P9_TA(2023)0460

Další reforma pravidel zdanění právnických osob

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2023 o další reformě pravidel zdanění právnických osob (2022/2146(INI))

(C/2024/4165)

Evropský parlament,

—	s ohledem na směrnici Rady 2003/49/ES ze dne 3. června 2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států (1) („směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků“),

—	s ohledem na směrnici Rady 2011/96/EU ze dne 30. listopadu 2011 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (2) („směrnice o mateřských a dceřiných společnostech“),

—

s ohledem na směrnici Rady (EU) 2016/1164 ze dne 12. července 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu (3) („směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem I“ neboli „ATAD I“), a směrnici Rady (EU) 2017/952 ze dne 29. května 2017, kterou se mění směrnice (EU) 2016/1164, pokud jde o hybridní nesoulady s třetími zeměmi (4) („ATAD II“),

—

s ohledem na směrnici Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (5) („směrnice o správní spolupráci v oblasti daní“ nebo „DAC 1“), směrnici Rady 2014/107/EU ze dne 9. prosince 2014, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (6) („DAC 2“), směrnici Rady (EU) 2015/2376 ze dne 8. prosince 2015, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (7) („DAC 3“), směrnici Rady (EU) 2016/881 ze dne 25. května 2016, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (8) („DAC 4“), směrnici Rady (EU) 2016/2258 ze dne 6. prosince 2016, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o přístup daňových orgánů k informacím pro boj proti praní peněz (9) („DAC 5“), směrnici Rady (EU) 2018/822 ze dne 25. května 2018, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní ve vztahu k přeshraničním uspořádáním, která se mají oznamovat (10) („DAC 6“) a směrnici Rady (EU) 2021/514 ze dne 22. března 2021, kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní (11) („DAC 7“),

—	s ohledem na směrnici Rady (EU) 2017/1852 ze dne 10. října 2017 o mechanismech řešení daňových sporů v Evropské unii (12) („směrnice o řešení sporů v EU“),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2101 ze dne 24. listopadu 2021, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o zveřejňování informací o dani z příjmů některými podniky a pobočkami (13) (směrnice o zveřejňování údajů podle jednotlivých zemí),

—	s ohledem na směrnici Rady (EU) 2022/2523 ze dne 14. prosince 2022 o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin v Unii (14) („směrnice o druhém pilíři“),

—

s ohledem na návrhy Komise čekající na přijetí, zejména o společném základu daně z příjmu právnických osob (COM(2016)0685), o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (COM(2016)0683) a balíček o digitálním zdanění (COM(2018)0147 a COM(2018)0148), jakož i na postoje Parlamentu k těmto návrhům,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. ledna 2019 s názvem „Kroky k zajištění efektivnějšího a demokratičtějšího rozhodování v daňové politice EU“ (15),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. července 2020 nazvané „Akční plán pro spravedlivé a jednoduché zdanění podporující strategii oživení“ (COM(2020)0312),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. května 2021 nazvané „Zdanění podniků pro 21. století“ (COM(2021)0251),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. prosince 2021 nazvané „Nová generace vlastních zdrojů pro rozpočet EU“ (16),

—	s ohledem na návrh směrnice Rady o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin v Unii (COM(2021)0823) předložený Komisí dne 22. prosince 2021, jakož i na postoj Parlamentu k tomuto návrhu (17),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. června 2023 nazvané „Upravený balíček pro novou generaci vlastních zdrojů“ (18),

—	s ohledem na závěry Rady pro hospodářské a finanční věci přijaté dne 6. prosince 2022,

—	s ohledem na studii Komise z ledna 2022 s názvem „Náklady na dodržování daňových předpisů na MSP – aktualizace a doplnění: závěrečná zpráva“,

—	s ohledem na závěrečné výstupy Konference o budoucnosti Evropy a na usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. května 2022 o opatřeních v návaznosti na Konferenci o budoucnosti Evropy (19),

—	s ohledem na návrh směrnice Rady o stanovení pravidel týkajících se úlevy ke snížení zvýhodnění dluhu oproti vlastnímu kapitálu a o omezení odpočitatelnosti úroků pro účely daně z příjmu právnických osob (COM(2022)0216), který dne 11. května 2022 předložila Komise,

—	s ohledem na nařízení Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie,

—	s ohledem na výzvu Komise k předložení faktických podkladů pro účely posouzení dopadů ze dne 13. října 2022 o návrhu směrnice Rady o podnikání v Evropě: rámci pro zdanění příjmů (BEFIT),

—	s ohledem na projev předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové na plenárním zasedání Evropského parlamentu dne 19. října 2022 o přípravách na zasedání Evropské rady ve dnech 20.–21. října 2022,

—	s ohledem na projev o stavu Unie, který přednesla předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová v září 2022 na plenárním zasedání Evropského parlamentu,

—	s ohledem na zprávy Komise o jednotlivých zemích v roce 2023 v rámci evropského semestru,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. března 2023 nazvané „Dlouhodobá konkurenceschopnost EU: výhled po roce 2030“ (COM(2023)0168),

—	s ohledem na výroční zprávu Komise o zdanění za rok 2023 (20),

—	s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 23. března 2023,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2021 o reformě politiky EU v oblasti škodlivých daňových praktik (21) (včetně reformy Skupiny pro kodex chování),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 15. února 2022 o dopadu vnitrostátních daňových reforem na hospodářství EU (22),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2022 s doporučeními Komisi o spravedlivém a jednoduchém zdanění podporujícím strategii oživení (kroky EP v návaznosti na červencový akční plán Komise a jejích 25 iniciativ v oblasti DPH, zdanění právnických a fyzických osob) (23),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2022 o rámci pro evropskou srážkovou daň (24);

—	s ohledem na své usnesení ze dne 4. října 2022 nazvané „Dopad nových technologií na zdanění: kryptoaktiva a technologie blockchain“ (25),

—	s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ze dne 19. července 2013 o erozi daňové základny a přesouvání zisků (BEPS),

—	s ohledem na studie Komise o ukazatelích agresivního daňového plánování (26),

—	s ohledem na závěrečné zprávy o řešení BEPS z října 2015, které vypracovaly OECD/G20,

—	s ohledem na prohlášení inkluzivního rámce OECD/G20 pro řešení BEPS ze dne 8. října 2021 s názvem „Řešení daňových výzev vyplývajících z digitalizace hospodářství o dvou pilířích“, ke kterému se k 16. prosinci 2022 připojilo a na němž se dohodlo 138 ze 141 členů,

—	s ohledem na zprávy o návrzích prvního a druhého pilíře přijatých inkluzivním rámcem OECD/G20 ze dne 14. října 2020 a na závěry hospodářské analýzy OECD a posouzení dopadů ze dne 12. října 2020 nazvané „Daňové výzvy vyplývající z digitalizace – posouzení hospodářských dopadů“,

—	s ohledem na vzorová pravidla druhého pilíře inkluzivního rámce OECD/G20 pro řešení BEPS ze dne 20. prosince 2021 pro vnitrostátní provádění celosvětové minimální daně ve výši 15 %,

—

s ohledem na prohlášení s názvem „Řešení daňové problematiky plynoucí z digitalizace hospodářství založené na dvou pilířích“, které vydala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)/G20 jako součást inkluzivního rámce pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku, k němuž se dne 4. listopadu 2021 připojilo a s nímž vyjádřilo souhlas 137 ze 141 členů OECD,

—	s ohledem na návrh směrnice o rychlejší a spolehlivější úlevě z nadměrných srážkových daní, který Komise předložila dne 19. června 2023 (COM(2023)0324),

—	a ohledem na zákon Spojených států amerických 117-169 ze dne 16. srpna 2022 nazývaný též zákon o snížení inflace,

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na dopis Rozpočtového výboru,

—	s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0359/2023),

vzhledem k tomu, že členské státy se mohou svobodně rozhodnout, jaké si zvolí hospodářské politiky, zejména pak daňové politiky, což jim zaručují Smlouvy, zejména díky tomu, že v této oblasti stanovují jednomyslnost; vzhledem k tomu, že dobře fungující daňový systém je v zájmu členských států, neboť zajišťuje řádný výběr daní; vzhledem k tomu, že ačkoli daňová politika zůstává převážně v kompetenci členských států, jednotný trh vyžaduje, aby státy při stanovování daňových politik koordinovaly svůj postup a vzájemně spolupracovaly mezi sebou navzájem i na unijní úrovni s cílem prohloubit integraci jednotného trhu, bránit hospodářským deformacím a předcházet škodlivé daňové soutěži;

vzhledem k tomu, že daňová politika spadá podle Smluv do pravomoci členských států a daňová suverenita patří k základním zásadám právního řádu EU; vzhledem k tomu, že jednomyslnost stanovená ve Smlouvách musí být vyvážena velmi vysokou mírou odpovědnosti členských států a musí být v souladu se zásadou loajální spolupráce na základě čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii; vzhledem k tomu, že tato ustanovení primárního práva umožňují vysokou úroveň legislativní koordinace a správní spolupráce mezi členskými státy EU; vzhledem k tomu, že tato koordinace a spolupráce je nezbytná pro zachování integrity jednotného trhu a spravedlivé a transparentní daňové soutěže;

C.	vzhledem k tomu, že koncept spravedlivého a účinného daňového systému nutně neznamená vyšší celkovou úroveň zdanění;

vzhledem k tomu, že evropští občané jen těžko vystačí s penězi a že postiženy jsou nejen nízkopříjmové domácnosti, ale rostoucí měrou i střední třída a že s různými obtížemi se potýkají i mnohé soukromé podniky; vzhledem k tomu, že jiné podniky, zejména v odvětví energetiky, dosahují neočekávaných zisků;

vzhledem k tomu, že ke dni 4. listopadu 2021 se 137 členů (z celkového počtu 141) inkluzivního rámce OECD/G20 pro boj proti erozi základu daně a přesouvání zisku (BEPS), včetně všech členských států EU, připojilo k reformě mezinárodního daňového systému prostřednictvím dvoupilířového řešení problémů vyplývajících z digitalizace hospodářství, včetně zavedení mnohostranně dohodnutých omezení přesouvání zisku;

vzhledem k tomu, že jak vyplývá ze zprávy Komise nazvané „Náklady malých a středních podniků na dodržování daňových předpisů: aktualizace a doplnění z ledna 2022“, v nefinančním podnikatelském sektoru Evropské unii (EU-27+1) působí téměř výhradně malé a střední podniky (99,8 %), které zaměstnávají dvě třetiny celkového počtu zaměstnanců v EU-28 (66,6 %) a představují o něco méně než tři pětiny (56,8 %) přidané hodnoty vytvořené nefinančním podnikatelským sektorem;

G.	vzhledem k tomu, že v rámci inkluzivního rámce OECD/G20 pro BEPS, který sdružuje více než 139 zemí a jurisdikcí, bylo na základě akčního plánu BEPS dosaženo shody ohledně řady otázek spojených s bojem proti vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivnímu daňovému plánování;

vzhledem k tomu, že agresivní daňové plánování může mít dopad na to, jak daňoví poplatníci dodržují daňové předpisy, a na konkurenceschopnost firem a stabilitu daňových příjmů; vzhledem k tomu, že agresivní daňové plánování a škodlivá daňová soutěž mohou mít negativní dopad na fungování jednotného trhu;

vzhledem k tomu, že EU šla příkladem při provádění mezinárodních dohod do směrnic, které zlepšily koordinaci a boj EU proti daňovým podvodům, vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivnímu daňovému plánování; vzhledem k tomu, že členské státy prokázaly při provádění akčního plánu OECD BEPS určitou míru rozmanitosti;

vzhledem k tomu, že skupina pro kodex chování v oblasti zdanění podniků pokračuje ve své činnosti, jejímž cílem je identifikovat a omezit škodlivá daňová opatření členských států; vzhledem k tomu, že ministři financí dospěli dne 8. listopadu 2022 k dohodě o zpřísnění kodexu chování; vzhledem k tomu, že některé firmy se zřejmě snaží vyrovnat se novými daňovými předpisy a pravděpodobně uplatňují systémy agresivního daňového plánování; vzhledem k tomu, že v roce 2015 schválily země OECD/G20 konečný balíček BEPS pro reformu mezinárodního daňového systému s cílem zamezit vyhýbání se daňovým povinnostem;

K.	vzhledem k tomu, že průměrná hlavní sazba daně z příjmu právnických osob se v zemích EU změnila z 35 % v roce 1995 na 21,2 % v roce 2023;

L.	vzhledem k tomu, že k červnu 2023 se 143 jurisdikcí, včetně všech členských států EU, uzavřelo dohodu o reformě mezinárodního daňového systému formou řešení založeného na dvou pilířích;

vzhledem k tomu, že dne 16. prosince 2020 byla uzavřena právně závazná interinstitucionální dohoda, která stanoví plán zavádění nových zdrojů; vzhledem k tomu, že nové vlastní zdroje, jak je Komise navrhla v prosinci 2021, jsou určeny k částečnému pokrytí splátek NextGenerationEU; vzhledem k tomu, že v červnu 2023 Komise navrhla nový vlastní zdroj spojený s podnikovým sektorem;

vzhledem k tomu, že roztříštěnost, složitost a nedostatečná digitalizace daňových systémů přispívají k vytváření různých překážek pro podniky, včetně malých a středních podniků, OSVČ a občanů na jednotném trhu, a k právní nejistotě, byrokracii, riziku dvojího zdanění a obtížím při vyřizování žádostí o vrácení daně; vzhledem k tomu, že tyto překážky odrazují od přeshraniční ekonomické aktivity na jednotném trhu; vzhledem k tomu, že k překonání těchto překážek je zapotřebí, aby členské státy rozvíjely mnohostrannou spolupráci a zaváděly digitální řešení, která by zjednodušila plnění daňových povinností podniků a snížila by související náklady; vzhledem k tomu, že roztříštěnost daňových systémů rovněž vytváří rizika pro daňové orgány, např. pokud jde o dvojí nezdanění a příležitosti k arbitráži (daňové plánování); vzhledem k tomu, že členské státy vytvářejí systémy, které by vedly k nižšímu zdanění, než je vnitrostátní nominální sazba, čímž vzniká konkurenční nevýhoda pro malé a střední podniky;

vzhledem k tomu, že členské státy stále ztrácejí v důsledku škodlivých daňových praktik daňové příjmy a že příjmy každoročně ušlé následkem toho, že se právnické osoby vyhýbají daňovým povinnostem, se podle odhadů pohybují v rozmezí 36–37 miliard EUR až 160–190 miliard EUR; vzhledem k tomu, že roztříštěnost daňových systémů může zvyšovat náklady daňových orgánů na vymáhání;

P.	vzhledem k tomu, že solidární příspěvek se vztahoval na neočekávané zisky některých společností z odvětví energetiky;

vzhledem k tomu, že v rámci sociálně tržního hospodářství EU by odpovídající úrovně daní a jasné daňové právní předpisy neměly ovlivňovat rozhodování hospodářských subjektů; vzhledem k tomu, že dobře koncipované daňové systémy by měly podporovat vytváření pracovních míst a hospodářský růst a zlepšovat konkurenceschopnost EU a jejích členských států;

R.	vzhledem k tomu, že tuto roztříštěnost daňových systémů je třeba zmírnit zvýšenou koordinací a spoluprací a jasným závazkem členských států k rychlému a kompetentnímu provedení směrnic v oblasti daní;

vzhledem k tomu, že většina systémů zdanění právnických osob v EU umožňuje velkorysé daňové odpočty splátek úroků (27); vzhledem k tomu, že podobným způsobem nelze odečítat náklady na financování kapitálu, které zahrnují výplaty dividend; vzhledem k tomu, že firmy odkázané na financování vlastním kapitálem čelí strukturálním nevýhodám, zejména jsou to mladé a malé podniky s omezeným přístupem k úvěrům; vzhledem k tomu, že tato nerovnováha vytváří problematické pobídky k nadměrnému zadlužení; vzhledem k tomu, že úlevy na vlastní kapitál podniků mohou mít dopad na daňové příjmy členských států a musí být koncipovány velmi pečlivě;

vzhledem k tomu, že soukromé podniky včetně malých a středních podniků hrají ve společnosti velmi důležitou úlohu jako hlavní tvůrci zaměstnanosti; vzhledem k tomu, že tyto organizace vytvářejí svou podnikatelskou činností pracovní příležitosti pro miliony lidí, což má pozitivní vliv na ekonomický a sociální rozvoj komunit, v nichž působí; vzhledem k tomu, že soukromé podniky pozitivně přispívají k hospodářské soutěži a inovacím, a tím napomáhají účinnému přidělování zdrojů, což vede ke zvyšování produktivity a hospodářskému růstu; vzhledem k tomu, že činnost soukromých podniků rovněž vytváří daňové příjmy pro stát, které lze využít k financování základních veřejných služeb; vzhledem k tomu, že soukromé podniky, které jsou hlavními tvůrci pracovních míst, hrají velmi důležitou úlohu v hospodářském a sociálním rozvoji společnosti, přispívají k pokroku a zlepšují kvalitu života lidí;

U.	vzhledem k tomu, že Komise předložila návrh jednotného souboru daňových pravidel pro podnikání v Evropě: „Podnikání v Evropě: Rámec pro zdanění příjmů (BEFIT)“;

V.	vzhledem k tomu, že legislativní impuls Komise v oblasti zdanění by se měl odvíjet od jasně stanovených priorit a měl by prosazovat zjednodušení administrativních postupů, odbourávání byrokracie a snižování nákladů na dodržování předpisů, zejména v případě malých a středních podniků;

připomíná, že ačkoli daňová politika zůstává z velké části v kompetenci členských států, jednotný trh vyžaduje určitý rozsah daňové spolupráce a harmonizace, má-li být dokončen, zdokonalen a dále rozvíjen; konstatuje dále, že pro řešení problému škodlivé daňové soutěže a přesouvání zisku a pro zamezení vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům je zapotřebí mít společný přístup k daňovým politikám; poukazuje na to, že tato spolupráce vyžaduje vzájemnou důvěru a dobrou víru ze strany všech členských států;

vyzývá Komisi a Radu, aby pomáhaly firmám zlepšovat investiční prostředí a dosáhly toho, že dodržovat předpisy o daních z příjmu právnických osob bude jednodušší, tyto předpisy budou udržitelnější a budou se více orientovat na zlepšování konkurenceschopnosti Evropy;

zdůrazňuje, že členské státy nesou plnou odpovědnost za řádný výběr daní a jsou oprávněny rozhodovat o svých vlastních daňových systémech, současně však musí respektovat vnitřní trh a daňová práva ostatních členských států; zdůrazňuje, že dobře fungující daňové systémy a vnitrostátní daňové správy hrají klíčovou úlohu při výběru daní a že udržitelné daňové příjmy velmi důležité pro veřejné rozpočty členských států;

bere na vědomí balíček o zjednodušení daní pro malé a střední podniky, který předložila Komise, a BEFIT; vítá závěry Evropské rady ze dne 23. března 2023 vyzývající ke zjednodušení obecného regulačního prostředí a ke snížení administrativní zátěže a sdělení Komise ze dne 16. března 2023, v nichž se zdůrazňuje, že daňový rámec EU má klíčový význam pro podporu růstu a soukromých investic, zejména odstraněním daňových překážek pro přeshraniční investice, a že EU SE v oblasti daňových politik snaží řešit deformace, zajistit řádné fungování jednotného trhu a zabránit jeho roztříštěnosti; zdůrazňuje, že je třeba přijmout dobře koncipovaná řešení na úrovni EU, a to s ohledem na již existující systémy v členských státech, a nevytvářet další disproporcionální a zbytečnou zátěž pro podniky, zejména malé a středí;

zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité bojovat proti agresivnímu daňovému plánování (28) a daňovým únikům a zároveň podporovat fiskální spravedlnost, transparentnost a jistotu; zdůrazňuje, že pokud se bude problém vyhýbání se daňovým povinnostem, daňových úniků a agresivního daňového plánování řešit, vzniknou dodatečné daňové příjmy, které pomohou vládám členských států udržet daně na úrovni, která podporuje udržitelný hospodářský růst a fiskální atraktivitu a konkurenceschopnost EU;

vyzývá Komisi, aby členským státům připomněla provádění doporučení v rámci evropského semestru a posouzení národních plánů pro oživení a odolnost, pokud jde o agresivní daňové plánování;

oceňuje kroky, které EU v minulosti podnikala proti daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování v souladu s mezinárodním vývojem na úrovni OECD/G20; bere na vědomí četné daňové směrnice přijaté od roku 2011, které přinášejí spravedlivější, jednodušší a účinnější zdanění právnických osob v EU a vedly k rozšíření povinností v oblasti dodržování daňových předpisů pro podniky v EU (29); konstatuje, že přínosy uvedených směrnic by měly převážit nad jejich náklady a že povinnosti firem v EU dodržovat daňové povinnosti ani související náklady by neměly být nepřiměřené, což platí zejména pro malé a střední podniky; upozorňuje ale také na to, že některé směrnice jsou zablokovány v Radě, například směrnice o dani z finančních transakcí, nebo návrhy CCTB a CCCTB; v této souvislosti poukazuje na to, že Parlament přijal v roce 2018 společný postoj ke směrnici o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (30);

odsuzuje skutečnost, že v některých případech členské státy provedly a uplatňují daňové směrnice odlišným způsobem, což může bránit řádnému fungování jednotného trhu a vede k rozporům, pokud jde o základ daně, k větší byrokracii a vyšším nákladům na dodržování předpisů; vyzývá členské státy, aby zajistily, že daňové směrnice budou transponovány v úplnosti a budou dosaženy jejich cíle; vyjadřuje v této souvislosti politování nad tím, že - jak Komise uvedla v lednu 2022 - na náklady spojené s dodržováním daňových předpisů mají vliv vnitrostátní daňové systémy, daňové správy a obecně rozdíly v širší veřejné správě v jednotlivých zemích, což má dopad zejména na malé a střední podniky, které se musí vyrovnat s 27 rozdílnými daňovými systémy; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby vydala jednotná, vyvážená a jasná doporučení týkající se uplatňování směrnic v jednotlivých členských státech a jejich účinného prosazování; vyzývá členské státy a Evropskou komisi, aby co nejlépe využívaly stávajících unijních platforem k zajištění jednotného provádění daňových právních předpisů EU ve všech členských státech;

zdůrazňuje, že daňové prostředí, konkrétně systémy zdanění právnických osob, ovlivňuje investiční rozhodnutí, a je tudíž jedním z faktorů ovlivňujících tvorbu pracovních, udržitelný hospodářský růst a konkurenceschopnost;

Zátěž podniků spojená s dodržováním předpisů, zejména MSP, a její snižování

10.

konstatuje, že podle odhadů Komise představují náklady velkých nadnárodních podniků na dodržování daňových předpisů přibližně 2 % zaplacených daní, zatímco u malých a středních podniků je to přibližně 30 %; lituje, že některé členské státy vytvořily daňové režimy, v nichž existují mezi nadnárodními podniky a malými a středními podniky velké rozdíly, což způsobuje, že malé a středníky podniky jsou v konkurenční nevýhodě; připomíná, že malé a střední podniky jsou hlavními faktory podporujícími hospodářský růst a tvorbu pracovních míst; vyzývá Komisi, aby daňové politiky koncipovala tak, aby bylo jejich dodržování snazší pro menší podniky, klesly s nimi spojené náklady a omezily se administrativní povinnosti vyplývající z daňových předpisů;

11.

vyzývá Komisi, aby provedla celounijní studii o výši nákladů na dodržování daňových předpisů, a to v členění podle jednotlivých zemí, a celkové hodnocení zjištěného scénáře; dále vyzývá Komisi, aby na toto posouzení navázala iniciativou ke snížení nákladů na dodržování předpisů a posílit spolupráci s cílem omezit administrativní zátěž;

12.

konstatuje, že na jednotném trhu zůstávají přeshraniční činnosti pracovníků a osob samostatně výdělečně činných z hlediska daní a sociálního zabezpečení administrativně složité; dále poznamenává, že tento problém se ještě prohloubil v důsledku toho, že je dnes více rozšířena práce na dálku;

13.

vyzývá Komisi, aby předložila celkové hodnocení předchozích kroků v oblasti zdanění právnických osob, které byly podniknuty od roku 2011, a aby zveřejnila podrobné posouzení dopadů nejlepších možností, jak snížit administrativní zátěž podniků, zejména malých a středních, zmapovala veškeré rozdíly v transpozici směrnic v EU a posoudila, ve kterých oblastech je zapotřebí zjednodušit postupy a dosáhnout toho, aby podniky, které jsou již nyní pod tlakem, měly na zavádění nových systémů přiměřenou lhůtu; poukazuje na to, že Evropská rada dne 22. března 2023 vyzvala Komisi, aby u nových legislativních návrhů včetně návrhů týkajících se zdanění prováděla „kontrolu konkurenceschopnosti“, a zdůrazňuje, že nové návrhy, pokud jsou vůbec nutné, musí vždy přispívat k hladkému fungování a integritě jednotného trhu a rovným podmínkám na něm a nesmí vytvářet nepřiměřenou zátěž pro podniky; vyzývá Komisi, aby u nových legislativních návrhů týkajících se zdanění rovněž pamatovala na to, že je nutné dbát na kompatibilitu s opatřeními ke snížení zátěže podniků, která již byla uplatněna v jednotlivých členských státech, včetně digitálních řešení;

14.

poukazuje na výsledek Konference o budoucnosti Evropy ze dne 9. května 2022 a na návrhy na posílení konkurenceschopnosti EU a další prohloubení jednotného trhu, které mají dosáhnout určité úrovně harmonizace a koordinace daňových politik v rámci členských států s cílem bránit daňovým úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem a zároveň podpořit hospodářský úspěch podniků; očekává návrh na zavedení standardní kontroly konkurenceschopnosti při tvorbě právních předpisů EU, který oznámila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová dne 19. října 2022; poukazuje na to, že při vytváření nových daňových právních předpisů je třeba dbát na zachování konkurenceschopnosti hospodářství EU; očekává, že konkurenceschopnost bude plně respektovat stávající pracovní a sociální normy EU;

15.

vítá plán REPowerEU a jeho priority a vyzývá členské státy, aby zvážily jeho rozšíření o daňová opatření s cílem urychlit čerpání finančních prostředků, zvýšit konkurenceschopnost a pomoci malým a středním podnikům, velkým společnostem a průmyslu dosahovat cílů tohoto programu v upravených vnitrostátních plánech obnovy a odolnosti, jak navrhuje Komise;

16.

bere na vědomí, že znovu probíhá diskuse o daňových pobídkách, k nimž bylo impulsem jednak přijetí modelových pravidel druhého pilíře, která zaručují minimální efektivní sazbu daně z příjmu právnických osob ve výši 15 %, a jednak zákon USA o snížení inflace; vyzývá Komisi, aby analyzovala experimentování s daňovými dobropisy, zejména v rámci revidovaného unijního rámce státních podpor; trvá nicméně na tom, že veškerá rozhodnutí by měla být přijímána koordinovaně, aby bylo zachováno fungování jednotného trhu, a to v souladu s právem hospodářské soutěže a ve snaze o zamezení mezinárodních dotačních závodů; klade důraz na to, že cílem daňových pobídek by mělo být přilákání reálných investic s přihlédnutím k otázkám stárnutí společnosti, důstojných pracovních a sociálních norem a ekologické a ekologické a digitální transformace;

17.

konstatuje, že členské státy mají možnost se podílet na politikách uplatnění odpočtu na dani kapitálových investic v plné výši a zavedly trvalá ustanovení o kapitálových úlevách s cílem zlepšit reálné investice, zejména do výzkumu a vývoje, a napomoci konkurenceschopnosti Evropy; zdůrazňuje, že plné odpočty na kapitálové investice vyžadují koordinovanou implementaci, pečlivou koncepci a značnou administrativní péči, pokud se nemají stát nástrojem k poskytování neoprávněných daňových subvencí a zneužívání daňového systému; zdůrazňuje proto, že tyto politiky by měly jít ruku v ruce s pravidelným a veřejným monitorováním a analýzami vedlejších účinků;

18.

vyzývá členské státy, aby s ohledem na vysokou míru inflace zmírnily zátěž podniků, zejména malých a středních, například prostřednictvím dočasných daňových opatření ke zmírnění růstu nákladů na energie, a aby dodatečné příjmy získané díky vyšším cenám energií použily na přímou a cílenou úlevu nejpotřebnějším občanům a střední třídě a na snížení zátěže občanů a podniků, zejména malých a středních, které byly dříve krizí vážně postiženy;

Dohoda o druhém pilíři

19.

považuje za pozitivní, že v inkluzivním rámci OECD/G20 bylo dohodnuto dvoupilířové řešení týkající se rozdělení daňových práv a uplatňování minimální efektivní daňové sazby ve výši 15 % na globální zisky nadnárodních společností a že byla přijata směrnice druhého pilíře, která tuto mezinárodní dohodu zavádí do unijního práva; vyzývá Komisi, aby podala Parlamentu zprávu o tom, jak úspěšný byl proces ratifikace dohody o pilíři 2 v zemích mimo EU;

20.

všímá si toho, že podniky se musí nejen vyrovnávat s nestálostí podnikatelského prostředí a rostoucím počtem směrnic EU v oblasti zdanění, ale musí také soustředit své finanční a lidské zdroje na uplatňování pravidel podle druhého pilíře, dalších pokynů OECD a dalších výkladů ze strany jednotlivých členských států; bere na vědomí balíček o zjednodušení daní pro malé a střední podniky, který předložila Komise dne 12. září 2023, BEFIT a stanovování převodních cen; se zájmem očekává zahájení jednání o jednotlivých návrzích a posouzení účinnosti a dopadu pravidel druhého pilíře, zejména v kontextu očekávaných cílů, analýzy nákladů a přínosů, boje proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, škodlivé daňové soutěže a vyšších daňových příjmů;

21.

všímá si toho, že pravidla prvního i druhého pilíře se vztahují pouze na nadnárodní společnosti obratem nad 20 miliard EUR a s mírou zisku nad 10 % resp. 750 milionů EUR; konstatuje tedy, že většina společností je z působnosti dohody vyňata, tedy zejména malé a střední podniky; bere na vědomí úsilí Komise o to, aby základem BEFIT byl mezinárodní druhý pilíř dohody a unijní směrnice druhého pilíře;

22.

uvědomuje si, že dohoda G20/OECD o inkluzivním rámci byla zamýšlena jako balíček a jejím cílem je, aby oba pilíře byly v platnosti současně; bere na vědomí prohlášení o dvoupilířovém řešení výzev v oblasti zdanění vyplývajících z digitalizace ekonomiky, vydané inkluzivním rámcem OECD/G20 dne 11. července 2023; vyjadřuje politování nad různými časovými posloupnostmi pilířů 1 a 2; bere na vědomí mezinárodní scénář provádění směrnic prvního a druhého pilíře;

23.

bere na vědomí, že v roce 2022 prošla reformou Skupina pro kodex chování, při níž byla rozšířena její působnost; vyzývá Komisi, členské státy a Skupinu pro kodex chování (zdanění podniků), aby předložily posouzení minulých reforem; připomíná svůj postoj ze dne 7. října 2021, podle něhož je v souladu s druhým pilířem třeba zahrnout do hodnocení daňová opatření vedoucí k nízkým úrovním zdanění;

24.

bere na vědomí, že Komise zvažuje zavedení nového vlastního zdroje, který bude založen na rámci BEFIT, jakmile bude přijat, a to v souladu s Interinstitucionální Dohodou ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (dále jen „interinstitucionální dohoda“) (31); připomíná, že pokud bude provádění prvního pilíře odloženo až na období po současném mandátu, Komise se zavázala předložit návrh na „digitální daň“; bere na vědomí, že Komise zopakovala své vyjádření, že BEFIT je relevantní i z hlediska vlastních zdrojů;

25.

připomíná, že Evropský parlament již několikrát a při různých příležitostech, a to i v nedávno přijatém usnesení o vlastních zdrojích: nový začátek pro finance EU, nový začátek pro Evropu (32), vyjádřil podporu novým vlastním zdrojům spojeným se zdaněním právnických osob, jako jsou společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob (CCCTB), daň z digitálních služeb a v neposlední řadě vlastní zdroje založené na prvním pilíři v souvislosti s inkluzivním rámcem OECD pro řešení BEPS; dále připomíná svou výzvu k zavedení daně z finančních transakcí na úrovni Unie, přičemž dalšími možnostmi by byla daň ze zpětného odkupu akcií společnostmi, jak byla navržena v americkém zákoně na snížení inflace, a společný standardizovaný rámec pro srážkovou daň;

26.

poukazuje na to, že dobře koncipovaný systém nových vlastních zdrojů založených na dani z příjmů právnických osob by měl být plně v souladu s cílem zjednodušit daňový režim a měl by podporovat fiskální spravedlnost; vyzývá Komisi, aby určila synergie mezi modernizací daňových pravidel a potenciálními vlastními zdroji založenými na daních;

27.

bere na vědomí návrh Komise na přechodný vlastní zdroj založený na statistických údajích z podnikového sektoru, který by mohl existovat až do zavedení vlastního zdroje vázaného na BEFIT; domnívá se, že pokud bude tento vlastní zdroj koncipován koherentním způsobem, měl byt členské státy motivovat k urychlení jednání o iniciativě BEFIT;

28.

opakovaně vyzývá členské státy, aby přijaly nové vlastní zdroje určené na splacení výpůjčních nákladů nástroje NextGenerationEU (NGEU) a aby co nejdříve zajistily dostatečné finanční prostředky pro své politiky a priority;

Harmonizovanější a jednodušší režim daně z příjmů právnických osob

29.

bere na vědomí, že BEFIT a balíček úlev pro malé a střední podniky v oblasti zdanění se navzájem doplňují a mají za cíl dále zjednodušit postupy pro podniky; vyzývá Komisi, aby vedla všechny členské státy ke zjednodušenému, účinnému a konkurenceschopnému daňovému systému s cílem snížit administrativní zátěž pro podniky, zejména malé a střední; konstatuje, že dalšími způsoby, jak snížit administrativní zátěž, zejména pro malé a střední podniky, je zjednodušení postupů pro vrácení daně, odpočty a spory; v této souvislosti bere na vědomí návrh směrnice o rychlejší a spolehlivější úlevě z nadměrných srážkových daní (FASTER), který Komise předložila v červnu 2023 a jehož cílem je podpořit přeshraniční investice a přispět k prevenci porušování daňových předpisů prostřednictvím reformy postupů srážkové daně, a vyzývá k jejímu urychlenému přijetí a provedení;

30.

konstatuje, že hlavním nástrojem Unie pro předcházení škodlivé daňové soutěži mezi podniky je od roku 1997 kodex chování pro zdanění podniků; zdůrazňuje, že v tomto rámci by měly členské státy přezkoumat, pozměnit nebo zrušit svá daňová opatření, která představují škodlivou daňovou soutěž, a napříště se zdržet jejich zavádění; vítá proto závěry Rady ze dne 8. listopadu 2022 o reformě kodexu chování pro zdanění podniků, pokud jde o rozsah daňových opatření posuzovaných při zkoumání škodlivých daňových praktik v EU; vyzývá Skupinu pro kodex chování (zdanění podniků), aby plně využila možností, které jí poskytuje revidované znění jejího mandátu;

31.

vyzývá Radu, aby bez dalšího odkladu pokračovala v jednáních o návrhu UNSHELL; připomíná, původní záměr Komise a postoj Parlamentu ze dne 17. ledna 2023 (33);

32.

se zájmem očekává, že BEFIT a HOT sníží složitost právního rámce systémů daně z příjmů právnických osob, čímž se pomůže přilákat více přímých zahraničních investic, zlepší se konkurenceschopnost EU a nebude hrozit tak velké riziko, že se podniky budou přesouvat do zemí mimo EU; poukazuje na sdělení Komise o zdanění podniků pro 21. století, v němž se uvádí, že „neexistence společného systému daně z příjmů právnických osob na jednotném trhu brzdí konkurenceschopnost“ a v porovnání s trhy ve třetích zemích vytváří konkurenční nevýhodu“; připomíná, že jednodušší rámec rovněž omezuje možnosti agresivního daňového plánování;

33.

bere na vědomí návrh BEFIT, který Komise předložila s cílem vytvořit nový, jednotný soubor pravidel pro zdanění podniků a společný základ daně z příjmu právnických osob; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zajistila, že nový návrh bude pro společnosti jasný a předvídatelný a bude usnadňovat přeshraniční hospodářskou činnost; zdůrazňuje, že návrh musí v každém případě zohledňovat dosažené dohody nebo probíhající diskuse na celosvětové úrovni, které chrání zájmy EU; opakuje, že dohody o systémech daně z příjmu právnických osob jsou nejúčinnější, pokud jsou dosaženy na celosvětové úrovni;

34.

je přesvědčen, že iniciativa BEFIT by měla představovat příležitost ke snížení nákladů spojených s dodržováním daňových předpisů a k omezení administrativní zátěže a současně by měla pomoci minimalizovat agresivní daňové plánování a vytvářet rovné podmínky pro malé a střední podniky; domnívá se, že legislativní iniciativy v oblasti zdanění by měly odstraňovat mezery, které umožňují daňové úniky, vyhýbání se daňovým povinnostem a podvody; konstatuje, že k provedení příslušných úprav je třeba soustavně pracovat na rámci daně z příjmů právnických osob;

35.

připomíná, že podle jeho názoru by měla být iniciativa BEFIT podpořena politickým procesem, jehož cílem budou dosáhnout politickou podporu změny; bere na vědomí revidovanou verzi zprávy o posouzení dopadu, v níž byly podrobně specifikovány zkušenosti z předchozích iniciativ v oblasti daně z příjmu právnických osob a přidány odkazy na dvoupilířový přístup OECD;

36.

vítá zamýšlené cíle BEFIT, jichž se týkala výzva Komise k předložení faktických podkladů pro účely posouzení dopadů, a sice zvýšit odolnost podniků snížením složitosti způsobené rozdíly v různých souborem vnitrostátních daňových předpisů a nákladů na dodržování právních předpisů, jimž čelí podniky v EU vykonávající přeshraniční činnost, odstranit překážky pro přeshraniční investice a zajistit větší přitažlivost jednotného trhu pro mezinárodní investice, zajistit prostředí přispívající ke spravedlivému a udržitelnému růstu cestou vytváření podmínek pro administrativní zjednodušení a zajistit udržitelné daňové příjmy pro národní rozpočty členských států EU, což je zvlášť důležité vzhledem k dnešnímu složitému hospodářském klimatu a problémům v sociální oblasti; domnívá se, že zavedení jednotného souboru daňových pravidel pomůže zmenšit prostor pro škodlivou daňovou soutěž a vyhýbání se daňovým povinnostem mezi členskými státy a současně zjednodušit pravidla pro zdanění podniků v EU;

37.

poukazuje na to, že při provádění reformy BEFIT hrají prvořadou úlohu daňové správy; doporučuje, aby členské státy poskytovaly na reformu dostatečné prostředky a aby další prostředky byly uvolněny z budoucího programu FISCALIS;

38.

připomíná, že předchozí pokusy Unie o stanovení společného souboru pravidel pracovaly s těmito faktory, kterými byly práce, majetek a prodej; bere na vědomí příslib Komise, že v rámci komplexního přezkumu přechodného pravidla posoudí možnost stanovení vzorce pro rozdělení daňového základu BEFIT;

39.

konstatuje, že společnosti, které podnikají v celé Unii, se musí vypořádat s různými daňovými zákony a jednat s různými daňovými orgány; poukazuje na myšlenku vytvoření jednotného kontaktního místa, které umožní podávat jedno konsolidované daňové přiznání jako způsob, jak snížit administrativní zátěž a minimalizovat daňové překážky na jednotném trhu; vyzývá v této souvislosti členské státy, aby zvýšily své úsilí o zavedení elektronického systému evidence, který bude přínosný pro daňové poplatníky; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda zavedení jednotného kontaktního místa vyžaduje, aby byl dále harmonizován základ daně z příjmů právnických osob a stanoven vzorec pro spravedlivé a účinné rozdělení daňových práv mezi členské státy; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda by jednotné kontaktní místo mohlo být potenciálně testováno pro podnikatelské skupiny, které působí na jednotném trhu a uplatňují pravidla druhého pilíře, a aby v návaznosti na to později do systému začlenila nová pravidla BEFIT; vítá proto sdělení Komise ze dne 16. března 2023 (COM(2023)0162), které zdůrazňuje užitečnost jednotných kontaktních míst pro odstraňování překážek;

40.

domnívá se, že do oblasti působnosti budoucího návrhu BEFIT by měly spadat všechny velmi velké firmy působící v EU; vyzývá Komisi, aby zajistila, že budou splněny specifické požadavky malých a středních podniků, a to tak, že rámec BEFIT zůstane pro malé a střední podniky, zejména ty, které nevykonávají přeshraniční činnost, vždy nepovinný; uvítá nicméně jakýkoli návrh, který menším podnikům umožní, aby zjednodušený a harmonizovaný rámec pro zdanění právnických osob využívaly dobrovolně;

41.

klade důraz na to, že zvýhodnění dluhu oproti vlastnímu kapitálu ve zdanění podniků, které umožňuje velkorysé daňové odpočty úrokových plateb, přičemž náklady financování podobným způsobem odečítat nelze, poukazuje na strukturální nevýhody, jimž čelí podniky spoléhající se na financování vlastním kapitálem, což jsou často mladší a menší firmy s horším přístupem k úvěrům; konstatuje, v minulosti byly úlevy na vlastní kapitál společností zneužívány k nezákonným činnostem; bere na vědomí návrh Komise ze dne 11. května 2022, který zvýhodnění dluhu oproti vlastnímu kapitálu chápe jako prostředek podpory financování prostřednictvím kapitálových trhů, aniž by tím byly podniky odrazovány od dluhového financování, a současně uznává, že daně jsou záležitostí členských států a že Rada přijala dne 6. prosince 2022 rozhodnutí přerušit projednávání návrhu; vybízí Radu, aby své rozhodnutí přehodnotila a pokud možno obnovila jednání za pomoci Komise; vyslovuje se pro to, by přijata přísná ustanovení o vyhýbání se daňovým povinnostem, včetně ustanovení obsažených v článku 5 návrhu Komise, a vyzývá v této souvislosti členské státy, aby zaručily vysokou úroveň ochrany před erozí základu daně;

42.

domnívá se, že daňová jistota by se zvýšila, kdyby členské státy stejným způsobem chápaly to, jaké daňové pobídky nenarušují hospodářskou soutěž; vyzývá Komisi, aby posoudila účinnost daňových režimů pro příjmy z patentů a jiného duševního vlastnictví podle nového přístupu, který je založen na zdanitelném vztahu a je vymezen v opatření č. 5 akčního plánu OECD v oblasti BEPS týkajícím se škodlivých daňových praktik;

43.

vyzývá Komisi a členské státy, aby koordinovaným způsobem výrazně posílily rozpočty na výzkum, vývoj a inovace, a splnily tak cíl vynakládat na tyto oblasti 3 % HDP EU; zdůrazňuje, že cílené daňové pobídky uplatňované fiskálně odpovědným způsobem pro soukromý výzkum a vývoj (např. prostřednictvím daňových dobropisů, vyšších příspěvků nebo upravených plánů odpisů) mohou napomoci zvýšit soukromé výdaje na tyto účely, které s sebou často nesou pozitivní externality; zdůrazňuje, že by měla být pravidelně prováděna analýza těchto pozitivních externalit s cílem některé pobídky upravit nebo zrušit, pokud by nepřinášely zamýšlený výsledek, a poukazuje na hodnocení, podle něho jsou tyto pobídky pro malé a střední podniky účinnější, jsou-li založeny na výdajích (34); zdůrazňuje, že tyto daňové pobídky musí být přísně v souladu s platnými právními předpisy a obecnými politickými prioritami Unie; připomíná, že podle investiční zprávy Evropské investiční banky 2022/2023 se výdaje podniků na výzkum a vývoj v roce 2020 rovnaly pouze 1,5 % HDP EU ve srovnání s 2,6 % v USA a Japonsku; konstatuje, že tento nedostatek by mohl snížit dlouhodobou konkurenceschopnost EU; vítá v tomto ohledu sdělení Komise ze dne 16. března 2023, které vybízí členské státy, aby poskytovaly podporu na činnosti v oblasti výzkumu a inovací; vyzývá Komisi, aby předložila posouzení nejúčinnějších a nejúčelnějších daňových pobídek pro soukromý výzkum a vývoj;

44.

vyzývá Komisi, aby vypracovala posouzení dopadu používání nových technologií s cílem zlepšit rychlost, účinnost, spolehlivost, transparentnost a odolnost administrativních postupů souvisejících s daněmi; bere na vědomí, že Komise může na toto posouzení dopadů navázat návrhem na posílení spolupráce mezi daňovými orgány s využitím zjištěných osvědčených postupů, což povede k příznivému podnikatelskému prostředí, menší byrokracii a nižším nákladům na dodržování předpisů a zamezí administrativnímu přetížení;

° °

45.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 157, 26.6.2003, s. 49.

(2) Úř. věst. L 345, 29.12.2011, s. 8.

(3) Úř. věst. L 193, 19.7.2016, s. 1.

(4) Úř. věst. L 144, 7.6.2017, s. 1.

(5) Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1.

(6) Úř. věst. L 359, 16.12.2014, s. 1.

(7) Úř. věst. L 332, 18.12.2015, s. 1.

(8) Úř. věst. L 146, 3.6.2016, s. 8.

(9) Úř. věst. L 342, 16.12.2016, s. 1.

(10) Úř. věst. L 139, 5.6.2018, s. 1.

(11) Úř. věst. L 104, 25.3.2021, s. 1.

(12) Úř. věst. L 265, 14.10.2017, s. 1.

(13) Úř. věst. L 429, 1.12.2021, s. 1.

(14) Úř. věst. L 328, 22.12.2022, s. 1.

(15) https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/IP_19_225.

(16) https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_21_7025.

(17) Úř. věst. C 479, 16.12.2022, s. 89.

(18) https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_23_3328.

(19) Úř. věst. C 465, 6.12.2022, s. 109.

(20) https://taxation-customs.ec.europa.eu/taxation-1/economic-analysis-taxation/annual-report-taxation_en.

(21) Úř. věst. C 132, 24.3.2022, s. 167.

(22) Úř. věst. C 342, 6.9.2022, s. 14.

(23) Úř. věst. C 347, 9.9.2022, s. 211.

(24) Evropský parlament, Zpráva o rámci pro evropskou srážkovou daň , únor 2022.

(25) Úř. věst. C 132, 14.4.2023, s. 15.

(26) „Study on Structures of Aggressive Tax Planning and Indicators – Final Report“ (Taxation paper No 61, 27. ledna 2016), „The Impact of Tax Planning on Forward-Looking Effective Tax Rates“ (Taxation paper No 64, 25. října 2016) a „Aggressive tax planning indicators – Final Report“ (Taxation paper No 71, 7. března 2018).

(27) Evropská komise, Impact assessment accompanying the document proposal for a Council directive on laying down rules on a debt-equity bias reduction and on limiting the deductibility of interest for corporate income tax purposes, (SWD(2022)0145).

(28) OECD, Aggressive Tax Planning.

(29) Viz zejména směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem (ATAD I a ATAD II), změny směrnice o správní spolupráci v oblasti daní (DAC 1 až DAC 7), přezkum směrnice o mateřských a dceřiných společnostech, směrnici o řešení sporů v EU, směrnici o zveřejňování údajů podle jednotlivých zemí nebo směrnici o druhém pilíři.

(30) Přijaté texty, P8_TA(2018)0087.

(31) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.

(32) Přijaté texty, P9_TA(2023)0195.

(33) Přijaté texty, P9_TA(2023)0004.

(34) Podvýbor pro daňové záležitosti, slyšení na téma „Úloha daňových pobídek a osvobození od daně v rámci reformy zdanění právnických osob a při podpoře konkurenceschopnosti evropských ekonomik“, 11. července 2022.