1)

Je třeba čl. 1 odst. 2 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (1) vykládat v tom smyslu, že umožňuje zkoumat smluvní ujednání týkající se pohyblivých úrokových sazeb na základě referenční hodnoty WIBOR?

2)

V případě kladné odpovědi na první otázku, je třeba čl. 4 odst. 2 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách vykládat v tom smyslu, že umožňuje zkoumat smluvní ujednání týkající se pohyblivých úrokových sazeb na základě referenční hodnoty WIBOR?

3)

V případě kladné odpovědi na první a druhou otázku, je třeba čl. 3 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách vykládat v tom smyslu, že smluvní ujednání týkající se pohyblivé úrokové sazby založené na referenční hodnotě WIBOR může být považováno za ujednání, jež je v rozporu s požadavkem poctivosti a způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele, protože spotřebitele nedostatečně informuje o jeho vystavení riziku pohyblivé úrokové sazby, zejména tím, že neuvádí, jakým způsobem je stanovena referenční hodnota, která je základem pro určení pohyblivé úrokové sazby, a jaké nejistoty jsou spojeny s její netransparentností, a toto riziko nerovnoměrně rozděluje mezi smluvní strany?

4)

V případě kladné odpovědi na předchozí otázky, je třeba čl. 6 odst. 1 ve spojení s čl. 3 odst. 1 a odst. 2 druhou větou a článkem 2 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách vykládat v tom smyslu, že pokud je smluvní ujednání týkající se pohyblivé úrokové sazby založené na referenční hodnotě WIBOR shledáno jako zneužívající, může pro strany zůstat závaznou smlouva, v níž je úroková sazba z jistiny úvěru založena na druhé složce úrokové sazby obsažené ve smlouvě, a sice na pevné marži banky, čímž by se úroková sazba úvěru změnila z pohyblivé na pevnou?