1)

Musí být článek 20 SFEU vykládán v tom smyslu, že není vyloučeno, že rodiči ze třetí země musí být přiznáno odvozené právo pobytu v členském státě, jehož státní příslušnost má jeho nezletilé dítě a v němž se jeho dítě zdržuje, bez využití jeho práv občana Unie, zatímco tento rodič ze třetí země má právo pobytu v jiném členském státě?

Není-li vyloučeno, že rodiči ze třetí země musí být přiznáno odvozené právo pobytu v členském státě, jehož státní občanství má jeho nezletilé dítě a v němž se jeho dítě zdržuje, bez využití jeho práv občana Unie, zatímco tento rodič ze třetí země má právo pobytu v jiném členském státě:

2)

Vyplývá z článku 20 SFEU s přihlédnutím k čl. 5 písm. a) a b) a čl. 6 odst. 2 směrnice 2008/115 (2) v případě vztahu závislosti, který odůvodňuje přiznání odvozeného práva pobytu na základě článku 20 SFEU, povinnost příslušného orgánu se ujistit, zda využití práva volného pohybu a pobytu odpovídá nejlepšímu zájmu dítěte a zda je možné dále vést rodinný život, než rodiči, který má státní příslušností třetí země, uloží povinnost se neprodleně vydat do členského státu, v němž má právo pobytu nebo jiné oprávnění k pobytu, a mělo by k těmto faktorům být přihlédnuto při posuzování žádosti o odvozené právo pobytu?