1)

Nastává v projednávané věci a na základě popsaných skutkových okolností a právních důvodů, které byly zohledněny v trestním řízení vedeném proti MSIG ve Španělsku, a s ohledem na různé předchozí odsuzující rozsudky vynesené ve Francii v souvislosti s MSIG, situace „bis in idem“ podle článku 50 Listiny [základních práv Evropské unie] a článku 54 ÚPSD [Úmluvy k provedení Schengenských dohod] ve vztahu k obžalobě vznesené proti MSIG ve Španělsku, jelikož se jedná o „stejné skutky“, a to v souladu s rozsahem působnosti, který tomuto pojmu přiznává unijní judikatura?

2)

Je v každém případě neexistence jakéhokoli ustanovení španělského práva, které by umožňovalo uznat účinky pravomocných rozhodnutí dříve vydaných soudy jiných členských států, pro účely případného posouzení existence bis in idem v posuzované věci z důvodu totožnosti skutků, slučitelná s článkem 50 Listiny a článkem 54 ÚPSD; jakož i s čl. 1 odst. 3, čl. 3 odst. 2, čl. 4 odst. 3, čl. 4 odst. 5 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 (1) o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy?

3)

Je v projednávané věci nebo obecně neexistence právního ustanovení, praxe nebo, konečně, právního mechanismu či postupu ve španělském právu, který by umožňoval uznat účinky pravomocných rozsudků dříve vydaných soudy členských států za účelem stanovení trestů, jejich sloučení, úpravy nebo omezení maximální délky trestu odnětí svobody, ať už ve fázi trestního stíhání a rozsudku, nebo při jejich následném výkonu, s cílem, podpůrně, v případě, že neexistuje bis in idem z důvodu totožnosti skutků, zajistit přiměřenost trestní sankce, jako například v případě, že v posuzovaném řízení existuje předchozí odsouzení soudy jiného členského státu za již vykonané závažné tresty za činy souběžné (časově souběžné, které spolu úzce souvisejí nebo jsou ve vztahu trestní nebo obdobné souvislosti) s činy souzenými ve Španělsku, v rozporu s článkem 45 a čl. 49 odst. 3 Listiny, nebo body 7, 8, 9, 13 a 14 odůvodnění a čl. 3 odst. 1, čl. 3 odst. 2, čl. 3 odst. 4 a čl. 3 odst. 5 rámcového rozhodnutí Rady 2008/675/SVV ze dne 24. července 2008 o zohledňování odsouzení v členských státech Evropské unie při novém trestním řízení (2) a bodem 12 odůvodnění a čl. 1 odst. 3 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy?

4)

S ohledem na okolnosti projednávané věci a obecně, je absolutní vyloučení účinků předchozích pravomocných rozsudků vydaných v jiných členských státech EU, které je výslovně stanoveno v čl. 14 odst. 2 písm. b) ohledně trestů uložených ve Španělsku, čl. 14 odst. 2 písm. c) ohledně nařízení výkonu trestu a v jeho jediném doplňujícím ustanovení (v obou případech rozsudků vydaných před 15. srpnem 2010), přičemž všechna tato ustanovení jsou uvedena v organickém zákoně 7/2014 ze dne 12. listopadu o výměně informací z rejstříku trestů a posuzování trestních rozsudků v Evropské unii, kterým se provádí unijní právní úprava, slučitelné s: