(2)

Průmysl EU prokázal svou vnitřní odolnost, ale čelí problémům. Vysoká inflace, nedostatek pracovních sil, narušení dodavatelských řetězců v důsledku pandemie COVID, rostoucí úrokové sazby a prudký nárůst nákladů na energie a cen vstupů zatěžují konkurenceschopnost průmyslu EU. Výzvou je i silná, ale ne vždy spravedlivá hospodářská soutěž na roztříštěném světovém trhu. EU již předložila několik iniciativ na podporu svého průmyslu, například průmyslový plán Zelené dohody (40), akt o kritických surovinách (41), akt o průmyslu pro nulové čisté emise (42), nový dočasný krizový a transformační rámec pro státní podporu (43) a plán REPowerEU. (44) Zatímco tato řešení poskytují rychlou a cílenou podporu, EU potřebuje strukturálnější odpověď na investiční potřeby svých průmyslových odvětví, zajištění soudržnosti a rovných podmínek na jednotném trhu a snížení strategických závislostí EU.

(2)

Průmysl EU prokázal svou vnitřní odolnost, ale jeho konkurenceschopnost musí být zajištěna i v budoucnu. Vysoká inflace, nedostatek pracovních sil, narušení dodavatelských řetězců v důsledku pandemie COVID, ruská útočná válka proti Ukrajině, rostoucí úrokové sazby a prudký nárůst nákladů na energie a cen vstupů zatěžují konkurenceschopnost průmyslu EU a poukázaly na to, že je nutné, aby Unie zajistila svou otevřenou strategickou autonomii a snížila svou závislost na třetích zemích v různých odvětvích. Výzvou je i silná, ale ne vždy spravedlivá hospodářská soutěž na roztříštěném světovém trhu. EU již předložila několik iniciativ na podporu svého průmyslu, například průmyslový plán Zelené dohody (40), akt o kritických surovinách (41), akt o průmyslu pro nulové čisté emise (42), nový dočasný krizový a transformační rámec pro státní podporu (43) a Nástroj pro oživení a odolnost  (43a) ve znění plánu REPowerEU (44). Zatímco tato řešení poskytují rychlou a cílenou podporu, EU potřebuje strukturálnější odpověď na investiční potřeby svých průmyslových odvětví, zajištění soudržnosti, vytváření kvalitních pracovních míst a rovných podmínek na jednotném trhu, usnadnění přístupu k financování a snížení strategických závislostí EU. Přizpůsobení nových různých rámců státní podpory usnadnilo případné přidělování značného objemu státní podpory. Za nepříznivějších okolností může tato situace narušit účinnost vnitřního trhu.

(2a)

Jednotný trh je pro občany, podniky a celou Unii velkým hospodářským, sociálním a politickým přínosem. Ačkoli se tyto přínosy všeobecně berou v potaz, je naprosto nezbytné hledat stále možnosti, jak dále využít jeho nevyužitý společenský potenciál. Sdělení Komise ze dne 16. března 2023 nazvané „30. výročí jednotného trhu“ ukazuje dlouhodobý strategický směr, kterým se jednotný trh ubírá. Budoucí jednotný trh musí zůstat přizpůsobivý vzhledem k vyvíjející se geopolitické dynamice, technologickému pokroku a ekologické a digitální transformaci a zároveň podporovat odolnost systému zdravotní péče ve vztahu ke stárnoucí populaci a přispívat ke zvýšení dlouhodobé konkurenceschopnosti a produktivity EU.

(3)

Zavádění a rozšiřování hlubokých a digitálních technologií, čistých technologií a biotechnologií v Unii bude mít zásadní význam pro využití příležitostí a splnění cílů ekologické a digitální transformace, čímž se podpoří konkurenceschopnost evropského průmyslu a jeho udržitelnost. Proto je třeba okamžitě přijmout opatření na podporu vývoje nebo výroby těchto technologií v Unii, na ochranu a posílení jejich hodnotových řetězců, čímž se sníží strategické závislosti Unie, a na řešení stávajícího nedostatku pracovních sil a dovedností v těchto odvětvích prostřednictvím odborné přípravy a učňovské přípravy a vytváření atraktivních a kvalitních pracovních míst dostupných pro všechny.

(3)

Zavádění a rozšiřování digitálních technologií, technologií pro nulové čisté emise, biotechnologií a věd o živé přírodě bude mít zásadní význam pro snížení strategických závislostí Unie, využití příležitostí a splnění cílů ekologické a digitální transformace, čímž se zajistí suverenita a strategická autonomie Unie a podpoří konkurenceschopnost evropského průmyslu a jeho udržitelnost. Proto je třeba okamžitě přijmout opatření na podporu vývoje nebo výroby těchto technologií v Unii, na ochranu a posílení jejich dodavatelských řetězců, čímž se sníží strategické závislosti Unie, a na řešení stávajícího nedostatku pracovních sil a dovedností v příslušných odvětvích prostřednictvím celoživotního učení, odborné přípravy a učňovské přípravy a vytváření atraktivních a kvalitních pracovních míst dostupných pro všechny.

(4)

Je třeba podporovat kritické technologie v těchto oblastech: hluboké a digitální technologie, čisté technologie a biotechnologie (včetně příslušných hodnotových řetězců kritických surovin), zejména projekty, společnosti a odvětví, které mají zásadní význam pro konkurenceschopnost a odolnost EU a jejích hodnotových řetězců. Hluboké technologie a digitální technologie by měly například zahrnovat mikroelektroniku, vysoce výkonnou výpočetní techniku, kvantové technologie (tj. výpočetní, komunikační a snímací technologie), cloud computing, edge computing a umělou inteligenci, technologie kybernetické bezpečnosti, robotiku, 5G a pokročilou konektivitu a virtuální realitu, včetně opatření souvisejících s hlubokými a digitálními technologiemi pro vývoj obranných a leteckých a kosmických aplikací. Čisté technologie by měly zahrnovat mimo jiné energii z obnovitelných zdrojů; skladování elektřiny a tepla; tepelná čerpadla; elektrizační soustavu; obnovitelná paliva nebiologického původu; udržitelná alternativní paliva; elektrolyzéry a palivové články; zachycování, využití a ukládání uhlíku; energetickou účinnost; vodík a jeho související infrastrukturu; inteligentní energetická řešení; technologie nezbytné pro udržitelnost, jako je čištění vod a odsolování; pokročilé materiály, jako jsou nanomateriály, kompozitní materiály a budoucí čisté stavební materiály a technologie pro udržitelnou těžbu a zpracování kritických surovin. Biotechnologie by měla zahrnovat technologie, jako jsou biomolekuly a jejich aplikace, léčivé přípravky a zdravotnické technologie důležité pro zdravotní bezpečnost, biotechnologie plodin a průmyslové biotechnologie, např. pro likvidaci odpadů a biovýrobu. Komise může vydat pokyny k dalšímu upřesnění rozsahu technologií v těchto třech oblastech považovaných za kritické v souladu s tímto nařízením, aby podpořila společný výklad projektů, společností a odvětví, které mají být podporovány v rámci příslušných programů s ohledem na společný strategický cíl. Kromě toho by technologie v kterékoli z těchto tří oblastí, které jsou předmětem významného projektu společného evropského zájmu schváleného Komisí podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování EU, měly být považovány za kritické a jednotlivé projekty v rámci takového významného projektu společného evropského zájmu by měly být způsobilé pro financování v souladu s příslušnými pravidly programu, pokud zjištěná mezera ve financování a způsobilé náklady ještě nebyly zcela pokryty.

(4)

Je třeba podporovat kritické technologie v těchto oblastech: digitální technologie, technologie pro nulové čisté emise, biotechnologie a vědy o živé přírodě, včetně léčivých přípravků uvedených na unijním seznamu kritických léčivých přípravků sestaveném podle článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/123  (44a) a jejich složek, a příslušné dodavatelské řetězce těchto technologií, zejména v projektech, společnostech a odvětvích, které mají zásadní význam pro konkurenceschopnost a odolnost EU. Z důvodu právní jasnosti a soudržnosti by definice digitálních technologií měla být sladěna s definicí obsaženou v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2481  (44b) a definice technologií pro nulové čisté emise by měla být v souladu s definicí uvedenou v nařízení (EU) .../... [akt o průmyslu pro nulové čisté emise]. Vzhledem k tomu, že v právu Unie neexistuje definice biotechnologií, mělo by toto nařízení převzít definici OECD. Vědy o živé přírodě by měly zahrnovat použití vědeckých poznatků v oblastech, jako je biologie, zoologie, botanika, ekologie, fyziologie, biochemie, mikrobiologie, farmakologie, agronomie nebo lékařství. Měly by být zahrnuty i kritické léčivé přípravky, včetně účinných složek léčivých přípravků, jak jsou uvedeny na seznamu kritických léčivých přípravků Unie. Otevřenou strategickou autonomii a konkurenceschopnost Unie nelze posílit bez posílení dodavatelských řetězců v technologických odvětvích, na něž se vztahuje toto nařízení. Finanční podpora projektů v rámci dodavatelského řetězce pro výrobu kritických technologií proto rovněž přispívá k cílům platformy STEP. Technologie by měly být považovány za kritické, pokud na jednotný trh přinášejí inovativní špičkový prvek s významným hospodářským potenciálem nebo přispívají k prevenci nebo snížení závislosti Unie. Komise by měla nejpozději dva měsíce po vstupu tohoto nařízení v platnost přijmout akt v přenesené pravomoci, v němž dále upřesní rozsah technologií v těchto třech odvětvích považovaných za kritická v souladu s tímto nařízením, aby podpořila společný výklad projektů, společností a odvětví, které mají být podporovány v rámci příslušných programů s ohledem na společný strategický cíl, jímž je snížit kritickou závislost. Při definování strategických závislostí by Komise měla vycházet z posouzení provedených v posledních letech. Při vymezování strategických závislostí by Komise měla vycházet z posouzení provedených v posledních letech.44b Komise by měla akt v přenesené pravomoci přezkoumat s ohledem na zjištění své průběžné hodnotící zprávy vypracované v souladu s tímto nařízením a přizpůsobit jej tehdy převládajícím tržním podmínkám. Vzhledem k tomu, že díky aktu o průmyslu pro nulové čisté emise je možné komplexně chápat evropská průmyslová odvětví, která jsou považována za nezbytná pro dosažení cílů v oblasti klimatu do roku 2050, strategické projekty určené podle nařízení (EU) .../... [akt o průmyslu pro nulové čisté emise], které splňují kritéria odolnosti nebo konkurenceschopnosti stanovená v aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi v duchu kritických aspektů všech technologických projektů podle tohoto nařízení, by měly být považovány za splňující cíle platformy STEP. Totéž by mělo platit pro strategické projekty určené podle nařízení (EU) ... [akt o kritických surovinách].

(5)

Posílení výrobní kapacity klíčových technologií v Unii nebude možné bez dostatečného počtu kvalifikovaných pracovníků. Ve všech odvětvích, včetně těch, která jsou považována za klíčová pro ekologickou a digitální transformaci, se však zvýšil nedostatek pracovních sil a dovedností, což ohrožuje vzestup klíčových technologií, a to i v souvislosti s demografickými změnami . Proto je nutné posílit aktivizaci většího počtu osob na trhu práce v příslušných strategických odvětvích, zejména prostřednictvím tvorby pracovních míst a učňovské přípravy pro mladé znevýhodněné osoby, zejména mladé lidi, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy. Tato podpora doplní řadu dalších opatření zaměřených na uspokojení potřeb v oblasti dovedností vyplývajících z této transformace, které jsou uvedeny v Evropské agendě dovedností (45).

(5)

Posílení výrobní kapacity technologií v příslušných odvětvích určených v tomto nařízení v Unii nebude možné bez dostatečného počtu kvalifikovaných pracovníků. Ve všech odvětvích, včetně těch, která jsou považována za klíčová pro ekologickou a digitální transformaci, se však zvýšil nedostatek pracovních sil a dovedností a očekává se, že vzhledem k demografickým změnám se ještě prohloubí a bude ohrožovat vzestup technologií v příslušných odvětvích určených v tomto nařízení. Proto je nutné posílit aktivizaci většího počtu osob na trhu práce v příslušných odvětvích, zejména prostřednictvím investic do vzdělávání a celoživotního učení, posílení relevantních dovedností, tvorby kvalitních pracovních míst a učňovské přípravy pro mladé znevýhodněné osoby, které nejsou zaměstnány ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy. Tato podpora doplní řadu dalších opatření zaměřených na uspokojení potřeb v oblasti dovedností vyplývajících z této transformace, které jsou uvedeny v Evropské agendě dovedností (45). Tato činnost bude hrát důležitou úlohu při podpoře myšlení zaměřeného na změny kvalifikace a prohlubování dovedností, při posílení konkurenceschopnosti podniků Unie, zejména malých a středních podniků, a přispěje k vytváření kvalitních pracovních míst s cílem plně využít potenciál ekologické a digitální transformace sociálně spravedlivým, inkluzivním a rovným způsobem.

(6)

Rozsah investic potřebných pro tento přechod vyžaduje plnou mobilizaci finančních prostředků dostupných v rámci stávajících programů a fondů EU, včetně těch, které poskytují rozpočtovou záruku na financování a investiční operace, a provádění finančních nástrojů a operací kombinování zdrojů. Tyto prostředky by měly být rozdělovány flexibilněji, aby se včas a cíleně podpořily kritické technologie ve strategických odvětvích. Platforma strategických technologií pro Evropu (dále jen „platforma STEP“) by proto měla být strukturální odpovědí na investiční potřeby Unie tím, že pomůže lépe nasměrovat stávající finanční prostředky EU do kritických investic zaměřených na podporu vývoje nebo výroby kritických technologií, a to při zachování rovných podmínek na jednotném trhu, čímž se zachová soudržnost a bude se usilovat o zeměpisně vyvážené rozdělení projektů financovaných v rámci platformy STEP v souladu s mandáty příslušných programů.

(6)

V nadcházejících letech budou zapotřebí významné investice do komplexního posílení otevřené strategické autonomie Unie, zachování její konkurenceschopnosti na světovém trhu a dosažení ekologické a digitální transformace. Ke splnění těchto cílů by měly přispět stávající programy a fondy EU, včetně těch, které poskytují rozpočtovou záruku na financování a investiční operace a provádění finančních nástrojů a operací kombinování zdrojů. Finanční prostředky Unie by měly být nejen plně mobilizovány, ale také rozdělovány flexibilněji, aby se včas a cíleně podpořily technologie v příslušných odvětvích a posílilo financování celounijních a přeshraničních projektů. Platforma strategických technologií pro Evropu (dále jen „platforma STEP“) by proto měla pomoci lépe nasměrovat stávající finanční prostředky Unie do kritických investic zaměřených na podporu vývoje nebo výroby technologií v příslušných odvětvích, a to při zachování rovných podmínek na jednotném trhu, čímž se zachová soudržnost a bude se usilovat o zeměpisně vyvážené rozdělení projektů financovaných v rámci platformy STEP v souladu s mandáty příslušných programů. Ačkoli je platforma STEP otevřena všem členským státům, měla by klást zvláštní důraz na průmyslová údolí s nulovými čistými emisemi, jak jsou definována v nařízení (EU) .../... [akt o průmyslu pro nulové čisté emise], projekty na územích zahrnutích do plánu spravedlivé územní transformace, jak je uvedeno v článku 11 nařízení (EU) 2021/1056, a na méně rozvinuté a přechodové regiony, jakož i na rozvinutější regiony v členských státech, jejichž průměrný HDP na obyvatele je nižší než průměr EU-27 měřený ve standardech kupní síly (PPS) a vypočtený na základě údajů Unie za období 2015–2017.

(7)

Platforma STEP by měla určit zdroje, které by měly být vynaloženy v rámci stávajících programů a fondů Unie, Programu InvestEU, programu Horizont Evropa, Evropského obranného fondu a Inovačního fondu. To by mělo být doprovázeno poskytnutím dalších finančních prostředků ve výši 10 miliard EUR. Z této částky by mělo být 5 miliard EUR použito na navýšení dotace Inovačního fondu (46) a 3 miliardy EUR na navýšení celkové částky záruky EU, která je k dispozici pro složku EU podle nařízení o InvestEU, na 7,5 miliardy EUR (47) , s přihlédnutím k příslušné míře tvorby rezerv. Mělo by být uvolněno 0,5 miliardy EUR na navýšení finančního krytí v rámci nařízení o programu Horizont Evropa (48), které by mělo být odpovídajícím způsobem změněno; a 1,5 miliardy EUR do Evropského obranného fondu (49).

(7)

Platforma STEP by měla určit dostupné zdroje v rámci stávajících programů a fondů Unie, konkrétně InvestEU, Horizont Evropa, EU4Health, Digitální Evropa, Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci (FST), Evropský sociální fond plus (ESF+), Nástroj pro oživení a odolnost, Evropský obranný fond a Inovační fond, pro projekty přispívající k cílům platformy STEP. To by mělo být doprovázeno poskytnutím dalších finančních prostředků Unie ve výši 13 miliard EUR. Z této částky by mělo být 5 miliard EUR použito na navýšení dotace Inovačního fondu (46) a 4,2 miliardy EUR na navýšení celkové částky záruky EU, která je k dispozici pro složku EU podle nařízení o InvestEU (47), na 10,5 miliardy EUR s přihlédnutím k příslušné míře tvorby rezerv. Mělo by být uvolněno 1,3 miliardy EUR na navýšení finančního krytí v rámci nařízení o programu Horizont Evropa (48), které by mělo být odpovídajícím způsobem změněno; a 2,5 miliardy EUR do Evropského obranného fondu (49).

(8)

Pečeť suverenity by měla být udělena projektům, které přispívají k cílům platformy STEP, za předpokladu, že byl projekt posouzen a splňuje minimální požadavky na kvalitu, zejména kritéria způsobilosti, kritéria pro vyloučení a pro zadání, stanovená ve výzvě k podávání návrhů v rámci programu Horizont Evropa, programu Digitální Evropa (50), programu EU4Health (51), Evropského obranného fondu nebo Inovačního fondu, a bez ohledu na to, zda projekt v rámci těchto nástrojů získal finanční prostředky. Tyto minimální požadavky na kvalitu budou stanoveny s cílem identifikovat vysoce kvalitní projekty. Tato pečeť by měla být používána jako značka kvality, která pomůže projektům přilákat veřejné a soukromé investice tím, že potvrdí jejich přínos k cílům platformy STEP. Kromě toho bude pečeť podporovat lepší přístup k financování EU, zejména usnadněním kumulativního nebo kombinovaného financování z několika nástrojů Unie.

(8)

Pečeť suverenity by měla být udělena projektům, které přispívají k cílům platformy STEP, s ohledem na příspěvek projektů k posílení a strukturování místních průmyslových sítí a jejich příspěvku k vytváření pracovních míst, za předpokladu, že byl projekt posouzen a splňuje minimální požadavky na kvalitu, zejména kritéria způsobilosti, kritéria pro vyloučení a pro zadání, stanovená ve výzvě k podávání návrhů v rámci programu Horizont Evropa, programu Digitální Evropa (50), programu EU4Health (51), Evropského obranného fondu, Inovačního fondu nebo fondů politiky soudržnosti, a bez ohledu na to, zda projekt v rámci těchto nástrojů získal finanční prostředky. Tyto minimální požadavky na kvalitu budou stanoveny s cílem identifikovat vysoce kvalitní projekty. Strategické projekty podle nařízení (EU) .../... [akt o průmyslu pro nulové čisté emise], které splňují kritéria odolnosti nebo konkurenceschopnosti stanovená v aktu o průmyslu pro nulové čisté emise, přispívají k cílům tohoto nařízení, a to buď snížením strategických závislostí, jejich předcházením nebo přivedením inovativního špičkového prvku na jednotný trh. Proto by těmto strategickým projektům podle nařízení (EU) .../... [akt o průmyslu pro nulové čisté emise] měla být udělena Pečeť suverenity. Stejně tak mají všechny strategické projekty určené podle nařízení (EU) .../... [akt o kritických surovinách] za cíl naplnit cíle této platformy, a měly by jim proto také být udělena Pečeť suverenity. Na podporu projektů, které nakonec přispějí ke snížení evropské strategické závislosti na třetích zemích, by pečeť měla být udělena pouze projektům řízeným právními subjekty usazenými v Unii nebo třetí zemi přidružené k příslušnému programu. Ve stejném duchu, je-li projekt řízen více právními subjekty, by měla být pečeť projektu udělena pouze tehdy, je-li alespoň jeden nezávislý právní subjekt usazen v členském státě a alespoň dva další nezávislé právní subjekty jsou usazeny v různých členských státech nebo přidružených zemích. Tato pečeť by měla být používána jako značka kvality, která pomůže projektům přilákat veřejné a soukromé investice tím, že potvrdí jejich přínos k cílům platformy STEP. Kromě toho bude pečeť podporovat lepší přístup k financování EU, zejména usnadněním kumulativního nebo kombinovaného financování z několika nástrojů Unie. Členské státy jsou rovněž vybízeny k tomu, aby Pečeť suverenity braly v úvahu při poskytování finanční podpory prostřednictvím vlastních projektů.

(9)

Za tímto účelem by mělo být možné vycházet z posouzení provedených pro účely jiných programů Unie v souladu s články 126 a 127 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 (52), aby se snížila administrativní zátěž pro příjemce finančních prostředků Unie a podpořily investice do prioritních technologií. Za předpokladu, že členské státy dodržují ustanovení nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost (53), by měly zvážit, zda při přípravě a navrhování svých plánů pro oživení a odolnost a při rozhodování o investičních projektech, které mají být financovány z jejich podílu v Modernizačním fondu, nezahrnout i opatření oceněná Pečetí suverenity. Pečeť suverenity by Komise měla zohlednit také v rámci postupu stanoveného v článku 19 statutu EIB a kontroly politiky podle článku 23 nařízení o InvestEU. Kromě toho by prováděcí partneři měli být povinni přezkoumat projekty, kterým byla udělena Pečeť suverenity, pokud spadají do jejich zeměpisné působnosti a do oblasti jejich činnosti v souladu s čl. 26 odst. 5 uvedeného nařízení. Orgány odpovědné za programy spadající pod platformu STEP by měly být rovněž vyzvány, aby zvážily podporu pro strategické projekty určené v souladu s aktem o průmyslu pro nulové čisté emise a s aktem o kritických surovinách, které spadají do oblasti působnosti článku 2 nařízení a na něž se mohou vztahovat pravidla o kumulativním financování.

(9)

Za tímto účelem by mělo být možné vycházet z posouzení provedených pro účely jiných programů Unie v souladu s články 126 a 127 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 (52), aby se snížila administrativní zátěž pro příjemce finančních prostředků Unie a podpořily investice do prioritních technologií. Za předpokladu, že členské státy dodržují ustanovení nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost (53), by měly zvážit, zda při revizi svých plánů pro oživení a odolnost a při rozhodování o investičních projektech, které mají být financovány z jejich podílu v Modernizačním fondu, nezahrnout i projekty oceněné Pečetí suverenity. Pečeť suverenity by Komise měla zohlednit také v rámci postupu stanoveného v článku 19 statutu EIB a kontroly politiky podle článku 23 nařízení o InvestEU. Kromě toho by prováděcí partneři měli být povinni přezkoumat projekty, kterým byla udělena Pečeť suverenity, pokud spadají do jejich zeměpisné působnosti a do oblasti jejich činnosti v souladu s čl. 26 odst. 5 uvedeného nařízení. Orgány odpovědné za programy spadající pod platformu STEP by měly zvážit podporu pro strategické projekty určené v souladu s nařízením (EU) .../... [akt o průmyslu pro nulové čisté emise] a s nařízením (EU) .../... [akt o kritických surovinách], které spadají do oblasti působnosti článku 2 tohoto nařízení a na něž se mohou vztahovat pravidla o kumulativním financování.

(9a)

V zájmu zajištění otevřené strategické autonomie a posílení zhodnocení výsledků výzkumu a inovací v oblasti kritických technologií musí Unie působit jako tvůrce norem, jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 2. února 2022 nazvaném „Strategie EU pro normalizaci – stanovení celosvětových norem na podporu odolného, zeleného a digitálního jednotného trhu EU“. Projekty, které ve svém návrhu zahrnují úsilí o normalizaci, by proto měly být upřednostňovány ve všech programech Unie, které financují platformu STEP. Kromě toho je nezbytné, aby projekty v rámci platformy STEP zohledňovaly normalizaci při svém provádění, aby se urychlilo a rozšířilo zavádění dané technologie na celém jednotném trhu. Sladění mezinárodních norem s evropskými zájmy může navíc zajistit vedoucí postavení v oblasti technologií a rovné podmínky na celém světě. Komise a členské státy by měly vyvinout zvláštní úsilí na podporu projektů v rámci platformy STEP s cílem aktivně se podílet na vývoji norem a spolupracovat s vnitrostátními, evropskými a případně mezinárodními normalizačními orgány.

(9b)

Vzhledem k tomu, že důvěra je klíčovým prvkem pro investice, měla by být zavedena struktura řízení, která zajistí, že platforma STEP bude prováděna účinným, efektivním, spravedlivým a transparentním způsobem. Za tímto účelem by Komise měla zřídit výbor pro platformu STEP složený z odborníků na různé technologie, na něž se vztahuje toto nařízení, jakož i na programy a fondy Unie, které platformu financují. Výbor pro platformu STEP by měl být pověřen udělováním a propagací Pečeti suverenity a správou Portálu suverenity a převzít koordinační úlohu mezi různými sítěmi a zúčastněnými stranami, které jsou důležité pro dosažení cílů platformy. Vzhledem k tomu, že technologie, na něž se vztahuje toto nařízení, se neustále vyvíjejí, by měla být zřízena průmyslová poradní skupina pro strategické technologie, která by byla Komisi nápomocna poskytováním poradenství ohledně nejnovějšího technologického vývoje a výzev, jimž dotčená odvětví čelí. Tato skupina by se měla skládat ze zástupců průmyslu Unie z odvětví, na něž se vztahuje toto nařízení. V rámci průmyslové poradní skupiny by měla být zohledněna zeměpisná vyváženost.

(10)

Komise by měla zřídit nové veřejně přístupné internetové stránky (tzv. Portál suverenity), které by poskytovaly informace o dostupné podpoře pro společnosti a předkladatele projektů, kteří hledají finanční prostředky na investice v rámci platformy STEP. Za tímto účelem by měl přístupným a uživatelsky přívětivým způsobem zobrazovat možnosti financování investic v rámci platformy STEP, které jsou k dispozici v rozpočtu EU. Měly by zde být informace o přímo řízených programech, jako je Horizont Evropa, program Digitální Evropa, EU4Health a Inovační fond, a také o dalších programech, jako je Program InvestEU, Nástroj pro oživení a odolnost a fondy politiky soudržnosti. Portál suverenity by měl navíc pomoci zviditelnit investice v rámci platformy STEP u investorů tím, že bude obsahovat seznam projektů, kterým byla udělena Pečeť suverenity. Portál by měl rovněž obsahovat seznam příslušných vnitrostátních orgánů odpovědných za kontaktní místa pro provádění platformy STEP na vnitrostátní úrovni.

(10)

Komise by měla zřídit nové veřejně přístupné internetové stránky (tzv. Portál suverenity), které by poskytovaly informace o dostupné podpoře pro projekty, které přispívají k cílům platformy STEP. Aby bylo možné reagovat na potřeby společností a předkladatelů projektů, kteří hledají finanční prostředky na projekty financované z fondů Unie v rámci platformy STEP, měl by Portál suverenity přístupným a uživatelsky přívětivým způsobem zobrazovat možnosti financování investic v rámci platformy STEP, které jsou k dispozici v rozpočtu EU. Měly by zde být informace o přímo řízených programech Unie Horizont Evropa, Digitální Evropa, EU4Health, Evropský obranný fond a Inovační fond a o dalších zdrojích financování Unie, jako je InvestEU, Nástroj pro oživení a odolnost a fondy politiky soudržnosti. Aby se zvýšila užitečnost Portálu suverenity pro předkladatele projektů, měl by portál zahrnovat rychlý simulátor poskytující pokyny ohledně toho, pro který program nebo fond Unie může být jednotlivý projekt způsobilý, aniž by byly zveřejněny důvěrné obchodní informace a aniž by byl právně závazný. Portál suverenity by měl navíc pomoci zviditelnit investice v rámci platformy STEP u investorů tím, že bude obsahovat seznam projektů, kterým byla udělena Pečeť suverenity. Zveřejňování informací o projektech týkajících se bezpečnosti a obrany by mělo být posuzováno případ od případu a mělo by být omezeno na projekty, u nichž předkladatel projektu nebo Komise považuje zveřejnění za nezbytné. Náležitá pozornost by měla být věnována potřebě chránit důvěrnost bezpečnosti informací v záležitostech obrany. Portál by měl rovněž obsahovat seznam příslušných vnitrostátních orgánů odpovědných za kontaktní místa pro provádění platformy STEP na vnitrostátní úrovni. Komise by měla zajistit doplňkovost portálu s podobnými platformami, včetně platformy aktu o průmyslu pro nulové čisté emise, a měla by zabránit byrokracii a administrativní zátěži s ním spojené.

(10a)

Komise by měla monitorovat provádění cílů platformy za účelem sledování pokroku při plnění politických cílů Unie. Monitorování by mělo být prováděno způsobem, který je přiměřený činnostem prováděným v rámci platformy a který je pro ně individuálně uzpůsobený, aby se zabránilo nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro příjemce finančních prostředků. Aby byla zajištěna odpovědnost vůči občanům Unie, měla by Komise každoročně podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku při plnění cílů platformy v rámci každého z programů a fondů, o celkových výdajích platformy STEP financovaných v rámci příslušných programů a fondů a o výkonnosti této platformy na základě ukazatelů výkonnosti stanovených v těchto programech. Dále by měly být poskytovány informace o kvalitativním a kvantitativním příspěvku platformy k přeshraničním projektům a projektům v jednotlivých členských státech.

(11)

I když se platforma STEP opírá o přeprogramování a posílení stávajících programů na podporu strategických investic, je také důležitým prvkem pro testování proveditelnosti a přípravu nových intervencí jako kroku k vytvoření Evropského fondu suverenity. Hodnocení v roce 2025 posoudí relevanci provedených opatření a poslouží jako základ pro posouzení toho, zda je potřeba rozšířit podporu na strategická odvětví.

(11)

I když se platforma STEP opírá o přeprogramování a posílení stávajících programů na podporu strategických investic a snížení závislosti Unie, je také důležitým prvkem pro testování proveditelnosti a přípravu nových intervencí, které budou moci strukturálně reagovat na investiční potřeby Unie. Zejména ji lze považovat za krok směrem ke zřízení Evropského fondu suverenity, který by mohl přispět k utváření a posílení evropské průmyslové politiky tím, že ve víceletém finančním rámci na období po roce 2027 poskytne evropskému průmyslu více finančních prostředků. Průběžné hodnocení v roce 2025 posoudí relevanci provedených opatření a poskytne aktuální informace o stavu závislostí Evropské unie a nejstrategičtějších odvětví s cílem komplexně posílit její autonomii. V průběžném hodnocení by Komise měla rovněž posoudit proveditelnost rozšíření Portálu suverenity tak, aby kombinoval všechny stávající veřejně dostupné internetové stránky a poskytoval informace o programech a fondech Unie v rámci přímého, sdíleného a nepřímého řízení na jediném portálu. Mělo by posloužit jako základ pro posouzení toho, zda je potřeba rozšířit podporu na strategická odvětví ve víceletém finančním rámci na období po roce 2027 s cílem lépe řešit zjištěné výzvy a splnit politické cíle Unie v této oblasti.

(12)

Směrnice 2003/87/ES (54) by měla být změněna tak, aby umožňovala dodatečné financování s finančním krytím na období 2024–2027 ve výši 5 miliard EUR. Inovační fond podporuje investice do inovativních nízkouhlíkových technologií, což je oblast, která by měla být pokryta platformou STEP. Zvýšení objemu Inovačního fondu by proto mělo umožnit poskytovat finanční prostředky odpovídající cíli podporovat vývoj nebo výrobu kritických čistých technologií v Unii. V souladu s cíli zajištění soudržnosti a podpory jednotného trhu a za účelem podpory ekologické transformace a vývoje čistých technologií v celé Unii by mělo být dodatečné finanční krytí zpřístupněno prostřednictvím výzev k podávání návrhů otevřených subjektům z členských států, jejichž průměrný HDP na obyvatele je nižší než průměr EU-27 měřený ve standardech kupní síly (PPS) a vypočtený na základě údajů Unie za období 2015–2017.

(12)

Směrnice 2003/87/ES (54) by měla být změněna tak, aby umožňovala dodatečné financování s finančním krytím na období 2024–2027 ve výši 5 miliard EUR, které by mělo pocházet ze souhrnného rozpočtu Evropské unie. Inovační fond podporuje investice do inovativních nízkouhlíkových technologií, což je oblast, která by měla být pokryta platformou STEP. Zvýšení objemu Inovačního fondu by proto mělo umožnit poskytovat finanční prostředky odpovídající cíli podporovat vývoj nebo výrobu technologií pro nulové čisté emise v Unii. V souladu s cíli zajištění hospodářské, sociální a územní soudržnosti a podpory jednotného trhu a za účelem podpory ekologické transformace a vývoje technologií pro nulové čisté emise v celé Unii by mělo být dodatečné finanční krytí zpřístupněno prostřednictvím výzev k podávání návrhů na strategické projekty ve smyslu nařízení (EU) .../... [akt o nulových čistých emisích] za předpokladu, že tyto projekty při výběru splňují kritéria odolnosti nebo konkurenceschopnosti. Toto finanční krytí je k dispozici rovným dílem do 31. prosince 2025 na podporu subjektů v členských státech, jejichž průměrný HDP na obyvatele je nižší než průměr EU-27 měřený ve standardech kupní síly (PPS) a vypočtený na základě údajů Unie za období 2015–2017 a na podporu subjektů ze všech členských států. Během těchto výzev k předkládání návrhů by měla být zachována technická pomoc členským státům s nízkou mírou účasti, jak je stanoveno v poslední revizi směrnice o systému ETS.

(13)

V zájmu rozšíření možností podpory investic zaměřených na posílení průmyslového rozvoje a posílení hodnotových řetězců ve strategických odvětvích by měla být rozšířena oblast působnosti podpory z EFRR stanovením nových specifických cílů v rámci EFRR, aniž by byla dotčena pravidla způsobilosti výdajů a výdajů souvisejících s klimatem stanovená v nařízení (EU) 2021/1060 (55) a nařízení (EU) 2021/1058 (56). Ve strategických odvětvích by mělo být možné podporovat produktivní investice i do jiných podniků než jen malých a středních podniků, které mohou významně přispět k rozvoji méně rozvinutých a přechodových regionů, jakož i rozvinutějších regionů členských států s HDP na obyvatele pod průměrem EU. Řídicí orgány se vyzývají, aby podporovaly spolupráci mezi velkými podniky a místními malými a středními podniky, dodavatelskými řetězci, inovačními a technologickými ekosystémy. To by umožnilo podpořit celkovou schopnost Evropy posílit její pozici v těchto odvětvích tím, že by se všem členským státům umožnil přístup k těmto investicím, a tím by se zabránilo riziku zvyšování rozdílů.

(13)

V zájmu rozšíření možností podpory investic zaměřených na posílení průmyslového rozvoje a posílení hodnotových řetězců ve strategických odvětvích by měla být rozšířena oblast působnosti podpory z EFRR stanovením nových specifických cílů v rámci EFRR, aniž by byla dotčena pravidla způsobilosti výdajů a výdajů souvisejících s klimatem stanovená v nařízení (EU) 2021/1060 (55) a nařízení (EU) 2021/1058 (56). Ve strategických odvětvích by mělo být možné podporovat produktivní investice do podniků se zaměřením na malé a střední podniky a podniky se střední tržní kapitalizací, které mohou významně přispět k rozvoji méně rozvinutých a přechodových regionů, jakož i rozvinutějších regionů členských států s HDP na obyvatele pod průměrem EU. Řídicí orgány se vyzývají, aby podporovaly spolupráci mezi velkými podniky a místními malými a středními podniky, dodavatelskými řetězci, inovačními a technologickými ekosystémy. To by umožnilo podpořit celkovou schopnost Evropy posílit její pozici v těchto odvětvích tím, že by se všem členským státům umožnil přístup k těmto investicím, a tím by se zabránilo riziku zvyšování rozdílů. Zdroje plánované pro tyto nové specifické cíle by měly být omezeny na maximálně 20 % původního přídělu z EFRR v souladu s nařízením (EU) 2021/1058.

(14)

Rozsah podpory z fondu FST stanovený v nařízení (EU) 2021/1056 (57) by měl být rozšířen i na investice velkých podniků do čistých technologií přispívajících k cílům platformy STEP, pokud jsou slučitelné s očekávaným příspěvkem k přechodu ke klimatické neutralitě, jak je stanoveno v plánech spravedlivé územní transformace. Podpora poskytovaná na tyto investice by neměla vyžadovat revizi plánu spravedlivé územní transformace, pokud by tato revize byla spojena výhradně s analýzou nedostatků odůvodňující investici z hlediska tvorby pracovních míst.

(14)

Rozsah podpory z fondu FST stanovený v nařízení (EU) 2021/1056 (57) by měl být rozšířen i na investice do technologií pro nulové čisté emise a na řešení nedostatku pracovních sil a dovedností, které by tyto investice podpořily, a na podporu cílů platformy STEP, se zaměřením na malé a střední podniky a podniky se střední tržní kapitalizací, pokud jsou slučitelné s očekávaným příspěvkem k přechodu ke klimatické neutralitě, jak je stanoveno v plánech spravedlivé územní transformace. V souvislosti s podporou pro jiné podniky než jsou malé a střední podniky by měly být rovněž zváženy investice, které přispívají k vytváření možností pro učňovskou přípravu a pracovních míst nebo poskytují vzdělávání nebo získávání nových dovedností. Podpora poskytovaná na tyto investice by neměla vyžadovat revizi plánu spravedlivé územní transformace.

(14a)

Členské státy by měly mít možnost převést celý svůj prozatímní příděl ze zdrojů rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu nebo jeho část do EFRR nebo ESF+ za předpokladu, že mají podporovat produktivní investice, které mohou významně přispět k rozvoji méně rozvinutých a přechodových regionů, jakož i ve více rozvinutých regionech členských států, jejichž HDP na obyvatele je nižší než průměr EU, včetně těch regionů a místních komunit, které jsou vystoupením Spojeného království z Unie nejvíce postiženy. Investice přispívající k cílům platformy STEP, které mají být financovány z EFRR a ESF+ a rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu, mohou sloužit podobným účelům a mít podobný obsah, neboť konečným cílem obou je umožnit podporu celkové schopnosti Evropy posílit její pozici v určitých odvětvích tím, že by se všem členským státům umožnil přístup k těmto investicím, a tím by se zabránilo riziku zvyšování rozdílů a zmírnily by se negativní dopady na hospodářskou, sociální a územní soudržnost.

(14b)

Členské státy by rovněž měly mít možnost převést celý svůj prozatímní příděl nebo jeho část ze zdrojů rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu do FST za předpokladu, že tyto zdroje mají podpořit opatření, která jsou v souladu se schválenými územními plány spravedlivé transformace, a to i v regionech pro spravedlivou transformaci, které jsou přímo či nepřímo nejvíce postiženy vystoupením Spojeného království z Unie. FST i rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu může přispět k cílům platformy STEP, neboť konečným cílem obou je umožnit regionální hospodářskou diverzifikaci a podporu celkové schopnosti Evropy posílit její pozici v určitých odvětvích tím, že by se členským státům umožnil přístup k těmto investicím, a tím by se zabránilo riziku zvyšování rozdílů a zmírnily negativní dopady na hospodářskou, sociální a územní soudržnost.

(16)

S cílem pomoci urychlit investice a zajistit okamžitou likviditu pro investice podporující cíle platformy STEP v rámci EFRR, ESF+ (59) a FST by měla být poskytnuta dodatečná částka mimořádného předběžného financování ve formě jednorázové platby s ohledem na priority vyhrazené na investice podporující cíle platformy STEP. Dodatečné předběžné financování by se mělo vztahovat na celý příděl pro FST vzhledem k potřebě urychlit jeho vynaložení a k silným vazbám FST na podporu členských států při dosahování cílů platformy STEP. Pravidla platná pro tyto částky mimořádného předběžného financování by měla být v souladu s pravidly platnými pro předběžné financování stanovenými v nařízení (EU) 2021/1060. Kromě toho by měla být pro další motivaci k využívání těchto investic a pro zajištění jejich rychlejšího vynakládání k dispozici možnost zvýšené míry financování ze strany EU ve výši 100 % pro priority platformy STEP. Při provádění nových cílů platformy STEP jsou řídicí orgány vybízeny, aby uplatňovaly určitá sociální kritéria nebo podporovaly pozitivní sociální výsledky, jako je vytváření učňovské přípravy a pracovních míst pro mladé znevýhodněné osoby, zejména pro mladé osoby, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, uplatňování sociálních kritérií pro zadání podle směrnic o zadávání veřejných zakázek, pokud projekt realizuje subjekt, na který se vztahuje zadávání veřejných zakázek, a vyplácení příslušných mezd dohodnutých v rámci kolektivního vyjednávání.

(16)

S cílem pomoci urychlit investice a zajistit okamžitou likviditu pro investice podporující cíle platformy STEP v rámci EFRR, ESF+ (59) a FST by měla být poskytnuta dodatečná částka mimořádného předběžného financování ve formě jednorázové platby s ohledem na priority vyhrazené na investice podporující cíle platformy STEP. Dodatečné předběžné financování by se mělo vztahovat na celý příděl pro FST vzhledem k potřebě urychlit jeho vynaložení a k silným vazbám FST na podporu členských států při dosahování cílů platformy STEP. Pravidla platná pro tyto částky mimořádného předběžného financování by měla být v souladu s pravidly platnými pro předběžné financování stanovenými v nařízení (EU) 2021/1060. Kromě toho by měla být pro další motivaci k využívání těchto investic a pro zajištění jejich rychlejšího vynakládání k dispozici možnost zvýšené míry financování ze strany EU až do výše 100 % pro priority platformy STEP. Při provádění nových cílů platformy STEP jsou řídicí orgány vybízeny, aby uplatňovaly určitá sociální kritéria a podporovaly pozitivní sociální výsledky, jako je vytváření učňovské přípravy a kvalitních pracovních míst pro mladé znevýhodněné osoby, zejména pro mladé osoby, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, uplatňování sociálních kritérií pro zadání podle směrnic o zadávání veřejných zakázek, pokud projekt realizuje subjekt, na který se vztahuje zadávání veřejných zakázek, a vyplácení příslušných mezd dohodnutých v rámci kolektivního vyjednávání.

(18)

Regulační rámec pro provádění programů na období 2014–2020 byl v posledních letech upraven tak, aby členským státům a regionům poskytl dodatečnou flexibilitu, pokud jde o prováděcí pravidla, a větší likviditu při řešení dopadů pandemie COVID-19 a válečné agrese na Ukrajině. Aby mohla být tato opatření, zavedená na konci programového období, plně využita a provedena, vyžadují dostatek času a administrativních zdrojů. Aby mohla být tato opatření, zavedená na konci programového období, plně využita a provedena, vyžadují dostatek času a administrativních zdrojů, také v době, kdy členské státy zaměří své zdroje na revizi operačních programů na období 2021–2027 souvisejících s cíli platformy STEP. S cílem zmírnit administrativní zátěž programových orgánů a zabránit případné ztrátě finančních prostředků při ukončení z čistě administrativních důvodů by měly být v nařízení (EU) č. 1303/2013 (61) a nařízení (EU) č. 223/2014 (62) prodlouženy lhůty pro administrativní ukončení programů na období 2014–2020. Konkrétně by měla být lhůta pro předložení této konečné žádosti o platbu prodloužena o dvanáct měsíců. Dále by měla být prodloužena lhůta pro předložení závěrečných dokladů o dvanáct měsíců. V souvislosti s touto změnou je vhodné vyjasnit, že distribuce potravin a materiálu zakoupených do konce období způsobilosti (konec roku 2023) může pokračovat i po tomto datu. V zájmu zajištění řádného plnění rozpočtu EU a dodržování stropů plateb by platby, které mají být provedeny v roce 2025, měly být omezeny na 1 % finančních prostředků ze zdrojů víceletého finančního rámce na jeden program. Dlužné částky, které přesahují strop 1 % prostředků programu na jeden fond na rok 2025, by nebyly vyplaceny v roce 2025 ani v následujících letech, ale byly by použity pouze na zúčtování předběžného financování. Přidělení nevyužitých částek na závazek se zruší v souladu s obecnými pravidly pro zrušení přidělení prostředků na závazek při ukončení.

(18)

Regulační rámec pro provádění programů na období 2014–2020 byl v posledních letech upraven tak, aby členským státům a regionům poskytl dodatečnou flexibilitu, pokud jde o prováděcí pravidla, a větší likviditu při řešení dopadů pandemie COVID-19 a válečné agrese na Ukrajině. Aby mohla být tato opatření plně využita a provedena, vyžadují dostatek času a administrativních zdrojů. A to také v době, kdy členské státy zaměří své zdroje na revizi operačních programů na období 2021–2027 souvisejících s cíli platformy STEP. S cílem zmírnit administrativní zátěž programových orgánů a zabránit případné ztrátě finančních prostředků při ukončení z čistě administrativních důvodů by měly být v nařízení (EU) č. 1303/2013 (61) a nařízení (EU) č. 223/2014 prodlouženy lhůty pro administrativní ukončení programů na období 2014–2020 (62). Konkrétně by měla být lhůta pro předložení této konečné žádosti o platbu prodloužena o dvanáct měsíců. Dále by měla být prodloužena lhůta pro předložení závěrečných dokladů o dvanáct měsíců. Členské státy mohou tedy konečnou žádost o platbu předložit do 30. června 2025 a dokumenty uvedené v článku 138 nařízení (EU) č. 1303/2013 do 15. února 2026, aby měly dostatek času na dokončení procesů spojených s uzavíráním projektů. V souvislosti s touto změnou je vhodné vyjasnit, že distribuce potravin a materiálu zakoupených do konce období způsobilosti (konec roku 2023) může pokračovat i po tomto datu. V zájmu zajištění řádného plnění rozpočtu EU a dodržování stropů plateb by platby, které mají být provedeny v roce 2025, měly být omezeny na 10 % finančních prostředků ze zdrojů víceletého finančního rámce na jeden program. Dlužné částky, které přesahují strop 10 % prostředků programu na jeden fond na rok 2025, by nebyly vyplaceny v roce 2025 ani v následujících letech, ale byly by použity pouze na zúčtování předběžného financování. Přidělení nevyužitých částek na závazek se zruší v souladu s obecnými pravidly pro zrušení přidělení prostředků na závazek při ukončení. S ohledem na specifické výzvy nejvzdálenějších regionů definované v článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie by měla být stanovena zvláštní výjimka, pokud jde o lhůtu pro konečnou žádost o průběžnou platbu za poslední účetní období, a průběžné platby v roce 2025 by měly být omezeny na 15 %.

(19)

Program InvestEU je stěžejní program EU na podporu investic, zejména v oblasti ekologické a digitální transformace, a to proto, že poskytuje financování na základě poptávky, včetně mechanismů kombinování zdrojů financování, a technické pomoci. Tento přístup přispívá k přilákání dalšího veřejného a soukromého kapitálu. Vzhledem k vysoké tržní poptávce po záruce Programu InvestEU by měla být v rámci tohoto programu posílena složka EU, aby odpovídala cílům platformy STEP. Tím se mimo jiné posílí stávající možnost Programu InvestEU investovat do projektů, které jsou součástí významného projektu společného evropského zájmu, v rámci určených odvětví kritických technologií. Členské státy se navíc vyzývají, aby v rámci Programu InvestEU přispívaly do složky členského státu, a podpořily tak finanční produkty v souladu s cíli platformy STEP, aniž by byla dotčena platná pravidla státní podpory. Členské státy by měly mít možnost zahrnout do svých plánů pro oživení a odolnost jako opatření peněžní příspěvek pro účely složky členského státu v rámci Programu InvestEU na podporu cílů platformy STEP. Tento dodatečný příspěvek na podporu cílů platformy STEP by mohl dosáhnout až 6 % celkového finančního přídělu plánu pro oživení a odolnost do složky členského státu v rámci Programu InvestEU. Rovněž by měla být umožněna další flexibilita a uvedena vyjasnění, aby bylo možné lépe dosahovat cílů platformy STEP.

(19)

Program InvestEU je stěžejní program EU na podporu investic, zejména v oblasti ekologické a digitální transformace, a to proto, že poskytuje financování na základě poptávky, včetně mechanismů kombinování zdrojů financování, a technické pomoci. Tento přístup přispívá k přilákání dalšího veřejného a soukromého kapitálu. Vzhledem k vysoké tržní poptávce po záruce Programu InvestEU by měla být v rámci tohoto programu posílena složka EU, aby odpovídala cílům platformy STEP. Tím se mimo jiné posílí stávající možnost Programu InvestEU investovat do projektů, které jsou součástí významného projektu společného evropského zájmu, v rámci určených příslušných odvětví technologií. S cílem zajistit plné čerpání dostupných finančních prostředků a za předpokladu, že prováděcí partneři nemají dostatečnou kapacitu k čerpání 25 % záruky EU, která je na ně vyčleněna, může Komise skupině EIB výjimečně poskytnout více než 75 % záruky EU. V této souvislosti by Komise měla podporovat jiné prováděcí partnery, než je skupina EIB, a pomáhat jim, aby mohli v plné výši čerpat finanční prostředky, které mají k dispozici. Členské státy se navíc vyzývají, aby v rámci Programu InvestEU přispívaly do složky členského státu, a podpořily tak finanční produkty v souladu s cíli platformy STEP, aniž by byla dotčena platná pravidla státní podpory. Členské státy by měly mít možnost zahrnout do svých plánů pro oživení a odolnost jako opatření peněžní příspěvek pro účely složky členského státu v rámci Programu InvestEU na podporu cílů platformy STEP. Tento dodatečný příspěvek na podporu cílů platformy STEP by mohl dosáhnout až 6 % celkového finančního přídělu plánu pro oživení a odolnost do složky členského státu v rámci Programu InvestEU. Rovněž by měla být umožněna další flexibilita a uvedena vyjasnění, aby bylo možné lépe dosahovat cílů platformy STEP. Obecně by Komise a všechny orgány odpovědné za programy přispívající k provádění platformy STEP měly být podporovány v tom, aby zajistily soulad, soudržnost, doplňkovost a součinnost zdrojů financování s cíli platformy STEP.

(20)

Program Horizont Evropa je klíčovým programem EU pro financování výzkumu a inovací a jeho Evropská rada pro inovace (ERI) poskytuje podporu inovacím s potenciálně průlomovým a přelomovým charakterem a potenciálem růstu, které mohou být pro soukromé investory příliš riskantní. V rámci programu Horizont Evropa by měla být zajištěna další flexibilita, aby mohl nástroj ERI Accelerator poskytovat podporu pouze ve formě kapitálu malým a středním podnikům, včetně začínajících podniků, které nemohou získat komerční úvěr, a malým a středním podnikům a malým společnostem se střední tržní kapitalizací, které nemohou získat komerční úvěr a realizují inovace v oblasti technologií podporovaných platformou STEP, a to bez ohledu na to, zda již předtím obdržely z nástroje ERI Accelerator jiné druhy podpory. Provádění fondu ERI je v současné době až na výjimečné případy omezeno na maximální výši investice na úrovni 15 milionů EUR a nelze do něj zahrnout následná kola financování ani vyšší částky investic. Kdyby byla povolena podpora pouze ve formě kapitálu pro malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací, které nemohou získat komerční úvěr, vyřešilo by to stávající mezeru na trhu s potřebou investic v rozmezí 15 až 50 milionů EUR. Zkušenosti navíc ukázaly, že částky vyčleněné na pilotní projekt ERI v rámci Horizontu 2020 nejsou plně využity. Tyto nevyužité prostředky by měly být poskytnuty pro účely nástroje ERI Accelerator v rámci programu Horizont Evropa. Nařízení o programu Horizont Evropa by mělo být rovněž změněno tak, aby zohledňovalo navýšení prostředků pro Evropský obranný fond.

(20)

Program Horizont Evropa je klíčovým programem EU pro financování výzkumu a inovací a jeho Evropská rada pro inovace (ERI) poskytuje zejména podporu inovacím s potenciálně průlomovým a přelomovým charakterem a potenciálem růstu, které mohou být pro soukromé investory příliš riskantní. V rámci programu Horizont Evropa by měla být zajištěna další flexibilita, aby mohl nástroj ERI Accelerator poskytovat podporu pouze ve formě kapitálu malým a středním podnikům, včetně začínajících podniků, které nemohou získat komerční úvěr, a malým a středním podnikům a malým společnostem se střední tržní kapitalizací, které nemohou získat komerční úvěr a realizují inovace v oblasti technologií podporovaných platformou STEP, a to bez ohledu na to, zda již předtím obdržely z nástroje ERI Accelerator jiné druhy podpory. Provádění fondu ERI Komise až na výjimečné případy omezila na maximální výši investice na úrovni 15 milionů EUR, což omezilo možnost fondu účinně zajišťovat následná kola financování nebo vyšší částky investic. Kdyby byla povolena podpora pouze ve formě kapitálu pro malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací, které nemohou získat komerční úvěr, vyřešilo by to stávající mezeru na trhu, zejména v případě, že je zapotřebí investic v rozmezí 15 až 50 milionů EUR. Zkušenosti navíc ukázaly, že částky vyčleněné na pilotní projekt ERI v rámci Horizontu 2020 nejsou plně využity. V souladu s čl. 15 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1046 by tyto nevyužité prostředky měly být poskytnuty pro účely nástroje ERI Accelerator v rámci programu Horizont Evropa. Nařízení o programu Horizont Evropa by mělo být rovněž změněno tak, aby zohledňovalo navýšení prostředků pro Evropský obranný fond.

(20a)

ERI hraje klíčovou úlohu při poskytování počátečních finančních prostředků rychle rostoucím začínajícím podnikům a malým podnikům se střední tržní kapitalizací. Díky svým odborným znalostem je ERI v ideálním případě schopna zlepšit možnosti financování pro společnosti, které hledají prostředky pro navýšení kapitálu po počáteční fázi inovací. Dosavadní provádění nástroje ERI Accelerator však ukázalo, že ambiciózní a transformační povaha ERI jakožto referenčního investora pro průlomové inovace v Evropě prostřednictvím fondu ERI způsobuje prováděcím subjektům problémy při provádění a právní nejistotu, zejména pokud jde o úlohu ERI a Výkonné agentury pro malé a střední podniky. Vzhledem k ústřední úloze fondu ERI pro úspěch platformy STEP by měla být vyjasněna příslušná legislativní ustanovení o fungování ERI. V procesu dalšího zlepšování fungování ERI by mělo být zváženo zřízení nezávislého subjektu Unie podle článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie jako hlavního subjektu odpovědného za provádění ERI.

(21)

Evropský obranný fond je hlavním programem pro zvyšování konkurenceschopnosti, inovací, účinnosti a technologické autonomie obranného průmyslu Unie, který tak přispívá k otevřené strategické autonomii. Rozvoj obranných schopností je klíčový, neboť podporuje kapacitu a autonomii evropského průmyslu při vyvíjení obranných produktů a nezávislost členských států jako koncových uživatelů těchto produktů. Dodatečné finanční krytí by proto mělo být poskytnuto na podporu akcí v oblasti hlubokých a digitálních technologií, které přispívají k vývoji obranných aplikací.

(21)

Evropský obranný fond je hlavním programem pro zvyšování konkurenceschopnosti, inovací, účinnosti a technologické autonomie obranného průmyslu Unie, který tak přispívá k otevřené strategické autonomii. Rozvoj obranných schopností je klíčový, neboť podporuje kapacitu a autonomii evropského průmyslu při vyvíjení obranných produktů a nezávislost členských států jako koncových uživatelů těchto produktů. Dodatečné finanční krytí by proto mělo být poskytnuto na podporu projektů v oblasti hlubokých a digitálních technologií, které přispívají k vývoji obranných aplikací.

(21a)

Aby se maximalizoval dopad podpory v podobě půjčky dostupné podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 [RRF] při plnění cílů stanovených v článku 4 uvedeného nařízení, měly by mít členské státy možnost požádat o dodatečné financování ve formě úvěrů čerpaných z podpory půjčky, která je podle uvedeného nařízení k dispozici po 1. září 2023, s cílem přispět výnosy z těchto úvěrů ve formě hotovosti do složky členského státu InvestEU na podporu cílů programu STEP. Členské státy by měly mít možnost požádat o takovou podporu v podobě půjčky do 15. prosince 2023.

a)

podporu vývoje nebo výroby kritických technologií v celé Unii nebo ochranu a posílení příslušných hodnotových řetězců v těchto oblastech:

a)

podporu vývoje nebo výroby technologií v celé Unii nebo ochranu a posílení příslušných dodavatelských řetězců uvedených v odstavci 4 v těchto odvětvích:

i)

hluboké a digitální technologie;

i)

digitální technologie, včetně projektů pro více zemí ve smyslu čl. 2 bodu 2 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2481 a projektů, které přispívají k cílům politického programu Digitální dekáda 2030 zavedeného uvedeným rozhodnutím;

ii)

čisté technologie;

ii)

technologie pro nulové čisté emise ve smyslu čl. 3 bodu (...) nařízení (EU).../... [akt o průmyslu pro nulové čisté emise];

iii)

biotechnologie;

iii)

biotechnologie, jak jsou definovány v příloze tohoto nařízení, a vědy o živé přírodě, včetně léčivých přípravků uvedených na unijním seznamu kritických léčivých přípravků a jejich složek;

b)

řešení nedostatku pracovních sil a dovedností, které jsou kritické pro všechny druhy kvalitních pracovních míst, na podporu cíle podle písmene a).

b)

řešení nedostatku pracovních sil a dovedností, které jsou kritické pro všechny druhy kvalitních pracovních míst, na podporu cíle stanoveného v písmenu a) zejména prostřednictvím celoživotního učení a v úzké spolupráci se sociálními partnery a již zavedenými iniciativami v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, včetně evropských akademií průmyslu pro nulové čisté emise zřízených podle článku 23 nařízení (EU) .../... [akt o průmyslu pro nulové čisté emise]

ba)

podpora deep-tech inovací, které mají potenciál přinést transformační řešení vycházející ze špičkové vědy, technologií a inženýrství, včetně inovací kombinujících pokrok ve fyzikální, biologické a digitální oblasti.

(a)

záruky Unie uvedené v čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2021/523 s orientační částkou ve výši 7 500 000 000  EUR. Tato záruka se provádí v souladu s nařízením (EU) 2021/523;

(a)

záruky Unie uvedené v čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2021/523 s orientační částkou ve výši 10 500 000 000  EUR. Tato záruka se provádí v souladu s uvedeným nařízením;

b)

částky ve výši 500 000 000  EUR v běžných cenách finančního krytí uvedeného v čl. 12 odst. 2 písm. c) bodu i) nařízení (EU) 2021/695. Tato částka musí být vynaložena v souladu s nařízením (EU) 2021/695;

b)

částky ve výši 1 300 000 000  EUR v běžných cenách finančního krytí uvedeného v čl. 12 odst. 2 písm. c) bodu i) nařízení (EU) 2021/695, která musí být vynaložena v souladu s uvedeným nařízením;

c)

částky ve výši 5 000 000 000  EUR v běžných cenách finančního krytí uvedeného v čl. 10a odst. 8 šestém pododstavci směrnice 2003/87/ES. Tato částka bude vynaložena v rámci Inovačního fondu v souladu s pravidly čl. 10a odst. 8 směrnice 2003/87/ES a nařízením Komise v přenesené pravomoci [2019/856];

c)

částky ve výši 5 000 000 000  EUR v běžných cenách finančního krytí uvedeného v čl. 10a odst. 8 šestém pododstavci směrnice 2003/87/ES, která se bude vynaložena v rámci Inovačního fondu v souladu s pravidly čl. 10a odst. 8 směrnice 2003/87/ES a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/856.

d)

částky ve výši 1 500 000 000  EUR v běžných cenách finančního krytí uvedeného v čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2021/697. Tato částka musí být vynaložena v souladu s nařízením (EU) 2021/697.

d)

částky ve výši 2 500 000 000  EUR v běžných cenách finančního krytí uvedeného v čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2021/697, která musí být vynaložena v souladu s uvedeným nařízením.

(a)

získání podpory na akci v rámci jiného fondu nebo programu Unie v souladu s pravidly platnými pro takový fond nebo program nebo

(a)

získání podpory na projekt v rámci jiného fondu nebo programu Unie v souladu s pravidly platnými pro takový fond nebo program nebo

b)

financování akce prostřednictvím kumulativního nebo kombinovaného financování s jiným nástrojem Unie v souladu s pravidly platných základních právních aktů.

b)

financování projektu prostřednictvím kumulativního nebo kombinovaného financování s jiným nástrojem Unie v souladu s pravidly platných základních právních aktů.

a)

udělovat a propagovat Pečeť suverenity podle čl. 4 odst. 1 a spolupracovat s řídicími orgány odpovědnými za výzvy k předkládání návrhů a výzvy k podávání nabídek s cílem zvýšit možnosti financování v rámci programů pro projekty, kterým byla udělena Pečeť suverenity, aniž by to zasahovalo do výběrových řízení;

b)

udělovat Pečeť suverenity projektům financovaným z fondů politiky soudržnosti, které přispívají k cílům platformy stanoveným v článku 2 tohoto nařízení;

c)

zřídit a spravovat Portál suverenity v souladu s článkem 6;

d)

spolupracovat s dalšími stávajícími strukturami, zejména s Platformou pro nulové čisté emise v Evropě zřízenou v souladu s nařízením (EU) .../... [akt o průmyslu pro nulové čisté emise] a Evropskou radou pro kritické suroviny zřízenou podle nařízení (EU) .../... [akt o kritických surovinách], s příslušnými vnitrostátními orgány určenými v souladu s čl. 6 odst. 4 tohoto nařízení, prováděcími partnery a průmyslovou poradní skupinu uvedenou v odstavci 3 tohoto článku za účelem koordinace a výměny informací o finančních potřebách, stávajících nedostatcích a osvědčených postupech pro projekty v celé Unii;

e)

podporovat styky mezi odvětvími uvedenými v článku 2 s využitím zejména stávajících průmyslových aliancí, sítí a struktur, jako jsou např. Evropský inovační a technologický institut (EIT) a společné podniky.

a)

probíhající a připravované výzvy k podávání návrhů a výzvy k podávání nabídek související s cíli platformy v rámci příslušných programů a fondů;

a)

informace o programech a fondech Unie v oblasti působnosti tohoto nařízení a probíhající a připravované výzvy k podávání návrhů a výzvy k podávání nabídek související s cíli platformy v rámci příslušných programů a fondů;

d)

kontakty na příslušné vnitrostátní orgány určené v souladu s odstavcem 4.

d)

kontaktní údaje příslušných vnitrostátních orgánů určených v souladu s odstavcem 4.

a)

celkové výdaje platformy STEP vynaložené v rámci příslušných programů;

a)

celkové výdaje platformy STEP vynaložené v rámci příslušných programů a fondů;

ba)

posouzení dopadů, které se bude týkat toho, jak projekty shromážděné v rámci platformy STEP přispívají ke strategickým cílům Unie v oblasti zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti;

bb)

analýza zeměpisného a technologického rozložení projektů, kterým byla udělena Pečeť suverenity.

a)

členské státy, jejichž průměrný HDP na obyvatele je nižší než unijní průměr EU-27 měřený ve standardech kupní síly (PPS) a vypočtený na základě údajů Unie za období 2015–2017, a dále

b)

všechny členské státy.

ix)

podpory investic přispívajících k cílům platformy STEP uvedeným v čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) nařízení .../... [nařízení o platformě STEP].

ix)

podpory investic přispívajících k cílům platformy STEP uvedeným v článku 2 nařízení .../... [nařízení o platformě STEP].

(3)

V článku 3 se vkládá nový odstavec, který zní:

(3)

V článku 3 se vkládá nový odstavec, který zní:

1a.

Zdroje v rámci specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu vi) a písm. b) bodu ix) se plánují v rámci vyhrazených priorit odpovídajících příslušnému cíli politiky a omezí se na nejvýše 20 % původního přídělu v rámci EFRR.

e)

pokud přispívají ke specifickému cíli v rámci cíle politiky 1 stanovenému v čl. 3 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) bodu vi) nebo ke specifickému cíli v rámci cíle politiky 2 stanovenému v písm. b) bodu ix) uvedeného pododstavce v méně rozvinutých a přechodových regionech, jakož i v rozvinutějších regionech v členských státech, jejichž průměrný HDP na obyvatele je nižší než průměr EU-27 měřený ve standardech kupní síly (PPS) a vypočtený na základě údajů Unie za období 2015–2017.

e)

pokud přispívají ke specifickému cíli v rámci cíle politiky 1 stanovenému v čl. 3 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) bodu vi) nebo ke specifickému cíli v rámci cíle politiky 2 stanovenému v písm. b) bodu ix) uvedeného pododstavce v méně rozvinutých a přechodových regionech, jakož i v rozvinutějších regionech v členských státech, jejichž průměrný HDP na obyvatele je nižší než průměr EU-27 měřený ve standardech kupní síly (PPS) a vypočtený na základě údajů Unie za období 2015–2017 a zároveň se nadále soustřeďují na MSP a společnosti se střední tržní kapitalizací.

(6)

V příloze I tabulce I se v rámci cíle politiky 1 doplňuje tento řádek:

(6)

V příloze I tabulce I se v rámci cíle politiky 1 doplňuje tento řádek:

(7)

V příloze I tabulce I se v rámci cíle politiky 2 doplňuje tento řádek:

(7)

V příloze I tabulce I se v rámci cíle politiky 2 doplňuje tento řádek:

(4)

V příloze I tabulce 1 se doplňují nové řádky, které znějí:

(4)

V příloze I tabulce 1 se doplňují nové řádky, které znějí:

(5)

V příloze I tabulce 6 se doplňuje tento řádek:

(5)

V příloze I tabulce 6 se doplňuje tento řádek:

(-1a)

V článku 2 se bod 29 nahrazuje tímto:

„29)

„účetním obdobím“ pro účely části třetí a čtvrté, období od 1. července do 30. června, s výjimkou prvního účetního období programového období, u nějž se tím rozumí období od počátečního dne způsobilosti výdajů do 30. června 2015. Poslední účetní období je období od 1. července 2023 do 30. června 2024;

„29)

„účetním obdobím“ pro účely části třetí a čtvrté, období od 1. července do 30. června, s výjimkou prvního účetního období programového období, u nějž se tím rozumí období od počátečního dne způsobilosti výdajů do 30. června 2015. Poslední účetní období je období od 1. července 2024 do 30. června 2025;“

(-1b)

V článku 24 se vkládá odstavec, který zní:

(-1c)

V článku 65 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

a)

doplňuje se nový odstavec 6, který zní:

b)

doplňuje se následující odstavec 6a:

(2a)

V článku 141 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

aa)

v odstavci 1 se vkládá nový čtvrtý pododstavec, který zní:

( 4a)

V čl. 9 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

b)

složka členského státu je zaměřena na specifická selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace v jednom nebo několika regionech nebo členských státech za účelem plnění cílů politik přispívajících fondů ve sdíleném řízení nebo dodatečných prostředků poskytnutých členským státem podle čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce, zejména aby se v Unii řešením nerovnováhy mezi jejími regiony posílila hospodářská, sociální a územní soudržnost.

b)

složka členského státu je zaměřena na specifická selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace v jednom nebo několika regionech nebo členských státech za účelem plnění cílů politik přispívajících fondů ve sdíleném řízení nebo dodatečných prostředků poskytnutých členským státem podle čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce, zejména aby se v Unii řešením nerovnováhy mezi jejími regiony posílila hospodářská, sociální a územní soudržnost. Dodatečná částka poskytnutá členským státem ve formě hotovosti podle čl. 4 odst. 1 čtvrtého pododstavce se vyčlení na projekty přispívající k cílům uvedeným v článku 2 nařízení .../... [nařízení o platformě STEP].

(4b)

V čl. 10 odst. 3 se vkládá nové písmeno h), které zní:

„h)

jakýkoli příspěvek ve formě hotovosti do složky členského státu poskytnutý z výnosů z půjček z Nástroje pro oživení a odolnost podle článku 33a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241  (1a) ;“

(5a)

V čl. 11 odst. 1 písm. b) se vkládá nový bod, který zní:

„viii)

sledování provádění projektů platformy STEP financovaných z výnosů z úvěrů Nástroje pro oživení a odolnost a jejich souladu s národními plány pro oživení a odolnost.“

(6)

Čl. 13 odst. 4 se nahrazuje tímto:

(6)

Článek 13 se mění takto:

a)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

6b)

Odstavec 5 se nahrazuje tímto:

c)

vkládá se nový odstavec, který zní:

d)

v odstavci 7 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

e)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„j)

poskytuje poradenskou podporu správcům kapitálových fondů působícím v oblastech uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. e).“

„j)

poskytuje poradenskou podporu správcům kapitálových fondů a dalším příslušným zúčastněným stranám působícím v oblastech uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. e), včetně oblasti oceňování nehmotných aktiv.“

e)

až 7 500 000 000  EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. e).

e)

až 10 500 000 000  EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. e).

(16)

rozšiřování, zavádění a rozsáhlá výroba kritických technologií uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení .../... [nařízení o platformě STEP], jakož i příslušný hodnotový řetězec uvedený v čl. 2 odst. 4 uvedeného nařízení.

(16)

vývoj nebo výroba technologií uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení .../... [nařízení o platformě STEP], jakož i příslušný dodavatelský řetězec uvedený v čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení.

7a.1

Mobilizované investice podle technologických oblastí: i) hluboké a digitální technologie, ii) čisté technologie a iii) biotechnologie.

7a.2

Počet podpořených podniků podle technologických oblastí: i) hluboké a digitální technologie, ii) čisté technologie a iii) biotechnologie.

-1)

V článku 7 se odstavec 10 nahrazuje tímto:

-1a)

V čl. 9 odst. 1 se písmena b) a c) nahrazují tímto:

b)

autonomie;

c)

schopnost přijímat rizika;

„b)

autonomie, zejména pokud jde o poskytování podpory ve formě kapitálu s cílem zajistit časový plán investic v souladu s trhem a také přijímání rizik, jak je uvedeno v písm. c);

c)

schopnost přijímat větší rizika, než je tržní standard, zejména umožňovat dlouhodobé investice do inovací, které nelze financovat komerčními úvěry;“

b)

v odstavci 2 se písmena b) a c) nahrazují tímto:

b)

v odstavci 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„ b)

46 628 000 000  EUR na pilíř II „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ na období 2021–2027, z čehož je určeno: “

„c)

13 237 000 000  EUR na pilíř III „Inovativní Evropa“ na období 2021–2027, z čehož je určeno:

i)

6 775 000 000  EUR na klastr „Zdraví“;

i)

10 052 000 000  EUR pro ERI;

ii)

1 350 000 000  EUR na klastr „Kultura, kreativita a inkluzivní společnost“;

ii)

459 000 000  EUR na evropské inovační ekosystémy;

iii)

1 276 000 000  EUR na klastr „Civilní bezpečnost pro společnost“;

iii)

2 726 000 000  EUR pro EIT;“

iv)

13 229 000 000  EUR na klastr „Digitální oblast, průmysl a vesmír“;

v)

13 229 000 000  EUR na klastr „Klima, energetika a mobilita“;

vi)

8 799 000 000  EUR na klastr „Potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí“;

vii)

1 970 000 000  EUR na nejaderné přímé akce JRC;

c)

13 237 000 000  EUR na pilíř III „Inovativní Evropa“ na období 2021–2027, z čehož je určeno:

i)

10 052 000 000  EUR pro ERI;

ii)

459 000 000  EUR na evropské inovační ekosystémy;

iii)

2 726 000 000  EUR pro EIT;“

(3)

V článku 48 se v prvním pododstavci doplňuje nové písmeno, které zní:

(3)

Článek 48 se mění takto:

(a)

v odst. 1 druhém pododstavci se písmeno c) nahrazuje tímto:

c)

podporu pouze ve formě kapitálu malým a středním podnikům včetně začínajících podniků, které nemohou získat komerční úvěr a již dostaly podporu pouze ve formě grantu.

„c)

podporu pouze ve formě kapitálu malým a středním podnikům včetně začínajících podniků, které nemohou získat komerční úvěr a které vyvíjejí průlomové a přelomové inovace, jež nelze financovat komerčním úvěrem;“

(b)

v odstavci 1 druhém pododstavci se doplňuje nové písmeno d), které zní:

d)

podporu pouze ve formě kapitálu požadovanou pro rozšíření podpory malým a středním podnikům včetně začínajících podniků, které nemohou získat komerční úvěr, a malým společnostem se střední tržní kapitalizací, které nemohou získat komerční úvěr, včetně subjektů, které již obdržely podporu v souladu s písmeny a) až c), a které realizují průlomové a přelomové inovace, které nelze financovat komerčními úvěry, v oblasti kritických technologií uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení .../... [nařízení o platformě STEP], financované podle čl. 3 písm. b) uvedeného nařízení.

d)

podporu pouze ve formě kapitálu požadovanou pro rozšíření podpory malým a středním podnikům včetně začínajících podniků, které nemohou získat komerční úvěr, a malým společnostem se střední tržní kapitalizací, které nemohou získat komerční úvěr, včetně subjektů, které již obdržely podporu v souladu s písmeny a) až c), a které realizují průlomové a přelomové inovace, které nelze financovat komerčními úvěry, v oblasti technologií uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení .../... [nařízení o platformě STEP], financované podle čl. 3 písm. b) uvedeného nařízení.

c)

v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

d)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

e)

v odstavci 8 se první pododstavec nahrazuje tímto:

f)

v odstavci 11 se první pododstavec nahrazuje tímto:

a)

3 151 000 000  EUR na výzkumné akce;

a)

3 484 000 000  EUR na výzkumné akce;

b)

6 302 000 000  EUR na vývojové akce.

b)

6 969 000 000  EUR na vývojové akce.

c)

doplňuje se nový odstavec 5:

b)

doplňuje se nový odstavec 5:

(1)

V článku 7 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

(1)

V článku 7 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

3.

Aniž je dotčen odstavec 2, mohou členské státy rovněž navrhnout, aby do jejich plánu pro oživení a odolnost byla jako odhadované náklady zahrnuta částka peněžního příspěvku pro účely složky členského státu podle příslušných ustanovení nařízení o InvestEU výhradně na opatření na podporu investičních operací přispívajících k cílům platformy STEP uvedeným v článku 2 nařízení .../... (71) [nařízení o platformě STEP]. Tyto náklady nesmějí překročit 6 % celkových finančních prostředků přidělených na plán pro oživení a odolnost a příslušná opatření stanovená v tomto plánu musí odpovídat požadavkům tohoto nařízení. Toto omezení se nevztahuje na peněžní příspěvky podle článku 33a.

(2a)

Doplňuje se nová kapitola, která zní:

□

V oblasti DNA/RNA: genomika, farmakogenomika, genové sondy, genetické inženýrství, sekvenace/syntéza/amplifikace DNA/RNA, profilování genové exprese a užití protismyslové technologie, velkokapacitní syntéza DNA, editace genomů a genů, genový tah.

□

V oblasti bílkovin a jiných molekul: sekvenace/syntéza/inženýrství bílkovin a peptidů (včetně makromolekulárních hormonů); metody zlepšeného doručování makromolekulárních léčiv; proteomika, izolace a přečištění bílkovin, signalizace, identifikace buněčných receptorů.

□

V oblasti buněčných a tkáňových kultur a inženýrství: buněčná/tkáňová kultura, tkáňové inženýrství (včetně tkáňových konstruktů a biomedicínského inženýrství), buněčná fúze, vakcíny/imunostimulanty, manipulace s embryi, technologie šlechtění s využitím genových markerů, metabolické inženýrství.

□

V oblasti technik zpracovatelských biotechnologií: fermentace za použití bioreaktorů, biorafinace, bioprocesy, biologické loužení, biologické rozvlákňování, biobělení, bioodsiřování, biosanace, příprava a využití biosenzorů, biofiltrace a fytoremediace, molekulární akvakultura.

□

V oblasti genových a RNA vektorů: genová terapie, virové vektory.

□

V oblasti bioinformatiky: vytváření databází genomů, proteinových sekvencí; modelování komplexních biologických procesů, včetně systémové biologie.

□

V oblasti nanobiotechnologií: používání nástrojů a procesů nano/mikrovýroby k budování zařízení pro studování biosystémů a aplikací v doručování léčiv, diagnostice apod.