|
Úřední věstník |
CS Řada C |
|
C/2024/5600 |
30.9.2024 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, kterou podal Curtea de Apel Bucureşti (Rumunsko) dne 5. června 2024 – PPC Renewables Romania SRL v. Agenţia Naţională de Administrare Fiscală, Direcţia Generală de Administrare a Marilor Contribuabili, Guvernul României, Ministerul Finanțelor
(Věc C-392/24, PPC Renewables Romania)
(C/2024/5600)
Jednací jazyk: rumunština
Předkládající soud
Curtea de Apel Bucureşti
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: PPC Renewables Romania SRL
Žalovaní: Agenţia Naţională de Administrare Fiscală, Direcţia Generală de Administrare a Marilor Contribuabili, Guvernul României, Ministerul Finanțelor
Předběžné otázky
|
1) |
Musí být čl. 2 odst. 1 a 2 a čl. 4 odst. 2 [nařízení] 2021/1119 (1), ve spojení s čl. 191 odst. 2 SFEU, které upravují zásadní povahu přechodu členských států na energetický systém založený na obnovitelných zdrojích, jakož i význam politiky Společenství v oblasti životního prostředí, vykládány v tom smyslu, že unijní právo brání tomu, aby rumunský stát zavedl takovou dodatečnou daňovou povinnost pro výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů, jako je poplatek do Fondu pro transformaci energetiky upravený v OUG č. 27/2022? |
|
2) |
Musí být čl. 3 odst. 1, 3 a 4 směrnice 2018/2001 (2), který upravuje závazný cíl Evropské unie dosáhnout do roku 2030 alespoň 32 % podílu energie z obnovitelných zdrojů, jakož i povinnost členských států zajistit dosažení tohoto podílu, vykládán v tom smyslu, že unijní právo brání tomu, aby členský stát stanovil takovou dodatečnou daňovou povinnost pro výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů, jako je poplatek do Fondu pro transformaci energetiku upravený v OUG č. 27/2022? |
|
3) |
Musí být čl. 3 odst. 1 a 4, čl. 9 odst. 2, jakož i čl. 58 písm. b), c) a d) směrnice 2019/944 (3) a čl. 3 písm. b), f), g), j) a n) nařízení 2019/943 (4), ve spojení s čl. 101 odst. 1 SFEU, na základě kterých musí členské státy zajistit rovné podmínky a nediskriminační podmínky pro výrobce elektřiny, vykládány v tom smyslu, že unijní právo brání tomu, aby členský stát stanovil takovou dodatečnou daňovou povinnost, jako je poplatek do Fondu pro transformaci energetiky upravený v OUG č. 27/2022, kterou mají pouze některé kategorie výrobců elektřiny, přičemž některé kategorie výrobců byly od povinnosti platit poplatek osvobozeny? |
|
4) |
Musí být čl. 107 odst. 1 SFEU a čl. 108 odst. 3 SFEU vykládány v tom smyslu, že unijní právo brání stanovení takové daňové povinnosti, jakou je poplatek do Fondu pro transformaci energetiky upravený v OUG č. 27/2022, který osvobozuje některé výrobce elektřiny od placení poplatku, přičemž tím zakládá státní podporu poskytnutou osobám osvobozeným od placení poplatku, která podléhá oznamovací povinnosti? |
|
5) |
Musí být čl. 3 písm. a), b), h) a p) a čl. 10 odst. 1, 4 a 5 nařízení 2019/943, ve spojení s body 22 a 23 odůvodnění tohoto nařízení, čl. 5 odst. 1, 3 a 4 směrnice 2019/944, jakož i článek 8 nařízení 2022/1854 (5), který upravuje zásady tvorby cen na velkoobchodním trhu s energií, vykládány v tom smyslu, že unijní právo brání tomu, aby členský stát stanovil takovou dodatečnou daňovou povinnost, jako je poplatek z příjmů výrobců elektřiny? Lze podle výkladu těchto ustanovení považovat poplatek za přiměřený, pokud nezohledňuje skutečné provozní náklady výrobců elektřiny? |
|
6) |
Musí být čl. 5 odst. 4 směrnice 2019/944 ve spojení s články 49 a 56 a čl. 63 odst. 1 SFEU vykládán v tom smyslu, že unijní právo tomu, aby rumunský stát zavedl takovou dodatečnou daňovou povinnost výrobců elektřiny z obnovitelných zdrojů, jako je poplatek do Fondu pro transformaci energetiky upravený v OUG č. 27/2022, není-li jasně odůvodněna a nemá konečný dopad na spotřebitele? |
|
7) |
Musí být článek 401 směrnice 2006/112 (6), podle něhož členské státy nesmějí zavádět daně nebo poplatky z obratu, vykládán v tom smyslu, že unijní právo brání tomu, aby členský stát stanovil takovou dodatečnou daňovou povinnost pro výrobce elektřiny, jako je poplatek do Fondu pro transformaci energetiky upravený v OUG č. 27/2022? |
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. 2021, L 243, s. 1).
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) (Úř. věst. 2018, L 328, s. 82).
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (přepracované znění) (Úř. věst. 2019, L 158, s. 125).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (přepracované znění) (Úř. věst. 2019, L 158, s. 54).
(5) Nařízení Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie (Úř. věst. 2022, L 261I, s. 1).
(6) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 2006, L 347, s. 1).
ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/5600/oj
ISSN 1977-0863 (electronic edition)