1)

Článek 44 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty ve znění směrnice Rady (EU) 2018/1695 ze dne 6. listopadu 2018 a čl. 11 odst. 1 prováděcího nařízení Rady (EU) č. 282/2011 ze dne 15. března 2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty,

musí být vykládány v tom smyslu, že

nelze mít za to, že společnost povinná k dani z přidané hodnoty mající sídlo své ekonomické činnosti v jednom členském státě, která je příjemcem služeb poskytovaných společností usazenou v jiném členském státě, má, pro účely určení místa poskytování těchto služeb, v posledně uvedeném členském státě stálou provozovnu z pouhého důvodu, že obě společnosti patří do stejné skupiny nebo že jsou tyto společnosti mezi sebou vázány smlouvou o poskytování služeb.

2)

Článek 44 směrnice 2006/112 ve znění směrnice 2018/1695 a článek 11 prováděcího nařízení č. 282/2011

musí být vykládány v tom smyslu, že

okolnost, že společnost povinná k dani z přidané hodnoty (DPH) mající sídlo své ekonomické činnosti v jednom členském státě, která je příjemcem zpracovatelských služeb poskytovaných společností usazenou v jiném členském státě, má v posledně uvedeném členském státě strukturu, která se účastní dodání hotových výrobků pocházejících z těchto zpracovatelských služeb, ani skutečnost, že jsou tyto dodávky uskutečňovány převážně mimo posledně uvedený členský stát a zároveň, jsou-li tam uskutečněny, podléhají DPH, nejsou za účelem určení místa poskytování služeb relevantní pro závěr o tom, že má tato společnost v posledně uvedeném členském státě stálou provozovnu.

3)

Články 44 a 192a směrnice 2006/112 ve znění směrnice 2018/1695, jakož i články 11 a 53 prováděcího nařízení č. 282/2011

musí být vykládány v tom smyslu, že

společnost povinná k dani z přidané hodnoty mající sídlo své ekonomické činnosti v jednom členském státě, která je příjemcem služeb poskytovaných společností usazenou v jiném členském státě, nemá v posledně uvedeném členském státě stálou provozovnu, pokud lidské a technické zdroje, kterými v posledně uvedeném členském státě disponuje, nejsou odlišné od zdrojů, prostřednictvím kterých jsou jí služby poskytovány, nebo pokud tyto lidské a technické zdroje zajišťují pouze výkon přípravných nebo vedlejších činností.