1)

Musí být čl. 46 odst. 1 a 3 směrnice 2013/32/EU (2), vykládaný ve světle článku 47 Listiny a ve spojení s povinností individuálního posouzení podle čl. 4 odst. 3 písm. c), povinností spolupráce podle čl. 4 odst. 1 směrnice 2011/95/EU (3) a povinností loajální spolupráce podle čl. 4 odst. 3 SEU, vykládán v tom smyslu, že v případě neexistence výslovného vnitrostátního ustanovení, které stanoví pravomoc vnitrostátního soudu ve smyslu článku 46 podrobit žadatele lékařské prohlídce, může tento soud odvodit právo vydat usnesení k podrobení žadatele lékařské prohlídce přímo z tohoto ustanovení, pokud to považuje za nezbytné pro úplné a ex nunc posouzení žádosti o mezinárodní ochranu?

2)

Musí být čl. 46 odst. 1 a 3 směrnice 2013/32/EU, vykládaný ve světle článku 47 Listiny a ve spojení s povinností individuálního posouzení podle čl. 4 odst. 3 písm. c), povinností spolupráce podle čl. 4 odst. 1 směrnice 2011/95/EU a povinností loajální spolupráce podle čl. 4 odst. 3 SEU, vykládán v tom smyslu, že v případě neexistence výslovného vnitrostátního ustanovení, které stanoví pravomoc vnitrostátního soudu ve smyslu článku 46 podrobit žadatele lékařské prohlídce, a v důsledku toho i v případě neexistence výslovného zákonného ustanovení týkajícího se mechanismu předání k lékařské prohlídce, který má vnitrostátní soud k dispozici přímo na základě téhož článku, má soud pravomoc postoupit věc rozhodujícímu orgánu (který je vždy účastníkem řízení, které před ním probíhá), aby tento orgán mohl analogicky aktivovat mechanismus uvedený v článku 18 směrnice 2013/32/EU s tím, že vnitrostátnímu soudu poskytne výsledek lékařské prohlídky žadatele?

3)

Musí být čl. 46 odst. 3 směrnice 2013/32/EU, vykládaný ve světle článku 47 Listiny, vykládán v tom smyslu, že způsob provedení úplného a ex nunc posouzení žádosti o mezinárodní ochranu je ponechán na procesní autonomii členských států? Je-li odpověď kladná, musí být čl. 46 odst. 1 a 3 směrnice 2013/32/EU, vykládaný ve světle článku 47 Listiny a ve spojení s povinností spolupráce podle čl. 4 odst. 1 směrnice 2011/95/EU a povinností loajální spolupráce podle čl. 4 odst. 3 SEU, vykládán v tom smyslu, že v případě neexistence výslovného vnitrostátního ustanovení, které stanoví pravomoc vnitrostátního soudu podrobit žadatele lékařské prohlídce, a v důsledku toho i v případě neexistence výslovného zákonného ustanovení týkajícího se mechanismu předání k lékařské prohlídce, který má vnitrostátní soud k dispozici, má soud pravomoc postoupit věc rozhodujícímu orgánu (který je vždy účastníkem řízení, které před ním probíhá), aby tento orgán mohl analogicky aktivovat mechanismus uvedený v článku 18 směrnice 2013/32/EU s tím, že vnitrostátnímu soudu poskytne výsledek lékařské prohlídky žadatele, pokud se tento soud domnívá, že vnitrostátní opatření nesplňují zásadu efektivity?

4)

Musí být čl. 46 odst. 3 směrnice 2013/32/EU ve spojení s článkem 47 Listiny vykládán v tom smyslu, že v případech, kdy je zjištěn nedostatek vhodných mechanismů pro provedení individuálního, úplného a ex nunc posouzení podle čl. 46 odst. 3 směrnice 2013/32/EU, jsou záruky stanovené v těchto článcích splněny, pokud má vnitrostátní soud pravomoc zrušit rozhodnutí o zamítnutí žádosti o mezinárodní ochranu?