Žaloba podaná dne 5. července 2024 – UniCredit a UniCredit Bank v. Komise

(Věc T-336/24)

(C/2024/4977)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: UniCredit SpA (Řím, Itálie), UniCredit Bank GmbH (Mnichov, Německo) (zástupci: I. Vandenborre, T. Selwyn Sharpe a I. Stamati, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál zrušil rozhodnutí Komise C(2024) 3287 final ze dne 8. května 2024 („rozhodnutí“) o námitkách proti sdělení informací jejich zveřejněním předložených společnostmi UniCredit S.p.A a UniCredit Bank AG podle článku 8 rozhodnutí předsedy Evropské komise 2011/695/EU ze dne 13. října 2011 o mandátu úředníka pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže (Case AT.40324 – Evropské vládní dluhopisy).

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně čtyři žalobní důvody.

První žalobní důvod. Rozhodnutí je stiženo nesprávným právním posouzením tím, že odmítlo podání společnosti UniCredit odůvodňující její žádosti o zachování důvěrnosti ve vztahu ke každé z kategorií informací. Rozhodnutí je kromě toho nedostatečně odůvodněno tím, že se žádostmi společnosti UniCredit o zachování důvěrnosti zabývá pouze stručně a obecně a neuvádí dostatečné důvody pro zamítnutí konkrétních žádostí společnosti UniCredit v celém rozsahu.

Druhý žalobní důvod. Rozhodnutí je stiženo nesprávným právním posouzením tím, že nesprávně uplatnilo judikaturu Tribunálu při posouzení, podle něhož důvěrné informace společnosti UniCredit nespadají pod profesní tajemství. Kromě toho rozhodnutí nesprávně stanovilo, že příjemci rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení, si nezasluhují žádnou zvláštní ochranu, pokud jde o informace, které jsou chráněné povinností zachovávat profesní tajemství a které nemají žádný význam pro zjištění porušení. Rozhodnutí rovněž neprokazuje, proč by měl mít veřejný zájem na zpřístupnění důvěrných informací větší váhu než legitimní obchodní zájmy společnosti UniCredit při ochraně jejích důvěrných informací.

Třetí žalobní důvod. Rozhodnutí je stiženo nesprávným právním posouzením a porušilo zásadu presumpce neviny tím, že nesprávně uplatnilo judikaturu Tribunálu, pokud jde o otázku, zda jsou zjištění týkající se porušení, která nejsou uvedená ve výroku rozhodnutí, v zásadě důvěrná. Rozhodnutí bez odůvodnění vylučuje dostupnost tohoto základního práva pro společnost UniCredit ve vztahu k informacím, které překračují časovou působnost a definici výrobků rozhodnutí o porušení, jakož i odkazuje na širší odpovědnost společnosti UniCredit na pouhém základě toho, že je příjemcem odlišného, restriktivnějšího rozhodnutí o porušení povinnosti.

Čtvrtý žalobní důvod. Rozhodnutí je stiženo vadou tím, že odkazuje na žádosti jiných účastníků řízení o zachování důvěrnosti, které nesouvisejí se žádostmi společnosti UniCredit, a obsahuje další nesprávné odkazy na body odůvodnění, což společnosti UniCredit brání plně pochopit povahu argumentů Komise.