Závěry Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o inkluzivních společnostech pro mladé lidi

(C/2024/3808)

RADA A ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ, ZASEDAJÍCÍ V RADĚ,

PŘIPOMÍNAJÍCE, ŽE:

Evropská unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů. Dále je cílem Unie podporovat mír a blahobyt svých obyvatel, bojovat proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporovat sociální spravedlnost a ochranu, respektovat svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost, zohledňovat nejvlastnější zájmy dětí a chránit práva dětí a mladých lidí (1).

Činnost Unie je zaměřena na podporu rozvoje výměn mládeže a pracovníků s mládeží a na podporu účasti mladých lidí na demokratickém životě v Evropě, jakož i na usnadňování přístupu k odbornému vzdělávání a podporu mobility vyučujících a osob vyučovaných, obzvláště mladých lidí (2).

Evropský pilíř sociálních práv zahrnuje právo na „všeobecné a odborné vzdělání a celoživotní učení“ (zásada 1), „rovné příležitosti“ (zásada 3), „péči o děti a podporu dětí“ (zásada 11) a „začlenění osob se zdravotním postižením“ (zásada 17). Za účelem provádění těchto práv a zásad byly stanoveny hlavní cíle EU v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby, jichž má být dosaženo do roku 2030,

PŘIPOMÍNAJÍCE POLITICKÉ SOUVISLOSTI UVEDENÉ V PŘÍLOZE PŘÍLOHY, A ZEJMÉNA TO, ŽE:

Cílem Strategie Evropské unie pro mládež na období 2019–2027 je přispět k vymýcení chudoby mladých lidí a všech forem diskriminace, prosazovat sociální začlenění mladých lidí a zlepšit politická rozhodnutí s ohledem na jejich dopad na mladé lidi napříč všemi odvětvími, zejména v oblasti sociálního začleňování.

Strategie obsahuje 11 evropských cílů v oblasti mládeže, které odrážejí názory mladých lidí v Evropě, zejména evropský cíl mládeže #3 („umožnit a zajistit začlenění všech mladých lidí do společnosti“), evropský cíl mládeže #5 („dosáhnout větší duševní pohody a ukončit stigmatizaci problémů spojených s duševním zdravím, čímž se podpoří sociální začlenění mladých lidí“) a evropský cíl mládeže #9 („posílit demokratickou účast a autonomii mladých lidí a ve všech sférách společnosti vymezit prostor věnovaný mládeži“).

Boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení je jedním z hlavních závazků Evropské unie a jejích členských států (3). Sociální vyloučení zhoršuje životní podmínky občanů a oslabuje jejich schopnost vyjádřit svůj názor ve společnosti a zapojit se do ní,

VÍTAJÍCE:

Cíl společného úsilí EU o podporu soudržnosti, odolnosti a hodnot prostřednictvím programů a iniciativ, jako je Erasmus+ (mimo jiné prostřednictvím dialogu EU s mládeží), Evropský sbor solidarity, prováděcí rozhodnutí Komise o rámci opatření zaměřených na začleňování pro programy Erasmus+ a Evropský sbor solidarity na období 2021–2027, Evropský sociální fond plus, případně včetně iniciativy „Aim, Learn, Master, Achieve – Stanovit si cíl, učit se, osvojit si dovednost, dosáhnout cíle“ (ALMA), program Občané, rovnost, práva a hodnoty, iniciativa Nový evropský Bauhaus, Konference o budoucnosti Evropy (2021–2022), Evropský rok mládeže (2022) a jeho odkaz (4) a Evropský rok dovedností (2023), jímž je přispět k sociální soudržnosti, sociálnímu začlenění a zapojení a účasti mladých lidí na místní, regionální, vnitrostátní a evropské úrovni.

Desátý cyklus dialogu EU s mládeží pod vedením trojice předsednictví Španělska, Belgie a Maďarska zaměřený na evropský cíl v oblasti mládeže #3 týkající se inkluzivních společností pod heslem „POTŘEBUJEME MLADÉ LIDI“, jakož i výsledky konference EU o mládeži uskutečněné ve dnech 2. až 5. března 2024 v Gentu.

Skutečnost, že další rozvoj inkluzivních prostorů pro mladé lidi přispívá k vytváření inkluzivních společností, a tím i k realizaci schválených závěrů Rady (5),

MAJÍCE NA PAMĚTI, ŽE:

10.

Soužití v mírových a inkluzivních společnostech je jednou z priorit strategie Rady Evropy pro odvětví mládeže do roku 2030.

11.

V Agendě OSN pro udržitelný rozvoj 2030 byla znovu zdůrazněna zásada, že nikdo nebude opomenut,

UZNÁVAJÍ:

12.

Relevantní politiky EU a související strategie a doporučení, k nimž patří Evropská strategie pro lepší internet pro děti (BIK+) (2022), Strategie EU pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života (2021–2030), akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025, strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025, strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025, strategický rámec EU pro Romy (2020–2030), Strategie na posílení uplatňování Listiny základních práv v EU (2020), Strategie EU pro práva dítěte (2021–2024), unijní Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030, doporučení Rady, kterým se zavádí evropská záruka pro děti (2021), doporučení Rady o posílení záruk pro mladé lidi (2020) a komplexní přístup k duševnímu zdraví (2023),

DÁLE UZNÁVAJÍCE, ŽE:

13.

Mladí lidé nejsou homogenní skupinou, a škála jejich identit je v důsledku toho široká, stejně jako se různí jejich potřeby, zdroje, prostředí, životní situace a zájmy, a že také výzvy, jimž čelí, a příležitosti, které se jim naskýtají, jsou rozdílné. V tomto ohledu je třeba dále rozvíjet politiku mládeže a opatření zaměřená na mladé lidi, a to za použití intersekcionálního přístupu zohledňujícího rozmanitost a podporujícího začlenění (6).

14.

Mladí lidé jsou jedním ze zdrojů, z nichž naše společnost čerpá svou sílu, a současně jsou nositeli práv jednotlivce a aktéry změn. Mnozí mladí lidé se vyznačují velkou houževnatostí a neúnavně se berou za své zájmy. Přispívají tím k pozitivní změně ve společnosti. Mladým lidem by mělo být umožněno, aby se takto angažovali v řešení svých otázek, měli by v tom být podporováni a mělo by být v tomto ohledu posilováno jejich postavení.

15.

Mladí lidé hrají důležitou úlohu při vytváření informovanějších rozhodovacích procesů a posilování demokracie. Uznáním a rozvojem jejich potenciálu a zajištěním jejich smysluplné účasti na všech úrovních a ve všech fázích tvorby politik, které se jich týkají, je možné podpořit je v této jejich úloze. Uznána by měla být rovněž podpůrná úloha pracovníků s mládeží a mládežnických organizací v tomto úsilí, jak ukazuje dialog EU s mládeží, a tito aktéři by za tímto účelem měli mít prospěch z vhodných podpůrných opatření.

16.

Celosvětová klimatická krize, úbytek biologické rozmanitosti (7), pandemie covidu-19, válečná agrese Ruska vůči Ukrajině, konflikt na Blízkém východě a konflikty v jiných částech světa, následná energetická a inflační krize, jakož i hospodářská a sociální krize v posledních letech a negativní aspekty zrychlování digitální revoluce patří ke skutečnostem, které mají dopad na duševní zdraví a pohodu dětí a mladých lidí. Tyto okolnosti a jevy, včetně migračních jevů, se zásadním způsobem promítají do evropských společností počátku tohoto desetiletí a odhalují rostoucí nerovnosti a polarizaci v našich společnostech.

17.

Tento společenský vývoj a četné krize mají na každou skupinu mladých lidí jiný dopad a některé skupiny jimi jsou zasaženy neúměrně. V důsledku toho vzniká tlak na sociální, občanská a lidská práva mladých lidí, zejména ta, která se týkají genderové rovnosti, ochrany menšin a přístupu ke službám a zdrojům nezbytným pro obživu, rozvoj a emancipaci (8), pod tlakem. Některé skupiny mají navíc k těmto právům a zdrojům nerovný přístup. Kromě toho má i rostoucí společenský tlak, zejména tlak na výkonnost, stále větší dopad na duševní zdraví a pohodu mladých lidí (9).

18.

Mladí lidé s omezenými příležitostmi jsou neúměrně zasaženi společenským vývojem a krizemi, které by mohly vést k diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, vyloučení nebo nerovnému zacházení (10). Kromě toho je rostoucí počet mladých lidí ohrožen tím, že se ocitnou ve znevýhodněné situaci (11). Vzhledem k tomu, že mezi socioekonomickým, demokratickým a digitálním vyloučením existuje často úzká souvislost, může mít tato situace dopad na aktivní občanství a důvěru v instituce.

19.

U mladých lidí, kterým hrozí nebezpečí sociálního vyloučení nebo kteří se nacházejí ve zranitelném postavení, existuje větší riziko, že budou trpět problémy a výzvami v oblasti duševního zdraví. Vystavení diskriminaci a nerovnosti, zejména pokud se jedná o vícenásobnou diskriminaci nebo vícenásobné znevýhodnění, poškozuje duševní zdraví mladých lidí. Při řešení těchto problémů a výzev v oblasti duševního zdraví je klíčovým preventivním opatřením prosazování rovnosti, tolerance, solidarity a dialogu v rámci našich společností (12).

20.

Prostor mladých lidí ve společnosti je omezován. Jeho zmenšování brání mladým lidem v osobním a občanském rozvoji, jakož i ve schopnosti určit si své místo ve společnosti. Přístup mladých lidí k různým prostorům, právům a službám i jejich rovné zapojení do společnosti omezují strukturální překážky na různých úrovních. K podpoře a posílení možností a postavení mladých lidí, zejména těch s omezenými příležitostmi, a k vytvoření spravedlivého a rovnoprávného prostředí pro všechny je nezbytná pluralitní společnost vyznačující se rovností, solidaritou a oceněním a respektující a uznávající rozmanitost v celé její šíři.

21.

Při prosazování rovnosti, tolerance, solidarity a dialogu a při usnadňování aktivní aktivního zapojení a začleňování mladých lidí do jejich komunit a do rozhodování mohou hrát důležitou úlohu vládní i nevládní struktury včetně místních komunit, práce s mládeží (13) a dobrovolnictví. Práce s mládeží posiluje možnosti a postavení mladých lidí a podporuje je v tom, aby kriticky přemýšleli o společnosti a stali se aktéry změn. Účinné provádění a hmatatelné výsledky práce s mládeží podporují sociální začleňování. Toto úsilí často zahrnuje proaktivní opatření, experimentální přístupy a šíření osvědčených postupů (14),

HODLAJÍ V TOMTO OHLEDU:

22.

Zajistit cílená opatření na prosazování rovnosti a začleňování a na podporu mladých lidí při definování a převzetí jejich místa ve společnosti, zejména prostřednictvím práce s mládeží a rozvíjením průřezového, inkluzivního hlediska mládeže ve všech příslušných oblastech politiky, což může k zajištění uvedených opatření přispět. Kromě toho je možné vytvářet mechanismy umožňující smysluplnou a inkluzivní účast mladých lidí z různých prostředí na rozhodování, jako jsou například rady mládeže a mládežnické organizace, a podporovat zároveň účast mladých lidí mimo tyto organizace.

23.

Zajistit aktivní, smysluplnou, spravedlivou a rovnou účast mladých lidí a dát jim určující úlohu v prostoru, který se jich týká, a případně vytvářet, dále rozvíjet, přizpůsobovat a chránit prostor, v němž se mladí lidé emancipují a naplňují své potřeby, s cílem posílit postavení mladých lidí v rámci jejich rozvoje bez ohledu na jejich prostředí na to, z jakého prostředí pocházejí, a ocenit, uznat a uplatnit jejich názory a příspěvky.

24.

Dále propojovat mladé lidi, zajišťovat a usnadňovat jejich zkušenosti a interakce s rozmanitostí ve všech jejích podobách, například prostřednictvím mobility ve vzdělávání nebo přeshraničních solidárních akcí.

25.

Posílit účinek práce s mládeží a dalších relevantních struktur a služeb v rámci podpory rozvoje, duševního zdraví a pohody mladých lidí a jejich učení a experimentování s cílem překonat překážky, s nimiž se mladí lidé potýkají na různých úrovních, zejména pokud jde o mladé lidi ohrožené vyloučením,

BEROU NA VĚDOMÍ:

26.

Podněty a názory vyjádřené mladými lidmi na belgické konferenci EU o mládeži uspořádané v březnu 2024, pokud jde o prostředky k dosažení inkluzivních společností pro mladé lidi, jakož i jejich doporučení Evropské unii a jejím členským státům, uvedená v příloze III těchto závěrů, ohledně jejich realizace:

zajistit lepší podporu mladých lidí, kteří se potýkají s chudobou nebo kteří jsou ohroženi chudobou a finančním vyloučením při přechodu na finanční nezávislost a zajištění, a to přijetím opatření na podporu cenově dostupného bydlení, zlepšením přístupu ke kvalitní práci a zaměstnání, řešením překážek bránících mobilitě a zajištěním finanční gramotnosti mladých lidí;

zajistit přístup mladých lidí k cenově dostupné a personalizované kvalitní zdravotní péči, která je jim uzpůsobená, a k systémům podpory duševního zdraví. Dále vytvořit bezpečné a otevřené prostředí pro mladé lidi, v němž se mohou svobodně vyjádřit a získat informace týkající se zdraví a duševní pohody;

podporovat oblast vzdělávání a práci s mládeží a investovat do ní s cílem učinit vzdělávací prostředí přístupnějším a inkluzivnějším pro mladé lidi s omezenými příležitostmi, přizpůsobit toto prostředí potřebám mladých lidí a posílit spolupráci mezi formálním vzděláváním, neformálním vzděláváním a informálním učením a napříč dalšími odvětvími;

navýšit financování a posílit budování kapacit a další podporu tak, aby se pedagogové mohli zapojit do celoživotního učení o začleňování mladých lidí s omezenými příležitostmi, s využitím rozmanitosti mezi mladými lidmi, vytváření bezpečného prostoru pro sdílení a učení s mladými lidmi a mladými lidmi z různých prostředí a do personalizovaných přístupů k výuce a učení zaměřeným na mladé lidi;

zlepšit schopnost lidí pracujících s mladými lidmi a pro mladé lidi účinně šířit informace uzpůsobené mladým lidem s cílem zajistit přístup k informacím o právech a příležitostech. Kromě toho posílit mediální a informační gramotnost mladých lidí, aby uměli rozpoznat důvěryhodné informace a bezpečně se orientovat v informacích;

zavést politiky, které působí proti systematické diskriminaci, nevědomé předpojatosti a nepřátelským postojům a které podporují celoživotní učení o rozmanitosti ve všech jejích podobách, jakož i zbavit se předsudků. Tyto politiky by měly být rozvíjeny ve spolupráci s mladými lidmi vybavenými relevantními životními zkušenostmi ve všech oblastech,

VYZÝVAJÍ ČLENSKÉ STÁTY, ABY NA PŘÍSLUŠNÝCH ÚROVNÍCH:

27.

Využívaly intersekcionální přístup (15) jako metodu k identifikaci a pochopení překážek a výzev, jimž mladí lidé, zejména ti s omezenými příležitostmi, čelí a přijali opatření s cílem uznat tyto překážky a výzvy, řešit je a překonat. Politická opatření a kroky by měly reagovat na širokou škálu identit dotčených mladých lidí, aby bylo možné lépe řešit překážky a výzvy, s nimiž se setkávají, zejména pokud jde o přístup k jejich právům a službám, jejich využívání a uplatňování.

28.

Zlepšovaly životní podmínky a duševní pohodu všech mladých lidí, včetně mladých lidí s omezenými příležitostmi, zvyšováním povědomí veřejných subjektů o specifických potřebách mladých lidí s omezenými příležitostmi.

29.

Posuzovaly prostředky k zaručení a zajištění přístupu k právům a dotčeným veřejným, sociálním, politickým a kulturním službám a upřednostňovaly zejména ty služby, které jsou důležité pro řešení problematiky chudoby a bezdomovectví mladých lidí, a služby, které všem mladým lidem poskytují přístup k důstojným životním podmínkám a cenově dostupnému bydlení, vzdělávání, volnočasovým aktivitám a zdravotní péči.

30.

Poskytovaly dostupné informační služby, včetně poradenských služeb, a informace a komunikaci uzpůsobené mladým lidem s cílem zajistit, aby si všichni mladí lidé byli vědomi svých práv a možností a uplatňovali je, aby měli možnost zkoumat příležitosti a představit si možnosti směřování svého života. Mladým lidem s omezenými příležitostmi by měla být poskytována dostatečná podpora, která jim umožní účinný přístup k jejich právům a výkon těchto práv.

31.

Usnadňovaly přístup všech mladých lidí k digitálnímu prostoru a službám, zahrnující jak materiální aspekty přístupu – včetně připojení k internetu a případně k příslušnému zařízení –, tak osvojení digitálních kompetencí a digitální a mediální gramotnosti za účelem zvládání výzev a využívání příležitostí, které online prostor představuje.

32.

Při začleňování problematiky mládeže prosazovaly a podporovaly meziodvětvová partnerství a iniciativy, zejména mezi poskytovateli práce s mládeží, případně institucemi vzdělávání a odborné přípravy, sociálními službami a službami zaměstnanosti, systémy sociální ochrany a sociálního zabezpečení a sociálními partnery, jež pomáhají všem mladým lidem při jejich rozvoji, zejména prosazováním společných narativů, které přispívají k začlenění rozměru „inkluzivního hlediska mládeže“ do práce různých zúčastněných stran.

33.

Usnadňovaly udržitelnou mobilitu mladých lidí, včetně těch, kteří žijí ve venkovských, odlehlých, okrajových, méně rozvinutých oblastech a nejvzdálenějších regionech, a zabývaly se překážkami, které této mobilitě brání, například otázkami veřejné dopravy.

34.

Uznávaly a stimulovaly schopnost mladých lidí kriticky myslet a uznávaly různé formy zapojení mladých lidí jakožto hybatelů změn s cílem dosáhnout soudržnějších společností, zejména posilováním možností a postavení mladých lidí a jejich podporou v tom, aby se stali pozitivními vzory, pokud jde o účast na životě společnosti a zapojení do rozhodovacích procesů, například prostřednictvím rad mládeže, mládežnických organizací, iniciativ mládeže, participačních projektů nebo solidárních projektů.

35.

Vytvářely nové a zachovávaly stávající bezpečné, vstřícné a přístupné emancipační fyzické a virtuální prostory a služby, jež nebudou vystaveny společenskému a výkonnostnímu tlaku a hodnotovým soudům a jejichž prostřednictvím se všichni mladí lidé mohou setkávat a být v kontaktu.

36.

Posilovaly úlohu mladých lidí, zejména těch s omezenými příležitostmi, při vytváření, rozvíjení, navrhování, budování, utváření a přizpůsobování prostoru, který se jich týká, včetně veřejného prostoru.

37.

Odstraňovaly zbývající překážky, zejména pro mladé lidi s omezenými příležitostmi, s cílem zapojit je do práce s mládeží, a to aktivním oslovováním, nabídkou další podpory, přizpůsobením činností jejich různým potřebám a hledáním spolupráce s příslušnými zúčastněnými stranami z jiných oblastí, které se na práci s mladými lidmi s omezenými příležitostmi zaměřují, a organizacemi, které je zastupují.

38.

Podněcovaly a podporovaly iniciativy, které usnadňují zapojení mladých lidí, zejména těch s omezenými příležitostmi, do práce s mládeží a jejich aktivní úlohu v rámci této práce.

39.

Prosazovaly různé druhy udržitelné podpory práce s mládeží se zaměřením na práci s mladými lidmi s omezenými příležitostmi, například prostřednictvím odpovídajícího krátkodobého a dlouhodobého financování, zdrojů a infrastruktury, a vytvářely tak příznivé podmínky pro inkluzivní a prosperující kvalitní práci s mládeží,

VYZÝVAJÍ ČLENSKÉ STÁTY A EVROPSKOU KOMISI, ABY PŘI DODRŽENÍ ZÁSADY SUBSIDIARITY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ A NA PŘÍSLUŠNÝCH ÚROVNÍCH:

40.

Nadále prosazovaly inkluzivní hledisko mládeže do příslušných politik, například vytvářením, začleňováním nebo pokračováním regulačních mechanismů posuzování dopadu na mládež, jejichž cílem je v příslušných případech lépe pochopit překážky a výzvy, jimž mladí lidé čelí, a odstraňovat je. To může pomoci tomu, aby byla problematika mládeže intenzivněji začleňována do všech oblastí politiky a aby se v této souvislosti uplatňovalo případně i ověřování nebo kontrola dopadů předpisů EU na mladé lidi.

41.

Podporovaly tvůrce politik na všech úrovních a napříč odvětvími poskytováním příslušných informací a poznatků o osvědčených postupech, pokud jde o inkluzivní společnosti, inkluzivní práci s mládeží zohledňující rozmanitost, inkluzivní a emancipační prostor pro mladé lidi a společné vytváření, aby v relevantních případech mohly prosazovat průřezové, inkluzivní hledisko mládeže ve všech příslušných oblastech politiky.

42.

Posilovaly dialog a součinnost mezi mládežnickými organizacemi, prací s mládeží, politikou mládeže a výzkumem v oblasti mládeže a podporovaly koordinaci mezi místní, regionální, vnitrostátní a evropskou úrovní za účelem usnadňování spolupráce, budování kapacit, vzájemného učení, vytváření sítí a výměny, pokud jde o:

—	práci s mladými lidmi s omezenými příležitostmi,

—	vytváření bezpečného, inkluzivního a emancipačního prostoru (ve všech jeho rozměrech) pro mladé lidi,

—	posilování postavení a prohlubování dovedností mladých lidí, aby mohli obhajovat a prosazovat začleňování a rozmanitost ve svých komunitách,

—	vytváření a prosazování podporovaných a usnadňovaných příležitostí, při nichž mladí lidé zažívají a učí se interakci s rozmanitostí ve všech jejích podobách,

—	podporu a respekt mladých lidí, zejména pokud jde o jejich právo na sebeurčení a účast, s cílem zvýšit jejich pocit sounáležitosti a významu. To jsou nezbytné předpoklady pro posílení duševního zdraví a pohody mladých lidí.

43.

Zabývaly se otázkami a determinanty duševního zdraví vytvářením prostředí, která podporují sociálně-ekonomickou, fyzickou a duševní pohodu každého mladého člověka, přijímaly víceodvětvová opatření na podporu duševního zdraví mladých lidí a podporovaly zlepšení rovného a cenově dostupného přístupu ke službám péče o duševní zdraví, zejména prováděním závěrů Rady o komplexním přístupu k duševnímu zdraví mladých lidí v Evropské unii (16).

44.

Určily kompetence, které mladí lidé, placení a dobrovolní pracovníci s mládeží a další pedagogové potřebují, aby měli povědomí o rozmanitosti, diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, faktorech vyloučení, stereotypech, předsudcích, diskriminaci a výsadách ve společnosti, mimo jiné i v oblasti vzdělávání a na trhu práce, a vypracovaly vzdělávací příležitosti a moduly, jejichž cílem je dospět k takové práci s mládeží, při níž je zohledňována rozmanitost a diskriminace a která je sociálně inkluzivní, s cílem usnadnit zkušenosti a interakce s rozmanitostí ve všech jejích podobách a vytvořit bezpečné, emancipační a inkluzivní fyzické a virtuální prostory.

45.

Kladly důraz na práci s mládeží jakožto na hybnou sílu začleňování, která podporuje vazby mezi různými skupinami mladých lidí a napříč různými odvětvími, a to aktivováním, podporou, upevňováním a ochranou poznatků o rozmanitosti při práci s mládeží a rozmanitosti jejích účastníků a vyzdvihováním této rozmanitosti, a zohledňovaly při tom skutečnost, že mladí lidé nejsou homogenní skupinou, a škála jejich identit je v důsledku toho široká, stejně jako se různí jejich potřeby, zdroje, prostředí, z něhož pocházejí, životní situace a zájmy.

46.

Dále podporovaly výzkum a analýzu, monitorování a shromažďování rozčleněných údajů o sociálním vyloučení. Zdůrazňovaly, jaký dopad má vyloučení na mladé lidi, jakož i na možná opatření v oblasti začleňování pro práci s mládeží. Podporovaly vytváření inkluzivních společností a inkluzivních prostorů a zajišťovaly, aby výsledky byly snadno čitelné a přístupné. Při této činnosti by měly maximálně využívat stávajících programů a výzkumných iniciativ, jako je Horizont Evropa a síť RAY.

47.

Zajišťovaly skutečný dialog mezi mladými lidmi a tvůrci politik v Evropě s cílem udržet závazek Evropské unie vůči mladým lidem v Evropě, a to zavedením prostředků pro sledování následných opatření a vyhodnocování výsledků dialogu EU s mládeží a poskytování zpětné vazby mladým lidem ohledně těchto následných opatření,

VYZÝVAJÍ EVROPSKOU KOMISI, ABY V SOULADU SE ZÁSADOU SUBSIDIARITY:

48.

Pokračovala v další mobilizaci programů EU v oblasti soudržnosti, odolnosti a hodnot s cílem posílit sociální začleňování a sociální soudržnost zajištěním průřezového rozměru začleňování mladých lidí do všech programů EU a nadále zdůrazňovala, že mladí lidé jsou pozitivními aktéry změn, pokud jde o začleňování, rozmanitost a soudržné společnosti, a to zaměřením těchto programů EU na podporu inkluzivních opatření a iniciativ orientovaných na mladé lidi.

49.

Podporovala rozvoj začleňování a inkluzivních projektů, které aktivně zapojují mladé lidi s omezenými příležitostmi, a posilovala mobilitu těchto mladých lidí prostřednictvím různých programů, iniciativ a, je-li to možné, udržitelných zdrojů EU, včetně klíčových programů v oblasti mládeže, jako je Erasmus+ a Evropský sbor solidarity, a jejich následných programů.

50.

Nadále usilovala o to, aby byly programy EU pro mládež inkluzivnější a více zohledňovaly rozmanitost, zejména využíváním opatření přizpůsobených potřebám mladých lidí s omezenými příležitostmi a organizací, které je zastupují nebo s nimi pracují, zejména pokud jde o socioekonomickou dostupnost, období činnosti, osobní a přizpůsobenou podporu a administrativní požadavky a požadavky na podávání zpráv.

51.

Dále zlepšovala přístup všech mladých lidí k programům EU pro mládež, jako je Erasmus+ a Evropský sbor solidarity, a to:

—

informováním a komunikováním v přístupném, mladým lidem uzpůsobeném a srozumitelném jazyce o příležitostech, inkluzivních opatřeních a podpůrných službách těchto programů, například prostřednictvím Evropského portálu pro mládež, a dosažením širší obeznámenosti se stávajícími informacemi, jako jsou opatření obsažená v pokynech k provádění strategie programu Erasmus+ a Evropského sboru solidarity pro začleňování a rozmanitost,

—	zjednodušením a přizpůsobením předpisů a postupů, mimo jiné prostřednictvím společného navrhování procesů s příjemci programů,

—	posouzením možného použití pečeti excelence v případě Evropského sboru solidarity (17) za účelem posílení sociální soudržnosti prostřednictvím solidárních činností zaměřených na mladé lidi.

52.

Podporovala a začleňovala inkluzivní hledisko mládeže do programů a iniciativ EU zaměřených na soudržnost, odolnost a hodnoty, včetně iniciativy Nový evropský Bauhaus a jejího pokračování, a rozvíjela součinnost mezi nimi ve snaze nadále zkoušet, vytvářet a podporovat iniciativy zaměřené na rozvoj inkluzivních, bezpečných a emancipačních prostorů pro mladé lidi, které přispívají k budování soudržných společností.

53.

Poskytla další pobídky za účelem vytvoření většího prostoru pro smysluplnou účast prostřednictvím dialogu EU s mládeží. Toho lze dosáhnout podporou vnitrostátních pracovních skupin při výměně osvědčených postupů v oblasti osvěty a práce s mladými lidmi s omezenými příležitostmi a zvyšováním povědomí o dialogu EU s mládeží napříč odvětvími a politikami a programy EU. Zejména by toho mohlo být dosaženo prostřednictvím specializovaných opatření týkajících se začleňování a účasti mládeže v rámci příslušných iniciativ a programů z podnětu EU, čímž by se dále podpořil dvojí přístup Strategie EU pro mládež a ambice začleňovat otázky mládeže do všech politik.

54.

Podporovala posílenou spolupráci mezi koordinátorkou EU pro mládež a koordinátorkou Evropské komise pro práva dítěte, jakož i s dalšími příslušnými koordinátory Evropské komise zapojenými do podpory začleňování a boje proti diskriminaci, například podněcováním výměn, časté komunikace a spolupráce.

55.

Podněcovala součinnost mezi dialogem EU s mládeží, Evropským portálem pro mládež a platformou EU pro účast dětí.

56.

Vybízela k provádění těchto výzev ve výše uvedených strategiích EU prostřednictvím dvojího přístupu Strategie EU pro mládež (18),

VYBÍZEJÍ OBČANSKOU SPOLEČNOST ČINNOU V OBLASTI MLÁDEŽE, ABY:

57.

Pokračovala v odstraňování strukturálních překážek a řešení problémů, s nimiž se mladí lidé, zejména ti s omezenými příležitostmi, potýkají. Prosazovala v této souvislosti práva mladých lidí, podílela se na příslušných rozhodovacích procesech a budovala mosty mezi tvůrci politik a mladými lidmi v celé jejich rozmanitosti.

58.

Nadále vytvářela, prosazovala a zvyšovala viditelnost podporovaných bezpečných a emancipačních fyzických a virtuálních prostorů s cílem pomoci mladým lidem získat zkušenosti a naučit se interakci s rozmanitostí ve všech jejích podobách a vybavit pracovníky s mládeží, pedagogy a další osoby, např. pracovníky v sociálních službách a službách zaměstnanosti, nebo osoby pracující s mladými lidmi, zejména s těmi, kteří mají omezené příležitosti, znalostmi a kompetencemi nezbytnými pro tento účel.

59.

Více zviditelňovala a oceňovala práci s mládeží tím, že se k ní bude veřejně vyjadřovat a podílet se na spoluvytváření pozitivních diskurzů ve prospěch mladých lidí, zejména těch s omezenými příležitostmi.

60.

Usnadňovala, prosazovala a podporovala mobilní práci s mládeží s cílem zlepšit oslovování mladých lidí, kteří nejsou osloveni jinými formami práce s mládeží.

61.

Prováděla vzájemnou výměnu informací a osvědčených postupů, spolupracovala a vytvářela sítě na místní, regionální, celostátní a evropské úrovni za účelem dalšího rozvoje inkluzivních společností určených pro mladé lidi a vytvářených ve spolupráci s nimi.

(1) Hodnoty Evropské unie jsou zakotveny v článku 2, čl. 3 odst. 1 a 3 Smlouvy o Evropské unii (Smlouvy o EU), článcích 8, 9 a 10 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouvy o fungování EU) a článku 21 a čl. 24 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie.

(2) Ustanovení čl. 165 odst. 2 a čl. 166 odst. 2 Smlouvy o fungování EU.

(3) Jak je zdůrazněno v čl. 3 odst. 1 a 3 Smlouvy o EU, jakož i v článcích 8, 9 a 10 Smlouvy o fungování EU; „Mladí lidé napříč Evropou jsou v současné době vystaveni různým výzvám, jako jsou obtíže při přístupu k sociálním právům, sociální vyloučení a diskriminace, jakož i hrozby vyplývající z falešných zpráv a propagandy“, usnesení o rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže: Strategie Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027 (2018/C 456/01, s. 5).

(4) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o Evropském roce mládeže 2022 (COM/2024/1 final).

(5) Mimo jiné závěry Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o ochraně a vytváření občanského prostoru pro mladé lidi, který usnadňuje smysluplnou účast mládeže (2021/C 501 I/04); závěry Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o sociálním rozměru udržitelné Evropy pro mládež (2023/C 185/06); závěry Rady o přínosu kvalitní práce s mládeží pro rozvoj, dobré životní podmínky a sociální začleňování mladých lidí (2013/C 168/03); závěry Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o posilování víceúrovňové správy v rámci podpory účasti mladých lidí v rozhodovacích procesech (2021/C 241/03); závěry Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o digitální práci s mládeží (2019/C 414/02); závěry Rady a zástupců vlád členských států o komplexním přístupu k duševnímu zdraví mladých lidí v Evropské unii (C/2023/1337); závěry Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o podpoře mezigeneračního rozměru v oblasti mládeže s cílem podpořit dialog a sociální soudržnost (2022/C 495/03).

(6) Usnesení o rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže: Strategie Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027 (2018/C 456/01) obsahuje tento popis základní zásady začleňování: „uznávajíc, že mladí lidé nejsou homogenní skupinou, a jejich potřeby, prostředí, z nějž pocházejí, životní situace a zájmy se tudíž liší, by strategie EU pro mládež měla podporovat činnosti a politiky začleňující všechny mladé lidi, zejména ty, kteří mají méně příležitostí, nebo jejichž názory mohou být přehlíženy“; bod 6 závěrů Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o sociálním rozměru udržitelné Evropy pro mládež (2023/C 185/01, s. 6).

(7) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života“.

(8) Služby a zdroje, jako je základní péče, zdravotnictví, vzdělávání, odpočinek a volný čas a přístup k informacím.

(9) Evropský cíl v oblasti mládeže #5: „Značný a stále rostoucí počet mladých lidí v celé Evropě vyjadřuje znepokojení nad častým výskytem problémů v oblasti duševního zdraví, jako je vysoká míra stresu, úzkost, deprese a další duševní onemocnění, mezi svými vrstevníky. Mladí lidé uvádějí, že v současnosti čelí obrovským společenským tlakům a že je zapotřebí, aby bylo o duševní zdraví mladých lidí lépe postaráno.“ Závěry Rady a zástupců vlád členských států o komplexním přístupu k duševnímu zdraví mladých lidí v Evropské unii (C/2023/1337).

(10) Eurostat, Young people in Europe – A statistical summary, 2022 (Mladí lidé v Evropě – statistický přehled, 2022). Podle údajů Eurostatu byla v roce 2021 čtvrtina (25,3 %) mladých lidí v EU ohrožena chudobou nebo sociálním vyloučením. V případě všech věkových kategorií byl tento podíl nižší: o něco více než jedna pětina (21,7 %).

(11) Evropská komise, Employment and Social Developments in Europe – Young Europeans: employment and social challenges ahead, 2022 (Zaměstnanost a sociální vývoj v Evropě – Mladí Evropané: zaměstnanost a budoucí sociální výzvy, 2022).

(12) Body 10 a 18 závěrů Rady a zástupců vlád členských států o komplexním přístupu k duševnímu zdraví mladých lidí v Evropské unii (C/2023/1337).

(13) Práce s mládeží popsaná v doporučení Rady Evropy CM/Rec(2017)4 a v usnesení Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o rámci, kterým se ustavuje Evropská agenda práce s mládeží (2020/C 415/01).

(14) Body 3 a 4 závěrů Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o podpoře mezigeneračního rozměru v oblasti mládeže s cílem podpořit dialog a sociální soudržnost (2022/C 495/03); bod 10 závěrů Rady o přínosu kvalitní práce s mládeží pro rozvoj, dobré životní podmínky a sociální začleňování mladých lidí (2013/C 168/03).

(15) „Intersectionalitu“ lze popsat jako analytický nástroj pro studium a pochopení způsobů, jakými se osobní charakteristiky a identity prolínají a jak toto prolínání přispívá ke konkrétním zkušenostem dané osoby s diskriminací, a pro reakci na tyto způsoby. Viz rovněž poznámka pod čarou 16 „strategického rámce EU pro rovnost, začlenění a účast Romů na období 2020–2030“.

(16) Závěry Rady a zástupců vlád členských států o komplexním přístupu k duševnímu zdraví mladých lidí v Evropské unii (C/2023/1337).

(17) Ustanovení čl. 29 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/888 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Evropský sbor solidarity a zrušují nařízení (EU) 2018/1475 a (EU) č. 375/2014 (Úř. věst. L 202, 8.6.2021, s. 32).

(18) „Dvojí přístup: Politiky, které usilují o zlepšení života mladých lidí, nemohou být nikdy omezeny pouze na oblast mládeže. Proto je i nadále zásadně důležitý dvojí přístup, který byl dohodnut v předchozím rámci pro spolupráci (2010–2018), neboť má za cíl řešit otázky relevantní pro oblast mládeže, a to na jedné straně začleňováním iniciativ napříč různými oblastmi politik a prostřednictvím zvláštních iniciativ v odvětví mládeže na straně druhé.“ (usnesení o rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže: Strategie Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027 (2018/C 456/01, s. 3).

PŘÍLOHA I

Politická východiska

Při přijímání těchto závěrů Rada a zástupci vlád členských států, zasedající v Radě, vzali na vědomí tyto dokumenty:

—	sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o Evropském roce mládeže 2022 (COM/2024/1 final),

—	závěry Rady a zástupců vlád členských států o komplexním přístupu k duševnímu zdraví mladých lidí v Evropské unii (C/2023/1337),

—	závěry Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o podpoře začleňování problematiky mládeže do rozhodovacích procesů v Evropské unii (C/2023/1342),

—	sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o komplexním přístupu k duševnímu zdraví (COM(2023) 298 final),

—	závěry Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o sociálním rozměru udržitelné Evropy pro mládež (2023/C 185/06),

—	rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/936 ze dne 10. května 2023 o Evropském roku dovedností (Text s významem pro EHP) (PE/12/2023/REV/1),

—	závěry Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o podpoře mezigeneračního rozměru v oblasti mládeže s cílem podpořit dialog a sociální soudržnost (2022/C 495/03),

—	sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Digitální dekáda pro děti a mládež: nová Evropská strategie pro lepší internet pro děti (BIK+) (COM/2022/212 final),

—	závěry Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě – Podpora zapojení mladých lidí jakožto aktérů změn v zájmu ochrany životního prostředí (2022/C 159/07),

—	rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2316 ze dne 22. prosince 2021 o Evropském roce mládeže (2022) (Text s významem pro EHP) (PE/81/2021/REV/1),

—	sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Strategie EU pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života (2021–2030) (COM/2021/615 final),

—	závěry Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o ochraně a vytváření občanského prostoru pro mladé lidi, který usnadňuje smysluplnou účast mládeže (2021/C 501 I/04),

—	doporučení Rady (EU) 2021/1004 ze dne 14. června 2021, kterým se zavádí evropská záruka pro děti (ST/9106/2021/INIT),

—	závěry Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o posilování víceúrovňové správy v rámci podpory účasti mladých lidí v rozhodovacích procesech (2021/C 241/03),

—	sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Strategie EU pro práva dítěte (COM/2021/142 final),

—	sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv (COM/2021/102 final),

—	sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Unie rovnosti: Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 (COM/2021/101 final),

—	nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027,

—	sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Strategie na posílení uplatňování Listiny základních práv v EU (COM/2020/711 final),

—	sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025 (COM/2020/698 final),

—	doporučení Rady ze dne 30. října 2020 o mostu k pracovním místům – posílení záruk pro mladé lidi a o nahrazení doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi (2020/C 372/01),

—	sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Unie rovnosti: strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů (COM/2020/620 final),

—	sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Unie rovnosti: Akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025 (COM/2020/565 final),

—	Akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024 (JOIN/2020/5 final),

—	sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 (COM/2020/152 final),

—	závěry Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o digitální práci s mládeží (2019/C 414/02),

—	usnesení Rady Evropské unie a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže: Strategie Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027 (2018/C 456/01),

—	Interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv (2017/C 428/09),

—	usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 20. května 2014 o přehledu týkajícím se procesu strukturovaného dialogu včetně sociálního začleňování mladých lidí (2014/C 183/01),

—	závěry Rady ze dne 20. května 2014 o podpoře podnikání mladých lidí v zájmu sociálního začlenění mladých lidí (2014/C 183/04),

—	závěry Rady o zlepšení sociálního začlenění mladých lidí, kteří nejsou zařazeni do pracovního procesu ani do vzdělávání či odborné přípravy (2014/C 30/03),

—	závěry Rady o přínosu kvalitní práce s mládeží pro rozvoj, dobré životní podmínky a sociální začleňování mladých lidí (2013/C 168/03),

—	závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 27. listopadu 2012 o účasti a sociálním začleňování mladých lidí se zaměřením na mladé lidi z přistěhovaleckého prostředí (2012/C 393/05),

—	Listina základních práv Evropské unie (2012/C 326/02),

—	usnesení Rady ze dne 27. listopadu 2009 o obnoveném rámci pro evropskou spolupráci v oblasti mládeže (2010–2018) (2009/C 311/01).

PŘÍLOHA III

VÝSLEDKY KONFERENCE EU O MLÁDEŽI V GENTU (BŘEZEN 2024)

Desátý cyklus dialogu EU s mládeží pod vedením trojice předsednictví Španělska, Belgie a Maďarska je pod heslem „POTŘEBUJEME MLADÉ LIDI“ tematicky zaměřen na evropský cíl v oblasti mládeže #3 týkající se inkluzivních společností, jímž je umožnit a zajistit začlenění všech mladých lidí do společnosti.

Belgické předsednictví uspořádalo v této souvislosti ve dnech 2. až 5. března 2024 v Gentu konferenci EU o mládeži. Během ní projednalo deset pracovních skupin šest témat týkajících se inkluzivních společností: 1) strukturální překážky, 2) úloha informací, 3) zdraví a duševní pohoda, 4) inkluzivní prostředí pro formální vzdělávání, 5) inkluzivní prostředí pro neformální vzdělávání a informální učení a 6) zpochybnění diskriminačních postojů a kultur.

Cílem konference bylo položit pevný základ pro politickou činnost, přičemž výsledky diskusí mají sloužit jako vodítko pro další rozvoj politiky. Výsledkem konference je šest doporučení a třicet čtyři prováděcích opatření:

Doporučení: Z diskusí v rámci pracovních skupin konference vzešlo šest doporučení ke všem šesti tématům týkajícím se inkluzivních společností. Doporučení vypracoval a upřesnil specializovaný editační tým tvořený zástupcem mládeže za belgické národní rady mládeže, zástupcem Evropského fóra mládeže, výzkumnými pracovníky, kteří se podíleli na analýze výsledků procesu konzultací, odborníkem ze střediska pro začleňování a rozmanitost SALTO a zástupcem předsednictví, a to na základě podnětů a zpětné vazby účastníků konference a s přispěním odborných znalostí ze strany delegátů ministerstev. Znění doporučení je uvedeno v bodě 26 těchto závěrů Rady.

Možná prováděcí opatření: Bylo navrženo 34 možných prováděcích opatření, která přímo vyplývají z diskusí v rámci pracovních skupin konference s přispěním odborných znalostí ze strany delegátů ministerstev. Cílem těchto opatření je převést myšlenky mládeže uvedené v šesti doporučeních do konkrétních opatření při současném respektování zásady subsidiarity, příslušných oblastí působnosti, příslušných úrovní a zúčastněných subjektů. Každé navrhované opatření specifikuje úroveň politiky, na níž by mohlo být případně provedeno.

Evropský cíl v oblasti mládeže #3 týkající se inkluzivních společností – možná prováděcí opatření

1. ZMĚNIT SYSTÉM: STRUKTURÁLNÍ PŘEKÁŽKY BRÁNÍCÍ SOCIÁLNÍMU ZAČLEŇOVÁNÍ

1.1 Výzkum zaměřený na podporu mobility mladých lidí v příhraničních regionech

Evropská komise by měla provádět výzkum přeshraniční dopravy ve venkovských oblastech a přijmout opatření k usnadnění spolupráce v rámci regionální dopravy. Zvláštní důraz by měl být kladen na účinek vytvoření větší soudržnosti mezi přeshraničními systémy stanovování cen se zaměřením na mladé lidi s omezenými příležitostmi.

Měl by být vytvořen soubor vhodných opatření.

Výsledkem by mělo být snížení cen a cenově dostupnější systém jízdného pro spotřebitele.

ÚROVEŇ:

regionální,

1.2 Nezávislost mladých lidí: dotace na bydlení pro mladé

Toto opatření se zaměřuje na všechny mladé lidi ve věku od 16 do 30 let, včetně studentů, zaměstnaných mladých lidí, mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET) apod. tím, že jim poskytuje dotace na bydlení na základě jejich sociálního a ekonomického zázemí a postavení. Provádění tohoto opatření zajišťuje rovné a spravedlivé dotace.

Výsledkem by měla být nezávislost a dobré životní podmínky mladých lidí ve všech aspektech účasti na životě společnosti.

ÚROVEŇ:

1.3 Posílení postavení v digitálním prostředí pro mladé Evropany ve venkovských a nejvzdálenějších oblastech

Evropská komise by měla vybízet členské státy, aby zajistily rovný digitální přístup pro mladé lidi v celé Evropě. To zahrnuje zavedení široké dostupnosti wi-fi ve venkovských oblastech a zajištění přístupu k notebookům pro komunity s nedostatečnou obslužností. Upřednostněním digitálního začleňování posílíme postavení mladých lidí tím, že jim poskytneme nástroje, které potřebují k práci mimo pracoviště, k rozvoji svých dovedností a přístupu k digitálním službám.

Výsledkem by mělo být zvýšení zaměstnatelnosti a lepší přístup k informacím.

ÚROVEŇ:

1.4 Bezplatná veřejná doprava pro všechny mladé lidi

Poskytovat všem mladým lidem bezplatnou veřejnou dopravu s cílem zlepšit přístup ke školám, pracovním místům a sociálním příležitostem a umožnit znevýhodněným oblastem růst v okolí hlavních uzlů veřejné dopravy. Tato iniciativa odráží uznání těžkostí, s nimiž se mladí lidé setkávají, ze strany EU a usiluje o jejich účinné řešení.

Výsledkem by mělo být udržitelné a průřezové snižování nerovností.

ÚROVEŇ:

vnitrostátní

1.5 Daň z neobydlení: finanční pobídky pro sociální bydlení pro mladé

Prostory k bydlení neobsazené více než dva roky (obývané méně než jeden měsíc v roce) jsou způsobilé k dani z neobydlení. Finanční prostředky vybrané prostřednictvím této daně se použijí k motivování pronajímatelů, aby dali svůj bytový fond k dispozici na trhu sociálního bydlení, zejména pro mladé lidi s omezenými příležitostmi.

Výsledkem by mělo být zapojení pronajímatelů do programů bydlení pro mladé a rozšíření příležitostí pro mladé lidi.

ÚROVEŇ:

vnitrostátní

1.6 Vysoce kvalitní standardy finanční gramotnosti pro všechny mladé lidi v EU

Správné porozumění finančním záležitostem (finanční gramotnost) posiluje postavení mladých lidí a umožňuje jim čelit výzvám života se sebedůvěrou a usilovat o dosažení svých dlouhodobých cílů. To vyžaduje integrovaný přístup k provádění komplexního programu finanční gramotnosti, do něhož se zapojí široká škála zúčastněných stran, jako jsou školy, podniky, banky a neziskové organizace.

Výsledkem by mělo být posílení postavení mladých lidí a posílení finanční gramotnosti a celoživotního projektového plánování mladých lidí.

ÚROVEŇ:

vnitrostátní

2. ZDRAVÍ A DUŠEVNÍ POHODA

2.1 Přístup k psychologovi v každé škole

Členské státy a kandidátské země by měly zajistit dostupnost psychologů ve všech fázích formálního vzdělávání. Začlenění psychologů do škol může zlepšit přístup k péči o duševní zdraví a pomoci při včasném zmírnění stigmatizace. Zásadní význam má aktivní zapojení celé školní komunity do preventivních postupů. Psychologové, nezávislí na pedagogických pracovnících, by měli mít pravomoc doporučit další odbornou podporu studentovi, aniž by potřebovali souhlas rodičů.

Výsledkem by měl být snadnější přístup k psychologům a k prevenci problémů v oblasti duševního zdraví.

ÚROVEŇ:

vnitrostátní

2.2 Zahrnutí rozmanitých výzkumných skupin do kritérií pro financování výzkumu v oblasti zdraví

Evropská komise by měla do kritérií pro poskytování finančních prostředků na výzkum v oblasti zdravotnictví zahrnout rozmanité skupiny. Z výzkumu provedeného společností McKinsey & Company na téma „Closing the data gap in women’s health (Odstranění nedostatků v údajích týkajících se zdraví žen)“ vyplývá, že v oblasti lékařského výzkumu existuje genderová předpojatost. Většina obyvatelstva je tak vyloučena z účinně fungující zdravotní péče. Tento problém se týká zejména mladých žen, u nichž je méně pravděpodobné, že budou diagnostikovány.

Výsledkem by mělo být dosažení nižší úmrtnosti a spravedlivých systémů zdravotní péče pro mladé lidi.

ÚROVEŇ:

2.3 Podpora vzdělávání a iniciativ zaměřených na duševní pohodu mladých lidí

Evropská komise a členské státy by měly na základě strategie pro duševní zdraví 2023 podporovat programy, které zvyšují povědomí mladých lidí o životní pohodě a duševním zdraví prostřednictvím neformálního vzdělávání, výměny osvědčených postupů a informací založených na výzkumu. Sdílení, podpora a popularizace stávajících metodik a programů by měly probíhat prostřednictvím různých platforem v rámci členských států. K provádění tohoto opatření se vybízejí rovněž kandidátské země EU.

Výsledkem by mělo být zvýšení kapacit zúčastněných stran a posílení duševní odolnosti mladých lidí.

ÚROVEŇ:

2.4 Zahrnutí zdraví jako důvodu diskriminace do právních předpisů

Členské státy by měly zahrnout zdraví na seznam důvodů vedoucích k diskriminaci, přičemž pojem zdraví pokrývá duševní i tělesný zdravotní stav, a to s cílem chránit jednotlivce před diskriminací, například na pracovišti a v rámci vzdělávání. Právní rámec by měl chránit všechny občany, včetně studentů a zaměstnanců, kteří mají zdravotní potíže, a poskytovat jim nezbytné zdroje, aby mohli ve svém prostředí rovnocenně se rozvíjet.

Výsledkem by měl být rovný přístup ke vzdělání a k práci pro každého.

ÚROVEŇ:

2.5 Program odborné přípravy v oblasti duševní pohody pro pedagogy a pracovníky s mládeží

Pedagogové a pracovníci s mládeží by měli absolvovat povinnou, počáteční a další odbornou přípravu zaměřenou na empatii a životní dovednosti, aby mohli účinně komunikovat, poskytovat podporu v oblasti duševní pohody a podněcovat zvyšování povědomí mezi mladými lidmi, a přizpůsobenou jejich potřebám. Kromě toho by příslušné orgány měly průběžně aktualizovat potřebné materiály s využitím stávajících nástrojů a programů EU. To by mělo být náležitě financováno příslušnými orgány. K provádění tohoto opatření se vybízejí rovněž kandidátské země EU.

Výsledkem by mělo být zajištění přístupu mladých lidí k pracovníkům vyškoleným v oblasti podpory duševního zdraví.

ÚROVEŇ:

3. INKLUZIVNÍ UČEBNÍ PROSTŘEDÍ – FORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A ŠKOLY

3.1 Začlenění neformálního vzdělávání vedeného nevládními organizacemi do formální občanské výchovy

Motivovat školy, aby zapojovaly nevládní organizace vedené mladými lidmi, ve spolupráci s pracovníky s mládeží, do provádění vzdělávacího programu občanské výchovy s využitím neformálních metod. Tuto iniciativu by měly podporovat orgány EU. Kurz by měl využívat vnitrostátní vzdělávací programy a měl by být připraven spolu s pracovníky s mládeží a učiteli. Kurzy nevládních organizací vedených mladými lidmi umožní mladým lidem dozvědět se více o občanské společnosti, poskytnou jim více příležitostí k zapojení a zvýší sociální začlenění tím, že jim poskytnou prakticky zaměřené zkušenostní učení zprostředkované vrstevníky.

Výsledkem by mělo být zajištění příležitostí zapojit se a získat praktické dovednosti prostřednictvím občanské výchovy.

ÚROVEŇ:

místní,

vnitrostátní,

3.2 Vytvoření právních rámců pro celostátní a inkluzivní regionální subjekty zastupující studenty

Členské státy by tyto právní rámce měly provádět s cílem vymezit studentskou samosprávu, podporovat občanskou angažovanost a stanovit určitou míru rozhodovací pravomoci v oblasti správy věcí veřejných, čímž studentům umožní, aby se stali významnými zúčastněnými stranami v rozhodovacích procesech na všech úrovních. Tyto struktury musí ve své činnosti a v rámci celého svého uspořádání upřednostňovat intersekcionalitu a zajistit, aby byli k dispozici pracovníci pro inkluzivnost a rozmanitost. Tento právní rámec musí studentům zaručit svobodu vyjadřovat své obavy a poskytovat zpětnou vazbu.

Výsledkem by mělo být posílení zastoupení, samosprávy a participace studentů a demokratické důvěry.

ÚROVEŇ:

místní,

regionální,

vnitrostátní

3.3 Zlepšení antidiskriminačních postupů v odborném vzdělávání a přípravě

Je třeba vytvořit podpůrné systémy pro studenty, kteří hledají pracovní stáže, a usnadnit jim účast ve výběrových řízeních na učňovskou přípravu prostřednictvím:

—	provádění právně závazných antidiskriminačních politik, které mají být zahrnuty do dohod mezi institucemi odborného vzdělávání a přípravy a podniky nabízejícími učňovskou přípravu;

—	požadavku, aby zaměstnavatelé přihlásili učně k pojištění odpovědnosti na pracovišti;

—	anonymizace postupů podávání přihlášek pro učně, kteří hledají pracovní stáže, aby se zajistilo, že jejich identita (například gender, věk, etnický původ, zdravotní postižení) nebude příčinou diskriminace.

Výsledkem by mělo být snížení pravděpodobnosti, že učni v rámci odborného vzdělávání a přípravy budou při přijímacím řízení a během pracovních stáží čelit diskriminaci.

ÚROVEŇ:

regionální,

vnitrostátní,

3.4 Společné vzdělávací iniciativy se studenty škol z různého prostředí

Mladí lidé z různého prostředí, včetně těch s omezenými příležitostmi, by měli spolupracovat v rámci společných iniciativ v neformálním prostředí (například spolupráce mezi školami pro žáky se speciálními potřebami a jinými školami). Školy by měly pořádat společné činnosti s jedním cílem a zaměřit se v rámci příslušného procesu na vzájemné učení. Takové činnosti odstraňují překážky, a umožňují tak mladým lidem vzájemnou interakci a obohacení. Financování má zásadní význam pro to, aby všichni mladí lidé měli spravedlivou možnost se zapojit.

Výsledkem by mělo být sdílení zkušeností a zlepšení vzájemného poznání a porozumění mezi různými skupinami mladých lidí.

ÚROVEŇ:

místní, vnitrostátní

3.5 Zjednodušení financování v oblasti vzdělávání pro mladé lidi s omezenými příležitostmi

Přidělit zvláštní finanční prostředky na zavedení podpůrných programů ve vzdělávacích institucích ve všech fázích vzdělávání pro účastníky, kteří se potýkají s různými formami znevýhodnění. Tyto finanční prostředky budou vyčleněny na individualizované podpůrné služby, včetně poskytování podpůrných technologií a rozvoje infrastruktury, s cílem pokrýt různé potřeby těchto účastníků vzdělávání týkající se přístupu.

Výsledkem by mělo být zlepšení přístupu ke vzdělávání pro marginalizované účastníky a zvýšení úspěšnosti jejich vzdělávání.

ÚROVEŇ:

místní, vnitrostátní, EU

3.6 Celoživotní odborná příprava učitelů v oblasti začleňování

Vytvořit v rámci programu Erasmus+ konkrétní projekty „školení školitelů“ v oblasti začleňování a rozmanitosti pro učitele, kteří budou poté sdílet své znalosti a dovednosti s kolegy ve svých školách. Vypracovat vnitrostátní/regionální programy pro školy zaměřené na výměnu a hodnocení postupů v oblasti začleňování a rozmanitosti. To by mělo školám umožnit, aby zlepšily svůj přístup k začleňování a rozmanitosti, a usnadnit průběžnou reflexi o jejich vlastních postupech.

Výsledkem by mělo být, že učitelé získají lepší povědomí o začleňování i příslušné dovednosti.

ÚROVEŇ:

místní, vnitrostátní, EU

4. INKLUZIVNÍ UČEBNÍ PROSTŘEDÍ: NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A INFORMÁLNÍ UČENÍ A PRÁCE S MLÁDEŽÍ

4.1 Podpora profesionalizované práce s mládeží v celé Evropě prostřednictvím strukturálních investic a odborné přípravy

Uznání informálního učení a práce s mládeží při vytváření inkluzivních prostorů. Podporovat akademický výzkum založený na důkazech s cílem podpořit dopady práce s mládeží. Financování by mělo být udržitelné a strukturální a mělo by zajistit lepší služby pro mladé lidi a odbornou přípravu v oblasti začleňování. Posílit uznávání odborných znalostí pracovníků s mládeží prostřednictvím společných norem.

Výsledkem by mělo být zajištění ochrany práv mladých lidí ze znevýhodněného prostředí.

ÚROVNEŇ:

vnitrostátní,

4.2 Zajištění budování kapacit a soustavného dialogu mezi pracovníky s mládeží a zúčastněnými stranami

Tohoto opatření má být dosaženo ve třech fázích: 1) fáze konzultací, během níž se pracovníci s mládeží a pedagogičtí pracovníci v oblasti neformálního vzdělávání a informálního učení účastní dialogu s tvůrci politik s cílem zmapovat své potřeby; 2) fáze tvorby akčního plánu, během níž se činitelé s rozhodovací pravomocí dohodnou na souboru opatření v oblastech vymezených v předchozí fázi, se zaměřením na cíle; 3) fáze provádění a hodnocení, během níž se opatření provádějí a posuzují se jejich dopady.

Výsledkem by měla být záruka pokrytí potřeb pracovníků s mládeží a zavedení soustavného dialogu.

ÚROVNEŇ:

vnitrostátní

4.3 Zlepšení přístupu k možnostem financování na místní úrovni

Zavedení lokalizovaného a zjednodušeného rámce financování neformálního vzdělávání a posílení postavení mladých lidí. Toto opatření by mělo být financováno prostřednictvím zvláštních rozpočtů, jejichž zdroje budou zajištěny ze stávajících programů na evropské i vnitrostátní úrovni. Toto financování by mělo umožnit provádění komunitních iniciativ zaměřených na znevýhodněné mladé lidi. Informace o tomto rámci by měly být snadno dostupné prostřednictvím různých a relevantních komunikačních kanálů a struktur. Přístup k financování musí být umožněn na základě jednoduchého postupu podávání žádostí prostřednictvím uživatelsky vstřícných platforem.

Výsledkem by mělo být, že znevýhodnění mladí lidé získají přístup k dobře financovanému neformálnímu vzdělávání a budou z něj mít prospěch.

ÚROVEŇ:

místní

4.4 Participativní sestavování rozpočtu se zaměřením na mladé lidi

Posílit postavení mladých lidí na místní úrovni, aby se v součinnosti s různými zúčastněnými stranami prostřednictvím neformálních přístupů, výsledků založených na datech a participativních struktur mohli zapojit do participativního sestavování rozpočtu. Tím se podpoří sociální začleňování, odstraní překážky a podpoří gramotnost mladých lidí. Tento přístup navíc podnítí získávání znalostí v souvislosti s neformálním vzděláváním.

Výsledkem by mělo být větší zapojení mladých lidí a posílení soudržnosti komunit a zlepšení hospodářských příležitostí.

ÚROVEŇ:

místní,

regionální

4.5 Mobilní práce s mládeží

Členské státy by měly poskytovat zdroje na mobilní práci s mládeží za účelem oslovování mladých lidí s omezenými příležitostmi. Prostřednictvím mobilní práce s mládeží bude, společně se zúčastněnými stranami na místní úrovni, vyvíjeno úsilí o zajištění podpory, informací a programů pro mladé lidi, kteří čelí sociálnímu vyloučení. Mobilní práce s mládeží posílí součinnost mezi pracovníky s mládeží a zúčastněnými stranami na místní úrovni; jejím cílem je poskytnout mladým lidem, kteří čelí sociálnímu vyloučení, rovný přístup k příležitostem získat zkušenosti v rámci neformálního vzdělávání.

Výsledkem by mělo být zajištění rovného přístupu k příležitostem získat zkušenosti v rámci neformálního vzdělávání.

ÚROVEŇ:

místní,

vnitrostátní

4.6 Formální uznávání dobrovolné práce s mládeží

Zajistit pro dobrovolné pracovníky s mládeží bezplatnou odbornou přípravu, aby mohli průběžně získávat a upevňovat si povědomí a kompetence nezbytné pro vytváření inkluzivních a bezpečných prostorů pro mládež ve spolupráci s mládežnickými organizacemi. Po absolvování odborné přípravy obdrží dobrovolníci osvědčení, která jsou spojena s výhodami, jako jsou vysokoškolské kredity, slevy v rámci dopravy nebo kulturních akcí apod. Tato odborná příprava poskytne nezbytné znalosti a povědomí o diskriminaci, (sociálním) vyloučení a duševním zdraví.

Výsledkem by mělo být zvýšení počtu dobrovolných pracovníků s mládeží a zvýšení úrovně jejich znalostí.

ÚROVNEŇ:

vnitrostátní

5. ÚLOHA INFORMACÍ A SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ

5.1 Pořádání praktických seminářů pro mládež se zaměřením na informace a kritické myšlení ve školách

Neformální praktické semináře, koncipované společně s mladými lidmi, by ve školách měly poskytovat mládežnické organizace, přičemž jejich cílovými skupinami by měli být studenti, především studenti s omezenými příležitostmi, a jejich cílem boj proti dezinformacím. Členské státy se vyzývají, aby tyto interaktivní praktické semináře začlenily do formálního vzdělávání. Finanční prostředky pro mládežnické organizace na provádění těchto seminářů by měly pocházet z iniciativ Evropské komise.

Výsledkem by mělo být, že mladí lidé získají dlouhodobé dovednosti v oblasti kritického myšlení a mediální gramotnosti.

ÚROVEŇ:

místní,

5.2 Získávání spolehlivých zpráv, zdrojů a ověřitelných informací

Měla by být zřízena nezávislá inkluzivní platforma, na které lze ověřovat fakta. Platforma poskytne inkluzivní nástroje pro vzdělávání v oblasti mediální gramotnosti a její zlepšování. Vzhledem k tomu, že taková platforma již v některých členských státech částečně existuje, vybízíme k činnostem vzájemného učení za účelem sdílení osvědčených postupů, zejména se zaměřením na mladé lidi s omezenými příležitostmi. V zájmu zajištění správného inkluzivního provádění vybízíme mladé lidi z různých prostředí, aby se na přípravě platformy podíleli.

Výsledkem by mělo být předcházení předsudkům a posílení postavení mladých lidí s omezenými příležitostmi.

ÚROVEŇ:

5.3 Kampaň za kvalitní informační a mediální gramotnost s cílem posílit postavení mladých lidí

Orgány EU by měly ve spolupráci s členskými státy zahájit kampaň s dlouhodobými účinky tím, že poskytnou zdroje na společenské, vzdělávací a informační iniciativy a programy zaměřené na mladé lidi. Kampaň zvýší povědomí o kvalitě konzumace informací a médií mladými lidmi jako významného faktoru sociálního začleňování. Bude mít intenzivní mediální publicitu v Evropě, přičemž jedním z jejích ústředních bodů by mohl být Světový týden mediální a informační gramotnosti OSN.

Výsledkem by mělo být, že mladí lidé budou schopni rozpoznat kvalitní informace a odolávat dezinformacím.

ÚROVEŇ:

vnitrostátní,

5.4 Vytvoření inkluzivních prostorů pro mládež plnících funkci informačních center

Členské státy by měly podporovat obce, aby na místní úrovni zřizovaly prostory pro mládež, které jsou pro mladé lidi přitažlivé, poskytují experimentální prostory pro učení a mají dobré vybavení vhodné pro mladé lidi i pro pracovníky s mládeží. Tyto prostory by měly být dobře vybaveny a disponovat dostatečnými zdroji, jak finančními, tak lidskými. Pracovníci s mládeží by měli být dobře informovaní a dobře proškolení, měli by být schopni nasměrovat mladé lidi ke spolehlivým zdrojům informací a vytvářet kvalitní programy.

Výsledkem by mělo být posílení postavení mladých lidí, jejich dobrá informovanost a aktivní přístup.

ÚROVEŇ:

místní,

regionální

5.5 EU jednoduše a srozumitelně: systematické poskytování inkluzivních informací pro všechny

Orgány EU by měly soustavně uplatňovat přístup spočívající v tom, že veškeré informace EU určené veřejnosti, jako jsou internetové stránky, politická opatření a programy, které jsou relevantní pro mladé lidi, budou k dispozici ve snadno čitelném a srozumitelném a přístupném jazyce prostřednictvím audiovizuálních formátů, znakového jazyka a ve všech evropských jazycích. Toho by mělo být dosaženo stanovením kritérií a pokynů, jak tyto informace formulovat, a využitím tematických skupin, jež před zveřejněním provedou kontrolu kvality z hlediska přístupnosti informací.

Výsledkem by mělo být posílení postavení, využívání příležitostí a zvýšení důvěry v EU.

ÚROVEŇ:

6. ZPOCHYBŇOVÁNÍ DISKRIMINAČNÍCH POSTOJŮ A KULTUR

6.1 Používání inkluzivního jazyka v politických dokumentech EU

EU by měla přepracovat aktuální politické dokumenty a případně nahradit diskriminační spojení, pojmy či výrazy inkluzivními ekvivalenty. Veškeré nové politické rámce by měly být formulovány inkluzivním jazykem a posuzovány s ohledem na zastoupení všech jednotlivců bez ohledu na věk, rasu, gender, náboženské vyznání, etnický původ a zdravotní postižení. Tyto pokyny by se měly dodržovat při překladu politik do ostatních úředních jazyků, aby se zajistilo dodržování aspektů inkluzivního jazyka.

Výsledkem by mělo být, že všichni, jichž se tyto dokumenty týkají, se budou cítit zastoupeni a začleněni.

ÚROVEŇ:

vnitrostátní,

6.2 Podpora celoživotního učení zaměřeného na přijetí rozmanitosti a na vytváření povědomí o rozmanitosti

V zájmu boje proti diskriminačním postojům a kulturám by ve všech fázích života občanů mělo být podporováno celoživotní učení se zaměřením na přijetí rozmanitosti a vytváření povědomí o rozmanitosti. Učební materiály by měly klást důraz na kulturní výměnu, inkluzivnost, intersekcionalitu a mísení společenských skupin. Měly by být přístupné (online či offline) a snadno převoditelné do různých oblastí společnosti, mimo jiné do povinného vzdělávání dětí a do odvětví zaměstnanosti.

Výsledkem by mělo být vytvoření povědomí o rozmanitosti, jež bude formovat všeobecné přijetí rozmanitosti jednotlivci.

ÚROVEŇ:

vnitrostátní,

6.3 Uplatňování intersekcionálního a reprezentativního přístupu ke všem strategiím

Členské státy by při provádění mechanismů a strategií ve všech oblastech politiky měly uplatňovat intersekcionální přístup s cílem bojovat proti diskriminačním postojům a kulturám (například zajistit, aby dialog EU s mládeží byl inkluzivnější, nebo se více podílel na tvorbě či řádném provádění vnitrostátních plánů). Toho je třeba dosáhnout zapojením osob s vlastními zkušenostmi, jakož i zastupitelských struktur do udržitelného participativního procesu, a to s ohledem na dotčené osoby a v souladu s Úmluvou OSN o právech dítěte a dalšími úmluvami v oblasti lidských práv.

Výsledkem by mělo být vytvoření společnosti, která zaručuje respektování individuálních potřeb v plném rozsahu.

ÚROVEŇ:

vnitrostátní

6.4 Záruka rovnosti práv: šířit řádné ověřování dopadů předpisů EU na mladé lidi (Youth Test) na všech úrovních

Při tvorbě politik nejsou vždy zohledňovány potřeby všech mladých lidí, což ztěžuje uplatňování jejich hospodářských, sociálních a kulturních práv v plném rozsahu. Řádné ověření dopadů předpisů EU na mladé lidi, považované za nástroj posuzování dopadů, by mělo mít dvě fáze: fázi předběžného hodnocení možného dopadu navrhovaného aktu a fázi následného hodnocení, během níž jsou sledovány krátkodobé a dlouhodobé dopady přijatého právního předpisu.

Výsledkem by mělo být zohledňování potřeb a problémů mladých lidí.

ÚROVEŇ:

místní,

regionální,

vnitrostátní,

6.5 Financování mezigeneračních prostorů v evropských obcích z prostředků EU

Organizované i neorganizované skupiny nebo jednotlivci a místní správy by měli mít možnost zažádat o finanční prostředky na bezpečné volně přístupné prostory, ve kterých by se mohli jednotlivci či skupiny jednotlivců potkávat. Komunitám by měla být poskytnuta příležitost k vzájemnému setkávání a poznávání.

Tyto prostory by měly být bezplatné, přístupné a bezpečné a měly by umožňovat zapojení nejrůznějších skupin.

Do zpracování projektů na (opětovné) využití nevyužívaných prostor by se měli zapojit jejich koncoví uživatelé, a to ve všech aspektech od vybavení až po řízení a provoz.

Výsledkem by mělo být přebudování nebo vybudování 1 500 prostorů v rámci EU.

ÚROVEŇ:

místní,

vnitrostátní,

6.6 Předcházení předsudkům prostřednictvím přijetí menšinových skupin a výchovy k sebepoznání

—	Podporovat přijetí menšinových skupin prostřednictvím jejich větší prezentace v různých typech informačních zdrojů, jako jsou učebnice či filmy. Podporovat produkci filmů, které výstižně zobrazují menšinové skupiny, a zajistit jejich viditelnost v celostátním televizním vysílání.

—	Podporovat formální vzdělávání podporou výukových programů v oblasti sebepoznání, jichž by se učitelé účastnili jindy než během prázdnin. Poskytovat granty na usnadnění účasti a začlenit výuku sebepoznání do školního vyučování.

—	Naší snahou je pokračující podpora činností zaměřených na výchovu k sebepoznání spolu s cílenou podporou pro iniciativy zaměřené na internátní prostředí.

Výsledkem by měla být podpora vzájemného porozumění, překonávání předsudků a posílení postavení pedagogických pracovníků.

ÚROVEŇ:

místní,

regionální,

vnitrostátní,