P9_TA(2024)0031

Rozvojová spolupráce EU na podporu přístupu k energii v rozvojových zemích

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2024 o rozvojové spolupráci EU na podporu přístupu k energii v rozvojových zemích (2023/2073(INI))

(C/2024/5722)

Evropský parlament,

—

s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a cíle udržitelného rozvoje, zejména na cíl č. 1 týkající se vymýcení chudoby, cíl č. 7 týkající se zajištění přístupu k cenově dostupné, spolehlivé, udržitelné a moderní energii pro všechny, cíl č. 9 týkající se průmyslu a infrastruktury a cíl č. 13 týkající se opatření v oblasti klimatu a cíl č. 5 týkající se dosažení rovnosti žen a mužů a posílení postavení všech žen a dívek,

—	s ohledem na článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie, v němž se stanoví, že hlavním cílem politiky Unie v oblasti rozvojové spolupráce je snížení a výhledově i vymýcení chudoby a že „Unie přihlíží k cílům rozvojové spolupráce při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země“,

—

s ohledem na čl. 3 odst. 5 a článek 21 Smlouvy o Evropské unii, v nichž je stanoven závazek Unie uplatňovat přístup k rozvojové spolupráci založený na hodnotách s cílem zajistit soudržnost své vnější činnosti, dodržovat zásady Charty OSN a podporovat udržitelný rozvoj v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí v rozvojových zemích,

—	s ohledem na společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise ze dne 30. června 2017 nazvané „Nový evropský konsensus o rozvoji – „Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“ (1),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí č. 466/2014/EU a zrušují nařízení (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (2),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 4. října 2022 o financování opatření v oblasti klimatu se zřetelem na 27. konferenci smluvních stran UNFCCC (COP27) konanou ve dnech 6.–18. listopadu 2022 v Šarm aš-Šajchu, ze dne 25. ledna 2021 o diplomatické činnosti v oblasti klimatu a energetiky – plnění vnějšího rozměru Zelené dohody pro Evropu a ze dne 28. listopadu 2016 o energetice a rozvoji,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

—	s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. března 2023, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin a mění nařízení (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1724 a (EU) 2019/1020 (COM(2023)0160),

—

s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1184 ze dne 10. února 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 stanovením unijní metodiky, v níž jsou vymezena podrobná pravidla pro výrobu kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy (3),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. března 2023 o Evropské vodíkové bance (COM(2023)0156 final),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. července 2020 nazvané „Vodíková strategie pro klimaticky neutrální Evropu“ (COM(2020)0301),

—	s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 18. května 2022 nazvané „Vnější energetická angažovanost EU v měnícím se světě“ (JOIN(2022)0023),

—	s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 1. prosince 2021 nazvané „Global Gateway“ (JOIN(2021)0030),

—	s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 9. března 2020 nazvané „Na cestě ke komplexní strategii pro Afriku“ (JOIN(2020)0004),

—	s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje Rady OSN pro lidská práva ze dne 5. ledna 2023 o závazcích v oblasti lidských práv týkajících se života v bezpečném, čistém, zdravém a udržitelném životním prostředí nazvanou „Ženy, dívky a právo na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí“,

—	s ohledem na návrh nové dohody o partnerství mezi Evropskou unií a členy Organizace afrických, karibských a tichomořských států (OAKTS) (Samojská dohoda), která vstoupí v platnost poté, co bude schválena Evropským parlamentem a ratifikována smluvními stranami,

—

s ohledem na Rámcovou úmluvu Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) z roku 1992 a Kjótský protokol k této úmluvě, na 21. konferenci smluvních stran (COP21) UNFCCC, která se konala v Paříži v prosinci 2015, na přijetí Pařížské dohody, která je vůbec první univerzální, právně závaznou celosvětovou dohodou o klimatu, a na pátou hodnotící zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu o změně klimatu,

—	s ohledem na zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu ze dne 24. září 2019 o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu,

—	s ohledem na Deklaraci o právech původních obyvatel, kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 13. září 2007,

—	s ohledem na zprávu Programu OSN pro životní prostředí z roku 2022 o nedostatečném úsilí při snižování emisí a na jeho druhou souhrnnou zprávu o produkci fosilních paliv (zpráva o nedostatečném snižování produkce z roku 2021) (4),

—	s ohledem na hlavní zásady OSN týkající se podnikání a lidských práv, schválené Radou OSN pro lidská práva dne 16. června 2011,

—	s ohledem na pokyny OECD pro nadnárodní společnosti a na pokyny OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování podniků,

—	s ohledem na politickou zprávu odboru OSN pro hospodářské a sociální věci OSN z roku 2018 nazvanou „Policy Brief #12: Global Progress of SDG7 – Energy and Gender“,

—	s ohledem na zprávu Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie z roku 2022 nazvanou „World Energy Transitions Outlook 2022: 1.5 °C Pathway“ (5),

—	s ohledem na společnou zprávu Světové banky, Mezinárodní energetické agentury, Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie, OSN a Světové zdravotnické organizace z roku 2023 nazvanou „Tracking SDG 7: The Energy Progress Report, 2023“ (6),

—	s ohledem na akční plán Africké unie pro ekologickou obnovu na období 2021–2027, který poskytuje komplexní strategii zaměřenou na podporu ekologických iniciativ, snižování emisí skleníkových plynů, ochranu životního prostředí a posílení odolnosti vůči změně klimatu (7),

—	s ohledem na prohlášení vedoucích představitelů afrických zemí z Nairobi o změně klimatu a výzvu k přijetí opatření ze dne 6. září 2023,

—	s ohledem na prohlášení afrického lidu o klimatu a rozvoji z roku 2023,

—

s ohledem na svá usnesení ze dne 14. března 2023 o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje (8), ze dne 25. března 2021 o nové strategii EU-Afrika – partnerství pro udržitelný a inkluzivní rozvoj (9), ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (10), ze dne 1. prosince 2016 o přístupu k energii v rozvojových zemích (11) a ze dne 2. února 2012 o rozvojové spolupráci EU na podporu cíle všeobecného přístupu k energii do roku 2030 (12),

—	s ohledem na akční plán pro rovnost žen a mužů a posílení postavení žen v rámci vnější činnosti EU na období 2021–2025 (akční plán EU pro rovnost žen a mužů – GAP III),

—	s ohledem na zprávu Ekonomické komise pro Latinskou Ameriku a karibskou oblast z května 2022 nazvanou „Energy in Latin America and the Caribbean: access, renewability and efficiency“,

—	s ohledem na zprávu Světové komise pro přehrady ze dne 16. listopadu 2000 nazvanou „Nový rámec pro rozhodování“,

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj (A9-0441/2023),

vzhledem k tomu, že energetika je ústředním bodem všech cílů udržitelného rozvoje, avšak zpráva o cílech udržitelného rozvoje z roku 2023 (13) dospěla k závěru, že svět stále není na dobré cestě k dosažení všeobecného přístupu k energii; vzhledem k tomu, že energetika je nezbytnou podmínkou rozvoje, zejména rozvoje zemědělství, obchodu, komunikace, vzdělávání, zdravotní péče a dopravy, a fungování státu;

vzhledem k tomu, že cíl udržitelného rozvoje č. 7 stanoví, že do roku 2030 má být zajištěn udržitelný přístup k cenově dostupné a čisté energii, a za tímto účelem obsahuje zejména výzvu k větší mezinárodní spolupráci v usnadňování přístupu k výzkumu, infrastruktuře a technologiím v oblasti čisté a obnovitelné energie a k podpoře investic v těchto oblastech; vzhledem k tomu, že je nezbytné posílit diplomatické úsilí podporující větší politické ambice zaměřené na účinné řešení a vyřešení problému energetické chudoby;

C.	vzhledem k tomu, že podle OSN k polovině roku 2023 přibližně 733 milionů lidí na celém světě, z nichž 80 % žije v subsaharské Africe, stále nemá přístup k cenově dostupné, spolehlivé, čisté a vysoce kvalitní energii (14);

vzhledem k tomu, že přístup k energii se v jednotlivých rozvojových zemích značně liší; vzhledem k tomu, že 52 % obyvatel subsaharské Afriky žije bez přístupu k elektřině a že je to jediný region na světě, kde se podíl lidí bez elektřiny zvyšuje; vzhledem k tomu, že za tímto číslem se skrývají hluboké nerovnosti, kdy oproti 80,7 % městské populace má pravidelný přístup k energii pouze 30,4 % venkovského obyvatelstva regionu; vzhledem k tomu, že vzdělávání je považováno za jeden z nejdůležitějších faktorů snižování chudoby; vzhledem k tomu, že dostupnost elektřiny podporuje rovněž kvalitní vzdělávání, ale v subsaharské Africe má však elektřinu pouze 47 % škol;

E.	vzhledem k tomu, že nedostatečná dostupnost elektřiny v městských a příměstských oblastech má nepříznivé dopady obyvatelstvo velkých nelegálních sídlišť i na uprchlíky a osoby násilně vysídlené; vzhledem k tomu, že i v místech, kde je elektřina dostupná, bývá kvalita služeb často velmi nízká;

vzhledem k tomu, že přístup k cenově dostupným, spolehlivým, ekologickým a kvalitním energetickým službám je ještě obtížnější v zemích, které jsou postiženy konflikty a přírodními katastrofami; vzhledem k tomu, že dokonce i v regionech, kde jsou energetické služby lépe dostupné, jako jsou země Asie a Tichomoří nebo Latinské Ameriky a karibské oblasti, existují mezi jednotlivými zeměmi i mezi jejich obyvateli velké nerovnosti;

G.	vzhledem k tomu, že energetická krize vyvolaná ruskou invazí na Ukrajinu si i nadále vybírá vysokou daň, přičemž vysoké ceny energie mají nejcitelnější dopad na nejzranitelnější osoby, zejména v rozvojových ekonomikách;

H.	vzhledem k tomu, že přístup k energii má pro humanitární a rozvojové organizace zásadní význam pro poskytování účinné humanitární pomoci, zejména zdravotní péče a okamžité lékařské pomoci;

I.	vzhledem k tomu, že podle současných prognóz nebude mít v roce 2030 na celém světě přístup k elektřině přibližně 660 milionů lidí a přibližně jedna miliarda lidí nebude mít přístup k čistému vaření, pokud nebudou přijata vhodná opatření;

J.	vzhledem k tomu, že lepší přístup k cenově dostupným a čistým zdrojům energie umožní udržitelný hospodářský růst, přiláká podniky a podnikání a zlepší lidské zdraví, dobré životní podmínky a bezpečnost;

K.	vzhledem k tomu, že energetická chudoba, definovaná jako nedostatek udržitelných, čistých a bezpečných zdrojů energie, je mimo jiné i genderovým problémem, neboť ženy a dívky tráví sběrem paliva na vaření v průměru až 18 hodin týdně (15);

vzhledem k tomu, že celosvětově mají ženy velmi slabé zastoupení v odvětví energetiky, zvláště pak ve vedoucích funkcích; vzhledem k tomu, že zapojení žen jako aktivních subjektů do řešení v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v souladu s akčním plánem EU pro rovnost žen a mužů III zlepší udržitelnost a přinese v této oblasti více pozitivních výsledků;

vzhledem k tomu, že tradiční paliva na vaření (pevná biomasa, petrolej a uhlí) jsou hlavními zdroji emisí uhlíku, odlesňování a změny klimatu a představují hrozbu pro lidské zdraví; vzhledem k tomu, že na těchto palivech závisí 2,4 miliardy lidí na celém světě, což vede k přibližně 3,7 milionu předčasných úmrtí ročně, přičemž nejvíce jsou postiženy ženy a děti; vzhledem k tomu, že jen v roce 2019 zaznamenala Afrika 700 000 úmrtí v důsledku znečištění ovzduší v domácnostech;

vzhledem k tomu, že finanční podpora EU pro paliva na čisté vaření je zanedbatelná; vzhledem k tomu, že sice existují strategie pro čisté vaření, jejich provádění je neuspokojivé a jejich financování velmi omezené, takže je obtížné dosáhnout i skromného pokroku, a že k pořizování a trvalému využívání lepších varných zařízení dochází i nadále jen v malé míře; vzhledem k tomu, že méně než 10 % lidí, kteří nemají přístup k čistému vaření, žije v zemích, které mají v této oblasti účinnou politiku a dostatečné finanční prostředky k zajištění všeobecné dostupnosti čistého vaření do roku 2030;

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 a zvýšení cen energií zpomalily pokrok při zajišťování širší dostupnosti čistého vaření; vzhledem k tomu, že v rozvojových zemích, kde je vaření silně závislé na biomase, by EU měla podporovat alternativy k používání palivového dřeva a prosazovat řešení, jako jsou solární sporáky;

vzhledem k tomu, že v důsledku nedostupnosti čistého vaření jsou ženy a dívky nuceny trávit vařením delší dobu; vzhledem k tomu, že tento stav napomáhá nerovnému rozdělení práce v domácnosti mezi muže a ženy; vzhledem k tomu, že podle odhadů by ženy a dívky díky čistému vaření získaly v průměru 1,5 hodiny denně a tento volný čas by mohly věnovat odpočinku a/nebo vzdělávání;

vzhledem k tomu, že rozvojové země mají velké množství obnovitelných zdrojů energie, ale často jim chybí podpůrný politický a regulační rámec a nezbytné průmyslové a technologické podmínky pro udržitelný rozvoj a využívání energie; vzhledem k tomu, že tyto země rovněž čelí četným výzvám, jako je změna klimatu, nadměrná zadluženost a rychlý demografický růst, které všechny ovlivňují poptávku po energii a její spotřebu; vzhledem k tomu, že země, jako je Namibie a Angola, se účastní ambiciózních projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie; vzhledem k tomu, že některé rozvojové země, jako je Senegal, Rwanda a Keňa, dosáhly významného pokroku v oblasti přístupu ke zdrojům energie; vzhledem k tomu, že v zájmu dosažení průlomu v oblasti přístupu ke zdrojům energii je třeba zohledňovat zvláštní podmínky jedné každé země, a to s patřičnou politickou vůlí a podporou ze strany EU;

vzhledem k tomu, že v oblasti energetiky má EU v Africe dlouhou tradici spolupráce; vzhledem k tomu, že v letech 2014 až 2020 poskytla EU spolu se svými členskými státy převážnou většinu oficiální rozvojové pomoci na projekty v Africe v rámci cíle udržitelného rozvoje č. 7, a to ve výši 13,8 miliardy EUR; vzhledem k tomu, že to stále nestačí a je třeba vyvinout větší úsilí; vzhledem k tomu, že podle odhadů bylo 53 % prostředků vyplaceno formou půjček, které zvýšily zadluženost těchto zemí a snížily tak jejich schopnost investovat do cílů udržitelného rozvoje, včetně cíle č. 7; vzhledem k tomu, že v roce 2023 je 21 afrických zemí s nízkými příjmy neúnosně zadluženo nebo jim taková situace hrozí;

vzhledem k tomu, že finanční toky v oblasti energetiky zůstávají soustředěny v malé skupině zemí, a nejméně rozvinuté země tak často zůstávají pozadu; vzhledem k tomu, že z hlediska zeměpisného zacílení jsou pouze tři z deseti největších příjemců nejméně rozvinuté země, což svědčí o tom, že prostředky na zajišťování širšího přístupu ke zdrojům energie a boj proti energetické chudobě nejsou přidělovány podle pořadí priorit;

vzhledem k tomu, že transformace energetiky je v rozvojových regionech, zejména v nejméně rozvinutých zemích, výrazně a trvale nedostatečně financována; vzhledem k tomu, že Institut pro správu přírodních zdrojů definuje „surovinové prokletí“ jako neschopnost mnoha zemí s velkým surovinovým bohatstvím těchto zdrojů v plné míře využívat a neschopnost vlád těchto zemí účinně reagovat na potřebu zajištění společenského blahobytu (16); vzhledem k tomu, že nadměrné akcentování vývozu fosilních paliv s sebou nese riziko nízké hospodářské diverzifikace;

vzhledem k tomu, že EU by měla v rozvojových zemích zvýšit financování energie z obnovitelných zdrojů, zejména s ohledem na novou geopolitickou situaci, která vznikla v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, a zároveň řešit problémy korupce a slabých institucí, které zhoršují potíže s nedostatečným financováním, zejména v nejméně rozvinutých zemích;

vzhledem k tomu, že většina projektů financovaných EU se zaměřuje na podporu výroby elektřiny, avšak segment distribuce je nejslabší, přestože má zásadní význam pro dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 7; vzhledem k tomu, že mnohé rozvojové země se nadále spoléhají na uhlí jako primární zdroj energie pro výrobu elektřiny;

vzhledem k tomu, že země nejvíce postižené negativními důsledky změny klimatu nesou nejmenší odpovědnost za emise; vzhledem k tomu, že Afrika je domovem téměř 18 % světové populace, ale představuje méně než 6 % celosvětové spotřeby energie; vzhledem k tomu, že Afrika je odpovědná pouze za 3 % světových emisí CO2 souvisejících s energetikou; vzhledem k tomu, že země, které tvoří skupinu G20, jsou odpovědné za 80 % celosvětových emisí;

vzhledem k tomu, že v únoru 2022 bylo obnoveno partnerství Afrika–EU v oblasti energetiky, které má umožnit spolupráci s Africkou unií na Agendě 2063 a na prioritách EU v oblasti změny klimatu, energetické bezpečnosti, plánu REPowerEU a iniciativy Global Gateway, jejichž cílem je podpora výroby a distribuce energie z obnovitelných zdrojů, a to i pro účely vývozu do Evropy; vzhledem k tomu, že byl oznámen investiční balíček ve výši přibližně 150 miliard EUR na podporu společných ambicí obou kontinentů, které jsou stanoveny v Agendě 2030 a Agendě 2063 Africké unie, jejichž cílem je mimo jiné zajistit nákladově efektivní, moderní, účinnou, spolehlivou, spravedlivou, nikomu nestranící a nikoho neznevýhodňující transformaci energetiky;

vzhledem k tomu, že partnerství EU pro spravedlivou transformaci energetiky s Jihoafrickou republikou je příkladem odhodlání EU stát se v oblasti spravedlivé transformace energetiky světovým lídrem a posiluje tak vnější rozměr strategie EU v oblasti energetiky a klimatu a propaguje ambice Zelené dohody pro Evropu na celém světě;

Z.	vzhledem k tomu, že jasným cílem by měla být i nadále energetická autonomie malých ostrovních rozvojových států, která vychází z jejich vysokého potenciálu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů;

AA.

vzhledem k tomu, že označení „nízkouhlíkový vodík“ se může vztahovat i na vodík vyrobený pomocí jaderné energie a zemního plynu, což znamená, že může být zatížen emisemi; vzhledem k tomu, že zelený vodík z obnovitelných zdrojů je jediným typem vodíku, který může v dlouhodobém horizontu skutečně přispět ke klimatické neutralitě;

AB.

vzhledem k tomu, že jedním z cílů plánu REPowerEU je do roku 2030 každoročně dovážet 10 milionů tun zeleného vodíku; vzhledem k tomu, že Komise za tímto účelem vedle dalších svých iniciativ podepsala v listopadu 2022 memoranda o porozumění týkající se strategických partnerství v oblasti vodíku z obnovitelných zdrojů s Namibií a Egyptem;

AC.	vzhledem k tomu, že podle „Global Hydrogen Review 2023“, který vydala Mezinárodní energetická agentura, (17) pochází 99 % vodíku vyrobeného na celém světě z fosilních paliv;

AD.

vzhledem k tomu, že zelený vodík má potenciál urychlit dekarbonizaci průmyslové výroby v partnerských zemích, pokud nezpomaluje místní transformaci energetiky a pokud je součástí širší strategie snižování celkové spotřeby energie v rozvinutých zemích s cílem respektovat možnosti naší planety; vzhledem k tomu, že je třeba náležitě zohlednit skutečnost, že nezbytná infrastruktura pro zelený vodík je kapitálově a technologicky náročná, že přeprava a skladování vodíku na dálku je energeticky náročná a nákladná a že velkokapacitní výroba zeleného vodíku vyžaduje obrovské množství půdy a vody;

AE.

vzhledem k tomu, že cílů v oblasti klimatu do roku 2030 a 2050 nebude dosaženo bez dekarbonizace klíčových odvětví, ve kterých se emise snižují obtížně; vzhledem k tomu, že dovoz zeleného vodíku ze zemí mimo EU je důležitou součástí nových strategických partnerství EU; vzhledem k tomu, že podle „Global Hydrogen Review 2023“ Mezinárodní energetické agentury ohrožují vysoké náklady dlouhodobou ziskovost zavádění výroby vodíku; vzhledem k tomu, že se zaváděním výroby vodíku by v rozvojových zemích, kde by se tato výroba zaváděla, mohlo být spojeno riziko zvýšeného využívání fosilních paliv a těžebních postupů a případně i rozsáhlého přivlastňování půdních, vodních a energetických zdrojů;

AF.

vzhledem k tomu, že kritické suroviny mají zásadní význam pro zajišťování přístupu k čistým energetických technologií pro všechny a jejich cenové dostupnosti; vzhledem k tomu, že EU právě vytváří soudržný rámec pro zajištění nepřetržitých, bezpečných a odpovědných dodávek energie při současném dodržování lidských práv a zajištění podpory místního rozvoje;

AG.	vzhledem k tomu, že decentralizovaná minisíťová a mimosíťová energie z obnovitelných zdrojů nabízí dobrá řešení pro odlehlé komunity, zvláště pak z hlediska tvorby pracovních míst, ale k vytvoření životaschopného a odpovědného obchodního modelu musí být doprovázena veřejnou podporou;

AH.

vzhledem k tomu, že problémy s sebou nese širší využívání solární a větrné energie z obnovitelných zdrojů, výroba vodíku z obnovitelných zdrojů a výstavba vodních přehrad, protože vyžadují rozsáhlé plochy půdy, což může narušit stávající využívání půdy a místní potřeby, zejména pokud jde o přístup k vodě, a ve svém důsledku může vést k vysidlování místních a domorodých komunit a k poškození ekosystémů a přírodních stanovišť; vzhledem k tomu, že pozemní a mořské oblasti, které mohou být využívány k výrobě energie z obnovitelných zdrojů, je třeba stanovit s ohledem na biologickou rozmanitostia místní hospodářství a se souhlasem původních obyvatel;

AI.

vzhledem k tomu, že podle prognostických odhadů by měl přechod na obnovitelné zdroje vytvořit v odvětví obnovitelných zdrojů energie větší počet pracovních míst; vzhledem k tomu, že nové technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů mají potenciál vytvářet hospodářské příležitosti, které zase umožňují naplnění práva na živobytí a důstojnou práci; vzhledem k tomu, že Afrika má v oblasti energetiky založené na využívání obnovitelných zdrojů slibnou budoucnost, protože v oblastech představujících 60 % nejlepších zdrojů solární energie na světě má dosud jen 1 % instalované solární kapacity; vzhledem k tomu, že Latinská Amerika je jedním z předních světových regionů, které jsou vhodné pro využívání a výrobu energie z obnovitelných zdrojů;

AJ.

vzhledem k tomu, že podle Mezinárodní energetické agentury se má celosvětová kapacita vodní energie pro výrobu elektřiny mezi lety 2021 a 2030 zvýšit o 17 %; vzhledem k tomu, že většina dosud nevyužitého potenciálu vodní energie pro výrobu elektřiny se nachází v rozvíjejících se ekonomikách Afriky, Asie a Latinské Ameriky; vzhledem k tomu, že rozsáhlé projekty v oblasti vodní energetiky bývají spojeny s negativními sociálními a environmentálními dopady, jako je vysídlování zranitelných lidských populací a ničení jedinečné biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že vodní energetika vytváří nové výzvy v souvislosti se změnou klimatu, která povede k dramatickému zvýšení počtu povodní a vysychání řek, na jejichž tocích projekty vodních elektráren vznikají, což zvyšuje rizika pro bezpečnost projektů a pro zajištění jejich výrobní kapacity;

AK.

vzhledem k tomu, že EU a partnerské země sdílejí společnou, ale rozdílnou odpovědnost za dosažení udržitelné transformace energetiky; vzhledem k tomu, že podpora EU pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů musí v první řadě uspokojit potřeby místního obyvatelstva a teprve poté podporovat vývoz;

AL.

vzhledem k tomu, že deklarovaná snaha některých rozvojových zemí využívat své uhlovodíkové zdroje by měla být analyzována i s ohledem na to, že EU chce prosadit, aby na konferenci COP28 byl přijat globální závazek k postupnému vyřazování fosilních paliv; vzhledem k tomu, že využívání přírodních zdrojů k výrobě energie má sice potenciál vytvářet hospodářské příležitosti, ale v důsledku upřednostňování vývozu energie z obnovitelných zdrojů, by rozvojové země mohly ohrozit svou domácí transformaci energetiky a zvýšit podíl spotřeby fosilních paliv ve své vlastní skladbě zdrojů elektrické energie;

AM.

vzhledem k tomu, že podle Institutu pro světové zdroje čelí každoročně 25 % světové populace krajnímu nedostatku vody; vzhledem k tomu, že voda má zásadní význam pro pěstování plodin a chov hospodářských zvířat, výrobu elektřiny, zachování lidského zdraví, podporu spravedlivé společnosti a plnění celosvětových cílů v oblasti klimatu;

AN.	vzhledem k tomu, že zemědělsko-potravinářské systémy spotřebovávají přibližně 30 % světové energie a třetina emisí skleníkových plynů v tomto odvětví pochází ze spotřeby energie; vzhledem k tomu, že transformace energetiky a transformace zemědělsko-potravinářských systémů jsou vzájemně provázány;

Podpora všeobecného přístupu k čisté energii

připomíná, že přístup k univerzální, cenově dostupné a udržitelné energii je základním lidským právem a předpokladem pro dosažení cílů udržitelného rozvoje, jakož i toho, aby nikdo nebyl opomenut; uznává, že důležitou úlohu plní v tomto ohledu veřejné a soukromé financování; zdůrazňuje, že budoucnost s nulovými čistými emisemi uhlíku a rozvoj obnovitelných zdrojů energie musí jít ruku v ruce s diverzifikací hospodářství, ekologickou industrializací, dekarbonizací, snižováním chudoby a přístupem založeným na lidských právech;

zdůrazňuje, že zajištění stabilních dodávek energie není pouze hospodářským a logistickým problémem, ale také geopolitickým problémem; připomíná, že ruská agrese proti Ukrajině má závažné dopady na světové trhy s energií, zejména v rozvojových zemích, a že je stále zapotřebí koordinovaných opatření k zajištění stabilních dodávek energie a dostupných cen;

vyzývá EU, aby podporovala přístup k energii z obnovitelných zdrojů v rozvojových zemích poskytováním politické, regulační a administrativní podpory, včetně budování kapacit a přenosu technologií; podporuje partnerství, která se odklánějí od využívání fosilních zdrojů a zaměřují se na využívání čisté energie; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby zelené investice přispívaly k socioekonomickému rozvoji a větší účasti rozvojových zemí vytváření nového geopolitické prostředí s nulovými čistými energiemi;

zdůrazňuje, že je třeba vyvinout řešení, která pomohou zajistit zavádění energie z obnovitelných zdrojů v rozvojových zemích, včetně mořské a říční energie, a zároveň chránit biologickou rozmanitost; zdůrazňuje, že v rozvojových zemích existuje významný potenciál pro budování zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů na moři; zdůrazňuje potřebu komplexní správy námořních oblastí, do které budou zapojeny všechny příslušné zúčastněné strany a která bude respektovat postoj místních komunit;

důrazně vybízí rozvojové země, aby přijaly závazek energetické spravedlnosti a zohlednily ho ve svých regulačních rámcích, které by měly zajistit místní přijetí, zapojení komunity, ochranu pozemkových práv a dodržování mezinárodně uznávaných norem v oblasti lidských práv s cílem zajistit všeobecně přístupnou a cenově dostupnou energii; zdůrazňuje, že je nezbytné propojit partnerství v oblasti energetiky s přijetím regulačních rámců a zajistit technickou pomoc pro jejich uplatňování;

poukazuje na to, že energetická bezpečnost vyžaduje přístup zohledňující rovnost žen a mužů; poukazuje na to, že energetická chudoba má neúměrně horší dopady na ženy a dívky; zdůrazňuje, že se denně podílejí na sběru palivového dřeva a dřevěného uhlí daleko od svých domovů; vyzývá k začlenění žen jako aktivních činitelů do procesu transformace energetiky, a to i v chráněných mořských oblastech;

vyzývá EU, aby zintenzivnila svou technickou podporu, kterou poskytuje na uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů v rámci transformace energetiky, a aby za tímto účelem mimo jiné upřednostňovala energetické projekty zohledňující rovnost žen a mužů, jako jsou projekty energetických organizací a podniků vedených ženami, a aby zajistila přijetí vlastnické odpovědnosti na místní úrovni, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována nejméně rozvinutým zemím a zemím se středními příjmy, ve kterých existují, pokud jde o dostupnost energie a čistého vaření, významné vnitřní nerovnostmi; zdůrazňuje, že je důležité shromažďovat údaje o přístupu k energii, které jsou rozlišené podle pohlaví, protože tyto informace mohou sloužit jako vodítko pro vnější činnost EU v oblasti energetiky; poukazuje na to, že energetická chudoba má neúměrně horší dopady na ženy a dívky;

je znepokojen zdravotními a environmentálními důsledky emisí z palivového dřeva v domácnostech, jako jsou respirační, kardiovaskulární a nádorová onemocnění, znehodnocování lesů, emise skleníkových plynů a úbytek biologické rozmanitosti; upozorňuje na riziko spojené s rostoucím používáním nečistých paliv na vaření s cílem uspokojit energetické potřeby rostoucí populace, zejména v subsaharské Africe;

zdůrazňuje, že lidé žijící v extrémní chudobě již na mnoha místech světa nemají přístup k palivovému dříví, a že v důsledku toho používají pro topení a vaření jiné materiály, které se nacházejí v blízkosti jejich domova nebo v jeho širším okolí, jako jsou pneumatiky a další zdraví škodlivé látky; v této souvislosti zdůrazňuje, že neúměrně větší měrou jsou znečištěním ovzduší v domácnostech postiženy ženy a dívky;

10.

poukazuje na to, že tempo, kterým se v současné době v mnoha rozvojových zemích rozšiřuje přístup k čistým palivům na vaření, není dostatečně rychlé na to, aby se do roku 2030 podařilo splnit související cíle v rámci cíle udržitelného rozvoje č. 7; uznává mnohostranné výzvy spojené se zaváděním čistého vaření a vhodných sporáků, které jsou v souladu s normami Světové zdravotnické organizace (WHO); vyzývá ke zvyšování povědomí o zdravotních rizicích spojených se znečišťováním ovzduší v domácnostech, k němuž v souvislosti s tradičním způsobem vaření dochází, a o přínosech alternativ; naléhavě vyzývá EU, aby finančně podporovala a podněcovala vnitrostátní opatření v partnerských zemích;

11.

vyzývá rovněž EU, aby zajištění přístupu k čistému vaření učinila jednou z priorit svých energetických partnerství a víceletých orientačních programů s rozvojovými zeměmi a také svých plánů spolupráce na místní, regionální a celostátní úrovni; zdůrazňuje význam konzultací s občanskou společností v daném místě, zejména s organizacemi vedenými ženami, pro dosažení rovnosti žen a mužů a podporu rovnoměrnějšího rozdělení domácí a pečovatelské práce mezi muže a ženy v souladu s modelem pečovatelské společnosti; poukazuje na příležitosti, které nabízejí iniciativy Global Gateway, jako je iniciativa Moderní varná zařízení pro Afriku a Posílení podnikatelského prostředí pro čisté vaření;

12.

dále vyzývá EU, aby věnovala zvláštní pozornost infrastruktuře a sítím, včetně výstavby kanalizačních systémů a možnosti připojení k těmto systémům, jakož i přístupu domácností nebo komunit ke studnám nebo systémům čištění vody;

13.

vyjadřuje politování nad ničivými dopady nedostatečného přístupu k elektřině na základní potřeby obyvatelstva; vyzývá EU a její členské státy, aby elektrifikaci učinily jednou z priorit své spolupráce a partnerství s rozvojovými zeměmi; zdůrazňuje zejména potřebu investovat do výrobních kapacit, a to především v subsaharské Africe, aby byl zajištěn všeobecný přístup k energii;

14.

upozorňuje na možnosti přístupu k alternativním energiím, jako jsou nevyužívané geotermální zdroje energie; poukazuje na to, že zásadní význam pro zajištění přístupu k elektřině má podpora její cenové dostupnosti, zejména v Africe, kde si 30 % obyvatel nemůže dovolit základní soubor služeb distributorů elektřiny;

15.

vyjadřuje znepokojení nad rostoucími energetickými potřebami uprchlíků a vnitřně vysídlených osob žijících v táborech; vyjadřuje politování nad tím, že v izolovaných oblastech a ve zhoršených humanitárních podmínkách brání energetická nejistota místním zdravotnickým klinikám a školám v zajištění plného provozu;

16.

zdůrazňuje, že v souvislosti s revizí víceletého finančního rámce je třeba navýšit rozpočtovou položku na humanitární pomoc, aby bylo možné uspokojit humanitární potřeby, mimo jiné posílením finanční pomoci na zajištění dodávek energie do táborů, čehož lze docílit mimo jiné prostřednictvím projektů zelených mimosíťových systémů, minisítí a obnovitelných zdrojů energie, aby bylo zaručeno, že humanitární organizace na místě budou moci poskytovat základní humanitární pomoc, zejména lékařskou a urgentní péči;

Podpora energetické transformace v souladu se zásadou soudržnosti politik ve prospěch rozvoje

17.

naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby zajistily soudržnost politik ve prospěch udržitelného rozvoje v rámci vnější energetické agendy EU, která by měla být přizpůsobena specifickým místním podmínkám a potřebám;

18.

opakuje svůj závazek k energetické spravedlnosti; vyzývá EU, aby podporovala rozvojové země při zavádění programů režimů energie z obnovitelných zdrojů založených na právech s tím, že tyto režimy by měly účinně přispívat k jejich udržitelnému rozvoji; domnívá se, že předpokladem úspěšné ekologické a spravedlivé transformace energetiky je zásada předchozího svobodného a informovaného souhlasu dotčené komunity; zdůrazňuje, že je důležité podporovat energetickou účinnost a místní dovednosti a podněcovat technologické inovace, přenos technologií a technickou spolupráci v rámci těchto projektů transformace energetiky;

19.

zdůrazňuje, že je třeba, aby EU v případě potřeby podporovala rozvojové země při vytváření a posilování regulačních rámců, které umožní zajistit distribuci energie a univerzální služby na jejich území, jakož i schopnost řádné správy věcí veřejných a transparentnost v rámci všech projektů transformace energetiky; vyzývá EU, aby v souvislosti s reformami elektroenergetických soustav posílila svou technickou pomoc; dále vyzývá Komisi, aby podala zprávu o pokroku, kterého bylo dosaženo při zajišťování lepšího přístupu k energii a zlepšování regulace energetického odvětví prostřednictvím specializovaných projektů EU a investic v partnerských rozvojových zemích;

20.

upozorňuje na potenciální rizika konfliktů ohledně využívání půdy a vody, zvláště pak rizika nuceného přesídlování a vyvlastňování kvůli budování velkokapacitních zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů; naléhavě vyzývá EU, aby prostřednictvím svých partnerství podporovala vlády rozvojových zemí v tom, aby:

před plánováním projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů provedly nezávislé a nestranné mapování tradičního využívání půdy a vody, včetně občasného pastevectví, domorodého kulturního dědictví a hodnotných systémů biologické rozmanitosti, s cílem podpořit udržitelné územní plánování a posoudit environmentální a sociální dopady;

b)	požádaly místní komunity o předchozí svobodný a informovaný souhlas a zároveň zaručily jejich právo odmítnout a jejich právo na spravedlnost, nápravu a odškodnění nebo odměnu;

c)	stanovily environmentální a sociální kritéria a odpovědné obchodní postupy v souladu s mezinárodními regulačními rámci a zajistily jejich dodržování prostřednictvím mechanismů dohledu a podávání stížností;

d)	zajistily ochranu klimatických aktivistů;

e)	usnadňovaly sdílení znalostí a osvědčených postupů mezi rozvojovými zeměmi a regiony, ve kterých se podařilo úspěšně vyřešit konflikty vznikající v souvislosti s využíváním půdy pro účely energetických projektů;

21.

konstatuje, že v případě rozsáhlých projektů v oblasti zelené energie (větrné a solární), jako jsou projekty realizované v suchých oblastech, je zcela nezbytné zajistit náležité konzultace s obvyklými uživateli půdy, jako jsou pastevci; připomíná, že tradiční komunitní práva mají slabý právní status a často nejsou uplatňována, což může zvyšovat riziko zabírání půdy; s ohledem na to naléhavě vyzývá EU a její partnerské země, aby uznaly a chránily práva původních obyvatel na vlastnictví a kontrolu jejich pozemků a přírodních zdrojů na základě zvykového práva, jak je stanoveno v Deklaraci OSN o právech původních obyvatel a Úmluvě Mezinárodní organizace práce č. 169, a aby dodržovaly zásadu předchozího svobodného a informovaného souhlasu;

22.

doporučuje, aby členské státy EU, které tak dosud neučinily, ratifikovaly Úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 169 o domorodém a kmenovém obyvatelstvu;

23.

uznává, že technologie přeměny energie, které vyžadují velké množství vody, jako jsou vodní elektrárny a výroba vodíku, mohou mít dopad na zemědělské komunity; upozorňuje mimo jiné na negativní účinky přehrad s vodními elektrárnami na řeky a na biologickou rozmanitost, zejména v ústích řek, a odkazuje v této souvislosti mimo jiné na zprávu Světové komise pro přehrady ze dne 16. listopadu 2000; zdůrazňuje však potenciál rozvoje osmotické energie, zejména v ústích řek a delt, který nabízí řadu řešení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů;

24.

připomíná, že velké projekty zaměřené na využití vodní energie v rozvojových zemích narážejí často na množství problémů, včetně neúnosných počátečních nákladů, vysokých vícenákladů a dlouhých zpoždění, potíží se získáváním zdrojů financování, sociálních a environmentálních stop, zranitelnosti vůči změně klimatu a místy i neuspokojivých výsledků, pokud jde o zajištění slíbených dodávek elektrické energie; zdůrazňuje, že je důležité podporovat projekty udržitelného využívání vodní energie a že za tímto účelem je třeba provádět komplexní posouzení environmentálních a sociálních dopadů a zajistit smysluplné zapojení komunit; je toho názoru, že pokud je to možné, měly by být upřednostňovány spíše různé jiné a menší projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů;

25.

zdůrazňuje, že podle doporučení zprávy Světové komise pro přehrady ze dne 16. listopadu 2000 je třeba veškeré plány na budování přehrad posuzovat podle pěti kritérií: spravedlnosti, účinnosti, rozhodování za účasti různých stran, udržitelnosti a odpovědnosti; zdůrazňuje, že obecně by měl rozhodovací proces ohledně budování přehrad v plné míře zohledňovat lidská práva zakotvená ve Všeobecné deklaraci lidských práv z roku 1948 a v dalších následných smlouvách a že v tomto duchu by se měly řešit složité otázky týkající se vodních zdrojů, přehrad a rozvoje; podtrhuje, že EU by v rámci svých partnerství s rozvojovými zeměmi měla usilovat o to, aby komunitám, které byly postiženy výstavbou přehrad, byla poskytnuta odpovídající kompenzace a vhodná opatření, která jim umožní získat nové zdroje obživy;

26.

je znepokojen nízkou odolností vybudovaných zařízení vůči extrémním výkyvům počasí, což dokládají nedávné záplavy v Libyi, které smetly celé oblasti osídlení a poškodily kritickou infrastrukturu; podtrhuje zásadní důležitost dílčích cílů, které jsou součástí cíle udržitelného rozvoje č. 9, jako je zejména budování odolné infrastruktury, podpora udržitelné industrializace a podpora inovací;

27.

se znepokojením konstatuje, že se v Africe realizuje stále větší počet projektů v oblasti fosilních paliv, což jí může bránit ve včasném přechodu k energii z obnovitelných zdrojů; dále konstatuje, že Afrika, kde žije 18 % světové populace, představuje pouze 6 % celosvětové spotřeby energie; připomíná, že velká část současné produkce ropy, zemního plynu a uhlí v Africe je určena na vývoz, zatímco kontinent nadále sužuje energetická chudoba; trvá na tom, že v Africe musí být prioritou investice do udržitelné infrastruktury energie z obnovitelných zdrojů, zejména ve venkovských a marginalizovaných komunitách, a že s ohledem na to mají být budovány decentralizované energetické systémy a mikrosítě;

28.

vyzývá EU, aby v souladu s doporučeními Mezinárodní energetické agentury podporovala rozvoj energetických systémů, které nezahrnují rozšiřování stávajících nebo realizaci nových projektů v oblasti fosilních paliv ani na takové projekty nespoléhají; zdůrazňuje význam oboustranně výhodných partnerství, která v oblasti energie z obnovitelných zdrojů přinášejí prospěch i vyvážejícím zemím a jejich obyvatelům;

29.

odsuzuje dvojí metr soukromých a veřejných finančních institucí v rozvinutých zemích, které se stále více zavazují k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 a zároveň financují rozvoj a rozšiřování fosilních paliv; zdůrazňuje, že výzvy k tomu, aby země s nízkými a středními příjmy snížily svou závislost na uhlí, se nepřestanou míjet účinkem, budou-li se rozvinuté země i nadále zásadně spoléhat na jiná fosilní paliva;

30.

připomíná, že alternativy založené na obnovitelných zdrojích energie jsou stále více schopny sloužit jako levnější, dostupnější, inkluzivnější a spolehlivější zdroj energie; zdůrazňuje význam energie z obnovitelných zdrojů pro zvýšení přizpůsobivosti a účinnosti zemědělsko-potravinářských systémů; vyzývá EU a její členské státy, aby využívání obnovitelných zdrojů energie v zemědělsko-potravinářských systémech zařadily v rámci svých dohod o partnerství se zeměmi mimo EU mezi své priority;

31.

doporučuje, aby v rámci partnerství mezi EU a Africkou unií bylo prováděno společné plánování transformace energetiky za účasti Společného parlamentního shromáždění afrických, karibských a tichomořských států a EU a afrických občanských společností a při respektování svrchovanosti afrických národů; doporučuje vypracovat pokyny pro spravedlivé sdílení investic, příjmů, technologií a dovedností;

32.

vyzývá EU a její členské státy, aby do svých energetických partnerství se zeměmi mimo EU začlenily programy vzdělávání a odborné přípravy pro místní obyvatelstvo s cílem podpořit transformaci energetiky v praxi a vytvořit pracovní příležitosti pro místní komunity; vyzývá EU rovněž k intenzivnější vědecké spolupráci s rozvojovými zeměmi v oblasti přístupu k výzkumu a technologiím obnovitelných zdrojů energie; domnívá se, že matice výroby energie z obnovitelných zdrojů se měla změnit tak, aby nezohledňovala pouze hledisko výtěžku;

33.

připomíná, že prohlášení z Glasgow z roku 2021 o mezinárodní veřejné podpoře přechodu na čistou energii zavazuje jeho signatáře k tomu, že zastaví novou přímou veřejnou podporu odvětví energie z fosilních paliv; vyzývá EU a její členské státy, aby šly příkladem a přestaly financovat projekty v oblasti fosilních paliv;

Zelený vodík

34.

podtrhuje klíčovou úlohu zeleného vodíku jako nástroje pro dekarbonizaci energetického systému, dosažení nulových čistých emisí na celém světě do roku 2050 a dosažení cílů Pařížské dohody, připomíná však význam posuzování životního cyklu, zohledňujícího používané způsoby výroby a dopravy;

35.

varuje před potenciálním rizikem nové „zelené vodíkové kletby“, která by zvýšila závislost rozvojových zemí na vývozu a mohla by odradit od investic do rozvoje místních trhů s energií; konstatuje, že v rozvojových zemích bohatých na zdroje může mít výroba zeleného vodíku zásadní význam pro jejich rozvoj, který je ovšem podmíněn přítomností určitých faktorů, jako je řádná správa věcí veřejných, provádění a monitorování řádného právního rámce, předcházení korupci, fungování právního státu a transparentnost finančních toků;

36.

zdůrazňuje, že je třeba věnovat pozornost otázce globální infrastruktury související s výrobou, skladováním, dopravou, distribucí a spotřebou zeleného vodíku, náklady na jeho přepravování na dlouhé vzdálenosti a dopadem na klima, omezenými investicemi a finančními kapacitami a riziky spojenými se slabými institucemi a korupcí v některých rozvojových zemích;

37.

vyzývá EU, aby podporovala zejména prostřednictvím iniciativy Global Gateway oboustranně výhodná partnerství, která budou přínosná jak pro dovážející, tak pro vyvážející země a jejich obyvatelstvo; za tímto účelem vyzývá EU, aby podporovala rozvoj hodnotových řetězců zeleného vodíku, který vyvážejícím zemím přinese rovnocenné sociální a hospodářské výhody, zejména pokud jde o odbornou přípravu a rekvalifikaci místního obyvatelstva, vytváření pracovních míst, dekarbonizaci průmyslových činností, ve kterých se obtížně snižují emise, a přístup k čistší mobilitě a energii;

38.

vyzývá EU, aby podporovala hospodářskou diverzifikaci a vlastní přístup jednotlivých zemí k elektřině a vodě při plném respektování jejich ekosystémů a s cílem snížit jejich nadměrnou závislost na vývozu fosilních paliv; zdůrazňuje, že posílená spolupráce mezi podniky z EU a partnerských zemí, včetně MSP, spojující odborné znalosti různých podobně smýšlejících partnerů, může vytvářet vhodné podmínky pro řádné podnikání v odvětví zeleného vodíku;

39.

uznává, že rozšiřování výroby zeleného vodíku může mít i negativní sociální a environmentální dopady na globální Jih, zejména proto, že počítá s těžbou a využíváním surovin a prvků vzácných zemin; zdůrazňuje, že je důležité budovat globální systém správy zdrojů, který bude upřednostňovat udržitelnost, účinnost a oběhovost, s cílem snížit celosvětovou poptávku po primárních surovinách, ale zároveň i s vědomím problémům, které jsou s dosažením tohoto cíle spojeny;

40.

zdůrazňuje, že při posuzování místních příležitostí a důsledků výroby zeleného vodíku v rozvojových zemích pro evropské potřeby je třeba uplatňovat systémový přístup; zdůrazňuje, že EU by měla zajistit udržitelnost těžených, zpracovávaných a recyklovaných kritických surovin, které jsou nezbytné pro výrobu vodíku a pro další technologie s nulovými čistými emisemi;

41.

se znepokojením bere na vědomí rozporuplné využívání vody spojené s těžbou a rozvoj rozsáhlých zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jako jsou zařízení pro výrobu zeleného vodíku; znovu zdůrazňuje, že přístup k vodě je základním lidským právem; podtrhuje nutnost posílení vodohospodářské infrastruktury v regionech s významným zastoupením těžby a výroby energie z obnovitelných zdrojů, a to prostřednictvím investic do zařízení na úpravu vody a systémů recyklace vody;

42.

zdůrazňuje, že vodu, která je zdrojem pro výrobu zeleného vodíku, je třeba udržitelným způsobem regulovat, zejména v suchých regionech, a že za tímto účelem je mimo jiné třeba zavádět právní předpisy, které stanoví udržitelné metody získávání vody, účinné využívání vody a co nejmenší vypouštění odpadních vod, aby nebyl ohrožen přístup místního obyvatelstva k vodě nebo aby se nezvýšily náklady na vodu;

43.

bere na vědomí rostoucí počet odsolovacích zařízení, která mají řešit nedostatek vody; uznává, že odsolovací zařízení mohou být přínosem pro místní komunity a domácí hospodářství, poukazuje však na to, že odsolování mořské vody může mít významný dopad na životní prostředí, zejména na biologickou rozmanitost moří; vyzývá k podpoře udržitelného přístupu k odsolování vody a k podpoře řešení, která nemají žádný dopad na pobřežní oblasti, jako je hloubkové odsolování mořské vody; zdůrazňuje, že snižování spotřeby vody a recyklace nebo opětovné použití vyčištěné odpadní vody je často levnější než odsolování;

44.

upozorňuje na potenciální rizika zabírání vodních zdrojů a znečišťování vody spojená s přímými zahraničními investicemi do rozsáhlých nákupů půdy pro obnovitelnou energii; vyzývá EU a její členské státy, aby zavedly závazné korporátní normy náležité péče a podávání zpráv ohledně nakládání s vodou;

45.

trvá na tom, že strategie pro zelený vodík musí splňovat přísné sociální normy a normy udržitelnosti; vyzývá EU, aby do svých dohod o partnerství začlenila vhodné rámce pro monitorování, které umožní posuzovat jejich širší dopad na plnění cílů udržitelného rozvoje, a aby za tímto účelem určila environmentální, sociální a správní ukazatele a stanovila měřitelné cíle; požaduje provedení povinných studií dopadu na životní prostředí, včetně studií týkajících se odsolování, a zajištění toho, aby se oblasti s vysokou biologickou rozmanitostí nestaly lokalitami pro zařízení na výrobu zeleného vodíku; domnívá se, že výrobci zeleného vodíku by měli prokazovat, že používají materiály získané v souladu s těžebními normami v oblasti životního prostředí a lidských práv (jaké platí například v zemích, které jsou signatáři iniciativy pro transparentnost těžebního průmyslu);

46.

naléhavě vyzývá Komisi, aby pro dohody o partnerství vytvořila inkluzivní správní rámec, do něhož budou zapojeny organizace občanské společnosti, aby se zajistilo, že vůči místním komunitám bude dodržována zásada „neškodit“ a že budou dodržovány celosvětové normy v oblasti lidských práv;

Navýšení finančních prostředků na spravedlivou energetickou transformaci

47.

zdůrazňuje, že financování energie z obnovitelných zdrojů ze strany EU by mělo být v souladu se zásadami spravedlnosti, udržitelnosti a klimatické spravedlnosti, které by mohly zahrnovat mimo jiné dluhovou pomoc, zmírnění dluhového břemene či odpuštění dluhu, restrukturalizaci dluhu a Fond pro financování škod a ztrát;

48.

zdůrazňuje, že investice do vodíku z obnovitelných zdrojů ze zemí mimo EU by se měly řídit mimo jiné mezinárodně uznávanými zásadami náležité péče, jako jsou obecné zásady Organizace spojených národů v oblasti podnikání a lidských práv, pokyny OECD pro nadnárodní společnosti a pokyny OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování podniků;

49.

vyzývá EU a její členské státy, aby především v rámci šestého okruhu víceletého finančního rámce zvýšily objem oficiální rozvojové pomoci v odvětví energetiky, zejména v Africe, a aby přitom upřednostňovaly granty před půjčkami a financování přesměrovaly do zemí, kde má přístup k elektřině nízké procento obyvatel, s cílem podpořit přechod těchto zemí na čistou energii a rozvíjet programy pro usnadnění přenosu znalostí a zelených technologií v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030;

50.

vybízí k budování partnerství veřejného a soukromého sektoru a k vytváření programů zaměřených na usnadnění předávání znalostí a zelených technologií; zdůrazňuje, že elektroenergetická odvětví mnoha afrických zemí mají svá specifika (jako je prudký růst poptávky, malé sítě, křehké celostátní veřejné služby a omezená platební schopnost zákazníků), která je třeba vzít v úvahu;

51.

zdůrazňuje, že rozvojovým zemím musí být zajištěn snazší a rychlejší přístup ke zdrojům financování spravedlivé transformace energetiky; upozorňuje, že EU je schopna nabídnout inovativní řešení, která by umožnila urychlit ekologickou transformaci a zvýšit celosvětový podíl obnovitelných zdrojů energie; za tímto účelem vyzývá EU a její členské státy, aby zvážily možnosti vypořádání dluhu výměnou za klimatická opatření, aby dlužící rozvojové země mohly využít dlužné finanční prostředky k financování projektů zaměřených na přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování;

52.

obecněji vyzývá k tomu, aby byl v rámci iniciativy skupiny G20 pro pozastavení dluhu zaveden mechanismus pro vypořádání dluhu výměnou za klimatická opatření a aby se změnila zvláštní práva čerpání Mezinárodního měnového fondu;

53.

vyzývá EU a její členské státy, aby navýšily finanční prostředky určené na pomoc rozvojovým zemím v oblasti přizpůsobování se změně klimatu s cílem zajistit větší odolnost energetických systémů vůči klimatickým rizikům; zdůrazňuje význam zelené energie pro projekty v oblasti agrolesnictví a přizpůsobování se změně klimatu, jako je Velká zelená zeď;

54.

naléhavě vyzývá Komisi, aby zvýšila počet programů v rámci iniciativy Global Gateway, které upřednostňují zajištění základního přístupu k elektřině a čistému vaření, zejména v nejpotřebnějších zemích; zdůrazňuje význam soukromého sektoru pro zvyšování objemu finančních prostředků potřebných k zajištění základního přístupu k energii a čistému vaření a zároveň pro zaručení přístupu veřejnosti a posílení vnitrostátních veřejných dodavatelů energie; vyzývá za tímto účelem Komisi, aby využila Evropský fond pro udržitelný rozvoj plus jako nástroj na podporu investic soukromého sektoru v rozvojových zemích s cílem posílit energetickou infrastrukturu a zajistit domácímu obyvatelstvu lepší přístup k energii a čistému vaření;

55.

naléhavě vyzývá EU, aby podporovala rozvojové země při postupném rušení dotací na fosilní paliva a zaměřování se na účinné, moderní a cenově dostupné způsoby vaření; naléhavě vyzývá k mobilizaci investic a vytvoření příznivého prostředí s cílem podpořit růst dobře fungujícího odvětví čistého vaření;

56.

vyzývá EU a evropské rozvojové finanční instituce, aby:

jejich investice směřovaly do distribučního segmentu, zejména do elektrifikace venkova, a aby jejich prioritou byly decentralizované malé a mimosíťové systémy energie z obnovitelných zdrojů, pokud jsou tato řešení pro zajištění přístupu venkovského obyvatelstva k elektřině vhodnější než rozšiřování sítě;

b)	koordinovaly investice z různých institucí s cílem maximalizovat jejich dopad a zabránit zdvojování úsilí;

c)	zajistily, že budou prováděna nezávislá a nestranná posouzení dopadu na lidská práva a že budou řádně prováděny a sledovány všechny požadované sociální a environmentální záruky a nápravná opatření, včetně pokynů týkajících se lidských práv a držby půdy;

d)	zajistily, že do všech fází plánování a realizace projektu budou zapojeny místní komunity a že o nich budou řádně informovány;

zaváděly a důsledně uplatňovaly přístup založený na právech, jehož součástí budou účinné mechanismy pro vyřizování stížností a zjednávání nápravy v souladu s mezinárodními normami odpovědných obchodních postupů a požadavek na vypracování studie o dopadech projektu, zejména pokud jde o změnu klimatu, nerovnosti a vysídlení místního obyvatelstva, včetně projektů v rámci iniciativy Global Gateway;

f)	zajistily, že všechny projekty přehrad se schváleným financováním budou v souladu s pokyny Světové komise pro přehrady;

g)	podporovaly místní a regionální projekty propojování elektroenergetických soustav;

h)	nabízely technickou podporu a iniciativy zaměřené na budování kapacit, které rozvojovým zemím umožní, aby projekty v oblasti čisté energie prováděly účinným způsobem;

57.

vyzývá Komisi, aby poskytla rozlišené údaje o objemu investic do zajišťování přístupu k energii, které umožní sledovat, jak velký objem prostředků je přidělen na plnění cíle udržitelného rozvoje č. 7, a o „výkonu zařízení vyrábějícího energii z obnovitelných zdrojů (MW) instalovaném s podporou Unie“, který je klíčovým ukazatelem výkonnosti v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa;

58.

vítá závěry konference COP28 z roku 2023, které poprvé v historii vyzývají k přechodu od fosilních paliv a k jasnému závazku dosáhnout cíle 1,5 stupně, k přijetí opatření s cílem dosáhnout do roku 2030 v celosvětovém měřítku ztrojnásobení kapacit v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a zdvojnásobení energetické účinnosti a ke globální podpoře přístupu k financování opatření v oblasti klimatu a projektům energetické infrastruktury, který je zaměřený na lidi;

59.

vyzývá EU, aby hrála klíčovou roli při jednáních o zmírňujících opatřeních pro rozvojové země s cílem bojovat proti škodlivým dopadům používání znečišťujících paliv a zároveň podporovat rozvoj udržitelné a čisté energetiky;

° °

60.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi , Evropské službě pro vnější činnost a Evropské investiční bance.

(1) Úř. věst. C 210, 30.6.2017, s. 1.

(2) Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1.

(3) Úř. věst. L 157, 20.6.2023, s. 11.

(4) Stockholmský institut pro životní prostředí, Mezinárodní institut pro udržitelný rozvoj, Institut pro zámořský rozvoj, E3G a Program OSN pro životní prostředí, „2021 Report – The Production Gap: Governments’ planned fossil fuel production remains dangerously out of sync with Paris Agreement limit“, 2021.

(5) Mezinárodní agentura pro obnovitelné zdroje energie, „World Energy Transitions Outlook 2022: 1,5 °C Pathway“, Mezinárodní agentura pro obnovitelné zdroje energie“, Abú Dhabí, 2022.

(6) Mezinárodní energetická agentura, „Tracking SDG7:The Energy Progress Report, 2023“, Paříž, červen 2023.

(7) Africká unie, „The African Union green recovery action plan“, Addis Abeba, 2021.

(8) Úř. věst. C, C/2023/398, 23.11.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/398/oj.

(9) Úř. věst. C 494, 8.12.2021, s. 80.

(10) Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 2.

(11) Úř. věst. C 224, 27.6.2018, s. 167.

(12) Úř. věst. C 239 E, 20.8.2013, s. 83.

(13) Odbor OSN pro hospodářské a sociální věci, „The Sustainable Development Goals Report 2023: Special Edition – July 2023“, New York, USA, 2023.

(14) Mezinárodní agentura pro obnovitelné zdroje energie, „Basic Energy Access Lags Amid Renewable Opportunities New Report Shows“, 6. června 2023.

(15) Rozvojový program OSN „Energy and Gender Equality“.

(16) Institut pro správu přírodních zdrojů, „The Resource Curse – The Political and Economic Challenges of Natural Resource Wealth“, NRGI Reader, březen 2015.

(17) Mezinárodní energetická agentura, „Global Hydrogen Review 2023“, 2023, a Mezinárodní energetická agentura, „Hydrogen“, 2023.