IV aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, která vyžaduje, aby vykazující podniky vyplnily hodnoty klíčových ukazatelů výkonnosti založené na klíčových ukazatelích výkonnosti zvlášť pro obrat a pro kapitálové výdaje podniků, do nichž se investuje (tj. v prvním řádku a také v oddílech „Další, doplňující zveřejnění: rozdělení čitatele klíčového ukazatele výkonnosti“ a „Rozdělení čitatele klíčového ukazatele výkonnosti podle environmentálních cílů“).

Pojišťovny a zajišťovny

V souladu s písmeny a) až e) pátého pododstavce oddílu 1 přílohy IX aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací by pojišťovny a zajišťovny měly zveřejňovat klíčový ukazatel výkonnosti související s investicemi odděleně na základě klíčových ukazatelů výkonnosti pro obrat a pro kapitálové výdaje podniků, do nichž investují. Výpočty klíčových ukazatelů výkonnosti na základě obratu a kapitálových výdajů podniků, do nichž se investuje, jsou v těchto bodech uvedeny podle typu podniku, do něhož se investuje.

To se odpovídajícím způsobem odráží v šabloně pro podávání zpráv uvedené v příloze X aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, která vyžaduje, aby vykazující podniky vyplnily hodnoty klíčových ukazatelů výkonnosti založené na klíčových ukazatelích výkonnosti zvlášť pro obrat a pro kapitálové výdaje podniků, do nichž se investuje (tj. v prvním řádku a také v oddílech „Další, doplňující zveřejnění: rozdělení čitatele klíčového ukazatele výkonnosti“ a „Rozdělení čitatele klíčového ukazatele výkonnosti podle environmentálních cílů“).

Investiční podniky

V souladu s oddílem 2.4 přílohy VII aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací by investiční podniky měly vypočítat ukazatel zelených aktiv pro své služby a činnosti, které provozují na vlastní účet, na základě klíčového ukazatele výkonnosti pro obrat a klíčového ukazatele výkonnosti pro kapitálové výdaje podniků, do nichž se investuje, pro každý environmentální cíl.

Výpočty klíčových ukazatelů výkonnosti na základě obratu a kapitálových výdajů podniků, do nichž se investuje, jsou uvedeny podle typu podniku, do něhož se investuje, v příloze VII oddílu 2.4 třetím pododstavci písm. a) až e) aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací. Klíčové ukazatele výkonnosti pro jiné činnosti investičních podniků, než je obchodování na vlastní účet, by se měly vypočítávat obdobně pomocí klíčových ukazatelů výkonnosti na základě obratu a kapitálových výdajů protistran jejich klientů (viz příloha VII aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, oddíl 3.3.).

To se odpovídajícím způsobem odráží v šablonách pro zveřejňování klíčových ukazatelů výkonnosti investičních podniků. Hodnoty klíčových ukazatelů výkonnosti založené na klíčových ukazatelích výkonnosti protistrany pro obrat a pro kapitálové výdaje by měly být zveřejněny ve čtvrtém, resp. pátém sloupci šablony 0 (Shrnutí KPI) přílohy VIII aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací. Investiční podniky by navíc měly duplikovat šablonu 1 (KPI IF – služby obchodování na vlastní účet) a šablonu 2 (KPI IF – jiné služby) pro účely klíčových ukazatelů výkonnosti na základě obratu a kapitálových výdajů.

Úvěrové instituce

Pro úvěrové instituce jsou podrobnosti o výpočtech klíčových ukazatelů výkonnosti podkladových aktiv na základě obratu a kapitálových výdajů uvedeny v příloze V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací pro každou jednotlivou složku příslušného klíčového ukazatele výkonnosti. Například pokud jde o ukazatel zelených aktiv pro rozvahové expozice, příloha V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, oddíl 1.2.1. čtvrtý pododstavec písm. a) stanoví, že čitatel klíčového ukazatele výkonnosti by měl zahrnovat úvěry a jiné pohledávky, dluhové cenné papíry, kapitálové nástroje a zabavená zajištění financující hospodářské činnosti v souladu s taxonomií na základě klíčového ukazatele výkonnosti pro obrat a klíčového ukazatele výkonnosti pro kapitálové výdaje u podkladových aktiv.

To se odpovídajícím způsobem odráží v šablonách pro zveřejňování klíčových ukazatelů výkonnosti úvěrových institucí. Hodnoty klíčových ukazatelů výkonnosti založené na klíčových ukazatelích výkonnosti protistrany pro obrat a pro kapitálové výdaje by měly být zveřejněny ve čtvrtém, resp. pátém sloupci šablony 0 (Shrnutí KPI) přílohy VI aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací. Kromě toho by úvěrové instituce měly duplikovat šablony 3 (KPI „Stav“ pro ukazatel zelených aktiv (GAR)), 4 (KPI „Tok“ pro ukazatel zelených aktiv (GAR)), 5 (KPI „Podrozvahové expozice“ ), 6 (KPI u příjmu z poplatků a provizí ze služeb jiných než úvěrování a správa aktiv) a 7 (KPI „Obchodní portfolio“ ) pro účely klíčových ukazatelů výkonnosti na základě obratu a kapitálových výdajů, jak je vysvětleno v poznámkách pod čarou k příslušné šabloně.

Jaký klíčový ukazatel výkonnosti by měl finanční podnik použít k posouzení své expozice vůči jinému finančnímu podniku, který vykazuje jeden nebo více klíčových ukazatelů výkonnosti? Jak by měl finanční podnik při výpočtu expozic vůči pojišťovně nebo zajišťovně kombinovat klíčové ukazatele výkonnosti investic a klíčové ukazatele výkonnosti upisování pro účely posouzení této expozice?

Jak je uvedeno v otázce č. 3 tohoto sdělení, finanční podniky by měly vypočítat své klíčové ukazatele výkonnosti na základě obratu a na základě kapitálových výdajů pomocí klíčových ukazatelů výkonnosti na základě obratu, respektive klíčových ukazatelů výkonnosti na základě kapitálových výdajů příslušných emitentů/protistran, aby mohly posoudit soulad svých expozic vůči nim s taxonomií (34). To platí i v případě, že se jedná o jiné finanční podniky, jak je uvedeno níže.

Expozice vůči správcům aktiv

V souladu s příslušnými ustanoveními aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací (35), pokud mají vykazující finanční podniky expozice vůči správci aktiv, měly by pro posouzení souladu svých expozic vůči této protistraně (správci aktiv) s taxonomií používat klíčové ukazatele výkonnosti na základě obratu, resp. na základě kapitálových výdajů této protistrany (správce aktiv).

Pokud finanční podniky investují do subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) nebo alternativních investičních fondů (AIF) nebo jim půjčují, měly by vykazující finanční podniky zohlednit dostupné informace o souladu SKIPCP nebo AIF s taxonomií. Nejsou-li tyto informace dostupné, měla by být expozice považována za expozici, která není v souladu s taxonomií (viz odpověď na otázku 32 tohoto sdělení).

Expozice vůči úvěrovým institucím

V souladu s příslušnými ustanoveními aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací (36), pokud mají vykazující finanční podniky expozice vůči úvěrové instituci, měly by pro posouzení souladu svých expozic vůči této protistraně (úvěrové instituci) s taxonomií používat ukazatel zelených aktiv na základě obratu, resp. na základě kapitálových výdajů této protistrany (úvěrové instituce) (tj. celkový ukazatel zelených aktiv dané protistrany).

Vykazující finanční podniky by měly použít vážený průměr příslušných klíčových ukazatelů výkonnosti na základě obratu, resp. na základě kapitálových výdajů příslušné protistrany, která je úvěrovou institucí, pokud mají vůči této protistraně, která je úvěrovou institucí, expozice a pokud se její celkový ukazatel zelených aktiv (tj. celkový ukazatel zelených aktiv z úvěrových/dluhových/kapitálových nástrojů v bankovním portfoliu) nepoužije, protože:

—	obchodní model této protistrany, která je úvěrovou institucí, nezahrnuje činnosti, které vytvářejí úvěrové/dluhové/akciové expozice v bankovním portfoliu (např. investiční bankovnictví), nebo

—	celkový ukazatel zelených aktiv této protistrany, která je úvěrovou institucí, není v obchodním modelu této protistrany podstatný.

Aby byla splněna poslední odrážka přílohy XI aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, měla by protistrana, která je úvěrovou institucí, vypočítat a v doprovodných kontextových informacích zveřejnit vážený průměr příslušných klíčových ukazatelů výkonnosti na základě obratu i na základě kapitálových výdajů, přičemž váhy by měly odpovídat podílu výnosů z činností, na které se vztahují příslušné klíčové ukazatele výkonnosti, na jejím celkovém obratu.

Například protistrana, která je úvěrovou institucí působící v oblasti investičního bankovnictví, by mohla vytvářet:

—	50 % svých celkových výnosů z činností uvedených v oddíle 1.2.3 přílohy V (Klíčové ukazatele výkonnosti u jiných služeb než úvěrování – poplatky a provize),

—	30 % svých celkových výnosů z činností uvedených v oddíle 1.2.4 přílohy V (Ukazatel zelených aktiv pro obchodní portfolio) a

—	20 % svých celkových výnosů z činností uvedených v oddíle 1.2.2.2 přílohy V (Zelený ukazatel pro spravovaná aktiva).

Pro posouzení svých expozic vůči takové protistraně, která je úvěrovou institucí, by vykazující finanční podniky měly použít vážený průměr příslušných klíčových ukazatelů výkonnosti na základě obratu a na základě kapitálových výdajů protistrany, která je úvěrovou institucí, který by měla daná protistrana vypočítat takto:

—

vážený průměr příslušných klíčových ukazatelů výkonnosti na základě obratu = její klíčový ukazatel výkonnosti pro poplatky a provize (na základě obratu) vynásobený 50 % + její ukazatel zelených aktiv pro obchodní portfolio (na základě obratu) vynásobený 30 % + její klíčový ukazatel výkonnosti pro spravovaná aktiva (na základě obratu) vynásobený 20 %,

—

vážený průměr příslušných klíčových ukazatelů výkonnosti na základě kapitálových výdajů = její klíčový ukazatel výkonnosti pro poplatky a provize (na základě kapitálových výdajů) vynásobený 50 % + její ukazatel zelených aktiv pro obchodní portfolio (na základě kapitálových výdajů) vynásobený 30 % + její klíčový ukazatel výkonnosti pro spravovaná aktiva (na základě kapitálových výdajů) vynásobený 20 %.

Expozice vůči investičním podnikům

V souladu s příslušnými ustanoveními aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací (37), pokud mají vykazující finanční podniky expozice vůči investičnímu podniku, měly by pro posouzení souladu svých expozic vůči této protistraně (investičnímu podniku) s taxonomií používat klíčové ukazatele výkonnosti na základě obratu, resp. na základě kapitálových výdajů této protistrany (investičního podniku). Investiční podnik by měl v doprovodných kontextových informacích, uvedených v poslední odrážce přílohy XI aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, zveřejnit klíčový ukazatel výkonnosti na základě obratu a klíčový ukazatel výkonnosti na základě kapitálových výdajů, které by se měly vypočítat takto:

—

klíčový ukazatel výkonnosti investičního podniku na základě obratu by se měl vypočítat jako vážený průměr klíčového ukazatele výkonnosti investičního podniku na základě obratu z činností obchodování na vlastní účet a klíčového ukazatele výkonnosti investičního podniku na základě obratu z jiných činností než obchodování na vlastní účet s váhami podle podílu výnosů z činností obchodování na vlastní účet a podílu výnosů z jiných činností než obchodování na vlastní účet na celkových výnosech (příjmech) investičního podniku,

—

klíčový ukazatel výkonnosti investičního podniku na základě kapitálových výdajů by se měl vypočítat jako vážený průměr klíčového ukazatele výkonnosti investičního podniku na základě kapitálových výdajů z činností obchodování na vlastní účet a klíčového ukazatele výkonnosti investičního podniku na základě kapitálových výdajů z jiných činností než obchodování na vlastní účet s váhami podle podílu výnosů z činností obchodování na vlastní účet a podílu výnosů z jiných činností než obchodování na vlastní účet na celkových výnosech (příjmech) investičního podniku.

Expozice vůči pojišťovnám a zajišťovnám

V souladu s příslušnými ustanoveními aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací (38), pokud vykazující finanční podniky mají expozice vůči pojišťovně nebo zajišťovně, která vykonává pouze činnosti tvorby rezerv v životním pojištění nebo zajištění, měly by k posouzení souladu svých expozic vůči této pojišťovně nebo zajišťovně s taxonomií použít klíčový ukazatel výkonnosti na základě obratu, resp. na základě kapitálových výdajů týkající se investic této protistrany (pojišťovny nebo zajišťovny).

Pokud mají finanční podniky expozice vůči pojišťovně nebo zajišťovně, která vykonává činnosti tvorby rezerv v neživotním pojištění (nebo poskytuje služby v oblasti životního i neživotního pojištění/zajištění), měly by vykazující finanční podniky pro posouzení souladu svých expozic vůči této protistraně (pojišťovně/zajišťovně) s taxonomií použít klíčové ukazatele výkonnosti na základě obratu, resp. na základě kapitálových výdajů dané protistrany (pojišťovny/zajišťovny).

V souladu s poslední odrážkou přílohy XI aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací by pojišťovna nebo zajišťovna měla ve svých kontextových informacích zveřejnit klíčový ukazatel výkonnosti na základě obratu a klíčový ukazatel výkonnosti na základě kapitálových výdajů, které by měly být vypočteny takto:

—

klíčový ukazatel výkonnosti pojišťovny nebo zajišťovny na základě obratu by se měl vypočítat jako vážený průměr klíčového ukazatele výkonnosti na základě obratu týkajícího se investic pojišťovny nebo zajišťovny a klíčového ukazatele výkonnosti týkajícího se činností upisování neživotního pojištění pojišťovny nebo zajišťovnys váhami podle podílu výnosů pojišťovny nebo zajišťovny z investičních činností a podílu výnosů pojišťovny nebo zajišťovny z činností upisování neživotního pojištění na celkových výnosech pojišťovny nebo zajišťovny,

—

klíčový ukazatel výkonnosti pojišťovny nebo zajišťovny na základě kapitálových výdajů by se měl vypočítat jako vážený průměr klíčového ukazatele výkonnosti na základě kapitálových výdajů týkajícího se investic pojišťovny nebo zajišťovny a klíčového ukazatele výkonnosti týkajícího se činností upisování neživotního pojištění pojišťovny nebo zajišťovnys váhami podle podílu výnosů pojišťovny nebo zajišťovny z investičních činností a podílu výnosů pojišťovny nebo zajišťovny z činností upisování neživotního pojištění na celkových výnosech pojišťovny nebo zajišťovny.

Co by měly finanční podniky vykazovat, pokud klíčové ukazatele výkonnosti subjektů, které jsou jejich protistranami, nejsou veřejně dostupné nebo jsou nepřesné? Jak by například měly finanční podniky vykazovat ve svých klíčových ukazatelích výkonnosti zveřejňovaných v roce 2024 své expozice vůči jiným finančním podnikům, které jsou jejich protistranami a které budou muset vykazovat své příslušné klíčové ukazatele výkonnosti až od roku 2024?

V souladu s čl. 8 odst. 4 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací musí finanční podniky pro účely vykazování souladu s taxonomií používat nejaktuálnější dostupné informace a klíčové ukazatele výkonnosti svých protistran. Mohou nastat okolnosti, kdy klíčové ukazatele výkonnosti podkladových subjektů nebo protistran nejsou snadno nebo veřejně dostupné. Například v případech, kdy jsou klíčové ukazatele výkonnosti vykazujících finančních podniků vypočítávány na základě expozic vůči jiným finančním podnikům, nemusí mít tyto vykazující finanční podniky k dispozici všechny veřejně dostupné informace, které by jim umožnily zveřejnit své vlastní informace o souladu s taxonomií v prvním cyklu vykazování (v roce 2024).

Pokud nejsou nejaktuálnější klíčové ukazatele výkonnosti protistran, které jsou v rámci své povinnosti podávat zprávy o udržitelnosti podle článků 19a a 29a směrnice o účetnictví povinny vykazovat klíčové ukazatele výkonnosti pro účely taxonomie, veřejně nebo snadno dostupné, pak se finančním podnikům, které tyto klíčové ukazatele výkonnosti potřebují při svém vlastním vykazování, doporučuje, aby dané protistrany kontaktovaly. Veškerá výměna informací by měla probíhat v souladu s pravidly Unie v oblasti hospodářské soutěže.

Pokud finanční podniky přesto nejsou schopny získat od dané protistrany příslušné klíčové ukazatele výkonnosti nebo jsou tyto ukazatele pro účely výpočtu jejich vlastních klíčových ukazatelů výkonnosti nevhodné, měly by použít nejaktuálnější dostupné klíčové ukazatele výkonnosti zveřejněné v předchozím roce (předchozích letech). Pokud tyto klíčové ukazatele výkonnosti z předchozích let rovněž nejsou k dispozici (39), měla by být expozice považována za expozici, která je nezpůsobilá pro taxonomii nebo s ní není v souladu, tj. finanční podniky by měly do čitatele příslušného klíčového ukazatele výkonnosti bez dalšího posuzování uvést hodnotu „nula“. Takto zveřejněné informace by měly být doplněny kontextovými informacemi v rámci kvalitativních informací zveřejňovaných finančním podnikem (které zahrnují informace o zdrojích údajů a omezení) v souladu s přílohou XI aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací. Kromě vykazování hodnoty „nula“ by se v tomto případě v rámci povinně zveřejňovaných informací mohly vykazující finanční podniky rozhodnout provést odhad svého souladu s taxonomií a tyto informace vykazovat dobrovolně, odděleně od povinně zveřejňovaných informací (40).

Jak by měly finanční podniky postupovat v případě, kdy jejich protistrany přepracují své klíčové ukazatele výkonnosti (tj. provedou opravy již zveřejněných klíčových ukazatelů výkonnosti)? Musí finanční podniky přepočítat a přepracovat své klíčové ukazatele výkonnosti z předchozího roku vždy, když své příslušné klíčové ukazatele výkonnosti z předchozího roku přepracují jejich protistrany?

Akt v přenesené pravomoci o zveřejňování informací vyžaduje, aby finanční podniky při výpočtu svých vlastních klíčových ukazatelů výkonnosti, zejména ukazatele zelených aktiv, používaly klíčové ukazatele výkonnosti zveřejněné jejich protistranami. Nefinanční podniky jsou povinny vysvětlit, proč změny ve výpočtech jejich klíčových ukazatelů výkonnosti oproti předchozímu vykazovanému období vedou ke spolehlivějším a relevantnějším informacím, a zajistit přepracované srovnávací údaje (viz oddíl 1.2.1 přílohy I aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací).

V souladu s čl. 8 odst. 4 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací musí finanční podniky pro účely vykazování souladu s taxonomií používat nejaktuálnější dostupné informace poskytované jejich protistranami. Pokud jsou například protistrany, které jsou nefinančními podniky, nuceny přepracovat informace z předchozího roku nebo klíčové ukazatele výkonnosti v souladu s oddílem 1.2.1 přílohy I aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, měly by nejaktuálnější dostupné údaje pro vykazující finanční podniky tyto přepracované údaje nebo klíčové ukazatele výkonnosti zahrnovat.

Vykazující finanční podniky by měly přepracovat své vlastní klíčové ukazatele výkonnosti pouze v rozsahu, v jakém mají přepracované údaje nebo klíčové ukazatele výkonnosti protistrany významný dopad na výpočet klíčových ukazatelů výkonnosti vykazujících finančních podniků. Vykazující finanční podniky by proto měly v každém jednotlivém případě posoudit, zda přepracované údaje nebo klíčové ukazatele výkonnosti od podniků, které jsou jejich protistranami, mají takový významný dopad na jejich vlastní klíčové ukazatele výkonnosti, a v souladu s tím provést přepracování srovnávacích údajů a klíčových ukazatelů výkonnosti.

D. POSUZOVÁNÍ SKUPIN Z HLEDISKA TAXONOMIE

a. Klíčové ukazatele výkonnosti, které mají vykazovat mateřské podniky

Které klíčové ukazatele výkonnosti by měly vykazovat mateřské podniky skupin, např. finančních konglomerátů, které mají na úrovni skupiny několik činností a obchodních segmentů, jako jsou činnosti v oblasti správy aktiv, investičních podniků, pojišťovnictví a bankovnictví?

Mateřské podniky velkých skupin uvedených v čl. 3 odst. 7 směrnice o účetnictví, které musí v souladu s článkem 29a uvedené směrnice vypracovávat konsolidované zprávy o udržitelnosti, by měly v souladu s kapitolou 6 směrnice o účetnictví zahrnout všechny dceřiné podniky své skupiny (viz také odpověď na otázku č. 8). Tyto vykazující mateřské podniky by měly do svých konsolidovaných zpráv o udržitelnosti zahrnout konsolidované informace o taxonomii.

Mateřské subjekty finančních konglomerátů by měly u svých činností, které spadají pod obezřetnostní regulaci, dodržovat působnost obezřetnostní konsolidace a vykazovat na úrovni skupiny konsolidované klíčové ukazatele výkonnosti svých příslušných obchodních segmentů. Například vykazující mateřské podniky finančního konglomerátu s obchodními segmenty zabývajícími se činnostmi v oblasti správy aktiv, bankovnictví, investičních podniků nebo pojišťovnictví vykonávanými jejich dceřinými podniky by měly tyto činnosti vykazovat na konsolidované úrovni. Proto by měly vykazovat:

—	klíčové ukazatele výkonnosti uvedené v přílohách III a IV aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací konsolidované pro jejich činnosti správy aktiv vykonávané dceřinými podniky, které jsou správci alternativních investičních fondů nebo správcovskými společnostmi SKIPCP (správci aktiv),

—	klíčové ukazatele výkonnosti uvedené v přílohách V a VI aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací konsolidované pro jejich bankovní činnosti vykonávané dceřinými podniky, které jsou úvěrovými institucemi,

—	klíčové ukazatele výkonnosti uvedené v přílohách VII a VIII aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací konsolidované pro jejich činnosti investičního podniku vykonávané dceřinými podniky, které jsou investičními podniky, a

—	klíčové ukazatele výkonnosti uvedené v přílohách IX a X aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací konsolidované pro jejich pojišťovací a zajišťovací činnosti vykonávané dceřinými podniky, které jsou pojišťovnami nebo zajišťovnami.

Kromě toho, aby splnily své povinnosti, pokud jde o vykazování na konsolidované úrovni skupiny, a usnadnily svým investorům a věřitelům zveřejňování informací o taxonomii (viz otázka č. 11 níže), měly by vykazující mateřské podniky vypočítat a v rámci kontextových informací uvedených v příloze XI aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací zveřejnit konsolidovaný klíčový ukazatel výkonnosti na úrovni skupiny (41) ve formě váženého průměru odpovídajících klíčových ukazatelů výkonnosti pro příslušné činnosti v oblasti správy aktiv, bankovnictví, investic a pojištění a zajištění s váhami podle podílu obratu z odpovídajících činností na celkovém konsolidovaném obratu konglomerátu (42).

Číselný příklad výpočtu konsolidovaného klíčového ukazatele výkonnosti na úrovni skupiny pro činnosti v souladu s taxonomií ve formě váženého průměru klíčových ukazatelů výkonnosti je uveden v dodatku II k tomuto sdělení.

Jak by mělo vykazování probíhat u vykazujícího mateřského podniku s více dceřinými podniky, z nichž i) na některé se vztahuje článek 19a nebo 29a směrnice o účetnictví, ale využívají výjimku z vykazování informací o udržitelnosti, a ii) na jiné se články 19a nebo 29a směrnice o účetnictví nevztahují?

Jak je uvedeno v otázce č. 7 tohoto sdělení, vykazující mateřské podniky by měly do svých konsolidovaných informací o taxonomii zahrnout všechny dceřiné podniky ze své skupiny, včetně těch, které využívají výjimku z povinnosti vykazovat informace o udržitelnosti podle čl. 29a odst. 8 směrnice o účetnictví, a těch, na které se nevztahuje článek 19a nebo 29a směrnice o účetnictví.

Kromě toho jsou pro finanční podniky relevantní i odpovědi na otázky č. 11 a č. 12 druhého sdělení Komise týkající se nefinančních podniků. V odpovědi na otázku č. 11 se zejména uvádí: „V současné době jsou podniky, které jsou osvobozeny od zveřejňování nefinančních informací podle čl. 19a odst. 3 a čl. 29a odst. 3 směrnice o účetnictví (43) , rovněž osvobozeny od zveřejňování informací souvisejících s taxonomií podle čl. 8 odst. 1 nařízení o taxonomii, pokud jsou splněny podmínky uvedené v těchto ustanoveních (tj. zveřejňování informací souvisejících s taxonomií v případě osvobozeného podniku je zahrnuto do konsolidovaného přehledu nefinančních informací nebo samostatné zprávy jiného (mateřského) podniku).“

V odpovědi na otázku č. 12 se uvádí: „Mateřské podniky musí rovněž uvést, které dceřiné podniky zahrnuté do konsolidace jsou osvobozeny od povinnosti předkládat individuální nebo konsolidované zprávy o udržitelnosti podle čl. 19a odst. 9 a čl. 29a odst. 8. V takových situacích by konsolidované zprávy o udržitelnosti měly v rámci kontextových informací uvádět také klíčové ukazatele výkonnosti pro taxonomii na úrovni dceřiných podniků.“

Jaké klíčové ukazatele výkonnosti by měl vykazovat vykazující mateřský podnik, který má různé typy nefinančních a finančních dceřiných podniků?

Vykazující mateřský podnik, který má finanční a nefinanční dceřiné podniky, by měl:

—	konsolidovat činnosti svých finančních dceřiných podniků a vykazovat odpovídající klíčové ukazatele výkonnosti týkající se finančních podniků, jak je vysvětleno v odpovědích na otázky č. 2, 7 a 9 tohoto sdělení, a

—	odděleně konsolidovat činnosti svých nefinančních dceřiných podniků a vykazovat odpovídající klíčové ukazatele výkonnosti týkající se nefinančních podniků, jak je vysvětleno v odpovědích na otázky č. 9 až č. 12 druhého sdělení Komise.

—

klíčových ukazatelů výkonnosti, na základě obratu, respektive na základě kapitálových výdajů, souvisejících s finančními hospodářskými činnostmi podle přístupu stanoveného v odpovědi na otázku č. 3 tohoto sdělení, kdy váhy těchto klíčových ukazatelů výkonnosti odpovídají podílu obratu z finančních hospodářských činností na celkovém konsolidovaném obratu skupiny, v příslušných případech pro činnosti v oblasti správy aktiv, bankovnictví, investic a pojištění a zajištění (45), a

—	konsolidovaných klíčových ukazatelů výkonnosti pro obrat, respektive pro kapitálové výdaje, souvisejících s nefinančními hospodářskými činnostmi s váhami odpovídajícími podílu obratu z těchto činností na celkovém konsolidovaném obratu skupiny.

10.

Jak by měly vykazující mateřské podniky upravit zveřejňované informace o taxonomii, pokud se činnosti jednoho nebo více dceřiných podniků liší od celkového obchodního modelu skupiny?

Odpověď na otázku č. 12 druhého sdělení Komise týkající se nefinančních podniků je relevantní i pro finanční podniky: „Podle čl. 29a odst. 4 směrnice o účetnictví ve znění směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti platí, že pokud mateřský podnik zjistí významné rozdíly mezi riziky nebo dopady skupiny a riziky nebo dopady jednoho nebo více svých dceřiných podniků, musí mateřský podnik prokázat přiměřené porozumění rizikům a dopadům těchto dceřiných podniků. Mateřské podniky musí rovněž uvést, které dceřiné podniky zahrnuté do konsolidace jsou osvobozeny od povinnosti předkládat roční nebo konsolidované zprávy o udržitelnosti podle čl. 19a odst. 9 a čl. 29a odst. 8. V takových situacích by konsolidované zprávy o udržitelnosti měly v rámci kontextových informací uvádět také klíčové ukazatele výkonnosti pro taxonomii na úrovni dceřiných podniků.“

b. Posuzování expozic vůči mateřským podnikům z hlediska taxonomie

11.

Které klíčové ukazatele výkonnosti by se měly zohlednit u expozic finančních podniků vůči mateřskému podniku skupiny, jako je finanční konglomerát, s dceřinými podniky poskytujícími pojišťovací služby, bankovní služby, investiční služby nebo služby správy aktiv nebo u expozic vůči dceřinému podniku tohoto mateřského podniku?

Finanční podniky by měly použít i) konsolidovaný klíčový ukazatel výkonnosti na úrovni skupiny ve formě váženého průměru klíčových ukazatelů výkonnosti mateřského podniku dle přílohy XI aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací (viz také odpověď na otázky č. 7 a č. 9 tohoto sdělení) a ii) objem expozic vůči této skupině pro výpočet těchto expozic v rámci svých vlastních klíčových ukazatelů výkonnosti.

Pokud se investice nebo expozice finančního podniku týká dceřiného podniku finančního konglomerátu, a nikoli mateřského podniku, měly by vykazující podniky zajistit, aby používaly klíčové ukazatele výkonnosti, které poskytují nejreprezentativnější pohled na skutečné činnosti podniků, do nichž investují. To může vést vykazující podniky k tomu, aby používaly buď klíčové ukazatele výkonnosti na úrovni dceřiných podniků, jak je vysvětleno v odpovědích na otázky č. 8 a č. 10 tohoto sdělení (které odkazují na odpověď na otázku č. 12 druhého sdělení Komise), nebo klíčové ukazatele výkonnosti na úrovni skupiny, pokud klíčové ukazatele výkonnosti na úrovni dceřiných podniků nejsou k dispozici.

12.

Které klíčové ukazatele výkonnosti by se měly zohlednit u expozic finančních podniků vůči mateřskému podniku smíšené skupiny s dceřinými podniky poskytujícími finanční služby, jako jsou pojišťovací služby, bankovní služby, investiční služby nebo služby správy aktiv, a vykonávajícími nefinanční činnosti?

Vzhledem k tomu, že konsolidovaný klíčový ukazatel výkonnosti na úrovni skupiny ve formě váženého průměru klíčových ukazatelů výkonnosti dle přílohy XI aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací představuje obchodní činnosti skupiny (viz také odpověď na otázku č. 9 tohoto sdělení), měly by finanční podniky použít i) tento konsolidovaný klíčový ukazatel výkonnosti na úrovni skupiny vykázaný mateřským podnikem smíšené skupiny a ii) objem expozic vůči této smíšené skupině k výpočtu těchto expozic ve svých vlastních klíčových ukazatelích výkonnosti.

Pokud se investice nebo expozice vykazujících podniků týká dceřiného podniku smíšené skupiny, měly by vykazující podniky zajistit, aby používaly klíčové ukazatele výkonnosti, které poskytují nejrelevantnější a nejreprezentativnější pohled na skutečné činnosti podniků, do nichž investují. To může vést tyto podniky k používání buď klíčových ukazatelů výkonnosti na úrovni dceřiných podniků, jak je vysvětleno v odpovědích na otázky č. 8 a č. 10 tohoto sdělení (které odkazují na odpověď na otázku č. 12 druhého sdělení Komise), nebo klíčových ukazatelů výkonnosti na úrovni skupiny, pokud klíčové ukazatele výkonnosti na úrovni dceřiných podniků nejsou k dispozici.

E. POSUZOVÁNÍ KONKRÉTNÍCH EXPOZIC Z HLEDISKA TAXONOMIE

a. Expozice vůči subjektům, na které se vztahují články 19a nebo 29a směrnice o účetnictví

13.

Jak by měly finanční podniky posuzovat své expozice vůči:

—	podniku, na který se nevztahují články 19a nebo 29a směrnice o účetnictví na individuálním základě, ale který je dceřiným podnikem mateřského podniku, na který se tato ustanovení vztahují,

—	dceřinému podniku, na který se vztahuje článek 19a směrnice o účetnictví na individuálním základě, ale který je osvobozen od povinnosti zveřejňovat zprávy o udržitelnosti z toho důvodu, že jeho mateřský podnik tak činí na konsolidovaném základě?

Vyloučení expozic vůči podnikům, na které se nevztahuje povinnost podávat zprávy o udržitelnosti podle článků 19a nebo 29a směrnice o účetnictví, stanovené v čl. 7 odst. 3 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, je odůvodněno nedostupností klíčových ukazatelů výkonnosti pro protistranu finančního podniku a potřebou vyhnout se zatížení protistrany finančního podniku nadměrnými vykazovacími povinnostmi.

Odpověď na otázku č. 12 druhého sdělení Komise týkající se nefinančních podniků je relevantní v souvislosti s expozicemi vůči dceřiným podnikům, které nevykazují klíčové ukazatele výkonnosti nebo kde se činnosti dceřiných podniků liší od celkového obchodního modelu skupiny: „Podle čl. 29a odst. 4 směrnice o účetnictví ve znění směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti platí, že pokud mateřský podnik zjistí významné rozdíly mezi riziky nebo dopady skupiny a riziky nebo dopady jednoho nebo více svých dceřiných podniků, musí mateřský podnik prokázat přiměřené porozumění rizikům a dopadům těchto dceřiných podniků. Mateřské podniky musí rovněž uvést, které dceřiné podniky zahrnuté do konsolidace jsou osvobozeny od povinnosti předkládat roční nebo konsolidované zprávy o udržitelnosti podle čl. 19a odst. 9 a čl. 29a odst. 8. V takových situacích by konsolidované zprávy o udržitelnosti měly v rámci kontextových informací uvádět také klíčové ukazatele výkonnosti pro taxonomii na úrovni dceřiných podniků.“ (zvýraznění doplněno)

Při posuzování expozic z finančních nástrojů a úvěrů, u nichž není známo použití výnosů, by finanční podniky měly zajistit, aby používaly klíčové ukazatele výkonnosti, které poskytují nejrelevantnější a nejreprezentativnější pohled na skutečné činnosti podniků, do nichž investují.

Pokud má dceřiný podnik mateřský nebo nejvyšší mateřský podnik, který vykazuje klíčové ukazatele výkonnosti podle článku 8 nařízení o taxonomii a aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, měla by být expozice finančního podniku vůči tomuto dceřinému podniku zahrnuta do čitatele příslušných klíčových ukazatelů výkonnosti tohoto finančního podniku. Finanční podniky by proto měly při posuzování svých expozic vůči tomuto dceřinému podniku v souladu s příslušnou přílohou aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací používat klíčový ukazatel výkonnosti dceřiného podniku zveřejněný jeho mateřským nebo nejvyšším mateřským podnikem, nebo pokud klíčový ukazatel výkonnosti dceřiného podniku není k dispozici, klíčové ukazatele výkonnosti nejbližšího vykazujícího mateřského podniku.

V případě expozic vůči dceřinému podniku mateřského podniku, který spadá do oblasti působnosti článku 19a směrnice o účetnictví, avšak kdy je tento dceřiný podnik osvobozen od povinnosti podávat zprávy o udržitelnosti na individuální úrovni z toho důvodu, že jeho mateřský podnik tak činí na konsolidovaném základě podle čl. 19a odst. 9 směrnice o účetnictví, by finanční podniky měly použít klíčový ukazatel výkonnosti tohoto dceřiného podniku zveřejněný jeho mateřským podnikem v kontextuálních informacích.

Pro posouzení expozic z nástrojů a úvěrů, u nichž je známo použití výnosů, by měl vykazující finanční podnik posoudit rozsah souladu financovaných hospodářských činností a aktiv s taxonomií podle příslušných ustanovení aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

b. Expozice vůči zvláštním účelovým jednotkám

14.

Jak by se mělo zacházet s expozicemi vůči zvláštním účelovým jednotkám? Musí finanční podniky pro účely vykazování souladu s taxonomií posuzovat specializované úvěrování/projektové financování?

Účelem povinností finančních podniků zveřejňovat informace podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací je poskytnout informace o tom, v jakém rozsahu jejich investice nebo financování financují činnosti, které jsou v souladu s taxonomií. To znamená, že pro účely zveřejňování informací požadovaných aktem v přenesené pravomoci o zveřejňování informací by finanční podniky měly přezkoumat své investice a aktiva a posoudit ty podniky, do nichž investují, které jsou konečnými příjemci, a jejich činnosti, které jsou v souladu s taxonomií.

Finanční podniky by měly do svého posouzení z hlediska taxonomie zahrnout expozice vůči zvláštním účelovým jednotkám, které financují subjekty, na něž se vztahuje článek 19a nebo 29a směrnice o účetnictví, nebo které patří do skupiny, kde se na mateřský podnik zvláštní účelové jednotky vztahuje článek 29a uvedené směrnice na konsolidované úrovni skupiny (46).

To znamená, že v případě úvěrů a investic, u nichž není známo použití výnosů, by finanční podniky měly pro posouzení své expozice vůči této zvláštní účelové jednotce použít klíčové ukazatele výkonnosti podniku, který je konečným příjemcem financování, nebo pokud tyto klíčové ukazatele výkonnosti nejsou k dispozici, klíčové ukazatele výkonnosti jejího vykazujícího mateřského podniku. V případě financování a investic, u nichž je známo použití výnosů, by finanční podniky měly při posuzování své expozice vůči dané zvláštní účelové jednotce zohlednit soulad s taxonomií u hospodářských činností financovaných prostřednictvím zvláštní účelové jednotky (viz odpověď na otázku č. 3 tohoto sdělení).

Pro účely zveřejňování rozdělení čitatele svých klíčových ukazatelů výkonnosti podle typu emitenta/protistrany by finanční podniky měly tyto expozice zahrnout do příslušných řádků svých příslušných šablon pro podávání zpráv o taxonomii. Tato rozdělení by měla odpovídat typu subjektů, jejichž klíčové ukazatele výkonnosti finanční podnik uplatňuje na danou expozici nebo jejichž aktiva jsou financována.

Pokud je konečným příjemcem podnik, na který se nevztahuje článek 19a nebo 29a směrnice o účetnictví, nebo pokud se tyto články nevztahují na jeho nejvyšší mateřský podnik, měly by být expozice vůči zvláštním účelovým jednotkám vyloučeny z čitatele klíčových ukazatelů výkonnosti finančních podniků v souladu s čl. 7 odst. 3 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, s výjimkou expozic vůči dluhopisům a dluhovým cenným papírům uvedeným v čl. 7 odst. 4 téhož aktu v přenesené pravomoci. Soulad těchto expozic s taxonomií by však mohl být vykazován dobrovolně.

c. Orgány veřejné správy

15.

Jak by se mělo nakládat s expozicemi finančních podniků vůči regionálním vládám a vůči subjektům ovládaným státy?

Ustanovení čl. 7 odst. 1 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací vylučuje z výpočtu čitatele a jmenovatele klíčových ukazatelů výkonnosti finančních podniků pouze expozice vůči ústředním vládám, centrálním bankám a nadnárodním emitentům. Odkaz na ústřední vlády zahrnuje všechny správní útvary státu a další ústřední orgány, jejichž působnost se obvykle vztahuje na celé hospodářské území daného státu. Proto se tato výjimka nevztahuje na expozice vůči regionálním vládám, obcím nebo podnikům, jejichž vlastníky nebo akcionáři/podílníky jsou osoby uvedené v čl. 7 odst. 1 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

Proto by finanční nástroje nebo úvěry, u nichž je známo použití výnosů, financující regionální a místní veřejné orgány měly být zahrnuty do čitatele klíčových ukazatelů výkonnosti finančních podniků v rozsahu, v jakém jsou tyto nástroje nebo úvěry v souladu s taxonomií. Do jmenovatele klíčových ukazatelů výkonnosti finančních podniků by měly být zahrnuty všechny nástroje nebo úvěry financující uvedené orgány, u nichž je známo použití výnosů. Úvěry nebo financování, u nichž použití výnosů není známo, by však měly být z čitatele klíčových ukazatelů výkonnosti finančních podniků vyloučeny.

d. Podniky v EU a podniky mimo EU, na které se nevztahují články 19a nebo 29a směrnice o účetnictví

16.

Jak by měly finanční podniky zohlednit ve svých klíčových ukazatelích výkonnosti expozice vůči podnikům v EU a mimo EU, na které se nevztahuje povinnost podávat zprávy o udržitelnosti podle článků 19a nebo 29a směrnice o účetnictví?

Musí být dluhopisy vydávané podniky, na které se nevztahuje povinnost podávat zprávy o udržitelnosti podle článků 19a nebo 29a směrnice o účetnictví, vydány jako evropské zelené dluhopisy, aby mohly být zahrnuty do čitatele ukazatele zelených aktiv (oddíl 1.2.1.1 bod ii) přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací)?

Jak by měly být posuzovány finanční nástroje (úvěry) financující tyto podniky, u nichž je známo použití výnosů?

V souladu s čl. 7 odst. 3 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací jsou expozice vůči podnikům (včetně podniků mimo EU), na které se nevztahují články 19a a 29a směrnice o účetnictví, vyloučeny z čitatele, ale zahrnuty do jmenovatele klíčových ukazatelů výkonnosti finančních podniků. Tento způsob nakládání s expozicemi bude přezkoumán v souladu s článkem 9 aktu v přenesené pravomoci o poskytování informací.

V čl. 7 odst. 4 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací se však uvádí: „Aniž je dotčen odstavec 1, zahrnují se na základě informací poskytnutých podnikem, do něhož se investuje, do čitatele klíčových ukazatelů výkonnosti dluhopisy nebo dluhové cenné papíry udržitelné z hlediska životního prostředí, jež za účelem financování konkrétních určených činností emituje podnik, do něhož se investuje, a to až do plné hodnoty hospodářských činností v souladu s taxonomií, jež výnosy z těchto dluhopisů a dluhových cenných papírů financují.“ Finanční podniky by proto měly do čitatele svých klíčových ukazatelů výkonnosti zahrnout výnosy z environmentálně udržitelných dluhopisů a dluhových cenných papírů, jejichž účelem je financovat konkrétní určené činnosti a aktiva, bez ohledu na to, zda je emitent podnikem, na který se vztahuje povinnost podávat zprávy o udržitelnosti podle článků 19a nebo 29a směrnice o účetnictví. Tyto environmentálně udržitelné dluhopisy mohou být vydány jako evropské zelené dluhopisy nebo v souladu s veřejnými či soukromými standardy a iniciativami.

Kromě toho akt v přenesené pravomoci o zveřejňování informací nebrání finančním podnikům v tom, aby v rámci dobrovolného zveřejňování informací o souladu s taxonomií v případě svých expozic vůči subjektům, které jsou v současnosti vyloučeny z rozsahu čitatele klíčových ukazatelů výkonnosti podle čl. 7 odst. 3 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, uváděly dobrovolné informace nebo odhady. Tyto informace musí být vždy uváděny odděleně od povinně zveřejňovaných informací podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací. Kromě toho mohou finanční podniky u environmentálně udržitelných dluhopisů a dluhových nástrojů použít odhady pro posouzení souladu s taxonomií v případě svých expozic vůči podnikům usazeným ve třetí zemi, na které se nevztahuje povinnost podávat zprávy o udržitelnosti podle článků 19a a 29a směrnice o účetnictví, a to za podmínek stanovených v čl. 7 odst. 7 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

e. Nemovitosti

17.

Jak lze při výpočtu klíčových ukazatelů výkonnosti nakládat s leasingem (pronájmem) nemovitostí?

V závislosti na leasingové smlouvě rozlišují účetní pravidla mezi finančním a operativním leasingem. Nakládání s leasingem v aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací se řídí účetními pravidly standardu IFRS 16. V rámci finančního leasingu nájemce při zahájení leasingové smlouvy uzná pronajaté aktivum jako aktivum z práva k užívání (47). V souladu s tím oddíl 1.1.2.1. přílohy I aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací zahrnuje přírůstky aktiv z práva k užívání do jmenovatele kapitálových výdajů nájemce, protože představují přírůstky hmotných a nehmotných aktiv.

V souladu se standardem IFRS 16 by měl pronajímatel ke dni zahájení leasingu uznat aktiva držená v rámci finančního leasingu ve výkazu o finanční pozici a vykázat je jako pohledávku ve výši rovnající se čisté investici do leasingu, tj. čisté současné hodnotě leasingových splátek. V souladu s tím by finanční podniky poskytující finanční leasing měly pro účely klíčových ukazatelů výkonnosti v rámci taxonomie považovat aktiva držená v rámci finančního leasingu za expozici (úvěr a jinou pohledávku), kde je známo použití výnosů, a zahrnout je do jmenovatele svého ukazatele zelených aktiv. Do čitatele svého ukazatele zelených aktiv by je měly zahrnout v rozsahu, v jakém jsou pronajatá aktiva v souladu s taxonomií (viz také odpověď na otázku č. 1 tohoto sdělení) (48).

Pro účely svých klíčových ukazatelů výkonnosti v rámci taxonomie by tedy účastníci smluv o pronájmu nemovitostí měli zvážit způsob, jakým budou o daném aktivu účtovat ve svých účetních závěrkách. Kód NACE L68 uvedený v oddíle 7.7. („Pořizování a vlastnictví budov“) aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu se vztahuje i na pronajaté nemovitosti.

18.

Jak mají finanční podniky vykazovat investice do nemovitého majetku, který není zajištěn obytnou nemovitostí?

Expozice úvěrových institucí vůči nemovitému majetku, který je zajištěn obytnou nemovitostí, jsou uvedeny v oddíle 1.2.1.3 přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací. Do tohoto výpočtu by měly být zahrnuty také úvěry týkající se stavebnictví a činností v oblasti nemovitostí uvedených v oddíle 7 přílohy I aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu s ujednáními rovnocennými zajištění obytnou nemovitostí (např. hypotékou), jako jsou úvěry se zárukami třetích stran. Kromě toho by finanční podniky měly vykazovat následující expozice týkající se nemovitého majetku:

—	úvěrové instituce: zabavená zajištění nemovitostmi (příloha V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, oddíl 1.2.1.5),

—

správci aktiv, investiční podniky, pojišťovny a zajišťovny: investice do nemovitostí v rozsahu a v poměru, v jakém financují hospodářské činnosti v souladu s taxonomií (viz zejména příloha III aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, oddíl 1.1 čtvrtý pododstavec; příloha VII aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, oddíl 2.4 šestý pododstavec; příloha IX aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, oddíl 1 sedmý pododstavec).

Hodnoty zaznamenané v čitateli a jmenovateli by měly odpovídat účetní klasifikaci těchto investic.

19.

Kritéria pro významný přínos ke zmírňování změny klimatu v oddíle 7.1 („Výstavba nových budov“) a v oddíle 7.7. („Pořizování a vlastnictví budov“) aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu odkazují na kritéria pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie, která jsou definována na vnitrostátní úrovni. Pokud členský stát změní kritéria pro budovy s téměř nulovými emisemi, měly by finanční podniky přehodnotit soulad s taxonomií u budov, které financují, s ohledem na nová kritéria?

Ano. Technická screeningová kritéria stanovená v oddílech 7.1 a 7.7 přílohy I aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu se vztahují na požadavky na budovy s téměř nulovými emisemi, které jsou definovány na vnitrostátní úrovni. Z tohoto důvodu se ustanovení o zachování právních účinků v případě změny technických screeningových kritérií stanovené v čl. 7 odst. 5 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací pro úvěry a nástroje, u nichž je známo použití výnosů, neuplatní na situaci, kdy členský stát změní ve své jurisdikci kritéria pro budovy s téměř nulovými emisemi. Proto by od okamžiku, kdy se změny těchto kritérií pro budovy s téměř nulovými emisemi začnou uplatňovat, měly být expozice finančních podniků vůči příslušnému nemovitému majetku přehodnoceny pro účely deklarování jejich souladu s taxonomií (viz také otázka č. 152 ve sdělení Komise o aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu).

20.

Pro účely posouzení souladu s taxonomií podle oddílu 7.7. („Pořizování a vlastnictví budov“) přílohy I aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu musí mít budovy postavené před 31. prosincem 2020 alespoň průkaz energetické náročnosti třídy A nebo musí patřit „mezi nejlepších 15 % vnitrostátního nebo regionálního fondu budov, což je vyjádřeno provozní potřebou primární energie a podloženo přiměřenými důkazy“. Podobně i technická screeningová kritéria pro činnost podle oddílu 7.2 („Renovace stávajících budov“) přílohy I aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu stanoví dvě technická screeningová kritéria pro významný přínos ke zmírňování změny klimatu. Mohla by být tato dvě kritéria použita pro posouzení souladu příslušných činností s taxonomií současně?

Bod 1 oddílu 7.7 přílohy I aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu týkající se technických screeningových kritérií pro významný přínos ke zmírňování změny klimatu stanoví dvě technická screeningová kritéria pro posouzení souladu s taxonomií v případě budov postavených před 31. prosincem 2020. Podobně oddíl 7.2 přílohy I aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu týkající se technických screeningových kritérií pro významný přínos ke zmírňování změny klimatu stanoví dvě technická screeningová kritéria pro posouzení souladu s taxonomií v případě renovace budov. Finanční podniky se mohou rozhodnout použít kterékoli z těchto dvou technických screeningových kritérií, ale pokud budova splňuje obě technická screeningová kritéria, neměly by započítávat stejné expozice do čitatele příslušných klíčových ukazatelů výkonnosti dvakrát. Například u činnosti „Pořizování a vlastnictví budov“ v oddíle 7.7 přílohy I aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu to znamená, že:

—	expozici vůči budově bez průkazu energetické náročnosti třídy A lze započítat do čitatele klíčového ukazatele výkonnosti na základě toho, že splňuje kritérium nejlepších 15 %, a

—	expozici vůči budově s průkazem energetické náročnosti třídy A nelze započítat do čitatele klíčového ukazatele výkonnosti dvakrát z toho důvodu, že rovněž splňuje kritérium nejlepších 15 %.

21.

Pokud jde o kritérium nejlepších 15 % týkající se významného přínosu ke zmírňování změny klimatu uvedené v oddíle 7.7 přílohy I aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu, představoval by závěr, že budovy postavené po určitém roce patří mezi nejlepších 15 %, odhad, který by mohl být použit pouze pro dobrovolné podávání zpráv úvěrovými institucemi?

Je-li využita možnost „nejlepších 15 % vnitrostátního nebo regionálního fondu budov“ , vyžadují technická screeningová kritéria uvedená v odstavci 1 oddílu 7.7 přílohy I aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu podložení „přiměřenými důkazy, v nichž se přinejmenším porovnává výkonnost relevantního zařízení s výkonností vnitrostátního nebo regionálního fondu budov postavených před 31. prosincem 2020 a rozlišuje se přinejmenším mezi bytovými a nebytovými budovami“ .

V tomto ohledu odpověď na otázku č. 149 sdělení Komise o aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu upřesňuje:

„Pro stanovení nejlepších 15 % nebo 30 % bytového fondu neexistují žádná zvláštní pravidla nad rámec požadavků odkazujících na vnitrostátní nebo regionální fond budov, vyjádřeno provozní potřebou primární energie a s rozlišením přinejmenším mezi bytovými a nebytovými budovami.

Není-li k dispozici příslušný průkaz energetické náročnosti, lze provést technickou studii k odhadu příslušné prahové hodnoty pro nejlepších 15 % vnitrostátního (nebo regionálního) fondu budov pro danou kategorii budov. K dispozici mohou být informace z vnitrostátních databází nebo studií vyhotovených určitými organizacemi (např. World Green Building Council).

Je-li taková studie veřejně přístupná, lze ji použít. Není-li žádná studie k dispozici, je třeba ji provést.“

V odpovědi na otázku č. 151 sdělení Komise o aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu ohledně používání informací o roce výstavby budov a stavebních předpisů se uvádí, že „[n]ení možné použít zástupné údaje, například rok výstavby budovy.“

Použití roku výstavby budovy proto představuje odhad pro posouzení souladu s technickými screeningovými kritérii, který lze použít pouze pro dobrovolné vykazování. Odhady souladu s taxonomií mohou být zveřejňovány na dobrovolném základě odděleně od povinných klíčových ukazatelů výkonnosti spolu s metodikou použitou pro výpočet těchto odhadů.

22.

Pokud úvěrová instituce pro účely posouzení souladu s taxonomií podle oddílu 7.7. („Pořizování a vlastnictví budov“) přílohy I aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu na své vlastní hypoteční portfolio v určité zeměpisné oblasti extrapoluje známé vnitrostátní rozložení průkazů energetické náročnosti třídy A a nepoužívá vlastní informace o hypotékách, ale plně se spoléhá na externí zdroje údajů bez dalšího ujištění o těchto externích údajích, jednalo by se o odhad, který by bylo možné použít pouze pro dobrovolné vykazování?

Extrapolace složení hypotečního portfolia z hlediska průkazů energetické náročnosti pouze na základě vnitrostátních statistik by pro účely posouzení souladu hypotečního portfolia s taxonomií představovala odhad, který nelze zahrnout do klíčových ukazatelů výkonnosti finančních podniků. Pokud například z vnitrostátních statistik vyplývá, že určitý podíl budov postavených před 31. prosincem 2020 má průkaz energetické náročnosti třídy A, neznamená to, že má automaticky stejný podíl i hypoteční portfolio. Odhady však mohou být zveřejňovány na dobrovolném základě odděleně od povinných klíčových ukazatelů výkonnosti spolu s metodikou použitou pro výpočet těchto odhadů.

23.

Pokud úvěrová instituce předpokládá, že budovy s prošlým průkazem energetické náročnosti třídy A, které v jejím portfoliu představují zajištění hypoték na bydlení, patří mezi nejlepších 15 % vnitrostátního nebo regionálního fondu budov, což je vyjádřeno provozní potřebou primární energie, jednalo by se o odhad, který by bylo možné použít pouze pro dobrovolné vykazování?

Mělo by se vyhodnotit, zda budovy s prošlým průkazem energetické náročnosti třídy A splňují kritérium nejlepších 15 % uvedené v odstavci 1 oddílu 7.7 přílohy I aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu, pokud by to bylo doloženo dalšími „přiměřenými důkazy“, jak požadují technická screeningová kritéria, jak je dále vysvětleno v odpovědích na otázky č. 149 až č. 151 sdělení Komise o aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu.

Samotný předpoklad, že budovy s prošlým průkazem energetické náročnosti třídy A automaticky patří z hlediska výkonnosti mezi nejlepších 15 %, by sám o sobě nestačil k určení jejich souladu s taxonomií a jejich zařazení do čitatele příslušných klíčových ukazatelů výkonnosti. Odhady souladu s taxonomií však mohou být zveřejňovány na dobrovolném základě odděleně od povinných klíčových ukazatelů výkonnosti spolu s metodikou použitou pro výpočet těchto odhadů.

24.

Měla by úvěrová instituce, která poskytuje hypoteční úvěr na výstavbu budovy, posoudit soulad tohoto úvěru s taxonomií podle kritérií v oddíle 7.1 („Výstavba nových budov“) nebo v oddíle 7.7. („Pořizování a vlastnictví budov“) příslušné přílohy aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu?

Úvěrová instituce by měla zohlednit smluvní vztah svého klienta, který se týká dané budovy.

Pokud je předmětem klientovy smlouvy výstavba nové budovy, měly by úvěrové instituce posoudit expozici podle kritérií uvedených v oddíle 7.1 příslušné přílohy aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu.

Pokud je klientova smlouva smlouvou kupní, měla by úvěrová instituce posoudit expozici podle kritérií uvedených v oddíle 7.7 příslušné přílohy aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu.

f. Finanční nástroje (deriváty, sekuritizace, strukturované dluhopisy a kryté dluhopisy)

25.

Jak se zachází s deriváty v rámci celkového ukazatele zelených aktiv pro bankovní portfolio a v rámci ukazatele zelených aktiv pro obchodní portfolio?

Podle čl. 7 odst. 2 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací musí finanční podniky z čitatele svých klíčových ukazatelů výkonnosti vyloučit deriváty.

Podle bodu 1.1.2 přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací jsou deriváty v bankovním portfoliu úvěrových institucí vyloučeny z čitatele, ale zahrnuty do jmenovatele celkového ukazatele zelených aktiv pro bankovní portfolio.

Expozice v obchodním portfoliu (včetně derivátů) jsou vyloučeny z celkového ukazatele zelených aktiv (tj. z čitatele i jmenovatele), protože jsou posuzovány v rámci samostatného klíčového ukazatele výkonnosti, a to ukazatele zelených aktiv pro obchodní portfolio v souladu s bodem 1.2.4 přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací. Deriváty jsou vyloučeny z čitatele, ale zahrnuty do jmenovatele ukazatele zelených aktiv pro obchodní portfolio v souladu s čl. 7 odst. 2 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

26.

Měly by se deriváty ve jmenovateli klíčového ukazatele výkonnosti spravovaných aktiv počítat jako čistá pozice (tj. jako derivátová aktiva, proti nimž jsou započteny derivátové závazky), nebo pouze jako derivátová aktiva?

Oddíl 1.2.2.2 přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací o zeleném ukazateli pro spravovaná aktiva stanoví, že metodika výpočtu klíčového ukazatele výkonnosti pro spravovaná aktiva je stejná jako metodika pro správce aktiv podle přílohy III aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

Oddíl 1.2 přílohy III aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, který se vztahuje na výpočet jmenovatele, nestanoví žádná pravidla pro započtení. V souladu s oddílem 1.2. přílohy III aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací by měl jmenovatel sestávat z hodnoty všech spravovaných aktiv bez expozic uvedených v čl. 7 odst. 1 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací vyplývajících z činností kolektivní a individuální správy portfolia správců aktiv. Finanční podniky by tedy do jmenovatele svých klíčových ukazatelů výkonnosti měly zahrnout veškerá spravovaná aktiva, včetně všech pozic představujících derivátová aktiva bez jejich vzájemného započtení s případnými derivátovými závazky, pokud to není povoleno podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví (viz také odpověď na otázku č. 25 tohoto sdělení) (49).

27.

Jak by měl být vykazován a posuzován soulad s taxonomií u nástrojů, jako jsou sekuritizace, strukturované dluhopisy a kryté dluhopisy?

V souladu s oddílem 1.1 přílohy III aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací by se měl u sekuritizací uplatňovat průhledový přístup („look-through přístup“) (50). V případě sekuritizace plynou všechny platby od podkladových dlužníků prostřednictvím sekuritizační zvláštní účelové jednotky investorům do této jednotky.

—

Původce/banka by neměla do svého klíčového ukazatele výkonnosti zahrnovat podkladová aktiva (tj. úvěry) prodaná sekuritizační zvláštní účelové jednotce, poněvadž v případě sekuritizace již původce/banka tato aktiva právně ani ekonomicky nevlastní a neeviduje je ve své rozvaze. Do klíčového ukazatele výkonnosti původce by měly být zahrnuty pouze úvěry v souladu s taxonomií, které jsou v rozvaze původce.

—

Investor do cenných papírů emitovaných sekuritizační zvláštní účelovou jednotkou by měl prověřit svou expozici vůči této jednotce a posoudit soulad podkladových aktiv s taxonomií, přičemž podle potřeby použije buď metodu týkající se expozic se známým použitím výnosů, nebo klíčový ukazatel výkonnosti dlužníka pro financování s obecnými účely. Svou expozici vůči sekuritizacím by měl investor započítat do čitatele svého ukazatele zelených aktiv v rozsahu, v jakém podkladová aktiva sekuritizační zvláštní účelové jednotky financují aktiva v souladu s taxonomii.

Pokud jde o další expozice vůči zvláštním účelovým jednotkám, jako jsou společné podniky nebo transakce související s nemovitostmi, odkazuje se na odpověď na otázku č. 13 v druhém dokumentu útvarů Komise, kde jsou uvedeny další pokyny, jak v takových případech provádět taxonomické vykazování.

Strukturované dluhopisy

Vykazování souladu s taxonomií bude záviset na struktuře dluhopisu. Pokud lze nástroj klasifikovat jako dluhopis nebo dluhový nástroj, u něhož je známo použití výnosů, vykáže se jako nástroj v souladu s taxonomií v rozsahu, v jakém výnosy financují hospodářské činnosti nebo aktiva v souladu s taxonomií. Pokud se jedná o dluhopis nebo dluhový nástroj, u něhož není známo použití výnosů, bude jeho soulad s taxonomií záviset na klíčovém ukazateli výkonnosti emitenta strukturovaného dluhopisu.

Kryté dluhopisy

Kryté dluhopisy jsou dluhopisy zajištěné konkrétními aktivy v rozvaze emitenta těchto dluhopisů, které poskytují ochranu v případě úpadku tohoto emitenta. Na rozdíl od sekuritizace si emitent krytých dluhopisů až do svého úpadku ponechává právní a ekonomické vlastnictví aktiv, která slouží jako zajištění krytého dluhopisu, a veškeré platby podkladových dlužníků plynou emitentovi krytých dluhopisů. Vykazování souladu s taxonomií by u krytých dluhopisů mělo zahrnovat následující:

—

emitent / původní banka – vzhledem k tomu, že aktiva (např. úvěry) použitá jako zajištění krytého dluhopisu jsou vedena v rozvaze emitenta krytých dluhopisů, měl by emitent krytých dluhopisů u těchto aktiv použitých jako zajištění zveřejnit soulad s taxonomií stejným způsobem, jakým to činí u všech svých ostatních rozvahových aktiv (51), a

—

investor – u krytých dluhopisů, u nichž není známo použití výnosů, by měl investor k výpočtu čitatele svého vlastního klíčového ukazatele výkonnosti použít klíčový ukazatel výkonnosti emitenta krytých dluhopisů a u krytých dluhopisů, u nichž je použití výnosů známo, by měl investor posoudit, do jaké míry jsou z výnosů financovány hospodářské činnosti nebo aktiva v souladu s taxonomií.

g. Expozice vůči specifickým hospodářským činnostem a hospodářským činnostem, které přispívají k více environmentálním cílům

28.

Musí finanční podniky zveřejňovat všechny šablony v příloze XII aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, pokud nevykonávají ani nefinancují činnosti uvedené v šabloně 1 této přílohy a ani vůči těmto činnostem nemají expozice?

Pokud finanční nebo nefinanční podniky nevykonávají ani nefinancují činnost uvedenou v některém z řádků 1 až 6 šablony 1 přílohy XII aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací a ani vůči této činnosti nemají expozice, měly by uvést do příslušných řádků této šablony „Ne“ s tím, že pro účely svých příslušných klíčových ukazatelů výkonnosti mohou vynechat zveřejnění odpovídajících řádků v šablonách 2 až 5 uvedené přílohy. Podniky, které nevykonávají ani nefinancují žádné z činností uvedených v řádcích 1 až 6 šablony 1 přílohy XII aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací a ani vůči nim nemají expozice, proto mohou pro účely svých příslušných klíčových ukazatelů výkonnosti vynechat zveřejnění šablon 2 až 5 uvedené přílohy.

29.

Jaké klíčové ukazatele výkonnosti pro podniky, pro něž by se měly vyplnit šablony v příloze XII aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, by měly být zveřejněny?

Pro nefinanční podniky se použijí klíčové ukazatele výkonnosti pro obrat, kapitálové výdaje a provozní výdaje uvedené v přílohách I a II aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

Pro správce aktiv se použijí klíčové ukazatele výkonnosti uvedené v příloze III a v prvním řádku šablony v příloze IV aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

Pro úvěrové instituce jsou příslušnými klíčovými ukazateli výkonnosti celkový ukazatel zelených aktiv „Stav“ a „Tok“, klíčové ukazatele výkonnosti pro podrozvahové expozice, klíčové ukazatele výkonnosti u jiných služeb než úvěrování – poplatky a provize a ukazatel zelených aktiv pro obchodní portfolio, jež jsou uvedeny v oddílech 1.2.1, 1.2.2, 1.2.3 a 1.2.4 přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací a ve čtvrtém a pátém sloupci šablony „0. Shrnutí KPI“ přílohy VI aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

Pro investiční podniky se použijí klíčové ukazatele výkonnosti uvedené v oddílech 2 a 3 přílohy VII aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací a ve sloupcích 4 a 5 šablony „0. Shrnutí KPI“ přílohy VIII aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

Pro pojišťovny a zajišťovny se použijí klíčové ukazatele výkonnosti uvedené v oddíle 1 a v relevantních případech v oddíle 2 přílohy IX aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací a v prvním řádku šablony „Podíl investic pojišťovny a zajišťovny, které jsou směrovány na financování v souladu s taxonomií nebo s takovým financováním souvisejí, v poměru k celkovým investicím“ a v řádku „A.1. Činnosti upisování neživotního pojištění a zajištění, které jsou v souladu s taxonomií (environmentálně udržitelné)“ šablony „Klíčový ukazatel výkonnosti (KPI) upisování pro neživotní pojišťovny a zajišťovny“ přílohy X aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

30.

Jak by měly finanční podniky vypočítávat informace podle přílohy XII aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, pokud jejich protistrany vykonávají nebo financují činnosti uvedené v této příloze nebo mají vůči těmto činnostem expozice?

K výpočtu informací, které mají být podle přílohy XII aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací zveřejněny, by měly finanční podniky použít objemy svých expozic a podíly zveřejněné jejich protistranami podle této přílohy.

31.

Jak by měly finanční podniky vypočítat rozdělení svých klíčových ukazatelů výkonnosti podle environmentálních cílů?

Expozice vůči nefinančním podnikům

U expozic vůči nefinančním podnikům, u nichž není známo použití výnosů, by finanční podniky měly použít rozdělení podle jednotlivých cílů u:

—

klíčových ukazatelů výkonnosti pro obrat zveřejněných nefinančními podniky v řádku „Obrat environmentálně udržitelných činností (v souladu s taxonomií) (A.1)“ v šabloně: „Podíl obratu z produktů nebo služeb souvisejících s hospodářskými činnostmi, které jsou v souladu s taxonomií – zveřejnění za rok N“ v příloze II aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací – za účelem výpočtu rozdělení svých klíčových ukazatelů výkonnosti na základě obratu podle cílů a

—

klíčových ukazatelů výkonnosti pro kapitálové výdaje zveřejněných nefinančními podniky v řádku „Kapitálové výdaje environmentálně udržitelných činností (v souladu s taxonomií) (A.1)“ v šabloně: „Podíl kapitálových výdajů z produktů nebo služeb souvisejících s hospodářskými činnostmi, které jsou v souladu s taxonomií – zveřejnění za rok N“ v příloze II aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací – za účelem výpočtu rozdělení svých klíčových ukazatelů výkonnosti na základě kapitálových výdajů podle cílů (52).

Expozice, u nichž je známo použití výnosů, by finanční podniky měly přiřadit k příslušnému environmentálnímu cíli. Pokud je tatáž expozice relevantní pro dva nebo více environmentálních cílů, měly by ji finanční podniky přiřadit k nejrelevantnějšímu cíli na základě informací poskytnutých nefinanční protistranou. Dvojí započítání není povoleno.

Expozice vůči finančním podnikům

U expozic vůči finančním podnikům, u nichž není známo použití výnosů, by finanční podniky měly použít rozdělení podle jednotlivých cílů u:

—	klíčových ukazatelů výkonnosti pro obrat zveřejněných jejich protistranami – za účelem výpočtu rozdělení svých klíčových ukazatelů výkonnosti na základě obratu podle jednotlivých cílů, a

—	klíčových ukazatelů výkonnosti pro kapitálové výdaje zveřejněné jejich protistranami – za účelem výpočtu rozdělení svých klíčových ukazatelů výkonnosti na základě kapitálových výdajů podle cílů (53).

Expozice, u nichž je známo použití výnosů, by finanční podniky měly přiřadit k příslušnému environmentálnímu cíli. Pokud je tatáž expozice relevantní pro dva nebo více environmentálních cílů, měly by ji finanční podniky přiřadit k nejrelevantnějšímu cíli na základě informací poskytnutých finanční protistranou. Dvojí započítání není povoleno.

F. OVĚŘENÍ SOULADU S TECHNICKÝMI SCREENINGOVÝMI KRITÉRII, UJIŠTĚNÍ O TOMTO SOULADU A DŮKAZY PROKAZUJÍCÍ TENTO SOULAD

32.

Které vstupní údaje a klíčové ukazatele výkonnosti, pro které nejsou k dispozici žádné externě vykazované informace, by měly být použity pro posouzení expozic finančních podniků?

Podle čl. 8 odst. 4 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací jsou finanční podniky povinny používat k výpočtu vlastních klíčových ukazatelů výkonnosti nejaktuálnější dostupné údaje a klíčové ukazatele výkonnosti svých protistran. Pokud tedy finanční podniky nemají k dispozici údaje nebo klíčové ukazatele výkonnosti od dané protistrany nebo jsou tyto ukazatele pro účely výpočtu jejich vlastních klíčových ukazatelů výkonnosti nevhodné, měly by použít nejaktuálnější dostupné údaje nebo klíčové ukazatele výkonnosti zveřejněné v předchozím roce (předchozích letech). Pokud tyto údaje a klíčové ukazatele výkonnosti z předchozích let rovněž nejsou k dispozici (54), měla by být expozice považována za expozici, která je nezpůsobilá pro taxonomii nebo s ní není v souladu, tj. finanční podniky by u těchto expozic měly do čitatele příslušného klíčového ukazatele výkonnosti bez dalšího posuzování uvést hodnotu „nula“.

Finanční podniky mohou při provádění náležité hloubkové kontroly (viz také odpověď na otázku č. 33 tohoto sdělení) používat údaje získané dvoustranně od protistrany, na kterou se nevztahuje povinnost podávat zprávy o udržitelnosti podle článků 19a nebo 29a směrnice o účetnictví, a tudíž která ani nevykazuje klíčové ukazatele výkonnosti v rámci taxonomie. Tento přístup je relevantní zejména pro výpočet ukazatele zelených aktiv u retailových expozic zahrnujících úvěry na obytné nemovitosti nebo na renovace domů a úvěry na motorová vozidla nebo pro výpočet ukazatele zelených aktiv u expozic vůči místním orgánům (55). Pokud jde o expozice, u nichž je známo použití výnosů, měly by finanční podniky získat přiměřené písemné důkazy, které prokazují, že byla splněna všechna technická screeningová kritéria uvedená v rámci příslušné hospodářské činnosti v příslušných aktech v přenesené pravomoci, aby je mohly započítat jako expozice v souladu s taxonomií. U expozic vůči podnikům, u nichž je známo použití výnosů, by finanční podniky měly rovněž ověřit, zda tyto podniky splňují minimální sociální záruky (viz také odpověď na otázku č. 37 tohoto sdělení).

U expozic vůči podnikům uvedeným v čl. 7 odst. 6 písm. e) a f) aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací mohou finanční podniky pro účely regulačního výkaznictví podle tohoto aktu používat podle čl. 7 odst. 7 tohoto aktu odhady pouze v případech, kdy jsou tyto finanční podniky schopny prokázat splnění všech kritérií článku 3 nařízení (EU) 2020/852, s výjimkou kritérií stanovených v čl. 3 písm. b) uvedeného nařízení. Finanční podniky by se nicméně mohly rozhodnout, že budou svůj soulad s taxonomií odhadovat a tyto informace vykazovat na dobrovolném základě, odděleně od povinně zveřejňovaných informací (56) (viz také odpovědi na otázky č. 16, 21, 22, 23, 36 a 50 tohoto sdělení).

33.

Má finanční podnik v případech financování, kdy je známo použití výnosů, přezkoumávat veškeré dokumenty osvědčující soulad s technickými screeningovými kritérii, nebo má akceptovat posouzení tohoto souladu, včetně ověření nebo ujištění, předložené protistranou?

Finanční podniky spoléhají na přesnost údajů a důkazů poskytnutých jejich protistranami. Finanční podniky jsou však rovněž povinny provádět náležitou hloubkovou kontrolu stanovenou ve směrnicích 2009/65/ES (57), 2009/138/ES (58)a 2011/61/EU (59), ve směrnici o kapitálových požadavcích (CRD) a směrnici o trzích finančních nástrojů (MiFID) a zajistit svůj vlastní soulad s platnými právními předpisy. Zveřejňování informací finančními podniky podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací zůstává součástí povinnosti podávat zprávy o udržitelnosti podle článků 19a a 29a směrnice o účetnictví, a proto tyto informace musí být mimo jiné spolehlivé, srovnatelné a relevantní. Například v bodě i) oddílu 1.2.1.1 přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací se v souvislosti s úvěry a jinými pohledávkami, u nichž je známo použití výnosů, uvádí, že „[p]ro účely položky (1)(c)(1) úvěrové instituce zohlední hrubou účetní hodnotu expozic, u nichž je známo použití výnosů, včetně specializovaných úvěrových expozic, vůči nefinančním podnikům v rozsahu a míře, v nichž financují hospodářskou činnost v souladu s taxonomií. Posouzení skutečnosti, zda byl požadavek splněn, se opírá o informace poskytnuté protistranou o projektu nebo činnostech, na něž budou výnosy použity.“

Finanční podniky by proto měly zkontrolovat, zda informace týkající se souladu hospodářských činností s taxonomií, které jim poskytly jejich protistrany, obsahují přiměřené písemné důkazy o tom, že jsou splněna příslušná individuální technická screeningová kritéria. Například pokud expozice finančního podniku financuje činnost uvedenou v oddíle 7.7 přílohy I aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu, měla by úvěrová instituce na základě (kopie) průkazu energetické náročnosti poskytnutého klientem ověřit, zda má nemovitost průkaz energetické náročnosti třídy A, a měla by obdržet přiměřené písemné důkazy o tom, že jsou splněna všechna kritéria zásady „významně nepoškozovat“. Pouhé prohlášení klienta bez jakýchkoli podpůrných důkazů, že daná nemovitost splňuje technická screeningová kritéria stanovená v oddíle 7.7 přílohy I aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu, by nepostačovalo k vyvození závěru, že příslušná nemovitost a podkladová expozice jsou v souladu s taxonomií. Podobně v případě, že technická screeningová kritéria vyžadují ověření nezávislou třetí stranou, by úvěrová instituce měla obdržet ověřovací zprávu (nebo její kopii) vydanou nezávislou třetí stranou. Pouhé prohlášení klienta vůči finančnímu podniku, že ověření bylo provedeno, nepostačuje k vyvození závěru o souladu hospodářské činnosti s taxonomií. V případě použití výnosů z environmentálně udržitelných dluhopisů, kdy je použití výnosů v souladu s taxonomií ověřeno nezávislou třetí stranou, by úvěrová instituce měla obdržet kopii takové ověřovací zprávy, aby se sama ujistila, do jaké míry její expozice financuje hospodářské činnosti nebo aktiva v souladu s taxonomií. K prokázání souladu s technickými screeningovými kritérii lze použít stejné důkazy pro více expozic, kterých se tyto důkazy týkají.

34.

Musí finanční podniky každoročně přezkoumávat soulad svých expozic s taxonomií?

Je nezbytné, aby údaje o souladu expozic s taxonomií byly každoročně přezkoumávány a v případě potřeby revidovány, aby bylo zajištěno, že prohlášení o udržitelnosti obsahuje pravdivý pohled na vývoj a výsledky obchodní činnosti podniku, včetně jeho souladu s technickými screeningovými kritérii.

Na základě ustanovení o zachování právních účinků v čl. 7 odst. 5 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, které se vztahuje na úvěry pro zvláštní účely a některé environmentálně udržitelné dluhopisy nebo dluhové cenné papíry, by v případě změny technických screeningových kritérií finanční podniky mohly vykazovat soulad těchto úvěrů a nástrojů z hlediska taxonomie se změněnými technickými screeningovými kritérii po dobu až pěti let od data použitelnosti změněných technických screeningových kritérií. Proto není nutné kontrolovat soulad se změněnými technickými screeningovými kritérii během pětiletého období, na nějž se vztahuje ustanovení o zachování právních účinků. Finanční instituce se nicméně vyzývají, aby se svými protistranami jednaly s cílem uvést během tohoto přechodného období své hospodářské činnosti do souladu se změněnými technickými screeningovými kritérii.

35.

Pokud úvěrová instituce nabídne nefinančnímu podniku, na který se vztahují články 19a nebo 29a směrnice o účetnictví, úvěr za účelem financování projektu, který má být v souladu s technickými screeningovými kritérii, může se úvěrová instituce spolehnout na informace získané od této protistrany, které se týkají konkrétně tohoto projektu, bez ohledu na to, jaké informace tato protistrana celkově o taxonomii zveřejňuje?

V bodě i) oddílu 1.2.1.1 přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací se v souvislosti s úvěry a jinými pohledávkami, u nichž je známo použití výnosů, uvádí: „Pro účely položky (1)(c)(1) úvěrové instituce zohlední hrubou účetní hodnotu expozic, u nichž je známo použití výnosů, včetně specializovaných úvěrových expozic, vůči nefinančním podnikům v rozsahu a míře, v nichž financují hospodářskou činnost v souladu s taxonomií. Posouzení skutečnosti, zda byl požadavek splněn, se opírá o informace poskytnuté protistranou o projektu nebo činnostech, na něž budou výnosy použity.“

Při posuzování toho, do jaké míry úvěr se známým použitím výnosů poskytnutý nefinančnímu podniku, na který se vztahují články 19a nebo 29a směrnice o účetnictví, financuje hospodářské činnosti nebo aktiva v souladu s taxonomií, by proto úvěrová instituce měla vycházet z informací o příslušných činnostech financovaných z těchto výnosů, bez ohledu na vykázané klíčové ukazatele výkonnosti nefinančního podniku. Úvěrová instituce musí při provádění náležité hloubkové kontroly shromáždit všechny údaje a informace nezbytné k tomu, aby mohla vyhodnotit všechna technická screeningová kritéria vztahující se na tyto činnosti nebo aktiva. Tyto informace by měly obsahovat přiměřené písemné důkazy o splnění příslušných jednotlivých technických screeningových kritérií (viz také odpovědi na otázky č. 33 a 36 tohoto sdělení).

36.

Mohou úvěrové instituce v případě retailových klientů ověřit soulad s technickými screeningovými kritérii, zejména kritérii zásady „významně nepoškozovat“ pro cíl přizpůsobování se změně klimatu, pomocí konkrétních důkazů (např. vnitrostátních osvědčení nebo informací v průkazu energetické náročnosti)?

Oddíl 1.2.1.3 přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací předepisuje dvě kategorie zveřejňovaných informací o retailových expozicích, a to:

—

úvěry na obytné nemovitosti, u nichž se vyžaduje soulad s technickými screeningovými kritérii stanovenými v oddílech 7.1, 7.2, 7.3, 7.4, 7.5, 7.6 a 7.7 přílohy I nebo přílohy II aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu nebo v oddílech 3.1 a 3.2 přílohy II aktu v přenesené pravomoci pro oblast životního prostředí, a

—	retail – spotřebitelské úvěry na nákup automobilu, kde se vyžaduje soulad s technickými screeningovými kritérii stanovenými v oddíle 6.5 přílohy I aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu.

V souvislosti s těmito retailovými expozicemi by úvěrové instituce měly získat přiměřené písemné důkazy prokazující, že jsou splněna všechna technická screeningová kritéria uvedená v rámci příslušné hospodářské činnosti v příslušných aktech v přenesené pravomoci (viz také odpovědi na otázku č. 33 tohoto sdělení). To platí i pro posouzení kritérií zásady „významně nepoškozovat“ pro cíl přizpůsobování se změně klimatu. Důkazy mohou být získány přímo od klienta nebo mohou mít podobu nezávislých a spolehlivých ověření třetí stranou nebo externích přezkumů, které mohou zahrnovat vnitrostátní osvědčení orgánů veřejné správy nebo informace v průkazech energetické náročnosti. Důkazy poskytnuté třetími stranami a orgány veřejné správy by mohly být k ověření souladu s technickými screeningovými kritérii použity, pokud jsou konkrétní a přímo se vztahují k podkladovým expozicím úvěrových institucí. K prokázání souladu s technickými screeningovými kritérii lze použít stejné důkazy pro více expozic, kterých se tyto důkazy týkají.

Pokud však neexistují důkazy týkající se konkrétní expozice, mohou být odhady souladu s taxonomií zveřejňovány na dobrovolném základě odděleně od povinných klíčových ukazatelů výkonnosti spolu s metodikou použitou pro výpočet těchto odhadů.

G. SOULAD S MINIMÁLNÍMI ZÁRUKAMI

37.

Musí finanční podniky při výkonu své činnosti dodržovat minimální záruky, nebo je soulad s minimálními zárukami relevantní pouze na úrovni podniku, do něhož se investuje?

Zvláštní požadavek na dodržování minimálních záruk podle článku 18 nařízení o taxonomii se vztahuje na subjekt, který vykonává hospodářskou činnost a který tvrdí, že jeho činnost je v souladu s taxonomií.

Pro účely výpočtu souladu expozic vůči jiným podnikům s taxonomií v rámci svých klíčových ukazatelů výkonnosti nemusí finanční podniky samy dodržovat minimální záruky, poněvadž činnosti financování jako takové nejsou způsobilé pro taxonomii. Finanční podniky by však měly získat přiměřené písemné důkazy, jako jsou informace o taxonomii zveřejňované nefinančními podniky podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, které potvrzují, že podniky, vůči nimž mají expozice, splňují minimální záruky, aby mohly expozice vůči těmto podnikům vypočítat jako expozice v souladu s taxonomií. Soulad s minimálními zárukami je nedílnou součástí klíčových ukazatelů výkonnosti nefinančních podniků v rámci taxonomie, které finanční podniky uplatňují na své expozice.

Pokud jde o ukazatel zelených aktiv úvěrových institucí pro expozice se známým použitím výnosů, jako jsou expozice uvedené v oddílech 1.2.1.3 a 1.2.1.4 přílohy IV aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací týkající se retailových klientů a orgánů veřejné správy, nemusí úvěrové instituce u těchto retailových klientů a orgánů veřejné správy ověřovat soulad s minimálními zárukami. Pro tyto expozice by však úvěrové instituce měly získat přiměřené písemné důkazy, jako jsou informace o taxonomii zveřejňované podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací příslušnými výrobci zboží a poskytovateli služeb, které potvrzují, že podniky vyrábějící zboží a poskytující služby nakupované retailovými klienty a orgány veřejné správy splňují příslušná technická screeningová kritéria a minimální záruky; pak mohou úvěrové instituce své expozice vypočítat jako expozice v souladu s taxonomií. Tato situace se týká například úvěru poskytnutého retailovému klientovi nebo orgánu veřejné správy na nákup elektromobilů nebo solárních panelů, kdy úvěrová instituce potřebuje zjistit, zda výrobce tohoto zboží splňuje příslušná technická screeningová kritéria a minimální záruky, aby mohla takový úvěr posoudit jako úvěr v souladu s taxonomií.

Finanční podniky by měly dodržovat minimální záruky pouze v případě, že jsou jimi poskytované finanční služby způsobilé pro taxonomii a že o těchto službách tvrdí, že jsou v souladu s taxonomií. Týká se to malého počtu činností uvedených v oddíle 6 přílohy I aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu, který se týká dopravy, kde se jako součást popisu činnosti uvádí „financování“, a činností v oblasti upisování neživotního pojištění a zajištění v oddílech 10.1 a 10.2 přílohy II aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu.

Podniky se nicméně vyzývají, aby si jako návod prostudovaly sdělení Komise ze dne 16. června 2023 o výkladu a provádění některých právních ustanovení nařízení EU o taxonomii a souvislostech s nařízením o zveřejňování informací o udržitelném financování (60). Další neformální rady ohledně osvědčených postupů lze nalézt v závěrečné zprávě o minimálních zárukách vypracované platformou pro udržitelné financování a zveřejněné v říjnu 2022 (61), zejména v oddílech 6 a 7.

38.

Pokud pojišťovna nebo zajišťovna vypočítává klíčový ukazatel výkonnosti pro činnost upisování, měla by kromě vlastního souladu s minimálními zárukami uplatňovat postupy relevantní pro zjištění souladu s těmito zárukami i na úrovni svých pojistníků?

Pojišťovny a zajišťovny, které se zabývají činnostmi způsobilými pro taxonomii uvedenými v oddílech 10.1 a 10.2 přílohy II aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu a které chtějí tyto činnosti prohlásit za činnosti v souladu s taxonomií, by měly provést příslušné postupy hloubkové kontroly, aby zajistily soulad s minimálními zárukami uvedenými v článku 18 nařízení o taxonomii. Součástí výkonu činnosti upisování pojištění by mělo být i náležité prověřování jejich obchodních vztahů s klienty, kterým jsou produkty nabízeny, z hlediska možného porušení těchto záruk.

Další pokyny lze také nalézt ve sdělení Komise ze dne 16. června 2023, na které se odkazuje v odpovědi na otázku č. 37 tohoto sdělení.

2. OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE KONKRÉTNÍCH FINANČNÍCH PODNIKŮ

A. ÚVĚROVÉ INSTITUCE

a) Zahrnuté subjekty

39.

Jak by měly akt v přenesené pravomoci o zveřejňování informací uplatňovat instituce, které jsou vyloučeny z působnosti směrnice o kapitálových požadavcích, ale spadají do oblasti působnosti článků 19a nebo 29a směrnice o účetnictví? Které šablony by se v takových případech měly použít pro vykazování?

Podniky, které jsou povinny podávat zprávy o udržitelnosti v souladu s články 19a nebo 29a směrnice o účetnictví, by měly rovněž zveřejňovat informace podle článku 8 nařízení o taxonomii (62). Kromě toho by subjekty, které spadají pod definici úvěrové instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení o kapitálových požadavcích, měly zveřejňovat informace o taxonomii v souladu s ustanoveními aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, která se vztahují na úvěrové instituce.

Konkrétně subjekty uvedené v čl. 2 odst. 5 bodech 3 až 24 směrnice o kapitálových požadavcích, které jsou vyňaty z působnosti směrnice o kapitálových požadavcích (63), by měly vykazovat klíčové ukazatele výkonnosti podle článku 8 nařízení o taxonomii i podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací v rozsahu, v jakém jsou povinny poskytovat zprávy o udržitelnosti podle článků 19a nebo 29a směrnice o účetnictví. Pokud jsou tyto subjekty úvěrovými institucemi ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení o kapitálových požadavcích, měly by zveřejňovat informace o taxonomii v souladu s ustanoveními aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, která se vztahují na úvěrové instituce. Pro vykazování informací týkajících se taxonomie by se na tyto subjekty měly vztahovat zejména přílohy V, VI a XI aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

40.

Jaká je prahová hodnota pro to, aby byla úvěrová instituce považována za instituci, která má obchodní model založený „do značné míry na financování veřejného bydlení “ (bod 1.2.1.4 přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací)?

Podle prvního odstavce oddílu 1.2.1.4 přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací se pro posouzení, zda má úvěrová instituce obchodní model založený „do značné míry na financování veřejného bydlení“ , nevyžaduje použití předem stanovené kvantitativní nebo kvalitativní prahové hodnoty. Místo toho by úvěrové instituce měly zveřejnit metody a kritéria, která přijaly, aby mohly určit, zda je, nebo není příslušný obchodní model do značné míry založen na financování veřejného bydlení. Tyto metody a kritéria by měly odpovídat organizaci a řízení rizik dané úvěrové instituce. Měla by být poskytnuta relevantní vysvětlení, která uživatelům umožní dobře porozumět zveřejňovaným informacím.

b) Rozsah klíčových ukazatelů výkonnosti

41.

Pokud finanční podnik pověří správou portfolia aktiv jiný finanční podnik, který finanční podnik zahrne tato aktiva do výpočtu klíčového ukazatele výkonnosti?

Pokud finanční podnik v souladu s odvětvovými ustanoveními, jako je článek 13 směrnice 2009/65/ES nebo článek 20 směrnice 2011/61/EU, pověří správou portfolia aktiv jiný finanční podnik, jenž tuto správu portfolia provádí jeho jménem, jsou tato aktiva zahrnuta do příslušných klíčových ukazatelů výkonnosti, které má zveřejnit pověřující finanční podnik. Finanční podnik, na který byla správa portfolia těchto aktiv delegována, by tato aktiva neměl do svých klíčových ukazatelů výkonnosti zahrnovat.

42.

Jsou do zeleného ukazatele pro spravovaná aktiva zahrnuta aktiva související s činnostmi úvěrové instituce v oblasti správy portfolia, např. s činností správy majetku?

S výjimkou expozic uvedených v čl. 7 odst. 1 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací by úvěrová instituce měla do klíčového ukazatele výkonnosti pro spravovaná aktiva zahrnout aktiva, která spravuje na základě individuálních investičních oprávnění obdržených od vlastníků aktiv.

V situaci, kdy jiný finanční podnik deleguje správu portfolia aktiv, by se aktiva, u nichž pověřená osoba poskytuje služby správy portfolia, neměla započítávat do klíčového ukazatele výkonnosti této pověřené osoby, nýbrž do klíčového ukazatele výkonnosti pověřující osoby; cílem je zabránit dvojímu započítávání. Konkrétně v případě klíčového ukazatele výkonnosti pro spravovaná aktiva by tedy úvěrové instituce neměly zahrnovat aktiva, jejichž správou je pověřil jiný finanční podnik (viz také otázka č. 38 tohoto sdělení).

V případě jiných činností, než je správa portfolia, které jsou vykonávány ve vztahu k aktivům třetích stran, by měl být soulad s taxonomií posouzen v rámci ukazatele zelených aktiv pro poplatky a provize.

43.

Kdo je u klíčového ukazatele výkonnosti pro spravovaná aktiva odpovědný za posouzení souladu subjektu kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) nebo alternativního investičního fondu (AIF) s taxonomií? Mohou úvěrové instituce získávat informace od správce aktiv, nebo se očekává, že posouzení souladu s taxonomií provedou úvěrové instituce?

V souladu s oddílem 1.2 přílohy III aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací se jmenovatel klíčového ukazatele výkonnosti správců aktiv skládá ze „všech aktiv/expozic vyplývajících z činností kolektivní i individuální správy portfolia správců aktiv“ . Správci aktiv jsou proto odpovědní za posouzení souladu s taxonomií u subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) a alternativních investičních fondů (AIF), pro které působí jako správcovské společnosti v souladu se směrnicí 2009/65/ES, resp. směrnicí 2011/61/EU, a u portfolií, pro která zajišťují činnosti individuální správy portfolia. Správci aktiv neodpovídají za posouzení souladu s taxonomií v případě aktiv, jejichž správou je pověřil jiný finanční podnik. Jak je vysvětleno v otázce č. 37 tohoto sdělení, aktiva, u nichž pověřená osoba poskytuje služby správy portfolia, by se neměla posuzovat v rámci klíčového ukazatele výkonnosti této pověřené osoby, nýbrž v rámci klíčového ukazatele výkonnosti pověřující osoby.

44.

Měla by se smluvní ujednání o repo operacích („repa“) považovat pro účely taxonomie EU za „úvěry a jiné pohledávky“? Lze soulad posoudit konkrétně odvozením z klíčových ukazatelů výkonnosti protistrany nebo ověřením souladu s technickými screeningovými kritérii u podkladové hospodářské činnosti?

Ujednání o repo operacích („repa“), která jsou zaznamenána v bankovním portfoliu, by měla být pro účely taxonomického vykazování považována za „úvěry a jiné pohledávky“.

Repo obchod je forma zajištěného úvěru, kdy prodávající cenných papírů (dlužník) souhlasí s dočasným prodejem těchto cenných papírů kupujícímu cenných papírů (věřiteli) a obě strany se současně dohodnou na realizaci tohoto obchodu v obráceném směru k určitému pozdějšímu datu. Cenné papíry, které jsou předmětem obchodu a které věřitel obdrží, slouží jako kolaterál k zajištění jeho úvěrové expozice vůči dlužníkovi.

Finanční podnik, který je v rámci repo obchodu dlužníkem, by proto měl po dobu trvání repo obchodu zohlednit expozici vůči těmto cenným papírům ve svém klíčovém ukazateli výkonnosti pro účely taxonomie. Finanční podnik, který je v rámci repo obchodu věřitelem, by měl expozici z repo obchodu zaúčtovat jako „úvěry a jiné pohledávky“ a měl by použít klíčový ukazatel výkonnosti dlužníka k výpočtu čitatele svého klíčového ukazatele výkonnosti pro účely taxonomie pro repo expozice v bankovním portfoliu.

Vzhledem k tomu, že dlužník zůstává ekonomickým vlastníkem cenných papírů, které jsou předmětem repo obchodu, a věřitel prostřednictvím repo obchodu dlužníka financuje, je vhodné, aby věřitel k výpočtu čitatele svého vlastního klíčového ukazatele výkonnosti použil klíčový ukazatel výkonnosti dlužníka, a nikoli klíčový ukazatel výkonnosti emitenta cenných papírů, které představují kolaterál a jsou předmětem repo obchodu.

45.

V rámci jakého klíčové ukazatele výkonnosti ukazatele zelených aktiv by měly úvěrové instituce posuzovat expozice z upisování finančních nástrojů na základě pevného závazku?

V souladu s čl. 4 bodem 1 písm. b) nařízení o kapitálových požadavcích zahrnuje definice úvěrové instituce také určité subjekty, které vykonávají některou z činností uvedených v bodech 3 a 6 oddílu A přílohy I směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID), tj. obchodování na vlastní účet a/nebo upisování finančních nástrojů a/nebo umisťování finančních nástrojů na základě pevného závazku převzetí.

Vzhledem k tomu, že tyto subjekty jsou úvěrovými institucemi, měly by dodržovat ustanovení aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, která se týkají úvěrových institucí. Tyto subjekty by měly s aktivy získanými z obchodování na vlastní účet a z upisování finančních nástrojů a/nebo z umisťování finančních nástrojů na základě pevného závazku převzetí zacházet takto:

—	aktiva, která jsou držena v bankovním portfoliu, by měla být posouzena v rámci ukazatele zelených aktiv pro bankovní portfolio (celkového ukazatele zelených aktiv) a

—	aktiva, která jsou držena v obchodním portfoliu, by měla být posouzena v rámci ukazatele zelených aktiv pro obchodní portfolio a

—	poplatky a provize z upisovací činnosti by měly být posouzeny v rámci klíčového ukazatele výkonnosti pro poplatky a provize.

46.

Jaké vstupy se použijí pro výpočet ukazatele zelených aktiv na základě obratu a ukazatele zelených aktiv na základě kapitálových výdajů? Jaké klíčové ukazatele výkonnosti se mají použít, pokud není žádný odpovídající klíčový ukazatel výkonnosti k dispozici?

V souladu s oddílem 1.2.1 přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací by u ukazatele zelených aktiv na základě obratu měly úvěrové instituce k výpočtu čitatele ukazatele zelených aktiv použít klíčový ukazatel výkonnosti jejich protistrany pro obrat, a to pro následující expozice: kapitálové nástroje, dluhové cenné papíry pro všeobecné účely a úvěry a jiné pohledávky pro všeobecné účely. Expozice vůči dluhovým cenným papírům a úvěrům a zabavenému zajištění, u nichž je známo použití výnosů, by měly být zahrnuty do čitatele ukazatele zelených aktiv na základě obratu až do výše, v níž tyto expozice financují činnosti/výdaje v souladu s taxonomií na základě informací poskytnutých protistranou, bez dalšího vážení klíčovým ukazatelem výkonnosti protistrany.

V souladu s oddílem 1.2.1 přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací by u ukazatele zelených aktiv na základě kapitálových výdajů měly úvěrové instituce k výpočtu čitatele ukazatele zelených aktiv použít klíčový ukazatel výkonnosti pro kapitálové výdaje jejich protistrany, a to pro následující expozice: kapitálové nástroje, dluhové cenné papíry pro všeobecné účely a úvěry a jiné pohledávky pro všeobecné účely. Expozice vůči dluhovým cenným papírům a úvěrům a zabavenému zajištění, u nichž je známo použití výnosů, by měly být zahrnuty do čitatele ukazatele zelených aktiv na základě kapitálových výdajů až do výše, v níž tyto expozice financují činnosti/výdaje v souladu s taxonomií na základě informací poskytnutých protistranou, bez dalšího vážení klíčovým ukazatelem výkonnosti protistrany.

Například výpočet (1)(c)(1) + (1)(c)(2) (64) uvedený v oddíle 1.2.1.1 přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací by měl být proveden dvakrát pro stejné expozice. Při prvním výpočtu jsou pro účely výpočtu ukazatele zelených aktiv na základě obratu expozice pro obecné účely v položce (1)(c)(2) váženy klíčovými ukazateli výkonnosti pro obrat protistran. Při druhém výpočtu jsou expozice pro obecné účely v položce (1)(c)(2) váženy klíčovým ukazatelem výkonnosti pro kapitálové výdaje protistran.

Úvěry na všeobecné účely jsou proto zahrnuty jak do ukazatele zelených aktiv na základě obratu, tak do ukazatele zelených aktiv na základě kapitálových výdajů. Ukazatel zelených aktiv na základě obratu by měl být vykázán ve sloupci 4 a ukazatel zelených aktiv na základě kapitálových výdajů by měl být vykázán ve sloupci 5 šablony pro podávání zpráv „0. Shrnutí KPI“ uvedené v příloze VI.

V případě, že klíčové ukazatele výkonnosti protistran nejsou k dispozici, odkazujeme na otázku č. 32 tohoto sdělení.

c) Vykazování specifických expozic

47.

Jak by měly úvěrové instituce vykazovat v ukazateli zelených aktiv expozice vůči orgánům veřejné správy (např. místním orgánům), které nesouvisejí s veřejným bydlením nebo projektovým financováním? Jak by měly úvěrové instituce vykazovat své expozice vůči regionálním orgánům?

Ustanovení čl. 7 odst. 1 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací vylučuje z čitatele a jmenovatele klíčových ukazatelů výkonnosti finančních podniků: jejich expozice vůči ústředním vládám, centrálním bankám a nadnárodním emitentům.

Financování veřejného bydlení a další úvěry místním nebo regionálním orgánům, kde je známo použití výnosů, je nutné zahrnout do čitatele ukazatele zelených aktiv v rozsahu, v jakém jsou financované činnosti a aktiva v souladu s taxonomií. Úvěry nebo financování na všeobecné účely by měly být z čitatele ukazatele zelených aktiv vyloučeny (viz také odpověď na otázku č. 15 tohoto sdělení).

48.

Jak by měly úvěrové instituce nakládat s hotovostními vklady u centrálních bank?

Podle čl. 7 odst. 1 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací by měly být expozice vůči centrálním bankám vyloučeny z výpočtu čitatele a jmenovatele klíčových ukazatelů výkonnosti finančních podniků. Protože hotovostní vklady u centrálních bank jsou expozicemi vůči centrálním bankám, měly by být tyto hotovostní vklady vyloučeny z čitatele i jmenovatele ukazatele zelených aktiv.

49.

Měly by se zajištěné úvěry na renovaci vykazovat v šabloně ukazatele zelených aktiv jako úvěry zajištěné obytnou nemovitostí, nebo jako úvěry na renovaci budov?

Technická screeningová kritéria pro renovace uvedená v oddílech 7.2, 7.3, 7.4, 7.5 a 7.6 přílohy I nebo přílohy II aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu nebo v oddíle 3.2 přílohy II aktu v přenesené pravomoci pro oblast životního prostředí se liší od technických screeningových kritérií pro výstavbu nových budov a pořizování starých budov uvedených v oddíle 7.1 přílohy I nebo přílohy II aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu nebo v oddíle 3.1 přílohy II aktu v přenesené pravomoci pro oblast životního prostředí. Úvěrové instituce by proto měly tyto expozice v šabloně pro podávání zpráv rozlišovat. Úvěry na renovaci by měly být zaznamenány v řádku 26 šablon 3 (KPI „Stav“ pro ukazatel zelených aktiv (GAR) a 4 (KPI „Tok“ pro ukazatel zelených aktiv) bez ohledu na to, zda jsou zajištěny, či nikoli.

50.

Jak by měl být zveřejňován soulad s taxonomií u hypotečních úvěrů a úvěrů na motorová vozidla, pokud nejsou k dispozici příslušné údaje?

Jak je uvedeno v odpovědích na otázky č. 33 a č. 36 tohoto sdělení, v případě retailových expozic (jako jsou hypoteční úvěry a úvěry na motorová vozidla) mohou finanční podniky za podmínky provedení náležité hloubkové kontroly použít údaje získané dvoustranně od klienta nebo získané formou nezávislého a spolehlivého ověření třetí stranou nebo externího přezkumu (65). Úvěrové instituce by měly získat přiměřené písemné důkazy o tom, že jsou splněna všechna technická screeningová kritéria uvedená v rámci příslušné hospodářské činnosti v příslušných aktech v přenesené pravomoci (více informací o požadovaných písemných důkazech viz odpověď na otázku č. 33 tohoto sdělení). Pokud tyto údaje nebo důkazy nejsou k dispozici, měla by být expozice považována za expozici, která je nezpůsobilá pro taxonomii nebo s ní není v souladu, tj. finanční podniky by měly do čitatele příslušného klíčového ukazatele výkonnosti bez dalšího posuzování uvést hodnotu „nula“. Kromě vykázání hodnoty „nula“ v rámci povinně zveřejňovaných informací by se vykazující finanční podniky mohly rozhodnout, že svůj soulad s taxonomií odhadnou a tyto informace vykážou na dobrovolném základě, odděleně od povinně zveřejňovaných informací (66).

51.

Mohou pro účely ukazatele zelených aktiv pro retailové expozice být hypotéky způsobilé pro taxonomii bez ohledu na to, zda se nacházejí v EU? Vztahuje se na úvěry, které nepocházejí z EU, výjimka podle čl. 7 odst. 3 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací?

Retailové hypotéky jsou způsobilé pro taxonomii bez ohledu na to, zda se nemovitost nachází v EU nebo zda je dlužník státním příslušníkem členského státu EU. Výjimka uvedená v čl. 7 odst. 3 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací se týká expozic vůči konkrétním podnikům, na které se nevztahují články 19a nebo 29a směrnice o účetnictví, což mohou být i podniky ze třetích zemí.

d) Výpočet a ocenění expozic

52.

Měly by se úvěrové expozice posuzovat v jejich hrubé hodnotě, tj. před úpravou o očekávané úvěrové ztráty?

Ano. V souladu s terminologií používanou ve FINREP (67) i v účetních standardech se v přílohách aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací hovoří o hrubé účetní hodnotě, která je definována mimo jiné ve FINREP, příloze 5, bodu 5.2. Definice FINREP je upravena podle různých platných účetních zásad. V případě dluhových nástrojů v naběhlé hodnotě podle standardů IFRS je hrubá účetní hodnota definována jako účetní hodnota před úpravou o opravné položky na ztráty. U dluhových nástrojů oceněných reálnou hodnotou vykázanou do ostatního úplného výsledku se hrubou účetní hodnotou rozumí naběhlá hodnota před úpravou o opravné položky na ztráty.

53.

U investic je kromě posouzení souladu s taxonomií potřeba vypočítat taxonomický poměr, který bude „použit“ na účetní hodnotu investice ke konci roku (tj. „rozsah a míru, v nichž financovaný projekt financuje hospodářskou činnost v souladu s taxonomií“). Poměr se vypočítává na základě hodnoty, která se může v průběhu času případně měnit (tato hodnota není v aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací specifikována, ale může se jednat o tržní hodnotu nakoupeného aktiva nebo obrat a kapitálové výdaje vznikající v rámci financovaného projektu). Vzhledem k tomu, že se tato hodnota může v průběhu času měnit, měl by se poměr použitý na účetní hodnotu ke konci roku pravidelně aktualizovat, nebo by se měla po celou dobu trvání investice používat původní hodnota?

V souladu s čl. 8 odst. 4 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací by úvěrové instituce měly vzít v úvahu nejaktuálnější dostupné informace o rozsahu a míře, v nichž projekt financuje činnost v souladu s taxonomii. Nejaktuálnější informace by již měly zohledňovat případné změny předpisů nebo samotné financované činnosti.

54.

Jaký je navrhovaný postup při úpravách reálné hodnoty ze zajišťovacího účetnictví – v případě úpravy reálné hodnoty zajištění úrokového rizika na bázi portfolia? Měla by se úprava reálné hodnoty týkat řádkové položky derivátů v šabloně pro podávání zpráv, nebo by měla úprava reálné hodnoty ovlivnit hrubou účetní hodnotu zajišťovaných položek (tj. úvěrů a jiných pohledávek)?

Pro úpravu reálné hodnoty zajištění úrokového rizika na bázi portfolia by měla být účetní hodnota zajišťovaných položek vykázána v hrubé výši. To by bylo v souladu s pokyny FINREP, na které se akt v přenesené pravomoci o zveřejňování informací v několika případech odvolává a které v příloze V části 2.152 uvádějí následující: „Zajištěné položky v zajištění úrokového rizika na bázi portfolia“ zahrnují finanční aktiva a finanční závazky zahrnuté do zajištění reálné hodnoty portfolia finančních aktiv nebo finančních závazků vůči expozici úrokovému riziku. Uvedené finanční nástroje se vykazují v jejich hrubé účetní hodnotě před započtením mezi nástroji v rámci portfolia.“ Vzhledem k tomu by se pak úpravy reálné hodnoty měly vykazovat v řádkové položce derivátů.

55.

Čitatel ukazatele zelených aktiv pro kapitálové nástroje je popsán jako: „hrubá účetní hodnota kapitálových nástrojů nedržených k obchodování vážených na základě klíčového ukazatele výkonnosti pro obrat a klíčového ukazatele výkonnosti pro kapitálové výdaje související s hospodářskými činnostmi v souladu s taxonomií, které zveřejnil nefinanční podnik, jemuž kapitálové nástroje patří.“ Jak by se měl tento výpočet provést vzhledem k tomu, že klíčové ukazatele výkonnosti pro obrat a klíčové ukazatele výkonnosti pro kapitálové výdaje budou různá čísla a hrubá účetní hodnota kapitálových nástrojů bude jedno číslo?

V souladu s oddílem 1.2.1.1 přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací by měly být klíčové ukazatele výkonnosti ukazatele zelených aktiv pro akciové expozice vykazovány ve dvou verzích: první verze je založena na klíčovém ukazateli výkonnosti protistran pro obrat a druhá na klíčovém ukazateli výkonnosti protistran pro kapitálové výdaje.

56.

Měla by se celková aktiva v šablonách přílohy VI rovnat celkovým aktivům definovaným ve FINREP?

Ano, celková aktiva v šablonách přílohy VI by měla být vypočtena na základě hrubé účetní hodnoty těchto aktiv vykázaných v rámci FINREP. Šablony FINREP jsou navrženy na základě účetních kategorií finančních nástrojů (finanční aktiva v naběhlé hodnotě, finanční aktiva v reálné hodnotě vykázané do ostatního úplného výsledku atd.). Na druhé straně šablony uvedené v příloze VI aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací mají být vyplněny za použití obezřetnostních konceptů bankovního a obchodního portfolia, které se promítají do dvou různých klíčových ukazatelů výkonnosti – ukazatele zelených aktiv v oddíle 1.2.1 přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací a ukazatele zelených aktiv pro obchodní portfolio v oddíle 1.2.4 přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací. Vzhledem k tomuto rozdílu mohou při porovnání příslušné celkové výše aktiv podle FINREP a podle přílohy VI aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací existovat rozdíly. Hrubá účetní hodnota každého vykazovaného nástroje by však měla zcela odpovídat hodnotě vykazované ve FINREP, na kterou se akt v přenesené pravomoci o zveřejňování informací v několika případech odvolává.

57.

Jak by měly být pro účely souladu s taxonomií definovány půjčky uvnitř skupiny?

Transakce uvnitř skupiny by měly být vyloučeny během procesu obezřetnostní konsolidace v souladu s oddílem 1.1.1 přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací. Transakce uvnitř skupiny v rámci účetní konsolidace (ale nikoliv uvnitř skupiny, jde-li o zohlednění obezřetnostní konsolidace) by měly být považovány za externí transakce.

58.

Jak by měly být při posuzování z hlediska taxonomie zohledněny lhůty týkající se přechodných činností, pokud je splatnost financování delší než tyto lhůty?

Instituce by měly každý rok posuzovat nesplacenou částku úvěru ve své rozvaze podle technických screeningových kritérií platných v daném roce. Pokud je v technických screeningových kritériích stanovena lhůta pro jejich uplatňování, po uplynutí této lhůty již expozice nebude s těmito kritérii v souladu. Pokud jsou kritéria změněna aktem v přenesené pravomoci a financovaná činnost nebo aktivum již nová změněná kritéria nesplňuje, bude podkladová expozice v souladu s čl. 7 odst. 5 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací (ustanovení o zachování právních účinků) stále považována za expozici v souladu s taxonomií po dobu pěti let ode dne použitelnosti pozměňujícího aktu v přenesené pravomoci.

59.

Jaké lhůty pro audit by se měly vztahovat na zajištění úvěru, které úvěrová instituce získala jeho zabavením?

Akt v přenesené pravomoci o zveřejňování informací nestanoví žádné další požadavky na audit, které by se lišily od požadavků stanovených ve směrnici o účetnictví.

e) Vyplňování šablon

60.

Jak by měly být definovány úvěrové instituce při vyplňování šablon uvedených v příloze VI?

Úvěrové instituce jsou definovány podle definice v čl. 4 odst. 1 bodě 1 nařízení o kapitálových požadavcích (viz také otázky č. 1 a č. 35 tohoto sdělení).

V případě členění podle typu subjektu v šablonách obsažených v příloze VI aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací by v souladu s čl. 8 odst. 4 téhož aktu měli sestavovatelé při výpočtu svých vlastních klíčových ukazatelů výkonnosti použít klíčové ukazatele výkonnosti svých příslušných protistran. Pokud tedy protistrany úvěrových institucí zveřejňují klíčové ukazatele výkonnosti obsažené v přílohách V a VI aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, měly by úvěrové instituce použít řádky pro expozice vůči úvěrovým institucím v šablonách obsažených v příloze VI aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

61.

Jak by měly být pro účely šablony 2 pro zveřejňování informací o ukazateli zelených aktiv obsažené v příloze VI aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací přiřazeny expozicím kódy NACE (statistické klasifikace ekonomických činností v Evropské unii)? Vzhledem k tomu, že členění podle kódů NACE není v rámci zveřejňování informací nefinančními podniky vyžadováno, kde mohou úvěrové instituce tyto informace najít, aby mohly vyplnit šablonu 2 přílohy VI aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací? Vzhledem k tomu, že některé činnosti uvedené v aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací nemají kód NACE, jak je lze začlenit do šablony 2 přílohy VI aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací?

Pro účely šablony 2 pro zveřejňování informací o ukazateli zelených aktiv obsažené v příloze VI aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací by měl být uveden kód NACE hlavní činnosti protistrany. Pokud se expozice vztahuje k více než jednomu subjektu, měl by být uveden kód NACE hlavní činnosti protistrany, která byla pro instituci při poskytnutí expozice nejvýznamnější nebo rozhodující. Pokud je protistranou holdingová společnost, měla by úvěrová instituce zohlednit odvětví NACE hlavní činnosti konkrétní protistrany ovládané holdingovou společností (pokud se liší od holdingové společnosti), která obdržela financování. Podobně by úvěrové instituce měly zveřejnit příslušné informace o odvětví NACE souvisejícím s hospodářskou činností mateřského podniku zvláštní účelové jednotky. Pokud se na činnost nevztahuje kód NACE, může úvěrová instituce použít kód uvedený v poznámce pod čarou a) šablon uvedených v příloze II aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

62.

Jaká je definice nadnárodních emitentů a ve kterém řádku šablony 1 uvedené v příloze VI by se měly vykazovat expozice vůči nadnárodním emitentům (např. řádek 51, 52)?

Ačkoli v aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací není uvedena definice „expozic vůči nadnárodním emitentům“, měly by se tím rozumět expozice vůči mezinárodním organizacím, jako jsou orgány Evropské unie, Mezinárodní měnový fond a Banka pro mezinárodní platby. Expozice vůči mnohostranným rozvojovým bankám jsou z této definice vyloučeny a vykazují se jako expozice vůči úvěrovým institucím, jak je vysvětleno ve čtvrtém pododstavci oddílu 1.2.1.2 přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací. „Expozice vůči nadnárodním emitentům“ by se měly vykazovat v řádku 50 – „Ústřední vlády a nadnárodní emitenti“.

63.

Jaký je pro každou ze šablon uvedených v příloze VI aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací harmonogram pro zveřejnění?

Časový harmonogram zveřejňování šablon se řídí časovým harmonogramem použití základních klíčových ukazatelů výkonnosti stanovených v článku 10 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

V následující tabulce je uveden časový harmonogram zveřejňování šablon.

Číslo šablony	Název šablony	První zveřejnění v	Vztahující se k účetnímu období
0	Shrnutí KPI	2024	2023
1	Zahrnutá aktiva (ukazatel zelených aktiv, podrozvahové expozice)	2024, pouze pro referenční datum zveřejnění T	2023, pouze pro referenční datum zveřejnění T
2	Ukazatel zelených aktiv (GAR) – informace o odvětví	2024	2023
3	KPI „Stav“ pro ukazatel zelených aktiv (GAR)	2024, pouze pro referenční datum zveřejnění T	2023, pouze pro referenční datum zveřejnění T
4	KPI „Tok“ pro ukazatel zelených aktiv (GAR)	2024	2023
5	Finanční záruky (FinGuar), KPI pro spravovaná aktiva	2024	2023
6	Klíčový ukazatel výkonnosti pro poplatky a provize	2026, pouze pro referenční datum zveřejnění T	2025, pouze pro referenční datum zveřejnění T
7	Klíčový ukazatel výkonnosti pro obchodní portfolio	2026, pouze pro referenční datum zveřejnění T	2025, pouze pro referenční datum zveřejnění T

64.

Jak vyplnit sloupce „z toho“ v šablonách v příloze VI aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací?

Sloupec „z toho využití výnosů“ by se měl použít pro vykazování expozic, u nichž je známo použití výnosů z expozice a které jsou zahrnuty v ukazateli zelených aktiv, a to až do výše, v níž daná expozice financuje činnosti v souladu s taxonomii.

Například pokud jsou takovými expozicemi:

—

úvěrové expozice vůči nefinančním podnikům, odpovídají expozice, které se vykazují ve sloupci „z toho využití výnosů“ na řádku 21 šablony 3, prvku (1)(c)(1) v oddíle 1.2.1.1 přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací. V souladu s tím by měl být součet prvků (1)(c)(1) + (1)(c)(2) v oddíle 1.2.1.1 přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací vykázán ve sloupci Podíl celkových zahrnutých aktiv financujících odvětví významná pro taxonomii (v souladu s taxonomií)“ na řádku 21 šablony 3,

—

expozice dluhových cenných papírů vůči nefinančním podnikům, odpovídají expozice, které se vykazují ve sloupci „z toho využití výnosů“ na řádku 22 šablony 3, prvku (2)(c)(1) v oddíle 1.2.1.1 přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací. V souladu s tím by měl být součet prvků (2)(c)(1) + (2)(c)(2) v oddíle 1.2.1.1 přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací vykázán ve sloupci „Podíl celkových zahrnutých aktiv financujících odvětví významná pro taxonomii (v souladu s taxonomií)“ na řádku 22 šablony 3,

—

úvěrové expozice vůči domácnostem, na které se vztahuje oddíl 1.2.1.3 přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, měly by být tyto expozice vykázány ve sloupci „z toho využití výnosů“ na řádcích odpovídajících domácnostem v šabloně 3. Vzhledem k tomu, že oddíl 1.2.1.3 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací se vztahuje pouze na expozice, u nichž je známo použití výnosů, sloupec „z toho využití výnosů“ a sloupec „Podíl celkových zahrnutých aktiv financujících odvětví významná pro taxonomii (v souladu s taxonomií) “ by měly vykazovat stejné hodnoty,

—

úvěrové expozice nebo expozice dluhových cenných papírů vůči místním vládám, na které se vztahuje oddíl 1.2.1.4 přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, měly by být tyto expozice vykázány ve sloupci „z toho využití výnosů“ na řádcích odpovídajících místním vládám v šabloně 3. Vzhledem k tomu, že oddíl 1.2.1.4 se vztahuje pouze na expozice, u nichž je známo použití výnosů, sloupec „z toho využití výnosů“ a sloupec „Podíl celkových zahrnutých aktiv financujících odvětví významná pro taxonomii (v souladu s taxonomií)“ by měly vykazovat stejné hodnoty.

Ve sloupcích „z toho přechodné“ a „z toho podpůrné“ by instituce měly vykazovat své expozice vůči přechodným a podpůrným hospodářským činnostem.

Sloupec „z toho využití výnosů“ na jedné straně a sloupce „z toho přechodné“ a „z toho podpůrné“ na straně druhé nepředstavují vzájemně se vylučující členění. Proto by „Podíl celkových zahrnutých aktiv financujících odvětví významná pro taxonomii (v souladu s taxonomií)“ neměl být jejich součtem. Účelem sloupců „z toho“ je spíše poskytnout konkrétnější informace ze dvou různých hledisek, a to jednak o typu financování a jednak o typu hospodářské činnosti.

65.

Měly by úvěrové instituce považovat za tok objem nových expozic na základě hrubé účetní hodnoty (jak je uvedeno v příloze V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací), nebo tok úvěrů vypočítaný na základě t versus t-1 v čisté výši (jak je uvedeno v úvodní poznámce k šabloně 4)? Co znamená v prvním případě výraz „nových“, např. pro refinancování, revolvingové úvěrové nástroje atd.

V bodě 1.2.1.1 přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací se uvádí:

„Úvěrové instituce zveřejní ukazatel zelených aktiv u ... toku nových úvěrů.“

„Zveřejní se tyto aspekty klíčových ukazatelů výkonnosti:

(…)b) z hlediska toku na základě hrubé účetní hodnoty nových úvěrů a jiných pohledávek během roku předcházejícího referenčnímu datu zveřejnění;

(…)“

„Zveřejní se tyto aspekty klíčových ukazatelů výkonnosti:

(…)

b) z hlediska toku na základě hrubé účetní hodnoty nových dluhových cenných papírů během roku předcházejícího referenčnímu datu zveřejnění;

(…)“

„Zveřejní se tyto aspekty ukazatelů:

(…);

b) z hlediska toku na základě hrubé účetní hodnoty nových kapitálových nástrojů během roku předcházejícího referenčnímu datu zveřejnění;

(…)“

Při výpočtu klíčového ukazatele výkonnosti z hlediska toku v šabloně 4 přílohy VI aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací by úvěrové instituce měly brát v úvahu pouze hrubou účetní hodnotu nově vzniklých expozic (tj. nových úvěrů a jiných pohledávek, dluhových cenných papírů, kapitálových nástrojů), tj. pouze nových expozic, které vznikly během roku před referenčním datem zveřejnění, aniž by odečetly částky splátek úvěrů nebo prodejů dluhových cenných papírů / kapitálových nástrojů, ke kterým došlo během roku před referenčním datem zveřejnění. Úvěrové instituce by proto neměly počítat čitatele a jmenovatele klíčového ukazatele výkonnosti z hlediska toku jako expozice k referenčnímu datu zveřejnění (T) minus expozice k referenčnímu datu zveřejnění (T–1) (68).

66.

Je použití pojmu „specializované úvěrování“ omezeno na projektové financování, nebo zahrnuje jakékoli použití výnosů?

Pojem „specializované úvěrování“ není omezen na projektové financování a zahrnuje veškeré specializované úvěrování v souladu s definicí uvedenou v čl. 147 odst. 8 nařízení o kapitálových požadavcích. V souladu s oddílem 1.2.1.2 přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací by úvěrové instituce měly v položce (1)(c)(1) čitatele ukazatele zelených aktiv pro úvěry a jiné pohledávky posuzovat všechny úvěry a jiné pohledávky, u nichž je známo použití výnosů, včetně specializovaného úvěrování podle čl. 147 odst. 8 nařízení (EU) č. 575/2013.

B. POJIŠŤOVNY A ZAJIŠŤOVNY

67.

Pokud jde o klíčové ukazatele výkonnosti související s upisovacími činnostmi, zveřejňují pojišťovny u pojistných produktů s více riziky, které pokrývají i rizika související s klimatem, jako položku v souladu s taxonomií pouze příslušný podíl pojistného, který se týká rizik souvisejících s klimatem, nebo celé pojistné zahrnuté do širšího pojistného produktu? Postačí, když alespoň jedna pojistná smlouva v rámci druhu pojištění nabízí krytí rizik souvisejících s klimatem, aby bylo možné odvodit soulad s taxonomií u celého druhu pojištění?

Klíčový ukazatel výkonnosti týkající se upisovacích činností uvedený v oddíle 2 přílohy IX aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací (klíčový ukazatel výkonnosti upisování) odráží úroveň rizik souvisejících s klimatem, která pojišťovny pojišťují. Klíčový ukazatel výkonnosti upisování ukazuje, jaký podíl z celkové činnosti v oblasti upisování neživotního pojištění tvoří upisování rizik souvisejících s klimatem, jak je uvedeno v „Popisu činnosti“ v oddíle 10.1 přílohy II aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu a v 10. bodě odůvodnění aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

Pojišťovny by měly pro účely výpočtu souladu s taxonomií použít pouze pojistné nebo pouze odpovídající podíly pojistného v případě pojistných smluv s více riziky, které se vztahují pouze na krytí rizik souvisejících s klimatem.

V souladu s bodem 1 technických screeningových kritérií, který se týká významného přínosu k přizpůsobování se změně klimatu, v oddíle 10.1 přílohy II aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu, by pojišťovny měly používat vhodnou metodiku pro stanovení výše pojistného vztahujícího se k rizikům souvisejícím s klimatem, jako je např. metodika používaná v jejich procesech tvorby cen. Pokud pojišťovny nejsou schopny získat pro některou pojistnou smlouvu údaje o předepsaném pojistném souvisejícím s klimatickými riziky, měly by toto pojistné vykázat jako nezpůsobilé a při výpočtu čitatele klíčového ukazatele výkonnosti uvést hodnotu „nula“.

68.

Jak by měly zajišťovny uplatňovat poměrný přístup vysvětlený v odpovědi na otázku č. 67 na smluvní zajištění, vzhledem k tomu, že část podkladových produktů, na které se smlouva vztahuje, se nemusí týkat rizik souvisejících s klimatem?

Zajišťovny by měly zveřejňovat pouze to pojistné nebo podíly pojistného, které se vztahují k upisování rizik souvisejících s klimatem (viz také otázka č. 67 tohoto sdělení).

69.

Jak by měly pojišťovny a zajišťovny dodržovat technická screeningová kritéria týkající se sdílení údajů stanovená v technických screeningových kritériích týkajících se významného přínosu k přizpůsobování se změně klimatu v bodě 4 oddílů 10.1 a 10.2 přílohy II aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu? Znamená to, že údaje o ztrátách mají být zpřístupněny bezplatně každému, kdo o ně požádá? Kde by mělo být učiněno prohlášení o úmyslu?

Body 4.2 Technických screeningových kritérií v oddílech 10.1. a 10.2. přílohy II aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu poskytují pojišťovnám a zajišťovnám náhradní možnost, pokud tyto pojišťovny a zajišťovny nesdílejí údaje o ztrátách s orgány veřejné správy, jak je stanoveno v bodech 4.1 uvedených Technických screeningových kritérií. Podle bodů 4.2 by pojišťovny a zajišťovny měly prohlásit, že mají v úmyslu bezplatně zpřístupnit údaje zúčastněným třetím stranám, včetně podmínek, za kterých mohou být tyto údaje sdíleny.

Toto prohlášení o úmyslu musí být uvedeno na internetových stránkách příslušné pojišťovny nebo zajišťovny.

Pojišťovny a zajišťovny by měly sdílení údajů provádět, aniž by byla dotčena platná pravidla ochrany údajů a hospodářské soutěže.

70.

Jak by měly být vyplněny sloupce „Zásada ‚významně nepoškozovat‘ “ a „Minimální záruky“ v příloze X?

Možnosti „A“ nebo „N“ ve sloupcích nazvaných „Zásada ‚významně nepoškozovat‘ “ a „Minimální záruky“ v šabloně „Klíčový ukazatel výkonnosti (KPI) upisování pro neživotní pojišťovny a zajišťovny“ označují buď soulad, nebo nesoulad s kritérii zásady „významně nepoškozovat“ a minimálními zárukami uvedenými v čl. 3 písm. c) nařízení o taxonomii. Pokud příslušná technická screeningová kritéria nejsou v oddílech 10.1, resp. 10.2 aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu stanovena, měly by pojišťovny a zajišťovny ve sloupcích „Zásada ‚významně nepoškozovat‘ “ uvést „A“.

71.

Vzhledem k tomu, že není uvedeno žádné členění mezi kapitálovými výdaji a obratem, jakou hodnotu by měly pojišťovny nebo zajišťovny vykazovat v řádcích 4 až 11 druhé šablony přílohy X aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací? Podobně, jakou hodnotu by měli vykazovat správci aktiv v řádcích 4 až 10 šablony v příloze IV aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací?

Správci aktiv

V řádcích 4 až 10 šablony přílohy IV aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací by správci aktiv měli vykazovat doplňující informace o členění jmenovatele (tj. členění celkových zahrnutých aktiv) klíčového ukazatele výkonnosti, pro který nepoužijí ani klíčový ukazatel výkonnosti pro obrat ani klíčový ukazatel výkonnosti pro kapitálové výdaje podniku, do něhož se investuje.

Klíčové ukazatele výkonnosti týkající se souladu s taxonomií u podniků, do nichž se investuje, by měly být použity pouze pro výpočet čitatele klíčového ukazatele výkonnosti vykazujících podniků týkajícího se investic, který představuje podíl expozic vůči podnikům, do nichž se investuje, které jsou považovány za expozice v souladu s taxonomií.

Pro výpočet rozdělení jmenovatele v řádku 9 týkajícího se expozic vůči „hospodářským činnostem, které nejsou způsobilé pro taxonomii“, by proto správci aktiv měli použít odpovídající klíčové ukazatele výkonnosti pro činnosti svých protistran, které nejsou způsobilé pro taxonomii. Konkrétně by správci aktiv měli uvést rozdělení na základě obratu a na základě kapitálových výdajů tak, že vynásobí své expozice vůči (69):

—

nefinančním podnikům podílem (v %) obratu, resp. kapitálových výdajů, na celkovém obratu, resp. kapitálových výdajích, který jejich protistrany vykázaly v řádku „Obrat činností nezpůsobilých pro taxonomii“ a v řádku „Kapitálové výdaje činností nezpůsobilých pro taxonomii“ v příslušných šablonách obsažených v příloze II aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací,

—	správcům aktiv podílem (v %) na základě obratu a na základě kapitálových výdajů, který jejich protistrany vykázaly v řádku 9 šablony v příloze IV aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací („hospodářské činnosti, které nejsou způsobilé pro taxonomii“),

—	úvěrovým institucím podílem na základě obratu, resp. na základě kapitálových výdajů, vypočteným jako [1 – podíl (%) celkových zahrnutých aktiv financujících odvětví významná pro taxonomii (způsobilá pro taxonomii) (70)],

—

investičním podnikům váženými průměry následujících hodnot (na základě obratu, resp. na základě kapitálových výdajů) (71):

—	hodnoty [1 – „Z toho aktiva zahrnutá do taxonomie EU (%) (způsobilá pro taxonomii)“ (72)] a

—	hodnoty [1 – „Z toho výnosy (poplatky, provize a jiná peněžní plnění) ze služeb a činností pro odvětví zahrnutá do taxonomie EU (%) (způsobilé pro taxonomii)“ (73)],

—

pojišťovnám nebo zajišťovnám váženými průměry následujících hodnot (na základě obratu, resp. na základě kapitálových výdajů) (74):

—	podílů (v %) vykázaných jejich protistranami v řádku 10 („hospodářské činnosti, které nejsou způsobilé pro taxonomii“) druhé šablony přílohy X aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací a

—	podílu (v %) vykázaného jejich protistranami v řádku „B. Činnosti upisování neživotního pojištění a zajištění, které nejsou způsobilé pro taxonomii“, sloupci 3 první šablony přílohy X aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

Pro výpočet rozdělení jmenovatele v řádku 10 týkajícího se expozic vůči „hospodářským činnostem, které jsou způsobilé pro taxonomii, avšak nejsou v souladu s taxonomií“ by správci aktiv měli použít odpovídající klíčové ukazatele výkonnosti svých protistran pro hospodářské činnosti, které jsou způsobilé pro taxonomii, avšak nejsou s ní v souladu. Konkrétně by správci aktiv měli uvést rozdělení na základě obratu a na základě kapitálových výdajů tak, že vynásobí své expozice vůči:

—

nefinančním podnikům podílem (v %) obratu, resp. kapitálových výdajů, na celkovém obratu, resp. kapitálových výdajích, který jejich protistrany vykázaly v řádku „Obrat činností, které jsou způsobilé pro taxonomii, avšak nejsou environmentálně udržitelné (činnosti, které nejsou v souladu s taxonomií) (A.2)“, sloupci 4, a v řádku „Kapitálové výdaje činností, které jsou způsobilé pro taxonomii, avšak nejsou environmentálně udržitelné (činnosti, které nejsou v souladu s taxonomií) (A.2)“, sloupci 4, v příslušných šablonách přílohy II aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací,

—	správcům aktiv podílem (v %) na základě obratu, resp. na základě kapitálových výdajů, který jejich protistrany vykázaly v řádku 10 šablony IV („hospodářské činnosti, které jsou způsobilé pro taxonomii, avšak nejsou v souladu s taxonomií“),

—

úvěrovým institucím hodnotou na základě obratu, resp. na základě kapitálových výdajů, vypočtenou jako [podíl (v %) celkových zahrnutých aktiv financujících odvětví významná pro taxonomii (způsobilá pro taxonomii) (75) minus podíl (v %) celkových zahrnutých aktiv financujících odvětví významná pro taxonomii (v souladu s taxonomií) (76)],

—

investičním podnikům váženými průměry následujících hodnot (na základě obratu, resp. na základě kapitálových výdajů) (77):

—	„Z toho aktiva zahrnutá do taxonomie EU (%) (způsobilá pro taxonomii)“ (78) minus „Z toho spojená s činnostmi v souladu s taxonomií EU (%) (v souladu s taxonomií)“ (79)] a

—	„Z toho výnosy (poplatky, provize a jiná peněžní plnění) ze služeb a činností pro odvětví zahrnutá do taxonomie EU (%) (způsobilé pro taxonomii)“ (80) minus „Z toho ze služeb a činností spojených s činnostmi v souladu s taxonomií EU (%) (v souladu s taxonomií)“ (81)],

—

pojišťovnám nebo zajišťovnám váženými průměry následujících hodnot (na základě obratu, resp. na základě kapitálových výdajů) (82):

—	podílu (v %) vykázaného jejich protistranami v řádku 11 („Hospodářské činnosti, které jsou způsobilé pro taxonomii, avšak nejsou v souladu s taxonomií“) druhé šablony přílohy X aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací a

—

podílu (v %) vykázaného jejich protistranami v řádku „A2. Činnosti upisování neživotního pojištění a zajištění, které jsou v souladu s taxonomií, ale nejsou environmentálně udržitelné (činnosti, které nejsou v souladu s taxonomií)“, sloupec 3 první šablony přílohy X aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

Pojišťovny a zajišťovny

V řádcích 4 až 11 druhé šablony přílohy X by pojišťovny nebo zajišťovny měly vykazovat doplňující informace o členění jmenovatele (tj. členění celkových zahrnutých aktiv) klíčového ukazatele výkonnosti, pro který nepoužijí ani klíčový ukazatel výkonnosti pro obrat ani klíčový ukazatel výkonnosti pro kapitálové výdaje podniku, do něhož se investuje.

Pojišťovny a zajišťovny by proto pro výpočet rozdělení jmenovatele v řádku 10 druhé šablony přílohy X aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, který se týká expozic vůči „hospodářským činnostem, které nejsou způsobilé pro taxonomii“, měly použít odpovídající klíčové ukazatele výkonnosti svých protistran na základě obratu, resp. na základě kapitálových výdajů, pro činnosti, které nejsou způsobilé pro taxonomii, a to stejným způsobem jako v případě správců aktiv, jak je popsáno výše.

Pro výpočet rozdělení jmenovatele v řádku 11 druhé šablony přílohy X aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, který se týká expozic vůči „hospodářským činnostem, které jsou způsobilé pro taxonomii, avšak nejsou v souladu s taxonomií“, by pojišťovny a zajišťovny měly použít odpovídající klíčové ukazatele výkonnosti svých protistran na základě obratu, resp. na základě kapitálových výdajů, pro činnosti, které jsou způsobilé pro taxonomii, avšak nejsou s ní v souladu, a to stejným způsobem jako v případě správců aktiv, jak je popsáno výše.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ze dne 4. června 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů (Úř. věst. L 442, 9.12.2021, s. 1).

(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1214 ze dne 9. března 2022, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139, pokud jde o hospodářské činnosti v některých odvětvích energetiky, a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, pokud jde o specifické zveřejňování informací v souvislosti s těmito hospodářskými činnostmi (Úř. věst. L 188, 15.7.2022, s. 1).

(4) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2486 ze dne 27. června 2023, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 stanovením technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů, k přechodu na oběhové hospodářství, k prevenci a omezování znečištění nebo k ochraně a obnově biologické rozmanitosti a ekosystémů, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů, a kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, pokud jde o specifické zveřejňování informací v souvislosti s těmito hospodářskými činnostmi (Úř. věst. L 2023/2486, 21.11.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2023/2486/oj).

(5) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2485 ze dne 27. června 2023, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 stanovující další technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se určité hospodářské činnosti kvalifikují jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tyto hospodářské činnosti významně nepoškozují některý z dalších environmentálních cílů (Úř. věst. L 2023/2485, 21.11.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2023/2485/oj).

(6) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 ze dne 6. července 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 upřesněním obsahu a struktury informací, které mají zveřejňovat podniky podle článků 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU v souvislosti s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi, a upřesněním metodiky za účelem plnění této povinnosti zveřejňování informací (Úř. věst. L 443, 10.12.2021, s. 9).

(7) https://finance.ec.europa.eu/system/files/2021-07/sustainable-finance-taxonomy-article-8-faq_en.pdf.

(8) https://finance.ec.europa.eu/system/files/2022-01/sustainable-finance-taxonomy-article-8-report-eligible-activities-assets-faq_en.pdf.

(9) Sdělení Komise o výkladu některých právních ustanovení aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací podle článku 8 nařízení EU o taxonomii, pokud jde o vykazování způsobilých hospodářských činností a aktiv (2022/C 385/01) (Úř. věst. C 385, 6.10.2022, s. 1).

(10) Sdělení Komise o výkladu a provádění některých právních ustanovení aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací podle článku 8 nařízení EU o taxonomii, pokud jde o vykazování hospodářských činností a aktiv způsobilých pro taxonomii a hospodářských činností a aktiv v souladu s taxonomií (druhé sdělení Komise) (Úř. věst. C, C/2023/305, 20.10.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/305/oj).

(11) Sdělení Komise o výkladu a provádění některých právních ustanovení aktu v přenesené pravomoci o taxonomii EU pro oblast klimatu, kterým se stanoví technická screeningová kritéria pro hospodářské činnosti, které významně přispívají ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu a významně nepoškozují některý z dalších environmentálních cílů (Úř. věst. C, C/2023/267, 20.10.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/267/oj).

(12) Příslušná ustanovení aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací jsou uvedena v poznámkách pod čarou č. 35–38.

(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1).

(14) Ustanovení čl. 8 odst. 2a a čl. 9 odst. 4a nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb.

(15) Ustanovení čl. 10 odst. 5 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(17) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ze dne 4. června 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů (Úř. věst. L 442, 9.12.2021, s. 1).

(18) Sdělení Komise o výkladu a provádění některých právních ustanovení aktu v přenesené pravomoci o taxonomii EU pro oblast klimatu, kterým se stanoví technická screeningová kritéria pro hospodářské činnosti, které významně přispívají ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu a významně nepoškozují některý z dalších environmentálních cílů (Úř. věst. C, C/2023/267, 20.10.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/267/oj).

(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).

(22) Směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a nařízení (EU) č. 537/2014, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (Úř. věst. L 322, 16.12.2022, s. 15).

(23) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 ze dne 6. července 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 upřesněním obsahu a struktury informací, které mají zveřejňovat podniky podle článků 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU v souvislosti s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi, a upřesněním metodiky za účelem plnění této povinnosti zveřejňování informací (Úř. věst. L 443, 10.12.2021, s. 9).

(24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).

(25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2631 ze dne 22. listopadu 2023 o evropských zelených dluhopisech a o volitelném zveřejňování informací o dluhopisech nabízených jako environmentálně udržitelné a informací o dluhopisech vázaných na udržitelnost (Úř. věst. L 2023/2631, 30.11.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2631/oj).

(26) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2486 ze dne 27. června 2023, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 stanovením technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů, k přechodu na oběhové hospodářství, k prevenci a omezování znečištění nebo k ochraně a obnově biologické rozmanitosti a ekosystémů, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů, a kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, pokud jde o specifické zveřejňování informací v souvislosti s těmito hospodářskými činnostmi (Úř. věst. L, 2023/2486, 21.11.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2023/2486/oj).

(27) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(28) Sdělení Komise o výkladu a provádění některých právních ustanovení aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací podle článku 8 nařízení EU o taxonomii, pokud jde o vykazování hospodářských činností a aktiv způsobilých pro taxonomii a hospodářských činností a aktiv v souladu s taxonomií (druhé sdělení Komise) (C/2023/305) (Úř. věst. C, C/2023/305, 20.10.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/305/oj).

(29) https://finance.ec.europa.eu/system/files/2022-01/sustainable-finance-taxonomy-article-8-report-eligible-activities-assets-faq_en.pdf.

(30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1) (Úř. věst. L 330, 15.11.2014, s. 1).

(31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(32) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) ( Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1); směrnice 2014/65/EU (MiFID); nařízení (EU) č. 575/2013 (nařízení o kapitálových požadavcích).

(33) Například expozice se známým použitím výnosů financující činnost v souladu s taxonomií ve výši 100 milionů EUR by měla být zahrnuta jak do čitatele klíčového ukazatele výkonnosti založeného na obratu, tak klíčového ukazatele výkonnosti založeného na kapitálových výdajích – ve stejné výši – bez vážení klíčovým ukazatelem výkonnosti příslušného emitenta/protistrany.

(34) Pokud není známo použití výnosů.

(35) Oddíl 1.1 písm. b) přílohy III aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací pro správce aktiv; oddíl 1.2.1.2 sedmý pododstavec přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací pro úvěrové instituce; oddíl 2.4 písm. b) přílohy VII aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací pro investiční podniky; oddíl 1 pátý pododstavec písm. b) přílohy IX aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací pro pojišťovny nebo zajišťovny.

(36) Oddíl 1.1 písm. c) přílohy III aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací pro správce aktiv; oddíl 1.2.1.2 pátý pododstavec přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací pro úvěrové instituce; oddíl 2.4 písm. c) přílohy VII aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací pro investiční podniky; oddíl 1 pátý pododstavec písm. c) přílohy IX aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací pro pojišťovny a zajišťovny.

(37) Oddíl 1.1 písm. d) přílohy III aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací pro správce aktiv; oddíl 1.2.1.2 šestý pododstavec přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací pro úvěrové instituce; oddíl 2.4 písm. d) přílohy VII aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací pro investiční podniky; oddíl 1 pátý pododstavec písm. d) přílohy IX aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací pro pojišťovny a zajišťovny.

(38) Oddíl 1.1 písm. e) přílohy III aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací pro správce aktiv; oddíl 1.2.1.2 osmý pododstavec přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací pro úvěrové instituce; oddíl 2.4 písm. e) přílohy VII aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací pro investiční podniky; oddíl 1 pátý pododstavec písm. e) přílohy IX aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací pro pojišťovny nebo zajišťovny.

(39) Například pro první cyklus vykazování finančních podniků v roce 2024 nejsou dosud k dispozici klíčové ukazatele výkonnosti protistran, které jsou finančními podniky, přičemž pro tento cyklus je k dispozici pouze ukazatel způsobilosti pro taxonomii zveřejněný těmito podniky, resp. protistranami ve vykazovacích cyklech 2022 a 2023, nikoli však ukazatel souladu s taxonomií.

(40) Dobrovolné vykazování by nemělo být v rozporu s povinnými informacemi podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací ani by je nemělo zkreslovat. Nemělo by také být vyzdvihováno více než povinně zveřejňované informace. Pokud podnik do vykazování zahrne dobrovolné vykazování, měly by k němu být přiloženy podpůrné údaje uvádějící základ pro toto zveřejnění, metody použité pro jeho přípravu a jasné vysvětlení, jak se liší od povinného vykazování.

(41) Tyto klíčové ukazatele výkonnosti by měly zahrnovat klíčové ukazatele výkonnosti na základě obratu a na základě kapitálových výdajů pro činnosti, které jsou v souladu s taxonomií, a jejich rozdělení podle environmentálních cílů, pro činnosti, které jsou způsobilé pro taxonomii, ale nejsou s ní v souladu, a pro činnosti, které nejsou způsobilé pro taxonomii.

(42) Metodika je stejná jako metodika uvedená v odpovědi na otázku č. 9.

(43) Tato ustanovení byla změněna směrnicí o podávání zpráv podniků o udržitelnosti. Po vstupu směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti v platnost budou příslušnými odkazy na tato pravidla o výjimkách čl. 19a odst. 9 a čl. 29a odst. 8 směrnice o účetnictví.

(44) Tyto klíčové ukazatele výkonnosti by měly zahrnovat klíčové ukazatele výkonnosti na základě obratu a na základě kapitálových výdajů pro činnosti, které jsou v souladu s taxonomií, a jejich rozdělení podle environmentálních cílů, pro činnosti, které jsou způsobilé pro taxonomii, ale nejsou s ní v souladu, a pro činnosti, které nejsou způsobilé pro taxonomii.

(45) Metodika je obdobná metodice popsané v otázce č. 9.

(46) V případě, že zvláštní účelová jednotka financuje několik podniků, měla by být expozice vůči zvláštní účelové jednotce zahrnuta do čitatele klíčových ukazatelů výkonnosti finančních podniků, pokud alespoň jeden financovaný podnik konsoliduje zvláštní účelovou jednotku a vztahuje se na něj článek 19a nebo 29a směrnice o účetnictví.

(47) Nájemce rovněž vykazuje závazek z leasingu ve výši čisté současné hodnoty leasingových splátek. V průběhu leasingu nájemce rozděluje leasingové splátky na část snižující výši závazku z leasingu a na část představující úrokové náklady na tento závazek. Úrokové náklady na závazek z leasingu a odpisy pronajatého aktiva jsou účtovány jako náklady nájemce.

(48) Pronajímatel by měl uznat finanční výnos během doby trvání leasingu na základě modelu odrážejícího konstantní periodickou míru návratnosti čisté investice pronajímatele do leasingu. Pronajímatel usiluje o alokaci finančního výnosu během doby trvání leasingu na systematické a racionální bázi. Pronajímatel by měl zaúčtovat leasingové platby vztahující se k období proti hrubé investici do leasingu jako snížení jak jistiny, tak nerealizovaného finančního výnosu z leasingu.

(49) Podobně u krátkých pozic tedy jmenovatel zahrnuje všechna spravovaná aktiva bez vzájemného započtení se závazky z krátkých pozic, s výjimkou případů povolených podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví.

(50) Další podrobnosti jsou uvedeny v odpovědi na otázku č. 13 druhého dokumentu útvarů Komise.

(51) Posouzení souladu s taxonomií v klíčových ukazatelích výkonnosti finančních podniků by mělo zahrnovat všechna krytá aktiva bez ohledu na to, zda jsou tato aktiva vykazujícími podniky používána jako zajištění.

(52) Obdobným způsobem by měly finanční podniky postupovat při výpočtu rozdělení podle cílů u kategorie „Z toho podpůrné“ svých klíčových ukazatelů výkonnosti na základě obratu a kapitálových výdajů, přičemž použijí rozdělení podle cílů v řádku „Z toho podpůrné“ v příslušných šablonách pro obrat a pro kapitálové výdaje svých nefinančních protistran.

(53) Obdobným způsobem by měly finanční podniky postupovat při výpočtu rozdělení podle cílů u kategorie „Z toho podpůrné“ svých klíčových ukazatelů výkonnosti na základě obratu a kapitálových výdajů, přičemž použijí rozdělení podle cílů u podílu „Z toho podpůrné“ u klíčových ukazatelů výkonnosti na základě obratu a kapitálových výdajů jejich finančních protistran.

(54) Zejména se jedná o případ, kdy se v prvním cyklu vykazování v roce 2024 zveřejňuje pouze poměr, v jakém jsou aktiva finančních podniků způsobilá pro taxonomii, ale nikoliv soulad těchto aktiv s taxonomií.

(55) Výpočet uvedených ukazatelů zelených aktiv však nezahrnuje podniky, na které se nevztahuje článek 19a nebo 29a směrnice o účetnictví.

(56) Dobrovolné vykazování by nemělo být v rozporu s povinnými informacemi podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací ani by je nemělo zkreslovat. Nemělo by také být vyzdvihováno více než povinně zveřejňované informace. Pokud podnik do vykazování zahrne dobrovolné vykazování, měly by k němu být přiloženy podpůrné údaje uvádějící základ pro toto zveřejnění, metody použité pro jeho přípravu a jasné vysvětlení, jak se liší od povinného vykazování.

(57) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) ( Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(58) Směrnice 2009/138/ES (Solventnost II).

(59) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů ( Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

(60) Sdělení Komise o výkladu a provádění některých právních ustanovení nařízení EU o taxonomii a souvislostech s nařízením o zveřejňování informací o udržitelném financování 2023/C 211/01 (C/2023/3719) (Úř. věst. C 211, 16.6.2023, s. 1).

(61) https://finance.ec.europa.eu/system/files/2022-10/221011-sustainable-finance-platform-finance-report-minimum-safeguards_en.pdf.

(62) Patří sem: i) velké podniky; ii) malé a střední podniky, s výjimkou mikropodniků, které jsou subjekty veřejného zájmu ve smyslu čl. 2 bodu 1 písm. a) směrnice o účetnictví; iii) mateřské podniky velké skupiny podle čl. 3 odst. 7 směrnice o účetnictví a iv) subjekty mimo EU, které jsou povinny zveřejňovat informace o udržitelnosti v souladu s čl. 4 odst. 5 směrnice o transparentnosti.

(63) Směrnice o kapitálových požadavcích stanoví výjimky z kapitálových požadavků, nikoli však z dohledu (čl. 2 odst. 6 této směrnice).

(64) V oddíle 1.2.1.1 přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací představuje položka 1(c)(1) úvěry a jiné pohledávky, kde je známo použití výnosů, a položka 1(c)(2) představuje úvěry a jiné pohledávky, u nichž použití výnosů není známo (všeobecné úvěry).

(65) Důkazy poskytnuté třetími stranami a orgány veřejné správy by mohly být k ověření souladu s technickými screeningovými kritérii použity, pokud jsou konkrétní a přímo se vztahují k podkladovým expozicím úvěrových institucí (viz odpověď na otázku č. 31 tohoto sdělení).

(66) Dobrovolné vykazování by nemělo být v rozporu s povinnými informacemi podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací ani by je nemělo zkreslovat. Nemělo by také být vyzdvihováno více než povinně zveřejňované informace. Pokud podnik do vykazování zahrne dobrovolné vykazování, měly by k němu být přiloženy podpůrné údaje uvádějící základ pro toto zveřejnění, metody použité pro jeho přípravu a jasné vysvětlení, jak se liší od povinného vykazování.

(67) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/451 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu, a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 680/2014 (Úř. věst. L 97, 19.3.2021, s. 1).

(68) To by mohlo vést k záporným hodnotám čitatele nebo jmenovatele klíčového ukazatele výkonnosti z hlediska toku nebo dokonce k matematicky nedefinovanému poměru (klíčovému ukazateli výkonnosti) v případě, že expozice vypočtené ve jmenovateli k datu (T) mají stejný objem jako expozice ve jmenovateli k datu (T–1).

(69) Ve vykazovacím cyklu 2024 budou k dispozici pouze informace od nefinančních protistran.

(70) Který jejich protistrany vykázaly v řádku 32 sloupci „aa“ šablony „3.KPI ‚Stav‘ pro ukazatel zelených aktiv (GAR)“ přílohy VI aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

(71) S váhami podle podílu výnosů z obchodování na vlastní účet a podílu výnosů z jiných služeb a činností než z obchodování na vlastní účet na celkových výnosech (příjmech) investičního podniku.

(72) Položka, kterou jejich protistrany vykázaly v řádku 1 sloupci „w“ šablony „KPI – Investiční podniky – služby obchodování na vlastní účet“ přílohy VIII aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

(73) Položka, kterou jejich protistrany vykázaly v řádku 1 sloupci „w“ šablony „KPI – Investiční podniky – ostatní služby“ přílohy VIII aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

(74) S váhami podle podílu výnosů pojišťovny nebo zajišťovny z investičních činností a podílu výnosů pojišťovny nebo zajišťovny z činností upisování neživotního pojištění na celkových výnosech pojišťovny nebo zajišťovny.

(75) Vykázaný jejich protistranami v řádku 32 sloupci „aa“ šablony „3.KPI ‚Stav‘ pro ukazatel zelených aktiv (GAR)“ přílohy VI aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

(76) Vykázaný jejich protistranami v řádku 32 sloupci „ab“ šablony „3.KPI ‚Stav‘ pro ukazatel zelených aktiv (GAR)“ přílohy VI aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

(77) S váhami podle podílu výnosů z obchodování na vlastní účet a podílu výnosů z jiných služeb a činností než z obchodování na vlastní účet na celkových výnosech (příjmech) investičního podniku.

(78) Položka, kterou jejich protistrany vykázaly v řádku 1 sloupci „w“ šablony „KPI – Investiční podniky – obchodování na vlastní účet“ přílohy VIII aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

(79) Položka, kterou jejich protistrany vykázaly v řádku 1 sloupci „x“ šablony „KPI – Investiční podniky – služby obchodování na vlastní účet“ přílohy VIII aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

(80) Položka, kterou jejich protistrany vykázaly v řádku 1 sloupci „w“ šablony „KPI – Investiční podniky – ostatní služby“ přílohy VIII aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

(81) Položka, kterou jejich protistrany vykázaly v řádku 1 sloupci „x“ šablony „KPI – Investiční podniky – ostatní služby“ přílohy VIII aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

(82) S váhami podle podílu výnosů pojišťovny nebo zajišťovny z investičních činností a podílu výnosů pojišťovny nebo zajišťovny z činností upisování neživotního pojištění na celkových výnosech pojišťovny nebo zajišťovny.

			Klíčové ukazatele výkonnosti pro jednotlivé obchodní segmenty
	Výnosy	Podíl na celkových výnosech skupiny (A)	KPI na základě obratu (B)	KPI na základě kapitálových výdajů (C)	Vážený KPI na základě obratu (A*B)	Vážený KPI na základě kapitálových výdajů (A*C)
Správa aktiv	10	10 %	20 %	30 %	2,0 %	3,0 %
Bankovní činnosti	30	30 %	30 %	35 %	9,0 %	10,5 %
Investiční podniky	40	40 %	13 %	25 %	5,0 %	10,0 %
Pojišťovny	20	20 %	33 %	42 %	6,7 %	8,3 %
Celkem	100	100 %
Průměrný KPI					22,7 %	31,8 %