Spoluzpravodajové Rafał TRZASKOWSKI (PL/ELS), primátor Varšavy, Polsko Kata TÜTTŐ (HU/SES), náměstkyně primátora Budapešti, Maďarsko

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),

Víceúrovňový a holistický přístup k řešení vzájemně propojených celosvětových krizí

1.

zdůrazňuje, že cíle úmluv z Ria a Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 s jejími 17 cíli udržitelného rozvoje, budoucí mezinárodní smlouva o plastech a sendajský rámec pro snižování rizika katastrof jsou zásadním způsobem provázány a měly by být řešeny v součinnosti, aby se optimalizovaly vedlejší přínosy. V této souvislosti upozorňuje na společné prohlášení 28. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC COP28) o klimatu, přírodě a původním obyvatelstvu (1), jehož cílem je podporovat lepší součinnost, integraci a sladění při plánování a provádění vnitrostátních plánů a strategií v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti a obnovy půdy;

2.

je znepokojen skutečností, že svět není na dobré cestě k dosažení cílů udržitelného rozvoje (2), že hrozí, že nebude dosaženo cíle 1,5 °C stanoveného Pařížskou dohodou (3) a že stav přírody v celosvětovém měřítku se zhoršuje rychlostí, která nemá v dějinách lidstva obdoby (4). Proto jsou zapotřebí naléhavá, urychlená, odpovědná a víceúrovňová opatření, aby bylo možné udržet svět v mezích možností naší planety a na dobré cestě ke snížení emisí a k dosažení cílů v oblasti biologické rozmanitosti, neutrality z hlediska degradace půdy, klimatu a udržitelného rozvoje, a to sociálně a ekonomicky spravedlivým způsobem;

3.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány hrají klíčovou úlohu při navrhování, provádění, financování a monitorování integrovaných a komplexních řešení vzájemně propojených celosvětových krizí, jak dokládají města a regiony, které jsou součástí skupiny místních samospráv a obecních orgánů, poradního výboru pro územní samosprávy a biologickou rozmanitost a sítí, jako jsou globální a evropský Pakt starostů a primátorů, ICLEI, Under2 Coalition, Regions4, C40 Cities a Climate Alliance. Zároveň připomíná, že je třeba přijmout soudržný a inkluzivní přístup, který by přesáhl rámec pouze víceúrovňové správy a zahrnul by víceodvětvovou správu prostřednictvím aktivního zapojení široké škály subjektů, včetně místních a regionálních orgánů, organizací občanské společnosti, průmyslových odvětví, akademických institucí a dalších odborníků;

4.

připomíná zásadní úlohu měst a regionů při dosahování globálních cílů v oblasti boje proti úbytku biologické rozmanitosti, změně klimatu, znečištění, degradaci půdy a v oblasti udržitelného rozvoje, jakož i jejich klíčovou úlohu při zlepšování přístupnosti rozhodnutí a doporučení OSN občanům. Jejich aktivní zapojení má zásadní význam pro realizaci společenských změn a zajištění plného informování a smysluplného zapojení místních komunit – zejména žen, dětí, mladých lidí a marginalizovaných skupin – na všech institucionálních úrovních v souladu se zásadou nikoho neopomíjet. Orgány na nižší než celostátní úrovni mohou napomáhat uplatňování přístupu zohledňujícího genderové aspekty a reagujícího na různé potřeby všech občanů, zejména těch nejzranitelnějších. Mohou rovněž posílit environmentální vzdělávání a úsilí o zvýšení povědomí o změně klimatu pomocí většího zapojení škol, vzdělávacích institucí a sdělovacích prostředků do šíření přesných a relevantních informací o klimatických a environmentálních výzvách a opatřeních potřebných k jejich řešení;

5.

zdůrazňuje, že mechanismy pro zapojení orgánů na nižší než celostátní úrovni do rámcových dohod OSN by měly být soudržnější, homogennější a transparentnější, aby se tyto orgány a místní komunity cítily více zapojeny do procesů OSN a mohly aktivity OSN přiblížit občanům;

6.

vítá komplexní povahu Zelené dohody pro Evropu, která EU přináší vzájemně propojený politický přístup a umožňuje jí rovněž plnit mezinárodní závazky v oblasti biologické rozmanitosti, klimatu, znečištění, životního prostředí a udržitelného rozvoje. Zdůrazňuje však, že je naléhavě nutné propojit cíle Zelené dohody pro Evropu a mechanismy podávání zpráv s cíli udržitelného rozvoje, úmluvami z Ria a sendajským rámcem, a to zejména s ohledem na zvýšení prováděcích kapacit pro dosažení stanovených cílů. Vyzývá k větší soudržnosti politik napříč všemi politikami EU, aby bylo zajištěno, že budou přispívat k naplňování globálních závazků OSN a nebudou mít nepříznivé dopady na schopnost třetích zemí dosáhnout jejich naplnění. Zdůrazňuje, že by měla být zajištěna řádná, dlouhodobá a víceúrovňová správa Zelené dohody pro Evropu, aby se zlepšilo její provádění, transparentnost a místní přístup;

7.

připomíná, že Valné shromáždění OSN a Rada OSN pro lidská práva uznaly univerzální právo na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí, a vítá iniciativu na vypracování Globálního paktu pro životní prostředí (5). Vyzývá k vytvoření zastřešující a globální strategie pro řešení trojí planetární krize komplexním, víceúrovňovým a inkluzivním způsobem, a to prostřednictvím podpory začleňování záměrů a cílů vyplývajících z úmluv z Ria, cílů udržitelného rozvoje, sendajského rámce, smlouvy o plastech a vytvoření rámce pro urychlení ekologické transformace a život v souladu s přírodou prostřednictvím Zelené dohody pro svět;

8.

konstatuje, že města a regiony zaujaly k Zelené dohodě pro Evropu integrovaný přístup prostřednictvím řady iniciativ, včetně akčních plánů pro udržitelnou energetiku a klima v rámci evropského Paktu starostů a primátorů, místních zelených dohod v rámci iniciativy EU Výzva pro inteligentní města, klimatických smluv pro města v rámci mise EU Klimaticky neutrální a inteligentní města a plánů městské přírody jako prostředku k provádění Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030. Evropský výbor regionů (VR) poukazuje na to, že tyto iniciativy a sítě zajišťují převedení Zelené dohody pro Evropu na místní a regionální úroveň, a zdůrazňuje, že jsou klíčovými nástroji k provádění cílů udržitelného rozvoje, úmluv z Ria a sendajského rámce;

9.

domnívá se, že EU jde příkladem na celosvětové úrovni, pokud jde o víceúrovňová opatření pro udržitelný rozvoj, klima a biologickou rozmanitost, a to díky existenci specializované instituce – VR – a iniciativ zaměřených na místní a regionální orgány v rámci Zelené dohody pro Evropu. Zdůrazňuje však, že pro zlepšení soudržnosti politik je třeba tuto rámcovou strategii dále posílit zajištěním víceúrovňové správy a přímých finančních prostředků pro místní a regionální úroveň, a poukazuje na doporučení obsažená ve zprávě Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu (6);

10.

domnívá se, že posílená Zelená dohoda pro Evropu, která je více v souladu s cíli, financováním, lhůtami pro podávání zpráv a požadavky úmluv z Ria a cíli udržitelného rozvoje a poskytuje lepší struktury víceúrovňové správy, by mohla být pro tento komplexní přístup na mezinárodní úrovni inspirací. Má za to, že Zelená dohoda pro svět by měla slaďovat udržitelnost se spravedlivou tvorbou pracovních míst v souladu s místními a regionálními potřebami;

11.

doporučuje, aby Evropská komise posoudila, jak členské státy EU ve svých strategiích v oblasti udržitelnosti, klimatu a biologické rozmanitosti navrhují struktury víceúrovňové správy a metody sdílení a monitorovací systémy, navrhuje, aby byly mezi členskými státy EU šířeny informace o osvědčených postupech s cílem podporovat mezi nimi soudržnost politik a víceúrovňovou správu, a naléhavě vyzývá Evropskou komisi, aby tyto osvědčené postupy zohlednila při svém přezkumu nařízení o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu (dále jen „nařízení o správě“), aby se tak zajistilo zapojení nejen příslušných institucí, ale také všech zúčastněných stran (organizací občanské společnosti, hospodářské sféry, akademických institucí atd.);

12.

uznává, že socioekonomické rozdíly se v důsledku klimatické krize mohou ještě prohloubit. Při slaďování vnitrostátních a globálních rámců je nezbytné se těmito rámci zabývat a přizpůsobit je tak, aby tyto rozdíly zohledňovaly a zajišťovaly, že prioritu budou mít zranitelné komunity a regiony;

Zajistit, aby úmluvy z Ria a procesy OSN uznaly, že zapojení orgánů na nižší než celostátní úrovni je zásadní podmínkou dosažení globálních cílů

13.

naléhavě vyzývá EU a všechny členské státy OSN, aby zavedly strukturovaný, koordinovaný, systematický a harmonizovaný přístup k začlenění, přímému financování, monitorování, podávání zpráv a budování kapacit orgánů na nižší než celostátní úrovni v rámci úmluv z Ria a Agendy 2030 s cílem zajistit a podpořit jejich provádění na místní úrovni. V tomto ohledu vítá činnost, kterou vykonala poradní skupina generálního tajemníka OSN pro místní a regionální orgány, která navrhuje „způsoby a prostředky pro zlepšení institucionálních mechanismů za účelem posílení zapojení místních a regionálních orgánů do mezivládních procesů“, a je připraven spolupracovat na dalším zkoumání různých dostupných možností s cílem vytvořit stabilní jednotné kontaktní místo pro trvalé zapojení měst a regionů;

14.

oceňuje pokračující úsilí Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) v souvislosti s přípravou jeho zvláštní zprávy o změně klimatu a městech (7);

15.

vyzdvihuje cíl konference Bern III, jímž je určit příležitosti k prosazování přístupu založeného na spolupráci a k posílení součinnosti mezi sekretariáty OSN a stranami, které provádějí celosvětový rámec pro biologickou rozmanitost. Vyzývá k vytvoření podobného procesu v rámci úmluv z Ria a dalších mnohostranných environmentálních dohod, jako je pokračování činnosti společné styčné skupiny vytvořené mezi sekretariáty Úmluvy o biologické rozmanitosti, rámcové úmluvy UNFCCC a úmluvy UNCCD, a to s cílem posílit koordinaci mezi úmluvami. Vyzývá všechny strany účastnící se konference Bern III, EU a její členské státy, aby uznaly důležitou úlohu orgánů na nižší než celostátní úrovni při vytváření propojení mezi klimatickými programy, sociálními programy a agendou v oblasti biologické rozmanitosti, které mají prostřednictvím svých politických rámců a opatření – navzdory svému územnímu rozměru – globální dopad;

16.

žádá všechny smluvní strany úmluv OSN z Ria a EU a její členské státy, aby zajistily součinnost při vytváření strategií, jako jsou vnitrostátně stanovené příspěvky, národní adaptační plány, dlouhodobé strategie, vnitrostátní strategie udržitelného rozvoje, národní strategie a akční plány v oblasti biologické rozmanitosti nebo národní plány obnovy, strategie pro snižování rizika katastrof a strategie a plány, které řeší zajištění neutrality z hlediska degradace půdy, a naléhavě je vyzývá, aby při přípravě svých plánů zajistily víceúrovňovou správu, která zaručí podporu této synergie i na nižší než celostátní úrovni a na regionální a místní úrovni, a uplatňování genderového hlediska prosazováním přístupu založeného na spolupráci s celkovým záměrem udržet svět v mezích možností naší planety;

17.

zdůrazňuje, že navzdory komplexnímu přístupu, který zaujaly orgány na nižší než celostátní úrovni k provádění, místně orientované realizaci a monitorování cílů udržitelného rozvoje a úmluv z Ria, zůstává financování opatření na této úrovni omezené, složité a rozptýlené, neboť z údajů vyplývá, že v letech 2003 až 2016 bylo méně než 10 % finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu z globálních klimatických fondů vynaloženo na místní opatření (8). Upozorňuje, že finanční podpora a fondy koordinované na úrovni EU by měly být snadno dostupné a určené přímo místním a regionálním orgánům a neměly by znamenat nadměrnou administrativní zátěž. V této souvislosti je toho názoru, že by místní a regionální orgány měly obdržet dostatečné množství finančních prostředků na provádění projektů v rámci Zelené dohody a že by se měly podílet na plánování, koncipování a provádění těchto fondů;

18.

vyzývá EU a všechny členské státy OSN ke sladění financování v zájmu dosažení cílů v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti a cílů udržitelného rozvoje, k menší roztříštěnosti a snížení administrativní zátěže napříč jednotlivými programy financování a pro zúčastněné strany, a k zajištění toho, aby tyto programy financování lépe reagovaly na potřeby místních a regionálních orgánů a na opatření a investice prováděné na místní úrovni. Vyzývá vlády členských států, aby posoudily a vyhodnotily administrativní zátěž a navrhly její zjednodušení a automatizaci ve prospěch subregionálních vlád. VR poukazuje na to, že zásadní význam pro podporu integrovaných a místních řešení má zajištění přímého přístupu k finančním prostředkům od finančních institucí, jako jsou Globální fond pro životní prostředí (GEF), adaptační fond, fondy pro kompenzaci ztrát a škod a mnohostranné a dvoustranné rozvojové banky, aniž by byly kladeny nadměrné ekonomické a administrativní překážky;

19.

uznává, že světová populace se stále více urbanizuje, díky čemuž v současnosti většina obyvatel žije v různě velkých městech, což významně přispívá ke klimatické krizi v důsledku vysoké koncentrace emisí skleníkových plynů, spotřeby energie a produkce odpadů. Tento urbanizační trend podtrhuje zásadní úlohu především středně velkých a velkých měst při prosazování udržitelnosti a opatření v oblasti klimatu. VR upozorňuje na různé výzvy, jimž menší města a venkovské oblasti čelí při vytváření komplexních akčních plánů v oblasti biologické rozmanitosti, degradace půdy, znečištění, odolnosti potravinových systémů, klimatu a udržitelného rozvoje, při vytváření součinnosti a vazeb s metropolitními oblastmi a při přístupu k financování. Poukazuje na to, že komunity v odlehlých a venkovských oblastech jsou neúměrně postiženy změnou klimatu (9), a poukazuje na nezbytnost podpory těchto regionů, které poskytují nejvíce ekosystémových služeb, prostřednictvím konkrétních rozpočtových položek;

20.

poukazuje na nedostatek údajů o městech v mnoha regionech světa a zdůrazňuje potřebu silnějšího financování výzkumu a inovací, které by podpořilo úsilí o vyřešení nedostatku údajů shromažďováním meziodvětvových údajů, statistik a informací roztříděných podle pohlaví (10), jež mají zásadní význam pro vytvoření systémů včasného varování, což umožní zabránit ztrátám a škodám, a zpřístupněním zdrojů a posílením kapacity místních samospráv a jejich partnerů. V této souvislosti vyzdvihuje úsilí, které Evropská komise vyvíjí za účelem začleňování a aktualizace indexu sociálního pokroku na úrovni EU, a požaduje, aby podobné úsilí bylo vynaloženo i v hlavních městských oblastech EU, protože zde žije většina obyvatelstva;

21.

zdůrazňuje, že biosférické rezervace, mokřady mající mezinárodní význam podle Ramsarské úmluvy, globální geoparky UNESCO a přírodní památky světového dědictví jsou silnými spojenci při plnění vnitrostátních cílů v členských státech EU v rámci globálních závazků;

22.

domnívá se, že podávání zpráv je nezbytné pro zachování celosvětového pokroku při plnění cílů, pro podporu rozhodování a pro dolaďování opatření. Zdůrazňuje však, že stávající rozdíly mezi rámci pro podávání zpráv a podpůrnými mechanismy úmluv z Ria a cíli udržitelného rozvoje vytvářejí překážky a byrokracii. Vyzývá proto OSN, aby usilovala o vytvoření integrovaného a interoperabilního monitorovacího rámce pro související úmluvy OSN, který bude vycházet ze stávajících monitorovacích rámců, jako jsou např. CDP-ICLEI Track, který využívá globální Pakt starostů a primátorů, CitiesWithNature nebo RegionsWithNature;

23.

vítá ministerské prohlášení Evropského summitu regionů a měst a šestého zasedání Environmentálního shromáždění OSN, které obsahuje závazek urychleně řešit dnešní vzájemně provázané výzvy prostřednictvím účinných, inkluzivních a udržitelných opatření pro více odvětví založených na vědě, do nichž budou zapojeni všichni příslušní aktéři a partneři. VR zdůrazňuje význam usnesení UNEP/EA.6/L.7 o podpoře synergií, součinnosti nebo spolupráce pro provádění mnohostranných environmentálních dohod na vnitrostátní úrovni a dalších příslušných nástrojů v oblasti životního prostředí, stejně jako usnesení UNEP/EA.6/L.9 o podpoře vnitrostátních opatření k řešení celosvětových problémů v oblasti životního prostředí prostřednictvím intenzivnější spolupráce mezi Environmentálním shromážděním OSN (UNEA), Programem OSN pro životní prostředí (UNEP) a dalšími mnohostrannými environmentálními dohodami. VR rovněž vyzdvihuje význam UNEA jako globálního zprostředkujícího orgánu pro správu záležitostí týkajících se životního prostředí pod záštitou UNEP, a těší se na spolupráci a účast na budoucích schůzích a doprovodných akcích;

29. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, 16. zasedání konference smluvních stran Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, 16. zasedání konference smluvních stran Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci a summit OSN o budoucnosti jako mezníky pro dosažení harmonizace a víceúrovňové správy

24.

zdůrazňuje, že v závěrech Rady o UNFCCC COP28 byly místní a regionální orgány označeny za klíčové partnery pro dosažení cílů v oblasti klimatu. Upozorňuje na své závěry k 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti, v nichž zdůrazňuje, že je důležité zajistit plné a účinné zapojení orgánů na nižší než celostátní úrovni do celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost. Vyzývá Radu, aby tyto postoje potvrdila ve svých závěrech o UNFCCC COP29 a 16. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti;

25.

vítá skutečnost, že 28. zasedání konference smluvních stran UNFCCC u příležitosti zahájení Koalice pro ambiciózní víceúrovňová partnerství (11) (CHAMP) a uspořádání summitu o místních opatřeních v oblasti klimatu (12) (LCAS) uznalo význam víceúrovňových opatření a úlohu orgánů na nižší než celostátní úrovni. VR vyzývá předsednictví COP29, aby navázalo na plán CHAMP a zajistilo strukturované zapojení skupiny místních samospráv a obecních orgánů do jednání a podpořilo uspořádání třetího ministerského zasedání věnovaného urbanizaci a změně klimatu. VR vyzývá předsednictví COP29 a budoucí předsednictví, aby v dalších ročnících konference nadále podporovala CHAMP a pořádala LCAS a aby pokračovala v diskusích o synergiích pro klima, přírodu a původní obyvatelstvo, přičemž základem by mělo být společné prohlášení COP28;

26.

vítá 15 % nárůst městského obsahu mezi prvním a druhým souborem vnitrostátně stanovených příspěvků (2016 a 2021) a zdůrazňuje, že 132 ze 157 vnitrostátně stanovených příspěvků, které posuzuje Program OSN pro lidská sídla, obsahuje část týkající se městských oblastí. VR poukazuje na to, že poslední zpráva (13) uznává, že města na celém světě mají velký potenciál být hnací silou transformace, ale že mnoho vnitrostátních podání a příspěvků tuto úlohu přehlíží;

27.

zdůrazňuje však, že pouze třetina zemí, které podporují plán CHAMP, má ve svých vnitrostátně stanovených příspěvcích silný městský obsah, přičemž je tomu tak zejména u ekonomik s nízkými a středními příjmy. VR uznává historickou odpovědnost globálního Severu za emise a následnou klimatickou krizi, a proto naléhavě vyzývá všechny členské státy EU a Evropskou komisi, aby oficiálně schválily plán CHAMP a realizovaly jej v EU prostřednictvím provedení balíčku „Fit for 55“ a revize nařízení o správě, které by mělo aktivně zapojit města a regiony do přípravy vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, jakož i dalších právních předpisů. VR rovněž zdůrazňuje, že stanovení vědecky podloženého cíle v oblasti klimatu do roku 2040 zajištěním víceúrovňové správy by mělo být základem revidovaného vnitrostátně stanoveného příspěvku EU, který by měl být předložen s dostatečným předstihem před konáním UNFCCC COP30. Cíl EU v oblasti klimatu do roku 2040 by měl zohlednit místní a regionální sociálně-ekonomické podmínky a zásadu subsidiarity a v zájmu podpory transformace, udržitelnosti a konkurenceschopnosti Evropy zajistit podporu pro všechna odvětví, zejména pro zemědělství a průmysl. VR zdůrazňuje naléhavou potřebu sladit právní předpisy s Pařížskou dohodou, rámcem pro biologickou rozmanitost a Agendou 2030. V rámci tolik potřebné spravedlivé energetické transformace vyzývá EU, aby postupně vyřadila všechna fosilní paliva, aniž by městům a regionům závislým na fosilních palivech způsobila nepřiměřeně vysoké náklady (14), a aby zvýšila evropské investice do ekologických technologií, obnovitelných zdrojů energie a do energetické účinnosti s cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, aniž by to ohrozilo konkurenceschopnost a strategickou autonomii EU;

28.

považuje „plán pro misi 1,5 °C“ a vytvoření „trojice předsednictví konferencí smluvních stran“ (15) za klíčovou příležitost k vytvoření dvouletého pracovního programu. Naléhavě vyzývá trojici předsednictví konference smluvních stran UNFCCC, aby spolupracovala s orgány na nižší než celostátní úrovni na provádění iniciativy CHAMP a na posílení městské složky vnitrostátně stanovených příspěvků, aby bylo možné zachovat dosažitelnost pařížského cíle udržet růst teploty pod hranicí 1,5 °C;

29.

naléhavě vyzývá smluvní strany UNFCCC, aby při přípravě svých závazků zajistily přístup založený na víceúrovňovém plánování a správě – počínaje revizí vnitrostátně stanovených příspěvků plánovaných před konáním UNFCCC COP30 – tak, že do vnitrostátně stanovených příspěvků, dlouhodobých strategií a národních adaptačních plánů zahrnou závazky, opatření a úspěchy na nižší než celostátní úrovni a zohlední rozdělení pravomocí při jejich provádění. Naléhavě vyzývá členské státy, aby zohledňovaly kontext a specifika regionů a využívaly své výsadní právo určovat svou skladbu zdrojů energie v souladu se zásadou technologické neutrality;

30.

naléhavě vyzývá předsednictví UNFCCC COP29, aby v průběhu dialogu o provádění výsledků globálního hodnocení v letech 2024–2028, počínaje 6. konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody, spolupracovalo s orgány na nižší než celostátní úrovni. VR vyzdvihuje význam místního hodnocení / veřejných diskusí politiků s občany týkajících se COP a význam začlenění výsledků těchto místních dialogů do každoročního dialogu o globálním hodnocení, který začíná na 60. zasedání pomocných orgánů (červen 2024), pro snazší sdílení znalostí a osvědčených postupů na místní úrovni, pokud jde o to, jak výsledky globálního hodnocení přispívají k přípravě vnitrostátně stanovených příspěvků;

31.

naléhavě vyzývá UNFCCC a smluvní strany, aby se dohodly na ambiciózním novém kolektivním kvantifikovaném cíli týkajícím se financování opatření v oblasti klimatu počínaje dolní hranicí 100 miliard USD ročně, přičemž zdůrazňuje zásadní potřebu přímého financování orgánům na nižší než celostátní úrovni, jakož i mezinárodního financování opatření v oblasti klimatu pro zmírnění, přizpůsobení a ztráty a škody, zejména v zemích globálního Jihu. Uznává významný historický příspěvek evropských zemí k celosvětovým emisím, a tedy i jejich odpovědnost za prohlubování klimatické krize ve zranitelných regionech. EU musí v této souvislosti dostát svým závazkům vyplývajícím z Pařížské dohody tím, že poskytne svůj spravedlivý podíl na mezinárodním financování opatření v oblasti klimatu, včetně významných víceletých příslibů do nového fondu pro kompenzaci ztrát a škod. VR poukazuje na to, že města a regiony potřebují integrovanější programový přístup k financování, který by měl rovněž zvýšit součinnost mezi oblastmi zmírňování, přizpůsobování se, řešení inspirovaných přírodou, ochrany a obnovy biologické rozmanitosti, jakož i cílů udržitelného rozvoje, a tím zajistit, aby v celosvětovém boji proti změně klimatu nikdo nezůstal opomenut;

32.

naléhavě vyzývá EU, aby podporovala partnerství s globálními zainteresovanými stranami v rámci Zelené dohody a prosazovala Zelenou dohodu pro svět prostřednictvím investic, přístupu k technologiím a sdílení odborných znalostí. Zdůrazňuje, že je nezbytné, aby EU převzala iniciativu v oblasti technologických inovací a ekonomických modelů pro dekarbonizaci, zejména prostřednictvím usnadnění výměny technologií se zeměmi globálního Jihu, a zároveň tak obnovila rovnováhu globálního systému práv duševního vlastnictví, aby zajistila přístup zemí globálního Jihu ke klíčovým technologiím, včetně technologií pro zdraví a dekarbonizaci. Zasazuje se o využití iniciativ, jako je Global Gateway a partnerství pro spravedlivou transformaci energetiky jakožto hlavních nástrojů ekologického a odolného rozvoje s cílem přizpůsobit rozsah investic do globální zelené transformace vlastnímu úsilí EU o ekologickou transformaci;

33.

zdůrazňuje, že EU musí hrát vedoucí úlohu při odstraňování globálních rozdílů a klimatických a environmentálních znevýhodnění vyplývajících z její potřeby zdrojů, ať už jde o těžbu nebo zpracování, a požaduje, aby prioritou v rámci těchto procesů bylo zdraví místních obyvatel, původních obyvatel a přírody a zachování biologické rozmanitosti;

34.

připomíná, že oběhové hospodářství, předcházení vzniku odpadů a udržitelné nakládání s odpady mají zásadní význam pro předcházení prohlubování globálních nerovností a environmentálních nespravedlností, a poukazuje na alarmující vývoz odpadu z EU do zemí mimo EU, který v roce 2022 činil 32,1 milionu tun. Vítá nedávnou předběžnou politickou dohodu, které dosáhli spolunormotvůrci ohledně aktualizace nařízení o přepravě odpadů. Výbor naléhavě vyzývá k dalšímu zpřísnění a rozšíření zákazu, podle nějž nesmí členské státy vyvážet do třetích zemí a do zemí, které nejsou členy OECD, odpad určený k odstranění nebo k využití, pokud jde o plasty a další nebezpečné nebo jiné materiály, se záměrem využít přístup, kdy odpad přestává být odpadem;

35.

vítá úspěšnou spolupráci s Evropskou komisí a spolunormotvůrci na UNFCCC COP28 a znovu potvrzuje, že je odhodlán posílit součinnost a podpořit zapojení místních a regionálních orgánů EU do procesů v rámci UNFCCC. Vyzývá příští Evropskou komisi, aby v této spolupráci pokračovala, a belgické a maďarské předsednictví, aby v závěrech Rady o přípravách na COP29 uznala vedoucí postavení měst a regionů EU při urychlování a rozšiřování opatření pro zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně;

36.

poukazuje na rozhodnutí 15/12 přijaté na 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti o společném závazku s orgány na nižší než celostátní úrovni, městy a dalšími místními orgány, jehož cílem je zlepšit provádění celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu. Vyzdvihuje rozhodnutí 15/6, které požaduje, aby smluvní strany revidovaly a aktualizovaly své národní strategie a akční plány v oblasti biologické rozmanitosti a uvedly je do souladu s celosvětovým rámcem pro biologickou rozmanitost a jeho cíli a úkoly před 16. zasedáním konference smluvních stran. Zdůrazňuje, že za provádění globálního rámce pro biologickou rozmanitost jsou odpovědné všechny úrovně správy, a vyzývá k tomu, aby se vycházelo z navrhovaného mezirezortního přístupu;

37.

zdůrazňuje význam 16. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti pro snahu zabývat se vzájemnou provázaností úbytku biologické rozmanitosti, změny klimatu a cílů udržitelného rozvoje, zejména prostřednictvím řešení založených na ekosystémech a přírodě blízkých řešení v zájmu zvýšení odolnosti a snížení úbytku biologické rozmanitosti. Připomíná úlohu, kterou mohou hrát orgány na nižší než celostátní úrovni při poskytování komplexních a soudržných řešení těchto vzájemně propojených výzev;

38.

upozorňuje na dopad klimatické krize na celosvětové potravinové zabezpečení a poukazuje na potřebu udržitelného a odolného potravinového systému, který by podpořil právo na zdravé potraviny a odpovídající výživu v rámci spravedlivé Zelené dohody pro svět. Naléhavě vyzývá EU, aby přijala agroekologické postupy a sladila své potravinové a obchodní politiky s požadavky celosvětové potravinové soběstačnosti a zemědělství šetrného ke klimatu a životnímu prostředí. Zdůrazňuje, že vývoz z EU nesmí narušit místní trhy a výrobní struktury v zemích po celém světě;

39.

vyzdvihuje úlohu měst a regionů, jež je uznána v právních předpisech EU na ochranu a obnovu biologické rozmanitosti, jako jsou strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a její iniciativa týkající se plánů městské přírody, Dohoda pro zelená města a mise EU. Bere na vědomí konečné přijetí právního předpisu EU o obnově přírody a zdůrazňuje, že je nutné tento předpis provést, aby se zajistilo, že nedojde k čistému úbytku městské zeleně. Znovu opakuje, že je třeba posílit technické znalosti a kapacity místních a regionálních orgánů při navrhování, provádění a monitorování opatření k dosažení tohoto cíle;

40.

vítá dobrovolné iniciativy měst a regionů na podporu ambiciózních opatření v oblasti biologické rozmanitosti s cílem překlenout propast ve víceúrovňové správě a monitorování, jako je např. Berlínský pakt o městské přírodě, jenž by měl být v dohledné době proveden;

41.

vyzývá EU, aby vytvořila rámec pro monitorování a podávání zpráv, který bude začleněn do všech úrovní správy a který městům poskytne mechanismy nevyžadující velké úsilí, aby mohly snadno přispívat do struktur členských států EU pro podávání zpráv týkajících se Úmluvy o biologické rozmanitosti. VR uznává, že zavedenými platformami pro takové zjednodušené podávání zpráv, které podporuje Úmluva o biologické rozmanitosti, jsou CitiesWithNature a RegionsWithNature;

42.

připomíná, že v EU existují významné nedostatky, pokud jde o víceúrovňovou správu, plánování, provádění a financování týkající se integrace opatření na místní úrovni v oblasti biologické rozmanitosti, monitorování a podávání zpráv v rámci národních strategií a akčních plánů v oblasti biologické rozmanitosti. Naléhavě vyzývá Radu, aby se zavázala k zajištění víceúrovňové správy s cílem plně provést celosvětový rámec pro biologickou rozmanitost, a to při dodržování zásady subsidiarity, a zároveň k zajištění toho, že názory a příspěvky místních a regionálních orgánů budou začleněny do závazků, příspěvků a zpráv na vnitrostátní, unijní i mezinárodní úrovni;

43.

zdůrazňuje, že je důležité vytvořit spolehlivější a transparentnější mechanismy pro sledování a hodnocení pokroku v boji proti změně klimatu, a tak umožnit důkladné posouzení účinnosti přijatých politik a opatření a usnadnit včasné určení možných oblastí, v nichž je třeba podniknout kroky. Kromě toho by mělo být podporováno vytváření dostupnějších a srozumitelnějších monitorovacích nástrojů v zájmu zapojení občanů a zúčastněných stran, čímž by se podpořila větší transparentnost a odpovědnost při rozhodování v oblasti klimatu;

44.

vyzývá EU, aby místním a regionálním orgánům poskytla finanční podporu, zdroje a pokyny a rozvíjela jejich kapacity, tak aby mohly připravovat svou reakci na požadavky stanovené ve Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a provádět plány městské přírody coby strategické rámce pro uskutečňování ambiciózních opatření v oblasti biologické rozmanitosti a aby mohly uskutečňovat konkrétní strategie pro přizpůsobení se změně klimatu na místní a regionální úrovni s cílem pečlivě zohlednit specifické potřeby, zdroje a zranitelnost každého území a oblasti, a tím zlepšit účinnost opatření a zajistit větší odolnost;

45.

naléhavě vyzývá Evropský parlament, aby monitoroval zapojení místních a regionálních orgánů a aby od Komise požadoval monitorovací zprávy týkající se provádění rozhodnutí 15/12 o celosvětovém rámci pro biologickou rozmanitost, zejména pokud jde o zapojení místních a regionálních orgánů do navrhování, provádění a financování strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti, právního předpisu EU o obnově přírody a národních akčních plánů v oblasti biologické rozmanitosti, mj. i prostřednictvím plánů městské přírody;

46.

poukazuje na rozhodnutí č. 5 přijaté na 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci (UNCCD) o účasti a zapojení místních orgánů a poslanců do provádění této úmluvy. Vítá rozhodnutí č. 8, které vyzývá smluvní strany, aby prozkoumaly možnosti doplňkovosti při provádění cílů neutrality z hlediska degradace půdy, vnitrostátně stanovených příspěvků, strategií a akčních plánů v oblasti biologické rozmanitosti, jakož i vnitrostátních cílů podle sendajského rámce pro snižování rizika katastrof a souvisejícího plánování, tvorby programů, podávání zpráv a monitorování v zájmu dosažení cílů UNCCD. Vyzývá k posílení harmonizovaného úsilí mezi cíli týkajícími se neutrality z hlediska degradace půdy, rizika katastrof, biologické rozmanitosti a změny klimatu na místní a regionální úrovni;

47.

vyzývá summit OSN o budoucnosti konaný v roce 2024, aby zohlednil usnesení UNEA-6, zejména usnesení UNEP/EA.6/L.7 a dále na něj navázal s cílem zajistit součinnost a svěřit orgánům na nižší než celostátní úrovni významnou úlohu při provádění úmluv z Ria, mnohostranných environmentálních dohod, sendajského rámce, smlouvy o plastech a cílů udržitelného rozvoje způsobem, který je komplexní a využívá synergie;

48.

vítá revidovaný předběžný návrh Paktu pro budoucnost (16) a závazek transformovat globální správu OSN, reformovat správu mezinárodních finančních struktur a posílit OSN a její Hospodářskou a sociální radu (Ecosoc). Vítá i závazek posílit angažovanost orgánů na nižší než celostátní úrovni v mezivládních orgánech OSN a požadavek smluvních stran, aby generální tajemník předložil v tomto směru příslušná doporučení. Vyzývá smluvní strany a OSN, aby zaručily, že bude v konečné verzi Paktu pro budoucnost uvedena zmínka o účasti orgánů na nižší než celostátní úrovni v mezivládních orgánech OSN tak, aby orgány na nižší než celostátní úrovni mohly plnit svou roli klíčových aktérů při zásadním rozhodování týkajícím se cílů udržitelného rozvoje a provádění úmluv z Ria. Smysluplné a účinné zapojení orgánů na nižší než celostátní úrovni do procesů OSN by se mělo zajistit prostřednictvím zřízení stálého orgánu;

49.

podporuje návrh prohlášení Paktu o budoucích generacích (17), který vyzývá k takovému procesu globální správy, který neohrozí schopnost budoucích generací uspokojovat své potřeby a bude se vědomě vyhýbat předvídatelným škodám. Připojuje se k výzvě, aby státní správy zřizovaly poradní orgány mládeže vybavené mandátem a prostředky umožňujícími formální zapojení mladších generací jako aktivních činitelů podílejících se na rozhodování o své budoucnosti, a vybízí regionální a místní správy, aby hledaly podobné cesty;

50.

vyzývá EU a všechny členské státy OSN, aby do budoucích verzí Paktu pro budoucnost zahrnuly nezbytnost sladit akční plány v oblasti biologické rozmanitosti, klimatu, znečištění, desertifikace a cílů udržitelného rozvoje s mechanismy financování a budování kapacit s cílem vytvořit synergie a lépe identifikovat kompromisy. VR je rovněž naléhavě vyzývá, aby přijaly závazek zapojit orgány na nižší než celostátní úrovni do vnitrostátních procesů plánování, financování a monitorování biologické rozmanitosti, klimatu a cílů udržitelného rozvoje;

51.

zdůrazňuje, že je třeba reformovat mezinárodní partnerství, rozvojové banky a nevýhodné doložky v obchodních dohodách tak, aby byly v souladu se zájmy a hodnotami EU zaměřenými na cíle udržitelného rozvoje a aby posilovaly ochranu lidských práv. Základními prvky v dohodách EU o volném obchodu by měly být Pařížská dohoda, celosvětový rámec pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu, cíle udržitelného rozvoje a základní úmluvy MOP, zásada předběžné opatrnosti a opatření k postupnému ukončení využívání fosilních paliv a odstranění dalších dotací škodlivých pro životní prostředí, čímž by se obchod stal součástí úsilí o omezení emisí, přechod na technologie s nulovými emisemi a ukončení zhoršování stavu životního prostředí;

52.

doporučuje, aby generální tajemník OSN přispěl k jednáním členských států v rámci přípravy summitu o budoucnosti, tak aby mohly poskytovat poradenství ohledně globální strategie OSN pro zapojení místních a regionálních orgánů, včetně institucionálních mechanismů, mezivládních procesů a dohod o partnerství, což místním a regionálním orgánům umožní více přispívat k provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a Nové agendy pro města.

---

(1)   Společné prohlášení konference COP28 o klimatu, přírodě a původním obyvatelstvu.

(2)   UN (2023): The Sustainable Development Goals Report (OSN (2023): Cíle v oblasti udržitelného rozvoje), zpráva generálního tajemníka OSN Progress towards the Sustainable Development Goals: Towards a Rescue Plan for People and Planet (Pokrok při plnění cílů udržitelného rozvoje: Směrem k plánu pro záchranu lidí a planety) a publikace odboru UN DESA a orgánu UN Women Progress on the Sustainable Development Goals: The gender snapshot 2023 (Pokrok v plnění cílů udržitelného rozvoje: přehled stavu genderové rovnosti za rok 2023).

(3)   IPCC (2023): Summary for Policymakers (Mezivládní panel pro změnu klimatu (2023): Shrnutí pro tvůrce politik). In: Climate Change 2023: Synthesis Report (In: Klimatické změny v roce 2023: souhrnná zpráva).

(4)   IPBES (2019): Summary for policymakers of the global assessment report on biodiversity and ecosystem services (IPBES (2019): Shrnutí zprávy o globálním posouzení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb pro tvůrce politik).

(5)   Návrh globálního paktu pro životní prostředí.

(6)   Evropský vědecký poradní výboru pro změnu klimatu: Towards EU climate neutrality: progress, policy gaps and opportunities (Směrem ke klimatické neutralitě EU: pokrok, politické nedostatky a příležitosti).

(7)   zvláštní zprávy o změně klimatu a městech.

(8)   IIED Working Paper; Delivering real change: getting international climate finance to the local level (Pracovní dokument Mezinárodního institutu pro životní prostřední a rozvoj: Realizace skutečné změny: převod finančních prostředků na mezinárodní financování opatření v oblasti klimatu na místní úroveň).

(9)   UN Women, Explainer: How gender inequality and climate change are interconnected (Vysvětlení: Jaká je vzájemná souvislost mezi genderovou nerovností a změnou klimatu).

(10)  Stanovisko Evropského výboru regionů – Rovnost žen a mužů a změna klimatu: začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do Zelené dohody pro Evropu (Úř. věst. C 270, 13.7.2022, s. 25).

(11)   https://www.cop28.com/en/cop28-uae-coalition-for-high-ambition-multilevel-partnerships-for-climate-action.

(12)   https://www.cop28.com/en/lcas.

(13)   UN-Habitat (2024): Local Action for Global Goals: An Opportunity for Enhancing Nationally Determined Contributions (Program OSN pro lidská sídla (2024): Místní opatření pro globální cíle – příležitost ke zvýšení celostátně stanovených příspěvků).

(14)  Stanovisko Evropského výboru regionů – UNFCCC COP28 – Úloha orgánů na nižší než celostátní úrovni při naplňování klimatických cílů (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C, C/2023/1323, 22.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/1323/oj).

(15)   Konference smluvních stran COP28 zahajuje trojici předsednictví konferencí smluvních stran v partnerství s předsednictvími konferencí smluvních stran COP29 a COP30.

(16)  Ze dne 14. května 2024: https://www.un.org/sites/un2.un.org/files/sotf-pact-for-the-future-rev.1.pdf.

(17)   UN Declaration on future generations (Prohlášení OSN o budoucích generacích).