1)

Brání unijní právní úprava takovému výkladu ze strany Tribunal Supremo (Nejvyšší soud) ve vztahu k poplatku za poskytnutí úvěru, podle něhož pouhé uvedení výše ujednání v hypoteční smlouvě a toho, že tato částka nepřesahuje stanovený limit, postačuje k tomu, aby s ohledem na čl. 4 odst. 2 směrnice 93/13/EHS (1) byla konstatována neexistence zneužívající povahy z důvodu netransparentnosti, a to i bez uvedení obsahu nebo časového upřesnění v tomto ujednání?

2)

Pokud je předmětné ujednání oznámeno spotřebiteli předem a není chápáno tak, že spadá do činnosti poskytování bankovních úvěrů, jak je uvedeno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU (2), a pokud se má za to, že nesouvisí se samotným smluvním úrokem, a pokud nemusí být vystaveny faktury a konečně specifikovány služby před jejich poskytnutím spotřebiteli, jsou tato opomenutí [spočívající v nevystavení faktur a v tom, že tyto služby nejsou spotřebiteli předem specifikovány] v rozporu s unijním právem, neboť ovlivňují transparentnost předmětného ujednání v materiálním smyslu?