1)

Článek 16 první pododstavec směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty

musí být vykládán v tom smyslu, že

o použití zboží osobou povinnou k dani, které tvoří součást jejího obchodního majetku tak, že toto zboží přenechá bez úplaty, ve smyslu tohoto ustanovení, které se považuje za dodání zboží za úplatu, se jedná tehdy, pokud tato osoba povinná k dani teplo, které vyrobila, bezúplatně poskytne jiným osobám povinným k dani pro účely jejich ekonomických činností, přičemž skutečnost, zda tyto jiné osoby povinné k dani toto teplo použijí pro účely plnění, která je opravňují k odpočtu daně z přidané hodnoty, není v této souvislosti relevantní.

2)

Článek 74 směrnice 2006/112

musí být vykládán v tom smyslu, že

nákladová cena ve smyslu tohoto ustanovení zahrnuje nejen přímé výrobní nebo produkční náklady, ale i náklady, které jsou přičitatelné nepřímo, jako například výdaje na financování, bez ohledu na to, zda byly tyto náklady zatíženy daní z přidané hodnoty na vstupu, či nikoli.