European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada C


C/2024/4313

15.7.2024

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, kterou podal Tallinna Halduskohus (Estonsko) dne 15. května 2024 – Elisa Eesti AS v. Vabariigi Valitsuse julgeolekukomisjoni küberjulgeoleku nõukogu, Tarbijakaitse ja Tehnilise Järelevalve Amet

(Věc C-354/24, Elisa Eesti AS)

(C/2024/4313)

Jednací jazyk: estonština

Předkládající soud

Tallinna Halduskohus

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Elisa Eesti AS

Žalovaní: Vabariigi Valitsuse julgeolekukomisjoni küberjulgeoleku nõukogu a Tarbijakaitse ja Tehnilise Järelevalve Amet

Předběžné otázky

1.1

Spadá soubor vnitrostátních právních předpisů [§ 873 odst. 2, 3, 6, 7 a 8, § 874 odst. 1 až 4, jakož i § 1965 odst. 1 až 4 zákona o elektronické komunikaci (Elektroonilise side seadus) (ESS)], které za účelem zajištění národní bezpečnosti ukládají poskytovateli komunikačních služeb povinnost vyžádat si povolení pro používání hardwaru a softwaru ve své komunikační síti, do oblasti použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/1972 ze dne 20. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (1)?

1.2

V případě kladné odpovědi na předchozí otázku: Musí být čl. 1 odst. 3 písm. c) směrnice 2018/1972 ve spojení s čl. 4 odst. 2 SEU vykládán v tom smyslu, že zavedení takovýchto omezení spadá do výlučné pravomoci členského státu a představuje čistě vnitrostátní opatření, které se neřídí ustanoveními směrnice 2018/1972?

1.3

V případě záporné odpovědi na otázku 1.2: Představuje soubor vnitrostátních právních předpisů (§ 873 odst. 2, 3, 6, 7 a 8, § 874 odst. 1 až 4, jakož i § 1965 odst. 1 až 4 ESS), které poskytovateli komunikačních služeb nedovolují použít ve své komunikační síti hardware a software bez toho, aby si pro použití tohoto hardwaru a softwaru vyžádal povolení správního orgánu, omezení volnosti v zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu čl. 12 odst. 1 směrnice 2018/1972?

1.4

V případě kladné odpovědi na otázku 1.3: Je nezbytné upustit od použití takovýchto vnitrostátních právních předpisů, pokud nebyly podle čl. 12 odst. 1 směrnice 2018/1972 předem oznámeny Evropské komisi?

1.5

V případě kladné odpovědi na otázku 1.2: Je slučitelné s článkem 36 SFEU a zásadou proporcionality, jestliže vnitrostátní právní předpisy za účelem zajištění národní bezpečnosti od poskytovatele komunikačních služeb požadují, aby si vyžádal povolení k používání hardwaru a softwaru ve své komunikační síti, a správnímu orgánu při posouzení nebezpečí, které je spojeno s hardwarem a softwarem s vysokým rizikem, neukládají povinnost a) posoudit, zda se rizika spojená s výrobcem promítají do konkrétního hardwaru a softwaru, b) zhodnotit funkčnost, umístění a význam konkrétního hardwaru a softwaru v rámci poskytování služby elektronických komunikací a c) zkoumat, zda se problémy spojené se státem sídla výrobce promítají na výrobce?

1.6

Jedná se v případě, že je používání hardwaru a softwaru, který byl součástí komunikační sítě již před zavedením povinnosti vyžádat si povolení a byl aktivně používán, povoleno na dobu kratší, než je životnost tohoto hardwaru nebo softwaru, a dotčený hardware a software byl pořízen v souladu s právem, o zbavení majetku ve smyslu čl. 17 odst. 1 druhé věty Listiny základních práv Evropské unie?


(1)   Úř. věst. 2018, L 321, s. 36.


ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/4313/oj

ISSN 1977-0863 (electronic edition)