P9_TA(2023)0397

Účinnost sankcí EU vůči Rusku

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. listopadu 2023 o účinnosti sankcí EU vůči Rusku (2023/2905(RSP))

(C/2024/2838)

Evropský parlament,

—	s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku a Ukrajině, zejména od vystupňování útočné války Ruska proti Ukrajině v únoru 2022,

—	s ohledem na Chartu Organizace spojených národů,

—	s ohledem na 11 postupně přijatých balíčků sankcí vůči Rusku, které EU přijala od února 2022,

—	s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2022/2332 ze dne 28. listopadu 2022, kterým se porušování omezujících opatření Unie určuje jako oblast trestné činnosti splňující kritéria stanovená v čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (1),

—	s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci ze dne 7. července 2023 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o vymezení trestných činů a sankcí za porušení omezujících opatření Unie,

—	s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

vzhledem k tomu, že od 24. února 2022, kdy Rusko opětovně zahájilo nevyprovokovanou, neoprávněnou a nezákonnou útočnou válku proti Ukrajině, se geopolitická situace v Evropě zásadně změnila; vzhledem k tomu, že ruské vojenské síly provádí útoky na obytné oblasti a civilní infrastrukturu, při kterých nerozlišují cíle, zabily tisíce ukrajinských civilistů, násilně deportovaly a nezákonně vězní ukrajinské občany v Rusku a na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny a páchají teroristické činy po celé zemi;

vzhledem k tomu, že od plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 uvalila EU na Rusko 11 balíčků sankcí, jejichž cílem je oslabit jeho ekonomickou základnu, a tak omezit jeho schopnost vést válku, a to včetně omezujících opatření proti téměř 1 800 osobám a subjektům odpovědným za válku na Ukrajině nebo do této války zapojeným, zákazů dovozu celé řady zboží a služeb z Ruska, např. ropy a surovin, a zákazu vývozu zbraní, vojenského vybavení a zboží dvojího užití do Ruska; vzhledem k tomu, že tyto sankce také zahrnují zákaz veškerých transakcí s ruskou centrální bankou, vyloučení klíčových ruských bank ze systému předávání finančních transakcí SWIFT a přerušení vysílání a distribuce některých dezinformačních médií vlastněných nebo podporovaných ruským státem;

vzhledem k tomu, že Rada navíc uložila omezující opatření v rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv vůči několika osobám odpovědným za závažná porušení lidských práv v Ruské federaci a na územích Ukrajiny, která Rusko dočasně obsadilo; vzhledem k tomu, že EU rovněž přijala další sankce vůči Bělorusku v reakci na jeho zapojení do útočné války proti Ukrajině a vůči Íránu ve spojitosti s použitím íránských bezpilotních letounů ve válce s Ruskem;

vzhledem k tomu, že s měřením dopadu sankcí je spojena řada problémů, včetně nedostatku spolehlivých údajů a statistik; vzhledem k tomu, že dopad sankcí EU nelze snadno oddělit od dopadu sankcí USA a dalších sankcí, ruských recipročních sankcí nebo dopadu útočné války Ruska proti Ukrajině; vzhledem k tomu, že většina odborníků varuje, že ačkoli sankce fungují, jejich dopad není dostatečně silný na to, aby omezil schopnost Ruska vést válku proti Ukrajině, a vyzývají k dalším opatřením, která by zvýšila rozsah a vynucování sankcí; vzhledem k tomu, že ačkoli jsou sankce EU proti Rusku bezprecedentní, zdá se, že jejich dopad na ruskou ekonomiku je zatím menší, než se původně předpokládalo, a objevují se znepokojivé známky toho, že účinnost sankcí vyprchává; vzhledem k tomu, že sankce proti Rusku donutily a stále nutí své cíle k neustálému hledání nákladných způsobů, jak je obejít;

vzhledem k tomu, že členské státy EU společně s koalicí pro zastropování cen zavedly cenové stropy pro ropu dopravovanou po moři, minerální oleje a oleje získané z živičných nerostů, které pocházejí z Ruska nebo jsou z Ruska vyváženy; vzhledem k tomu, že tyto cenové stropy stanovily na 60 USD za barel ropy, 45 USD za barel diskontních ropných produktů a 100 USD za barel prémiových ropných produktů; vzhledem k tomu, že v různých studiích se odhaduje, že výrobní náklady na barel ruské ropy činí přibližně 15 USD a na barel nafty 20 USD; vzhledem k tomu, že stávající cenové stropy tudíž stále umožňují Putinovu režimu značné zisky;

vzhledem k tomu, že příjmy Ruska z vývozu ropy a zemního plynu v období od ledna 2022 do ledna 2023 klesly o 38 %; vzhledem k tomu, že podíl Ruska na pokrytí evropské poptávky po plynu klesl ze 45 % v roce 2021 na 23 % v roce 2022 a na méně než 10 % v lednu 2023; vzhledem k tomu, že ze zpráv vyplývá, že objem ruské výroby zkapalněného zemního plynu se zvýšil na rekordní úroveň; vzhledem k tomu, že navzdory sankcím EU na ruské uhlí se jeho produkce oproti roku 2021 zvýšila o 0,3 % a dosáhla rekordní úrovně; vzhledem k tomu, že od začátku války získalo Rusko z vývozu fosilních paliv příjmy ve výši 532 miliard EUR, z čehož nákupy členských států představovaly více než 178 miliard EUR; vzhledem k tomu, že jen v roce 2022 činily příjmy z ruských energetických zdrojů 321 miliard USD;

vzhledem k tomu, že od srpna 2023 je zřejmé, že Rusko hledá nové způsoby, jak obejít cenový strop ropných sankcí, a ceny ruské ropy na světových trzích začaly růst; vzhledem k tomu, že Rusko bylo schopno přesměrovat vývoz ropy z Evropy na alternativní trhy, jako je Indie, Čína a Turecko; vzhledem k tomu, že dovoz ropných produktů vyrobených z ruské ropy do EU z Indie a dalších zemí prudce vzrostl, čímž se vytvořila zadní vrátka pro ruskou ropu a oslabil se dopad sankcí EU; vzhledem k tomu, že nejvyšší podíl ruské ropy přepravila v letech 2022 i 2023 plavidla ve vlastnictví EU; vzhledem k tomu, že v roce 2022 činil podíl příjmů z vývozu energetických surovin jednu třetinu celkových příjmů rozpočtu Ruské federace; vzhledem k tomu, že sankce na vývoz ruských energetických surovin mají silný dopad na příjmy ruského státu; vzhledem k tomu, že po zavedení cenového stropu na ropu v prosinci 2022 se příjem Ruska z vývozu energetických surovin v porovnání s úrovní před válkou významně snížil; vzhledem k tomu, že příjmy Ruska z ropy se v první polovině roku 2023 opět zvýšily a vzrostly na nejvyšší úroveň od listopadu 2022;

vzhledem k tomu, že nákupy ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) nebo ropy ruského původu členskými státy EU ze třetích zemí nejsou omezeny a v současné době se pohybují výrazně nad úrovní z doby před únorem 2022; vzhledem k tomu, že Rusko je druhým největším dodavatelem LNG do EU, hned za USA; vzhledem k tomu, že zvýšení dovozu LNG z Ruska je v rozporu s cílem EU ukončit závislost na ruských fosilních palivech; vzhledem k tomu, že Rusko stále vydělává na vývozu fosilních paliv přibližně 690 milionů EUR denně (údaje ze srpna 2023); vzhledem k tomu, že EU stále posílá do Ruska 2 miliardy EUR měsíčně za fosilní paliva; vzhledem k tomu, že kvůli pokračujícímu dovozu plynu plynovody a LNG a různým výjimkám ze zákazu dovozu ropy a ropných produktů zůstává EU stále jedním z největších odběratelů ruských fosilních paliv;

vzhledem k tomu, že podle oficiálních ruských údajů zaznamenalo ruské hospodářství v roce 2022 údajně pokles pouze o 2,1 %, což je mnohem méně, než se očekávalo, a to navzdory útočné válce proti Ukrajině a mezinárodním sankcím; vzhledem k tomu, že Mezinárodní měnový fond na základě oficiálních ruských údajů předpokládá, že růst ruské ekonomiky v roce 2023 dosáhne 2,2 % a v roce 2024 1,1 %; vzhledem k tomu, že Rusko oznámilo, že v roce 2024 bude jeho rozpočet na obranu navýšen o téměř 70 % a dosáhne 107 miliard EUR, tj. 6 % HDP (oproti 63 miliardám EUR, tj. 3,9 % HDP v roce 2023);

vzhledem k tomu, že dne 1. listopadu 2023 však ruský prezident vyzval oficiální představitele, aby řešily otázku vysoké inflace, a varoval, že ruská ekonomika čelí zvýšenému tlaku v důsledku západních sankcí; vzhledem k tomu, že inflace je v Rusku i nadále vysoká a stále roste, jelikož jeho ekonomika se potýká s oslabeným rublem a rostoucími vojenskými výdaji na ofenzívu na Ukrajině;

K.	vzhledem k tomu, že dovoz z Ruska do EU od února 2022 klesá; vzhledem k tomu, že navzdory sankcím některé členské státy od února 2022 v praxi zvýšily obchod s Ruskem;

vzhledem k tomu, že řada společností z EU využívá výjimky podle nařízení Rady (EU) č. 269/2014 (2), a tudíž i nadále obchodují s ruskými subjekty, na které se vztahují finanční a obchodní sankce; vzhledem k tomu, že pravomoc udělovat výjimky náleží vnitrostátním orgánům a orgány EU jsou o udělených výjimkách pouze informovány, aniž by je mohly zpochybnit; vzhledem k tomu, že Parlament a další orgány nemají k těmto zásadním informacím přístup; vzhledem k tomu, že tato praxe udělování výjimek značně snižuje požadovaný dopad sankcí EU, a tím zbavuje jeden z hlavních nástrojů zahraniční politiky EU jeho účinnosti a důvěryhodnosti;

vzhledem k tomu, že Rusko se ve snaze čelit sankcím obrací na země, které sankce neuplatňují, s cílem získat od nich technologie a další produkty; vzhledem k tomu, že stále užší vztahy mezi Ruskem a Čínou, a to jak v oblasti obchodu s energií a zbožím dvojího užití, tak i v oblasti diplomatické a strategické podpory, brání dopadu sankcí EU na Rusko; vzhledem k tomu, že ruský obchod s Čínou dosáhl v letech 2022 a 2023 rekordní výše; vzhledem k tomu, že Čína je nyní zdrojem přibližně poloviny ruského dovozu, zatímco před válkou to byla čtvrtina; vzhledem k tomu, že objem obchodu Ruska s Indií a Tureckem se rovněž výrazně zvýšil;

vzhledem k tomu, že z několika analýz ukořistěných ruských zbraní vyplývá, že Rusko díky své schopnosti najít alternativní dodavatele a cesty nadále dováží vysoce důležité součástky ze západu, přičemž dovoz klíčových produktů, například polovodičů, dokonce vzrostl nad úroveň před zavedením sankcí; vzhledem k tomu, že z některých zemí, které sankce nezavedly, jako je Čína, Turecko, Spojené arabské emiráty, Kazachstán, Kyrgyzstán, některé země jižního Kavkazu a Srbsko, se stala centra, přes něž ruské subjekty přesměrovávají výrobky, které dovážejí z EU do Ruska, případně tyto země slouží jako alternativní trasy pro dovoz zboží dvojího užití a technologií a zařízení vyrobených v zahraničí;

O.	vzhledem k tomu, že v prosinci 2022 EU jmenovala Davida O'Sullivana zvláštním mezinárodním vyslancem pro uplatňování sankcí EU; vzhledem k tomu, že do nejnovějšího balíčku sankcí přijatého v červnu 2023 byl zahrnut zvláštní nástroj, který má zabránit jejich obcházení;

vzhledem k tomu, že do balíčků sankcí stále nebyla zahrnuta společnost Rosatom ani ruská jaderná energetika celkově; vzhledem k tomu, že Rosatom zajišťuje prostřednictvím svých dceřiných společností dovoz technologií a materiálů zásadního významu pro ruský vojensko-průmyslový komplex; vzhledem k tomu, že v letech 2022 a 2023 členské státy významně pokročily v omezování závislosti na ruském jaderném průmyslu;

Q.	vzhledem k tomu, že dne 2. prosince 2022 předložila Komise návrh směrnice o vymezení trestných činů a sankcí za porušení omezujících opatření Unie (3), jejímž cílem je usnadnit ve všech členských státech vyšetřování, stíhání a trestání případů, kdy jsou sankce EU porušovány;

R.	vzhledem k tomu, že ruská občanská společnost a představitelé opozice žijící v exilu v EU se potýkají s nepřiměřeným dopadem některých sankcí na jejich každodenní život, a to způsobem, který neodpovídá cíli sankční politiky EU a naopak poškozuje důvěryhodnost EU;

znovu co nejdůrazněji odsuzuje nevyprovokovanou, nezákonnou a neodůvodněnou útočnou válku Ruska proti Ukrajině a zapojení Lukašenkova režimu v Bělorusku do této války; znovu vyzývá Rusko, aby okamžitě ukončilo veškeré vojenské operace na Ukrajině a bezpodmínečně stáhlo všechny ozbrojené síly a vojenskou techniku z celého mezinárodně uznávaného území Ukrajiny, ukončilo nucené deportace ukrajinských civilistů a propustilo všechny zadržené a deportované Ukrajince, zejména děti;

zdůrazňuje, že cílem sankcí EU reagujících na ruskou útočnou válku proti Ukrajině je strategicky oslabit ruskou hospodářskou a průmyslovou základnu, zejména vojensko-průmyslový komplex, a narušit tak schopnost Ruské federace pokračovat ve válce, v útocích na civilní obyvatelstvo a porušování územní celistvosti Ukrajiny, a také ztížit Rusku přístup k vojenským technologiím a komponentům a zaměřit se na ruské politické a hospodářské elity ve snaze oslabit jejich podporu režimu;

připomíná, že účinnost mezinárodních sankcí závisí na pevnosti, soudržnosti, spolupráci, otevřenosti a dodržování závazků ze strany států, které je přijaly; vyzývá členské státy, aby jednoznačně uvedly, který ruský majetek v zahraničí, na nějž byly uvaleny sankce, je v jejich jurisdikci, a zajistily, aby tento majetek byl skutečně mimo dosah ruských subjektů; zdůrazňuje, že podávání zpráv o umístění a objemu zmrazených aktiv musí být harmonizovanější a transparentnější;

zdůrazňuje, že jelikož sankce EU vůči Rusku jsou nástrojem zahraniční politiky, který má pomoci ukončit nezákonnou válku, mohlo by obcházení těchto omezení vývozu zboží s rozhodujícím významem pro vedení války být v určitých závažných případech považováno za spoluúčast na válečných zločinech Ruska a jako takové i stíháno;

žádá EU a její členské státy, aby na úrovni EU posílily a centralizovaly dohled nad uplatňováním sankcí a vytvořily mechanismus pro prevenci a monitorování obcházení sankcí s cílem omezit schopnost Ruska sankce obcházet; vyzývá orgány členských států, aby více spolupracovaly na vyšetřování porušování a obcházení sankcí a rázným a důrazným předcházením porušování sankcí EU nebo stíháním takových případů demonstrovaly důsledky, které tato porušení s sebou nesou; v této souvislosti vyzývá orgány EU, aby se urychleně dohodly na přijetí ambiciózní směrnice o vymezení trestných činů a sankcí za porušení omezujících opatření Unie; zdůrazňuje, že sankce by měly zůstat přiměřené, ale natolik přísné, aby měly odrazující účinek; vyzývá Evropskou radu, aby přijala rozhodnutí o rozšíření pravomocí Úřadu evropského veřejného žalobce na trestný čin porušení omezujících opatření Unie, což by umožnilo větší harmonizaci a důsledné a jednotné stíhání těchto trestných činů v celé EU;

je hluboce znepokojen tím, že mezi členskými státy EU a Ruskem se i nadále obchoduje se zbožím s rozhodujícím významem pro vedení války, na které byly uvaleny sankce; vyjadřuje politování nad vážnou absencí kultury dodržování sankcí EU, které byly zavedeny vůči Rusku; odsuzuje praktiky prodeje zboží z EU, na které se vztahují sankce, podnikům nebo jednotlivcům z třetích zemí a jeho následných dodávek z EU přímo do Ruska; žádá EU a její členské státy, aby vytvořily systémy, které by umožnily účinnější předávání informací o transakcích v zájmu lepšího prosazování sankcí uvalených na vojenský materiál a zboží dvojího užití; vyzývá orgány členských států, aby poskytovaly podnikům nezbytné informace a pomoc s cílem zlepšit dodržování sankcí EU a aby spolupracovaly s podniky, jejichž výrobky jsou vyváženy do Ruska, s cílem minimalizovat riziko nevědomého porušení vývozních kontrol; vyzývá členské státy, aby důkladně prošetřily, zda podniky dodržují omezení vývozu zboží uvedeného na seznamu, a aby ukládaly odrazující sankce;

vyzývá členské státy, aby rozšířily kontroly vývozu na větší počet kategorií zboží, sladily kontroly vývozu napříč jurisdikcemi a důsledně prosazovaly opatření k odstranění mezer; žádá, aby EU a její členské státy přijaly konkrétní opatření, která zamezí tomu, aby se vyspělé technologické výrobky vyvážené do třetích zemí dostaly do Ruska, a aby neustále sledovaly situaci s cílem zjistit, jak systémy obcházení sankcí fungují, a režimy sankcí poté náležitě upravit;

naléhavě vyzývá podniky z EU, z kandidátských a potenciálních kandidátských zemí EU, aby ukončily své aktivity v Rusku a aby při vývozu zboží, které je zakázáno vyvážet do Ruska, postupovaly obzvláště obezřetně; zdůrazňuje, že podniky v EU a jejich dceřiné společnosti, u nichž se zjistí, že porušují omezující opatření EU, by již neměly být způsobilé k financování, a to ani k účasti na výběrových řízeních či jiných formách financování v rámci nástroje pro Ukrajinu a dalších programů obnovy Ukrajiny; domnívá se, že podniky, které využívají výjimky z uplatňování sankcí EU vůči Rusku a tudíž pokračují v obchodování s Ruskem, by neměly být příjemci žádných finančních prostředků a technické pomoci EU ani by se neměly účastnit projektů financovaných z EU; domnívá se, že tyto podniky by měly být automaticky zařazeny do systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů a jejich status v nástroji pro hodnocení rizik Arachne by měl být odpovídajícím způsobem upraven; je přesvědčen, že stejná zásada by se měla obdobně vztahovat i na veřejné zakázky a ministerstva nebo místní orgány by tedy neměly mít možnost nakupovat provedení práce, zboží nebo služby od společností, které nedodržují sankce EU podle nařízení Rady (EU) č. 269/2014;

vyzývá EU a její členské státy, aby zlepšily strategickou komunikaci EU o sankcích EU uvalených na Rusko a potíraly dezinformace o těchto sankcích; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvinuly větší snahu informovat širší veřejnost o omezujících opatřeních EU vůči Rusku, zejména o jejich cíli, a aby v tomto ohledu využily zkušeností vyslance EU pro uplatňování sankcí s přesvědčováním mezinárodních partnerů, organizací a klíčových průmyslových odvětví o nutnosti zabránit obcházení opatření, která mají snížit příjmy, z nichž poté mohou být financovány další fáze útočné války Ruska proti Ukrajině;

10.	naléhavě vyzývá všechny kandidátské a potenciální kandidátské země na přistoupení k EU, aby se důsledně připojily k sankcím EU reagujícím na útočnou válku Ruska proti Ukrajině, a prokázaly tak připravenost na plnění závazků vyplývajících z členství v EU;

11.

odsuzuje jednání států, poskytovatelů právních služeb, dalších subjektů i jednotlivců, kteří Rusku napomáhají při obcházení účinků sankcí EU; připomíná, že porušování sankcí je trestným činem na úrovni EU a má závažné dopady na finanční zájmy EU; žádá členské státy a orgány EU, včetně vyslance EU pro uplatňování sankcí, aby zintenzivnily svou činnost s cílem omezit vyhýbání se sankcím EU vůči Rusku a jejich obcházení, neboť to narušuje účinnosti sankcí EU a maří mezinárodní úsilí o ukončení války; zdůrazňuje, že majetek zabavený v důsledku porušení sankcí musí být v rámci nástroje pro Ukrajinu použit na odškodnění obětí ruské agrese, na obnovu infrastruktury a na reformy; žádá EU a členské státy, aby přehodnotily své vztahy se zeměmi, které nevyvíjejí dostatečné úsilí k tomu, aby omezily vyhýbání se sankcím EU vůči Rusku a jejich obcházení, a to i pokud jde o finanční pomoc poskytovanou těmto zemím a jakýkoli preferenční přístup na trhy EU; je znepokojen zprávami o tom, že Ázerbájdžán a další země „kamuflují“ ruský plyn; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby využily všech možných nástrojů k tomu, aby přesvědčily ázerbájdžánskou vládu k ukončení tajné spolupráce s ruským režimem;

12.

žádá orgány EU a členské státy, aby aktivně přispívaly k zachování jednotného postoje v otázce sankcí, a vyzývá proto k tomu, aby byla systematicky stanovována lhůta pro obnovení všech sankčních režimů souvisejících s akcemi Ruska proti Ukrajině v délce nejméně 12 měsíců a aby byly přijaty další sankční balíčky zaměřené na strategické omezení schopnosti Ruska financovat svou válečnou kampaň; vyslovuje podporu vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby i nadále přispíval k dlouhodobé jednotě a větší účinnosti tím, že bude hojně využívat svého práva předkládat návrhy;

13.	vyzývá Komisi, aby přezkoumala svůj výklad sankcí, jenž vede k tomu, že jsou zabavovány a konfiskovány předměty a vozidla sloužící výhradně pro osobní potřebu; zdůrazňuje, že tento přehnaný důraz na vymáhání sankcí snižuje věrohodnost jejich cíle a funkce;

14.

žádá EU a její členské státy, aby posílily a zvýšily koordinaci v oblasti vymáhání stávajících sankcí na vývoz ruské ropy; žádá EU a její členské státy, aby zcela uzavřely trh EU pro fosilní paliva ruského původu; požaduje harmonizované testování původu dovážených fosilních paliv, zkapalněného zemního plynu a rafinovaných fosilních paliv, aby se tak zabránilo reexportu ruské energie do EU;

15.

žádá EU a její členské státy, aby ve spolupráci se skupinou G7 výrazně snížily cenový strop stanovený pro ruskou ropu a ropné produkty, zavedly úplný zákaz dovozu ruského zkapalněného zemního plynu a zkapalněného ropného plynu do EU, jakož i dovozu pohonných hmot a dalších ropných produktů ze třetích zemí, pokud byly tyto produkty vyrobeny z ruské ropy, a aby zakázaly přepravu ruského zkapalněného zemního plynu přes území EU; žádá EU, aby zavedla cenové a objemové stropy pro dovoz ruských a běloruských hnojiv do EU;

16.

žádá EU a její členské státy, aby zavedly sankce vůči všem velkým ruským ropným společnostem, bance Gazprombank, jejich dceřiným společnostem a jejich správním radám a vedení; vyzývá EU a její členské státy, aby rozšířily sankce vůči Rusku na dovoz hliníku a zavedly sankce proti projektu Arctic-2 LNG; vyzývá EU a členské státy, aby navrhly omezení služeb tankerů a embargo na prodej tankerů do Ruska, jakož i omezení evropských pojišťovacích služeb pro tankery, pokud jsou používány k vývozu ruské ropy; vyzývá země koalice pro zastropování cen, aby zakázaly překládku ruské ropy a zkapalněného zemního plynu ve svých teritoriálních vodách a výlučných ekonomických zónách; žádá EU a členské státy, aby posílily prosazování cenových stropů ropy a jejich dodržování, zejména tím, že budou požadovat, aby potvrzení o ceně pro náklady ruské ropy mohli vydávat pouze schválení obchodníci uvedení na seznamu povolených obchodníků, a tím, že budou požadovat, aby všechny tankery proplouvající evropskými teritoriálními vodami prokázaly, že mají odpovídající pojištění pro případ úniku ropy (pojištění P&I);

17.

vyzývá Komisi a členské státy, aby rozšířily sankce tak, aby zahrnovaly úplný zákaz uvádění diamantů ruského původu nebo diamantů reexportovaných Ruskem na trh a jejich broušení v celé EU; vyzývá EU a její členské státy, aby uvalily sankce na státní společnost Alrosa a aby obecně zavedly systémy pro sledování původu diamantů, které se budou zakládat na nových technologiích;

18.

žádá EU a její členské státy, aby co nejdříve omezily spolupráci se společností Rosatom, jakož i s jejím vedením a dceřinými společnostmi, a to na úroveň, která je nezbytně nutná z hlediska energetické bezpečnosti EU; vyzývá Komisi a Zásobovací agenturu Euratomu, aby přezkoumaly současnou spolupráci s Rosatomem a poskytly podporu při nahrazování ruského paliva, náhradních dílů a služeb možnými alternativami, přičemž je možné vycházet z pozitivních zkušeností Ukrajiny; vyzývá EU a její členské státy, aby zabránily vstupu plavidel dceřiné společnosti Rosatomu Atomflot do přístavů EU a aby posílily mezinárodní tlak na ukončení okupace jaderné elektrárny Záporoží a obecněji zajistily bezpečnost jaderných elektráren, na které má konflikt dopad; žádá EU a její členské státy, aby zakázaly dovoz ruských jaderných produktů;

19.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že Rusko je schopno získat značný počet počítačových součástek potřebných k výrobě balistických a řízených střel prostřednictvím svého vesmírného programu (ROSCOSMOS), který využívá jako prostředek k získání technologií s civilním i vojenským využitím; vyzývá EU a její členské státy, aby okamžitě ukončily dodávky těchto součástek do Ruska a přijaly dodatečná opatření, která by dále narušila ruský vojenský dodavatelský řetězec a zaměřila se na vnější aktéry, kteří se snaží podpořit ruské válečné úsilí, a to i prostřednictvím výroby dronů a raketových střel;

20.	vyzývá EU a její členské státy, aby nalezly zákonné cesty, jak zabavit zmrazený ruský majetek a využít jej k obnově Ukrajiny a odškodnění obětí ruské agrese; oceňuje sdělení belgické vlády o zdanění výnosů získaných z imobilizovaného ruského majetku, který je v držení společnosti Euroclear;

21.	vyzývá k tomu, aby omezující opatření vůči Bělorusku byla plně sladěna s opatřeními, která jsou v současné době uplatňována vůči Rusku, neboť Lukašenkův režim je závažným způsobem spoluodpovědný za ruskou útočnou válku proti Ukrajině;

22.

vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost, aby společně s Komisí provedla komplexní přezkum sankcí EU v reakci na útočnou válku Ruska proti Ukrajině a předložila návrhy, jak dále zlepšit přípravu, podporu, sledování uplatňování a prosazování sankcí EU a jejich koordinaci s transatlantickými spojenci, partnery ze skupin G7 a G20, dalšími podobně smýšlejícími partnery a členy OSN obecně; znovu připomíná svůj postoj, pokud jde o pokračování silné transatlantické spolupráce mezi EU a USA v oblasti sankcí, odstranění všech mezer, které by Rusku mohly umožnit obcházení sankcí, a o zefektivnění kontrol vývozu;

23.

vyzývá Radu, aby urychlila práci na dosažení dohody o brzkém přijetí navrhovaného nařízení o omezujících opatřeních proti závažným případům korupce; vyzývá Radu, aby v rámci tohoto nového režimu urychleně zavedla sankce vůči fyzickým a právnickým osobám, které jsou odpovědné za korupční jednání v souvislosti s útočnou válkou Ruska proti Ukrajině a které podporují ruský režim;

24.	vyzývá Radu a Komisi, aby zvýšily svou transparentnost a profesionalitu, pokud jde o způsob, jakým určují osoby, na které by se měly vztahovat osobní sankce nebo které by měly být z těchto sankcí vyňaty; opakuje, že současný postup poškozuje pověst stávajícího sankčního režimu;

25.

zdůrazňuje, že omezená účinnost sankcí podtrhuje skutečnost, že je třeba vůči Rusku zaujmout komplexnější přístup; vyzývá proto, aby sankce EU v reakci na útočnou válku Ruska proti Ukrajině byly součástí komplexní politické a diplomatické strategie vůči Rusku, která by zahrnovala také podporu ruské opozice v exilu, ruské občanské společnosti a nezávislých sdělovacích prostředků a novinářů, kteří vystupují proti válce, koordinaci s mezinárodními partnery v oblasti boje proti ruskému vměšování do demokratických procesů a mezinárodních konfliktů a účinnou mnohostrannou spolupráci, která by vyvažovala obstrukce nebo zneužívání mnohostranných institucí či mechanismů ze strany Ruska; vyzývá Komisi a členské státy, aby minimalizovaly negativní důsledky pro ruskou a běloruskou občanskou společnost a představitele opozice v exilu, neboť nepřispívají k dosažení stanoveného cíle sankcí, jímž je omezení schopnosti Ruska vést útočnou válku proti Ukrajině;

26.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, prezidentovi, vládě a Nejvyšší radě Ukrajiny, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a ruským a běloruským orgánům.

(1) Úř. věst. L 308, 29.11.2022, s. 18.

(2) Nařízení Rady (EU) č. 269/2014 ze dne 17. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. L 78, 17.3.2014, s. 6).

(3) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o vymezení trestných činů a sankcí za porušení omezujících opatření Unie, který předložila Komise (COM(2022)0684).